í T
4
ftmna 8
pokrok dne 21 jnty
!Í
i- i
POICROX PUBL CO
rcncs ZÁPADU
atíital vydáni
♦ Crete pro Salino okres Nelraskas Ve
SokajUr CUrksoa pro okres Colíax
Neferaskai vo WiUon Ku pro ttit
Kaasai ▼ Oodir Bapids Ik pro stát
Iownj v ét Ptal a Mlnneapolls Mlat
pro itit Minnesotu i ▼ Tradall & D
pro státy South Nortk Dakotu
TftEDPLATNÉ:
Pro Spojeni Státy 1250
Pro Kanadu (305
Po československé republiky $360
Zásilky peněžní dijtei se pomoct po
nřiních poukázek Eipress Money
Ordere) bankovních poukizek (Bank
Draft) anebo ▼ registrovaném dopise
Oznamujete li své přestěhování udej
te starou i botou adresu
Dopisy s kruh a čtenářstva uveřejní
me ochotnt Musí tyti slulo ptané
bez úmyslu někoho osobni poikoditi a
podepsány plným jménem at jii tmi
by ti v redakcí utajeno anebo v dopito
uveřejněno
11
VNÉJŠÍ A VNITŘNÍ NEBftl-
tfiLÉ ČESKOSLOVENSXA
J
fib
Pronášejí-li se u nás politické
řeči o příštích našich poměrech
mezinárodních i vnitřních vypa
dá to někdy jako vyhlídky do bu
douenosti téměř idylické S okol
jiími státy budeme y poměru přá
pllf'ni nebo asDon korektním a
doma se budeme ehóvati ke všem
cizím národnostem naprosto spra
vpílliv? a rovnonravne abychom z
nich udělali dobré občany státu
Tak si růžově zabarvujeme budou
cnost vycházejíce pouze z vlast
ního stanoviska i přihlížejíce ke
své dobré vúíi To je ovšem poli
tická poesie kdežto skutečnost ne
pochybně bude vypadati mnohem
jinak
Především nesmíme se nijak kla
mat i o tom že sousedé poražeuí
Jtteří nám jako vítězům musili po-
f stoupití část území tedy rakouští
j říšští Němci a Maďaři budou po
mýsleti na odvetu i budou se cho
vali k nára více méně korektně je
nom potud pokud nebudou mít i
naděje že by mohli zvrátiti nyněj
ší evropskou situaci Není přece
možno si "přédstaviti že by Něm
ci á Maďaři u nichž byl nacionál
ní fanatismus vypěstován až k zu
řivosti náhle se smířili se svou po
rážkou a jejími důsledky My
šlenka odvety bude u nich žiti ji
stě velmi dlouho a dle toho bude
'že zařizovati jejich zahraniční po
litika Snad teprve v nových ge
neracích jež samy neprožily drti-
vý účinek kátaštrofy pb šílenéhi
rozmachu' k světovládě móžúo 0
čekáváti změnu ve smýšlení údr-ží-Ii
še nynější stav dosti dloiiho
PódobriČ bylo tomu Vc Francii kde
po roce 181 všechny ''niysli po
vznášela myšlenka odvety k níž
po mriolío let směřovalo veškeré
úsilí S novou 'generací a změně
nými mocenskými poměry však
"snaha no 'odvetě ochabovala —
Před sochou 'Štrasburku v Paříži
konaly se- sice každoročně vlaste
necké projevy ale již spíše pictní
než hrozivé a je nepochybilo kdy
by Německo bylo samo válku ne
vyprovokovalo že Francie by se
byla do odvetné války již nepu-
slila Paul Deroulédc předseda
ligy veteránů z roku 1871 jeden
z posle"diiícb houževuátýeh hlasa
telů odvety jenž žemfcl nedlou
ho před válkou byt na sklonku ži-
"vota svého pokládán vlastně za
fantastti a teprve nyní hodlají tnu
postavili pomník
Udržení nové situace však závi
sí na mnohých okolnostech a pře
devším na tom podaří-li se uspo
kojivě vyřídit i posud jáerozřcšené
mez i iuí rod ní otázky aby z nich ne
vznikly nové konflikty sane-lí se
Svaz národu pod aegídou vítěz
ných velmocí skutečně rozhodují-ť-ítii
mezinárodním činitelem o
c-em sé namnoze projevují poeliy
ly čewíiž však Cleutenecaii Lloyd
Oebrsre Wilsou stále důvěřují a
konečné rozřcší-lí e ruská otázka
íakovým způsobem aby sjednoec
fné tiebo fedérálisovatK slovanské
Eiisko mohlo obnovit i svůj dřívěj
íí Hiiifr k moeestem Dohody M
di-liiíri nový- Kistciii -r)horJiié
jííf vaÍLy-StZttýrlj velmocí v v{
tové pllit!? při čemž hj o všem
munilo dojiti k přísluSnéaiu dopl-tSt volně Se &vývirkem nenift-
néul a rcvUi mírové smlouvy
Zatím vSeohny diagnosy potvr
ují hončísní i mentalita Nřmeů
se neměnila odhuluji se stále no
vé nřmcké intriky jako nejuo
věji komedie kterou hraje gene
rál von der Oolti v Kuroiinku ve
francouzské sněmovně pak pouka
zováno že kc německá armáda ob
novuje tajní a že nebylo učiněno
vš čeho je třeba ke hkutečnému
odzbrojení Něiwcka
Nám kteří známe Němce lépe
niv jc znají na západě je také jn
mio že žádné výSiody jež pojcii
ci poskytují rakouským Němcům
třeba i na náš úkor neodvrátí vi
ňské politiky aby netíhli k N8
nucku a aby h ním nešli v kritic
kém okamžiku proti sjHijenertm
tedy i proti nám A poknd Jde
na to íe se roz kmotři luknfta
ny následkem připojení západních
ulicvských komitátfi k Rakousku
Tyto koiiíitáty jsou příliS nepátr
né proti území jež z maJarského
panství připadlo k Československé
republice kromě toho pak "Maďa
ři nemohou očekávati Že by a "ná
mi mohu spoiecoe pracován proti
Rakousku kdežto v Rakousku na
leznou vždycky ochotu k intrikám
proti Československu Oštátně již
jsme viděli nejen Belu Kuna ale i
Friedricha klcdati cestičky do J-
(luč'a ke společenství maďarsko-
raKoashťiuu uiuzc ihkc znacuc
přispět i bude-li maďarská menši
na v naší republice postupovati
spolccněs německou menšinou jak
je v plánu německých politiků
S dalším sousedem Polskem se
nalézáme ve vážném sporu a měli
jsme s ním již vojenský konflikt
O tom co ze íporu o Těšínsko
Spiš a Oravu nnňže vzejiti nelze
posud nic určitého říci ale dnes
již sotva lze očekávati že by do
šlo k mírné dohodě a rozřeší-li se
oťázka těšínská jakkoli jinak bu
de přátelský poměr mezi námi a
Poláky na dlouho vyloučen třeba
by samozřejmé rozumové důvodý
odporučovaíy těsné spojenectví oi
bou národů 'jako je kdysi odpo
ručovaíy rovněž mezi řrby a Bul
hary Je také pravdě podobuo
že od Poláků nás ješte více oddálí
stanovisko jaké zaujmeme k "ob
rodě Ruska ncbóř Rusko při svénl
znovuzrizetu se střetne na vj-ch
západních hranicích s aspiracemi
Poláků Při tom bude konečně
vyřízena i otázka východní Hali
če na niz mamě znacny ajem pro
přímé spojení s Ruskem třeba že
pak bude nutno odevzdáti bližším
soukmenovcům Karpatskou Rus
kterou jsme prozatím přijali v o
chrauu Že Dcnikin právě uznal
Poláky za spojence proti bolševi
kům nemá jiného významu iiež la
se tíiiL prakticky upravuje poměr
mezi oběma armádami jejichž bo
ky sč dostaly do styku : '
Jcdmý sousied s aímž nemáme
přímého sporu je RúrotiBsko Leč
Rumunsko je již v důvěrněni po
měru s Polskem s - nimž sé ' také
domohlo Společných Hranic zábra
vši celou Bukóvítiu i žiíačiiou část
uhro-riiského úzetní a porjdábajíc
nas tákto ódřiznouti Od Ruska
í'ři" znóvužřizeuí Ruska musí tyto
prehutaty "saíhožře jmě býli titip ra-
veny a tím samým odpadnou na
še společné hťáníw s Rtímůnskera
s mniz pak budeme Spojeni jen me-
ziuárodmm tokem Dunaje
Rozhlédnemc-li se tedy kolem
sebe vídíráe že — dle pořekadla :
mnoho 'nepřátel mnoho éti — za
ujímáme ve střední Kvrof místo
veliui čestné A postaveiií naše -je
tím povážlivější ží všidini náro
dové kteří stojí proti nám za hra
nicemi iirajt své soukmenovce ja
ko menšiny v Hašem státě Jsme
jako ' v í obleženém městě" v němž
obléhající vojska mají své stou-
penfeo pracující pro ně vcrai nro
středky Ukázalo se to již jasiíě
maa a rskyini agitacemi a sabotáží
na Movcňsku i í tajnými ozbrp je
nymi organisacemi Némců v Ce
chách a na Moravě Nejncbezpeč
fiější ovwm je meušbia německá
jak svým počtem tak i svou ucuá
visti k našemu národu: Učiniti i
teto menšiny dobré Občany Ocsko
slovenské republiky jc wiad rpro
Mlmm íiělfolikíi generací jři nor
tii:ílii(ii Ai '
niiuuviu voji aic pro
jiejunzsi otjfioiienost musíme býti
připraveni na tuhé boje Míněilí
m izo irzy dospěl t k smírnému na
roviíání a že to záHÍ nmú jen na
huh bylo y nr-liorázfioil iíaívnó
sn Ke Kiiiiru hyb by rpřeíc viím
in™ nmtnivv
straiíiieli
me o tu vůbec srovnávali nebof
takové urovnání přihlíží jen ke
vnčjsi stráuee konglomerátu ná
rotlnňští Ve Švýcarsku však ne
uí ani vědomí o různé náibdnoitl
nýbrž spoáiné třadioe á odvěký
vývoj skutečně způsobily že avy
carští občané různého jazyka tvo
ří jednotný politický národ v je
hoi íástech w neprojevují senara
tistieké snahy ba naopak celek
půsftbí ještě přitažliví jak viděti
z případu vorarlberského lest to
tedy ve skutečnosti pravý opak
našich poměrů
Němečtí vůdcové ostatně již pře
dem ziremožnili opravdový mír
tím že svým politickým snahám
vytknuli nepřípustné cíle Nespo
kojVijíee c rovnoprávností oběa
nft žádají zvlAStní právní postave
Maďary nemůžeme příliS spoléhat ní jako národní celek vlastní stát
ve státě což jc sotva slučltelno s
pojmem československého státu o
neiií poehýbnosti kdyby se jim v
irřjaké formě i vyhovělo že by áh
hned dále a milovali by uplatnit!
zásada wbeurěení kterou prohla
šují ve smyslu odtržení od repub
liky
Vůči Němcům u národnostním
menšinám vůbce které Němci sje-
Jnotíti chtějí v odbojný blok pro
ti ham jo možná jediná rozumná
politika: Dáti jim bez flzkoprsých
obav všechno co národní stát při
své povaze může povolitiiijjiykO"
výnt menšináin ale záreJřJěd-
čiti železnou peťnost a rozhodnost
proti sem snahám povrnf„m a
otáttt nebezpečným Jií faj{óvv-n
jHistupem může i rc[in)jj{a zj0tj_
usni anohi a vire i l0íMtku by
bylo marným ehtíti
K pevné politice na -vcnok j u
vnitř za Tak velkých rb{ bylo
by ovšem třeba aspoú jis ko
lidovanosti v saméiu Jiál0j
vý je představitelem stát J jiCv
Ukazuje se již že ani vřuj jqJ
ným menšinám nebude přeseii
taee našeho národa výstupu i
ko celek Sociální demokrit'
ží se získati "soudruhy" %
sin aby sesílili své řady pij 0_
statním stranám v příštím ljrja
mentě' a posud není známo a
výpalné jsou ochotni jim z to
vouti nrome toho pak stojt v
ěfl-íem bolmtíí To není fráse to jc
hkuteřiioM
I)oote abych Vám pověděla
pmlohcilstVÍ
il l)thitý člověk v íiméiii kra
ji Míl velké statky továrny a pe
nfre v eiíeh bankách i podnleluh
výhodně investované nám {il na
jednom zc statků v krásné kraji
ně a pracoval
Přišla jednoho dne průtrž mra
cen jki deštích a bouřích rozvod
něné vudy odplavily úrodu pode
mlely slaveni -Uutkář Uchýlil se
do ttiHlé sušárny na kopci g mla
dou ženou jež prudce onemocněla
Vidí statkář kolem poušť žena
v nebezpečí životu Hrdý od při-
rodv Vydám-li se k bratru za ho-
rou požadáin-H ho aby pomohl —
ts tu pomoc rychlá dám-li se ila
cestu na svůj vzdálený statek do-
píši-li do bank budu týden Ctr-
náct duí bez pomoci' Co bude se
fcnoul l'mře! A přec jdu lak že
brák ač jsem bohatý Těžko bylo
statkáři hlavu složil do rukou a
horce plakal Tu žena iia 'chatrné
iiosteli v horečce zaúěla vyšel a
zamířil k bratru Hrdtfe mu kovo
vě bilo a čelo bylo klidné Zakle
pal na dvéře á řekl: "Hrátře po-
it_i:i 1k!i
la-
1e-
dáčh československé sociální
nirikrneio tako nrinn iienratli r
sltoslovenské republiky -Levé k-j
dlo soeiáhiě-demokratické strany
které iiepřectává býti její orgaiii
ckou částí hláá ve svých tiskó
výeh orgánech nade vší pochyb
nost jasně a určitě že prolctariát
nemá zájmu na republice kterou
prohlašuje za stát měsfácký přes
to ze socialiste mají vládu v ru
kou i'musí prý míti jedinou súa-
hu eo nejdříve tento stát rozbou
rati Vládní strana fiociálně demo
kratická pak tytó zjevné nepřáte'
le republiky trpí vc svém středu
neodvažujíc se nebo nechtějíc o
proti nim vystoupiti
lo je příznakem doby a tito
suád ncjncbeřpečnější z vnitřních
nepřátel státu budou konečně uči-
oěoi neškodnými buď vnějšími ú
emky události světových nebo
vnitřním konfliktem Národ jen?]
by neměl sily aby jc odolal mu-
sil by se proste vzdáti nároků na
vfasliu úárodiií sfáf -Nářoďuí Li
iňy 'v
VÝZVA Z ČECH
iiaiady ua obou
e takové
stinně ueojeeké z o'ú dohio k be
MiáhiJiuu jířcpa-Jcuf íedé ÍLol v
(Československá informační Kaucelář)
Ur Alice O Masarykova před
sedkyně Československého Červe
ného kříže posílá československé-
mu lidu v Americe toto jíro volá
ni :' "
"Používám 'příležitosti -'odjezdu
pani Karmazínové aWeh Vám po:
šiála tolito dopis
Jest to prostá dobrá žena a po
ví Vám jak zde žijeme- a jůk prá
eujeme provedla jsem ji po kan
celáři a skladištích viděla všech
no na vlastní oči a poví Vám co
Československý Červený řříŽ za
tři čtvrtě roku vykonal
Mně dovolte abych psala o toin
co mám na srdcio čem přemýšlím
a ít čemu směřuji
: Rodáci ! Jest i oiuu skoro rok
o vydobyta nám svoboda Mnohc
je teď nářku a kritik jedna' však
zůstává nezvratnou pravdou : za
ku rok se vykonalo mnoho Aine
riélí žniTiaíisté kteří teď te'pDbIi
ku waí procestovali -fodivelú a
tíznáoím mluví o našich obděla
ných rolích h úctou hovoří o ra
dostné vůli k tH:i lidí dobrých
Probotfzímc se k pravdě 'pro-
boizíme se k svobodě Obracím se
iui Vás jméueni to tisíce tlětí si-
rot k ťí a vdov kjí ir dósíh) tic
dostatkem a-praVmi VMM':'eo íin
lo rdate 'ponese Vára úrok liéíuí-'
tc-U tak ludetíi vduií UpU uwi
volú se přivalila rozbila stave
ni zena nemocna jsenr oonaiy a
lc dnes bez tvé pomoci níábyňcmc
Nežebiám prosím a žádám"
Prátr hluboce se mu poklonil
ho hrdosti a neštěstí óbjál jej a
nomohl mu
Do roka a dne bratr vše mu od
platil a že zachránil mu ženu la
kovou láskou a vděčnosti k němu
zahořel že nebylo mezi nimi jen
bratrství ale takové přátelství
Jtcré tvoří na zemi nebe Tolik
p(ylobenství %
-Vaše země je bohatá evropská
:Ve výhodná lid nadaný ale
kyjj' jsme do válečné litice vtaže
ni pf0' jednomyslné vůli národa
Obrá"' rozvráeeni vůlí Němců a
1c „f Přemoženi
atný by to byl obchodník
kter' wv nevěřil že včasná iomoč
uvol"1 síly národa Potřelmjeme
ou pomoc a pak suroviny a
ňvřr' který nám dáte bude zdra
ví" ' _!
jum rasnycn urosu
_ pQiliyej'' se dui jmiic m- iim
ÍVoši ' H"'81'0' — ac D°j nejVť'
líás Jc'£"i tuto 5řuu a sl'atl příští
i "ažte — děti jsou inezi námi
i' u''a teď za zimy červené nosí?
hi bílé tvářičky a jejieh ťatíuko
fvé jpod druem v Sibiři ve Francii
L- kde ještě!! Paříž bájila těla jc
jich otců Vám jejich krev uspoři
la syny a otce ! Podívejte se ! Kdy
by byl průlom u Paříže sc podařil
léfa by byl trval boj 1 Na tisíce by
bylo padlo svobodných synu velké
Vaší republiky nad níž ve volném
větru třepotají sc hvězdy a pruhy
Mílliony'a milliardy peněz byste
nebyli litovali!
Přeložte tento list do angličiny
a vzkažte mýiir rodákům neboť v
mých žílách proudí krev otců póu
toíků — řekněte jim že cekáme
Že povinnost svou pochopí
Jsme lidé práce nejsme lidé slov
— nedejte proto aby te na nas za
pomínalo
Jsou u Vás vcjjci jednotlivci jiz
chápou úkoly — tak Uerbert Jlóo
ver a jiní Červený kříž americký
pomáhá — ale iby ebeeme aoy a
meriťkýuárod pomohl
A k varn se obracíme s uapro
stou jistotou V aší povinnosti je
předně abyste sami pomohli
pak abyste vysvětlili Širokým vr
stvám americkým kdo jsme
Uvědomte si toto: v těžkých si
t nacích nepodléháme ani bolševis
inu ani reakci ale svůj osud'svúj
lil svou cenu vidíme v novém svě
tě již tuší president' Wilsoli mluv
čí ušlechtilého národa amerického
v Kvropě
A nyní prosím 'abyste přiložili
ziioVu ruce k dílu : Vybírejte pe
nížena dejte je Hooverově roissi
jež zakouóí předměty a Šatstvo a
pošle jel Sbírejte áatstvo "obnoše
né" a hlavriě boty boty u boty
Posílejte do jářa a otálel Pra
ťujte s iiami zijlc s nuuu S Vy ne
Víte jak lidem stoupají slzy do o
čí když berou do ruky Vaše dár
ky s krajkami jež jste v práfzd
ných chvOíeh háčkovaly nevíte
jak umdleué ruce žeu znovu chá
pou se práce aby ošatily dětičky
uklidily jun -- jen proto žc oiiy
dráZi spí v chladne ziiii
věří žc znovu našli za mořem dra-
ié své? Vy iicvítC jak zlí lidé á
věčně krítjcké jazyky sobců a le-
Moehů umlkají- ledyí vidí Vasí
práci praet drobných lidí velkých
srdcí Vaše dary dělají divy 'a
vdcěiioHt Menu lézá Vloy j- '
Pomáhejte nám ' vyVťvat' v ío-
zuáiié pravíes věřte uáru íi učte
óás žít pro yelky cíl vž'ly á všude
Lpniuuu utu tiskuu ruLu bvz
konce A 0 MASARYKOVA
Na Hradčanech 17 října lílí' '
P tf — Zasílám adresu na niž
se čikoslovenské spolky mohou
obraceli postará se o uveřejnění
dopisů i jiných propagačních
zpráv rovně] o transport Dárky
adresované jednotlivcům však ne
přijímá Adresa: New York N Y„ 11C
Broadway Amerieau Itelieř Ad
ministration European ('hildren's
Fond Czechoslovak Department
PCCLEDNÍ ROMAK0VE0
VzMiiiíuka ktcréhoH podzimní
ho vcěcra v Praze rolsu 1914 Se
tkal jsem se na ulici se známým
našim spisovatelem který mi pH-
dušeným hlasem sděloval nove
zprávy kolující právě po Praze x
postupu Rusů Vyprávěl tm mezi
jiným Že deputace ruských Čechů
byla nedávno přijata carem kte
rý prý ji přivítal velmi vřele a
prohlásil Že do Vánoc budeme již
"jedna rodina Nikdy nu nevy
mizí z paměti vroucnost hlasu to
ho starého již muže sálavý jeho po
hled v šeru večera tonoucím v za
plave pouličních světel když mi
vyprávěl o "bátuškovi!' Jc to je
nom drobná episoda z dqby kdy u
pás horoval kde kdo pro Rusko a
kdy se pokládalo za nevlasteuecké
každé kritičtější slovo o jeho situ
aci Zapomínalo sc s lehkým srd
cem že je to Rusko carské Pou
kaz na tuto skutečnost byl odbyt
mávnutím rukou ano carské brň-
zovlády která byla ještě vc svěží
paměti z posledních let před vál
kou nesiuěls otevřeně vzpomínati
jestliže jsi neničí býti pokládán za
člověka nejistého za sprezenee o-
něeh nenáviděných kteří nás Sví
rali tak těsným kruhem Nejprve
den svatováclavský a po něm Vá
noce měly přinést i rozhodnutí se
strnuj' Rusů Ačkoliv se lhůta pro
dlužovala naděje našich rusofilů
neklesaly Ji představ které si oni
vykouzlili o osvobození naší vlasti
itomanovci nebyli nikterak vylu
čováni Zejména velkoknížc Vla
diriiír kterého -fáma vyhlédla si již
za iMiMoucilio ccslieho krále stal
se u nás velmi populární Ryl hr
dinou anekdot kteréž kolovaly o
porážkách pkouských vojsk a jak
rychle sc zakořenil jeho kult ni
uás tom jistě nelépe svědčí o
kolnost že mnoho ' dětí naroze
ných v jn-vních měsících roku 1915
bylo po něm pojmenováno
Přišla řada zklamání kterým se
zprvu obecně nedůvěřovalo která
ale posléze podlomila naši naivní
víru v ruskou pomoc Obraty pro
nás nevysvětlitelné nastaly ve vá
lečných událostech Začali jsme
chápati jejich dosah teprve když
uastala v Rusku revoluce Tehdy
teprve se nám zdálo že vystoupil
ze zákulisí tajemný' režisér strašli
vého" krvavého divadla aby usvěd-i
čil ony fanatiky a snílky z roku
1914 z 'bczměrué bláhovosti Te
hdy teprve jsme poznali žc rázný
krok dějin Spel k určitému pevné
vytknutému cíli chtěje zabrániti
tomu co by si bylo vyžádalo dal
šího dlouhého obkladu á tolika no
výeh obětí v případě žc by bylo
došlo k spluěni oněch pošetilých
snů o ruské provincii v českých ze
mích V ceskc dusí odebral sc v ně
kolika letech války proces v němž
byla přezkoumána politická zku
senost našeho národa za celé sto-
etl -- -
Jen z neznalosti Ruska a jeho
sKuieenyeii poměru monia u nas
vzuikijoiiti a tak w rozšířit i nadr-
v jeho j)římou účast na našem
osvobození ' Poddávali jsme se
j'iříJis naší obroziíiiské tradici za
pomínajíce že sen který byl toli
ko nutným východiskem z tisnivé
situace našich ' buditelů nemůže
býti nikdy realísovóiu Domnívali
jsnič se žc Rusko známe víiuc-li
o nem neco z j-ho literatury Za
tím však ojiá jej íce se výtvory té
minulé již generace velikánu ru
ského písemnictví kteří ve své vla
sti jako misionáři v zemi divochu
hlásali své evangelium nevnímali
j nic skutečností která k náin pro-
ní ku la ze zpráv o politických Li-
losJeeh v Rusku a byli jsme ne
teční k osiidu svých ruských bra
tří třeba že jsme od nich očeká
vali spasli Tato spása přišla lee
doť-éla jíná'iM'ž kterou jsme oce-
káváli spása velká tragická spá-
hu pro -'Celý 'svět a nikoli jen pro
na Jak Jsme si vc svém sobectví
přáli Avšak dosud jo tu tolik vé-
r nevysvětlitelných 'tolik motivů
fvybaveiiýcli i špléf í chiiošii v
t f érem si? zmítalo ' a dind žmítá
llikofřelíttš i" Určitě rýsnie im
Wzádí dějin jeho liiohutué ifesto
'vkůpiťd=ké : :
A tu jakoby opona n nll více
tušili než viděli jsme proset ijtí '
velké děje se zvedla — když pře
čteme si spis francouzského žurna
listy Charles Rivefu "Poslední
Romanovec" le dobře ie jako
první vAZný informační pramen o
Rusku za války a za výbuchu re
voluce dostává se nám do ruky
kniha kterou psal cizince posu
zovatel zcela chladný a střízlivý
Rivct maluje obraz Ruska mt vel
kém přelomu jeho dějin s důvti
pem zkušeného diplomata h roz
hledem praktického kulturního hi
storika a možno říci i s uměním
zručného malíře skizujícílio udá
losti a lidi s lehkosti a jistotou
které možno jen obdivovali di
plomat — autor dlel v Rusku ja
ko dopisovatel Tempsu — vytýká
svó vlasti neznalost pojit ické chy
by kterých se v Rusku dopustila
a přiznává tu otevřeně Okolnost
již dosti známou že světová válka
sc připravovala ve Francii jako v
Německu které bylo jen methodi
čtřjší a soustavnější ve svých do
byvačných plánech Nezajímá však
nás tolik tento rámec jako vlast
ní plátno obrazu v němž bystrým
pronikavým pozorovatelem je za
chycena tragikomedie dvorského
zákulisí petrohradského kde nut
no hledati příčiny všech válečných
přemetů předrcvolučuiho Ruska
Neméně poutavé jo vylíčení revo
lučního převratu v Petrohradě ab
dikace carova a konec slávy dvor
ské kamarily v kasemalách petro
pavlovské pevnosti Chybí sice hi
storii -posledního Romanovec do
datek v němž by figura tohoto po
tentáta zmizela nadobro v propa
dlišti ale chápemeže takové vy
líčení osoby pokud stojí v prud
kém světle „velkých dějinných
chvil postačí a že jen to bylo ú
čelcm knihy vydané v květnu ro
ku 1917 kdy další osud carské ro
diny nedal se ještě předvídati —
V toni také spočívá plus této du
chaplné a bystré knihy: že nežene
sc za sensačností nýbrž chce po-
dati poutavý obraz vzdělanému
světu obraz který static sc nepo
chybně důležitým pramenem pro
budoucí historiky neboť nesbírá
studijní materiál z druhé ruky —
čerpaje namnoze z vlastních dobo
vých zkušeností
Světlo v jakém tu vystupuje po-:
slední Romanovec odhaluje ue-jni-losrdně
chladného jicteč)ého mu
že jakýsi fantom člověka který
vnesl do dvacátého století kus
středověku snad jen proto aby
naplnil osud svého rodu Jeho pů
vodní nevyslovený poměr k ženě
s kterou se oženil bez lásky změ
ní sc společným zájmem o osud dí
těte ohroženého záhadným způso
bem vc svém zdraví v neblahé
pouto které vede k uplatnění 1e-
obinezcného vlivu německé prin
cezny na osudy ruské říše Dvě po
litiky tu zápasí: v Osobě carově
trpuým odporem a v oSobě jeho
ženy výbojnou panovačností Poli
tika dědice který nechce ani na
píď ustoupiti před dobou mu ne
přátelskou bojc se aby nepozbyl
uččebo z jmění Svěřeného mu je
ho předchůdci který jc schopen
této své zásadě -obětovali willio
u'y životů svýeb poddaných ií po
Htika cizinky která uapíuá vše
chny své síly aby uplatnila svůj
vliv na státní záležitosti na úkor
carské rodiny obklopuje sc toli-ko-svými
lidmi z říše kterými ob
sazuje iiejvyšší místa "úřednická a
ovládá tak dle diktátu z Iterluiu
celou ohromnou ruskou říši K do
vršení zmatků uplaliliijc se tu je
ště politika milců' která je často
rozhod lijící V řadě milců kteří mj
vystřídali u jH-trohnnlského dvo
ru za vlády posledního Romanov
ec vyniká Uasputiu zjev upíří
zvrhlosti který ssuje krev svého
národa Jako jeho zánadní dru
hové z minulosti' pověstní šejdíři'
Cagliostro a j také touto sibiř
ský sedlák obratně operuje mag-'
rietisniem a vyšvihne sc pomoct
něho až k vládnímu veslu kde ze
jména za války řádí jako ticspou-
' i! 1 f :
luue uivoKc zvuč jo iojaucc na
sopce jejíž výbuch také nedá na
scbcdloiiho čekati Jako pohádka
cte sc vyprávění o domácích 4ba
vá h které vystřídávají v cárské
rodině vyřizování státuřeh záleží
(ostí: kdy nejvyšší úředník ííác
pro zasuwní carevny a její druži
ny napodobil je skok pardála byv
snad jen prt! tto své Saškovské
nadání vývóleu in svůj zodpově
dný úřad Tukové wiiulsfry melo
íiu-íko vc světové válecí ~ Tyto
stránky Kivctovy kníliy dovedou
'jtiáaťi "uejotriejííiuěleuáťeiu-
iť - ' - ' '- " "
