část redakční
editoriaTšection
POKROK
DNE 15 LEDNA 1919
V onamování výsledek platí
Zkuste "POKROK" nejdříve!
In Advertisment Resolts Count
Try "POKROK" First
NEJSILNEJSI
MU2 FRANCIE
NIUPOSIJWNftlříl zpráva f
f iiMrs Cléiiienceau-ovi bo
iivin'ii) Kivniii'1'ii Francie zněla
nejpodivněji ze všeeh těch zpráv
jež V posledujch Iřilláeti měsících
přinesl nám kabel ze sesterské re
publiky v zámoří Clémenccnu jol
si odpočinout do Mmiilleron-en-ParedVv
Tiit Yendee místa kdo s
narodil před sedmdesáti osmi ro
ky Odpočinek ji' něčím eo ve
řejnost nedovede spojili s jménem
tuholo francouzského státníka —
muže celé nuly politických přízvi
sek jako "tigr" "ničitel hini-
slersleV" H podohliť
Je něco pathelickčlio v postavě
tohoto '-starého bojovníka před
kferýni se nachází dosud jeden :
uejvělších zápasů jeho života —
obhájení nároků Francie v míro
ví' konferenci — vracejícího so v
této zvláštní době do míst A lila
peekého života To hitech' největ
šícji polit iekých úspěchů vrací sc
do ovzduší svých clilapckých snů
aliy nahrál dechu po měsících vy-
Hlllljirl prače po (inccn oej eiisem
ohav o milou vlast jez tni konec
roplaseny byly kapitulací nepří
tele a slavným vítězstvím země
jež pro světovou demokracii při
nesla oběti nejtěžší
Kariéra (leorgex Clémcnceau-a
jenž po 'dvakráte byl premiérem
Francie byla bouřlivou a napína
vou od samotného počátku Z 13
maele stal se Mojžíšem -— z poli
liekého ničitele lidí a vůdeu stal
se jedním z nejtvořivějších fran
couzských státníků Z člověka
který za dnň míru dovedl načrtá
vat! obraz politického života Fran
cie v nojčernějsích barvách stal
se optimista jenž neztrácel naději
vc chvíli kdy" všichni kolem ně
ho zoufale věšeli hlavu
Ve chvíli kdy znovu ujímal se
velkého úřad n republiky zaloužil
toliko aby bylo mu dopřáno do
ěkati se konce války Přání jeho
hvlo splněno a válka zakončena
byla tak jak prcdpoYJiUU v tceh
iiejsniiitnčjších pro francii chvi
lidi kdy mnozí z jejích státníků
'již v duchu spřádali kompromisy
k nepřítelem zničivším některé ?
nejkrásnějších krajin této čarov
né země
Clénieneeau povolán byl podru
hé do hradu nremiera rrancie v
listopadu roku 1017 kdy duch
Francie zdál se být i nejvíce po
kleslý Německá propaganda ří
zená Caillauxeni Bolo Pašou a ji
nými značné seslabila francouz
skou tužbu po úplném vítězství
V té době nalézalo se mnoho lidí
ve Francii kteří se domýšleli že
je zbyteěno pokraéovati ve" válce
Nebezpečné škarolilídství zachva
covalo celé vrstvy národa" Kýlo to
V této málo utěšené době kdy
Francie povolala k veslu jednoho
ze svých nejsilnějších lidí — svého
tigrn Toto přízvisko získal si
Clénieneeau v době svých vzrušu
jících polit iekých zápasů kdy ká
cel politické modly u ministerstva
Francie chtěla mít i v čele muže
který vedl by ji k vítězství Clé
nieneeau ukázal se býti takovým
mužem Obnovil nadšení fran
couzského lidu svým obdivuhod
ným optimismem
Ani v těžkých dobách druhého
německého náporu k Paříži neztrá
cel ducha a vyvolával ' naději u
francouzského lidu svým klidem
Clémeiíccau je klidným — zajisté
nřeo ví o slabinách nepřítele tak
soudil francouzský lid mezitím co
Clénieneeau jezdil na bojiště a
konferoval s vojevůdci Jeho
chladná víra v konečné vítězství
a opakovaná prohlášení k fran
couzskému lidu že poslední 'čtvrt
hodina' zápásu pozdraví Francii
vítěznou udržovala francouzské
ho ducha v nejvyšňí naději až do
hodiny skutečného vítězství
Clénwnceau sloužil v poslanecké
sněmovně francouzské od roku
]S7fi Podílel se na mnohých váš
nivých zápasech politických na
které Francie nezapomněla do
dnešního dne Jako redaktor ča
HopiHU jVIIomme Libře mři péro
mocnější ne nejostřejší meč ve
Francii Byl žurnalistou bystrým
a poctivým a bezohledným k pří
teli utejné) jako k nepříteli řel-Ii
za věcí v jejíž správnost vířil
anebo jednalo-Ii ho o ohrožení zá
jmů Francie Jako protikleríkál
bojoval za odluku církve od státu
si
Vedl zápas proti volební reformě
kterou považoval za nedostateí
nou v roce lf)12 a později vet
íápas který měl v důsledku pá
iiiiuilcrst va Pi iaiidova
Ani počátek války neznámem
u něho ochabnutí bezohlednost
jediiiilo-li se o očistu domácího ži
vola Bezohledně napadal korrup
ci a neschopnost Odsuzoval ne
hledanými slovy vojenské omyly
Tak bezohledně počínal si v líto
íeli mi administraci že jednou
"asopH IÍIoinme Libře byl polla
čen' O několik dní později ale řa
sopis počal vycházeli znovu v Bor
deaiu pod názvem Illonime Eu
eliaine ('lemencenii nenechal
i náhuhek na ústa a byl to lila
vue on Který uKazni i auiaH
Iiolo Pašu v pravém světle
Pvl 7(! roku stár když povolán
bvl do úřadu premiéra na miste
Brianda nic jevil lakovou energii
jako padesátník Jeho snahy po
zlepšení zdravotních opatření u
francouzské armády jakož i lep
ší zásobování potravinami učini
v z něho miláčka armády Jeho
iramatieká řeč v poslanecké sně
movne v červenci roku l:)W znaei
la jeho znovu vstoupení do fran
couzské politiky V této řeči pro
hlásil se Clénieneeau pro nejúsi-
lovnější vedení války
Clénieneeau počínal si v úřadě
premiéra nestranně Toliko o ví
tězství se mu jednalo" a málo á
leželo mu na tom komu svěří tu či
onu důležitou práci O poctivou
snahu a schopnost jednalo se mu
především Pracoval ve dne i
noci v zájmu vítězství
Je zaiímavo že Clénieneeau žil
po nějakou dobu také v Americe
Přišel do Ameriky v roce 18(iij ja
ko 25 roků starý' jinoch a po něja
kou dobu učil francouzskému ja
zyku v dívčí škole -ve Stamford
Lonn ljvl medikem a po svém
příjezdu do Ameriky chtěl se vě
novali lékařskému povolání Ale
výdělky jeho jako lékaře byly tak
nepatrné že raději volil povolání
učitelské Zde spřátelil se blíže s
jednou ze svýeh žaček Marv
Plemmerovoti kterou oženil se v
roce 18í9 Xěkolik dítek pošlo z
tohoto manželst ví leč po několika
letech došlo k rozvodu Za něja
kou dobu na to Clénieneeau oženil
w s Pařížunkou
Do Francie vrátil se Clénieneeau
v době kdy vypukla prusko-fraii
couzská válka Xa cestu kterou
konal v mezipalubí si vypůjčil —
Přijel do Paříže ve chvíli kdy
hvězda Napoleona Třetího zachá
zela a zvedala se třetí republika
Za krátko jmenován byl mayorem
distriktu Montmartre Za rol na
to zvolen byl do ' poslanecké sně
movny Jako bystrý politik kte
rý tepal bezohledně každý zlořád
stal se obávaným a když později
založil i časopis stal se značně
vlivným v politice Praví se že
přičinil pád více jak šestnácti ka
binetů Podařilo so mu dokonce i
přinutili presidenta Grevy-ho aby
vzdal se ve prospěch Carnota A
tento-velký vliv ve francouzském
veřejném životě zachoval si až na
naše dnv
President Wilson v Paříži
mmtt
v
-vor i
W 1
W%ď)o
r~2n
i !f YMfW
-
JI T 1
V
"
1 vlfcWV
President Wilson a president Poincaré jedou ulicemi přeplněný
mi jásajícím obecenstvem z nádraží k Muratovu paláci
vu co vyžadovalo to prače nez
dostala se taková zpráva do slou
pců listů Nebyl to jedině zpra
vodaj který ji poslal jenž na tom
pracoval Zpráva prošla skrze nu
ce tclegraťistň byla znovu a zno
vu předávána někdy doplňována
upravována a často i měněna
než dostala se "sazeči jenž ji vy
sázel a odevzdal formaci k vlože
ní do časopisu
Od prvních novin které vychá
zely v P-enátkách a nikoliv V Ři
tně jak se vešobecně má za to k
modernímu časopisu je velký
skok nicméně účel těchto novinář
ských prvotin i našich dnešních
islů je stejný — informovali a
kojiti zvědavost jež s vývojem
vzdělanosti přirozeně stávala se
stále větší — s
Není ale účelem tohoto článku
psati o vyvojt novin nám se dnes
hě jsou velké korporace a posky
tují zprávy celým stovkám Jistil
Isou ještě některé menší zpravo
dujnv jako International News
Service a jim ale ty nemají velké
ho významu
Význam těchto zpravodajných
ústředen či agentur je veliký jak
už jsme svrchu podotkli neboť
bez nich ani těm nejbohatším Ji
stinu nebylo by možno přinést i
tak přesný přehled současných u
dáloslí Zpravodajův tyto mají
mezi sebou jisté smlouvy a zprá
vy si vyměňují a doplňují tak že
mohou poskytnouti přesný obraz
událostí současných
K pochopení významu této zpra
vodajské světové služb dlužno si
připoinenouti jejích počátků Pů
vodem svým je zajisté mezinárod
ní zpravodajství rázu obchodního
mezinárodní zpravodajské služby
liž V polovici století devatenácté
ho počaly se vyvíjet zvláštní or-
jřány pro rozšiřování niezinárm
nich zpráv což dosud obstarávaly
pro sebe jednak vlády jednak ob
chodili domy jednak časopisy Po
nud k toiniilo osamostatnění se
světového zpravodajství dal Pavel
Julius Reuter klerý vyzbrojen od
hornými znalostmi s neobyčejnou
houževnatostí pracoval na zalo
žení samostatné telegrafické kan
celáře šťastná náhoda mu zna
menitě posloužila Bylo to dne T
ledna roku 1SVI když Napoleon
111 při novoročním přijímání v
TVílIeriích obořil se na rakoiiské-
o vyslance slovy : "Lituji že nio-
vztahy k vaší vládě nejsou již
tak dobré jako dříve Ale pro-
1 I v 1 I
sim vas aovsie sociu svému pa
novi že moje osobní city vůči ně
mu se nikdv nezměnily M Toto lí
bilo se ve tři čtvrti na jednu ho
dinu odpoledne v jednu hodinu
rakouský vyslance od císaře ode
šel a již za hodinu na to byla po
ulicích londýnských prodávána
vlastni vydaní časopisu ohsaliuji
eícb tuto sensační zprávu a v zá-
41 11 '
ílavi telegramu nvio poprvé uvc
leno: Heuterova zpráva Podob
ně jako líotshihl po bitvě u Wa
terloo postarav se o to aby nej
dříve obdržel zprávu o výsledku
bitvy chytrým bursovním mané
vrem připravil jiné lidi o mnoho
millionň jež nahrnul do kapes so
bě tak i fienter založil sji ifte
bohatství a slávu touto zprávou
Ostatně je o něm znám ještě dru
hý případ takového využití situa
ce Dne H dubna r 1875 byl za
vražděn president Spoj Států se-vcro-ameriekýeh
Lincoln Reute
rřiv new-yorský dopisovatel James
Ileekseher dověděv se o tom po
půlnoci najal zvláštní rychlopar-
ník který iilumc] za odpluvši jiz
poštovní lodí do Evropy dohonil
ji a předal kapitánovi zprávy ku
další dopravě' hdyz poštovní
neboť obchod nejdříve měl zájem
jedná o to abychom naznačili ja- na takovémto rychlém spojení Již parník i se blížil břehům irským
kym způsobem se zprávy rozsiru- v šestnáctém 'století bývaly k do- měl to Reuter zařízeno jiz tak —
ií nrostřednietvíin novinářskveh nwřiin muilírumvin nMiuiiitvmv neboť tehdv nehvlo ještě podmor-
jí prostřednictvím novinářských pisfini soukronivm přinoiovánv neboť tehdy nebylo jeste pod
ústředen a jak tyto ústředny yy poznámky hospodářsko-politické skélio kabelu že ryehloplaehetni
olany byly k životu Tyto zpra- určené pro uvedení ve všeobecnou loď plula parníku vstrie Zprávy
odajské ústředny jsou dnes vel- známost Tehdv ovšem hvlv za- v krabicích neprodyšně uzavře-
leou mocí neboť jsou s to rozho- sílány rychlými posly a poštovní- ných byly s poštovního parníku
lovati jaké zprávy mají býti mi holuby V šestnáctém století shozeny na lieuterovu jachtu jež
předkládány světu Čechoslováci byly střediskem mezinárodního dopravila je pak na pevninu kde
moc těchto novinářských' ústředen zpravodajství Frankfurt nad Mo- zvláštním telegrafním drátem
pocítili v minulosti neboť jevila se hanem a Antverpy Královna Alž- Reuterovým byly ihned sděleny do
u nich nechuť posílati zprávy o hěta anglická měla na antvcrpskó Londýha Že Reuter mohl takto
národě ěeslřéiti Naše statečné ar- burse důvěrníka kterv isa s ob- hráti na burse v bezpečí a ziskati
mády je ale k tomu přinutily chodníky v dobrém spojení sdě- ohromné obnosy rozumí se samo
Dnes kdy Československá re- loval jí všecky politické dňležitěj- sebou
publika razí si cestu do řady svo- ší novotiny z Evropy Frankfurt- Leč Reuter nebyl prvním z tech
bodných národů světa o zprávy o ské ěasopiseetvo ještě dnes má po kdo viděli velké příležitosti v ob
starávání zprav Byl i to 1 raneou-
národě československém není nou- vést velmi spolehlivého informaě
ze pravodainy se prnno pren-nilio nraniene
íáněji V poskytování zpráv o na
sem životě Prorazili jsme ledové
krya stanuli jsme u svého cíle
V osmnáctém století vyvíjelo se
toto zpravodajství dále avšak te
prve ve století devatenáctém se
Máme -dnes vlastní zpravodaj- svými technickými vynálezy tele
nou ústřednu v Praze a tato jistě grafem a telefonem pomocí tisku
JAK SVĚT
ZÍSKÁVÁ ZPRÁVY
PRŮMĚRNÝ čtenář denních li
klů nedovede si imi niVdsta-
vjti jak mnoho hlav a jak mno
ho rukou pracovalo aby umožnilo
inu získali přehled toho co děje
se ve světe l'ri ctem zprav z ce
lého světa nakupených v sloup
cích listu ani mu nepřipadne na
mysl že má v rukou výsledek na
máhavé práce tisíců lidí roztrou
šených po celém světě a nepřetrži
tě pracujících na ukojení jeho
zvědavosti
Nejsou to toliko redaktoři a sa
zeči které má příležitost viděti v
práci v úřadovnách časopisů kle
ří pracují na (lenním listě Jsou
eedé legie zpravodajů v celém svě
tě kteří pátrají po nových událo
stech a prosí řednictvím telegrafu
kabelu a pošty zasílají je přímo
svým listům anebo ústřednám od
kud opětné telegrafický drát je
roznese do vňech koutu zetné Co
práce vyžadujo poslání jedni ta
kové zprávy kterou člov?k pře
hlédne za minutu nemůže si neza-
Kvčrenee ani představit
Musel by vidět i před sebou ce~
lý len složitý aparát zpravodaj
ský aby mohl m učinili předšla-
mde hráli v budoucnosti důleži
tou rol li v slovanském zpravodaj
ství Hvly sice i v minulosti slo-
atiské zpravodajny ale ty nemě
ly velké váhy neboť ple jejich
působnosti bylo obmezeno
V Americe nejznámějšími zpra
vodajskými ústřednami jsou As
sociated Press a United Press 0-
rozvinuje se nejvyšíí měrou Prv
ním časopisem neb jedním z prv
ních jenž přinesl' telegrafickou
zprávu přímo pro časopis urče
nou byla "Koelnische Zeitung"
ze dne 5 října 1840 Koncem
sedmdesátých let minulého století
byl mezinárodní telefonický roz
hovor již pravidelnou součástkou
roku 187!) na akciovou společnost
s kapitálem HÓ millionň franků
A II má různé výhody od fran
couzské vlády která za to vyžadu
je čás! vlivu: zprávy A II tedy
dlužno hráti jako polooficiální
francouzské vlády tedy vždy ve
smyslu vládním zabarvené Dnes
A II má filiálky po celém svě
tů a nedodává abonentům jen te
legramy ale i zprávy rukopisné z
oboru politiky obchodu a financí
lálo obstarává pro noviny dodá-
W 1 Ml i O x _ V
ni danKii a íeiuiietonn noiovycn
zábavných příloh štočků prekla-
lů z cizích jazyků literatury i
žurnalistiky zprávy z parlamen
tu soudních síní hursovníeh zpráv
atd Krátce A II jest myšlenko
vým úlem jehož bručení jest sly
šel do uej vzdálenějších koutů svě
ta —
Reuter založil svoji agenturu v
roce 184!) a téhož roku založena v
Jcrlíně žurnalistou Herna nlcm
Wolffem vydavatelem National
Zeitungu jiná kancelář Časopis
měl dobrá spojení a Wollfovi na
padlo že by mohl došlé telegramy
přepustit za jioplatek také jiným
listům Konkurence se nebál je-
likoz sólokapry jaK se nazýva
jí sensační zvěsti si vždy nechal
pro sebe Wolťfsj Tclegraphischcs
Korrespondenzbureaii (V T) za
krátko dostala privilej pruslíá
vláda jí dodávala své zprávy kte
ré byly přede všemi jinými dodá
vány Tím stala se VY T oficiál
ním zpravodajstvími pruské vlády
Od r 1774 jest to rovněž akciová
společnost
Roku 18")4 založil obchodník
Guillame Stefani ve Florencii i
talskou agencii která r 1870 po
dobytí Říma) a zrušení papežského
státu přesídlila ve věčné město
Tato kancelář (Ag Stef) vyjad
řuje oficiální názory italské vlády
V Rakousku před jeho skrouce
ním určovala časopisům směr
zpráv C k korrespondenční kan
celář 'Byla! to agentura slátní u
tak zpravodajství v Rakousku by
lo úplně v rukou státu Byla Ne
statněna v roce 1860 Její vý
znam nyní ovšem je nepatrný Za
hynula spolu se státenr rakouským
a bude-li na její místě vybudována
jiná nebude míti velkého význa
mu rozhodně ne takového jaký
bude mít i Československá tisková
kancelář v Praze
Agentury Havasova a Reutero
va v Evropě a Associated Press v
Americe tvoří dnes nejmocnější
světové zpravodajny- Woltfova
agentura v Berlíně ztratila mno
ho na svém významu v průběhu
války ale může po obnovení míru
opětně se povznésti na místo prvo-
zi neinohvblivěiší národ kterým třídní Ruská tisková kancelář
přísluší primát Francouzské zpra-'je2 založena byla v roce 1869 žni
vodajství do dnešního dne zaují
má jedno z nejpřednějšíeh míst
Francouz Charles 1 la vas obchod
ník kterému' Napoleon svým uza
vřením kontinentu pro anglický
obchod pomohl do finančního se
dla zařídil si v Paříži 18Í10 inse
rátní kancelář která však vzrůsta
la přibíráním různých odvětví o
znamovatelskýcb až dospěla k ne
tušenému rozvoji llavas zemřel
roku 1858 a jeho dědicové přemě
nili Agence llavas zkráceně A IL
Vojáci a dělníci proklamují německou republiku
První fotografie jež došly z Berlína a jež ukazují výjevy z německé revoluce během které vojá
ci a dělnici tjjmuli Ke otěží vlády Hlavní obrázek ukazuje Filipa fccbcídemaniia na podstavci Bismar
ckova pomníku proklamujícího německou republiku Hořejší obrázek ukazuje revoluční vojáky něme
cké projíždějící se městem v automobilu Vyzdobeném rudou vlajkou
nalistou Kat kovem zašla v prou
du revoluce Bolševici rozesílají
zprávy prostřednictvím jiskrové
telegrafie ale nikde nejeví se o
ebota je rozšiřovali
Také Rumunsko Bulharsko
Španělsko Norsko a jiné státy mě
ly anebo mají menší agentury ale
ty mnoho ve světovém zpravodaj
ství neznamenaly Je téměř jisto
že v novém uspořádání světa také
tyto zpravodajské agentury pod
stoupí jisté změny a nebudou filou
žiti jenom určitým zájmům: a urči
tým' vrstvám jak tomu namnoze
bylo ale zůstanou nadále mocným
činitelem re světovém novinářství
' Nenapravitelný
"Proč sešlo se zasnoubení pro
fesora Hlavičky ť'
"Pro jeho roztržitost Chtěl
poslat nevěstě krásnou kytici rů
ží — ale zapomněl ji a poslal
prázdnou krabici po česku škatu
li A na ni napsal: "To jsi Ty!"
_ —
Skoro stejné
"Jak že oba synové našeho to
várníka jsou mrtvi? Co se jim
stalo!"
"Jeden spadl s halonem do mo
ře a druhý vyletěl s motorovým
člunem do vzduchu"
Štěstí
"Ten chlap má z pekla štěstí!
Když ho dnes vezli policejním
automobilem k soudu přejel šo
fér hlavního svědka!"
Trpká ztráta
"Jakže tys posud nezapomněl
na svou bývalou nevěstu?"
"O již jsem na ni nemyslil ale
včera jsem se dověděl £e zdědila
dvacet tisíc a lo znovu zjitřilo
starou ránu"
