mi Min
i
O tiniení uinelcielt
a hladové Pnvliué
ll-1'lil'V S Vi
1 ! i
l( li ) tltl p
t iik lln :if
ťi i I 1 1 ttl i lil Sri'l''
lili V Vi
tbt filltíC" it m''i!V V '! i N iMuítitt sitill t p il1'!
Um liti txiili h inHnliiiřMií1! I
li ir:
tn i !-l-
iU
1 1 % H- U "i ptMil i
ii
ií )c
in 'I
ii t U i
mu
1 l-n
i i
„lil I
-'- 1 -pltl 1 lit -
ii '!' ji in iiui iiii tmi !
' t id ji ni mk ji in vintu A T'iti
! i ii ( pil Ji -pe l( illlpn j
'i il li' í lili !n ii Jiy u"li Mi'
' i ) k liill í 01 MV f lit tu' I
i 1'ntn í l bledli pU m- iím '
' i r I i!i t i se stulil'"
' ťfii i e n li i i kdt h (i „
i r d iv r-iu'i iiii i t
n i n in v í m l H-I pranic
Šrl ' llllll tlili" -lll Mři 4 { lil M ll tli li V Ml 1 1 1 l lil' illvá
M I I lili pťillTllllll iili' I-' ' tnu i tu I iil -rí i ! l j'l II Kin i' INlIII'
stiaduč poln lllllčll I sli-v Mílii ilillil H pliilil nv illt hliHli
ni tntiltlj tiiiljl nt
fď 'iill I I t
Jl' l sl i!ll IIIIHI
t '"I ' H i v 'il
t i ' II i
lli I íi'l Hli'
lllll'" Kokta
í V t I -)! -Illt I
i im du I i l
ll l i (I l'
' Si'i ll tllilil ' '
' i'iill lil ř Ur
i li ni! I I I "i
í no in Miim
I tll 'i'iitl
l lit 4" lll
ll ht I' I I ir '
'1 1111 I ' lll
il I lllll'' i l"
nl mi ďiV V '
I vlHKtllU " lllllt vdlU Irtlljll lllll ' 1-itr WVMt pl ll tlČ t 1 11'IMl II llfi!!' '"Mil M '
'ilit a hlil ihii lli U liflll Itl it i lil # Hktil 1 hi ' I lul lll ll '' tlllil í 1 # - l ll
il"tii lnr l i íiinil H-7MI J" 'AÍ" '"I"! -A ' lull ll il I ' '
til innlitit jili' lniij M Hull (niv j ilA jilf'it i'tit{ nl U iť-i''' '
tiJil miilii' nni)i' In u ul hiiii'!- IihiuiI " Ulili liti oimi't ni M V
llii jilt iH tť ltiil'Hiil'H"' 1 " illti''l! A t"ť 1'ltHiMI'li'l lM'iíl tt '! v V ti '' ' ř
I' il liniliiiíll lnut IIIH Aíilrtliiilllf' llM Ilřln l '" M"'tll 1 ť
' kln M lii-tliilt I i S lilr' Kil' ÍM" JiiHnl luřljlx pltlmt Itillt lr 1
in HP Inl'11 l ín 1 j ' int l l -i'i ll t Ut ť j í i l' l'l V ' !' l i t l'l '
lto liťililii liv t'iil lul } I ' li In tu Ixl' II "I ilii' '♦Mi'U' 1'iMii il I '
kón jiil Vílni lirftř i 'li 1- I'ilhi i W 'til tlu I I' 1 "l "'"I" '"t" I"
iMllil (" K f í I ji'í iti'li (i vliiMii lupy tl ltlíl Tnlr li
ni t
!' I 1
ví ItU
iwlMI II J'll'i " M II 'Kll II pMtlI
Xnlil trklV lllllllrll pt !l
íírll 1111 liiil Ml llť'ii''lll IU1 Tulí
tlil všri'Mi ii-Mi'ililii in lila i
! lín liiinl iiHtiiilii ink iuiiiii
pn tiílll nilili'ii til iiilMÍř!l i-'
íl vltllIplKl lil i ill"V llllíllil 1 1
viilřl 'i' M' iimu iIÍV ii
1'rilM'lpíil VÍ11 liriii'1'kiÍMIH 11
fS #' 1 1 11 cllli'1 pll'lill Iv - 1 1 1 1 1 ' 1 1 1 1 1 o
Ji'H" Ji ilnnil Vtliíťllt Kilw Hlitll
I ilulllii'k it I iVliíri fllVsIilli ť II
liV Tiill'11 Hlvrlli lll IkiiimIs
I'iiiIii ťiiiii' 'iikťnřil: "IMmiiví'1
píiliuSi'! il' ! 1 v I 't c 1 1 í jeslí' in'-
sMlll''illl 111'IMIlllll iťllllllil )ílllll
I f 1 1 1 lllllíl jlkiv j'' IN till iiVi''
lili llatl'liillil liIMnrl J ji'šll" likli
i' iii'('illiii'il 'tvojí V í'l''lllií hii'
in' m prinrriinii liin'1'iil'liiil a
iiřfímliri' li ji'šli' iHlinliit i'Mnvti('
lili hIIVIIi'JUI plllililill iÍTlHrSti
ťllffinf II pluto i'ihÍIH riirlť pil
Ncěkíit !"
"Alf jii niun ífň!" iiiííinnr
mlpoili'l misii I luliiiilick ii re
ii í-i pííviikiivnli mu: "1'fijilf
nu'!" Tniiilii iKTolioiltii' přešla
l()VJll "'('Ill-CK nuly Xllisldl?"
piíil ni lni fniík
"i'll'i!" oilpovr-ilél Xlljeilnoil
liylo mu luk vešilo! celý kvÍ'I liy
(iltjíllllll sluní ni' Ulil elltélu N'e
cílili oh'1' lulejíl "Na sllleilítlioll ! "
si í'l'kli A pllk loilIléMil) ililee
mi vvIimzoviiI jikn míé ruky I -ruky
jen hv jí sukýnky líepelaly
II OellítécnéllO lllfíhlll dělní 11
diváci se váleli Mníelieiil 1'oioin
jiílé priiieipiil píiihil nijaké kmi
hky iiitése ťivpéeliein iliieMiilii
illie ~~ ilievéiui Iriililři jeho po
klíldllíee Ve voe pod plneliloll
llllplllilll He hojné tlrolinviilí pění-
Iiiekii pustili lwidý zu krejcar
sinél in] na ni M-dnoiit ale knždélio
shodila líalmdéj nciiiolonif jií
nelí kdy jindy vyvolával divo
ký potlesk a uniích sotva se ob
jevil Mél oéi zality slzami a tuk
pitvorné Ntahovnl nniualoviiiié tvá
íe p nikdo n" nezdržel iiprímri
ho Hniíehil leiioiu niaininka pln
kala kdykoliv m' naú poílívala
I principál překonával sám se
l)C Vlipein srícl vzlelllé plOIllloll
Val k olieecnst vil n nil do lieluíil
}c sc louéí -
JVcdnta vení jirotáhlo nc tú do
soumraku po sedrné' hodíné za
padlo slunce Rozsvítili lucerny
principál zapálil bengál a niíilíéká
Ksiiicralda naposled jako veverka
vyšplhala se na provaz v výšce
od sf ronili ke stromu napjatý la
k oblá'ck růžový a lesknoucí se
perlami vznášela se posílají' hubí
cky na všechny' strany Zraky
víech upřeny byly na ní J la ba
dej modlený sedej skrčen nft z"ioí
ii kolovrátku opíral bradu o ko
lena dlouhých nohou a díval se
fedinou hubičku kdyby poslala
jcniii! vidí j"j přecp n výsky a to
l'iih ví kam hubíéky rozhazuje
Tonda Ifanybal vAlom sí toho že
no j hrdinou diicíního dne roz
kročen s rukííma řuríinthky v
bok fipcnýfiia n úsměvem pozoro
val vvercí skoky její lile jak
lit dovede malíZ-ka! jako by ve
vzduchu se vznášela! opravdu ja
ko obláček! Kývá jí Tonda Ida
von řia pozdrav KfneraJda utni
jc h? naó — aspoň ht mu tak zdá
JVÍneípál přihodil znov hrst
ku benyálu rudá zác vyíldila až
nad vrcholky topolu A fcf o
pravdu K-imcraldt stojíc na jed
iiť' noze nahiiutti nad propastí hle
dí na Tondu tt posílá tnu bulíčky
obřnft rukuimt jemu A
kloní ' jk' hy seskočit d)ié!
'"A'Vy r7lhSA tihf íkolív
ví I" tvrdM wwhkoH lile!
jsko vpvrka lví dál po
vMítdnri frovuze — už už jj
řřdřhl %Yiifftn Najlnou tln
mt-hť tózkostlíví1 vykřikla a jako
ileliii piiila politiky a Tmi
1' in i'lil jak ii'Minl msili tu
I uhlík t mi scrlili v sl nllV
I 'l HV i e pi i flil I a! illMl ! '
Iv-lrri illil Ňl'pla lill-j Jfšll'' !il
l(rl 11111 ' i ln m' nlil'1'rli 111
k liioíi'
' ' Vidím ' ale bN I pí i i'' ili'a'
i pi nv ! ' šeptnu ji iiipn iilá
pl ilii ipil cllí'je m' piislld leknu
tílii al" jako b 'C dělili je olie
ei-iisivii a hojnou dnešní návslc
ii Konce pi eiUtavení bengál
iloliisíná nbeeciisl vn s kl ikem n
vctclúu smíchem roeliáí se a
rozbíhá
Plim-ipá! vedl konec jirovail
pl'"hlií jej 'Tojďle selu!" ZVO
lál Khiiii niklu i llan bula s')ln-
liilléjdll "pOlivcjlť se ! je pře
ííllll tle li"ere !" lil tfll
sc zaťatými zuby rohléul sn do še
ni pod topoly "Který ďábel to u
dělal zahučel
"'Vsadil bych se to ten mou
řenín pohnu prokletý!" šeptem
pronesl domněnku Habaděj Ks
nu riilda přikývla hlavou
"Kde je?" zvolal Tonda a vy
skočil jako by se Hitcl roběli
'Inllt
1'ríueipál mávl rukou "Kdež je
um konce ! nebude čekat vn odmě
nu ale neujde jí pohan niobu
indiánský ! Vsak já jej !" po
hrozil do prázdna
Šeřilo se Hvězdy vyskakova
ly jako zelené jiskřičky na nebi
l'u návsi ješlé bylo živo kolotoč
koníčky jezdil ozářen barevný
mi lampičkami ovéŇcii liospn
dy zaznívala hudba
" 1'ujilu linu ! cekají nu unie !"
řekl si Tonda
V té chvíli ocítil se už Habaděj
v náručí své matky Přiběhla u
plnkaiiá ale ziirdéná štěstím oví
nula mu lokty kolem krku líbala
jej "Ted" už jsi zase miíj syná
čku !" Šeptala "vrňtíS domfi
ke mně budeme zasu spolu jako
bývávalo!" Habaděj stál objí
mat s" nechal polibky nevracel
- jako dřevěný panák! řekl by
principál A byl tak směíný ve
ivčiu uiumrají zabílen hlinkou
ukrutné směsný jako za on"eh o
kiiinžikři kdy s plným úspěchem
ivýřii vystoupením vzbuzoval mni
íciiý potlesk a divoký řehot nul
tých i velkých diváků V jem
srdci byl podivný spor citfi dč-lin
ská lásku v něm zápasila a osud
n vin kouzlem nějakým touhu po
lichém štěstí v náručí matčině s
vírem omamných přeludu Térneí-
Zoufale ohlédl se po Kwnerablé
Starý Ahrihaui 1'crkim klepal
principáloví na rameno " Dobři
lo bylo mistře! znnnenité ! Sám
neviděl jsem už dlouho tak zdaři
lé představení A výstup Hany
buleni s jeho tátou! — sám jste
to vymyslil - byl oríjdrielní pří
mo skvostný Hezky oba zahráli
na tátovi - kde jste ho sebral'
bylo vidět že ještě asi málo
kdy vystupoval v podobné úloze
ti tužil se Já tomu rozumím fl
mříj syn Oskar t-prve! On jtíV
do světových žurnálu a iovídal —
co jsi povídal Oskare?"
slečna Ymuxhíi l'nd o
zdobou nevětších divadel!" od
včtil mladý pán Mubokou po
klonou k maličké princezně —
"ýkia je jí pro fakovoubb če
koi ves!"
"Ale co jme ujednali v pole
dne na toru zřistafieme mistře!"
iokračoval Abraham drže frinei-
pala ya knořlík kazajky "Vozy
kon h vieehno eo mít" píevts
mu jí fnám kup nlnínou ee
nu n bee víech ondfl vhm hoto
ií vypfaff Htffinif í ovíem nvftj
dluh úroky l jeté ikm jtín-
Tu yJtUrfiHř-l Jirírif'f6 TťdtVtu
y v obJáVek Utrhl oblohy J hlavou n zasmál
siemltav kleá 'rotaz zaiví "řMybHt jen ehtl moM by
i'í"' 11 iiiO t-n-í um í
ptíd iln m hii lile piini ípál jen
!lioii viiil n řiiiíič blýsMd o
č'liU
!iidt pin - iitiiťu iii lň litým
In hni d P I I llldč f UČtte
lasínn le i I iťfiv ai'i n nu
llilr sl:'la s LhniMI sl lopt linii
ipii kun i i n i n I i do píku
' In iio iv' nadání ' -ii t a
i Ink Iciioiiii nilní je '" slyší
la jeilliollis i Oiitil lib' IleliPlllllě
11 1 ilil olVÍl'iíe IoíiIiMii 'oZ
hošlié 1 1 )
"Tuhle jsi'111 11 slš ll slokril
I 'o s im 1 ' '
"Co 1 ílll ' slečnu h li!- ový III
1'ilenti'lii !" loolinil 'i Iuim'h'
elilel umění " ld liVsIe ehtébl!
bilo a diamauly pršelv hv vám k
uokám Neboť '' ívla opět n
inhidý pán zapomněl co chtěl iící
Ale začal loVii: "Dovolte libých
sam olevilll Miiel cestu ke slaVe fl
štěkli )oei la lleištllč roillllí se
le mým potěšením vyhledával
inladč talenty líto je mi vidím
li jak mnoho tuleni ú tratí s" jen
proto že nikdo se jich neujme A
tady u nás v ("'celi-íeli je tolik ta
lentu! Tmělci kýclt lidctitfi iu!i
tielacli a jirivch a jiných kloný
láme tčíné' o lič A Ztrácejí se
mizejí aniž by se uplatnily W
fií li to veliká škoda pro národní
hospodářství? letioiil tceh politi
ckých talentů co il nás zajde -
nežívejte slečno prosím ! A budu
millioiiářcni nli jenom tak ně
kolik millioiiú mít -! v bukal -lí
je síla a moc niíllionáí tof
jako modcriií čaroděj všecliuo
niie co chce třeba zázraky dě
lat Až budu millioiiářeiii vysta
vím školu pro výchovu talentu
všeho druhu a všech šměiíi - o
všem že i Vídni — Co tomu ří
káte slečno
"IV-kám až budete miHiniiá
řem" 1'íinii 1'erkiwovi luladšíinil spn
lln překvapením sklíčko s oku
'Odpusťte slečno millioiuiřitJi
iislč budu pociclí se mí získtit
deset t~ ne! jenom pět lakových
dnihokamú iiměleckýeli jako jste
vy — říkám to ypřlinně A ledy
Mpříiiťnost zi upřímnost : ehléla
byste svěřit svfij talent mé pro
lekci' Jsem dobře znáni se všemi
řiditeli 'velkých divadel a kritiky
o nových zjevech v uměleckém
Hvélř píšu sám— chtěla byste!'
Ale vy 11111" ncpiřsbmcháte !"
"Poslouchám Cu jste poví
dal?"
"Chtěla byste jít se mnou do
Vídně otevru vám brány dvorní
ho divadla --" Ksiuerahla zamži
kala očima jako by se najednou
podívala do prudkého světla
"Chtěla byste - jít se mnou?"
šeptal mladý pán n hlas drobátko
se mu chvěl "Nemějte žádných
obav jsem poctivý muž nechovám
žádných iickalých úmyslu aniž
toužím po lieh vářskciu zíkii -li
jen z čisté lásky k umění -— vaše
ho talentu je fckodn — zakopaný
poklad! NVjínéné pěl tisíc ročně
počítáme-lí průměrné — a skvělá
budoucnost! Nuže? poslechnete
mé radyt Tfltínkft principála se
nebojte dá si říci zaplatíme inu
A kítneéně neopustíte ho — bude
te jej podporovat už budete ♦slav
nou a bohatou — Nuže?" Cekal
dlouho marné na odpověď "Vď
jdet se mnotl? rozmyslete se!"
Patrné se už rozmyslila potfá
sli hlavičkou kopla střevíčkem
do písku hŽ se rozletěl n podráž
déuA odwklaj "Zeptejte ř líaba
děje!" Zafoěíll m h lehkým sko
kern zmizela kdesi z plflehfotj V
strnule dívl se ya ní mladý (tán
Pak vtiskl si k oku sklíčko a o
hled! se po HabaIjoví Ketkal
se jeho zuřivým pohledem
pM rameno plačící matky díval
♦e Habaděj stratlívý v masce )]&„
na Vtin Perku pokrčil řumeny
vzdychl k podíval se nu hodinky
'(hh ibyhom Afí!" řekl oleí A
brihurnoví
"ííned yníéku! Terlf jk
rozhrlnefíi ttmf friřicípíle?"
Abrhíot jeřt4 drH prlnejpítii
kuořlík
"robř! dobře!" řetrpčlív
bručel principát " i 'vidíme f top
křičel t ihilthrt pus pít hrtje k Im
't lč t: hlilsein luidln
Pt lil Pi t klIMiVl' Cosi pnlii Im vi
piitfbtlí li til bái'i li ''t J pani t
lie ihili se j mlí hmln ale
fi "bil e 'n biiiril '' vjí tu'n'1 i lli
lile a slílit Jej nb jilllll liťto'
tiikll 11
iý!
íoiliié učinil) několik
VI acidit se "NMlái klI
i liiiee
o' i ll
lihl 1 1 1 1 1 1
llllčel Sl
jrimiii sede
y HIM v seh h
e v pl snu ill Mi
"Tel jdll ji' Pálí liilll tě n
tulí oj synáčku dťiihý! nb
žl ť lllohl b s jíl se miiuii in
til pllil' sMhhii' Si' rVrlíilV 11?
bila pťiiii sltikalii llrili Hi tlie
H hl si tulní čii!H Slllitl
i pil il starý tntik i In ld ( ni "
jilnl i "Kluk ! to li luk '" n -
i čtiě ihjal jej ol Id 1-011 I' 1
In II I liluil ilnilioil ' i ll li id hll
loll pt It lalll I ! pntpnHeii'
lupal KínVI : " Ut 1 tm
lliliiilbkite ! Tnliih' lď klid u
e jsllie ooibko e ! "
Galini došel i pritieipil sí„
jll binil společnost illnMlýni II
j káním a kiiiielnýnii konsk litr
liiiikii oii 1 1 ni i ip nu m Ii na ni
nikdo si ji ne šíiiuil Vtnli n m
1 1 K I ii prosebné
mám iimliiveiiý líncích mohl b s
i jíl se miniu spal
" Wiiiohu !" určitě a skoro ivr
ilě oilpověilěl "s selil jste mil
iiiiuko musím koně nlistiiinl
jjscui In sám nemohu se vzdálil"
I dělili I lllll křížek tlil čele "Te
d s Pánem líoliem siiiáčku! zí
ítril UŽ blldellie pospolu A
ješlé budeš hrál zilraí" Znova se
loplakiila "Ne nechci lo už vi
děi lak mi tě bslo lilo ubohý sy
náčku!" Sehnul hlavu (i rty upřímné pi j
Ih! I nu hubenou její ruku že cí
tila jako když řeřavý iihlíček tam
fioluí Vzdychajíc odcházela
Vítkem tvář otírala -- ješlé však
se M'átila ftřcslapovnla otále
la íl konečně nstýchně sc zejitn
la : "A co ta - - '"
"Kdo?" "dna maličká
kniiiedinntkn - " Chtěla mu vidět
niíiniinkii do oeí ale stjuiček vy
lioni se jejímu pohledu
" Ksiiieralilii myslíte? Spí co
by dělala "
leště jednou ji poeliuala křiž
kelil "Pálibílh ě iipatrilj dělal
ko!"
Kiincéllě odešla Sešcřilo 'ii' u
Habajléj díval se jak mamin
ku odchází - cosi jej dusilo sví
ralo mu hrdlo chtěl by sc rozběh
iioutí zft ní chytit ji zlíbal - b
la tdk shrbená tak ustaraná n
trpěním zlumrná
4 ti 4
XIV
' hospodě bylo íivo a hlučím
jflko v úle když sc včely rojí
Hudba hrála sklenice napěněny
chřestily cinkaly po stolech u
prostřcíl senkoviiy pod laiupoii v
úzkém kole točilo sc neúnavní ně
kolik párků v horku v dusnu a v
tabákovém dýmu Rozvířené suk
né zvedaly prach holky visely
chnsníkúm na hrdlech jako klíš
ťata Sotva unavení muzikanti
ztichli zuřivým dupotem taneční
ci vynutili sí novou písničku
Starý Holoubek se rozdováděl
píval s hudbou a neuměl li písni
čky broukal podle noty nebo sáni
'ikládal slova k ní jako: "Vesele
jcu páni brat i vesele vždyť j"
zítra neděle!" A kouřil doutník
který do polovičky už rozkousal
pil ii dával připíjet všem po fadé
a čtvrtého kolena ale odpustil
spoecu lokrát už vypni vovíiI
n souvisle o Tondovi jak ho klu
ka nezdárného proklel do třetího
a či vi tého kolena ale ifclpustil
mu protože je kluk po tátovi A
šenkýřku malou a buclatou Štípal
do ramena kdykoliv sc mihla ko
lem až kvičela Zavládla divoká
sváteční nálada pod nízkým trá
movým stropem
-fenom Parborka Novákovi se
děla smutné u strnule za stolem
Mistr Holoubek jí donutil ív ve
41a taky do hospody - jen na o
kfirnžík hned odejdou doprovo
dí jí domň sliboval - ale chvíle
ubíhaU za chvílí a JWborka lie
vědouc co sí počít sedébj zámlk'
ll VZpOlliífltlfl že její psí n vozí
keio čekají venku vyjou nedo
ékuvě ířeznící sousedí podáv
li jí sklenice hby připila Kotva
ulízla jen tak aby nikoho neura
zila Dívala sc dokola na ťaneč
niky jak e to lam ehuuodí Ni
kdy ui-ínuhU u bylo jí dívno
pro- ty holky tak zběsile se fnč
Několikráte natáhla mfain ím ru
kív "Mohli hyehom ui jeti lo
tuh trýíku!" Al líoloiibek ní
chlH rozumět Jeítl jen jlno
díval i nalít
POW Tonda řotvn % přvlekl
SM u vesty upínal knoflíky
lv n ňvnle jh4 pumpou smyl
oblíeje utopy bývalého Hany ba
I' ilolil-vell lidi ' "toroVllllč clllčlil se oi slotu
llllst l
pil n i
Slt selu pinl okny t ' p
ýl
V lolll jiikoliV In tllšil
I oiiliek sii ulili' II ' ' A li d
lllllikllllřl iihliljle Sulo! 'eini
lollilo llil lun u Je lo lioilnil
holčinu proved" ji Nulo páni
muzikant i !"
Tonda poslušně pokročil k I ti i
borec Zesínalíi nohy pod ni kle
suly neměla tolik sily n odvaliv
aby odíckla Kdvž jí Vil kob in
(iíimi opřchi ir naň bcilčky aby
neklesla
Mistr Holoubek pokyvoval spo
kojeně hlavou "Tak ! lak ! duši
vám lo povídám Tomlii lepší
ženy nenajdeš Paiboi-kn je jn
ko zlato!" Srdce Tondovo bylo
náladou dnešního dne tak lo
inéklč c kdvby mu poručil aby
ti lift l s Hni liiirkníl klekli k oltáři
poslechl by eil se Usmál lili til
linka a pevnou liikmi vedl ušli'
iiulč děvče do kola Tanečníci
jitu ustoupili hudba uhrála o
lo Xatoéil se h Puil hni koti nic
sol v i ji udržel klesala neznají"
laklu sni s a nohy zvedala lila v a
se ji závratí zamotala " Veiimíiii
1'lllčit !" Iiošelilalíl mu Pícce s
ní několikrát v kole zatočil vy
zvedl ji od Zelně až sukně se jí
rozletěly aiiiiluiuííla oči Ozval
se hlučný potlesk a už z"c nedo
ěkavá mládě naplnila kolu
"Doveď mne ven !" prosila še
pleni liřirhorka ' dveří i nimi
vyběhl mistr Holoubek "Co?
co?" ptal si "Siuid ucel š ode
jel"
"Proč bych nemohla - poje
du sama"
"Ne! Tonda té doprovodí když
na mne nechceš čekal" rozhodl
mistr "A domluvte se cestou!"
řekl šibalsky "no rozumíte? Pyl
by z vás hezký párek Slyšíš Ton
do? doprovoď Itarborkii a domluv
sc s ní lcpší ženy nenajdeš!"
íiďl to velmi určitě zasmál se
"Nil jeďte! Šťastnou ceslll!" A
vrátil se do hospodv
Venku bv la už noc lichá teplá
a jasná nad kostelem slál měsíc
hvédíček jako máku Na návsi
pusto jen tu a lam u vrat bělel
4i nějaká zástěrka I' knMcIn pod
lipou spal ponorný Mnrborka
přikročila k vozíku klerý tu ce
kal zapražení hanini radostně vy
skočili Pohladila Tvjmi po hlavě
a-nkla nedívajíc "e na Tondu:
"S Páucmbohcm!"
Neděla už ve Vozíku "Ne To
níčkii í'roč bys jezdil?" Siuutiič
to znělo "Spalnou zábavu se
mnou by měl ustaň a tanči
jsou tam jinačí déyčaln" Tonda
paméiliv tatínkovu rozkazu chtěl
něco nnuiítiit "Nefoníčku k
ničemu to není nejc m pro tebe!"
dálo se mil Že ZíiVzlykll a v fč
divili bylo mu líto ubohé nehezké
dívéíee
Vzal jí zn ruku "Proč nechecí
abych h leliou jelf"
"A lak zvedbi k němu bez
barvé očí v měsíčním světle se za
leskly a bjly zality slzami "H
Pánem Poheui Toníčku!" Až iť
jak se mu srdce sevřelo opravdu
líto je jí hodná je
"Tedy sama pojedeš?" - "Ha
um!" Naklonil se vzal její Ida
o do dlaní t vlněným Šálkem už
0 jí zakryla1 u políbil jí na čelo
na nbř očí Cítil jak se yacbv4
la "H Pánembohem líarboiko!"
A jet na rty wvťené xludué
jako ed Neopětoval jeho polib
ku -
Odvrátila hlavu Švihla fííem
psy Tyjfr 1'rok Jetií zufívA
Oěkají"e ]t „knl Odjíždět
Pnrborka do měsíční nocj hlava
e jí toě"íbii umutno smutno by
li) i!i i) t cbi n íH m-'-'"
j l l:l„ x -ii I) n I d " ' s
I i ll I-' 1 In Ll ""'
) i in i- i v id i ' i" "l
' i i ( -i i o 1 1 j'ii' po 1'inti
'1 í nu i i It i i' i t" h H'' '
! I i ' ' pi l ili I í I : l ' mu it O li i
i In itmi
- I ii tn "I f v(tl-ll t
'i 1 IVt llill pt livirtn
J li ni ni In ťf lnli hal jak V Im
j pilllé lilte inu? kil - "Cu puk y
I i -l I nik íl s t"U ťilnl řásli l
I I mi ' ' tnliii'l lni HU lim k O
l! In mu lil i si In tak ďi vý4o
In tln titliť d" skoku řlálo si
' tln4 l llde HČjí11 illVltl li tím-
' kol e lonlmi fi -letnil Al" '
I n 1 Pniiodll lllVoil fltlVÍ'!l
pi nu l i i biilnil a i hlťl se il
v l l 1 1 1 ďi biivpndt do tiltiee si
1 t Kl v v tom ndechl t tlal'
í inný výkřik
'i'doin llill Nelidn li Inkovi
laskov ti v V ji ktUtí jako kd ž se
lilii"! 'vre iloléril lllll lllilelll i
I kosili V ě In ZMliěln A opět '
Pud topnly í
V H"l lni prilieipálii jak
lekl e plfiehlv ZVcdlIC protni
j iiil tu llltoei iTollda (lišil kilo
jsiui li rabích Ale principál
In I ještě v Impiilé a pil na li ri
!(( -_ -i lidi lii se děje cel
m in 1 ion pud Inpolv ii v oi
Nelniilýsli se illolilio rozběhl '
tam
Tohle se lani dělo Kdv ž I lbl
děj rozloučil se t mamiiikoii zou
fllýlil pollleileni VV plOVUilil ji do
kinl iiriiiicla poiácivým krokem
v šém večerním zavzlvkal za lila
vn sc chytil Ale jen na oknuiik
propadl te bolestné náladě
vzmužil -' zalál Zuby otřel oči
pospíšil k potoku umyl se strhni
se sebe pestrý inuiiiriij Sušku a
převlékl se pak opatřil koně po
nialil to s nimi Šemíka polilo!
na hlavu u jiinkovitou Lucku po
hladil do ticha jí zašeptav že od
noiivtí kolikrát jej shodila holi
král kopvlein zasáhla zuby mu d i
lainelie vliikla VScelnin ilčliil m'
ZÍ'HUÍčiíli chvíllťlll S lisiuěvell
diléie Dlitiibn 'C loučil s Pavli
Moll naházel jí celou zásobu drob
nvch nitek a hoeliuík Ivrdčho
chleba'
"S Pobeui Pavlínko!" řekl
Podiv nla se na ii Velkýma rozum
nýma očima - v zubech rvbičkn
jakn by se ptala " Kam jď-š
llaliadéji' IdcS lam k severní
mu iíimi kde hranic a břehu m
má širý Occiin? Vezmi mne s se
bon!" Teskno mu bylo Což ví
sám kam půjde ' Papoušek za
kíehnlnl cosi neměl rád drzého
toho ptáka zkaženého lidmi od
kterých naučil se nezpůsobům
Habaděj ještě jen zadeklamoval
Pavlíně: "To skřivánek byl jitra
hliisiild in- slavík huď musím
odtud jiti bych živ byl nebo u
mru meškaje " a diasil všechna
světla
Pod topoly ležel stíll lllěsíélií
záře chvěla se v zelených větvích
jako když stříbrné penízky do
tmy rozhází padala dlouhými
pruhy po bladkícli kmenech sine
kalii sc dolu ke kořenům v podii
pauý trávník
" Iviuicrablo !" zavolal tiše #ád
mi odpov ěď " psincriiblo !"
"Nevidíš inne?" ozvala se na
jednou maličká princezna Sedí
la na uji a zrovna paprsky měsíc
ni mlhavé jak lehký vélřík Ve
výšce zakolísal větvemi padly
na ni od hlavy k drobným nož
kám jí ozářily Shodila už n
zové sukýnky převlékla se do
všedních kartounových šatů plá
štik měla iehozeuý nu ramenou
zapínala jej
Se zatajeným dechem přiblížil
e k ní "ICsmer-aldo! pamntujeS
co jď řekla I 1'teČcme --!" Zaše
ptal
"l em pipnivemi!" odiovédé
ii klidné " Cleccmc eheeS-lj "
" Chceš f"
Dlouho mlčel "A kiwi t" bázli
vé se ttáznl
"Kami" Princezna pokrčila r
moiy 'Tož j vím? Kamkoliv
kam dieeí Půjdeme j„ko ti dva
v pohádce jak se jmenovdí
- Petřík a liožcikíi Pňpdeme (
světýlkem snad nalezneme dobré
ho kouzelníku -len hkm ti rity
béhueme se pr tamhle 1 mezí
kam daleko do světa!"
Zamyšlen díval se mladý hoch
jak zi potokem biu pozdní pšenj
"e vlní se v iiésíčiím dvétle Mf
vedle ní lékam do dálky ae tSh
ne bez konce Jako temni pííinkn
'-udit líozbžhnout s# po ní?
Kam? Cítil ž itki odvahu IV
hodli to Kmerald u-mila Hi
pohladila jej po fváří
' (rokrěvSfiJ)