Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 10, 1919)
vF V7 V rr Lnnl 1 1 — J iii'iiiiiiiiiiiiiiii'iiiiiiiiiiiiiiiiiiiini"iniiiiiim"" kSEElICÁNl! tmiiN nnminni m e-m n iiiMMiiiniitniiEiiiiiiiiiiiiniiiiiiniiiiiinniiiiMtiuitiiiMtiMiniiMiininniinMiMiiiiMTÍT1Tin 1 ENÍ země1 která vykonala tolik pro lidskost volnost svobodu a práva jako Spojené Státy Ame rické a tudíž je nutno míti plnou znalost zvyků ideálů institucí země této nad níž vlaje em blém hvězd a pruhů a nechť věčně vlaje na zemi volnosti a nad domovem chrabrých hrdinů! První věcí kterou by měj každý přistěhovalec když vkročí na půdu Spojených Států učiniti je projeviti svoji ochotu stati se občanem a vyzvednouti sobě první občanský list a po číti se učit anglickému jazyku úřední to řeči amerického národa o více jak 1 00000000 duší Za druhé snažte se zvěděti vše o Americe o její objevení' její zákonech zvycích a ideá lech Rozhodněte se ihned trvale se zde usídliti Kupte sobě domov a ponechte zde veškeré své úspory Za třetí použijte svých vědomostí a výhod kraje ke kultuře a povznesení Ameriky tak aby ty nejlepší věci z domoviny vetkány byly do amerického společenského občanského a ekonomického života ' Za čtvrté čtěte všechny zákony jež jsou vytvořeny lidem pro lid — v zájmu všech Za páté staňte se plnými občany bez prodlení ják vám toho zákony dovolí Za šesté neopomeňte své občanské povinnosti plniti Nenechte svoji rodinu svůj domov svoji ulici svoji osadu na pospas osudu neb někomu jinému v opatrování Vy máte-hlas ve vládě a je takovou jakou vy a jiní ob čané ji učiníte Vykonejte svoji povinnost a přihlédněte k tomu by i jiní tak činili Za sedmé v době poválečné je nutno aby každý jednotlivec napnul veškeré své síly při rekonstrukční práci tak aby co možno v nej kratší době společenský ekonomický a industriální život tohoto národa vpravil se do vytvá řivších se poměrů světovou válkou - ' Za osmé vymluvte každému muži i ženě myšlenku vrátiti se zpět do vlasti Lidskost potřebuje vás v Ame rice abyste konali čeho jste schopni Především vaše rodná zem potřebuje vás v Americe a prosí vás abyste zů stali a pomáhali zjednati od Ameriky vše co znamená pro ni životní dech Sobeckost i nesobeckost a zdravý rozum — to vše vám velí zůstati v Americe Zbudujte sobě trvalý domov zde odchovejte svoji rodinu v zásadách ameri ckého občanství a pak vám bude možno zasílati rodákům za moře věci jimiž zažehnají bídu Za deváté mějte vždy na paměti že prapor náš je to co vy a my z něj učiníme Nechť hvězdy a pruhy jsou vzácným snem vaším a snahou vaší práce My doporučujeme amerikanisační směr listu tohoto jakož i jeho povšechnou snahu v zájmu dobra a vlastene ctví a společné práce a snahy nás všech v zájmu lidskosti a demokracie My chceme býti přítelem každého přistě hovalce a pomoci mu všemožně bude naší snahou A mějte na paměti že Amerika je pro lidskost svobodu a práva národů jakož pro jejich sebeurčení NE [BInIASIKA P@W EIH! ©©(vilPAíW 1 4 umu OCELOVÉ OCI Vánoční povídka — Napsal H Schmadl SNAD žádný světec nebyl v tom to Šerém ponurém chrámu tak uctíván jako svatý Antonín jehož " oltář byl stále pečlivé vyzdoben a obklopován věřícími kteří jej V nejrůznějších svýeh potřebách o pomoc prosili Avšak jak e zdilo pomáhal ne jen v případech vyjmenovaných na mramorové desce umístěné vedle náhrobního kameně staré rytířské rodiny nýbrž byl též vzýván jako ochranitel věrné lásky - Proto bylo! viděti mezi prosební ky i mnoho dívek které svěřovaly světai nejtajněji! ťužby mladých svých srdcí Meii nimi přicházela sem denně mladá štíhlá světlovláska neoby čejného půvabu zejména však po divuhodných očí Ty její oči! Okouzlovaly přímo ač jinak se idály hleděti chladně a lhostejně Nikdo totiž nemohl ří ci že by zvláátní ledový leak je jich podobající se lesku ocele ně kdy se byl změnil A přece byly tak krásné že kdo dó nich pohlédl musil pocítiti zá vrať Ovšem jen zřídka kdy podařilo se někomu zachytit! plachý pohled dívčin neboť nemluvila a nestý skala se i nikým "Ocelové oři" byly nepřístupné Jen ta a tam šeptala m ovšem nezaruěená zpráva že Božena mě la prý kdysi známost s LÍjakým "pánem" jeni kdesi daleko odtud oženil se s jinou Božena řeči ty neslyšela -' Byla po celý den zaměstnána hotove ním dámských klobouku Po nějaké době však se začalo o Bcženě íuikati znovu Má prý něakého ženicha který ji chodí vyprovázet Tentokráte sice do slechla něco ale nedbala těch ře čí bylať příliá Šťastna Tak šťastna že chvěla se o to své blaho které vznítilo- v ní no vou chat h iivotu a vrátilo jí ví ro i naději v lepáífc utěšejiéjšf bn donrnot ' A ptvcé Htú vícé uvažovala n Kvft iíhtí tím častěji ímociova 1 m ji nulómjlnost tím čautlji se jí zdálo žc vlastně ani nemá práva na tuto lásku a tím více u znávala za svoji povinnost že jed nou — a to co nejdříve — musí vyznat! Se svému milenci ze vše ho co ji tísnilo f Oh jak se té chvíle děsila stá le ji odkládajíc aby své štěstí pnv dloužila " „ A zase doufala' bude-Ii láska je ho opravdovou že jí nepovrhiie Ale učiní-li tak přeeeí Božena chvěla se při pomyšlení1 na to ač ve chvílích beznaděje vlastně ani nic jiného nečekala ' Dlouho nemohla se odhodlat i alt okolnosti samy ji k tomu do nutily A to právě dnes na Štědrý den na nějž se dříve tolik těšila neboť přijede též on To však ji nyní nejvíce děsilo Horský louce se s ní pravil s ta jemným úsměvem že odjíždí do Prahy k ředitelství drah stran ně jaké služební záležitosti Jak to alo přijde že vraceje se poslal jí pohlednici právě z městečka zcela {stranou ležícího ve kterém bydle la její matka! Chtěl snad věděti I proč bývá Božena tak nápadně roz- ! rušena kdykoli se z návštěvy u své matky vrátí! Nebo znal její tajemství či něco zaslechl a chtěl se' o tom přesvědčiti? Božena byla tím více rozhodnu ta učiniti mukám svým konec Ce lou noc nemohla usnouti uvažujíc a přemýšdejíc a když ráno vstá vala cítila se zemdlenější nežli u- Ichla - Buď je jí určeno ono štěstí o němž si neodvažovala ani sníti a- nebo bude pro celý život odsouze na V podobných myšlenkách plných nadějí i pochybnosti poslé ze minul den a nastal večer — Ště drý večer ' Ručička bodín dovlékla se na sedmou hodinu ' V tu dobu Horského očekávala Srdep jí prudce bušilo a hlava její nebyla téměř schopna jasné my ilenkv Netrvalo dlouho když na dvéře bylo zaklepáno a úzkostlivě oče kávaný Horský velel Zimou zardélý jeho obličej se záhadní usmíval - --- - — - — "Jste zas nějak zasmušilá" pravil po krátkém pozdravu yjda zvláštní výraz jejího obličeje — "Schází vám snad něco? Anebo vás mrzí žť jsem přišel?" Cítíc že rozhodný okamžik na stal zašeptala stísněné : f "Jak se můžete takto pt&i? Právě naopak jsem tomu velmi po vděčna že jste přišel protože — — protože vám chci říci něco co vlastně už dávno jste měl věděti Ale neměla jsem odvahy vám' to říci ' Ostatně možná že jste o tom slyšel zde nebo alespoň v N odkud jste mi poslal pohlední lí stek Snad vám tam lidé již něco napověděli " "Eh co mi záleží na lidech kte ří každého slídivými zraky stopu jí aby měli o čem mluvit ? Co zá leží mi na těch kteří dnes zasypá vají někoho chválou aby ho zítra zašlapali v prach?" "Snad! Ale u mně je alespoň něco z toho co lidé povídají prav dou kterou jsern vám neměla bo hužel zamlčlnvati ale k jejímuž vyznání nedostávalo se mi sil " "Myslíte opravdu že je to tak hrozné? Vím již všecko a když jsem tak o vás a o sobě přemýšlel dospěl jsem k přesvědčení že me zi iiáini to již takto nemůže dále trvat " - Božena se zachvěla Před oči ma jejíma se tmělo a hrdlo se jí s vřelo' s ' ' : íí ' : "Žádal jsem za přesazení a žá dost moje byla příznivě vyříze na - ' "O já tp tušila i 't' křečovitě za vzlykaja Božena - " "V uejbíiŽKf doběpdjedií do své ho nového působiště" mluvil Hor ský' tak jakoby neviděí jejího roz rušení "Nutno proto abych zce la vážně pomýšlel na změnu svého mládeneckého života Snad se ne budete ' hněvat zrnin ím-li se vám že jsem přijel v průvodu hezounké děvušky kterou si vám dovolím představit! Mohu vás ujistit i ž jsem do ní opravdově zamilován !" Božena raněna jeho slovy pří mo do srdce vzepjala se ale hned zase klesla malomocně na židli Ce lé její tělo svíjelo se xnťalstvím nad slovy Horského Ale ku podivu! Ten zdálo se že ještě jejích duševních muk ne pozoroval neboť pokračoval ne "Přijde za mnou za chvilku Ah z 9 mám f l km Příprava punčošek pro Santa Clausel skorém se mi zdá že už jde!" A vskutku ozvaly se venku leh ké kroky načež následovalo zaťu kání na dvéře _ Na vyzvání Hor ského "dále" se dvéře otevřely a vstoupila asi pětiletá dívenka za halená v rozkošný bílý vlněný šat Božena chvíli Strnule na ni zí rala načež s výkřikem běžela ma ličkou obejmouti "Mé dítě' mé drahé dítě!" 1 "Marainko maminko!" Přijela jsem s pánem — vidíš tady s tím" sdělovala radostně holčička spa třivši Horského "On ti je tako vý hodný! Také prý se přimluví u Ježíška abych dostala pannu hod ně velikou a stromeček a ještě slíbil že bude mým i tvým tatín kem— Viďte že jc to pravda?" obrátila maličká k Horskému své zraky plné dětinské důvěry a 11 přímnosti "Musíme sc zeptat co tonm řek ne maminka — No Boženko jak jste spokojena s mým vánočním dárkem?" usmál se Horský laska vě hladě vlásky dítěte "Ty — ty můj drahý dobrý! " Víee nebylo možno Boženě promluvit! — Druhého dne byli lidé nemálo překvapeni vidouce Boženu vchá zet! do chrámu v průvodu mladé ho hezkého muže který vedl za ruku roztomilé děvčátko- Stanuli před oltářem světcovým na němi dnes postaveny byly vy řezávané jealičky Zář světel vůně kadidlu i po svátná chvíle v híž slavíme naro zení Spasitele působily tu mohut ným dojmem Když pak klenbami Chrámu roz hlaholil se velebný hlas varhan vyzněvší v starobylou krásnou Boženiny poprvé se zaleskly slza mí — slzami radosti štěstí lásky i vděku Svatá noc slavnost matek TNÁXIÝ náboženský a kulturní i-é badatel JC Maas platí za doko nalého znalce dokumentů a pamá tek dotýkajících se rAných nábo ženských obřadu "jejich rázu hi storie dějinné CKlvwlosti a vůbec celého jejich kulturně historické ho významu Tento učenec uve řejnil také úvahu o t zv Svaté noci ve které se obírá její histo rií -'a historií pozdějších vánoč ních svátků vůbec — pokud se je vila ve zvyklostech starých Ger manů na pravém břehu Rýna tedy ještě v dobách předkřesťanských Nejstálejším zvykem obyvatelů to hoto území zůstalo i v dobách kře sťanskýeh uclívání matek — ma tronae matres nebo matrae jehož stopy byly tu zachovány až po na še dni v t zv 'kamenech matron' Tento kult inatron byl běžný ve všech zemích a jak se možno do čisti v Tacitově "A{?ricole" exi stovaly "matky boží" severoital ské palské britanské germánské a j Anplové staří obyvatelé dne šního Slesviku začínali rok osmé ho dne před nynějším 1 lednem t j v den kdy dnes oslavujeme Svatou noc Ježíšovo narození Na zývali onen den pohanským výra zem Modřan icht což znamená do slovně Matním noctem Noc ma tek a to následkem ceremonií jež byly té noci konány Tento zvyk přejali nepochybně od Germánů u nichž byl velmi rozšířen ' Církev římská která se snažila odstraniti protivu mezi antickou vírou v bohy a novým uctíváním člověka jako boha přizpůsobila se a přejala hluboko zakořeněné uctí vání matron do svého kultu opat řivši jej pro křesťany přiměřeným jménem Ještě dnes na různých místech — a zejména ve Slezsku — prostírají ve Svaté noci na stůl aby juchové přišli a pojedli j není to nic jiného než starý pohanský zvyk užívaný kdysi v ítímě a roz šířený hojně í v provinciích egypt ských zvyk jeni měl za podklad kult matek K účelům křesťan ským hodil se výborně Ve Svaté nocí uctíváme nejenom nově na rozeného Mesiáše" nýbrž klaníme e i jeho svaté Matce Bohorodičce Není tedy Svatá noc tento nejpoe tičtější z křesťanských svátka jí- 1 _ „ ! 1 Ti- ru _ urnu imvuuu ixué BLuru&iuiuruuiu jako tak mnohé co nás dne ob klopuje uvýní prostým půvabem a poetickou usměvavou vůní"