Lucttln fttftdry voCor.
Xopsol Paul V i7 mi D'Ovlon. PMoiila
Jtoi'crn .VfjH'fOlnd.
8nl hv. Augustlnii v LarlboUlonrt
"Paaove, ikoutnHll Jsto pozornA not
mocnou Clslo 33. a iwxorovaH rjclily.
postup Jojl ncmocl. JohI to dokptml.v
typ rychiych ubytt n cokoltv bychotn
elnlll, prod vocoreni itspliyxlu liurto
A pM,tech tflovech proncaenych mi
chJJm, hltiudkynf hliiHcm stnrycli iruk
IHjUntUYnJ-prufcsoirMontacho-.'uUon'
Civ Tisltii, ponoNl avA tonkA prsty do
J UU.ladicU Jt trilhikJtnto slovn
pronesl mut, ktory nlkdy ho noklnmal,
Jednl tics nejmoiiAlho polinutt znznu-
.moull uo-svAlio zaplaulku ostidn? vy
rok: druzt, jlchl nutuocnlco JoAtA nco
tupila, pohlldll bozdeky HotiHtniHtnA
kmalcmu zcrcznAnin toil.
rarjcl .tulatroyA wlojlcl neatrn
CeleatyVa, Joptlika- plidMena tomuto
salu, uepohnula sebou, alu ua UloilO
modrych ifltolulcfch zachvAla bo vICkii
i slatyinl fasatul a "kMdla Jejlho bit
ho Copco lohounco pozdvlhla ho novl
tltolnym povadochom.
Jeite jrdnoit napoaled pfohlAdl Mar
4oche dvojltou fadu uemocnycli.
"BcBtro," pravll po delSlni inlCont,
'Jakmlle agonlo CIslu 33. zapocne,
mulete pfonAstl Jojt dttO z tote 32.
kaa budo ae vftm zdAtl."
A vztv avrchnfk a rultou nvjch tA
tfl, pokynul na pozdrav a odoael.
Sepot, amtoli. Uutnono kroky itfevt
cfi, pfestavovant Ktdll pfcruSlly lodo
v tlcho, Jet panovalo v rozs&hlA ulnl
horeCnatA nemocuycb; nienA nomoc
iiA, at dosud bojacno ekrAonA pod po-
kryvkou, oddochly el od nevolnostt,
ktera aa pMtomnostl lfikafovy jo ovlA
data.
Bray na to dvAfe v pozadt hlucnA tc
rozovfoly, dva voztky, postrkovanA o
Setfoatolknml v bllych zAstArAch, objc
vlly se salora. Hlomoz vzrostl JoStA
clnkantm AAlku. tldcry tolcznfch Utc
do kamennych urnkfl, a v to mist so
:ladostlv6 1 rndoatnA oovzdochv. stAtl
.potlaCovanA, Jot vyvolavala blfifcl so
Johvtle kaidodenntho rozdolovaot It-
dla.
1 1 "Doftl tak. Halo 18., vlco pfoce, Jo
:nemaio jiz poiovici.
, , "Alo aatro, to nenf an I Ctvrt,"
,3 "Jexto pomaleji. Clalo 201"
, ; 'Miro, tato kotlotka nont doit du
!SenA."
' "Lkaf nafldll jl poloduficnou. . . .'
A v tomto zmatku stlinostl, n&fku,
JttetrpfiUvoatt, ktorfi povstAvaly v ebro
mAidaal trpltclok, Bestra Colostyna
);rA6ela pevnym krokom poddl lozl, na
pomlnajlc, radlc, povcbuzujto alabou
chut' Jedn&ch, zdrtujlc nobezpeCnou
liltavost drolrfch, mlrnO rozhodnA, an
.delaky pMsnft, spoClvajtct na viech
jasnym pohlodem panny; ozafovanym
plamenem neunavnt lasky k blltntmu
Majfc z&plsntk s cboroboplay pod
palf, bfila nad rozdllenlm polfivky,
odmervMfm mrcl a sama rukou roz
vAHecbetnou aa!6vala vino do
placbovych kallskfl.
i'2yj5rt?,,'22i
DoSla k Clslu 32.
'!Nl,;Lucle, mftfi dnea vclk? hladr
it w6"ano, sestro, yelkf, volkJ," odpo-
orMSlo dirCltko pStlletC. s volkyma,
hnMyma ofilma, Jehol vlnltfl kadcN(
jak nhel Cern6, ilve odrolely bo od
. nepoakvm5n7b61o8tl zAclon.
A Jakoby chtela potvrdltl bvA alova,
I'ukmla Ulct do prAzdnC mlsky.
"PatI dlt6," napomonula soBtra, po
' dAvallc t, jpl6yku, "tvA matlnkn spl.
: t A 'tlutoinym, starostlivym krokom
'oMfwatpJck,. ktorym Jako by tlcbo
. Bmo krftCelo. nMbllilla bo Clalu 33.
"Bftyi nled'ostf umlrajtclch, rty lzk6
lfcnt koitl oatfe vyCnlvaJIct, nemocnA
;drlinala, tice oddycbujlc. Sestra Cele-
' ;styna xahledla Bo na n(.
i JakA-tBtxaima, zmfina od jejlho pfl
icaodu! aotra mCslc tomu.
v Pflpamatovala el JeJ urfilW ton
jMckod ,za ponumiho vcfiera Ustopado
( vao, kdy llatl vclkych platanfl na dvo
f, Tiefiran nnano, Uouklo v okna aa
tlu. pflpomlnajlo molancholll zlmy;
Tldtla Jl, Jak.Usk'la'8vou uleltanou dco-
Tuikuufld AUbonjctr rukou, snAsoJto
steUE&t avou bolest 1 dastojnfi svou
bldu btdu Jak Tldno nezaalouionou
iMfwUhaS eHHa .k n! aympathll
Boutrast rozdllnou od on tlCaatl
sytaphatie, buzen tlm nesCotnym u
trpenlm, Jol kaldodenne mljelo plod
JaJUa arakear u n
naobjrecjnoii zvedavostl cotla JoJI
"Vftifct!aaiRiauilovA, rozenA Pra
Umovk, SO let"
XaetttaTlbiakdova. 5 let."
O Jkl rvlAStnt shoda! t6z ona svm
mrtn Jmtaota hazyrala se Valcntl
na a knde JI o vanoclch 30 lot. 2ivC
pajtaiatf.Jl pfl tpm oTlAdlo, r duchu Je
jm MTraly vzpomtnky, Jei za za
JH aJa aikterA zaZcbnala znamenlm
V ' K4y ka aklbnku dne matka usnula
ptibHilla k dftvCAtku. aby postal
k JiuqvjialBr a JtdyJ Lucctta zo
apawi wrym usmerem jl dCkovala,
talla so JI ncodolatelnd touba o
J bJoutl JI, by ukryla slzu, starostllvfi
Mboi, Jako slzy tnatefaka.
Drnkflho dne pflScl navSUvitl Jo
Ml Jeit mladf, vzdor ustaranostl
T aoawnjcb tazlch, y nlcbl hluboky
mi Triakabi -rrrt by) nepfetriity boi
oaodam napfemoJUelnJm. Opustll Jo
dlouhym. bolcstlplnjin pollbenfm,
j arictr .Celaetyny naplnilo uzkostt
TMrcJIQtO' Teeera..
Toaoto vefiera dojata tollka nAklon
JfU, vypravovala JJ Valentlna pfl
,mjmu aoeni laapy tolstorll svfiho ilvo
,f U atrainiho ve sv vfiednoati.
.. " Xieila svflj Bfiatek kupeem z Ba
.itfaollw, Jejt nilovala. pak dny evebo
;"jff Mjr vliMU Lucettku vyrflBtatl,
.pak kratou ztritu. Jejlch aaaltho majct
jm, MaflkMl poalceaeho: boiovall
' fyttiue, jfptOerUl bvoh VldV atoj
l bou nAklooiiottl a avou laskou k dltfi
.tl, at ku dal,- kdy nemdc katarrh
Vet koMfl Tf Je zaieilai tu UU.h ia.
UrUk oa Bekleaae," uxavftla
zrakoin slinulMio nizRINMim, 'niljo
o do AmorlUy, by vyzlHkul nulnjcli
penoz Uu kmipl naSolm krAiuKu, a JA,
budti uzdrnvonn, oliopliu hi zuhu
loitOnl Htdlira, Joimi Jweni mo druhdy
iiuuClIn X za nokullU" lot VVAtMo mo
slohnt (M do iillco rinolinl, do. tinolin
knulku Uatlnollo8, kdo Jbow, r.ri.o.
na...."
Nobylo tomu anl uiChIo, ro tak ml"
Vila, h ton vormi v iiiuloucmw, Jiz mu
JI iiltDr.l uouchollnAM, n nynl okntnzlUy
JoJI byly HoCU'iiy. . . .
HoHlra ohtflla HpiiHtlt zAitlony a mlo-
Itl, kdyZ nomoonA olovfovMl ofll, JI
Bpatflln; uflnlla pokiiH podopMtl ho o
nokrnj HV5hti lilii, itlo zAchvat kafilu
jf otfAHl, Ji'JI vyhulilo rAmo ltlcalo n
lilava zuovn zapadlu do podufiok.
S pohybom nnvyalovuA nJznostl po
zdvibla JI nostra CVlcntyna a podala Jl
tlfiujlct 16K. ZAohviit ho iiiiilrnll.
"DMiuJI," fukliV hlaaom alpavfin.
A uchoplvfil JupllAItu xu ruUii, pMIA
liln Jl zoola bllzko k lft?.ku.
"NonMl pruvda, uoHtro, J.o Md UV
liaK fo Jo nil Mpo? Nobytl loho oSltll.
Clio kaftlo, ktory iitAlo iniio pfopadA,
cttlln bycb ho hIIdoii. 'lira Jo AtiMlry
den a tak bycb h1 pfAla hoJUI dolu do
kuplo na tufil Hvntou, v ovzdudl kadldla
a vAiiocnlcb zpdvA...."
ZaiulCclu bo, krov objovila ho Jl na
rtocb, zkflvenycb Htlnyin zAcbvatotn
kaftlo; alo za okatnZllc vzdor mutuN
Bkyin napoiuemittui soatry, jc2 k lit
pMatouplla, pokracovala: "llyla bycli
tak fit'iiRlnou, kdybycb tarn mohla za-
vfistl Lucottu. KdybyBto vfldola, HCHtn.
Jak v chrAnut pauny Mario v DatlKiiol-
les, kam Jojt otoc a JA Jsmo jl dovodll,
radovala ao, kdyz spntflla Jozlfika v
Joallch b onltckom a voloin, byla rado-
stl u vytrZonl mid pannou Marll n o
avatych tfech krAltob vypravovala po
dva dny...."
"Ano, nno mnmlnko," prorufillo Jl
dovCAtko, zaBlochnuval poslodut alo
va: "Molicbnr, Kaapar a llaltazur,
znAm Je v&ochny tfl, alo nojradojl niAui
Haltazara; to byl on, Joat-ll so patnatu-
jes, co o poHlodntch vAnocfch pflnonl
pro rano ncjkrAunojal pannu...."
A k Bostfe, jet bo uatntvala, pravila:
"O nesm6J bo; Je to pravda, tatlnok
to fokl."
Na chvlll so camlcela. "Povoz, ma
mlnko," pokracovala pak, "pfljde dnos
r nocl Baltazar? Alo nenf zde krb Jako
u nAa doma, kam mAm pMpravltl bvo
Btfovlfiky?"
A zaujata zcola radostnJml myfilcn
kaml, jot v mladfi JoJI hlavlCco budl
lo Carovne slovo "Stedry den", zapo
mnOla jtstl.
NemocnA chtela odpovedctl, alo
proud krvo zalll jl hrdlo a boz dechu
zavfola ocl, jakoby skonAvala.
Dftd, dlte," domlouvala matefsky
aeatra Celestyna, kdyz Valentlna, jlz
polovllo bo lckcm, otovfela ocl. "vldt
to, So mAm pravdu, kdyZ vAs napomt
nlm, abysto nomluvila."
tlsniev, dojemny namdv skonAvaJt
cfeb, kteM uetuSl. jak Jsou nomocnl,
pfelAU jejl zamodral6 rty a hlasein,
jakoby vie a vlco ae vzdalujtclm, pra
Vila: "Jest ml lepe.... mnobem lCpe
Zltra, m& Lucotto, pujdomo do kosto
la, tarn dolA k nam, k panne Marll Ba
tlgnollcHske. Uvldtfi opH svCho nillfi
ho Baltazara, osltCka, volecka, JezuIAt
ko. . . . ZazptvAmo zaso jako tonkrAto
pfl zvuku varban:
"Narodll so KrUtus pAn,
vcselmo so "
Jojl pootovronA usta nozavrola bo
vfee, jomne chflpC bo zachvdlo, ohefi
zMtelnlc jojlcb zliaul a ocf jojl podlvn5
nobybn6 nespustlly bo Jiz s Krlsta na
stone.
Sostra Coleatyna znala tuto ozAfe
nost koncfclch agonK, jojl ucha. po do
sltl lotech v nonioculcl zbystfoiit5, do
bfo rozoznalo docb smrtt. Utlumlla
vzlykot a pokMiovala sc.
"Z rftzo kvltek vykvet nAm,
radujmo ao!"
pokracovala Lucetto, t'ukajfc si v tak
tu na bv6 clnovo mlsco co duSe, mat
etna vznAsela bo k uobesum.
"Tlso me dlte, zaseptala sestra
"matinka usnula." A odnAsela jl, stu
Jlcl se, ve svom nArucf; alo kdyi octla
so v pokojlcku joptlSclne, zaplakala
Lucctta:
"Mamlnko! kdo jo mamlnka? Cbcl
mamlnku!" volalo, vzlykajfc.
"Bud' hodnA, Lucotto; matinka 51a
tl do uebc, pro dArky k itOUremu ve
ccrn." S pohybllvostl mysll svelio veku, za
Ueskalo devAtko ruekama, zuovu zpl
valo vAnoSnt plscfi a usnulo pfl sklonu
dne ve vonnych Cistych pefinkAch sv6
bo noveho lnzka. . . .
Sntb padal drobnyml, buatyml cho
mACky a platauy na dvofe kvllely pod
zlmnlm scverAkem. Ukonejsena odmC
fenym, tlcbym oddychovAnlm dltOto,
Bestra CelcBtyna smutnd oddala so pie
mltAnl. Kde vzltl hraCku, Jlz pfl svem
probuzenl Lucctta budo pozadovatl?
Za ka2dou cenu tfeba rozptyiltl pozor
nost dltCte. Bylo pfllls pozdo poslatl
pro nl, vrnta neniocnlco byla Jlz za
vfena, ostatne byt' by sobo vlco bvG
kapsy I zAsuvky zpfovracola, ncsebna
la by anl dositl centlmO; ackollv obsah
svycli skflnf znala z pamotl, prohraba'
la Jo bez flnavy h nourfiltou nadfijl v
zAzrak, Jei duSo zboino nlkdy neo
poufitf. I sv. Antonlna, Jeni pflvAdf
na stopu v5cl ztracenfch, se dovolA
vala, a kdy2 anl pak 2AdnA Bt'astnA my
Slonka ncpMcliAzcla, obrAtlla so s mod
lltbou k 8vat6 Moplco, ochrAnkynl ma
tck v dzkostl. Alo hodlny mljoly
a nepokoj Jojl vzrflBtal; dbkonClla prA
ve svou nofinl obebuzku, kdy2 sAlem
zaznf-1 zvon, k iwbotnostl zvoucf.
Pod klenbaml chodob klAsternfch o
zvaly so tlfie odmefon6 kroky, chfes
tenl rfliencQ, mokkA sustenf odCvO,
JeptlSky zAchv6vy Cepcft svych Btf
nutn podobne dlouhou fadou ublra
Iy so do kaple.
Sestra Celestyna, dim dAlo tlm vice
dzkostllva, Je dohonlla,
KlAaternt kostyiok zazAfll; lustry a
svltllny zaplavlly okna Hvym 21utavym
loskom a v koutku choru, nedaloko
blavnfho olUfe postaveny byly male
JesllCky, dlv trpellvostl, vypracovanJ
v zbolnim oaamocenl Blrotclnce.
Mall Jetlsok, no vetil nei pHt' bie
lcl 7. pod iiprnvilovf' nlAiuy it iihIIci'Ic i
01 (hilKull ho mizUiatiil Jill" ttlki).
Mozlllm t:o sv. Josef a piinnn Mario
Kliltftcll zlio2nd nvyml Hkluitnjinl zlf-
lohilconil v iktyhodnA noliybnontl,
llaltazur. Kufuinr a Mollcliar. krAtovA
5itl vfcliodu, podAvalt dltotl botskAmti
knilldlo, zluto ,a myrhii.
Mflo zniiuciilii. IC ozAfonAmu oltAfi
aHti, OIhIiJ hliiHy Hester v.tiARuly Vv
pfl vA&itfcli zvuclch varlmn:
Nnrudll po KrlHlitB pAn, j
voHohn( no,
z rrtzo kvltok vykvot nAm,
ruiliijiijn hoI '
Hi'otia CeloBtyiin a modlltclinl
knlhoti v iticu nezplvulit. Jnkkbll ho
nuuiAhiilii, by sledovala uddlly pobo2
noHtl, znlcluly myslonky JoJI stAlo It
hAIii hv. AiikuhIIiiii. VliUilu blody oliU
CoJ Valeiitliiy lllcaiitkivc h radost
noti ptmif vAnociil na rtoch u Lucettu,
provAzeJIcl Jl perllOkovyni Hvym Hiuf
Chora; vidy znovu vrucol ho Jl na niyiil
Hllb, kterym Hlzy dflvf Atka usuilla V
OHamele colo. J Hit Jon duutAti Hllbu?
Jak ualoztl liraCkn v tOch nckollkii ho-
llnAoh, Jo?, ilollly jl od priibuzciil Lu-
ccttlnu.
A JoJI dzkostlplny pohlud bloudtl od
inodlltebnt kulby k svlclckaml obvoI
Icnyiu JoHllckAm.
NAhlo zdAlo so Jf, lo Baltazar, noj-
mllejsf mud foe Lucettln, uplrA nn til
hvA rozftlfoiio, zboinA ocl, 2o Julio i
nt ti, nauhovo zbarvcnA, pootovlela ho
a dtMa:
'IllodAS daloko to, co stojf pfed to-
bou. Dovcd' mno It svA mulfi pfltelky-
nl, tak rAd byoh Jl vldol!"
Zachvola se radoatf.
"JakA to budo krAsnA brncka," po-
mysllln bI, pohll2ojfo na Baltazara.
Alo lined na to mySlonku tato zdAla
ho Jf snirtelnyni hflchoin 1 poltfliovula
ro, aby myal od nt odvrAtlla.
Avftalc Baltazar s umfnenoBtt svA ni
cy nopfestal uplratl poblcd bvA na
BCBtru Colestynu.
"l'roc mne nechccS," pravll, "vldffi,
1 mAm zlato roucho, sat hvczdaml po-
Hety a tlaru purpurovou Lucottu
tuto chvfll vo Hvom cbladnAm luilti
slrotka snf o mn6."
To Jo bias zlflho duchal" uva2ovala
seBtra Celestyna. A aby odchnala
d'Abla, modllla se z hloubt duee k Je
2fAt Krlstti.
Alo nialy Jo2fSok, odstrkujc rukou
tepiy cenlch oBltkn, pravll bo sladkym
rtHmovcm jalvoby LUeettky: "Baltazar
mA pravdu."
"Ano, ano, dobry svaty krAl mA
pradvu",pflzvukovala Mnrla Panna,je2
ua so vzala tahy Valontlny.
Zaujata temlto tajomnyml hlasy se
stra anl neBlySela "Ite nilHea est" do-
zntvajfcf b poBledntml oblaky kadldla
a h poslcdnfml vzdoohy varban; Jodna
po druhe opouStcly jojf dru2ky bvA mf-
sta; nechala jo odejftl a cekala, mod
Ito bo, at eestra sakrlstAnka zhasla po-
slodnt Hvfcl; pak tiokradmu pflbllzlla
ho k josltm, uchoplla Baltazara, ukry
la ho v rukAvu avfiho hrubebo odevu
a tfesouc bo, odeila.
Ulotlla ho do noh postyiky, hezky
na ocl a posadlla so do hlav, vyckAva
Jfc probuzenf so dltote.
ZatemnelA rannf iorvAnky, osvotlu
jfet snth Btfech. ozAflly zamrzlA okna,
ltdyt Lucctta. otevfola ocl a prvntm po
hledora z pod bfiych zAslon Rvoho 1A2
ka hledala matlnku. VykMkla radost
ue, kdy 2 spozorovala Baltazara, usml
vajfclho so na nl, vztabujlclho po nf
nice vo zlatem rouchiv
"O, mamlnko, mamlnko!" JAsnla,
tlcskajlc ruekama.
SoHtra se k nt pflblttlla, hlndlla Jojt
tmavfi kadofo a kladouc ukazovACok
nn rty pravila k nf:
"Pst. tiSe, mllAcku, Jesto zde vslcb
nl spf,"
Tu zeptnla so Lucetta. tlSfc bias:
"Povdz mne, sestro, to mno mamlnka
pflnosla z nebo?"
"Ano, Lucottko, mamlnka."
"Kdo jest nynf, povoz?.... HAda
bycb Jl za to obejmtiln."
"PozdOji. det'Atko. PAn bflh. 2o Je
tak krAsnA u dobrA, nechnl si JI v rA
Jl na nJak.y Cas."
"A kdy budti smet k nf?"
"Brzo, budes-l liodnA a jest-li JeStft
usueS, net tl ptIneHii snfdanf."
"Tak budti JoStO hnjat."
Viak ne2 zavfola vlcka. upfela na
joptlSku sve Cern6 ocl. naplnene neur
CItym detskym smutkem.
"Tatluek Jo v Atnerlco a mamlnka
v nebl; alo ty, Heutro, vld' 2e zftstanes
se mnou, net so vrAtf?"
"Ach ano. drahfi det'Atko." ndpovS
deln ColeBtyna so srdcem pukajtctiu. A
tlsknouc rnkti jepllsCliiu povnO vo sve
ruClOce, druhoii objtiuajfc kolcm krku
Baltazara, Lucetta brzo na to usnula
s blabyml sny.
1X1 ft volom.
Xapsala Hmitie Pardo-Bazilno ni.
A. Ptkhart.
Pfcl
Hoch byl takovA slabouckA a pfed
casn6 umoudfelA bytost, jako vyrfista
Jt ve velkycb niOatoch v nedostatku
vzduchu, svetla. pohybu a vydatnA
zdrave atravy Jako obetl skllcenjuh
pomdru stfodnfch tffd, kterym iasto
bJvA bufe, ne2U prosteinu lldtt. Eloy
byl vtdy clstotny. uCesany, vA2ny, o
ehotny a pflrozene 1 zaraleny, a doma
nezazlobll. Oviom, kdyby zlobtl, nebyla
by Jeho matka s to, aby JeJ sKrotlla,
protote to byla osamelA vdova, stllena
cbronlckou cboroboti srdec. A pravou
pflilnou, 2o se Eloy choval tak fAdno
a 2e byl tak hodny. byly pr&vo mohut-
nA a pfedcasnA citllvost. kterou bu di
va v dAtcch obava, 2a by bytoit mllo
vancu zarmoutlly, 2e by naplnily yAr
tnutkem matefskA oil a 2e by roz
mnotlly 2al, ktery tu5f, anl2 dovedou
zmeflti jebo hloubl.
Eloy se ucll pllne nlohAm proto, 2o
so matka jeho usratvala plafie, slyslc,
jak je odrfkAvA zpametl. Eloy setfll
vellco satstvo a obuv, nebot vcdel, te
matka nemflte mu apravltl zaiplneny
nebo roztrhany oblek, nebo kouplti no
vy. Eloy chodll ze tkoly rovnou doraA
a nepotulovat ae a. neullAnfkoval a ka
marady proto, te se matka jeho rado
vala kdyt pfUel, a hoch pudera mllu
Jfctho ardce vytuill, te ae matilna za
smualloat zulrAuje Jeho pMloamoaU a
)o K)Hllnjlc Jrj do Akoly it ndliiciijlc bo
oil nt'lio uu illoubA hddlny, konA vlnab
no obot',
OvAoni Uloy vzpotntniil ztniitouo 1
iwdrobnA lArovoft, Jako vzioiiilniiJt ilfi-
I na flfrvf-jm uoiiy.-Ktiy hi ninnta nena-
thai K.ytp 2llA hidorttiu' TonltiAlc 1116-
I ilntndViiiliiilMin ulnl iiftlin. 1; f ell 1( f-lio
iiiuto, klfij h! pi'viio vykniooviil a mei
'erjiC Itntry,, tatlfka VziKitufnku mi
iioIkThIiicoviiI Ulny h hoiipAntm nn ko
lrr)n!ho.-nnrilccc noby, h linulky.
ml pqllbky na.tvAfe, s pfljoiiinou vunt
Jeiiinoho donlnlku, ho Hiiitclicin, lira ml
iu2orly..J.il(oUy byl tutlok lukA chlap-
mu, . ,. Potom. oloe znil.el a inntl-
Olto. f lolti nrilHtrtlo vlcka opuelilA a
zardolA, Dflln onf'tncl a BCHiiiutnel a IC-
oy ho neodviitovnl dovAil6tl nobo 2A
ilatl lilanlto o sviu'lnu, protozo mu pfl
pndulo, Jakoby byl v iiojukAin tcmiiAin
koHlole, nebo v IiihIk'. ZuAmf, ktcrA
totkAval, Irt.all ho HoitatntHttK', "JakO
iiajf doma zprAvy od tatfnku, ktery
o ve vAlco?"
Vo vAlco! Zo zpuKobu, Jakyin matka
it pfAtolo pronAMtll lolo slovo, cbApal
Oloy, Ao Je vAlka nOclin liroznin, km-
lyin a Apiitnyiu. Himd by tattcult vo
vAlce moll I I zcuifltl? Ba, mobll Jed-
nun od)oledno pflAel zo ftkoly a zastnl
inutkii v kfoeicli, Hluiku vzlyltajtct a
sotisedlty z drulieho poschodt JeJ odvod-
y 1; Robe a znneuly jej ctikrovlukauil,
'aby ho nevydosll, ehudcrka ninlA".
Ocu ua to bI JoJ inutka odvedla, obja-
u jo tulcky, bozo slz a odela jej come
od hlavy k pat6.,.. 1 loch nodovedl bI
ujafliiltl a vylo2ltl, v Com zAIolf srart
ale to ved61 Jlstft, 2c Jo to n6co desnA-
10 a to 2o Jim u2 nlkdy nodovolf, aby
2111 Bokojou6. PlnkAval potajl, aby
nezarmouttl miitku Joste vlco, a moillt
val ho modlltby, kterA timel, mnoho
trAto IK) soIm; "za tatt6kovoti duSl". Od
U'ch dob so zacal ucltl pllnfi nloliAm,
nezlobll se nlkdy, slo2il si pfed spn
ntm HAin Satstvo n pflcbAzel ze Akoly
na mlnutu so svazanyml knlhaml pod
patt. Tattikova duSo naJUto byla apo-
kojena s Jebo cbovAnlm.
Ale 1 noJvAtnfiJSt hoch Jo pfeco Je
noin tiuotem a ioioy aiyse, jaK jclio
soudrtil vo Skolo pled VAnoceml b! vy-
pravujf, co Jim nnlo21 Jell&ok a jak si
poloJI stfovfco na okno, 61 na krb, no
dovedl spoututl svojl obraznost. TaltC
at pfAl, nby mu Jottaek neco nalo21L.
A proc by Jomu nemol nalo21t? Co2 no
byl ceiy. colicky rok hodny? Kdyby po-
lo2ll atfevjc na okna, pfoce snad ne
budo rAno prAzdny Jako hluchj off-
Sek?
Na Stestf vznlkla mySlenka o prAvu
bocbovu na nndllku 1 v duchu matcl-
nu. Neala nlkdy z domu, urafrajtc na
Hchodcch duavoii, ale den pfed Ste
dryni vecorem vySla cboulfo se vo
skromneni 2lvutku vyslAm z mody n
zaftla do hrackAfskfiho krAmu. Odtam
tud iiflneala plochou loiwnkovou Ika
tull. Nedoatutck net skroninostl a hlcl
nojeden zArodek iiocslo. Co by dala, kdy
by mohla pflnfistl hochovl bujneho ko-
u6 so strojkem. leskiy blcykl, rozmliy
klnematoRitif, pamf lokoniotlvu s u
hlAkem a vagony, Be skuteCnml ko
lejeml a m6dcnym kotlem! Alo (nko
ve bracky stAly hhed deset, patnAct
duril (po 1 doll.) a pcne2ence jejf ?. to
sumy naskakovala bus I ktlte.... Ne
no, dar Je2t5kftv nesmel byt! Jen hfl
ckou, ale mel pomAhatl hochovl v uce-
nf.... Matka kouplla za lacing penfz
tak zvnny hlavolom a to zemeplsny
mapu pan61skn. Tak se Bley hraie
dotvrdf v pfedmetu, ktery mu Jli ne
byl neznAm, nebot' mel z neho jednl
cku. . . .
Slrotek poloill svnj stfevfo do
chladneho jiopela v krbu v lo2nlcl, Je
dlneho v celfim byt6, vo kterfim zffd
ka topfvall. HAno vyskocll z postelo
a bos tfesa se zlmou be2el se podfvat,
co mu Je2ISek nalotll.... Nezapome'
nutelnC pfekvapent! Jeifsok na nebo
nezapc v: na stfevtel byl dArek, by.
lo tarn .iclent!
Co Je asl v t6 skatull zlate olemova
n5?.... Eloy so JI chopll, vrAtll se do
mekk6. vla2nA postelo, zalezl pdd ve
flnu, rozvAzul stti2ku a podtval se....
A Je! Jeilsek mu nalo2ll mapu!....
A pfece vl. 2e u2 Jl znA! Mapu! Hm!..
To by byl lepSI arlston nebo kotizelnA
svftllna, Jakoii mA Pepltn Ponzano,
ktery se Jt stAlo druhym vychlottbA!
Kdy2 vSak Eloy shledal, 2e Je mapa
sloiena ze samyeh kouskfl, kterfi mo2
no rozsypatl a za3e slo21tl, smlfll se s
Je2tskcni. . . .A kdy2 vstal a obleten pll
vfelou kAvu, bavll se dArkem znamenl
16, rozebial Spanelsko stokrAt a zaae
Je sklAdal, pleta Zaragozu s Valladoll
dem n Salamanku s Vigcm..
NAhle se zamyslll, pfestal hrAta fekl
znepokojen matce:
"Matlcko, JeZtSka podvedll.... Hra
oka nenf (IplnA. To nenf eclfi Spandl
sko. Nenf tu Kuba, anl Portorlco....
Tohle Spanelsko nenf cole."
Matce se zallly ocl slzaml a zustala
chvlll stAtI nehybajlc se. Na konec
nokrclla ramenv a fnl:la- I
"Ty zemo byly daleko a ted' n2 ne
Jsou Spanelske.... Hlavolom je sprAv
ny.... ut nqpatff Spnnelsku. Tarn za
hynul tvQ j otec. . . ."
Eloy umlkl; smutek v6t5f, no2 ob
vykiy, nesmfniA skllcenost, ae kterou
ta detskA du&c anl nebyla. dolehla nu
;okamiik te2co na Jeho mysl. Diiraznym
pohybcm odstrcll JeitskAv dArek....
Besidka vanoCui.
Prvnf vAnocnf stromky! PrAvO Jaem
Jo videl I bylo ml rAzora tak podlv
no u srdco, Jako kdy2 Jsein byval boSl-
kom a Ham BobCl a svm drahyra opa-
tfoval vlastnorucne strflmek gtedro
veCernf, ovsem to na zapfenou z bltz
kAho leHa. UvakrAto do roka utrpel lea
ten Btraftnou Invaaf naflt: v 16t6 pfed
bottm telem svatodufinfm, kdy na tl -
vou ozdobu Blavnostl "letnlc" veikerA
uverejo a oKna naalch pflbytkQ muslla
bytl odtna svAtf zelonf bfozovou, "m
Jeml", a nynf pfed vAnocoml, kdy Jsmo
IKitaJt, tfeba v nocl, odplftlll se pro
stromecok, nICoho netusfcf, ale ut dAv
no vyhlfdnuty.... Tak vldycky padlo
ubohych tAch etromku sta u sta za
obet' ale za to bylo vfiady radost!
I zAvlstl z tAch raaiych zolenych
symbolA vcn6 sveft pffrody 1 nebeskA
lrtsky, kUr& tljo ptjfAd v prsou vieho
lldJtva pfdse viecky Jeho ohyzdaA
bludy n krvnve zApnsy o pld' pfldy,
hoiiBlo chloba nobo ponlioii ilrntonou
otltAdost a lozdinyobiinou potiiBtycbtl-
vostl
l'rvnt vAnociil Htromky vo mentol
Kouael: poknoho Jodlov6ho lcslka
Jakoby noJakA Carodi'OnA ruka pfono-
Hla Hem, un toto huiuUiA, Htudcne, ka
monnA dlA2dCnt vclkomoHtn kus oprav
dovA, 2lvA pflrody! Jultil zdravA, ohvo
tujfcl vAui at ho piHii fllfl n ruka ut
inline HiiliA po tobolco ii ncrvosnC o
liiiintAvA HVflJ poklnd, Ink pracnO a
dloulio stfAduny! V2dyt' vAnoco Jsou
BvAtky vrtbec drali6 n nAkludtiA!
VAak kdybyrhotu tak mobll uhpoi'i
diichom a Jen nn cbvtll b.ftl pll
toninl t alto v.f m vAnocAin koncom ml
milAlio 1 pMhIIIio tit zaso stoletf! To
bycliom pozimll, Jak obrovaky to roz
(111 v nlch I V n Aa, colOm nArodfi! Of in
Jbiuo byll tonkrAto, Oltn Janio dues, a
elm budonio zaso za Hto rokft!.,..
ObrovHkA, zAvrntnA mySlenka! .Ink nA-
roduG chudlckA to bylo u iiAb pfed Hty
loty!,.,. Diioh, dnoH obzvlufitti ncinil
mo pffiMny k iiojukAuiu obzvlA6tntmu
JAsotu nlo pohlfidnonio-ll, JukJ
kim cesty Jsmo v nuSom iiArodnfin n
OBVitovAni vyvojl vykoiiull, pak inual-
run zvolatl pfeco "SlAva na vyaostoch
holm 1 "... . Alo za sto let kde bu-
dou pak vnukov6 a pravnukovA uafil?
Ach, 16po ua to mil noiiiyalltl n
2ftl Jodlno pfftomnoatl, nynijatmu oka
inilku, jcn2 pflnAAl s sebou zaBO cesk6
VAnoce. Jnk Je oBlnvtme?, .lakyml dAr
ky obsypomo a zahrnemo sv6 mllA? Bo
Jfm so ut 8Am to vcCno steJtiA pfanlc
ky. Alo Jako tl andolovA ka2dorocn6
popevujl v ton ens "pokoj lldem dobrA
vflle", a Jako vldctl, to pofAd jefito no
nndarmo tak Clnt a te ten tak telnny
"pokoj" stAlo niarnC' a niarnO vyhledA-
vA ty "dobrA lldl" tak nemu2e bytl
casovejaf pflletltostl k opakovAnl stAle
tA JcilnA plane: "Coskou knlhu Ceskym
lldem dobre vfllo!" Nobudu se ten
tokrAto rozoplsovatl o u2ltktt jejfm nA-
rodntm I ktilturnftii to Je vec ut
tak zuAinA u tlsfckrAto ka2dcnm do du
fie promluvonA! Alo povatto Jen, co to
Jcat, poffdltl si za nckollk korun 1 snad
Joite JaclneJI pfttolo, ktory mluvf stAle
za vAs feCI lAsky, krAsy a nadSont,
ktery, kdo vy noniAte alovA nobo jstc
ut umdloll, hovoft k drnheniu vAm
Brdcl stAlo Ink sladco a duvernP, bozo
vSech nadejt na odmeiiu a bezo vsecli
poatrannfeh, sobeckych ilmyslQ!
Vellky francouzsky bAsntk, Victor
Hugo, vydal kdyal proslulou knlhu bAs-
nlckou "Utuenl bytl dedeckcm" a vzbu-
dll jt obecny podlv I inlmo jojt CSIsto ii-
molockoit strAnkti. Nobof bytl fAd-
nym dOdeCkom Jest opravdovym um6-
ntm rovn62 Jako bytl Stedrym nadt
leCom vnnoCnlm! T2ko Je vyBtlhnou-
tl vSady vkus druliAlio a t62ko bytl
pftanym finanCnfkcm, ale 1 Stedrym
dArcem podle tobolky vlastnf: ale do
brA CeskA knlbn nezklamo obdarova
n6bo anl dArce. To jo jedlny dArok, na
nej2 ae bozpeenfj sioleliiioutl niotno!
A Jako v 0116 prostonArodiit pfsnf vA-
noOnt "noc tmavA se promenila. v svet-
lo dennf", tak at' so promenf vsndy
po CechAch tmavA noc myalf a srdct
ve svfitlo dennf Ceskou knlboit! At'
vfiady pronlkne paprsek vzd61ano3t'
a lAaky, aby tech paprskfl bylo tollk.
to z nlch vzejde opravdovy den celC
mu nArodu pro cel6 novA pfffitt stoletf!
A to jo moje nejvfelojat pfAnt vAnoCn!
to Jo mftj skromny vAnocnf dArek
tobe. CtenAfi ceaky!
I sli joilen v imtTi), druli?
v levo
I.
Podzlmnt dC-St' s nebo v protidech
se HJfet timyl dlatbu v pfedmeatskych
ullctcli. V kalutliiAch, Jet se byly utvo
flly v sedlinAch, obrA2elo se svetlo pe
trolejovych svftllen. Pod Jeduott z t6ch
lamp, osvecujtct najodnou dvC ullce,
srazily se nenadAlo dvC- osoby, mu2 a
2ena. TCto pfl srA2ce vypadl z ruky
baltk. Jojt neala. Mut se proA Bbybl.
Co jej noznAniA podAval, podafllo so
mu zrakoiu pronlknotitl pod s.ltek, I
spatflv tvAf jojt zvolal nesnifrne tidi
ven: "Jsto vy to. Anno?"
"Ano, Bolo, JA jaom to!" odpovedela
2ena rozeehveiym hlasem. A vzavM
podAvany jt ballk dodala: "MAm hroz
no na specb. S bohem!"
Mut ucliopiv jl za ruku Jal se jt,
Jedva dechu popadaje, domlouvatl:
"Pockejte, Anno, poekejto! No-
elite mno nspofi vzpamatovatl. . bycb
so vAs potoni na neco zeptal. . . ."
"Netatto se na nlc, pouevndt vAm
beztak neodpovtm. Pust'te nine....
Vefte, budo to KSpe pro oba nAs...."
"Nopusttm vAs, Anno! HlcdAm vAs
u2 pfes rok.... JA jaem byl jedlnky,
Jemti2 urdce naseptAvalo, 2e jsto ne
zomfela, nybr?, 2o dosud zljete. Byl
jsem vsudc, kdet jsetn so nadAl no Ja
ke stopy va5f. A nj! ted', kdy2 Jsem
se ut vzdal veSkorA nadAJo, 2e bycb
vAs JeSto nasel, nAliodu pflvedla nine
vAa do rukou.. Mysltte, ze dopusttm,
abysto ml op5t zmlzola?. ."
"Co bysto rAd ode mno?" na to 2o
na hlasem bolne rozeehveiym. "Vy
bysto rAd, abycb vAm ukAzala zftcenl
ny duSe sv, co nine z mlnulosti zby
lo? DobrA, budlt!.... NezapomeAte
vSak, 2e Jste tomu vy sAm chtel.." '
II.
"Mllovala Jsem vAs z colA duse svA.
Kdy2 jste potAdal o mon ruku, myall
la jsem, 2u nenl nado mno na colAm
BvCte St'astnC-jst dtvky. Proto Jsem
bI takA timlnila, 2o budu vAm za tollk
fitestt velml vddena."
"Dekujii. Anno, dekuju mnohokrAt."
Nei cttla a vAtlla jsem si vAs takA
, Hlavne proto, to jste byl zcela Jlnyra
net oatatnt reladf inutl. Nobyl Jsto anl
'trochu lehkomyslnym. SAm otec muj
' ubozpefoval mne, te budu a vAml Sfa-
atna, ponAvadt Jste vzor poctlvoatl
"Vtte-ll," pforusll jl ralady mut, "to
jsme mlnuiy tyden pochovall vaJeho
pana otce?"
"Cctla Jsem o torn v novlnAch."
"ProA jate tedy nebyla na Jeho po
hfbu?"
"I to so hned dovlte..., Novlny s
dnstatek ho oplakuly, takf.o mu nebylo
tfeba mojfch JefitA slz. VybornA JeJ ka
rakterlsovaly, zvlAStA Jedny, Jot paa
ly, 2 ho podobal stfodovAkv"" alfikV'
nilslovl, Jcut coiy avAJ 2lvot ztrAvIl
rflznynil tnjcninynil pokusy. . . . Tollk
Jest Jlhto, to ty experiment1 niAho ot
co nnilobio znlClly, Otobrnfilll Jsmo ho
Jim! tak, to Jhiiio kouccno ncmoll anl
nil CliltT-'
"UbobA Anno! ProO JhIo bo ml o torn
nozmfnlla?"
"Pont'vadt Jhoiii anina mil tuSent no
iinln, to Jhiiio na torn Ink htdnc. Do
ved(''lu Jaem bo tobo teprve, kdyt nine
saniA bylo projftl ohnlvoii zkoiiSkou. .
.loiliioho duo iivodl otec ko tniiA JlstA
ho prtnu Ika: "Anno, vywlya tohoto pA
na, majtc na pamMI, to nn nem zAvl
Hi tlvol mA) 1 Cost mA."
PfokvnpeuA pohlfidlu Jaom na otco,
nlo on ho ode mno odvrAtll a chvatnA
pokoj opuatll.
Popatflla Jaem na nnseho hoata. Od
vldeiit Jaem bo ut znala. Byl Jcdntin
v. tech pAnil, ktcft v poalednf dobC fin
Hto h otcem niyin vyjodiiAvall.
"Slei'iio," pravll iiAvStovntk, "dovol
te, bycb ho vAm pfodstavll. Jmcnuju
ho KovAch. neznAm tAdnAbo JliiAho tl
lulu, nyiiri aluju prostft KovAca. Jsem
bobnty, noanitint- bohaty clovAk. Pfl
Ael jsem pak k vAm, abycb potAdal o
vafil ruku."
VyCotl ml asl z ocf, to poklAdAni je
ho pfedatnvcnf za tiostotiduost, nebot
limed pokrneoval: "Vfin, to Jste jit
zasnoiibenii, nei na to JA nlc nodbAin
. ...Nomfnfm vAs takA ujlst'ovatl, te
vAa Atlenf) mlltiju, no jo to svntosvatA
pravda, nybrt pflatuptm llincd k prak
tlckA CAstl nasi zAlciltostl. Vlte-ll. te
vflft pan otec jo dplnA na ralzlnfi?"
"Co pravtte?" volala Jsom sania
bez sebe.
"Jenom pravdu, a k tomu jcStC bez
obalu. Jlny AlovAk na rafim mfstA poku
sll by so snad okllkatnl k vAm dostntl,
JA vSak vfin, 2o u vAs, tfeba utftl sll
nAlio proatfodku. . . . VAS pan otec jo
na mlzlnA nojen majetkovA, ale, budu
II chtltl, I morAlne."
"To Jo let!" vykflkla Jsem.
On vSak klldnA pokraCovnl: "Jon so
nerozeilujte, nebot potom bycliom b!
noponizumAll. Zeptojte bo ho samGho,
zdall nefalSoval smAnck na mA jmA
no?" HledAla jsem ztrnule na toho hroz
n6ho ClovAka, on vSak zcela klldnA po
kraAoval: "ProA prAvfi na mA jmAno
smAnky falsoval, novfm. Novfm takA,
jak vflboc at na to pflpadl. Odbornfcl
lAkail prohlAaf asl pfl zAvArecnAm pfe
HCenf pflpust'me, te to bude zA
vArecnt pfellAent 2e stary pAn Jo
uConeckym manlakem. 2o so' nechal
opanovittl do tA mfry myalenkou, nt so
v nem naprosto popletly poj'my o mAm
a tvAm, o dobrAm a zlfira. MoinA, to
takA soud pfipustt tuto polehAujfcf o
kolnost, ale pros to pfese vsecko -bu-dou
nuceni odsoudltl vaseho pana of
ce do talAfe."
"Muj otec v talAfl!" Jen to Jsem
dovedla ze sebe vypravltl.
"JeStA to nenf rozhodnuto; kdyby
te chtAla. mohltt bysto neStCstf to od
nAho odvrAtltl."
"Co mohu pro nAho uclnltl?"
"ZachrAnfte nut jak C-est tak 1 21vot,
;tancte:ll se mou chott."
III.
Opravdu Clovok ten nebyl pfftelem
dlouliavAho muAenf, nybr2 rozpfAbl
jo )o svA obetl jedinou, ale jlstou
imrtfcf ranou.
Promluvila jsem s otcem. Padl pre
'.p mnou na koleua a vzlyknje pflznal
o ke vaomu. Experl'mcnty bo znlClly,
ako pokus s fedlteluym balonem, s ja
:ousl novou vj-robou porculAnu a cot
'A vfm, h Ctni JeStA. Doznal ovSem, te
Jeho lehkovernostl bylo od mnohych
ineutlto. Z celebo vSak vysvttalo. 2o
lent nAm pomocl.
Byla jsem omrACena. Alo I v tA otu
ivlostl zfela jsom stAle pfed sebou ot
e, jen2 se tfAsl pfed trestem a plakal
'ako mnlA dlte.
A tot druliAho dne, kdyt k nAm pan
KovAcs opet pfiSel, prohlAsIla jsem
jm: "Stanu so vast tenou, ale pod dvA
nu. podmlnkami." ,
"Pfedem ut je pfljfmAm."
"Prvnf jest, to snatek do tAhodno
uzavfemo, ,ponuvad2 nechel, by otec
nAj pftllS atrAdal. DruhA podmfnka
snf, to se hned po oddavkAch vydAme
ua cesty a te vy mnA popfejete tyden
Pasu k opIakAnt a pohfbent mych snA.
ChladnA se na mne podtval a Jen to
dolotll: "JA kladu takA jednti podmtn
ku, a tot: zfalSovanA smAnkv vrAtlm
vaSemu panu otel teprvA potom, at ae
ze svA svatebnt cesty vrAttme."
Byl to clovfik cbytfeJSI ne2 JA, pro-
hlAdl mou duSl.
Vydall Jsmo se na cestu pfes BenAt-
ky do Neapole. Cestou mluvill jsmo
posu, jen co nezbytnG bylo tfeba. "Muj
mantel" zflstavll nine sobA BamA. Ale
neuSIone za tAch krAtkych okamil
kfi, co Jsme ppspolu dlell, 2e pronlka-
vA oAI jeho na mne ulptvajf a te bych
so marnA spolAhala na nAJakA mllosr-
denstvf z jeho strany. StAJ co stOj mf
nil vzftl ode mne vJkupnA za otce mA
ho. JA pak byla Jsem pevnA odhodlAna.
te vyitupnAho toho mu nezaplatlm, ny
brt nAJak Jej oklamu.
VAdAlat' Jsem, to ony smAnky stAle
pfl sobA nosf. Nejednou. kdyt Jamo
osamAll, vytAhl jo z tobolky a pfebf
ral ho jlml dlouhym, vypofittanym po
hybem prstu, Jako by pfltahoval sroub
ardce mA svlrajfct.
Pamatuju se JeStA dobfo na tu noc
kterA Jsmo rychlfkom odejell z MUA
nu. Kdyt Jsmo do kupA vstonplll. pra
vll ml so zvlAStntni ve tvAfl vyrazem!
"Zttra vyprfit lhAta vAml stanovenA!'
Potom odebral so na cbodbu a zanAHl
al doutnlk. B-yraal at hruza, oCl pak
mu zvlAatA svltlly.
Byla tmavA deStlvA noc. SvAtlo avf
tllen obrAtelo se v kalu2lnAch vodlo
drAby. Vyfiala jaem z kufflku jtzdnf
fAd a obracolajsem Jehollaty.Vyhleda
la Jsem v nAm onu stanlcl, na kterA
se mAI protl nAm Jedoucf rychllk skft
21tl b nafilm. Jakmllo jsem so podfvu
la na JmAno dotyfinA Btanlce, pokoj u
hoatll bo v ardcl mAm.
Mliy pane KovAcsl, vy bo seredne
zklameto. Nedoatanoto odo mno v
kupnAho. Jen to Jo ml ltto, 2o nebtidu
mod vldAtl vaflt tvAfe, at vAm vnSo
obet z rukou vyklouznuvSf octno so
nod kolv diubcho laku. UnflmuA r Ce
no, toho mullnkeho zadoHtuAlnAut za
sloiitlla Jsom hI pfeo od oaudul
Vlak nAA opozdll bo o pAI driihA ml
nuty, kdyt znilnAnA Hlanlco dolel. Vy
Ala jsom na chodbti a zavolnla Jsem u:i
konduktAra, by ml otovfol dvAfo vo
zu, ponAvndt bych rAda vystotiplla.
"Jeito lined pfljedo druhy vlak," od
povCdAl ml, "nestiit nlkdo nn koleje."
Vyfkala Jsom, nt zaSel, potom vy.
klonlvAl ho z okna otevfola jaem bez
ItoCuoHtnt zAklopku. Chystnla Jsem so
vyatotipltl, kdyt bo tu kdosl zo zadu
dotkl niAho rnmeno.
"UpozorfniJn vAh, mojo draliA", pra
vll tISo KovAcb, "to JA bo iiedAm tak
annduo oklamatl. UAintto-U to, co za
myAltto, dAm po tAnidnl do talAfo vsti
dltl vnSeho pnna otce."
I vytAhl 7. kupay tobolku, z nf pak
smAnky a Jal so Jo zdlotihavA, vypoAf
tavA hladltl.
Chfiapla jsem po nlch a vytrhla nm
Jo 7 ruky. BuhtA ml svAdek, nebylo to
nnpfod vypoCltAno, nybrt byl to nApad
okamilku podobnAho tomu, kdy sa
nAm nud hlavou nAt zableskne a hlu
vou naAf Alchno inyAlAnka, Jak bychom
so mobll zachrAultl.
Ale kdyt Jsem niela v hrstl to muCI
dlo, Jtmi mno ton ClovAk po celA no
dAlo tryznll, liechtAla jsom, nby mnr
nym bylo vAecko mA dosavAdnf utrpo
nf. Tam ut blfit so druhy rychllk....
Pustfm ho rychle ko kolojfm, KovAcs
zu mnou ....
Dohnal mne a uchopll za rameno.
"Pomalu, mAJ holottbktt!" zahuhnal.
Na to tedy pomySllto? Jen ml vrat'te
ty paplry."
RAmA moje prafitAlo v sevfenA Jefce
teleznA pAsti. Bolestf dlv Jsem o roz
um ncpfiSla. Hrozny vztok mnou za
lomcoval. "BfdAku podiy!" zvolala jsom. "Zo
lnfemo tedy spoloCnA!"
A nadlldskou sllou vyprostllu jsem
so z jeho sevfenf, potom vSak blesku
rychle objala jsem ho obAma rameno
ma kolem krku a pflvlnula jej k sobA,
jnk so na milujfcf chot' sluSf.
Rychllk byl od nAs anl ne ceiych sto
krokii vzdAlen.... Kterysl ze ieleznlC
ufch dfednfku zpozoroval, to kdosl na
kolejfch stojf, I dAval nAm tistraSen
znamcnf, bychom se rychle vzdAlill. . . .
Ale ja jsom jen dfil a dAle s sebou
vlekla zpasfcfho se mnou mute. Ko
chala jsem se z vyrazu smrtelnAho
strachu, jent se zrnAil na Jeho tvAfl.
Byla to arcl jen okamtltA slast, ulc
mnA staAf na ceiy tlvot.
Ut Jen padesAt krokfl byl od nan
rychllk.... tu se KovAcs nAhle se
bnul a do rameno mne kousl. Bolest I
jsom vykflkla a pustlla jej . . . . Odstr
Clla jsem jej od sebe tak prudee, to
jaem sama dva tfl kroky nazpAt se za
potAcela.... Ale zahlAdla jsem jeSte,
jak KovAcs strCenlm tfm pozbyv rov
novAhy. . . . padl. . . . hlavou zrovna na
koleje. . . .
JA jsem na to omdlela.
IV.
Kdyt Jsem k aobA pflslu. naleza:
sem so v lAkafskem osetfovAnf. I si..-
Sela jsem, jak kdosl pravll: "J A jsem,
prosfm, videl, Jak onen pAn niermomo
cf protl jedouclmu se vlaku vrhal.
Tato tibohA pant chtela jej zadr.H'tl,
nlo on Jl od sebe odstrAIl a sum nn ko
leje se vrhl. Pozoroval jsem ho, :.;
jsme z MHAna vyjeli, a ut tehda jsem
vldAl, 2e je hroznA rozAllen, Poflnal
si jako blAzen.
To mne zachrAnllo, te jsem nebyla
anl pfed soud volAna. VAlchnl byll pre
svAdAenl, 2e si KovAcs sAm 21vot vzai.
Ale jA dobfe vfm, te nebyl sebevra
hem, nybrt te JA jsem ho usmrtlla.
SvAdomf vaak neAlnf mi pro to tud
nych vyaitek. UAinlla bych 1 dnes to
tot, co jsem tehdy uCInlla "
Mlady mut zbledl. ZdAlo se mu, ja
ko by kolem hlavy 2eniny vldAl krva
vou clonu. PodSSen postnekl klobouk
na rozlouAenou a slova nepromluvlv
odeAel.
I 511 Jeden v pravo, druhy v levo.
2i&zn6 xpravy.
OsmdesAt pAt tisfc franku v sedle.
Z Orlonu na belglckych hranlctcb
se oznamuje: Pfed nAkollka nedAlml
zemfel zde feznlk Adolf Bidaiue. V
jeho pozAstalostl nalezena dvA sedla,
Jet byl Bldalne ztskul po trancouzsko-'
nAmeckA vAlce. PonAvadi se zdAlo, 2e
sedla majt historickou ccnu, byla o
devzdAna fldltell krajlnskAho musea,
aby jo prozkoumal. Rldltel objevil v
podSfvce jednoho ze aedel zaSltou ka-
psu. Otovfov jl, nalezl v nf baltk 45
dobfe zachovaiych, dosud platnych ti
atclfrankovych bankovek. Motno si
pfedstavitl radostnd pfekvapent vdo
vy Bldainovy. Dlu7.no pfedpoklAdat.
te pAvoduf raajitel penAz skryl svoje
jmAnt v sedle a vzal je a sebou do
vfilky.
S ZSIlel na svatebnt cestA. Z Pa
ffte so oznamujo: Onehdy slnvil d&
lostfelec Patin, Jent Jost posAdkou v
Toulonu, svatbu v Salonu, malAm mA
steAku dopartmentu Var. Navfittvlv
bvoJI rodinu, jel dAlo do Agcnu. PonA
vndt so u mladAho manlela jevlly
znepokoJIvA pftznaky, pohnula jej Je
ho mantelka, aby cestu pferusll a na
vrAtll so do Toulonu. Patln svolll a
mantelA odebrall so na nAdraif. Tam
odepfel Patln kouplt lfatek a odebral
se ua perron. Kdyt se vlak rozjt2dAl,
vrbl so Aflnec k nemalAmu z'dAienf
svA mantelky ke vlaku a skocll na
stupAtko jednoho z vagouu. Kdyt byl
vlak tijel aa 300 metru, spadl Patln a
zilatal 8 tAikou runou na hlavA krvf
zbrocen leiet. Tak nalezl jej ffdlC vy
bybky, Jent bo nabtdl, 2o jej dovede
nazpAt do Btanlce. Na ceatA k nAdratl
vrhl ae Alienee na vyhybku prAvA,
kdy2 so blt21l parostroj, Jeni byl po
HiinovAn. Parostroj se vyfilnul. avSak
strojvedoucf mAI tollk duchapfltom
nosti, to v poslednt chvfll da! zpAteA
nt pAru, Afmt zabrAnAno katastrofA.
S nejvAtStml nesnAzeml dopravll vy
hybkAf Patina na stanlcl. Stav neit'a
stnfkuv horSIl bo Aim dAlo ttm vfco.
Rozbfjcl na ceatA k nAdra2t vfie, co
mu pflSlo pod rukin TeprvA na nidra
it podafllo bo nAkoJlku sllnym mutftm
pfpmocl zufivco, jent prozatiu byl 4e
pravea do ueawouka,