Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (July 2, 1919)
ČASl KKDAKČNl KUITORIAL SECTION p o ic $ o K DNE 9 mvrNCÍ Í I i ll i I I V #iamunl flitk lUH #! 'fOlt R ó K 1 Kf linul Tif 'TOUHO " rirl SIMlNSKP POMPttY V MEXIKU SIM li l iTNslY iV V MXikll ji1 wUui ittý ve vzníceních tMu--ťdK( h kruzích domácí p (Mi e ještě irndicionnl nimi řvklHtin starých ipHtiél kí'- llllmA V tlOvějŠi dubě Mii Sř stále Častějším Z" zpil huniělc Im Ihi r ť Hl IH' rndilit návštěv ují hr v restaurantech M V ll()ti'líi'h IHŽ V lotllellfHlerh 'it trio Zlilélié tllA tiejwtší podíl přímo fatální nedostatek služeb „tlietva jenž V li lu republice VŠllde panuje Mexický sluhu ji' In pik vil lenivosti nečistoty i'Mo Itlilivosti A initiio lit lilii těch není N'i Im!' Mexičan iiwí vrozenu jednu výbornou jinak vln -1 m vt hýli NÍ Ml III Iď-lllilll páfietll H CO mníiiá nejr chleji ilninori sc sa lixclnlnnsli Xcjvhistné jší základní rasou mexického obyvatelstva jsou In diáni před pni tisíciletím ještě páni ctně lineš proletáři n dělní li Tvoří iisi dvě pétiny nejvýše hiuhI i piiliivinn všeho obyvatel KtVII jež V celém Mexiku se páčí na Dl nž 1 1 inillionu duši Když 'olií' přijel se svnil báječnou do hyvatclskou v pravou iln jreine Atekň Iivl Imliáii rolníkem — n rolníkem vzdělavatelem pňily je ilnsinl Mexický Indián nenáleží dnes ovšem jednotnému nějakému kmenu Im nárolopiseové dovedou tu nréiti wi pfillriilin sta nejrfiz (iřjříeli indiánských ras které Ke liší nejenom typem oliyillím ii zvyklostmi nýbrž i íečí n zaměst náním Mluvní rys v indiánského kmene jsou tu ovšem ii všech zun- lellIV II Jieillljí ne lilii V ticjliicnšílll poplili Ktnoifiiií Orlu Holin stu novil jiiko iiejvlastnéjš! zrničku lliexiekého lliiliállll rildolllléiliill jiikoliy odstínem jemného sm met u zkrášlenou barvu kůže tuhé lesk lé Hlt vřtSinoii liruhé ii drsné vin ny nejhliilmílio éernélio oilHtíilil dokoimlý i v ň lovily ohliéej Míše ný pouze vyéníviijíeími líeníllli „kostmi h malé zuvhIíIč velice c hislieké tělo! Oslňující bělostné zuby ll zářivé Velké oko náležejí k jeho nejvělší kráse Nejvělším 'darem miitefské přírody ji' mu všnk takoíkii nezdolná tuhost ii Mbi uvil I m jakož i neohyéejné zdraví které přes všechnu nepři zeú horkého i(iiliiehí dovoluje mu — checli jen — viimi těžko prii roviitl a které mu bývá průvod čem do ziuiéné vysokého stáří — Mexický liuliiín je dohroinyslný i skromné ne Kfiokojí s málem A le piidiiť-Ji nnri lenivost není hor žíha Icnoelin ni svétř 'At nic ho ničím nepřinutíte k práci nehoť propluli mi čiih "píirozi-iiosli" Velikým jeho liuhitelein je idko hol Svátku (Kiestim) je v Mexi ku do roku nekonečné množství ii ke kiiilémii z nich už náleží veli ká láhev "pnlipiť" iicjvýM opoj itčlio ničivého mlékovifého náio jť i palmy Hříiivc Kořnlkn infxi ckýeli Indiánu! le prnvdépodohno že dnešní In dián pochází 7 podřízeních kme nu staré mexické říáe Sleclitioká kasta Aztekft vymřela Apanřlé když no mocnili země pokládali zn rovnocenné jen její členy u kří žením mezi Spiinčly a Azteky hlavné jejích ženami vymetla ř hein staletí onn zvláňtní niNii meM ticň kteřf vedle iirapuvodiíího o liyvatelstvii ínilíánskétio tvoří dru hou vřtsiiiu iíly vatelstvii Sfali štikové udá viijí poče mesticu v Mexiku asi ii a 11 iroeent pří čemž jsou započítánu i menší procenta jiných kffeiicfi zejména muliitň ípotomiíň héloeha a černošky le vfilec za jíniH vo u mexického oby viitelstvn h komhinovaná a Mále jemněji odstiňovaná křížení ras tu neznají konce jsou také jed nou 7 prvních podmínek n příčin neohyčejné kráiiy tanutích žen která je Hvétoznáiiiá šlechtickou třídou dneáního Melika jsou Kreolové kteH tvo ří ttkfku i!0 [iroeent obyvatelfi hon t Mřiíkáni čistí Épanílské ho přívodu O Jejích považ na ptifll cestovatel Walter RuinroH velmi J!ív líčení Vdfi praví o nieh že Jhoh to lidé celkem dobromysl ní i ochotní troáičku ni potrpfcf na lenk celky A řaleSnou lejfan eí lidé klfří velmi rádi ní iimíjí zahrát na kavalíra nebo #rand Heííffwura i jsou Cizkostfiř dbalí Klarého ílchíeké(i ipoIřčfMik ho tonu nle ti jné jíikn Imliáh (snil Hlídáni Vrlikoil liinvosií 1'u irMire mravní rnsiné jovvno sil tlil e takový Motlean pAnrtii vyiikéin valachu sn ialí uprvti mni k sedlu a revolverem n pasu okrášlen snt vysokým a Mtokím plsléným kloboukem se sllíbmý mi nrdohnmi inléii krátkou ji rdť ckou kainjkou a úkými knlhoia mi do bol kde cvrlikají Veliké nu slíedovík npomíiuijící ostruhy 1'iíneui a išným láilccm je také krenl ve svém doliié lielrpéje ty raiistí se strany žen přes lo že jsou lu zvlášť krásné n plní přiro emho puvnliU 1'odle piihndlllé lio stiiromaui-ského zvyku je ta ké opravdový kreol docela mt hodným oilpúrccm každé manžel ské vérnosii a véru že domácí mrnv jí od nčho také nežádá Mei Spojenými americkými stály n Mexikem je v těchto o lázkách zcela vvsloveiiv ropor kulecný kontrast Tam neustále stoupající vliv žen — zde staro španělský takřka už harémovým životem aváiiéjíeí systém panství a vlády mužovy Tam zhuštěná energie nikdy neumdlévajíeí - de sklon k iohodluému požitkář ství ke krásnému a lesklému živo tu vesele vyžité hodiny Tam de mokralieké čisté rovné a volné společenské zacházení člověku k človéketo — zde nristnkrnlismus nesený do krnjnoslí panství tří dy vládců nad porobenými dílní ky A co nejhoršího při lom: mexický oby válel cítí jak život ni vlastnosti amerického nevěru jsou spobs'ensky zdravřjsí li že on lo dlouho hp svými nevydrží : a odtud ta zuřivá přímo bezuzd ná nenávist jakou dovede vyvolit li vášnivá krev španělská s nedů věřivou divokou krví dávných In diánu Hlavní místo mexického státu jest jedním t iiejk rušnějších a nejpoulnvejsicii mest na celeni svélé le véni až podivná z pří val cizinců kteří jinak iicvyneelui- jí ani jediného zajímavého kout ku na zeměkoulí stále ještě Me xiko míjí neboť prňmíriiá roční návštěva turistická nebývá tu značná Město Mexiko září zcela origi nálními a podivuhodným půva bem Nej větší jeho ulice jsou plny krásných skvostně vystave ných budov veřejných i privát ních které působí impoimjícíin dojmem Mnutému kattiedrata zasvěcená Vzkříšení 1'áně n Ná rodní Palác kde tfcucrálové jak o nobě říkají přijímají z rukou li lu dustojensl ví presidenta nvřd čí o ctihodné kultuře ii mocně vy vinutém národním citu A jdeme-li dále do končin před- inčslskýcli kde mexičtí boháči mají nvé zahrady a villové čtvrti zapůsobí na nás přímo nádher-1 nýni nezapomenutelným dojmem tropická bujnost vegetační nkvosl- ná zelen i nejskvélejší barvitost stromu i keřň štíhlých jako věže vysokých palem nádherných kro vín ze kterých vyrůstají drobné paláce a villy často až po slřechy zarostlé dponkovitým oděvem ži vého rostlinstva Město Mexiko samo leží 8ÍHK) stop nad mořskou hladinou ovanuto jsouc jasným a čístočistým vzduchem a jesl v celý rok dařeno takovým vzácným ovzduším že ne nám n něm nezdá ani v červnu Císař Maximilíitn rakouský to byl jenž první upozornil mexické obyvatelstvo na povinnosti ke krásnému městu a jenž první do poručil výzdobu a vykráftlení hlavní zemské metropole íeští více váak mihl pro mésto učinili Porřirio Piaz průběhem dlouhé doby kdy neobmezená moe nad zemí byla nousl ředěna v jeho ru kou "železný president" dovedl upotřebili velmi mnoho f přebyt ku získaných svojí příkladnou správou a Šetrností k zvcbbní KVého hlavního Jnéstn Za vlády prenldent Malery nestalo p rt to řiejmenSího eo by n bylo nrií žilo ryvreholílí jednou započaté dílo ÍWazovo Ba Malo m docela i to ž nádherné t bílého mramo ru rozestavné národní divadlo mexické zůstalo v zanedbaném slívu a podne nevf nikdo kam k# poděly šumy na ontt mtavhn ná- otléiliiiié a poudi iii" Národní tli tiidltt r itst a In lofc siřit by a i Inrs tli l MiHitni Im l pnlmniiii k inodti iini lubí A )tr pie MiulIlH li"í sť lil dokiillčl liá budova pnf laiiniilti nbintlitiA svou inibivDii a M ioii kui liol í 'I-hik' il hoimrnl Mexické ulice isoii t rána I k večeru pieplněny liejcilejším ft ZÍ výlli ruilictn 1'oiie hoiliny po lední j'oii pusty mhěviilá pro velké dusnu se zdržuje každý pml oeiiraniinni nrnvy Mitomoiiiiy n lláilhellié lkpáže kíiljí lliéstem bez nsliint A ble liuiito před ši rukou výsiaUiou braiM ii lockey ťlllbu líslií se relé z II lípy boba teh kupert a průmysl krt plných hovoru a čilosti a v užilý ni de svitým krokem narais na ptoda Vuče losrt vžiť Mexiko je z In tou zemí ehbiradeiii loleriiích hťá M tiehoť nikde nu celém světě In' povoluje stál tolik loieruíeh kon eessí jako právě zde Pokaždé kdy potřebuje peněz lo '-j ono mé sin ten čí onen okres nebo kraj anebo sama republika — je tu med loterie a zájem pro ni obje ví se také hned všude nový a ží v v — rmiiipielutí pfeil liliu kalilým řiikrlll lín lrh 'Jí MuiH knl4 t selii'rka shUiiis Věc tnA sr luklii Katil Smělý évodn Inir piiiid4 lirjiiiiieličjšiVh a f J 4élijširh kliWnl im skbiliku iti'iliivikii zabýval ne nd nastou pnd Irrtmi rtiŽÁdoslivým plánem rbinliivall království Ibirijuiidské k tiěimiž ibtél připojili liž li" Ibrliiskii Svýcaly a jííhl Kraneíi hne 'i' červnu )U přitáhl lleaiiviils jež tehdy hýlu opevné liýlil mtsleln Vedli že město lnů jeli sliiliou posádku doufal Z ho obinle po nevelké náiiiiize A vsul jako jeden muž vzchopilo se ye škeií měšťanstvo k zimfalé obrn ně pfi čemž se vyznamenaly ze jména ženy vedeny jsouce 'JO le tou llllilšitioll ilivkoii lohannnii (''oiiriliielovoii ilriilnni to paniiiiii Urleimskoii Když Karel Hur KUtiilský přitáhl k tiičstn tu dii iiitin Poiiriiuetovn pomodlivši se vroucně před strážnou patronko! icauviiisskou ii ozbrojena malou sekyrou (hiicbelle) prohíhalji li liecini Volajic "I)o zhriině!" li jí nadšení všecbnv lieltválilo - MurKiiturané byli jioružcni ntt SVOJ K SVFMUI V té v'i''in' lirásiiA chvílí v Metě nlirml nvu svá ildvilý lliilu'lli vflil v Mllllrll n) v nu losi rniM illoiiliý niinitik a v hviiimi riiin'l ne členil nnii — kily npln lim w vHltii véttlíu KiiiiiciixIíMki že Nprliut Jeho víeí ne mu vrítl we ii iii'tl ui v iiťiVloiru'' hIivi'!'!!! iiie pioitit k iidil ne lín ntitii Vnkintiivenského liiiď puMitiAiiii IiiihIh A K rit " iimiiii vt hIuvii' Vfillu k elli IIiViiíiiiii Hvfij k nvému! O kterak llinilíř rftpfiSohd řliroVIlk Iv on Igelitu Mlňvek v řeké iIiiAi kilyž nejprv pmlla v irliině iIiiňd a hilu' liiirlii'i'lii íonkďli unie! tluk I Ink miilél Mpňoy hyl hy sleli'1 ! ť'ii'li n nehe ii Jiskry iiiiiKiiiI jim v lilniilikii imlir vlnxtil loieil v i'1'IA tmi Jeden ilueli ik cil no rroilil ť'ech lileiliil f'1'i'lm KhM? [ll''n! vířil v nch a niií kuji Nvnilii hIimIiiíiiiii hřmel ve tvAř lieplilxlř iskiiilníinii Hvftj k M ému t i dnes iiel'ii'fý neplftelnli' ve prurlm ne hIJ1 U'h'i ii a Hiiut rnníii n přišitým himiiIiiii líilslva lniiií'11 Jež illiiiiliii k I a rit ii t liujknii o hvíiii rnailiellll Než hyř I krvá'!'! iřec jeM' iiimiiiiIiA n nové pliiiy mi iilmliii niiši kuje jak tvífr ke Nkuka m ekyslá nvé hIiiJii ii íerslvě nily k novým liiijAni n tilinil Hliírií Mj! VhCini li Iri v ii k doji ruliinhiíiiiii u Milení limC nAiii proti škAilil lrini : Hviíj k Hvéiniit A ni o I litin Imiln v niiAicli řn'lii'h nit y(iif v iliicíiil n-lkí (t}ufi ilnlií kily vřrnl iitcňni ví-rni hlň clii'1'in ve v inluilií hvoIiikIí i i'Hliie žll Až ilosiol volnili udí pone ku nliriiiií ll ku uceleni iiie-iih roptýleiiýi'h ttikil v iirmiiln niiviiiloliýcli l(iilili linjiiviilkn Jíž v'řl v iiepřcmoíilelné privn zliriuií lineš k flinku in řiiiTnie inuliiiliiíniii H uřfiie Hvě ililky iliíileilfiAmii: slavné htiliinr její vlnslli ťlmr bůié iNirday oé (jel nsmriUii Mátala zhjiiula též na poplM žil pu boji az čest národa a ro l lioll plVIu (Ibé jlily pro Velikou liiúlriiku obé Muly se za lil nu l isrny tni mučenineemi i Panna !r leátiskA za osvobozeni vř zi tnč ze jim clrl lunhliidy t harloiie Cor iliiyová pak za vysvoboznil své vlastí z leiin! ismu hr{Wo lady Ovšem dějiny mluví i o piipi iiccli hily zasietkovii iliplotnali kn řiehylii irávé poželmáiiím pro lidstvo Ink třebas hoMitidiiieui iniiikýzy Pumpndnurnvé jež -A lovedlii získali líiiiéř lieobmeze mini liu na ládu Linhíka XV n ve válce kterou rodmýchala proti Hcdřicbu ll„ rozšířila svftj vliv na jmenování Kcncrálnv — naprosto ne ku prospěchu nriná ly Potom vládu "Scinl potím kiny a Kcpniuy dala nelítostné zdeptali ťelé národy a co genius lespotísiiiu n skvělý přiklad ja lié pioslinlly Napoleiuny btijoV iiiee přede v&etni pak onu liísto lieky zamčená adiiie Hans liflie kletou Sardoti tuk libo? karikuje pdi pouhý laciný diva delní t ffiM A Jako hrdinka kU vrna jest i Vtrpuin llnuer'Uiere' ova "kliMiým šikovateleni" zva ná a vycnaiiieiaiiá íádem íesiné le-íle Pi (hnilý létu yskulku sla leéné ženy jsou opravdu rvláši lil ležlo její k vojsku povolaný bratr bjl sláh a chorý ohlckla Virginie mužský oděv aby se mí stv lo ho iliiln zaliiilitl do pluku V bitvě u Waiřruuiu zachránila jednomu selnlkn život u ohdržeU za to prýmky podnstojnlcké V Lisabonu slula se iiásledkem hod né rány na delší dobu neschopnou boji V nemocnici poznali je- jí pravé pohlaví Aby se iiepro zradila vzpírala se tvrdošíjně po- Irobili se operaci Kuiiléknř však sáhl k iiiirluilickýiu prostřeilknm ii lakovým působeni vyšlo na je- kýeh triufrt doilčlali se mftže ne Vo že slaleéný voják byl vlastně řesl je li jen páchánu s dfivlipcm-krásiiou bojovnicí a zastřenu jakous takous cnloslí Nezřídka přinuceny byly Ženy nastrojili! proti vlastnímu ehn tsvýni vlastním okolím aby nasiť li spiknutí jež svými následky 'ženini sví ženskosli daly se ve Hviíj k Hvéiniil jlíinnp KKATía lIVIb ZENA VE VAL- CE A POLITICE NflMIMMI žen které ne plo tou do politiky" rekt Kih mark "Není pro nlátníka větší ho zla nežli vlivy niímominisler ské a mezi těmi nic hroznějšího nad vlivy 'příslénkii'" Přes lo bylo doznat! I tomuto velikému státníku íř geniem jeho neúnav ného snažení byla jeho choř lafo duše Pomořan n politickou je ho tvorbu sledovala s rozumným pochopením "f'ím jsem ne stal je dílem mé chotí" přiznává Híh- marek "Ctím každou ženu klerA nán muže povzníáí která nás učí náboženství a mravnosti webová- vá nám naše ideály a pozemské žití protkáva nebeskými rfižemí Hád přivedl bych ženy politice ale nejsme k tomu dosti vyspělí!" f)I této zásady zfistal tedy I úhrn ííismarekft v zavřen politickým pa ním feeh naopak jak domy stát- níkiW íraneoiiznkýeh a ruskýeh kM 6U dlvn polítieVé Perío měly hlavní slovo jakž i lak mno hý list dějin ohoii národfiv líěí chytrou politiku hny t obdivu hodnou válečnou odvahu zn Na tržíílí v HiivflÍK hlavního to města řraneouzskélio kraj' Oíw WH m pomník posvěcený1 památe utatečné dívky Johanny váech Htrariách za rozoliňujícího volání dívky která a posilou při- HpéeliiivSího miirňYilfl Jáchyma de Koaull a jeho ailjiilariU vyprosti la z nebezpečného postavení a nko lívši mohutnou ranou burgund ského koroiihevníka zmocnila ne praporu Vévodovi lur((iifidské mu bylo po čtyřnedělním obléhá ní ne ztrátou nu lidech a dělech odtáhiímití a nepořízenou — Jo hrmě doslalo n odtud čestného přídomku líacbett (sekyrka) Dále jak herojsky vyjímá ne ona prošlá dívka Julie I)oilu-ovi — které za války německo franl ouzské zadržela nznožství depe íí z německého hlavního ležení ň doručila je Fniiifoiizfim potom jí — k smrti odsouzené — udělenu byla rnílosl od prince ítedřichn Karla kterého ilojal její vlasti neeký řin V Panně Orleanské (Jeanne ďAre) vySiniivfij ne i prostélio selského děvčete ?! Pornrzmy ni dávenou rekyni avé země ntéJz-n nřn jest géniu Francie Dech to boto genia vyzbrojil ataM dívřl ruce pro věc kterou mJadístvI ta to bojovnice zastávala učinil jl velikou jejími Miabaml větší pftll jeíi jejími ěiny a největáí Jejím iiťrpefiítn A třeba nplynuJa fá atoletí přec dontalo a í Panní' Orleaoiiké en do roynli a dueba hodni aourozenkf i r pozdljAÍ mílo míli nedozírný vliv na ději n v r v ropy luk zcela jinak upnujá ' nás jasný vznešený zjev pruské krá- uvity liiisy jejíž velikost vzklí čila z hoje a utrpení a kteráž by- a jediným paprskem naděje své lohy kdy ntát pruský zbiihnělý už do morku rozfiadal se pod Že eznou pěstí Napoleonovou a kdy zoufali i nejlcpší mužové země Její cnosli podobné cnostem slavné panovnice rakouské Marie "erezie jež říši válkami u rfizný- mi nehodami ncrozlMštínoii při oděla 'do forem nové nioby ty cnostl zakládaly ne na jejím po měru k choti a čelnému hloučku Hítek Dějinný Význam TuMn spočívá ve vlivu jímž ve vnější a vnitřní politice za války i mí ru v pravdě působila na krále a vcřzjné mínění StraSné dvojná sobné porážce pruské armády u Jeny n Auerntaedtn následoval d padek mocnářství řízeného nice ve formách ne vfiak v duchu tte dřiclin Velikého V bílém oděvu a a muilrými chrpami vo vlasech následovala královna svého chotě na jeviště víiiccnc iuvym virem řilékii po oněch hrozných poráž kách byla Nlrženn i ona Jen stě ží se jí podařilo opět dostihnout i dítek z Perína odvezených a do pravili jich na nejzazší hranice země Potupné vzdání se většiny pruských pevností vjezd Napo leonfiv do perlina trpká strádá ní zpupnost vítěze ntarostí o zá nik dynastie to vše podkopalo síly královniny pro niž nejlrp- éejšímí okamžiky života bylo ne tkáni a Napoleonem v Tylži Mez áspěehii zůstala její pros ba kterou přednesla když Na poleon nešťiisné královně podal rfižl ji!! ona váhavě přijala se slo vy i "Jen MaKíleburkera Sire!" a Napoleon vědom nvé moci prý přenešťastnoii kněžnu tuto šle chetnou trpitelkii na Irfině krá lovském která lisíceronásnhiiě [tocítila veškeru trýzeň a zklamá ní Jidskéko Jyfí propustil ''ne právě jemným zpfisobem což o- ntatnř není pravdě[iodobno : Hý ly f žuy vezdy nejsIaMí strán kou velikého f oltof o dobyvatele Vždyť je známo Že spolu n armii on Napoleonovou povždy táhly ženy v mužském oděvu byly to žemUiiiy smělé bojovné uvyklé dobrodružství vždy hotové za- házeli a puškou příkladem choť erierálft Verdiera Tato rckovuá dáma ítalka přívodem a Ztrvu pěvkyně a herečka opěvána by la v četných Jiásních a zobrazová na na četných obrazich 'a sice vždy ve nvé charakteristické uni řormJ! v kabátci na krku vystři ženém zdobeném řpauletarní v dlouhých kalhotech v malé čap- o ozdobené chocjiolem z pefí a hotovou nMrkou pistolí za pa sem Htejně bylo také od r m vídali ve víech hlavních ataneeb (raneouzské armády mladé ženy v mužském olěvu any zastávaly nezřídka nlužby pobořníkřiv ně kdy ovíem konaly jeíiř i jiné nlužby — jako třeba Jllyríne de Moreneii I'la Waínt Elmi a j 7% vílky) ApaněhiM ne opětova říl ll„ lnV Í l iniiiiii ni iini t Mtirya Wiilevv- I ! II I MMMI politice pfivnbiia 1'ollui ska modrooká rusovláska slili li' postavy která co slnvcná kráska měla svými pfivaby upoutali Jíro blaho lasli Niiioclonn který jak známu uchyl nepřítelem požil ku a květy trhal kde ej našel Puní Walewská choť obstárlého šlech tice byla svými krnjimy lakořku přinucena sláli se iriiloslnicí fran couzského císaře neboť od oknu Vlujjících pňvahfiv Mnyínýcli ni lásky Napoleonovy očekávali zno vuzřízeuí Polsky Duse Maryitiu byla plna pyšných vlasteneckých snňv Než ohěf její byla mar nou Království Polské zůstalo pouhým krásným niicih Její lá ska stala se tragedií celého náro díl který v Marii Walewské nu Sel nositelku nvé národní myšlen ky a-— nvňj symbol HUCUL8KÝ J ANOSf K Těsně s naším nynějším státřm hraničí na východě národ ukriijiti ský jehož část v Karpatech used lou nazýváme Iluciily Jsou to větším dílem horalé kteří pod o chranoii iiepíístupiiýcli hor přes veškeré násilí a útisky Maďaru a Polák fi udrželi si nvfij jazyk a své zvyky Kdo zná iniiďarskou ex pansi a snahu obrodili se z uciira (farských národu klení nešlítílase žádných zločinu ani bezpráví kdo měl kdy co činili k maďarskými četníky slúžiiýini a notáři a zná jich nurovonl n bezohlednost kdo zná konečně i polské šlechtice musí obdivovali tylo syny hor a jích lásku k svému národu Jest liže Slováci byli utiskováni zaku sili Jliiciilovč zejména uherští fi tink fi mnohem více neboť nebylo kdo by se jích zastal Vždyť U krnjina téměř neexistovala jednu část rvala carská lius druhou li (bičoval chamtivý Polák a i jihu (maďarská hydra požívala pomalu ukrajinské děti Jedinou záchranou Jluculu by ly nedostupné Karpaty a tam ii tíkal hc huciiliiký sedlák před pá ny a utiskovateli 'A těchto uprch lík fi tvořily se prvé čety zbojníku čely které měly mstít! ujařmené lluciily a skutečně dovolával s hiiculský horal často jejich pomo ci prolí každému bezpráví Ký div že během času stalí se zbojní ci čí jak je lliiculové nazývali o pryšci a jejích vfidcí národními hrdiny opévíinýmí v lidové písní Zbojníci ví bylo rozšířeno po ce lých Karpatech už po Ibilkán a není snad horského národa který by neměl svých zbojníekčeb hrdí nfi I' Slováku je známý Janošík ii llncnlú fiak Aleksa Dobří lí soudu ve Stanislav! zachováno je mnoho protokolu v nichž mlíŽ-im zbojníky sledovat! až do r 1700 V nich děje ne první zmínka o Do bríí roku TM a dovídáme ne že byl nynem horala v Pečen ížina Historky o Dobráov éínností táli nou pak protokoly až Jo jeho smrtí roku 17 15 O Dobríoví zachovala nn celá řada hiiculských évíi lidových v nichž o-pévá n jeho níla a apra velioHl — bylf vlastně hriejjl k'i wiideem nad pány