ZflPADU
ECHO OF
THE WEST
i
WW-
Rocnik - Volume II.
Glarkson, Nebraska, ve gfredu, 29. cerv'ce (July) 1914
4 v
Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cislo - Number 1
OZVENA
Vykfik evropske valky!
Boufe na vsech stranach.
Vsechny uarodove se pfipravuji. - Rusko, An
glie a Francie stoji pfi Srbsku.
Prvni rany jiz vypaleny.
Yiden. Jak se sem oznamuje
2.0. Zemime, doslo jiz k prvni pfe
stfelce mezi srbskymi a rakous
Jiymi vojaky. Nedaleko Seniendrie
asi 24 mil na jihovychod od Bele
hradu, palili srbsti vojaci z prave
ho dunajskeho bfelm na nekolik
armadnich transportnich pramic,
se kterych bylo zive odpovidano.
Pokud se dalo zjistiti, nebvly za cl
ue ztraty na uektere strane.
Plati co prohlaseni valky.
Yiden. Yalka nebyla prohla
sena a ma se za to, ze tez prohla
sena nebude, ponevadz Srbsko ne
nalezi k signatarnim moenostem
hagske konvence. Vydani pasu srb
skemu vyslanci ve Yidni minister
stvem zahranicnich zalezitosti, po
vazuje se, ze rovna se vypovezeni
valky. Y jeho nepfitomnosti bude
rusky velvyslanee zastupovati
zajmy srbskych poddanych v Ra-iousko-Uhersku.
Stanne ravo.
Yideii. Po cele fisi prohlaseno
"bylo stanne pravo a byl vydau roz
taz k eastecne mobilisaci. Ucinky
stanneho prava jsou, ze eivilni
sprava Bosny a Hercegoviny pfe
chazi na vrehniho velitele, iistavni
pravo svobody shromazd'ovaei i
svbbody tiskove je omezeno, ob-
cane ktefi se dopusti cinu proti-
soudum a snemv zemske i fisska
jada jsou odroceny. Y prohla
seni stanneho prava vyslovuje se
nadeje, ze vsichni podani rise uz
naji nalehavou nutnost, jez ukla-
da vlade zodpovednost za vyji-
mecna. opatf eni.
Obava pfed evropskou valkou.
Londyn. Mir cele Evropy zcki
se byt ohrozen. Srbsko a Rakou-sko-Uhersko
na kvap cini pfipra
vy k valce, kdezto Rusko, Nemee
ko, Francie, Anglie a Italie ceka
ji jen na nepfatelsky skutek ne
ktereho naroda, by podporovaly
sveho spojenee. Ye vsech evrop
skych hlavnich mestech se obava
no, ze se dostavila ona vseobecna
velka krise, jez za balkanskych bo
J'd zumyslne vyhybano.
Zdejsi listy uverejiiuji prehle
fdy branne moci ruznych moenosti
jak nasleduje:
Rakousko-Uhersko v dobe mini
390,000 muzu, zaloh 1,6104)00 do
hromady 2,000,000. Nemecko v
dobe miru 870,000 muzu, zaloh 4,
430,000, celkem 5,300,000. Italie
v miru 250,000 muzu, zaloh 950,
OQ0, dohromady 1,200,000. Rusko
v miru 1,290,000, zalbh 3,300,000,
celkem 4,590,000, Francie v miru
720,000, reserv 3,280,000, dohroma
dy '4,00,000, Srbsko 32,000, zaloh
208,000, velkem 240,000 a Yelka
Britannie 254,000, zaloh 467,500,
dohromady 730,000. Tyto armady
mohou byti jeste zvetseny ruzny
mi druhy domobrany.
Francie stavi se po bok Rusku.
Pafiz. Francouzska vlada,
pravi chies poloofficielni Temps
jest v souhlasu s vladou ruskou,
jez zada na Rakousku, aby pro
dlouiilo lhututdanou Srbsku k
zodpovedeni ultimata. Z minister
stva zahranicnich zalezitosti bylo
vydano - sdeleni, ze situace jest
Tazna, ale nikoliv zoufala. Mezi
vladnimi ufedniky zdalo se ovla
dati pfesvedceni, ze pf eruseni di
plomatickych styku mezi Rakou
8kem a Srbskem nemiifflziiamena
ti nezbytne okamzite 'propliknuti
..11 TYI ''X,
"T- - r iP&'L. TTJ jjii
siaeiiiriroincare a
nezkrati svoji naysteJve Svfid-
sku. Mnoho srbskych dustojniku
odjelo dues z Pafize a jinych casti
Francie do Srbska pres Brindisi.
Dostali telegraficky instrukce, a
by se vratily okamzite ke svym
plukum. Etienne Pichon, byvaly.
ministr zahranicnich zalezitosti.
pravil: '"Musime pohlizeti na si
tuaci klivlne a chladriokrevne, ale
musime se pripraviti na nejhorsi
dusledky." Ysechen obchod ve
statnieh papirech na burse uvazl
uplne. Kursy ostatnich cennych
papiru klesaji rapidne.
Eakousti reserviste maji pry se
vratit z Ameriky do Rakouska.
Manchester, Mass. Dr. Kon
stantin Theodor Dumba, velvysla
nee rakousky, naridil vsem rakou
skym konsuhim Spoj. Statech, aby
vyzvali vsechny rakousko-uherske
zalozniky v teto zemi, aby se pfi
pravili k navratu do Rakouska v
pripade valky se Srbskem. Yyzva
ta tyka se pry kazdeho rakouske
ho pfislusnika do stafi 42 roku.
Yvhlaska rakouskveh konsuhi mal
byt uverejnena v ruznojazyenych
casopiseeh rakouskveh narodnosti
v Americe zijicich.
Cerna Hora vyhlasila vsepbecnou
mobilisaci
Jak se sdeluje, naridila eerno
horska vlada mobilisovani sve ar
mady. v
v';SrbTik6 plany vojenske. -
Yalka bude vedena asi bezohled
ne. Srbsko postavilo ve valce bal
kanske 400,000 muzu a vojsko to
je nejvys utocne.
Patrne Srbsko pokusi se zadrze
ti rakouske vojsko podel Dunaje
a reky Dryin pouze tyden, vetsi
cast vojska shromazdi se ve stfed
ni casti zeme u Nise neb Kraguje-
vace. Silny sbor bude operovati vjnez do ciziny na postovni poukaz-
Novem Pazaru patrne, aby sam za
hajil utok na Bosnu.
Soustati bude pry neutraliii.
Washington, D. C. Y souhlasu
z politikou absolutni neutrality, v
pfipade, ze by valka srbsko-rakou-ska
vypukla, vlada Spojenych Sta
tu odmitne bezvyhradne jakykoli
pokus sucastnene velmoci, koupiti
americke valecne lodi, die mineni
vladnicli ufedniku. Tvrdi se, ze
prodej valecnyeh lodi Idaho a Mis
sissippi nemuze slouziti jako pre
cedent pro dalsi prodej nektere z
evropskych vlad.
Rez obilna.
Plodiuove bursy koncem minu
leho tydne vyhanely ceny psenice
opet do vyse na zpravu, ze rez
obilna objevila se ve stfedni Min
nesota a dosti velke oblasti Jizni
Dakoty. Take v Sev. Dakote po
vetrnost je pfizniva pro vyvojv
rezi.
Zmrlina napajena lihovinami.
Wheeling, W. Va. V Zapadni
Yirginii, ktera jest cela suchym
uzemini, maji novou pozivatinu
ktera se stala za kratko naramne
popu'arni v celem state. Ti, kdoz
o ni neco vedi, pokftifi ji jmenem
"whisky sundae". Ye vsech vet
sieh mestech ve state podnikavi
lekarniei nemohou postaciti obslu
hovati ziznive napoje, ktere lze
dostati s vyznamnym mrknutim
oka. Podezfeni nejdf ive vzbuzeno
bylo tim, ze mnozi milovnici zitne
a jalovcove navstevovali pfilis
casto lekarny a spotfebovali ne
obvykle mnozstvi zmrzliny, .ktera '
jim byla vzdycky pfedladaha co
4 ' sundae ' Vysetf o vanim se sez
rialo, ze misto syrupu, zmTzimay'
VivieCilifla smisena s dobrou'S&TOi'kd?If
Kou
Zavody Nar. Jednoty
Minulv tvden od 22. do 26.R
cervence odbyvaly se v Omaze za
vodv Xarodni Jednoty Sokolske.f
Ijyli to dni svatecni nejen pro O
malm a X. J. S., nybrz i pro celou.
ceskou Nebrasku. Se vsech stran
sjelo se tarn mimo Sokolu a Soko
lek velmi znacny pocet krajanu
a krajanek.
.Ye stredu rano o 7
hod bvll
Yv,. vSfSf Mnst 7avndnikfi v Omaze.
rn n.0v .inctain C. ncfafn,'
V S t V. V 1 11 Vt VO lt 111 OV. JJ Will
Sokol Jos. Mik uvital' vsechny za
vodniky a hosty v Sokolovne pek-
nou a uprimnou feci, jakoz i za-
roven Mavor Omahy Jim Dalman.
Ye stfedu odpoledne odbyvali
soudeove za pfednietvi sok. Fr.
Filipa ze Cedar Rapids, la. sehiizi.
Vecer pak odbyval se v Sokolov
ne zabavny program.
Ye ctvrtek zapocaly zavody.
Yzdor znacnemu vedru a slunec
nimu unalu zavodili borci velmi
eile. jsiiichz vysli co vitezove Fr.,
7. Cliicaga prvni, Frank Jini-
sek ze Cedar Rapids, la. druhy a
J. Xoviik z Baltimore tfeti. Bor
cu byl A-elky pocet.
C'etovy ceny pfipadli nasleduji
eim : 1. Plzenskemu Sokolu z Clii
caga, 2. Sokol Blesk z Baltimore,
3. Trys. Cedar Rapids, la.
Zavody ukSnceny byll v patek.
Sobotni pruvod sokolsky omaz-
skvmi hlavnimi ulicemi bvl obrov-
?kv a samy anglicke casopisy pra
vi, ze Omaha tak dlouheho pruvo
du dosud nevidela. Pruvodu su
castnilq na 3000 osob a asi 125 au
tomobilii. Yecer pak odbj'valo se
v Sokolovne divadlo
Yefejnemu cviceni v nedeli od
poledne odbyvaneho pfitomno
"w byl6'na'7t5e"rTigtc"lidi; ktef i
nadsenim sledovali A'ykony Soko
lu a Sokolic. Nadseni bylo velke.
Celkem dopadli zavody dobfe.
Zasilani penez do cizich zemi bude
lacinejsi.
Washington, D. C Podstatne
siiizeni ve vyloze se zasilanim pe-
ky oznameno bylo odborem po
stovnim. Hlavninv ucelem nove
sazby jez vejde v platnost 1. srpna
jest uleheiti lidem, ktefi pravidel
ne svym pfatelum v cizich zemich
posilaji male castky penez. Tak se
stane. ze vyloha v mnohych pfipa
deeh nebude nyni ani polovicni.
Svetove feci.
Cinsky mluvi 400 mil. lidi t.j.
asi ctvrtina vseho lidstva na sve
te; anglicky 200 mil, nemecky
130 mil,' rusky 100 mil., indicky
tez 100 mil., francouzsky skoro
100 mil., arabsky 55 mil., spanel
sky 50 mil., japonsky 46 mil.,
italsky 36 mil., malajsky,25 mil.,
turecky 23 mil., a portugalsky
22 mil. lidi.
Jeste severni tocna.
Washington, D. C. Tajemnik
locFstva byl vyzvan podvyborem
vyboru domu na namofiii zalezitos
ti, aby zodpovedel otazku, jestli
podadmiral Peary skutecne sever
ni tocnu objevil a jestli skutecne
na tuto prvni vkrocil. Podvy'bor
ma totiz rozhodnouti o resoluci
kongresnika Smitha z New Yorku,
jez pozaduje vysctfovani n a roku
dr. Cooka.
cesti umelci do Spoj. Statu.
Yirtuos Jaroslav Koeian odjede
v poloviei zafi z Prahy do Spoje
nych Statu a uspofada zde radu
koncertu., Dosud zajisteno ijest
pfes 60 koncertu pod managerem
p. Jar. Cimerou, byvaly'm tajem-
nikem p. Krylovym.
Ceske kvartetto, ktere melo pf i
jeti jiz na podzini do Ameriky, ne
muze pfed lednem 1915 zrusiti svo
jjsmlouvu zde a'b.ude-tudiz nii-
eeno svuj pfije'zdodToziti az na ja-
ro roku 1915.
Znama houslova umelk'ne, pani
Marie Heritesova-Kohnova, dcera
ceskeho spis'ovatele Fr. Ileritesa a
v'dova po cukrovarniekem inzeny
ru Kohnovi, ziskana byla k vyuco
vani hudbe na zuame Coe College
v Cedar Rapidsich, la. Mista sveho
ujmouti se ma jiz po prazdninach.
Cestovne do Ameriky zvyseno.
r ci L1Ll' -,c'iictn.u. ux: iiciiicu-
c V"1""" spuxCL-nusti, numuui-
fekoamericka a bremsky Lloyd, us-
esly se zdraziti cenu pfeplavu doiby jeste nevznesla v dobe, kdy
pojenych Statu v mezipalubi o de
feet marek, to jest $2.30. takze bu
de obnaseti 150 marek ($37.50).
Kolik se rodi deti?
I Rocne narodi se na celem svete
r
e36 milionfi deti, coz' je 70 za jed-
1
xm minutu, cili kazdou vtefinu na-
'rodi se elovek. Kdyby se postavil
kolebky techto novorozeiiatek ved-
le sebe, byly by okolo eeleho rovni
ku. Kdvbychom nechali matkv
"techto deti kolein nas defilovati
tak, aby jich slo 20 za minutu. by
ly by , deti poslednich, nez by na
ne dosla facia, ve veku 4 let.
Stfedni Evropa trpi povodnemi a
boufemi.
Yideii. Se vsech stran pfisly
zpravy o povocmich a uourich,
ktere si vvzadalv vedle velkvch o-
beti na majetku take mnoho lid-
skych zivotu. Y jiziiim Svycarsku,
Arychodni Francii, v Cechach a U
hrach fekv wstoupily z bfehu a
. . .
giroce se po krajich rozlily. Mno-
hp osdb utonulo. Y Budapesti by-ly--
zabity ctyfi osoby bleskem.
vladnicli a jinych vyznac-
Roosevelt zalovan.
New York, N. Y. Proti Theo
doru Rooseveltovi za china byla za
loba na $50,000 pro utrhani na cti.
Podal ji William Barnes, znamy
republikansky vudce new yorsky,
k vuli nedavne Rooseveltove vefej
ne feci. Roosevelt v nf ostfe utocil
na Barnese a Murphyho, nacelni
ky iolitickych masin republikan
ske a demokraticke, ktere nazval
zkazou a zhoubou politickeho zi
vota new-yorskeho. Roosevelt do
stal jiz o zalobe oznameni a ohla
sil, ze se da zastupovati ravnickou
firmou newyorslcbu lowers &
Sands,1 ktera jej zastupovala pfed
casern, kdyz zaloval Roosevelt jed
noho michiganskeho redaktora,
ktery o nem napsal, ze rad pije.
Obyvatelstva zemekoule.
Na zemi zije pfes puldruhe mil
liardy lidi, ktefi mluvi skoro tfe
mi tisici fecmi. Kazde minuty na
rodi se na 70. a zmira skoro toli
kez lidi.
Mnoho skodliveho hmyzu.
Washington, D. C. Jiz po mno
ho roku. nebyla ve Spojenych Sta
tech spusobena takova skoda na
polich. jako letos natropil tak zva
lii armadni cervi, hesseiske mou
chy a tak zvani vousati moli, pos
kozujici nejen pole, ale i stromy.
Armadni cervi radi hlavne na vv
chode, ve statech New Yorku, Peu
sylvanii a v okoli, kam se dostali
z jihu. Yladni entomologove v mi
nisterstvu orby pravi, ze pfisti
rok neni tfeba se jich obavati, ne
bot se objevila jista moucha, kte
ra ve velkyeh hejnech za nimi
tahne a je nici. Armadni cc'i'vi na
padli skoro cely vycjiod, ackoli
ne vsude stejne zhoubne. Cervi
lihnou se z vajicek, ktera naklad
ly okfidlene mury, podobne mo
liim, ktere pfiletely patrne z jiho
zapadu. Nadelaly jiz mncho sko
dy na lukach, nicich vsude travu.
Ministerstvo orby radi farmarum,
aby tarn, kde cervu jeste neni, ale
kde se ocekavaji, vyorali brazdy
pfed loukou nebo polem na te strar
ne oaKua mail prniti;
I I
Cervi do bvazciy snadno spadnou,
a kdyz jest plna, mozno" je zabiti
tim, ze se po brazde tahne klada
ku predu a zpatky anebo se usmrti
kerosj'nem. Take je mozno usmrti
ti je testem, slozenym z psenicnych
otrub, pafizske zeleni a syrobu, je
hoz se uziva na polich. Hessenska
moucha pusobi velike skody
pseiiicnich polich na vychode.
zvlaste ve Yirginii a zapadnich
krajieh Severni Karulv'v. Proti
te radi se farmarum, aby seli pse
nici pozdeji nezli obyeejne, tak a-
mouchy kladnou vajicka. Yousaty
mol napada hlavne stromy a zba-
vuje je listi. Ye meste AYashingto
ne znieil velmi mnoho topolu. Nej
iepe jest postfikovati stromy ar-
senatem olovnatym. Ye statu New
Hampshire objevily se k tomu jes
te kobylky, ktere jsou dvojiho dru
hu. Je tedy letos hmyzu vsude
hojnosf.
Obyvatelstvo Spoj. Statu cita
109,000.000
Washington, D. C. Die buleti-
n u obsahujiciho odhady obyva
telstva pro roky nasledujici 13.
census z r. 1910, pfipraveny za
dohledu C. S. Sloane-a.zemepisce
odboru obchodu a vcera uvefej
neneho zilo ve Spoj. Stiitech na 1.
cervence 109,021,992 lidi. Y roee
1910 citalo obyvatelstvo Spoj.
Statu 101,748,269, takze v posled
nich ctyrech letech pfibylo pfes
7,000,000 lidi.
Populace 4S statu Unie a okrs
ku Columbie byla v roee 1914 98
781,324, kdezto v roee 1910 byla
91,972,266. Buletin take ukazuje
odhady poctu obyvatelstva r. 1910
0914 vmmte
1910 vice nez 8000 obyvatel. Tez
je v buletinu udan pocet bileho a
barevneho obyvatelstva v den 15.
dubna z;iroven s odhady bileho a
barevneho obvvatelstva na 1. cer
vence y kazdem z nasledovnieh
roku.
Vlada zakazala Havlickovou
slavnost'.
Na den 29. cervence, ve vyrocni
den umrti Karla Havlicka Borov
skeho (zemfel v roee 1856), pfi
pravovala se z Cech velika slavnost
ni vyjizd'ka do Brixenu, kdez byl
Havlicek rakouskou vladou inter
novan nekolik roku a uhnal si ne-
moc, jejz jej v mladem veku do hro
bu sklatila. Toho due ma tarn by
ti odhalena Havlickova deska. Mi
stodrzitel tirolsky vsak slavnost'
zakazal z toho diivodu, ze by to
poboufilo nemecke obyvatelstvo
brixenske a mohlo vesti k podob
nym vytrznostem jako nedavno na
Morave. Slavnost' vak tim zkaze
na nebude. Do Brixenu se pojede
pfece, ale jednotlive, bez prapo
ru a spolkovych odznaku.
Rekord Emilie Destinnove.
$7500 za vystoupeni ve vaudevillu.
Londyn. Emma Destinnova
dostala zde nejvetsi honoraf za vy-
stoueni ve vaudevillu a to $7500
za tyden, tedy vice nez Sarah
Bernhardtova za sve vystupovani
Coliseii. Destinnovii dostala, jak
znamo $12,500 za zazpivani jedno
duche arie z opery "Mignon", kte
ra trva pouhych pet miuut. O
vsem zpivala tehdy v kleci se lvy
pro kinematograf.
Census ptactva.
Washington, D. C. Ye vychod
inch Spojenych Statech jest sto mi-
lionii drozdii, jak lze souditi z cen
su ptactva, ktery poprve v deji
naeh vlada nyni sbira. Zalesnena
piida ma mnohem mene ptactva
nezli stejne velika rozloha pudy
zemedelske. Yychodne od" Missis
sippi jest na kazde ctverecni mili
asi 50 paru drozdu. (robins).
Nejvice ptactva naslo se v Chevy
Chase, Md., kde shledalo se asi
sedm paru ptaku na akru. Jen ma
lo mist ma tak vysoky pocet pta
ku, aby na akr pfipadly ctyi pa
ry. Celkem obyva ve vychoaexch.
statech as 2,026,000,000 domoro-
dych ptaku, nepocitaje v to vrab
ce. 584,000 akru bude otevfeno.
Pfiblizne 584,000 akru pozemku
otevfeno bude k osazovani ve sta
tech Kalifornia a Oregon, z roz
kazu sekretafe vnitra Lanea, die
rozsifeneho zakona o domovinach,
jak bylo z Washingtonu ozname
no. Asi 3000,000 arku lezi v Ka-
lifornii, 284,000 v Oregonu. Sekre
taf Lane odporucil rovnez presi-
dentu Wilsonovi, aby otevfeno by
lo pro osadniky dalsich 129,600
akru v Montane a 43,000 akru v
zapadnim Wyomingu. Pozemky ty
to byly puvodiie klasifikovany ja-
o uhelue pozemky a vynaty z
osazovani, ale geoiogicKym zkou
manim se pry zjistilo, ze obsahujf
)ouze nepatrna loziska uhelna. Na
odporuceni sekretafe Lanea, presi
dent Wilson otevfel pro osadni
ky 290,000 akru ve 'yychodmm.
Wyomingu, 50,000 v Utah a pfes
250,0000 ve vychodni Montane, jez
az dosud nebyly otevfeny pro
osazovani jakozto uhelne pozem-
v.
Narod anglicky nabazsn
y monarcnie.
Lnndvn. Kra.1 Jifi oeitl se
vlstnim" pficinenim na pokraji
zanuDv. vmisii se zDtecne ao
sporu politickych stran, a kdez
to jeste pfed nekolika tydny po-
dezf ivan bvl stranon toryu, zpatec-
niku, jest nyni vysazen ostrym u-
i -(- . k .j
mum
repuHlikansk"evnde?ee. Jak
zda, kral jest v beznadejnem boji
proti dychteni naroda, nabazene
ho moiiarchie, zbaviti se zastarale
ho svstemu vladv. snaziciho se na
jiti prostfedky, jak dospeti k re
publice. Kral Edward YII. byl si
dobfe vedom teto tendence, ale
svoji diplomatickou obratnosti byl
s to klasti ji hnize. Hned pfi na
stoupeni vhidy kral Jifi nespoko
jil se navodem premiera, jako ei-
nil vzdycky jeho otec, ale ve svych
vvroeich fidil se vlastni villi. To
vyvolalo boufi. Cely pokrokovy
tisk protestuje a varuje krale, ze
pfivolava na sebe zkazu. A kral
ma proti sobe nejen liberaly, ra
dikaly a laboristy. ale i sufrazet-
ky. "Onehdy jsme slyseli," prayi
spisovatelka Beatrice Harradeno
va, "ze kral nema moci k zakroce-
ni a ze nesmi zapominati na usta-
vu. Jak jest tomu nyni? Kral svo
la konferenci a pozve na ni Crai
ge, podloudnika zbrani. Pro zenske
rebely, zadna konfeijenee s krjilera,
pouze krute tresty a opetovana za-
tykani; pro muzske rebely, zadna
persekuee, zadne stilnmi, nybrz
Buckinghamsky palac otevfeny do
kohin a kral co pokorny hostiteir
Gen. Villa neumi pry psati.
To je vlastne, co charakterisuje
velike vojevudee. Bedfich Yeliky,
Napoleon, Wellington a jini byli
pryvelmi spatnymi. pisafi. Nemee-
ky gen'eral Blucher, znamy pro
svuj odvazny pf echod Ryna v dobe
napoleonskych valek, zvany vse
obecne take "General Pfeife", po
nevadz malou svou dymku nevyn-
daval temef z list, byl snad tim nej
spatnejsim pisarem. V dopise sve
ehoti z Boulogue SurMere, naeha
zi sp 30 pravopisnych chyb, nepo
citaje y to chyby slohove, jakyeli
nedopustil se zadny skolak ctvrte .
tfidy. Blucher ku pfikladu pise tu
Londyn s maJym "I", take Pafiz
pise misty s malyni "p" a cely
dopis postrada vube'e gramiiticke-
ho slohu a jest cifte sfiiolack:. Za.
to ale kde se jednsld o valcem, za-
a siaii se nesmrxeimymi.
