CO
tTE
LIDU
itoGxiK viii.
W1LBEK, NE1HIASKA, VE CTVRTEK DNE (I. DUBNA IS1.)?)
C1SLO ao
Vfduil, 2. dubna. Ma hraniefoh
biilharsko-turookeh doslo k vuX
nym Hituki'uii mezi pcli ran i o n f in i
HtrA2omf tuicok$'int a In Uinrttkyitn.
Ku tirazkAin doSlo u KozylAgob n
Jamboli, vo v$eh. Ruinclii na life
zfeh Foky Tonjn, nedaleko od Adria
noiol(!. Jnk H rAva zo Solio ozna
in ii jo, naiiadli Tcroi Hlabou coin po
hrauiunf fit-i'i.c bulharskd, klerA ale
za pomooi obyvatelft bulharHkycli
turcokd voti'doo nazpdt zahuala po
liojt jednu hodinu trvajfofn. Ma o
liou straiu'icli padlo vleo lidf a in no
ho bylo jich raneno. Tnroi pokou
Sell so tu zinoouiti posic oil llulliai fi
drXcnyoli. A od to doby Turci no
UHtAlo Bulhary zuepokojujf a provo
kujf. London 1. brezna. "Times" plat:
"Vsom Irem moonostom, Spoj. StA
tflni, Ncnioeku a Anglii, patrf vwe
ehno uznAiif a zasluha za to, jak za
chnvaly ho vo Hporu Sanioauskdin.
Aukoliv spor tcuto dosud ani na tu
an i na u tin Htranu ro.hodnut ncbyl,
joluA t-o tu hlavnd o zaohovAnf Ber
1 fnskd smlouvy a tu Anglic botova
jostku konocrtii a ktcroukoliv nioc
noatf, jo?, by v ptAva joj zasahla.
Anglii jednaso predevafm o odzbro
jen( donioroden a zupoved' privA2c
ill sem zbrant."
Kiao-Chau, Cfna, 2. brezna. Oby
vatcld vesnioe napadli prftomnd jis
tdho nenieokdho dftstojnlka, Ilauuo
maua, pak drgouna Mutzo a jeduo
ho inzoiiyia Voehsohulto, kterf na
ldzali ho na prochAzcc do Tehaii-Fu.
Strhl so tu zufivy boj a NdmeiJo
bre jsouce ozbroeni, zastrolili vtce
Cffiauft a mnolio jich poranili. Sami
v rati I i ho zpet uplne zdrAvi.
Moakvn, 1. dub. Bulharskd listy
prudco utouf na byvaleho prededu
miniHtorHtva Stojlova a zadajf jeho
potrestAnf, nobo dopuatil ho velkyoh
podvodft a zproneverenf. Pred ne
daviiein liiuscl byti kutzetcm Ferdi.
nandem zbaven iiradu finanenf mini
8tr Thcodoroll a ministr obohodu
Bencff, kterf spoleone ho Stojlovem
stAtnf pokladnu okradli. Proto ta
ke jsou bulharskd finance ve Btavu
t:.k bedndm. Ferdinand obdrzol
tyto duy zAdoati od' 2500 civilnfch
uredniku, 2Adajfcfoh, aby jim byla
vyplaccna za mnolio mudlcu zadrze
u:'i altiba.
Zda StojlolT neuprehno z Bulbar
ska, budc s ntm zavedeno krinriuAl
nf vySotfovaul.
Parfz 2. dubna. Bob at y obean
jinenoin Henri Touret byl dues na
Uois do Boulogne zastrelen nojakym
turivym pomatencom, ktory povaio
val joj za presulenta Loubcta.Zaatre
limy obcan byl presideutu tak na
padno podoben, 2o tu byl omyl vol
mi Biiadtiy. Vrah zovo bo Azov, je
patrue nfleny a nalczu Be pod poli
ce jn I dohlfdkou.
VfJeil, 4. dubna. Naslcdnfk trft
nu arcivdvoda Fraut. Ferdinand, o
znamil, io bo neb tide Zenit a vzdtiva
ho ntirokft na rakousky trftn ve pro
speoh Hveho synovco Karla, Hyna
arcivdvody 0,tty.
Zprava tato vSoobecne pfekyapu-
jo a to tfm vfco, an v td veci dosud
jeditio cfsar rozhoduje a Ferdinand k
tomu Sadndho prava noma. Ferdi
nand rozhodl so oatati avobodnym a
prod ncdavuom roznenla bo o nom
Zprava.Zo Roo2enil h zenou zlidu.coz
ale uobylo pravdou. Gtsar odevzdal
by rad trftn svd dcefi Marii Valerii,
nianZelce arcivdvody FrantiSka Sal
vadora, nobo nekterdinu z jejtoh df
tek. To ovSciu muselo by dojlti
pragmatickd sankee, ncbo prcdnost
patrf nrtsledntkilm po ineui, Tu pak
bypripadlo clsardtvl synftm arcivd
vody Karla Ludvlka, je2 clsar u vol
ku prfzni ncchova. A proto uhco na
Hleduvati prlkladu Karla VI. a po
saditi dceri na hlavu cfdafdkou ko
run it.
Southampton, 31. brezna. Onob
nf parnlk S toll a" vykonavajJcf
Hpojenl mozi tlmtoQinesteni a ostro
vy v kanalo La Manohakdm, inarazil
za hiiHtd mlhy na znamd Hkalisko
CaHjuett, nedaleko ostrova Aldernoy
a v 10 iniiiutiioli bo ponoril. Pri nu
ram praskl pdrnf kotel b ohromnou
ranou a tfm dflo uplnd zAIiubyJ bylo
dovraeno. Lod Jjinx, ktcrA o lorn
to iieHteHtf zjiravu soin prineHla,nalc
zla na mofi dva uluiiy He zachrune
nymi ccHtujfofmi. ktord do Sout
lianiptonii dopravila.
Pri hrozndm tomto Iic5teat( zahy
uulo nojmdnu 00 lidf a 40 naldzalc
ho jich v zauhrandnyuh clunceh
Druhy dftslojnfk Stolly, ktory na
chazf tc mezi zachrtinduymi, pravl
la lod' uaplndna byla lidom a mllin
byla tak hiiHtu, le ani na deHct kro
lift pred nebo videti nobylo.
.liiu'i lod' nalozla a ecbrala ochran
n y ulun h &? lidtui, mezi nimiz bylo
dvaeot zen a vfco dftek.
Nentestf udalo bo asi vo 4 hodiny
odpoledno a Botva zo lod' na skalinu
narazila, vybuchl kotel a lod' roztr
hla He v pftli. Kapitan ostal ua
Hvem inftstku ai do poalednfho oka'
mziku, diivajc rozkaiyk rychletnu
npiiHtenf .uuhraiinych uluuft, zacho-
Vi'uil pofi'ulku aid. a zdc takd zahy
n ul , zaehovaje tu nojvelSf chladont
az do hroiudho okamziku, kdy s
vrakeui zmizcl v hlubimich occauu.
Pet uluuft bylo celkem Hpusteno
na vodu, jak vypravujo druh dft-
stojiifk, avnak lod' topila ho tak ry
chle, 2e ulunftin v joj f blfzkosti hro
zilo prokocenf.
Potopena lod' byla majotketn 2o-
lozniduf spolednosti Londoiut South
WcHtcrn a nachazelo se na ni v do
be nestestf 220 lidf.
Jakmile roznesla so zprava o hroz-
udm tomto nestestf. hruul bo lid do
hlavnf uradovny zmfudnd drAhy.kdo
odehrAly ho lozuilujfof sedny. Man-
Zel hledal tu man2elku a dltkv, 2eua
avdho muze, rodioe svd dftky, aid. a
zoufald vykriky, plAd a narek ozy-
valy so v ecldm okolf.
Nest'astnfci, jez pri nestestf torn
zahynuli, byli votSinou obyvateld
pobreznfoh meat a oslrovfi a pouze
jeden American II. A. Perkins, na
IdzA se mezi pohresovanymi.
Viden 3. dubna. Sohoenerovci za
pomoci povestndho zurivce Wolfa,
ktery jest rcdaktorom "Oatdeutsche
Hundachau", zahajujf zurivou agi
taoi proti katolickdmu nAboienstvf.
SvolAvAny a poTAdAny jsou sehftze, v
nichz vybfzeni jsou Nemci k pri-
stoupenf na vfru protcstants'tou, ei
uznAvAna jest za jedinou vlru N em
eu v. Ndmcckd listy prinAsf dlAnky
prfmo palicskd, s ohlavcnfm "Pryo
s lvfmcm", "Pry6 a hnusuym kato-
lictvfm" atd. Vysledky techto 5tva-
mo jsou, ie mnoho k.H. Ncmcft od-
trklo se od rftznych nemeckych par
tajf a stranf so Schoonurovcft.
Vlada vydala rozkaz ku vsem mf-
atodrzitolftm, aby vypovedeli zo ze
. .
me vsecKv nrotestautsKO misionare
. .- m-
trenf vidvla so vluda uuiuiti proto,
poudvad2 lid houfno na protestaut-
skou vfru pfeatupuje. Katolictf
b'lHkupnvd RhleJali veo tak vA2nou,
2o rozbodli se odbyati ve Vfdni
sjezd a o zAle2itosti to rokovati.
Vo Vfdni odbyvan byl rain. pA
tek sjezd nemeckych naciouAlft, je-
nni 2 predsedal znAiny zurivec Wolf.
Illavnlm rcunfkcm byl protestant
ekf farAr Antonius, jeden z hlavnfch
bojovnfkft proti Hfmu. Prvnfm
pfeilnietcin jeho Feci byl Biamark,
jemu2 venoval vrelou vzpomfuku:
naeez pfefiel k thdmatu "Pryo od
lit ma". Pravil, 2e novy vAnek ovf-
vA lidstvo, mizf katolickA tina a na
stAvA nov krasny den. Heo jeho
a uadaimfm jest prijala.
Tajomny pih-uik vhUly.
l'arnlk ooipio ma uyti produn v
uruuK.jfiiu .mmuMiiiuueuioi vu vo-
rojno dia2bd. To by vlaatud nobylo
iuk nio zviubiuiuo, aie uuiezusjHi
zahadou CHt, jakym zpftsobem Be
pamfk v drzenf amenckych urndft
doatal. Pfi prohlAaenl nepratelstvl
vyslala vluda uase jednatelo na
vaechny strany, aby nakupovali lede
zbraud a tiAbojo. Nejvfce vsak jich
bylo poslAno do Auglio. Nekterd
obchody zfistaly neuzavreuy, kdyi
auglickA vlAda prohlAsila neutralitu.
NuZe, nedaleko pobre2f Novolund-
ladaka zabavila americkA lod parnfk,
jen2 dlo vhcuIi zn&mek nikomu nenA
lizol, nebot' uoplul pod zaunou vlaj
kou, na udm nobylo ani 2ivd duso,
- ' aui2 kuaa panfru. iun2 bv 60 dokA
' w
TolearaQcKo zuravy airli
:alo vlaHtuiutvf lode. Pouze pod
totly plapolal vesclo ohen. Pamfk
'.dtuilivd naloZcn byl uhlfm, ale lie
ylo polfcba iiuioho prAco ku zis
.dtif, ze pod uhlfm nalczajfse zbraue
lejinodcrneiwt aotistavy z angliukyoh
tovArcn, rychlopalnA dela Alaximova
i Ilotchkissova a volka zAdoba na
hojft. Zahada, pak ho molilo stati,
ic pamfk Soipia zabloudil be. miiZ
atva, Hohndiu pod kot'.y k ostrovftm
novofundlaodakym a tarn nule.en
byl ameriukou lodf, zfistano ncroz
roHcua, ncbot' vlAda naao o zale2ito
sti td inluf.
Novii (Ir;'ih:i.
Kansas City a Omaha budou spo
jeny novou drahou, ktorA povedo
pros St. Joseph, Mo. Vzdalcnost
mczi St. Joseph a Kansas City ob
uAsf 52 mil, tcdy 10 mil mend lie?,
kteri'ikoliv jinu, sem vedouuf dnilia.
Jmdno drAhy budo Kansas City, St.
Joseph & Omaha 11. 11. Spoleunost
byla inkorporovAna se zakladnfm
kapitulem 2, 500. 000. Vsochny
boudy uloleny byly v PaffSi a Lon
dyne. Ncslestf ua Mississippi.
Due 30. brezna udalo bo na rcco
Mississippi desnd nestestf, pri nemz
OJlidf ualezlo hrob ayfti v hlubinach
veletoku. Osobuf parnf jachta Ho
weua Leeho, plujfcf z Cairo, 111
ztroskotala ho blfze'Tyler, Mo., na-
sledkom cxplose kotlft a v noKolika
okamiicfeh so ponofila. Jediny ka
pitAn lode Gto Calwellse zaohranil,
kdezte posadka a vSichni cestujfcf,
dohromady 00 osob, bfdnd zahyuu
'o. Pozdeji oznAmeno, zo tdz kor
mi'lclnik lode se zachranu. iteka v
dobo nestestf byla hrozne rozbouro
na, takze zAchrannd 'muzstvo vzdor
naunusKCmu namauaiu neoyio v
stavu dostati bo k tonoeufm. Zlraty
na raajetku jsou oLrovskd
Finov6 proti cam.
Husky car vydal tyto dny ukaz,
dlo nehoz majf byti Finskd kraje po
rusteny. Proti tomu vsak rozhodiiii
protestujf FinlancTand zdc usazeni a
v New Yorku svolAna byla due 2.
tin. valnA schuze iwiui, kdo usneso
no bylo, oznamiti svetu verejno pro
test proti tomuto ukazu uarovu ua
porusteuf Finaku, ponevadz znamc
nalo by to naailnd poruseuf, ba
uplnd znicenf posvAtnyeh a lajnych
prAv Finskdho nAroda. Finland'a
nc pak zde a v Kanade usazeni, vy
zfvajf se, aby povstali jako jeden
rau2 a uapoinocni bvli bratffm ve
Finaku v tomto boji na zachovanf
jojioh uArodnosti, slaryeh poavAt
InC'ch urAv a nroti tomuto naailf. A
' .....
dale bylo usneseno predloziti tuto
zAlezitost co nejdrfve vlAdu Spoje
nych StAlft, bo zadostf, aby Fiuftm
poakytnuta byla ochrana, an ma na
nioh spAcbano byti surovd nasilf.
Zpr6vy z Kuby.
Dne 1. tin. mela vojensku assom
bly odrouiti svd zasedAnf, k cemuz
ale nedoslo uAsledkcm jakdhos ta
jemneho, z Washinctonu dosldho
telegrarau. ii3 clenft hlasovalo proti
ouroeeni zaseuam, nonetrauz ne
-1 V If 0 V 1 w
vzduvaji bo naaoje, zo za )omoui
Spoj.StAtft podarf bo jim kdea zfakat
zuauuejaf pftjuku.
Exekutivnf vybor podal lined po
zahAjenf zasedAnf niin. sobotu resig-
naci a volba'novdho vyboru byla
prozatfmnd na neurditou dobu odro
cena. Gen. Sanguili navrhuul, aby vy-
placeua byla mzda oiiem kubauakym
gonerAlftm, kterl ice 2Adnch bitov
ee neauoastnili, ale doma veciuku
bAnakd velmi vzacnyoh a platnych
sluzeb prokAzali svymi vlantcnecky
5,ny V0 SVych prfBluHliycll Illfs-
teclu Navrh ton jednohlasnd pro.
g0ji
ZasedAnf assembly dojo so velsi
nou tajnd a do zasedAnf dno 2. tm
doael telegram od zAstupoft kubAn
skych vo Washingtono, oznamujfof,
2o aipofi pro nynejsf dobu nestAvA
zAdnd nadejo na zlakAnf pftjoky ani
vo Washingtono, ani nekdo iiudo
Telegraf, koiiHlruovany HigiiAlnfm
Hborem Spoj. Slat ft mczi Santiago a
Havanou, byl tyto dny dokonoen
odevzdan svdiuu iicelu. DomAuf ob
- chodnfci poehybujf ale, 2o telegraf
nouuuo moci uyii opcrovun po oas
i i .
deativd sdzony a 2o na ndni natropo
- 1 no budu iiuioho Aknd.
V Santiago zateono bylo pet ne
bezpecnyo banditft, mezi nimi2 nald
zA ho daloko Siroko obAvany dospo
rad Nainou. Oatatnf clenovd tie
bozpeuud tdto roty, ktcrA doaud
provAdela svd operaco v okolf Hoi
gain, odtabla kamsi na sever. Col.
Gruble vyslAn byl ho Betninou voj
ska do tamufoh krajft, aby rotu roz
prAsil, pozatykal aneb jeduoduso po
Htrllol.
Tyto nesnAzo, pjivodeny byly nu
Hledkeiu 'zastavenf piace na voroj
nyoh zrfzenf v pioviucii a nekoneond
protahovAuf povoleuf rozpodtu. To
bylo pfloinou nedostatku praco a
delnfci sdruzivfie so v loupe.ivd tin
py, zdrAhajf so dobrodru2udho 2ivo
la toho zancchati a jfti po prAci.
V pondelf lapili vojAui Col. Gru
ble, po takfka piaviilelnd bitve u
San Luis, otyfi baudity, mezi nimiz
nachAzf iso odvA2n a nebezpedu
lotr Antonio Nunez. Bandild byli
dopraveni do Santiago, kdc jsou
bezpecne uvezneni. PlantA2e Pie
mento byla uavslfvena jedenActi
brigandy a vyeohiiy zAsoby potravin
zdo ukradeny. Jelikoz jim zAdny
odpor kladcn ncbyl, nedoslo takd k
2Adndmu boji. Za to ukalo bo voj
sko a baudity u Holguin, kdo doslo
k zurivd srA2co, pri n(2 jeden vojfu
a dva bauditd byli zastrelcni. '
Na Kubo pantijf vftbeo dokonalc
zmatky. Tak v tajndm zasedAnf
kubAnakd assembly bylo uaueseuo
odeprftiti gen. Hrookovi vydAnf se
znamft kubAuskcho voiaka, naaled-
kem cehoz nedoslo dosud k vplate
onech trf milonft dolarft k tomu iice
lu Spoj. StAty zapftjeenych. Alger,
kter meskA prftomnd v Ilavaue , o
nad tfm nemAlo rozmrzen a chce po-
nizo ty zaalat nazpet do Washing
tonu. K tomu kc vaemu hodlA Bta
r gcneiAl Gomez opustiti nevdec-
nju Kubu a odstchovati se do Hvdho
domova na ostrove San Domintro.
Jest jisto, 2o odjezd jeho za BtA-
vajfefch okoluostf mel by za nA'ale
dek in nohe vA2nd udAlosti. Uomcz
nebyl na San Domingo ji2 po dlou
hych 30 rokft.
Pozdeji bylo edeleno, 2o csaembly
zmenila svd sniJ'Slenf a 2e zadanj ae-
znam vojska Algerovi vydA. Alger
nachAzf se na dopravnfm pamfku
Ingals, kdo navstfven byl prednfmi
vojenskymi i civilnfmi hodnosty,
jakoz i atarm vAlecnfkem genera-
lem Gomezcm.
Z Ilavany se oznamujo dno 4. tm.
ze assembly rozhodla po dlouhdm a
tajndm rokovAnf, aby armAda Ku
banakA byla rozpiiBtena. 18 poslau
eft hlasovalo pro a 1 proti. Sezuam
vojska mA pak die tdho usnesenf vy
dAu bfti vojeuskdmu guvorudru
gen. Brookovi.
Salvator Cisuoros a Puerto Prin
cipe, ktor v roco 1895 byl proviu
cialnfm sncraom zvoleu preaidentcm
prozatfmnf vlAdy kubAnakd, byl je
dinym, jez hlaaoval proti rozpusle
nf kiibAnskdho vojska, coz povazujo
za ztahovAnf bb novych hrozivjeh
mrakft nad Kubou.
GenerAl-major Wilson, genoralnf
guverner v Matanzas 2Adal za sesa
katolickdho farAfe v Cabenas, zaltijo
nan biskupovi, "2o jest to nieomn
stary darebAk, ktor svd kond pase
in bfbftove," ktery necliAvA zarftati
hroby kubAuskoh vlastencft divo
kou travou a neatarAso o mo iindho
ne2 o Bvftj brich." Na to biakup
luvanak "stardho darobAka" sesa
dil, aukoliv a tfm jinak uplnd neaou
hlasil.
I'reutcuo assemuiy uzavrul snem
nAaledovnlmi alovy : "Jako vial
nynf nad nAmi tumiiA uoo, tak jest
i Kubazahaloua v tomnotu. DockA
mo hq toho, zo budu jeduou svobod
nou ?"
Vrchnf soud BtAtu Indiany roz
hodl, zo jakkoliv dluh mrzi dvema
osobami rftzndho pohlavf stavajfef,
preatAvA, zda takovd osoby atanou
se mau2cly.
Z kAznico vo Frankfort, Ky.,
up rch 1 ua 20 let pro vra2du odsou
zenj Louis Burger.
Nckterd caaopisy na Kubo ob
vijiujf KubAnco, 2o tajno a zpftso
bem prfmo bcatiAlnfm vra2df obyva
teld SpanolBkd. Ndkolik takovoh
vra2d bylo v poslednf dobo odhalo-no.
Z FILIPIN.
Dno 13. brezna vtrhl gen. MoArt
hur bo svyin vojskcm do Maloloa,
dosavadnfho to sfdla vlady Agui
naldovy. Povatalci kladli pouze
slab odpor a opustili zAhy inesto,
ani2 by, jak to u nich b'vA v oby
ceji, byli joj zapAlili.
Americano predohozfho due pri
trhli k ineHtu za soumraku a pnlo2il
so tAborcm as infli od nelio v krovi
nAch a pahorefch. Vo 2 hodiny ru
no huulo so vojsko proti mestu po
brohti reky Guiguinto. Lovd krfdlo
vojo, tAhnoncf poddl trate, by)o co
mo2no ncjvfco scsflcno, pcnovad2 se
za to inelo, 2e ono prvnf uarazf ua
povstalce, ktcrf u meata poddl trate
so konucutiovali.
A takd skutcund lovd krfdlo na
povstalco uarazilo. Krfdlo toto tvo
ril prvnf pluk Nobraaky, prvnf pliiK
Jiznt Dakoty a desAty pluk Pennsyl
vansky, je2 prvnd narazil, na neprf
telo, ukrytdho v lose. Zde strhla
se prudkA Sarvatka a hromaduA strcl
ba na obou strauAcu trvala zdc po
cclou pftl hodiny. V tomto boji
padli ctyri muzovd a 30 bylo jich
rancno.
Usmrccni byli tito Ncbrascand :
vojfn Milton Lindo od Hetniny A;
Win. Orr, taktd2 od Hetniny A a
Howard G. Whitmorc od sotniny L.
Po krAtkdm boji ustoupili po
VBtalci ze svycb poeie, na vzdor to
mu, zo kryti byli trojfm ojievnenfm.
Odpor jejicb byl kratkj a chaby.
Gen. McArthur se svfin atAbem
ubfral so pak po trati do meata, aniz
by ua ktcrdkoliv slrauc padla jedi
nA rana. Leu vzdor tomu ubfral ae
ku predu jen s nejvt tsf opatrnostf.
Kdyz vsak prftvod vesel dAlo do
mesta, tu povstaloctf ostroslreloi, za
Htromy ukryti anobo po strechach
domft rozlo2eui, zahajili na Anieri
cany prudkou palbu, led byli zahy
ze svych mist vypuzeni a rozpraae
ni. ZtrAty povstalco. nejsou velkd,
ncbo houstiny poskytovaly jim ta
kovd ochrany, zo nobylo je za nemi
mo2no vidcti. Deloatrclcctvo naae
muselo pro tu aamou prtcinu ostati
tdmer uplne uecinno.
V noci na to vzplanuly veaele o
line v tAborech, na pravo pluku kan
Baskdho a na lovo pluku pcnnaylvau
skcho, nacliAzcjfcfho Be za rekou.
Vlak bo zAsobami pro vojsko se
znacuc opozdil uAalcdkem pobor
nycli moatft, vaak v ineatc a okolf
nalezcno nojnost zasub, zejmciia
drftbe2e, ovoce, ryzu atd. Zdravot-
n f sbor konA pilnd a vytrvald svd
povinnosti. Nemocnicuf zrfzenf je
to ncjdokonalcjsf.
Due 2. tm. doala zprAva doWaeh-
ingtouu, 2o vojsko McArthurovo u
bytovAno jest ve ineate a z casti kol
meata. Na obou stranAch uzavfeuo
bylo prfmcrf na 24 hodin, no2 po
VHlalci kol Malolos rozptyleni nc
pfcstAvali po cclou tu dobu ciniti
vpady proti Americanftm, co2 tito
ovBcm velice unavuje. General Hall
a Lawton, kterf jiolozeni jsou od
vodAmy az k La Lonia, svcdli tu
nekolik potyeck, kterd byly ovaem
ncpatrnd, nc2 mel y za nudkdek, 2e
iwuitvo i dftstojufci nnisl spati ve
s tunc ch pripravcui kazdy okam2ik k
bnji, an pauujf obavy pred uionym
utokein.
Vetaina Americanft jest presved
cena, ze VHechen odpor a afla Filipi
fianft jest zlomcna a povatauf 2u bu
do koneo v case krAtkdm. Jeden z
nojprcdnejHfch a noinojovnejafch
povstaleuk'ch velitelft, gen. Pio
del Pilar, desertoval Aguinsldovi v
techto dncoli a mnoho jinych bndc
nAslcdovati joho prlkladu a venovat
chtf pry Blu2by Bvd Amcricanft.n.
Spaudlovd znajfco ldpo jiovstalce
a majfeo o nich trpkou zkuseuoat,
nevert nijak, 2c by kdekoliv byl
rebel i koneo a 2e by povs'.alci ocha
bovali. Oni vytrvajf a pouzo deSti
vd obdobf mft2e jr v pokrauoyAuf
v boji ua cas zaataviti.
Aguiualdo fc svymi Htoupenoi u'o
kl ao do S.in Fomando, kam zAro'
vin preatehoval svou tovArnu ua
patrony.
DAlo co oznamujo, 2o Aguidaldo
z,veuev o osudud pora2co povataloft,
lako!
i o torn, zo iMlipinaud uasyco
ui jsou bojo, vyslal k jonerAlu Otti
mvi poali, 2Adajo ho za zastavenf
mjpfAtelstvf a nal fzf vyjednAvAnf o
mfr.
AmerickA komise na Filipinech
vydala dno 4. tin. k doinorodoftm
proklamaci, podavajfeo jim ruku k
snffenfa pfAtelstvf. Filipifiand bc
vyzvajf, aby poalali hvc zAstupcc
do npoleund konference. Slibujo a
arucujc so jim vseohna oaobnf hvo
1)01:1, civilnf i nAbo2ciiskA prAva a
Ainorico le2f prf blohobyt a Bpoko
jeuost Filipifipufi hluboco na srdc'.
Amerika zavdsti zdo chco pouzo 1
leny spoli'deuskj' poradck dlo aveh
ro)ublikAnskyoh forcin a chco v bu
doucnosti atre2i'.i ostiovy tyto a bdfl
nad ncmi jako moony a pedlivy opa
trovnfk, tak aby novorozend a Hlabe
repnblico iitkym uskozeno b-li no
molilo. Jeat dAle starostf a vrou
of in prAiifin Spojenych StAtft, aby
obyvateiatvo Filipin doinohlo so 2A
douefho, Hamoatatneho rozvojo ob
chodnfho a aby vySiuulo so naroven
oatatnfm civilisovaiiyin iiArodftm
avcta.
Autorom tdto proklamacc jest
clen komiae, prof. Shurtnan.
Ainoricjuie a Aiiglicnnc
Jjombardnji Samoa.
Volba Samoanskdho krAlo pfivo
dila, jak so dalo ocekAvali, nh$
konilikt; vzbourcnf a krisc doatavila
se dne 21. brezna, kdy velitel britic
kdho lod'atva, totiz krizAkft Porpoi
se a Haylast, pak americky kfi2Ak
Philadelphia, velitel admiral Kautz,
I pocaly bombardovati Apii, hlavnf
tuesto oaliovft Samoausk'ch, jakoz
nekteiA jinA pobrc2nf mfala.
Ponevadz Mataafa, novo zvolcny
krAl Sainoauskych ostrovft a celu
provisionAlnf vlAda zdrAhali se vy
veti o2adavkftm zuatupeft cizfch
mocnostf a vyhybali se plnvnf pod
infnck meziuAroduf smlouvy, vy
zval admiral Kautz konsuly a zA
stupcc cizfch mocnostf ku konferen
ci na palubu Filadellie. Konferen
ce tdto sucastnili se zarovefi velitil
britickdho lod'stva bo v6fm dftstoj
nictvem, jako2 i vaecko dftatojnic
tve aiiierickd a po delsfm rokovAnf
bylo usneseno, aby prozatfmrjf vlA
da byla rozpuStdna a adm. Kautz
zaalal Maatafovi a jeho atouponcftm,
aby opiislih Mulinu ncodkladnc a
odebral se do vnitra ostrova, coz sc
takd stalo. NemeckJ' konaul Rose
v Apii, vydal proklamaci, tvorfcf
dodatck k ond proklamaci, ktcrou
byl vydal prid nckolika tydny pred
zaloenfm provisoualuf vlady. Na
sledkem proklamaco teto velkd
muozstvf domorodeft ahluklo bc ua
rfiaiych mfstech a vyvolali vel
kou provokaci akonccne ahromA2di-
lo Be jich as 22.000 v Mulinu, u
stfednf to sfdlo vlAdy Mataaffovy,
kterd tento byl pred tfm opustil,
a zdo vaechny cesty a brAuy zaba-
rikAdovali. Mimo toho zmocnili so
vsech anglickch a americkveh bu-
dov, odkud vaak ji2 pred ifm 5ich-
ni Americand a Anglicand.uprohli a
na lodfch britickych sc nslezali.
Odbojufkum poslAno jest pak ulti
matutn, aby do 1 bod. odpoledno
duo 15. brezna meato opustili a so
v pokoji rozeali, jinak 2c zahAjeno
budo bonibardovAuf. K vyplnenf
tohoto rozkaz u dAu iiin caa nouhd
pul hodiny a jeliko2 domorodci vo
Hvdm odporu setrvali, zahAjena na
meato so vhcoIi trf lodf krozuA ka
uonAda. Zahy HtAlo meato v pla
mcuech a zArovcfi bombardovAno i
nekolik pobrcznfch vesuic, kterd
takte2 byly zapAlcny.
Jfcden grnnut z Philadelphia roz
trhl bc nedaleko budovy americkdho
koiiBulAtu. Zdo ualdzala ho straz
iiAiuornfch vojAkft, z nichz jiatdmu
Rudgcovi roztrfStena byla jodna no
ha tak, 2o niusela mu byti odojmuta.
DruhA puma praakla nad budo
vou uemcokdhc konsulutu, kdo stre
cha a vscchna okua byla vytlucena
a Nemoi zde utulek hledajfcf, utekli
ho co nejrychloji ua ndineok kri2Ak
Fal'f.
Mnoho iidu, ohtfee OBtati ncutiAl
nfmi a zArovcfi vyhuouti bo vfieinu
mo2ndinu nebezpedf, opouatf rychlo
Apii a jiuA mfata. Porpiae bom
ba'rdovala vaechny vesnico zApadno
od A pio a zajala tu muo2slvf men
afch lodf.
Amoricaud a Angliuaud bojujt
spolcdnd ; proti Nemcftui a jich
chovAnf ncinulo jsou popuzeni.
Jedon Anglican a jedon Nemeo
byli zdo zatceni na podozfenf, 2o
jaou zvedovd. BombardovAnf bylo
po cclou dobu vclmi prudkd.
Britioky kfi2Ak Tarangc, o nuin2
ao inelo za to, Jo mA v utnyslu jim'i
neni svd vlAdy anektovati oatrov
Tonga, jeden sr. pokojnych a prAtcl
Hkych oatrov paciliokyoh, obdr2cl od
avd vlAdy rozkaz, aby noprodldnd
opustil doaavaduf svd stauovisko a
odebral so do Suiivu, hlavufho a h(
Iclnfho to meata ostrovft FiiUi.
Sittiaco na Samoa a bonibardovA
uf zahAjend Spoj. StAty a Anglif,
pova2ovAno joat vSeobocno za udA
lost vclico vA2nou. Ndmccko zatijf
ma tu protivnd stanoviako a boni
bardovAuf stalo ao vzdor prolestu
Ncmccka.
lined kdyz dosla zprava o bout
bardovAnf to in do Washington)!, za
volal president McKinloy tajemnfka
statu Ilayc a prvnfho lajemnfku no
meckdho vyslanctvf barona Specka
von Sternberg k uradc.
Bcrlfnsky tisk vyjadrujo so velmi
skepticky a obAvA ae vAzndho kon
iliktu. Nasc vlAda pravf, Ze nedala adm.
Kautzovi zudny rozkaz k bombardo
van ( Samoi a slibujo, 2c zalc2itost
tuto dftkladuo vyaetrili nocha.
Na druhd strand tvrdf se, zo oba
velitclovd jednali uplne tak, ijak to
ho potfeba k rozluslcnf samoauskd
olAzky kA2o a Nemccko, nemajfo tu
nic vfco zAjmu nc2 ktcrAkoliv jinu
mocnost, nemftzc z toho vytloukati
J.adny kapital, tfm mend brati to za
prfdinu k nejakdmu mezinArodnfmu
konfliktu.
Adm. Kautz a Auglicand, po na-
Ie2ild ursdc 8 konsuly cizfch inocno-
atf, jakoz i dftstojniutvom lodf, pro
HvddcivbCHO, 2e savladla ua Samoa
uplna anarchie, zahajili bombardc
vAnf. V Chicagu zvolon byl podruhd
mayorem Carter II. HarriHon vol
kou vctsinou nad svm protivnfkcm
Zena 11. Cartcrem, republikAncm a
a John P. lAltgeldem, neodvisljm.
Harrison obdrzel 140.014, Carter
107,304 a Altgcld 45,401 blasfi.
Harrisonova vetaina jest 30,010 hi.
Harrison jest pry zvlAstnfin prfzuiv
cem Ceohftv.
Dva zAstupci kubAnskd vlAdy
vo Washingtono, He via a Villon,
vrAtili se v iitory nazpet do Havany
a oznamujf assemly, 2c poslAnf jo
jich ao nezdarilo a ze nobylo mozuo
Izo a vlAdou Waahiugtonskou uuiuiti
ncjakd dohoduutf.
Detroitsk mayor Maybury vc
toval usnesenf rady, nfui2 ustanovu
je ao vbor, jeho2 predaedou mdl
bti bvaly guverndr Pingree a ktc-
r mel vyjednAvati o vykoupenf po
n I ion fell drill meslcm.
V Kinstonu, na Jamaico, do
slo dno 31. brezna mczi ainerickyini
plavci k prudkd hAdco o uAmoruf
bitvu u Santiago a hAdka akoncila
krvavou rc2f. Vy2Adalo to cold dvu
hodiny, nc2 poli'oio a dftatojniotvo
zjonali opdt porAdok. Jeileu iiuinor
nfk z kfi2Aku Texas, Green, rozpA
ran byl v podbrisf a jiny numoriifk
ArmsteaJ byl dvakrat bodnut do
hlavy. Oba laueni byli cernocheni
Johnaoucm z lodd Ti-xaa, ktcrj byl
zatceu. CclA rada jinycli namoinf
kft hyla-rancua.
Sddluje no, 2e Ictoauf assembly
u Beatnoo budo velkoldpon, ncbo
prijedo sem z Kuby starf valcdnfk
generAl Gomoz, o deiu2 gen. Colby
mu osobuf ujiatenf.
V Brooklyn, Mass., zomrcl Geo
Andrews, profesor moddrnfeh jazy
kft na zemaku vojcuakd akadeuui vo
West Point.
V Davenport, la., zastavilo
v utory prAci 400 btrojnfkft v arse
nalo Hock lalaudskdm, 2Adaj(cc zvy
Sen! mzdy. Komaudat Blunt pra
vf, 2o tionf auloriaovAii mzdu' dclnf
kftm zvySitf.
MM zprdvy.
ir
