a o
I- ta -
o jr. 2
dffvf (adoba) a Jca2dd md nekolik byla hora tato oby vdna pf edky
pater s jakymisi pavlaccmi, k
nimz vede vesmes ccsta po ze
brfefch. Indidnd mluvf zde starym qucr
skyin ndrettm, Jsou pratelStf k
belochfim, skrovnf a pokojnf, li
vfee se farmarenfm a chovem do
bytka v udolfch. Farmy a past
viska jejich jsou vice mil vzdale
na.od hory, le to nevadf jim ni
kterak. Na hole nejsou Iddnd
studny nebo pramcny, le deSfo
va voda zachycovana jest do o
brovskych kamennych a dfeve
nfch nddrzek, kterd mnohdy ai
75 stop hluboke jsou. Z dreve
nych nddrzek voda spodem se vy
pouStf vytaSenfm zdtek z otvorfl,
ze skalnfch nabfrd sc drevenymi
nddobami na lykovdm lane upev
n&nymi. Stare jmeno Acoma jest "Ago"
a poprvd zvedel o ncm beloch v
roce 1539. Vroce. 1541 zvedel
o nm pak uchvatitel spnnelsky
Coronado a vzal jej utokem. Z&
hy na to opustil jej opet, Jec" v r.
1 598 bylo zase dobyto Spanely a
postaven zde kostel. V roce 1680
vzbburili se rudoSi a povraldili
kneze; v r. 1694 jest ale mesto
opSt utokem vzato a poboreny
kostel znovu zbudovan. Jest to
budova velice podivneho a ncur
iiitdho slohu na jilnfm konci skd
ly. Steny jsou sedm stop silnd,
ddlka kostela jest 150 stop, sfrka
40 a vyska tez 40 stop. Pfed
vchodem kostela nalezd se maly
hrbitov, na nejz nanesli Indidnd
zem ze zdola v kosfeb.
Asi jednu mfli od Tacoma na
lezd se jind skdla pravc tak se
strmymi stenanii 700 stop vyso
kymi a s plochon as 40 akru na
temeni, zovoucf sc "Enchanted
Mesa" a povazovdna jest abho
lutne za neprfst.upnou.
Jedna povest indidnskd df, ze
jednou tri rriladf udatnf Acomovd
dostalt se po vybclcfch as do po-'
loviny hory, le nemohquce ani
vyse -ant zpet, bfdnS zde zany noli
hladetn'pred derma svych prdtel,.
kterf marnS se snaziH z-hrozndho
postavenf je vysvoboditi.
Jind pby2st, jeStS starSf prviuY
vypraviije" le pfed sty a sty Jety
! Acomuv, kterf meli na temeni je-
jfm sva obydlf a dole v lidolf krd
snc zahrady, farmy a pastviny.
Jedind ccsta k osade teto vedla
po schodech, s velkym namdhd
nfm a nebezpefcfm vytesanych ve
vychodnf skdle do vSe asi 300
stop. Zde byla pak jakdsi brdna,
od" nf2 vedly vSe schody jind.
Jednou, kdy temef vSichni oby
vateld zamestndni byli svymi prd
cemi dole, pHhnala se hroznd
bouie a hrom uderiv do skdly, u
razil uplnS schody od shora a2
dolfi, zni&v tak docela jedinou
cestu a prfstup nahoru, kde dlelo
pouze nekolik starvch rudochfi a
maid dftky, kterd vesmes pfed o
2ima svych rodiu a pfatel marne
se snazfefch pomoc jim poskyt
nouti po dlouhdm trdpcnf hladem
bfdne zahynuli. .
A jeSte jind povestf vypravuje
sc mezi rudochy Acomskymi. V
dobdeh spanelskd okupace byl
jednou jeden mnich nucen spu
stiti se s hory s vy5e sedm set
stop a tu kutna jeho nadmula se
ve vctru jako deStnfk a mnich
zcela zdrdv snesl se k zemi, coi
povazovdno za zazrak.
Az do doby trf let nedotkla se
noha belocha temene mesy a po
kud sahd pamet' rudochfi, ani z
nich ladny da horu se ncodvdzil.
V roce 1S97 prof. Win. "Libby z
Princeton university uclnil pokus
dostati se na horu a sice pomocj
maldho dela vyslfelil lano pfes
tcmcno hory, nacez lano na jed
nd strane upevneno a zhotoven
pak jakysi zebnk, po nemz uce
ncz a jeho spolccnfci dostali se
na temeno neprfstupnd hory. Prof.
Libbyho na teto nebezpeend pouti
provdzel prof. Hodge z Washing
tonu. 'kter nalezl zde, co hledal,
tptiz (iukazy o pfedhistorickych
.indidnskych obyvatclfch zajfma
vdho' tohoto mfsta.
(Dokonfcnf.y ' '.
V jistdm hostirici-sedel Iran a
dfy'al se; kter'akuhpye pripraviijf.
;'iVu' lit'' ' t-yy t's-.v "v-
unyri, spupi jesie cuKau Kay jiz
vnitrnpsfi ,byly? jiicht vynddny,.
.taki ze'. dfvajfcf sft naiio Irean- zvo-
lal: "To prece jen musfm ffci, ze
ze vSfich .zvffat iije lihof po ?rarti
nejddle.".
Humor a satyra.
Host: "Pane hostinsky, co to
je r
Hostinsky: "To je, prosfm,
moucha."
Host: "A tu jsem mel v pive."
Hostinsk: "A to se podfvej
me ! Inu, jd ffkdm, ti slddci dd
vaj' do piva vSechen mo2ny ne
fdd, jen ne chmel !"
Proslavcny bdsnfk Rabelais byl
kdysi pozvdn k tabuli vdvody Bal
leyskdho. V okamziku, kdy sluha
na stffbrnd mfsce kolem Rabe
laisa nesl na stfll lahfidku, kterou
Rabelais nade vSecko rdd jfdal,
klepl Rabelais svym nolfem na
okraj rnfsy a prohodil: "Velmi
tezko ztravitelnd!" Toho si vSiml
vevoda, ktery o svd zdravf mel
velikou pdei, a vte2neho jfdlu se
ani ncdotckl. -Ostatnf pntomnf
hodovni'ci rfdili se die pn'kladu
svdho vznesendho hostitele a tak
pfisla mfsa jeste zcela plnd az k
Rabelaisovi. Ten snedl bez osty
chu vSecko, co bylo na mfse. Nad
tfm pozastavil se pale vdvoda.
"Jak 2e ? pravil jste, le jest tel
ko ztravitelnd, a nynf snedl jste
je celd se v2fm vfiudy !" .
"Ach tof omyl!" opdcil Rabe
lais, "jd mfnil pouze strfb'ro mf
sy, na kterd jfdlo bylo pfednese
no, a to se dd opravdu velmi tez"
ko ztrdvit."
Rozkacen mistr (ke zdlouha
vdmu ucni): Kluku milionskd, ty
mi nebudeS rychlcji behat, dokud
ti nohy nesprerdfm!
Pan mistr seSel se jednou s by
valm svm uenfkem v hostinci
a ihned se ho ptal, jak se mu ja
kozto panu tovaryi vede.
"Jd vds nezndm," odsekl mu
tovaryS.
"Ale vidyt jste se u mne vy
uil." "Dejte pokoj, jd vds nezndm,"
tovaryS na to.
"I ty nicemo, ty darebdku
hledme, hledmel" rozzlobil se ko
nene mistr a tovaryS hned na to
zvolal:
"Ah, ted" vds ul zndm, pane
mistfe."
Hon. W. L. Stark,
jeho. podobiznu na prvnf stnince
"Ucsfdky" pfiniiSfmc, hyl zvolen
do kongresu za tcnto distrikt prcd
Sedti li-ty n p ten aly cas, co v
kongrotit zasedu, zi'skal si duvcru
a ViiZuost kaideho. Soudco Stark
jest muZ, ktery pro knidy vyrok
svuj niflzc podut novyvratilny dft
vod. Jeho vystupovanf v kongio
bu bylo vzdy rozumne, dustojnd a
vaznc a Nebraska mulu malo ta
kych kongrcsni'ku, jako soudco
Stark. Nynf jest oput nominovdn
f usionisty a my doufame pevne,
ze zachovana byla mu stard pifzcfi
volicstva tohoto i jinych okresu
v 4. distriktu.
ipiiiiflil'MijjB
3ifi
t'.
PRITEL HjITDTJ''
VSTUPENKY
do plcsu i divadel
prfTTTTTTTTTTTTTTrf
TISKARNA
c
z
z
c
luuuiitm
Nejmoderucjl
zafizetid
PROfiRAMY
riiznych fed
vScch velkostf
obAlky
TBaj
tv okresu
'Saline.
TISKOPISY
am
WILBEE. ITEBBASKA.
mm