SUPPLEMENT TO "PlilTEL LIDU."
'ZAl.AVNA PJMLOllA PKITELE LIDU."
Ci'slo 7
Wilber, Neb., duo . lcrtna 1902.
It!) 6 in" If I.
f'lACtl pti'llii, noc jc IlUtf,
suy it rosu na peruti,
v srdci pisne ncsou,
ii my takd snikfi zdarue,
"pipi !" ua ne zavolame,
snad ze memu potcsenf
v kolbku jc stfcsou.
Pojd'te cliaso, proso mame,
hojnost zruck nasy panic
malicki5mu zobu,
jenom pejte, kffdlem vejtc,
zrozetJatko uspAvejte,
pgklad niuj a zdobu.
Za zrncfka z ruojf ruky
vlozte drobutS sny aivuky
v dui dftka prostou,
anad z nich, ak nim jaro vkroei
rosou nebc, Blunkcm ocf,
kolem ru5ho potesein
sainti ruzc vzrostou.
Suad mu budou vonnou sncti
outl6 srdce ovijcti,
kez je prosta trnir,
Mily buze, Setli robe,
ja- radfji dvojndsobue
za to moje poteSeru
cstli v prsa shrnu
Let! ptiici, v hnfzda lull;
vcecr celi'i zeme svetf;
ticho, klidno v&ecko !
.Spi det'atko, cely v zlatii
undel stnuee koleba te,
spinkcj moje p itCScnf,
inoje dralnS decko !"
Zase dltko mile dnma,
v lu?.ku zlatoklascm,
zase zona k iuui svdmu
mluvi polohlasem :
"VdjtC's'j iuuj, jak jsom Sfastna,
veru ncvfs ani
kdyz so oko plesajfct
k synackovi sklani,
co nine vsecko lilavou tilca,
co nine kvapt dusi
jakym divnym zvukeiu v fiadru
srdce vie a bust;
jak mu iiahle kh'dla rostou
kterak zpcvne vyska,
a ky pratnen blazenosti
z poilbrvi mu tryska.
Blazcna jscm neskonalu,
mily draliy muzi,
zc so k dvema naSfm srddm
jeSie tfctf druzi ;
zc Tomi'uick nasi mysl,
zivot nils a paze
pevneji nez pater Stolon
prcd oltarcm vaze."'
Dala muzi b(I6 nice,
, k dftku pohledela :
. "Smal se, slysuls zaseptala
a zas dale dola:
Vokrucoritn!
"Sfastui'i jsem a piece nukdy
fiadro strachom chvi sc,'
az zlii eh vie pro synacka
nahlc dostavf so,
az to poupe detskj'ch rtfkii
od svdho dam prsu,
zc nine zvadne jako Kstck
ua podrytem tisu !"
"VSak profi napfed, mild Belo,''
Vojtecli zahovofi
"bujnd hlava, mekku srdco
trApf se a moff ?
m m
m
iil
Jan Kubelik
ncjslavnejsi liouslista, zvn
ny cesky Pasanitji.
k cemu, rcl n. i, na pocatku
TomaSkovy pouti,
vSccku radost takou sobe
iipomfnkou trouti 'i
Do tu doby mnoho vody
vezme proud a sncse,
pled vanociifin hodem mysHm
piece ncstane se ;
proC ti vSccko k eelu stoupa
jako mlad(5 vino V
Ilo te doby, mila zeno,
budc v&ecko jino :
prestanou se vory plavit
jako obycejne,
panske praco budc ninohem
menu na ratejue:
prcd nouzf a tuliym mrazem
budc cb jaka skryta,
semleta a uschovaua
tato hrstka zita,
vubec vSccko pfi'hodnejsfin
doma bude mnohem
a my Tomka odstavfme
s milym piiuem bohem.
Mdmt' to veru, mihi Belo,
vypocteno vaccko,
pohodhio budc pro nas
i pro naJe deoko;
v ten fias prave naac Hrezda
naliradf mu matku,
bude v ten fas. dali pan bull,
prave po tclatku."
Stiskl Vojtech zeiu; ruku,
ainul klubouk z Cela:
"Nu, co HkiiS, dobreli jcV'i
"Pri'ive talc jscm chtela."
"Xu tak vidfS, mih'i zlata.
Vhecko sc to spravf,
Bus u fi
Ad clfu
Hcydulta
jenom dali piln bull Jtestf,
pokoj vsem a zdravf-
pokavadc hospodarf
maticka iiilm stara,
zadna starost naliodila
srdco nerozlii'ira,
zi'idna bfda nasicli oCf,
strachem neskrv;tci,
klidne piijdem za svymcblebcia
za poctivou praci,
di'tko bude opatfeuo
dobfejako nynf,
u vecer pak radost seduo'
s inlmi v jedntj sfni.
Uuf iue scstfo ovdovel(5
s dltkcm slouzit v statku,
mat' jen dftko z polovicc,
ono z puli matku;
clice-li zfti, jest jf v praci
trAvit celou dobu,
dcerlca jojf stradat musl
od kolebky k hrobu,
a Laruska doufil, ven,
ze be vaecko zmenf
nad dfiveru v pilna boha
mila zeno, neui !"
Kouec bylo odpocinku,
oba zase v praci,
ale matka caslo k diiku
pozorne sc vracf:
vraei sc a hlavu klotn',
poslouciia, jak d'se,
a zas po svem di'le specha
vescle a Win.
J'ohrabky jsou poviuiitiy,
povrfsla jc tuzf,
mladil zona snopy zvedii
na vuz svemu muzi;
vsocko vsudy sefadeno
v zebfiiuicli so kopi,
'Vojtech zenu upravujc
inKto mezi snopy.
Tpravil je, dold sluice
k voji kravky sprahii.
"IS'uze s di'tkem Jc vrchu sednij
liospodyne drahit,
v otepfch az uhosUs se,''
opatrne kaze
"do kliiia ti dftko zdola
poda moje pazc."
"J'djdu, jen pi'ir kvetu jeste
v poli urvu mane,
leu poti-se Tomaskovi
v )aeuiat(5 dlane,
nld mil hrackou cliudobicky
s rozcem v jednom hejne
pekne jsou, vld'V nase dsle
roste s ninii stejiie."
'Vystoupila do ukrytu,
v loktecli hy'ckit synka
a jiz cestou zvonek Ilveidin
na hicilo si cinkii;
cink.1, zpivil po livozc,
po Jiihu a plani,
zo dal pin bub pilnym riikini
liojut? pozeliintin'. 'J'okr.
