J?iWtl JJdu
ncodoitti'i cusopis
. ..ZaloJcn roku 181)0 . ..
Vvolml pravidel.to kn.dy otvrtck.
Xutorcd nt the Pout Ojlcc of Wither u
Scrontl Clam Mutter.
J. A. IlOSPODSKt
rodaktor a vydavatel
I'frMlnliihHi mi roli $1.50.
oiirA&m
j tlio. MitliopTiinf, nmrtt. pnplavKy .ucl
cllamo fiOclu palec a iKcrejufine jc
rou.o tohrty, zdajsmi penizc plilnzcny.
Ctiiiy ohhwok utAlyol. oztiiiinliiio ua
oziidiii'f. Tciifzc zaillany btid'tcz v
poStovnfch pouknzki'tch iieho rei!lstro
tratioli doplscch. Za doplsy neiiyi
strovant5 a penlzo obrtahuJtoJ nejsme
zodpovudnl.
Kvitunoo na zaslant5 poukiizky se
lezanylnjf.
VSeuhna monSI ozniiincnf, blaho
pfauf, d(kuv7diinl aid. must zaplacena
byti piedem lined pri objednanf.
Adrcsnjtc : "pRtTJUL LJDV
Wilbcr, Nth
TELEHON F 15.
Willior, Nob., 17.cervencc 10(tt.
Nasc priimyslova slechta.
"Chicago American" pfse:
"Upozornujcmc na nekolik t'l
icdnfch cfscl. Kdyz cteme, ze
jisty anglicky vcvoda a jeho de
dicovo pro vzdy berou jista pro
ccnta od kazdc chude zeny, ktc
nl prod;! hlavkti zelf na londyn
skych trzfch, zda. se nam to po
divne. Kdyz slysimc, zc za spa
nelskd vlady v Ilavane vh'ula za
diivala zvkisUtf vysadu na poriie
nf dobytka a zc pfed pffchodem
vftcznych Aniericanu kazdy, kdo
zabil vola neb ovci, nnisil zapla-
titi jistou sumu jiste zene, zda se
nam to zpozdile. My vsichni sou
hlasfmc v torn, ze by bylo sprav
no vziti vevodovi jelio niuoky
proti ohudym prodavackam. My
souhlasi'me v torn, ze je spnivno
zbaviti tuto .spanelskoti zenu jejf
ho dedicneho pniva na krvavou
dan z jatek.
Pohled'tc ku pfedti na amen-j
cky system, ktery si budujemc.
Ctete pozorne cfsla o rozdelenf
zisku occloveho trustu. Mr. Hen
ry Phipps z Pittsburgu za prvnf
rok trvanf occloveho trustu obdr
zel $ i , 1 39.000 jako svfij podi'l
zisku. Vy vi'te, zc Mr. Phipps
prftomne doby nema nic vice co
delati s vyrobou americke oceli,
nezli ta Havanska zena mela s
porazenfm dobytka.
John D. Rockefeller vybral z
occloveho trustu jako svflj zisk
za jediny rok $970,285. Vy vi'te,
ze Mr. Rockefeller osobne nemel
co delati s vyrobou oceli mimo
to, zc buldozoval trust, ktery se
bojf moci jeho nahromadenych
set milionu.
Panove Marx, Bulteel, Mills
and Co, obdrzeli za jediny rok
pro sve klienty zijfcf v Anglii su
mu $2,661,754 co zisk z occlo
veho trustu.
Podobnym spfisobem mnozf ji
nf obdrzeli ohromne sumy ze zi
sku tohoto trustu. Tak na prf
klad William Edenborn obdrzel
za rok $234,482 ; II. C. Prick
ddstal $900,000. W. A. Jen
nings here rocne $255,030. C. II
Jones here $473, 337 a tak dale.
Tazte se sami sebc, co zname
na takovy stav vecf vc Spojenych
Statech. Pamatujtc, ze podobny
stav vecf jako v occlovem trustu
nalezamc take v jinych velikych
oborech prflmyslovych nasi zeme.
Johna D. Rockefellera nepatmy
malicky jufjem $970,285 rocne
z occloveho trustu jest jako nic.
Jeden jediny obor prumyslovy
tuist pctroleini piati inn vice
nezli ctyrycet inillionfi rocne. Ji
nd pruinyslove podniky rfiznych
oboru vynaScjf inn celkovy piijein,
ktery Izc pouze hadati, ale ktery
jiste prevyJuje padesat niilliouii
rocne.
S rozvojum Spojenych Statu
hudujeme si feudalnf systdm pru
myslovy pomocf pen5z, ktery tc
doccla podob.'t feud.-ilnfmu syste-
mu, jenz byl vybudovan v Evro
.pe mocf vojonskoti. V amcrickdm
phlmyslu pfjvodne kazdy bohAc
byl podnikavy a piicinlivy jednot
livcc, ktery inel osobnf a obsahly
zajem v prflmyslu, zo ktereho
bral svd dflchody. On z neho do
stal vfee nc kdokoliv jiny. Ale
on takd vykonal vfee ncz kdoko
liv jiny, BV)'m mozkom a svymi
vykonnymi schopnotmi. On bo
joval proti soute)?i, udroval to
varnf prdci v proudu a lidi v pta-
ci. Ta doba jiz minula. Tcil' veli
ke trusty kontrolujf prflmysl, a
my mame mezi sebou prumyslo
vou Slechtu, ktcni bez pn'icc bete
ohromne dikhody z rflznych pod
nikftv a bude ic brati na vzdy,
potrvaji-li nase nynejsf zakony.
Occlovy prumysl ovsein sklrida
sc z pn'rodnfch zdrojiiv, ulilf a zc
leza, a lidske pr.4cc. Tato otazka
nnisf by t i vyfi'zena: I3udou-li pru
inyslove podniky na veky sta a
tisfee ir.illionu rocne platiti jistym
privilegovanym rodinam, ktere
nicfin k priimyslu neprispfvajf a
jejichz pozadavky inusf vzdy byt
ukojeny nejdffve, cfmz sc zabra
nuje tern, kdo skutccne vsechnu
praci konajf, at' jsou to najatf
spravcove nebo najatf delnfci, zo
ncdostavajf spravcdliveho podi'lu
zc sveho vyrobku?
iMj-slfcf lide nemohou neviduti,
ze se v Americe opakuje cvrop
sky vyvoj privilegovanych tf id.
Ve strcdoveku prvnf se objovil
jednotlivy slechtic, ktery si sve
postavenf zfskal mozkem, anebo
statecnostf neb oboifm. On od
svych licit vybfral dane, jako u
sj)esny prflinyslnfk v Ameiicc vy
bfral dane od svych dehn'ku tim,
ze si vzal nejvtSf zisk. Tenlo
primitivnf Slechtic evropky, kte
ry svym lidcni ukladai dane, mel
s nimi spolecne zajmy. On si po-
stavil mezi nimi svuj zamek, kte
ry byl pevnostf, kde v cas nebez
pecenstvf vsichni mohli hledati u
tulek. On jc vedl do valky. On
a jeho synove za 116 i umfrali v
odmenu za dane a poplatky.
Tcnto ranny vyvoj fcudalniho
systdmu v Evrope byl sice hru-
by a brutalnf jako pas primitivnf
system soutezi v pruinysiu, alg
mel svou pffcinu i omluvu. lidc
byli divocf a bojovnfk musil jim
byti vudcem. Ponenahlu vsak v
cvropske slechte pomery sc zme-
nily, zrovna jako sc zmenily v
nedavnych asficl) i) nasi slechty
prflmyslove. Slechtici zbojiath', ,a
odstehovali se ke dvoru. Oni za
nechali svych hraduv a ve Francii
usadili se ve Versaillfch okolo sve
ho krale. NekdejSi hrubf bojovnf
ni nizu Du Guesclina pfemenili
se ve saba zcns'tile dvofany,
kteff se odfvali v hedbivf samet
a cftili jen opovrzenf pro lid, se
ktcryn jejich otcove byli zili a
bojovali, ale pfece po'rjid vybfrali
od toho lidu dane!
Vfmc, co se stalo ve Francii
roku 1790 jako naslcdek teto
zmeny v pomerech naroda. By
valy bojovnfk, pferneniv se ve
dvornfho cizopasnfka, najal si
zoldaky, aby rfdili jejich o'pprace.
Privilegovanf glechtici dostali svd
dflchody, ale uekonali zadnych
slueb. Pojednou vsak lid se to
ho nabazil, i nastala zmena. Toil
dobou ukazujc se v dejinach cervc
na stninka zvana francouzskou
revolucf.
Nae prumyslova slechta ovem
jeSte nedospela tak daleko jako
Versaillska. Nekterf z nafch prfl
myslovych baronu dosud pracujf
mezi lidetn. Pomery naSf prflmy.
slove Slechty jsou nestejne. Ale
kdyz ctete zpravu rozdelenf zisku
occloveho trustu a jinych veli
kych trustfi, inusfte se sami scbe
vazne tazati. kam to.povede? Ve
skere bohatstvf naroda skkida se
z jeho prflmyslovych zivnostf
ze spojenf jeho prfrodm'ho bohat
stvf a jeho pracc. Trusty organi
zujf tyto zivnosti takovym spi'i
sobem, ze kazdy z nich bude vy
drzovati vclkou financnf slechtu
v lenosti a v pfepychu, o kterdm
so korunovanym krdlflm ani tie
zdalo.Jak dlouho bude nrod pod
porovati a trpcti tuto Slechtu?
Jak dloulto budou massy lidu pro
ty ciz'opasnfky trpelivc pracovati?
Srovnatc-li nasi niodcrnf Sle
chtu sc staroti, pamatujto na to
to jedno faktutn: francouzsky ktal
malcm pii.el na tuizinu, ne,li
zbudoval Versailles a jeho pala
ce, John D. Rockefeller mohl
by postaviti Versailles dvakrat
kady rok.ani by toho vydanf nc
cf til. Kolik Kockcfellerft muo nil
rod vydrzovat?Jak dlotiho jc bude
vydrzovat?" "SI."
Zc sveta slovansk6ho.
Z:dost bulharskeho snemu, a
by car MikulaS poctil Hulharsko
svou piftomnostf u prflezitosti od
halenf pomnfku earn Osvoboditc
lc v SofTii.dochazf ohlasu vc vcrcj
nem mfnenf ruskem. "Novoje
Vrcmja" koncf svflj Planck o torn
slovy: "City bulharskeho naro
da, ktere prodchly prosbu ruske
skemu cam, aby navstfvil hlavnf
inesto Bulharska v don odhalenf
pomnfku.jeho slavnemu dedu, kte
ryzto den bude spolu slavnostnf
upomfnkou obnovy statu bulhar
skeho k novemu zivotu, jsou zte
la pochopitelny kazdetnu ruske-
11111 srdci. Jedna a tataz slovanskii !
1
krev koluje v nasich zihich, a. Pfi vybuchu plynft liaskavj'ch
niske srdce, naplncne nadsenou . v dole "Doblhoffu III." u IJohu
laskou k ruskemu cam ncmuze o- smiov:l ,h,c -o. dubna t. r. za-
statibez o hlasu k tidbdm bulhar- ,yinii j diilni Josef Hortig.Ncdav
skeho naroda a musf sobe pfati, j llo ,j;islcdovala ho v smrti i jeho
aby mu skutccne sc zdafilo uvfta- man2dka. A smrt manzclky
ti samodrzneho mocnafe.vchkdlio ,
ochrance veho slovansk(5ho sv
ta."
Otazka feckosrbskcho bisktip
stvf v Skopii dosud nenf vyfi'zena.
Zpnlva zc Soluue, ze lam byl ar
chimandrita Frimiliau vysvecen
na nietropolitu skopijsskeho, byla
predpasna. Yzdor tureckemu bc
ratu, ktery mu udflf prdyo ke ko
nanf arcibiskupskeho ufadu, z$r6i
hal se zastupce patriarchy jej vy
svetit, ponevadz proti tomu pro
testovali vsichni fectf cforovc, t.
j. clenove feckeho pravoslavneho
arcibiskupskeho vj'borti. Od tu-
rccke vlady doSlo naffzenf, ze
musf byti vysvecen v Soluni, ale
pn'kaz ten popuzuje efory tun vi
ce. Odpor dluzno si vysvetliti thh,
ze Rekove ani tSrba ijecljtejf pod
porovati za metropolitu v Make
donii byt' i severnf. Jejich obrazo
tvornost jim maluje Makedonii
jako feckou a tfebas byli a df
lem jsou ochotni hoditi Bul
harfifii klfn pod nohy, piece kdyz
dojde k ytci.chl-eli by mfti v Sko
pii sebevSdomdho Reka, kteiy by
potlacoval Slovany, nez Srba.
"Oesti" zi16 v Ceskych luUo
vici'ch a Jliitico Skolskii.
Pfsc z Ceskych Budejovic: S
dostatek jest zj;anjo,zc zide zdej
5f jsou hlavnf a ncjmocnejsf opc
rou nemcctvf. Prokazalo se to pri
kazdych dosud volbach a vflbpc
pfi kazde pfflczitosti, kdy Cccho
ve s Nemci v boji se utkali. Zide
stali vzdy po boku, namnoze v
popfedf Nemcfl. Pouze 'nekolik
jednotlivcQ mezi zidy budejovicky
ir,'i jde pfi volbach s Cechy a po
silajf d&ti svis (jc? ccske Skoly,
jsou to vesmes zide, vyhradne s
Cechy obchodujici. Pfed sesti
lety zalozen zdc byl take ''Cesko
zidovsky spolck", jehoz i'i2elcm
bylo pestovati mezi zidy propa
gandu v torn sineru, aby ncsta
veli se proti Cecluun nepfatclsky.
Spolek byl sice zalozen, ale v o
hlcdu torn ncucinil nic a za kra
ticky cas sve "pflsobnosti" usnu!
a spal nepfptrzite az do nedav
nych dnfi, kdy dal opet q sobe
slyeti: Matice Skolska ( budejo-
vicka ), jejfz 21enem byl take spo
lek cesko-idovsky, obdrzela v
min. dncch od vybom ciosko-zid.
cpoku pffpis tohoto obsahu:
' 'Slavntfmu vyboni Maticc skol
ske v Hudejovicfch. Ccskozulov
sky spolek pro Btidejovice a okolt
jesj. nucen suj vystup z Matice
Skolske" dnesnfm dnem ohldsiti,
ponevadz jeho ilenstvo iabtccne
ze spolku v)'Stoupilo, (SasteSne ta
k6 odvoldvajfc se na mfstnf, 6
v5p.ni neuteSene pomery, zdraha
se konal svt3 povintosti vflci spol
ku. V Budejovicfcli, 3 1 . kvelna
i)Ql. Rudolf ImicIis, t. c. jodna
tel. Max Pollak, t. c. piedseda.'
K tomuto dojiisu nenf tfeba
pozuamek. Dodati jen dluzno,
cesko-zldovsky spolck platil
Matici skolske mesfSnfho prfspSv
ku celkem 50 kr. I Die seana
mu 21cnft Maticc jsou vSeho vsu
dy i Menove zulc. K nemcctvf
chovajf sc zide ov.cm doccla ji
lifik. Do ktciehokoliv nemcckeho
slfediska v Ceskych Hudejovicfch
pohldtlncte, vsude v popredf na
leznclc zidy. A jnk Nemci osved
6ujf za to ve ziilflm vdeiinost. U
kazalo sc doklady nestctnyini.
Prfchjlnost k te t one n:rodnostl
nedii sc ovscm vnucovati, ale 11
zidfl konecne niely by vs'uiti n6co
take 'ihledy prakticke a ze to se
sianoviska jejich prakticke nenf,
kdyz tak okazalc stavf se proti
prcvazne vctsinc obyvatelstva, je
na jevc, nebol' inohou v dobo do
hkylnc nastati pomery, za ktc
rych budou ncradi siyspti, kdyz
se jim dnesnf jodnanf jejich pfi
pomene. Human lioruickit roil In. v.
noitj.row ukonccn byl poslednf
akt ivotnho romdnu rodiny del
nicke. Dfllnf Horlig, mul zemfe
le, udrzoval v mladosti jako ha
vff milostny dflveiny pomr s ji
stou dfvkou, z kterehoto pomc
ru vzesly tfi dftky. Kdyz narodi
lo se tieti dflko, pozadana byla
piftclkyne milenky Ilortigovy,
aby pfijala kmotrovstvf. Ta take
adqsti yyhovela. Okolnost tato
byla vsak osudnou milence havf
fovL'.Zamilovalt'se pojednou II of
tig do kmotry sveho dftcte a pfe
se vseclmy piekdzky oenil so s
nf, zanechav byvalou inilenku je
jfinu osudti. Zc zoufalstvf nad o
siidem sv'm vrhla se milenka
Ilortigova v umyslu sebevrazed
nem do Labo. Ale dobff lidc za-
chovali ji zivot, ktereho si nepfa
la. Nest'astua zena qdevzdala ny
nf s'6 tfi dftky cizfm lidem a o
nf nikdo jiz nezvdel. U cizfch
licit dve z dftek zeinfelo, tfetf,
hoch, vyrostl a tezko protloukal
se zivotem.Zustal vsak poctivym,
pficinlivym mladfkem a vypatrav
konccijib matku svoji, vzal ji k so
1)5, o ni se stanije. Nevornou
pfftclkyni byvalii milenky Horti
govy a nynf jeho manzelku jako
by zly osud pronaslcdoval a tre
stal. Mela dve deti s Hortigem.
Kdyz dospely, utonul jeden z nich
a druhy, odebrav se do Brasilie,
tainzc bfdne zahynul. Jako by je
5te nei'iprosny osud nebyl iisiijf
fen, zahynul i jejf mangel hroz
nou smrti v dole "Dobhoffu" thi
skavymi plyny. A leprve nynf o
sud stal se slitovm'kem a usmifo
vatclcm: dostavilt' se na pohfeb
zemfele manzelky Ilortigovy jedi
ny syn Hortigovy z doby svobo
dy a doprovodil k poslcdnfmu
spanku tu, ktera suad strqskolaki
jak stesti jeho, tak i sotirozencu
a matky.
Zdruvy spihick.
je velkym obnovovalelein pffro
dy. Bez neho nemohli bychom
n.t dlouho obstati. Noci beze
spanku a klidu jsou prvnf pffzna
ky ncmoci. Tu jc doba k zapoceti
leccnf l)ra. l'etra Hobokein. A
drcsijjts' "r. Peter Fahrney,
112 114 South Hoync ave,
Chicago, 111.
KuiScI IBysgiopsia Cut'
fijjosts what you oat.
( (rroreioit 011 lutenmllllty For fico IkSov, f
Opposite U. S. Patent Office t
V
i I 1
-i' '
f Iflvalcm I mozkfrn ttienilM.i vsl-
T litjo tib proto Jetit h.i, ly iw V
4. mu riot-aln iin' Clvo(id s!!y o A
V CU!ttlH)l'.lCl. Tocltil...
I Severova I
IZabdecni Hofkdi
.y Jcz oMin", !'Jo r.'.racciU'ii r.holi'l 4
'? Ill, Cf-. t -alv rriiaiij'ot 'J t'i:yi;;l, H
T r.erw II' till, I. rev brl' itoii a ilo
X t.OI'.Pl.ll!. J,
I Pro Jialudek lepsiiso PAn
ncnf.S) 50c. a $1.00 i
The lilickcnsderfer is ci .lct""d 1 y
business and piofcssioroi 1, tn ev
erywhere. The equal in cfKiency
of any 6100 typewriter 011 the n.ar
ket, and excels all in convenience.
BLICKENSD
TYPI:WttlTS:g3
The only rorfable ln-l'andcil m?r!,mc on
Iip market. HasM VojspI t! ! am. U-ts
lullpr.". Efill "'.1(1 'l-iJSKI 1 T'i
wl.crc. T he new I'.ucUiC&l n.ii. 1 no 1 nt
put is the- wonder of tho ayo. IiIuj. cntaloy
und monthly paroiiit plan to Ktiycnp in
terested, flood Aijcnls Wanlt'tt. Address
HARCE3 & DLISH, Ctn. Ants,, DutuaJC, lova,
Iriospodyne
ncinela by v tuto dobu byti bcz
DE LAYAL
SEPERATORU.
Jest to nejuzitecnCisf vyna-
1 1 r.,
pri vyrobG masla a
zapjati se saiii
sebou za
kratky
cas.
I) JFltiko se nesbfra, ofniz uSctffte otl
5 do 10 nroceut niiiselne latek.
2) Usetfitc od 5 do lOproc. svi tu-ifai.
3) Usctlite uas a praci.
1) Usetfffc led a vodu, ponevadz
vyrabfte int'ts'.o z cerstvuhn
plec;.
5) XfsktUe inaslo 0 5 as 10 prec.
lepsf Jakosti.
(i) Zajistftc mu A pi nou olstotu'.
1) Zniiltc a odtranite z neho vSecky
tubeii'.ulosm inikrul.y a jinO
zarodky cliorob.
8) Ulvofite nejlepsi stuetanu.
0) Dostanete dobr5 ccrstvtJ a te
pie" raleko.
10) I);Uc sitietanu hutuoht die
libosti.
II) rfedejdctc ptujinu 11 telat.
12) DiUc rat'islu nejlepSf provetrtini.
Ill) Zbavitc lio vSolw nepifjeinnC
hp zapachu.
) p.lte 11111 dlouho trvajiet eer
stvost.
In) USctffle mnuho pnieo ho
spodyui. 10) Usectite polovlnu 5asu vrtenftn.
17) USctHtc oSetfoviuif joj it uklad.t
nf na led neb du sludi'iijeh mfst.
18) USetfito lednic a chladnie.
10) USetffte hroinadu nadob.
20) USetHtotnylt a Ohetlovai.i
nadob.
UsetHtc $10 pW krdvc rocne.
Uvaztc t-0 v&e a oiiatfto si seperatur.
11LAVN1 J 15 D NAT EL
Z CItKTH
navMtfvf vtts v pfihtfeli dneeli. Yenujto
tail a jeho stroji pozornost a zajiati?
bez soparatoru nebiideto
Mam na pi'odej fanny
jcilmi 2(0 tik-ri U mil vyoboilno oil
Crete 11 dnilion yio akrO V mil kvi
rozapnduo uu VuhI Ulne. D.ilo
inAm na prodrj ilftm na lilavnl i.lini
v Cretu za vyhodnyoli poimIi'i"k,
D.'iln kiainoii fiirtnn 100 akift vy
chodnfi od Crete, takt6J za poilinf
nek vyliodiiyoh.
Illiiflf zprivy podi'i
W. S. Chmeltr, Crete, Neb.
no. s p
FS1 ll
i I
-11.11.
Dr. JOSKF CKUNY .a
pruktlekj k'kiif a raiiliJlJ
Ordlnujo v h'-kitriiu UrtovJ a in A
svou ordlnaiiif kniiccliU' mid obcliodoin p. CorvciuMio.
If sliiiliAm (Incut 1 iincf, Tdlt'fon K 0
U lNeilepsi darek
ji 1 hiU'lftin vnsfiu do I'ccli,
S J'1" 'I'ohlte t aI Ht si
in ' 1 !,,'M'' al.vo!iit5
w.
j- -. t.iigrai vo Wil'iur, Melt.
siaiDe
Tyoff ono novou, zdravou
Je v uzfvdnf
Or. PETER FAHHKEY,
i
!
CHICAGO, ILL.
Transmissippi
KUAlSiK NOVAK, majitol.
.Jediny cosky zavod s liiilirobky
a pom in ky na zapadc.
liiduatulft, jimZ tnuHfto platit velky
to zbozf 7. prvui niky. u hojnou
innHIHIltnii!!!!!!!!!!
pnzentkovy,
pojiJit'iijiei
a preplavni.
UUliiliUUllillUllllili
i ' l -SI
. w: rzr :0k
. ili?l
m the work
. Diamond UG" Soap Ss 1
11 SS THE BEST FOR ALL ?tMilMy
J
neinoco, znet voienlny, zmrzaceninyaj.
l)konali3 ulektikkd a litzen.ikd zaifzenf k lWf nf vodou. X paprsky. I'ekmS
pokojtky pro nemociitJ. 1'eellvi'i obsluha. Ceski kuchyne. Toplatek velnil
ininiy. uotazy z veiiKova ocnoino zodpoviiiany.
Or. Karkl M.
: "Omaha Sanitarium,
Adresujtc
jt'rtt viit'u nu'.o vii?iili dltuk
(ioIi'mi i a inUn i union p;iniAtku
0!il.iiij iu.'6 y,ui?otu lntoI
M. HAKE
aitKo
trpfcf
krtiaGini,
nebistou a scslabiou krvi,
nedostatkem ivosti,
u5iu2ny jsou
krev, budiije kosti a syaly.
po 100 let.
112-114 So. Hop Ave.,
Marble Works i
IIUMIjOI.DT, NKB. 'Pl-M
MM
vy.lulek, kdo2to u uii obdr- PltiJh
prlf.eu so z,du.
Jcl
mm
Vzpomenete si nSkdy
ua znAinelio nebo pffbuzutSho ve slary
vlasti, ktery vim svu doby vypomohl
dobrou ratio u, sknikoin nebo penezy a
naleai no nynf v .trudnyeh pomGreo'n,
kdy vim so dobfo vede? Jestli ano, no
zapotmnto, 2o zasilky penez do Ceeh
Bpolehliv5 a lovne vim obsUru a $ro
stredktijo JAN K. SIM KK
notai' a pozan'iouy je.lnatel,
W1L1U0II. NKH.
OmaM Sanitarium.
i : C o s k y ,
leccbni listav a ncmocnicc
Jedim cesjki nuinuLiiieo v Americe,
43okQiiale zailzony a vSfm potfebnym
aal'Izonfm opatfeny leJebnf rtstav, kde
so dostauo nemoeiiym pcellvdho o3e
tlent vo vSeeh zaslaraljch nemoeeeh,
jako jsou sonebote a jlne pltenl uodu
liy, reviiiiitLstn, iiemoeu stfev a ?.alud
kii,ledvin,jator,ocf,uSi a krku, zenskt5
Briiuilu, cesky iukaf, fiditel.
053 North 27th Ave?, Omaha, Neb."
T
I