i Budouci zdroj
energie.
Jeste pfed nedavnou dobou bylo
pfedmetem iizkostlive spokulace,
co se stane, az vycerpany budou
zasoby uhlJ, v zomi ulozene to
zhustene zdroj e slunecni energie.
Dnes nepiisobi jiz tento problem
zadnyeh starosti. Nejen ze jest
znamo, ze zeme chova dosud ne
smirne zasoby uhli.v odlehlych kon
cinach zeme, jako na Aljasee ba i
v zemich huste zalidnenych, jako
jest Cina, kde samojedina provin
cie Sanci, rovnajiei se rozlohou
skoro kralovstvi Ceskemu, chova
tak velike zasoby ubli, dosud aui i
i iz fox;ur v-'Iowa, a dodava rovnez silu a $ve-
yky nepoznavsi, jez stacily by i .
I . v, o n , itlo do Namvoo, 111. Takovvm spu-
zovati veskeren prumysl nail"uu v , . 1
motyk
udrzov
mnoho staleti; nejen ze objeveny
byly bohate prameny petroleje,
jenz se svymi vedlejsimi produkty,
benzinem a gasolinem, nahrazu
je namnoze ubli co palivo pro po
hon stroju: blizi se rapidne den,
kdy lidstvo pocne cerpati z nove
bo zdroje slunecni energie, zdroje
nepfebraneho a nevycerpatelneho
z energie vodiricb proudu.
Behem jedine generace vodni si
la stane se nejvetsim pfirodnim bo
hatstvim narodu sveta. Jakko-li
pokrok ve vykofisfovani teto ener
gie. jest v poslednich letech uzas
ny, pr6ce sila z tobo pramene zis
kana tvofi dosud pouze nepatrny
zlomek tobo, co mozno ocekavati v
xiedaleke budoucnosti. Severni I
talie poskytuje pekny pfiklad to
bo, co da se ocekavati od vyuzit-
kovani vodni energie. Nemajic j hy uM lokomotivv
nizadnych lozisk uhelnicb, saa !lia drahacb kanadskvch a dodava-
se vzdor tomu takrka pres noc , . , , .
, , .ti snu pro vseckv stroje prumv
krajem intensive prumysloyym, A neple
a Milan jest dues jednim z iiejvet-
sich tovarnich stfedisk na svete.
To vse umoznilo osedlani bystrych
vodnich proudii, jez s Alp pospi
chaji k Jaderskemu mori. Nepatr
na horska bystrina, fitici se vsak
s velike v'se, poskytuje tarn hna
lil X ' J.l.1 i
k, jaK prumysi pocma zKveiaiij
tani, kde drive rozkladaly se jeu
nehostinne plane a horske pusti-
ny. Nedavno bylo oznameno, zc ve-
ci snu pro veiiitou aovarmi iiai- , , , , , , , v,
1 . . , hich tocnovych, kde nelze clove-
covskou. I nmde spatruieme znam L , , , , ,
v v, , .ku ziti trvale, ci v nezdravych
... .jiiKe voaopaav na isianuu, cnuuem
w -AJZ T -, -
, i r.osiruvts.ryoarsittjiiL, uuuuu .v uzn-
von tin limp nn vuvfthn loMlrn nialr. I
' -
tncKou.cesiou. k cemuz proua ao-
-davati budou dynama, hhaim si
lou padajieich vod. A tak na mi
5tech, kde drive zivorilo jedine ne
kolik rybafskych rodin, rozklada
i:i se bude v nedlouhe dobe zive me
stOj posky'tujici zamestnani snad
aiyjoha stum delniku.
Ye Spojenych Statech obnasi
'eelkova suma energie, vykoristena
z vodni sily, asi 6,000,000 konskveh
sil; ale die poslednich statistic
kych iidajii eelkova suma vodni
sily, jez by se dala vyuzitkovati,
obnasi 2o;000,000 kouskycb sil.
Energie, ktera jest nyni spotfebo
vana v prumyslovych podnicich
ve Spojenych Statech, obnasi pri
blizne 32,000,000 konskveh sil a z
tobo jedine asi petina dodavana
jest vodni silou; ostatek poehazi
z paliva, Aetsinou ubli. Do tohoto
poetu nejsou zahrnuty zelezne dra
hy a paroplavba. Zasoby ubli, pe
troleje a pfirodniho plyuu, jiehz
lze uziti k vyrobe elektriny, usta
vicne se tenci; ale pfi vyrobe elek
jrickeho proudu z vodni energie
nevycerpava se jeji pramcn. Snad
jiz za padesat let az nasledkem ne
dostatku ubli stoupne pfilis
ne v cene, pribytky budou vyhfi
vany a pokrmy pfipi'avovany elek
trickym proudem. jejz bude doda
Aati vodni energie. A tento novy
zpusob vyrabeni sily bude miti je
Ste jednu neoeenitelnou vyhodu :
pfinese nam eista mesta na miste
spinavych, zacazenych mofi domu,
ve kterych nyni pfebyvame.
Bylo tomu roku 1891, co v Xe
meeku postaven byl prvni hydro-
elektricky zavod, jenz prenasel 1100
konskveh sil od vzdalenosti llOjnebo mene pokryte vegetaci a ze
mil, a experiment tento ukazal se
byti pionyrem v oboru hydroelek
tfiny. Az dosud bylo nutno, sta
veti tovarnv bud' u lozisek ubli.
die pravidla, ze "ruda jde za u-
hlim", nebo pfimo u reky ci vodo
padu, kdyz jiz vodni sila byla u
zitkovana. Ale nyni elektrickv
proud pfenasi se draty do veli-
kyeh vzdalenosti, a tovarnv vy;ho svetla. kdvz bvl'o rozestfeno
rustaji ze zeme na sta mil od zdro
je sily, jenz pohani jejicb stroje,
a jiz dnes miizeme spatfiti tovar
ni stredisko bez jedineho nebet3'c
neho kominu, bez mraku dymu,
jenz by nad nimi v'isel jako nepro
niknutelny zavoj. Jest to dilo e
lektriekeho proudu.
Pfed rokem dokonceno bylo ve
like dilo vodniho inzenyrstvi, o
brovska hraz pfes veletok Misis
sippi u Keokuk. Dve blavni trans
misni linie byly polozeny. Prvni
na jib do St. Louis, na' vzdalenost
143 mil; druha do Burlington, 37
mil. Burlingtonska linie zasobuje
silou poulicni draby v Burlington,
sobem vyeerpavany jsou i vodni
proudy o vodopady na zapadnim
liboci bor Skalistych. Z vodopadu
Niagarskych eerpa se jedine maly
zlomek energie, a podle vseho ne
dojde k dalsimu jejicb vykofisfo
vani, alespon die nynejsi metbody.
ponevadz by to znamenalo zniceni
jejicb krasy; ale jsou mnoho jine
vodopady, ktere dosud nepohane
ji ani jedine turbiny. Namnoze pa
nuje mylny nazor, ze Niagarske vo
dopady jsou nejvetsi na svete, ale
tomu ani zdaleka tak neni.
Xa poloostrove Labradoru, v led
natych krajich Kanady, jsou ne
smirne vodopady reky Hamilton,
jejichz sila jest pfi nejmensim
ctyfikrate tak velika, jako sila vo
dopadu Niagarskych. Nesmirnil si
la vod', jez se tu fiti s velike vy-
skv v sifep tPTiier ifidnp. mile. st-
brany zdroj energfie zustava az
dosud uplne nedotcen. Stejne
jest tomu s obrovskymi vodopady
reky Zambesi v Africe, dvakrate
tak vysokymi jako jsou vodopa-
Idy Niagarske. A tak tyto zdroje,.
bud
v Tipru'istiirmvph k'fl-
mocalecb tropickych. budou jedno
ho due osedlany a budoij vysilati
svou 'gigantickou silu do stredni-
jho pasma, aby zde slouzilj1- clove
h m , ,
'ku. Takpoznenahlu zda se clovek
vraceti se oklikou zpet ko slunci,
jez na jeho pryotnich dmi Jeskyn-
iiich bylo mu jedinym zdrojem te-
. ...
1 , , , , r
hli, nyni chysta se zmocniti se slu
necni energie ve vode utajene a
snad pfijde zahy i den, kdy teplo
slunecni bude pfimo vykofisfova
no. Jest na velkych plane
tach rostlinstvo?
Pro mnone lidi blavni kouzlo
astronomic si)ociva v nesmirnem
l)ovzbuzeni, jez skyta obrazotAror
nosti, nasi prestave. IMaje na vy
branou j)fed sebou cely vesmir,
ravi znamy amorickv prof. G.
Serwiss, clovek nuize si vytvofiti
tarn, kde dice, svety, slunce a slu
necni systemy. jez se jemu same
mu zamlouvaji, kdezto wda zao
patfuje ho uzasnymi cislicemi, ne
obmezenymi vyhlidkami, tajupl
nymi predmety, siigescemi ne)oro
zumitelnvch zakonu a dukazv
bezmerne rfiznosti pomeru, opira
jicich se o nulnou jednotnost kom
posice, jez muze byti donucena, a
by podporovala skorem kazdou
theorii, treba sebe neobycejnou a
nesrovnavajici se s lidskou zkuse
nosti. Zaznamenani hodny a zajimavy
vzoi teto svobody hloubani astro
nomie poskytnut je Scrivem Bol
tonem, Anglicanem s malebnou o
brazotvornosti. Opiraje se o celou
fadu spektroskopickych fotografii
planet, zafadenych do naseho slu
necniho systemu, provedenych
prof. Percivalem LoAvellem v jeho
arizonske laboratofi, Bolton pfidr
zuje se theoi'ie, ze vseehny anebo
skorem vseehny planety jsou vice
mnozstvi t('to vegetaee jest zvyso-
vano A'etsi vzdalenost od slunce.
Pfi podavani svedectvi, na kte
rem spoeiva nova tato the'roie, ne
kolik slov musi byti pfedeslano na
vysvetlenou co se mini "spektro
skopickou fotografii" nebeskeho
telesa. Neni to fotografie planety
nebo hvezdy samotne, nybrz jeji
spektroskopem tak, aby vykazova
lo svou zvlastni komposici. Blouz
nive feceno, mohla by byti nazya
na fotografii "aury" cili aureoly
hvezdy anebo planety dotyene.
Na kazdy pad vsak jest to fotogra
fie, ktera zjevuje znitfni vyspe
lost sveho pfedmetu.
Paklize prozkoumame pet tech
toto fotografii, jez ve vedeckem
svete na zy va me ' spektrogramy ' '
a jez representuji komposici sve
telnych proudu .Iesice, Jupite
ra, Saturna, Urana a Neptuna, kte
re ve skutecnosti zaznamenavaji
atmosferu planet, .z nichz pfieha
zeji. shledavame, ze jMesic vyza
fuje jiste linie velice slabe a cel
kem takfka neviditelne, kterez
vsak naopak u ostatnich planet,
spektroskopicky fotografovanych,
stava ji se postupne silnejsi a sice,
jak pfedem podotknuto, cim dale
planety ty jsou od slunce, tim linie
jsou silnejsi a zfetelnejsi.
Bylo dokazano, ze tyto zvlastni
linie koresponduji s onemi. jiz pro
kukovanv bvlv hmotou zvanou
chloropbyl, ktera tvofi zelenost
rostlin. Chloropbyl vlastni tajupl
nou moc, jez umoznuje rostline zu
zitkovati slunecni svetlo ku sve
mu tvofeni. Pfedpoklfidajice, ze
linie ve fotografiieh skutecne
jsou nasledkem chorophyllu, mu
sime z tobo odvoditi, ze rostlin
stvo existuje na planetach, jejichz
svetlo jest kfizeno temito liniemi.
Cim siliiejsi linie, doklada Bolton,
tim vetsi mnozstvi vegetacniho zi
vota na svete vysetfovanem.
lesic nema skorem zadny, Ju
piter znacne mno,sstv, Saturn je
ste vice, Uranus ma nadbytek rost
linneho zivota a Neptun, nejvzda
Ienejsi od slunce. vykazuje tak
temne a tak siroke linie, ze clovek
muze pfedpokladati, ze ma pfekva
pujici chaos rostlinstva.
Theerie tato stavi se pfimo na
odpor pfevladajicimu nahledu a
stronomu die kterehoz ctyry o
brovske planety Jupiter, Saturn,
Uranus a Neptun nejsou dosud
zuplna otevfeuy cili zpola vyehlad
ne svety s povrchem, jenz dosud
nemel casu ztvrdnouti. Ale otcizka
o skutecnem stavu jejich je jlosud
otefenaa malebna hypotlifa
Boltonova muze byti pfetfasana s
jinymi, dokud dalsi objevy doko
naleji iu'is neuvedomi o stavu ostat
.nich planet ve vesmiru, kterym mi
nena jest' Dvsem pouze nase slu
necni so'ustava.
Chytam divokych ko
nl v Arizone.
Jsou dve tfidy koni na past
vinach v Arizone krotkych a
divokych. Krotci kone jsou oni,
ktefi se nekdy upotfebuji pro klis
ny. Jsou uvykli sehnani jednou
nebo dvakrate do roka a" daji se
pomerne lehce zahnati do ohrady.
Vsichni vesmes jsou cejehovani.
Divoci kone nejakou nahodou ne
zvykli pobledu lidi vyjma z dalky,
stavaji se kazdy rok silnejsimi, vi
ee podtzfivavi a tize k chyeeni.
Pfed deseti nebo patnacti roky
divoci kone na jihozapadu pusobi
li mnoho nesnazi amrzutosti do
bytkafum. Spasli travu, kterou by
dobytkafi radeji byli videli v ho
vezim dobytku a stale odvadeli
krotke kone k sobe do stiida. Jez
to meli malou hodnotu, aby byli
shaneni a cejehovani ryehle se mno
zili. Mnozi dobytkafi prodali kone
na svych pastvinach kazdemu,
kilo je dovedl sehnati po az $3
kus. aby se jich zbavili. V )ozdej
sieh letech, kdyz hodnoty vystou
pily, vyj)latilo se rencarum veno
vati vetsi pozornost svym stadum
koni a cejehovati hfibata, tak ze
nyni neocejehovanyeh koni, rocek
a starsich jest malo, ac v nekte
kych mistech stale jest jich hod
ne. Die nynejsiho zakona neocej
chovane zvife jest majetkem sta
tu a kdyz by bylo chyceno, ma se
pfedati zdravotnimu shorn dobyt-i-iinii.
Ale v pi-aksi za chova van
jest dosud starv zakon a neocej
cbovane zvife patfi )rvnimu nm-
zi, kdo je muze ocejebovati.
K chyeeni tech to koni spoji se
bud' nekolik niuzu pro celou se
zonu a zavrou kone do ohrady po
dlouhe a unavujici honbe, nebo je
den muz ztravi nekolik noci v o
hrades pasti. Prvni zpfisob jest
pouhe shaneni koni. Vysoke ohra
dy zfizeny jsou na vhodnych mis
tech. Obycejne jsou to ohrady z vy
sokycb planek a silne, nesmi vsak
uvnitf vycnivati zadny ostry hrot,
o nejz by se kone nebo niuzi mo
hli zraniti. Na misto planek upo
tfebi se nekdy tkany drat. Dve
rozsifujici se kfidla nebo-li fence
vybibaji od vrat ohrady. Jedno
dlouhe tahne se casto pul mile.
Obraci kone a zafidi je smerem
do ohrady. Jest obycejne staveno
z lebkeho materialu, malych pla
nek nebo kfovin a kusy bileho fid
keho phitna jsou casto podle neho
napnuty. Silneho neni tfeba, ne
bot' nejsou-li kone silne dohane
ni, dosti mala, pfekazka nebo ne
jaky neobycejny pfedmet je obra
ti. Druhe kfidlo jest pouzo neko
lik set stop dlouhe a udrzuje kone
aby se u vrat ohrady neobratili.
Kdyz jsou v ohrade, neocejehova
ni dostanou cejch a jsou pusteni
nebo jinak s nimi nalozeno.-
Ohrady s pasti uziva se lipliie ji
nak. Ta je postavena kolem neja
ke vody. Take obycejne je v ni
drzana sfd. Neni-li v uzivani za
past vrata jsou vzdy otevfena, aby
si kone navykli vcbazet skrze ni
k soli a vode. Obycejne ohrady
tyto postaveny byly po fadu let, a
jezto stoji na vefejnem pozemku
muze jich kazdy, kdo chce, vyuzit
kovati. Kdyz pastevec uzfi v divo
kem stadu kone, ktery se mu zali
bi, ulozi se na noc v pasti blize
vrat. Kdyz kone pfijdou napiti se
(ciivoei lcone vztly piji v noci;,
jsou-li zvlaste ziznivi, nebo jestli
je spravny vitr, tak ze nemohou
ucititi cloveka v ohrade. vejdou a
sestoupi k vode. Pastevec vysko
ci, zavfe zavory. a ceka az do ra-
liii, kdy mu nastane jmice prova
zem a zelizky. Posolena ohrada
postavena v lese blize malebo je-
zera jest j11 malou odchylkou od
tohoto zpusobu. Na strane u vrat
se zfidi platforma, na niz muze
spati . Kdyz kone vejdou kus vii-
hou obtezkaneho platna spusti se
s )latformy a ohrada se uzavfe
Timto zpusobem kone ne tak suad.
no uciti muze jako kdyby lezel na
zemi -blize vrat.
Pfi liceni na kone, jako na kaz-
da jiiia zvifata, byva mnoho' ne
zdaru. Kone nechteji vejiti do
ohrady, nebo vejdou, ' ale jsou
vsichni ocejehovani. Na konee
vsak mnoho koni se timto zpuso
bem dostane po jednom a ti sta
nou se zdrojem vydelku pro maji
tele i slat.
Z modermch divu.
Paprsky vrazedne. Umele oplo-
zovani. Perpetuum mobile.
Jednim z nejvetsich vynalezu
ie a bude asi vvnalez italskeho in-
zenyra Uliviho. Jeho aparat zpu-
sobuje vybueby na velke dalky a
sestava ze dvou dilfi : z pfistroje,
ktery vyvozuje infraeervene pa
prsky: tento pfistroj jest spojen
s telemtrem, pfistroj cm pro bez
dratovou telegrafii, s voltametrem,
s ameperometrem a s chronome
trem : mimo to jest k regulovani
delky paprskovych vln vyzbrojen
regulatorem a kondensatorem.
Cely pfistroj sociva na podkladu,
v neniz se nalezaji elektrieke ba
terie. Elektrieke japrsky vyzjiytu
ji vse v jistem okruhu : narazi-li
)fi torn na kovovou massu. vyvodi
se z teto jine paprsky. tak zv.
"zpetne vlny". jez prave existen
ci kovovr massy prorazf. Jakmile
se zpetne vlny vyskytnou, dove
de Ulivi vC'deekou analysou vln
tech s nejvetsi urcitosti zjistiti
podstatu a drub kovovych mass i
vzdalenost, v niz se nalezaji. Na
to uvede Ulivi v T-inost pfistroj.
vyluzujici infraeervene paprsky a
vezme si na musku kovovy pfed-
Imet. jehoz jioloha jest pfesne zjis-
tena. Kmityinfracervenych paprs
ku vyvolaji v kovove masse, s niz
vejdou ve styk, elektrickou jiskru,
ktera zase pusobi vybuch tfaska
vin, jez se tarn nalezaji. Ye Francii
a v Anglii Ulivi s paprsky svymi.
jez zove AI paprsky. ju'ovedl jiz
cetne pokusy. Tyto dny pak i ve
sve vlasti, ve Florencii. uvedl ve
vybuch nekolik min. jez se naleza
ly v fece Arnu ve vzdalenosti 17
kilometru. Aby prokazal. jak pro
nikave jeho aparat ueinkuje. oblo
zi Ulivkstfelny prach v minaeh o
balem gutapercovym, potom dfe
venym, p,o to jeste porcelanovym
a pak tejrve kujnym zelezem. Mi
ny k villi lepsimu pozorovani vyc
nivaly z tfetiny z vody, mohly by
ti vsak zcela dobf e i uplne potope
ny. Na hofe Senorin uvedl pak U
li vi pfistroj svuj v einnost mezi
nim a fekou Arnem nalezala se ce
la pahorkatina Tresolska a ne
kolik minut na to nastal vybuch
vsech ctyf min v kratkych pfestav
kach. Cetne obecenstvo jasalo k
vykoim tomu, kteryz Ulivi za ne
kolik dni opakoval i za pfitomnos
ti celnych vojenskych znalcu a ko
mise vyslane italskym minister
stvem valky. Jest zfejmo, ze Dli
viuv vynalez jiz v nynejsim svem
stadiu musi zpusobiti velke pfe
vraty v oboru valecne techniky a
lidstvo mnohloby si gratulovati,
kdyby "paprsky zniceni" znicily
jifedevsim valku, jelikoz by pou
zivani tfaskavin ucinily uplne ab
surdnim. Dnes jiz zabyva se inze
nyr Ulivi konstrukei noveho apa-
nitu, ktery ma ucinkovati na sto
kilometru.
Yelke vzruseni bylo zpusobeno
ve vedeckych kruzich faktom ume
leho oplozovani, provedeneho v u
herskem statnim hfebcinci. Ne
mensi vzruseni vyvolava vsak
zvest. ze se prof. Braudesovi, fe
diteli zoologicke zahrady v Draz
d'anech podafilo zpusobiti umele
zmenu pohlavi u zivocichu. K
redaktoru "B. Ztgu." se vyslovil
prof. Brandes, ze byl k svym po
kusiim podnicen dfivejsimi pokusy
jez provadel prof. Steiner v biolo
gickem zkusebnim ustavu ve Yidni
na morcatech. On. Brandes, vvvo
HI pry si k pokusum svym jeleny,
protoze na nich jest pohlavni raz
napadnejsi. Operace, kterou se po
hlavni zlazy pfenaseji, neni pfi
mo slozita a neuskodila zvifatum
pranic. Pozoroval na nich pozvol
na zmeny, jez poukazuji na zdar
pokusu. Nebylo by vsak pfesne
mluviti o torn, ze se samci meni x
samieky. Jen druhotne znamky po
hlavni se meni. Tak dostavala sa
micka parohy, kdezto samee na-
bvva mleka. Prof. Brandes ma
umyslu v pokusech svych )okra
covati. Nejvhodnejsi k iiceli tomu
jso.u kozy. Neni pry na venkove
fidkv pfipad, ze kozlove davali
mleko; pfiroda sama provadi ne
ktere podobne e-xperimenty jako
my.
"Pokusy v tomto oboru," po
kracoval Brandes k redaktoru,
"jsou velmi dfilezite, )rotoze lzo
jich pouziti u lidi! Ovsem. nema
byti menen u lidi pohlavni raz je
jich. nybrz maji byti lecena jeu
individua s pochybnym nebo sla
bym polilavnim razem a to tim, ze
se jim vpravi zdrava pohlavni u
stroji. Tim by se dala," koncilj
lrof. Brandes "zameziti mnoha
sexualni zvracenost a liefest."
Nedavno podafilo se na pf. cho
robne divce zdravou ovarialni
tkaii vpraviti. Experimenty . me
spocivaji tudiz na pozorovanieh,
j?z nejsrni (".oeela nova. Avsak pro
vadim na zvifatech pokusy, jez
maji poskytnouti jasne a ocividne
vvsledkv."
A' redakci )afizskeho "Journa
lu" pfedvedl italsky inzenyr Vir
ginio Fioro vynalezene jim Perjio
tuum mobile, jez vzbudilo obdiv
pfitomnych akademiku. Flamma-
rion i B arthelot jej objali a bla
hopfali mu. Fiorio obdrzi cenu pul
milionu franku, vypsanou fran
couzskou Akademii ved. Tak
sdoluje aspon milansky "Secolo."
Pei,)etuum mobile, to jest nastroj
"vecnoho pohybu", ktery by vzdy
ze sejje tolik hybne sily cerpal, ze
by nikdy v )ohybu svem neustal.
lylo uz mnohokrate ' vynalezeno".
ale odporem vzduchu a tfenim ne-
ktere spojky sve oslabovalo hyb-
nou svoji silu vzdy tak. ze na ko
nee pfece-jen. bvt i po dlouhe do-1
bo, v pohybu ustalo. Jest tomu po-!
dobne, jako byvalo jiz nekolikrat
s objevy kvadratu v kruhu. Yye-
kame proto zprav spolehlivojsich.
Milostne afery byv.
Portugalskeho krale.
lilostno afery byvaloho portu-
galskobo krale byly eetne, ale no-
sly vzdy hladee. maino-li vefiti ne
davno objevoin'mu jeho "denni
ku" ktery dostal se do rukou rus
do sporu se svoji matkou a tato
pfi jedne pfilezitosti prohlasila,
kych revolucionafu v Petrohrade.
V tomto svem denniku Manuel ci
ni caste zminky o "puvabne a srd
ce tavici Agnes," o "bojaene Kit
ty" a "sladke Valencii." Je tu
vsak jenom neeo malo zaznamu o
Gaby Deslyove, francouzske he
recce, o ktere se pravilo, ze jej
vlastne pfipravila o trim. Y tech
to zapiscich pravi Manuel, ze Ga
by si mysli, ze on je do ni zamilo
van, ale ze nikdy toho pfatelstvi
nebylo hlubsi a ze nikdy nepred
stiral, ze by zboziioval tuto 'ubo
hou" zpevacku ve sboru.
Die techto zapisku dostal se pro
svoje milostne afery Manuel casto
ze Jeho Yelicenstvo pofadne vy
plati, nezanecha-li svych milost
nyeb pletek. Kralovna matka do
bfe pozorovala, ze tyto molistne
pletky jednou Manuelovi zlomi vaz
a byla dobrou prorokyni.
Prvni zminka v one casti den
niku, jez byla uchovana, cini se o
nemecke guvernantce, 29-lete, do
ktere manuel se zamiloval, kdyz
byl 1 9 roku star. Y jednom zazna
mu pise poblazneny Manuel: "Mo
je draha, srdce tavici Agnes, tak
jsem vzdyeky ti sliboval, ucinim,
te kralovnou, jestlize ukazes se
hodnou me lasky. Nc na svete nas
od sebe nerozdeli, budesdi mne
vernou.'' Kralovna-matka Mmelie
pfisla na tuto pletku a poslala mi
lou guvernantku prye z Portugal
ska. Manuel na Ci srdce tavici" Agnes
brzy zapomnel a za mesic ve svem
denniku ueinil nasledujici poznam
ku o jiste vdane a velice slicne
zene: ''Kdybych jenom vedel, ze
Kitty je mne tak oddana, jak by
tomu nasvedcovaly jeji pohledy,
dal bych ji cole sve srdce. Je to
podivne, jak bojaenym jseuu v ne
ktere chvili." Ale die dalsich zaz
namu tato bojacnost Manuela pfe
sla, uebof s Kitty casto inkognito
vyjizdel si v automobilu a casto
se s ni bavil. Jak dlouho tato laska
s Kitty trvala, neni jisto.
Y srpnu roku 1908 nasel Manuel
v'Aovou "kralovnu," o ktere piser
Yalencie je hodnou koruny. Zad
na zona neuehvatila me srdce tak
jako ona. Ale, uboha, je tak zboz
nou, ze mne neehce ani polibiti z
obavy pfed hfichem." Ale take
Yalencie pfekonala svoji lakoH
v polibcich, nebot' na jinem miste
Manuel pravi: 1 ; Jeji polibky by
ly sladsi, nez jinych. Ysech 880 po
koju v rafra pabici nema pro mne
takove ceny jako ony ctiy poko
jo nasicb romantickych sebiizek.''
O Gaby Deslysove, zpevacee a
taneeniei, je tu jenom nekolik
zininek. "Gabyj'e obfatna,'7 pise
Manuel, "a vi, jak ziskati pozor
nost krale, Jsem sice ochoten po
moci teto ubohe sborove zpevac
ee. ale nechei se stykati s jinymi,
nez velkymi umelkyiiemi." O me
sic pozdeji pise: "Gaby ucinila
velky uspech a jsem tomu rad. Ne
ni vsak zadneho nebezpeci v na
sem formalnim pfatelstvi. xVle ona
skutecne mysli, ze jsem do ni za
milovan." Jine kapitoly tohoto denniku
mluvi o strachu, jaky Manuel pro
zival v poslednich dnech sveho
kralovani. Yychazi na jevo, ze by
valy portugalsky kral byl znacne
povercivy. 3Iluvi o zahadnyeh zvu
cieh ve svem pahiei, o temnych
hlasecb. vyclnizejicich s neznama
a jinych udalostech, ktere pfipra
vovab mu velke tnipeni.
Odporucte tento ca
sopis vasemu souse
du, zdaliz neni odbe
ratelem. Veskere tiskove pra
ce zasilejte firme
IB
CA1
OS-
v Clarkson, Neb.
