Nnpsnla Krlata NovMnmlovA.
Slunee rozlilo horouci svd pa
prsky po sirtS zomi. VyssAlo snih,
kter.v so jeftttS do noilAvnn bdlol
po uivAeh a udolicb, roztfistilo
ledy, kterd vzkypdld vlny odnASo
l.v daleko ai v nekonoeiid mofo.
Znzolenula se trava, rozkvotly
Btromy, znvifil vzdiichotn plus
skfivAndi pfiSlo juro.
VSudo v pfirodd nnstul nov
Zivot. Ilaluzonii tiujstursiho stro
uiu, co stAl v rozsAhldin parkn
tovarnlka Dubskdho, proudihi
novA miza. Jen nemoenj' joho
mujitcl leie ua skvostndin loii
pod tdZkmi druperiemi nobes
citil, Ze ani to juro nevlilo omln
lujici mlzy do jelio 211, cltil, 2e
ivadiie a uschnc ton joho iivot,
podt'nt neinocS i vdkeui.
Neppuiolili inn ani nejsluvndj
It Idkufi, ueuzdruvllo ho ani ne
be ufriokd, ani lib vAnek mof
ky, ktvtvy odeckovul nu bfehu
Adrio snivd; vSecko jeho ohrom
nd jmdni, vcSkero zlnto ukAzulo
so b'ti uidim.
KrAtky obtiZuy dech bohAdftv
prozrazovul, ie v ndm iivotn nu
mAle. PfiSedSi ldkaf, ohiedal tep
uu ncmocndho u zvAindl nad nil
ru, kdyi se po chvili odebral do
vedlejSi komnaty, kde dlela mla-
flA prtvubnA paui Jifiua DubskA,
x pravil k ni:
"MilostivA paui, ueinoo vuSeho
Ivfiua chotd pokrodila tak dale
ko, ie jsem uucen sddliti vAm, Ze
tnusite bti pfipravena na noj
BiuutndjSi chvili v Zivotd lids
kdm, ua smrt, kterA dnes di zitra
zkosi iivot vAm drah."
Kdykoliv se udAlo Idkufi, aby
tak Hinutnou zprAvu podAval,
vzdy byl pfipraven na to, Ze je
lio slova vyvolajl plAd a zoufal-
stvi.
Saindmu ldkafi se pobnutim
clwdl bias. Led pani Jifiua pfi
slovecb ldkafovch ani brvou no
hnula, v jejl jak mranior bild tvA
H nepobnul se ani jediuy Civ, ne
zaJkala, ani rukama nezalomila.
ZAstuIa klidna.
Pak pohleddvsi veliknia dor
nyna odima na doktora, tAzala
se zcela lhostejnd:
"Jest opruvdu s Dubskm jii
tak zle?"
A po chvilce dodala:
"Prosfm vAs, jak dloubo mAZe
to s uim jestd trvati?"
"PokrodilA nemoc plicnf, k nii
se pfidruiil zAndt plic, jest, milo-
ftivA panf, nemoc v kaZddni okle
iu povAZlivA; u star'cb lidi b
vA to pfipad velice vzAcn, vy
vAzue-li neuiocn iivotem."
MladA Zona pfekvapend pohled-
la uu ldkate. Jen okainiik zraizel
nach s jejich tvAfi. ,
Ldkaf, ktery" ji pozoroval, do
mnival se, Ze ji moeud vzrugila
neodekAvauA pfedpovdd' o smrti
mauielovd a proto sdilnd jal se
pftvabnou pan! konejSiti.
Se sevfenych rtfl. pani Dubskd
sklouzlo jedind:
"To jest hroznd!"
Po chvili pak, jakoby se byla
vzpainatovala, pronASela proseb
nm hlasem:
"Pane doktore, neodchAzejte
nyni od loie mdho chotd, le-
kAm se okamiiku, kdy suirt pfe
kroCi prah nageho douiu a bAla
bych se ji pohleddti ve tvAf bez
vaSi pMtomnosti."
Ldkaf pfislibil udiniti, jak si
bohatA, krAsnA pani pfAla a tfe
tiho dne chot? jeji dotrpdl, jak
byl ldkaf predpovdddl.
"Vdda, milostpani, pozbyla svd
moci v torato pHpadd, ufiinil
jsem vfie, co jsem inokl, led uni-
kajicl zivot pana chotd nebylo
mozno zadrzeti."
Pani DubskA stiskla ldkaH ru
ku na dfikaz Tdddnosti a v jejfch
oclcu zalcskla se zcela. opravdo
vd slza.
Jsou lidd, ktefi dovedou vynu-
tlti slzy, kdykoliv so jim zdA, 2e
fcy toho byla tfeba.
Kdyi Idkar ode.5el, rozevfeli
Becka okna v sini, kde odpodiva
U mrtvola Dubskdho.
Priili zl-izenci pohfebuiho u
tarn, obldkli tovArnika do sa
lmiho obleku a vloiivSe jej do
krostnd rakve postavili na nAd
herny katafalk. Kolem katafal
ku roziali ndkolik fad voskovic
a kladll pak viikol darovand kvd
ty a vdnce.
MladA vdova zahalivi kyprou
vou postavu ve smutek, kter
mladistvd jeji tvAfi dodAval zvlA
Stniho pftvabu, jifijiuiala projevy
udasti u soustrasti.
Kdyi pak s dflstojnostf vdovy
prvni vzrufiujlei dojmy pfekona
la, jala se fiiniti pHpravy k velko
lepdinu pohfbu. Nejen indsto, ale
t celd okolt mdlo zvdddti, 2e po
ohovAn bude tovArnik Dub
ik. Miloval v iivotd iiAdhern a
okAzalost, )roto ho 11111 ji mA do
itati i po smrti; o to se postarA
Jeho vdova.
Mauzel byl uloion do ehladnd
zeind. MladA vdova zrosila for
str.v jcfitd rov slzami, kterd ease
ua povel proudem tekly, uusYfid-
diijfce touiu, ?,o nitro jeji svirA
kruty bol.
Lidd, kleM vice zo zvedavosti
1102II z ucasti by 11 pohlbu pMto
iiini, proiiAsi'li Ncptem 'i hlaHite
svd pozuAmky.
l'Mtelkynd pani Dubskd pravi
la:
"Nu, tak vidite, vSoHcoh ho tak
o ni mluvilo a ona stardho liniJ.e
pfece jen inula rAda, vidyt' jest
na nf viddti skutoen.v 2al a zA
rmutek. A potoin, viddlo naSe
indsto liektly takovy pohleb, ja
US' inn vystrojilaV
Ve skvostnd ckypAii pfijela
pani Uubska ze hfbitova donuY
VSocku vzrugena nezvyklini do
jmy skl(sla do uidkkdho kfeBlu
a podepfovSi rftiov'ini prstiky u
uullelou avou hlavu jala se du
mati:
"MAin mu ihned psAti? Nebo
inAin jett vyikuti nejuky' das, a
by snad lidd neinluvili? Ah, co
mi do lidi! Sfustun chci bjfti !
Nyni, kdy prosta jsem pout, chci
okfAti! Ach, jakA to rozkoS ue
musit se ji2 pletvnfovati!"
UsednuvSi k ebenovdmu stol
ku, chvatnd napsula ua listck u
deruou obrubou:
"MilAiku!
Ptijed' ihned ke mud, kouednd
jsem volnA.
Jifiua."
Sltiha oduASel listek toinii, je
ho2 ml ad A vdova touiebnd odekA
vala. Ta chvile dekAni pflsobila
ji hroznA muka; nebot' co chvili
ozyvalo se svddomi, vycitajio ji,
2e to, co ddlA, ueni vlastnd dobrd,
Led zase sebe samu omlouvala
svm nilAdim, kterd k vflli rodi
dum zaprodala, ano zaprodula,
v2dyt' nejednula z vlastui vule,
kdyz si brala Dubskdho, musi
la se zaopatfiti, proto2e byla chu
dA. A dues fekne Mirovi, ano je
Std dnes mu musi povdddti, jak
jej nevyslovnd miluje a jak jest
on jeji prvni a jedinou lAskou!
Jak bude nyui teprv tou jeho la
skou St'astna!
Ze ji milionovd dddictvi nemi
ne, byla jista, nebot' ten, kterd
ho prAvd pochovala, ji 0 toni vzdy
ujist'ovul. A pAnem niilionfi sta
ne se nyni on, on prost ufeduik
s udkolika sty ro'dniho platu.
Oh, jak se tdsila ua ten oka-
m2ik, a?, mu to fekne, jak se tesi
la na chvili, a 2- ji milovan mu2
pfivine ku svd hrudi a bude ji o
pakovati slova lAsky a vdddnosti.
Ach, nyni bude uAlezeti jen jemu
jemu bez bAznd a strachu a
bez vj'ditek svddomi.
A kdyz takto sladce suila a du
mala, rozevfely se prudce dvdfe
jeji komnaty a sluha hlAsil:
"Pan Miroslav Zivn si pfeje
mluviti s milostivou pani"
"At' vejde!" velela paui domu
Pan Zivny hluboce se ukloniv,
libal uctivd podAvanou pravici a
stisndnd, sotva slysitelud pra
vil:
"DrahA pfitelkynd, jak vAs li
tuji pro rAnu, kterA vAs stihla;
bud'te ujistdna mou hlubokou
soustrasti, mym nelidenym bo
lem."
"Ach, prod nine tolik litujeS,
Miro? JA jsem se domuivala, ze
td zvdst ta velmi potdsi; vzdyt
uAm nyni teprv nastanou dny
plnd blaha, dny jasud bez chniur,
ve kterch volnd se budeme v pa-
prscich svd lAsky sluniti."
"Nesmime jestd jAsati," zacal
opdt dflvdrnd Zivn, "vzdyf pfe
ce i ty sama dobfe vii5, 2e uplud
nase Stdsti jest zAvisld na posled
ni vuli toho, kter', jak se do
mnivAm, nebyl tobd poslcdui do
bou valnd uaklondn."
"Ale to jsou zbytednd starosti,
Miro, o torn, 2e jseln dddidkou
universAlni, jsem uplud pfesvdd
dena. Nu a kdyby se stalo take"
to, co nikdy aui ve snu mi ueua
padlo, 2e by mue byl Dubsk vy
dddil, myslis opravdu, 2e naSe
Stdsti jen na jmdni spodivA? JA
naopak myslim, 2e nase obapolnA
lAska jest tak velika, 2e dovede
me i bez pendz bti nev'slovnd
st'astni. Penize bah co2
jsem nemdla dosti peudz? A byla
jsem s nimi st'astna? Co nine se
tykA, dovedla bych z lAsky pra
covati, auo dnem i noci pracovati
pro tebe, a ty? Ostatnd chci td
ihned zbaviti zbytednd starosti
stran posledui vflle; v2dyt' o ui
vim, nebo2tik mud sAm fekl. kde
ji uklAdA."
KrAsnA vdova odkvapila do
muiovj pracovny, kde stAla 2e
leznA pokladna a v jeji bild jem
nd rudce octla se obAlka s nudni-
sem: "MA zAvdt'."
S usnidvem ji Zivndmu nodAva-
jie, zvolala:
"itozlom pedet' a dti sAm."
Zvddavost Ztvndho, kterA nod-
ndcovAua byla nezkrotnou ton
hou iio bohatstvi, byla tak veli
ka, Ze se nedovedl pfekonati, pro
to liblte ehvi'jSol se nikou pedet'
rozlomil a cetl:
"Svd cold jmdni odkazuji do-
biodinn.-iu ustavAm a sice: nAsle-
dovala jindnu ustuvA. A svd
mild icn'd odkazuji tisie zlatych,
aby so mohla dAstojnd z mdho
domu vystdhovuti. Bohumil Dub-
sky."
Mirova (vuf vSecka zcHinala,
kdy?. se dorell konoe. NoodckA
vana uprcha ni'inohla initi liorSf
ho udlnku. Zblcdl a lined ho zase
rozdervenal a vSccky nervy, eo
jich nidi v idle, sebou flkubaly. r
sta pak sotva slysllelnd pronaM'
la: "Tad.v to nn'iniel Oh, JA jscin to
tuSIl, ale )fece tak velikd zloby
bych se do toho starce nebyl na
(1A1! Ostatnd o torn solid jestd
pronose posledui slovo!"
I'M tech slovecb odi Zivndho
plnd zAsti a vzteku spodinuly na
olejovdm port ret 11, z ndlio?. klid
no na oba luilciit'e patfila tvAf
miliouAfe Dubskdlio.
Paul Jifiua vytfostila hlubokd
svd odi, takd jeji rty se chvdly,
led z ust pfes nd nechtdlo sply
nouti ani jedindho slova. Hylu
ton uenadAloii zvdsti v prvnini o
katniiku v iiravdm sinyHlu slova
ohroinena. Vsuk teuto stav u ni
potrval jen chvilku. Na to se za
sinAlii a hrdd vztdivsi svou Siji
zvolala:
"Nu, co na toni, 2e nine vydd
dil, opakuji s dflrazem, ?.e stdsti
s miliony neiuA prauiu s)olednd
ho: v?.dyt' jsem jimi vlAdla a pfe
ce jsem byla ni do td doby, neZ
jsem tebe, Miro, poznala, ne
zindrne, iiev'5'slovnd ncsfastna.
V2dyt' ty's mi teprv ozAfil iivot
svou lAskou, kterA vzpruiila md
sily a udinila mue ndinou i do
brou, lidskou a dobrodiutiou
vsak vis. OdkAzal jmdni svd usta
vfim humanniin, budi?, 7. toho se
i jA tesiin. Led my dva nepotfebu
jeme zddddnych pendz. Jsnie mla
di, dovedenie pracovati a iienez,
kter'eh jest k iivotu nezbytnd
zapotfebi, si vyddlAme. Miliony
lidi musi vyddlAvati, prod bychom
nemohli takd my?"
"Ach, jak jsi ddtinskA, Jifino!
Slova tvA jasne dokazuji, ze no
vis, co jest zivot," pravil ji Ziv
ny. "Kyla's zvyklA iiti v pfepy
chu, uvykla's j)ohybovati se v nej
lepsi spolednosti. Ty's takd plan
um rukama siuela a mohla rozdA
vuti a rozdAvala's. A nyni? No
niAS nic, a jA ndkolik sot rodne.
To znanieiiA bidu po cel. iivot,
bidu, HtrAdAni, nedostatek
povAiila's, jak z toho vseho
Vane chlad? A nebo se musime
rozejiti. Jsem pfesvddden, 2e ta
kd ty dAS rozchodu pfednost pfed
iivotem pln.fm strasti po boku
mdm. Nemohl bych si nikterak v
mysli srovnati, ze bohatA jiani
DubskA, kterA se druhdy s nAd
herndho povozu usmivnla na svd
znamd, chtdla by je nyui potkati
v uuzudm obleku, nakupujic sa
ma za ndkolik krejearfl z'eleniny.
Mud saindmu by byl takovy stav
na nejvys odporny. LAska? Ano,
lAska je hezkA vdc, ale jen pokud
jsou jenize, jinak, po mdm sou
dd, musi se ji dlovdk -zfici mu
si!" LedovA slova, slova, ze kterch
disela nejvyssi sobeckost, slova,
jei pronAsel ten, kterdmu v obdt'
pfinesla vge, co mdla, zivot. svflj
i dest svou, ta slova zastavila
tok krve v krAsndm tdle pani
Dubskd. Odi jeji zalilj' se bohaty
mi a paldiv-mi slzami a jeji rty,
kteid se opravdo vou bolesti chvd
ly. septaly:
"Miro, toho jsem se od tebe
ueuadAla, od tebe, kter's mi byl
vsim, kterdho jsem celym sv'in
srdcem tak neziStnd milovala,
domuivajic se, 2e jsi dlovdk file
chetuy! Ach, jak jsem se v tobd
sklamala! S uevyslovnm in lem
pozuAvAm nyui, ze tvA duse jest
nizkA a ty, ze jsi tvrdj'm, bozo
hlednym sobcem!"
Pani Jifina jeStd nedomluvila
a na dvdfe bylo opdt zaklepA
uo. Pani DubskA osusivsi odi spd-
cuala v ustrety niiizi vAzndho
vzezfeni, ve kterdm jioznAvala
uotAfe svdho zesnuldho chotd.
"MilostivA pani, neboitik pan
nianiel," pravil tento, "uloiil u
mue posledui svou vAli. Nepfedlo
iil jsem ji k soudu, jak so obydej
nd deje, proto. Ze si neboitik
pfAl, abych vAm ji osobnd ve va
sem Boukromdm bytd pfedetl. Td
to povinnosti chtdje dostAti, pro
sim vAs za dovoleui, abych vAs s
obsaheni jejim ihned mohl sezua-
miti."
Po tdch slovech zadal notaf po
vseliyni hlasem cisti toto:
"V posledui chvili svdho iivo
ta rozhodl jsem se zmduiti svou
zAvdt' na prosjideh svd milovand
ieuy. Celd svd jmdni odkazuji tu
dii ji, led jen s podminkpu, no-
jnie-li za chotd, po pfedepsand
Unite vdovstvi, pana Miroslava
Zivndho. DAlo nafizuji, aby pAl
inilionii jmeiii v den svdho sfiat-
ku vdnovala dobrodinnym usta-
vAm a spolkum, jichi jest sama
dlenein."
"Tot' obsah zAvdti, milostivA
pani," pravil notAf. "Vedle toho
svdfon mi byl neboitikeiu jestd
list, ktery vain niAm doruditi, zdo
je, prosim. Tim vykonal jsem,
mllostiva jiani, svou povinnost
vftti vain, a proto dovolte, abveh
se vzdalil."
Kdyi byl notAf ze dvefi odeSol,
roztrhla uuuejvyS rozdileuA a pfe-
kvapenA paui tfesouci se rnkon
obalkii Hstu a detla toto:
"M11A ieno!
Kdyi jsem si td pfed fiestl lely
bral za oh of, byla jsi doeela chu
dou, libeznou, dvaoetiletou div
kou. JA jsem byl fiedesAtllet.fni
bohAdeni. TenkrAt jsem se doiiuii
val, Ze zahrnu-li td bohatst vim a
7. ndlio plynoiioiin iihipycliein, bit-
du-li td hydkati jako bys byla
mym jedinyui milovanj'ni dltd
tein, Ze mi budeft alespofl vddd
na. Klamal Jsem se.hanebnd jsem
se klamal. Ovseiu byl jsem dosti
naivni, dind nAfoky na tvoji 1A
sku a na tvo vdddnd uziiAnl; ua
hlddl jsem to sAm, bylt' rozdil r
naSeiu vdku pfilis kfiklav a pro
to bych byl ltfvul k tobd shovi
vav a snad bych ti byl dopfAl 1
zAbavy s iniiii tobd vdkeni rovn-
mi, kdy bys nine liebyla klamala
tak zjovne, tak oynieky, diniu
mue Hind.siiyin mdiiiii okoli.
Vsak tys sin jeste dAle: Tvd
svddomi bylo kliduo a neditiilo ti
ani nejinoiisi vditk', kdyi jsi za
md neinoci do mdho domu sobd
pozvala mdho soka, dlovdka pro
stdho vesker'ch lnruvnich zAsad;
tvd svddomi tobd uic uevyditalo,
kdyi jsi so smAlu a laskovala s
podium clovdkem, co jsem jA snA
sol nevslovnA muka tdlesnA i du
sevni. A za tu tryxon, kterou jsi
mi na skloiUku mdho iivotu zpA-
sobila, uminil jsem si, io to po-
trestAni. Ve svdin spravedlivdiu
hndvu jsem si uminil, ie takd ty
musis ocititi, co jest novddk, co
jest salba a klam. 'A md ruky pfi
jmi nyni toho, jeho?. jsi milovala
vice neZ nine, vice nei sebe, pro
kterdho blAtem jsi sniykala po
ctivd niojo jmdno, pro kterdhoi
jsi za))oinndla 1111 svd povinnosti,
na svou dest a dobrou svou po
vest'. Tain za hrobeni bude mi za
dostudiudiiim, ai ten, jehoi dnsi
nizkou jsem jA p.oznal ven a ven,
ai ten tvftj milAdek na tobd so
nistiti bude za nine.
Mej se dobfe!
Dubsky.
"Ach, tot' pfespfiliS! Tot' vice
nei sudsti niohu!" zaupdlu mla
da iena, a obrAtivsi svd krAsnd
odi k Zivndmu, ktery tu stAl do
sud jako z kaniene vytesAu, chtd
la jej bleskeni techto odi, v nichi
se zracil veSkeren jeji hndv, ve
skero jeji bpovrioni, poraziti k
zemi. Ale jediud, co Asia jeji do
vedla fici, bylo:
"Pryd odtud padouchu!"
Jak so starecek Forunko
vesol.
Crta z Podhali. Od Jaroslavu
Haska.
Dokud byl hajny Dudka iiv,
bylo podlechuickym obcunum
dobfe.
Hajny Dudra totiz fikal v pod
lechnickd kremd: "JA jsem haj
ny a to dobry hajny, vilyt' pan
stvu slouiim dlouhou fadu lot,
ale rodAci jdou napfed. .Vy jsto
z Podlechnic, ja jsem z Podlech
nic, tot' jedna rodnA krev. Vi
dim, vfie a nevidim nic."
Po td feci nilcival a za chvili o
brAtil se k podlechnickym obcu
num, jako by hovofil o ndcoin
zcela jindm: "Ivamaradi, zejtra
jdu na obchuzku ko kfiii."
Pak nebylo ovsein divu, kdyz
na zcela opaend strand ddlali
kotrinelce zajici, srny a kdyi tu
a tain v Podlechnicich po cely
tyden chodili se zumasteiiymi 11
sty. Pak bylo tdi zcela obvyklo,
Ze hajny Dudra ani jeden vecer
nepfiisel ve stfizlivdm stavu do
panskd hajovny, kterA se svou
rozbitou stfechou iiialebnd vy
kukovala ze zelenych, sveiich vd
tvi snirku.
To se ddlo vSuk jenoin v ziind.
Horald v letd neinuji dasu my
slit 11:1 honbu.
Ti se dosti nahoiii za uprchly
mi kusy stad. Kde pak zajic ne
bo srnn. V letd, kdyi horul vidi
srnu, klidud fekne: "Kdyby nase
ovce tak umdly skAkat, neshle
dal by se s nimi clovek."
Za to vsak v ziind, zatluce 11111
srdce pod koZichem, zajiskfi se
odi u on odplivne si:
"llronie, kdyby ty srny tak
poinalu lezly, jako niiho ovce."
Posledui ziinu bylo vsuk ji
nak. Hajny Dudra v letd zemfol.
Napil se totii troehu vie a spletl
si cestu domu. Misto do lesa, za
bloudil k zbojniokd skale, sjiadl
s ni dolu a zabil se. Skoda Du
dry! Panskj'm hajnym stal se Stan
ko SaScar. SaSdur nebyl z Pod
lechnic, ale 7. Vainej. Pondvadi
byl z Vainej, schAzelo mu jedno
ueho, nebot' I'odlechnicti byli
zarputilyini nepfAtoli vReeh oby
vatelu VnZnej a jiroto pfi rvac
kaeh s nimi die svych stnrych
1 radio ufezavali jim nSi.
SaSdara stihl kdysi podob
ny ostid, kdyi se zamiloval do
dcery hospodafe Perunka.
(la.da Pertiuko sAm ua ndni
pi'ovodi tu t o opernoi.
SaSear tehda, kdyi se mu ti
oho zahojllo, fekl:
"Vfiak se shledu stufefek l'e-
runko jednou so vfitm. Kdybych
mu nidi ohlapovi nohy pfolAmul,
tak se odfikodnfiu! A ta jeho
dcera, zubaty d'ubel...."
V Podlechnioich tu ziiuu bylo
smut no.
Stnfecek Pernnko h lesknym
pohledein divul so nu krb, kde
pod koilohem, nu kterdm spa
vul, rezavdlu drAtenA oka na za
jice. Jak jlndy v ziind byly lepSf
easy. Kdyi prvni suih pokryl pu
du a uhodily prvni mrazy, by val
on prvni, ktery Use vecer slozl
s krbu, vziil oka a Sel po chrupa
jicim Hiidhu do lesa. Turn znal
niista, kudy zajioi bdhAvali k vu
snici. Nalicil a Sol domu na krb.
KAuo pdkny ufiAk v oku. Pak se
peklo. A lotos?
Prvni snth jii tu. Vysoko po
kryl pudu. Zvdfe dost. 1 srny jii
so pfibliiuji k sluveniin. Jindy
vzal pufiku, starou pufikii, ale do
brou puftku. Jen ninoho prachu
do ui tfeba, ale jista rAna. Ji
nyni sice udefi o zein, ale jim no.
Vsak jii ndco kusu z nf zastfelil.
Tud' leii tarn v koutd. Praclt vlh
no, juiSka rezavi. Vfi; rezavf. A
ten pes Sascar stAle ohodi ko
em jeho chuty. Kdyi vyjde md
sic, padA Sasciiv stin do ohalupy.
Von vyjfti na lov iKiinoino!"
Tak ui stdZoval stafocek Pe
rnnko rychtAfi a sousedum,
kdyi v noddli pfiSli k ndmii na
besedu.
"I zejtra, lidi, bude cas," pra
vil pisklavd Vojtdch Svaka, "Ini
tio. Potkal jsem dnes 1A110 u kre
my ienu z Vainej, znAte ji pfec,
tu Kniochovu MAru, sla si tro
ehu upit. Zastavim se nu slovo.
Mezi jinym povidA, ii; zejtra Aas
car vypravi se do indsta na pol
skou stranu k panstvu, iujde
pry si pro list. Tak niuZome jit
beze strachu smdle. Ilujny pryd,
zajicu dost. Nu polskou strilnu
duleko, do veceru druhdho due
se nevrAti." '
UjednAno. Zejtra vecer sejdou
se vaichni 11 stnfocka Perunka 11
pak pujdou do panskdho.
Tolik lesu a vScchno panskd,
tolik zvdfe a vsechna punskA,
coi sedlAci nic?
Druhdho dne vecer vyslo osin
hornlu v koZichAch z Perunkovy
chalupy.
Pernnko Sol napfed nesa drA
tenA oka.
Sli tifie po ciirupujiciin sndhu
u rozhliZeli so po sndinych pla
nicli, tfpyticich so st fibrem v bi
1dm osvdtleni inesice.
Nu sndhu nikde cerudho bodu.
Vfiude ticho.
Dosli lesu. Oernd stroniy vy
stupovaly rychle pfed nimi.
Prosli pruhein stromu a ocitli
se nu paseee.
"Zustnfite zde," rozkazal sta
focek Pernnko, "ja zatim ndkde
nalicim, tfebas u tarn toho snir
ku." TJkAzal na nevysoky smrk,
ktery vystupoval uprostfed pa
seky. Sel. Ostatni schovali se za
kfovi.
Jde Pernnko, pfijde ke smrk'u.
Natahue oku dole mezi smrk a
nizky podrost jehlicnaty, kdyi v
torn ho siluA riiku uchopilu zu li
mec. Ohlddne se.
llyl to SaScar, pravy jednou
chy Sascar.
"Co zle delas?" zahfmel Pe
rnnkovi do usi. Hlaven puSky Ie
skin se v inesicni zafi.
"JA, jA," koktal ze sebe Pe
rnnko, "jA, ja...."
"Mluv, darebAku!" hfindl dAle
hajny.
PodivnA inySlenka jirolitla So
divou hlavou PerunkH.
"JA se jdu vdset na drAt 11a pa-
seku," vyrazil ze sebe, "svdt ui
clovdka inrzi, zly svdt nyui...."
Hajny mldel.
"Ted' inAin vyzrano," pomvslil
si stafocek Pernnko, a proto po-
kracoval: "Zly svdt nvni, dand
platit, pofAd dand, clovdk stAr-
ne. Domu pak pravi, co s ded-
keni, jirAoe jeho nestoji za nic,
tak jsem Sel so obdsit na drat na
paseku...."
Pernnko skoncil, zavzlvkal a
cekal, co fvkne Sascar.
Ten se uSklibl:
"Stafecku Pernnko, tento
smrk td neudrii, tamhle dole je
peknA sosna, se silnvini vdtveini,
klyi nodosAhneS,' podriiin te....'
I'fekvapeny Pernnko Bvl nolo
vlecen hajnvm po stezce dolu
sindroin k jidkud sosnd.
Costa k ni uetrvala ani idt mi-
nut, nle zn tu dobu stnfecek Po-
runko. zutouiil opdt po iivotd,
nebot' uSklibajicimu se SaScaro
vi v.vzual, ie uemdl umyslu se u-
Skrttt v troll okAch, ta io byla
na zajloo.
Hlafocok Pernnko odsoddl si
polom pet lni ve vdzeni.
Konklavo.
Jako Urban VIII., tak I l.ov
XIII. tuolil by dAti razili a kar
dliialAni rozdali pauiAliioii mill
el: "Non 1110 vos, sod eu,o vos olo
jr' "vy jH(! miK! nozvolili, ale
jA vAs". Za iivotu Lva XIII. dva
krAI se obnovilo kardlnAlske ko
IokIiiiu, pap(Z sAm pochoval MO
kardinAlrt, z niohi bylo 70, jo?,
sain kurdinAly jiuoiioval; z kar
dinAlrt jodlny, kterdho I'ius IX.
jinonoval, jest dosud uu Zivu O
rofjlla. O volbd papoZskd plati rrtznd
zAsady, kterd sice jako zAkon ni
kde nojsou psAny, ale kteryoh so
Setft jako zAkona:
1. lulo jde jako kandidat pa
peiHtvi do konklavo, vychAzi od
tud jako kardiiiAI. .
'2. J'o papoZi inirndiu, "mode
rn to", bjrn paioi pfisii, "zolan
te". 't. Casio by vu zvoleu papeiem,
nu koho nikdo nepocitul.
1. Od ;i'j Hloleti byvA iape
iotu Vlnoh rodom, aby so zubrA
nilo f(vuivoH(i knrdiualu inimo
italskych. H. Nikdy nosini byti papeiem
zvolen uiludy kurdinul a to pro
to, Ze mladi iapoiovd dlouho vlA
dli a dloiiliA vlAdu iiilad.vcli pa
poift byvulu vZdycky cirkvi Ire
skode. 1
Od doby Urbana VI. (11178)
plati, Ze papczem siui se stAti jo
110m kardinal, dfive kazd kndz
nidi prAvo ua ton to nojvy.ssi A
fad. I'apoie volival finisk.' kle
rus a lid, jinonoval a potvrzoval
je eisaf, po.ddji volbn papoiHkou
jen kardinalovd snidli provAddti.
Jakinile upei zoiufo, zbiiduji
losafi vo Vatikanu tolik dfevd
n'oh pokojikfi, kolik jest kardi
nAlrt, na volbd podil boroiicioh a
kaidy kardinal so dvdnia konkla
visly odeboro se do svd koinrtr
ky. Kardinalovd inaji spolerud
(loboinosti a porady; uovin, tsa
ui a toloKramrt dostAvati iiosmi;
aby dlouho volbou neniafili dasu
(volby trvaly ndkdy ai ndkolik
mdsiort) dostavaji kardinAlovd
kazdy den o jedno jidlo mdnd.
Volbu pii)o?.ovu deje so 12.
duo po Amrti ( ro.fi 111 zprtsobem:
I. Per inspirationeni, kdyi
vSichni kardiuAlovd ihned na je
I iioin kaudidAtii ho dolioduou.
L'. Per comproiiiissiini, kdy mi
sto vSech, voli jen ndkolik, vo
lobni moci povdfonych kardinA
lrt. li. Per scrutiniiiiu, hlasuje se
hlasovaciiui listky, kdo 111A majo
ritu tfi ("tvrtin, jest zvolen.
A. Per ncccHsum, kardiuAlovd
uiaji pravo od kardiuala, kterd
ho volili, odstoupiti a hlasy sv
mi )fistoupiti Ice kardinalu, kte
ry nejvice hlasrt ua sebe soustfe
dil. Kaid.f, kdo v konklavo mu co
ddlati (fonioslnici, sluhovd, ku
oluif, ldkaf, kndif, strai) musi
pfed kaidou kardiuAlovou colon
v konklavo pokloknouti protoze
kardinAl v cole zakluiisurovnn
by mohl byti pupoicin U pajiozi
so vzdAvA Acta pokleknutiin.
Jakinile zvolcn.v )iohlAsi, ie
volbu pfijimA, (Lev XI II. zblcdl
jako smrt a zvolal: "nejseiu ho
den ndsti tak velikd bfimd), i
lined vSichni ostatni kardiuAlovd
pfed uim klckuji a libaji 11111 pr
sten na ziiamoui posluSnosti u
ostutky svntycli nu stfevici. Pu
pei kuzddho polibi.
(KundidAly jmpezskdho tiflnu
se nyni jinenuji: kardinal Vanu
telli, Ferrati, Agliurdi, (Jotti n
Itumpolln.)
Potom papeze obldknou do
poutifikalnioh Sat A, vstavi mu
na lila vu trojiiAsobnou korunu
tiAru, za)Ali ifod uim hroiuAdku
koudele a foknoii:
"Sv. Otde, takhle mizi slAvn
svdtu" a vyvedou ho nu logii
chramu sv. Petru, kde "urbi a
orbi" dAvA poiehnani.
"ITubomus jiajiani", inAine pa
peie zni puk Kiinem a vSechuy
zvony vyzvAndji.
Vatikiin.
NastAvajici konklavo kde ie se
bude konati? C'Ast "nesmifitel-
nych" mezi kurdinAly byla pro
to, aby konkluve se nekonalo v
Kinie. ftim jest nrv ut laden a nro-
to Idpe bylo by kologiu so uchyli-
ti pod ochranu ciziny. Neni no-
ehyby, ie s uAzorem tinito radi
kAlni kfidlo kardinAlrt neprorazi.
VetSina knrdiiiAlft doiistu nebu-
de ochotuu utvofiti novv "ofed-
chozi pfipad", kdyi dejiny jii
znnji pfedohozi jifipud pro kon
kluve "pode jhein savojskyni."
Kdyi zemfol pfedohrtdce Lva
XI1L, pupoi Pius IX., ehtdli takd
kardiuAlovd, a sice vdtSinu iich.
aby konkluve bylo vykonuno v ci-
zind. Pfichazely v uvahii Simudl-
sko, liavory, ostrov Malta, ru-
kousky zamek Mirumure. Ze 'M
kardinAlrt, ktefi v prvdm okair.
iiku po Amrti I'iovd v fflmrt byh
shroniAideiil, poiizo H IihiHovulo
nro rcfttt. ZAhy vsak nu to kardi
11AI di Plctro, "zahranidnl mini
sir" kurlo, byl s to prohlAsitl, ?
ani jodlnA niocnost uotiabidla h
koloulu skiilodnd pflHlfoii, profoj
nojldpo io bude zrtsluti v ftiind,
"OpiiHlliiio-li vddnd indsto," pra
vil tehdy kiirdlnAI, "jdome vstfi
zoola noziiAind liudouonosti." I)(
jlstd miry (alo biidoucnost byh
ziiAnia - a to prAve odstrasilc
kardlnaly od prtvodniho iihiioso
ni byla zuAnia z prohlASoui, jei
(hlspi, tehdy minis! r vnitra tula
ddho llalskdho krAlovstvi, udinl.
k zAHlupci Vatikanu. Crispi pra
vil: K'ardinAlovd budou sice 1110
oi Klin a VatikAn opustiti hi
VM'ini poclatni, nikoli vsak se ua
vrAtiti, nebot' pry italskA vlAda
VatikAn "oliradf." To prtHobllo,
kologiuin kardinAlrt ho usueslo
sotrvati v fdnid Hi! proti 5 hla
h A 111.
Konklavo posledui r. 1878
inelo, jal: znanio, prrtbdh naprn
sto klldn,' a noruSeti.v, 00?. jest
nojlopSi zArukon a tioJiiHpokoji
vdjsitn ifodohoziiii pfipudoAi I
pro konkluve nnstAvn jici. Proto
netif pochyby. ie konklavo bude
kotiAno v I'Mine.
Kdo bude papoiotn? OlAzku tu
to nojvioo zadina zaujiinali niyslo
vsooh, z blizka i vzdnlond sudast
noii,oli, ktefi z kardinAlrt jsou
"papabill" daky majiciini?
Jhou dva hlavni smdry mezi kar
dinAly, snidr zastAvajioi se toli.
tiky dosavadni a Hindr opacn.y,
radikAlnojSi. VyjAdfonyiu dAvtiu
kandidalom suidrii prvdho jo do.
savadnf alter ego papoirtv knrdi
11AI stAtni sekrotAf Kampolla.
KardinAl Hnmpolla jest lohoiS
sinirneho a siniflivdho smSloni
jako prAvd zoinfely pupe?., al
takd stojnd nosinifilelny vrtdi do
savadulmu stavu vdei v Italii.
Jenoin v jodnd vdoi nesdili so
Kampolla rtplnd o slaiKtviHkn pu
peie Lva, v otAzoe franoouzskd.
Hyl-li by zvolen, opnstil by dosa
vadni vydkAvaci trpdlivd stanovi
sko ValikAnu 11 zahAjil by toninii '
ostfejfii vrtdi nyndjsim vlAdcrtm
ve Prancii. Drulia strana, kterAZ
mezi kurdinAly tvofi oposici jiro
ti vSomoci Hampollovd, mA svou
hlavu a svdho kandidAtu v kardi
11AI11 Ciottiin.Nekterd listy fimskd
Ivrdi, ie sAm papei Lev vyslovil
pfAni, aby kardinAl Ootti so stal
joho nAstiipcem. Gotti jest fran
komilein u cAstl jeho progruniu
bylo by udrieti republikou po
mdry pokud moZnd dobrd i zu co
nn ndkterdho sobezupfeni cirkve
ve Frnncii. Proto kruhy fruncouz
skd rAdy viddly by volbu Gottiho
u fruncouzsk.v sidelni knnovnik
Mathieu prueuje takd pro Gotti
ho. Vcdle t deli to dvou na tu chvili
iiejiiinrkantnoj.sich kundidAtrt jest
ndkolik kundidAtrt drobnejsich.
Jsou to kurdiiiAlovd Serufino
Vunnutelli, Cunooelntro, di Pio
tri, z niohi kaid.v vo svutdni kole
iu inn jf po ndkoliku pfivrionoich.
Mluvi so i o dalsioh kandidAtooh,
kardiiiAlu d'Oregliu u j.. nei zprA
vy tyto inaji rAz pouh.vch koinbi
naci, nebo noiuaji vfibee vyznainu
vAindho. Nostano-li se co zvlAst
niho,bude nsi rozhodovAiio.jonom
mezi prvnimi dv'dmu kundidAty.
RAznd zpravy.
Lnpucku. V jistdm ndmockdin
dnsopise uvefejndu byl inserAt,
jimi vyzyvAni byli pdstiteld ovci,
aby koupili si jiro svd ovce pra
Sok, honosioi se zAzradnym ucin
koin; pfidA-li se prAsku toho do
pice, nubiide pry' vlnu ovdi zvlust
ni jomuosti. Uulidek prAsku nn
bizon zu i!0 innrek. Jisty rolnik,
joni tuto cAstku poslal, obdriel
iiAsIodujioi odpovdd': "Ctdny iu
ne! V jistd spolednosti udiudns
byla sazka, ie do uovin lze dAti
jukykoliv nesinysl u ie vidy vy
skytno so ndkolik oslfl, ktefi to
uiu vdfi. Vy jste jii dvacaty, jen
jste se chy til do td lupucky. Se
zvlA.stni uctou " Tu 'zvlAst-
ni uctn'' se pfi torn takd pdkud
vyjiinA.
J! PferuSend oddavky. Onehdy
nidi byt vykonan v Lillu srtatok
porudika Lubitten s dcerou tuiu
niho hotoliei'ii Pogueu. Snouben
ci u svddkovd byli jii nu ufndd oi
vilni inutriky, kdyZ iifadnik, ko
najioi oddavky, prohlasil, io no
nirtie oddavky provdsti, pond
vadi prrtknzy nojsou zcela v po
fudku, vyslovil vSuk niuldji, ie
vse behein dvncetidtyf hodin ba
de vyfizeno a uddlil svntobdnnrtni
dobrou rndu, nby se noduli zdriet
od svutebni host lay u pfisli nu
zejtf! dut se oddut. Spolednost o
pustilu obecni ufnd a prAvd olitd
la vstupovati do kocAru, kdyi k
ionichovi pfistoii)il set nil; a pro
hlAsil, ie jej zutykA. ltylot' vyslo
uu jevo, ie jiorudik Labitte, po
nevudi nemohl dosici iAdundho
povolen! od vojonskdho 11 fad u,
sAm si je zhotovil n opatfil padft
lanyin uodpisem.