Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, January 08, 1919, Cast Redakcni Editorial Section, Page 4, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Strna 4
POKROK DNE 3 LEDNA 1919
—
POKROK PUBL CO
vydáví
POKROK ZÁPADU
a místní vydáni
v Crete pro Salině okres Nebraaka ve
Schuyler a Clarkson pro okres Colfaz
Xebraska ve Vťilson Kas pro stát
Kdusas v CeJar EapiJs la pro stát
Towu v £t Faul a Minneapolia Minn
pro stát Minnesotu a v Tyudall S D
pro státy South a Xorth Dakotu
TŘEDPLATNÉ:
Pro Spojené Státy
Pro Kanadu
$250
$375
Zásilky penřžni díjtež se pomoct pe
něžních poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujete li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhů čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí bý ti slušné psané
bez úmyslu někoho osobné poškodit a
podepsány plným jménem af již má
byti v redakci utajeno anebo v dopise
uveřejněno
KRAJINY POBALTÍ
Pobaltí je nyní scénou zoufalé
ho zápasu mezi bolševiky a malý
mi národy toužícími zříditi si ne
odvislé republiky a bude zajíma
ti vylíčení této končiny světa o
kterou jeví se nyní velký zájem
Z moře Severního lze pronik
nouti do zcela jiného světa — do
moře Baltického Vedou sem dvě
cesty Přirozená mezi Skandiná
vií a Dánskem Skagcrrakem "a
Kategatem lTniělá z hlubokého
koryta labského do zátoky Kiel
ské —
Cesta tímto průplavem 'jes si
ce kratší leč Kategatem a Belty
zajímavější Všechny dánské o
strovy jsou sice ploché jsouce jen
částí velké nížiny německé leč bez
zajímavosti nejsou Jsou pokry
ty vrstvou úrodné půdy mírně
zvlněnou bujnou zelení porostlou
která jen místy ustupuje lesům
Hodí se proto výborné k hospo
dářství jež jest proslulé Celé to
bohatství ostrovů jest vzděláno
pilnou rukou rolníkovou který
jsa velice vyspělý činí tu pravé
divy'
Moře Baltické jest vlastně vni
trozemským jezerem Příliv a od
liv není v celém moři vůbec skoro
patrný Jsou tu ovšem zřetelný
některé změny hladiny jakési ko
lísání ale to jest pouze následek
větrů vanoucích skoro stále od
západu nebo jihozápadu Jiná
zajímavá okolnost jest i to že mo
ře Baltické jest skoro sladké To
lze vysvětliti jednak zase tím že
jest uzavřeno k západu a jednak
tím že se do něho vlévá mnoho
řek mezi nimi pak i veletoky ja
ko Odra Visla Pregola Němcn
Dviua záp Dal Elf Angeniiaun
Elf a Toruea Celkem lze říci že
v tom ohledu jest mofe Baltické
jediné na povrchu zemském při
veliké rozloze hiá přece 400000
čtver km jest vlastně sladkovod
uí pánví skoro úplně uzavřenou
Ale ta barva jeho! To jest bar
va pohádková není ani modrá a
n i zelená Přechází do běla — od
tud asi tahé název neboť: "baltas"
znamená lotyšsky bílý Nikde na
povrchu zemském nelze shledati
nČco podobného Tu jakoby jem
ný nějaký bílý roztok byl vpuštěn
do vln jenž zázračné mění jejich
barvu Příčinu tohoto zvláštního
zabarvení hledati dlužno v půso
bení oblohy jež sc tu odráží To
jest také příčina proč není voda
zde tak průhledná jak by se oče
kávalo Tato zvláštní barva vo
dy vyvolává též zvláštní dojmy
Zdá se že jest určena hladina to
hoto moře k vyvolávání fantasti
ckých zjevů plnýeh kouzla jež
jemné neurčitě se pohybujíce
mizí udiveným zrakům Zdá se
jakoby hladina tohoto moře měla
sloužiti za koupel pohádkovým ví
lám které tu ve smutném zakletí
dlí a jen občas objeví se na po
vrchu aby si pročesaly zlaté vla
hy vyhřály své bílé údy na jem
ném tichém slunci To jest vskut
ku oblast utvořená k mythickému
uctívání nadpřirozených trii kte
ré se tu někdy jeví v dobrém sou
citném naladění jež se smiřuje a
odpoušií A což ty kocábky bílé!
Vše splývá hladinou v harmoni
cký celek Jakoby byly částí to
hoto moře Bílé jich roucho jest
Proměna
Malého Tulpcnbluef ha táže se
na ulici jeho známý "řekněte mí
-o pak he stalo t t' h $'5000O Lt
ré vaíe sestra zdědila"
Tulpenblueth "Ny co be z ukh
WiLjo fctát — ívakr!"
jejich symbolem Nevinnost něž
ná spí v jejich nitru tak nilok
jak moře samo To 'není jii bo
drý svérázný seveřan to jest člo
věk s dúší jemnou příli3 měkkou
Moře jest mu mízou jež živí jeho
duši ono jest mu nadějí jež kojí
jeho žádost ono jest mu obětí jež
tiší jeho boly To moře bílé! I ti
rackové bílí jakoby tu byli bělej
ší nevinnější něžnější I oni se
svým divným letem jakoby těšili
duši rybářovu ve smutku i oni ja
koby radovali se s jeho radostí
Jaká to harmonie!
Tak jako moře vyniká všelija
kými zvláštnostmi tak zvláštní
jest i břeh baltský Celý tento
břeh jest plochý a provázen řa
dou majáků postavených tu pro
bezpečí a výstrahu Jest jich v
skutku třeba neboť mělké moře
Raltické se svým proměnným' bře
hem jest záludné
Nízký písečný břeh ten vábí k
návštěvě Jeho jemný písek jest
určen takřka k tomu aby byl po
duškou člověku dřímajícímu v je
ho pohodlí Proto vznikly tu čet
né lázně tak vyhledávané cizinci
Lázně plné přepychu Skvělé v do
bě letní kdy tisíce a tisíce lidí
toužících po moři a sladkém jeho
objetí nebo i mnoho těch jimi pe
níze nedají spáti zajíždí sem od
jihu pro osvěžení v mírném slun
ci baltickém Lázeňská tato mí
sta proslulá svým podnebím v do
bě krásné pohody a unavujícím
rázem v době dešťů jsou zdrojem
velikých příjmů Německu Sem
zanáší se bohatství z daleka Ži
vot v létě v takových lázních po
dobá se víření barev v různých
světlech Tu lze viděti různé ty
py 'lidské s vášněmi jež se tu
bouří bolestmi jež se tu utápějí
nadějemi jež se tu budí Ta se
žije ve velkém slohu plném nád
hery banální jež jest tak předpo
jatá a domýšlivá že chce býti v
čele kultur chce- udávati tón Ži
vot nehluboký pokrytý vrstvou
pozlátka jež mizí s odchodem sai-
sony' Tu teprve odkrývají se stin
né stránky těchto míst věčné ne
konečné mlhy bez rozhledu širá
bělavá do Šeda přecházející pláň
vodní
Nelze se nezmínili při líčení
těchto míst c tonu co tu bylo kdys
Balt vyvolává v duši našincově
vzpomínky na zašlé dny slávy bal
tických Slovanů Těžké přetěžké
myšlenky vybavujíce při návště
vě baltického břehu Vždyť tam
kde dnes zní jazyk německý mlu
veno bylo kdys dávno slovansky
Ty nízké smutné břehy jakoby
dýchaly dechem minulosti kde
přičinlivý slovanský člověk zajíž
děl sem pro jantar To byly do
by slávy Čilý živel slovanský byl
tu nositelem dobré celkem vzděla
nosti sprostředkoval spojení po
moři mezi severem a jihem zápa
dem i východem Spokojenost
byla tu domovem klidný vývoj
spěl ku předu Leč byl to vývoj
jednotlivých kmenů Celá řada
malých počtem větví slovanských
zápasila tu o bytí Žila bojova
la vítězila Leč byly to boje
kmenů jednotlivých jež nedoved
ly spojití se v celek ba mnohdy i
bejc kmene proti kmenu Z bojů
těch jež často pro malicherné pří
činy byly vedeny zbylo jen kme
nové nepřátelství jež se „mělo sta
ti celému slovanskému tělu v
těchto krajích osudným Od vý
chodu jihu i západu blížily se
mraky kteréž hrozivě se stahova
ly nad hlavami slovanských Hli
níků a kupců Byly to mraky ger
manisace mraky tělesné převahy
Z nich čišelo jak hrozivý přízrak
otroctví otroctví hrozne bez smi
lování bez konce Leč ti lidé ja
koby toho neviděli Místo aby
spojili se k obrané alespoň v té
době v jeden celek nechtěli za
pomenouti minulých rozporů Ba
spíše ještě vyhledávali spory o
hranice o výkupné o zboží Tak
mraky nad jejich hlavami se hro
madily tu a tam již zablesklo
vzdálený rachot byl ohlasem ble
sku - Tu a tátu ozývaly sc již nářky
jež vyvolávaly srážky úkladným
nepřítelem Nářků přibývalo
rostly silou i počtem Bylo již
slyšeti úpěnlivé volání o pomoc
proti zlobě nepřátelské jež bez
ohledu zahlodávala se do těl ubo
hých Slovanu A ani tehdy no
vzchopili se Slované všichni ježto
se již vzchopiti nemohli Valná
část byla již zdolána germánským
živlem připravena o čst maje
tek a bidla Zbytky vrhly yn o
víetu v zoufalý loj Byl fa vsak
pobledni záp kance na něhož
vrhla e smečka divých psů drá
pajíc inu maso z fla Byl to po
slední pokus záchrany
však na prázdno Odvážní pobiti
slabší v otroctví 'uvrženi Obchod
z rukou slovanských přeSel do ru
kou germánských Zmizely staré
zkazky pohádky luzné o rozkoš
ných chatrčích místo nich drsný
germánský obyčej bez ohledu bez
slitování Smutné vzpomínky!
Balt jehož jméno spojeno jest
8 nalezištěm jantaru pradávné
pryskyřico stromové v níž do
dnešní doby zachovaly se nám for
mou nezměněné zbytky hmyzu
dávno vyhynulého nemá zvláštní
své osobité formy
V širých lesích borových jež
místy nehostinné písky pokrývají
zvučí píseň našich drobných pěv
ců a na pustých ladách rasclino
vých prohání se ještěrka živorodá
Nízké pobřeží baltické má zají
mavé pozadí Táhnou se tu po ce
lé jeho délce močály které se roz
lévají na březích řek rozlehlá ra
šeliniště a neúrodné vřesoviště —
Tento kraj má drsný ráz jest ta
ké málo'obydleu Jen tam kde v
údolích naplavily řeky produktiv
ní materiál jsou plochy úrodné
leč jest jich málo že člověk tu
takřka nenaučil se ani půdu vzílé
lávati jen tu a tam malá pastvi
na poskytuje mu živobytí jež jest
tu tak skrovné tuze skrovné
Nejtypičtější v tomto celém kra
ji jest lucueburské vřesoviště neb
glinská step Jest to část balti
cké nížiny mezi Labem a Allcrou
na jih od Hamburku Krajina ta
jest průměrem 300 stop vysoká
step močál při Labi les Ale
hlavně step
Jest to bývalé dno mořské te
dy plochost nehybnost jest hlav
ním rysem Jeiuný písek jest pod
klad stepi barva jeho jest špina
vě šedá To byly ovšem jiné ča
sy kdy vlny mořské omílaly ten
to kraj kdy jemná jejich hra tak
uspává vě tišila vášně a žádosti
To bylo ovšem dávno co dnes?
Po moři zbyl jen písek drobný
který jen místy jest mírně zvlněn
leč nehýbe se jest mrtev
Vřes jemný fialový stářím jenž
táhne se jakoby bez konce v plá
ni dýše smutnou vůní k obloze
To je snad zdroj smutku který'
tak bolí Zde počíná snad lo mo
ře vzdechů jež nekonečně nesou
se v dáli takže se zdá jakoby šu-j
měly nějaké neviděné tajemné
stromy Tu je snad sídlo opuště-j
nosti zde v té nepřehledné rúžo
vosti jež tolik prosí o smilování
ale marnč
Leč ještě více smutku shlédne
tu cizí oko ovšem za chvíli te
prve až zvykne si pozorovati vše
to dobře bez předpojetí Tu hned-
nou prázdné plochy tmavě se čer
venají To jsou slatiny zbarve
né železitou vodou do hnědá Z
!
nich vystupují páry jež ve slun
ci zdají se býti kouřem Slatiny
totiž teplem se vypařují a páry tyj
jemně dýmají To jsou známé i
pověstné slatiny lucueburské po
věstné svými nebezpečími a hrůza
mi Cizinec jde tudy po jednotí
cítí kyprou hybnou půdu pod no
hama která se třese houpá ky
mácí mizí pod ním on klesá hlou
běji a hlouběji až bahno zavře mu
nad hlavou svět navždy bez po
moci jistě Tak hyne ten kdo ne
jsa seznámen s krajem sám pouští
se v něj hledaje tu krásu nalezne j
smrt
A jaký to život zde Vesni
čky co dím vesničky to samoty
jsou leží od sebe tak daleko že
vlak brázdící vzduch tohoto kra
je zastaví jen ve velkých pau
sách Přirozeno Vždyť založe
na mohla býti vesnice jen tam kde_
půda nehrozí pádem tedy jen tam
kde slatiny jsou vyčerpány od-
kud rašelina vybrána a odvezena
Teprve pak bylo možno stavětí a
tu ještě stavělo se opatrné lehce
Hluboko v zemi jakoby zakopány
ukryty stojí jednotlivé chaloup
ky chatrče bídné Střechy je
jích sklánějí se v pokoře skoro až
k zemi To nestavěla náhoda to
zúmyslně se stalo v obavě před
démonem zdejší krajiny divokým
vichrem který svou ohromnou sí
lou vše smete n povrchu co mu
stojí v cesté Proto ty chatrče tak
úzkostlivě stále krčí své vráskami
proběhlé obličeje k zemi v obavě
před možným neštěstím Jak vů
bec mohly tu vzniknout! vesničky?
Zde v tom kraji smutku a opuště
nosti? ťbohý bídný slatinář
který vyčerpal veškerou rašelinu
určitého místa daleko do okolí a
rozvezl jí na těžkém voze taženém
těžkým koném s námahou vyta
kujHm nápadné velká rozšířená
kopyta z' pohyblivého balua vy
stavěl bí rhatrč k ní přistavěl
ioused novou ťiiu kJe rysebJo
vřesoviště pohnojil jeho půdu a
za Čas vyrostla mu bílá a červeni
pohanka jediná užitková rostlina
celé stepi Tak uěiuil soused dru
hý i třetí a tak z bývalého rašeli
niště a vřesoviště stala sc půdu
orná chudá sice- no valně plodná
ale přece jen uinjeteK lepší než
pouhé záludné nebezpečné bia
to K tomu zdejší Člověk má své
uezbytué včely jimi na vřesu do
hře se daří a své zvláštní černé
ovce které mu slouží věrně až do
posledního dechu dávajíce mu
vlnu na oděv a špatný sýr
Itaselinář zvláštní typ člověka
jehož zplodily tyto smutné kraje
má těžké ošklivé zaměstnání Vy
bírá rašelinu vo čtyřhranných pla
ckách které nakládá na těžký vůz
by je zpeněžil Vozí ji blátivý
mi cestami které vlastně nejsou
cestami Štěrku tu není tak ce
stou jsou vlastně jen hluboké vy
jeté koleje vozů které sc tu hlu
boko boří a velké stopy těžkých
kopyt koní které tu "hluboko za
padají Tož chůze i jízda t udy ne
ní potěšením neboť nohy rašeli
nářovy co krok se boří do bláta
z něhož je jen s uámahou vytahu
je aby při nejbližším kroku zno
vu zapadl
Pastevec ovčák zvláštní to
člověk Sedí před svou boudou
která ho v létě před sluncem a
deštěni a v zimě před mrazem a
větry nechrání Bílý plášť přes
ramena hledí na své ovce jež po
divně sem tam probíhají jakoby
to ani nebyly ovce Ale to jen
chvílemi Stále hledí na ruce ja
koby cos důležitého dělal okolí
si nehledí Mrtvě v sebe pohřížen
bez života jak člověk jenž dožil
svůj život a jemuž je jedno ze-
mře-li zítra či dnes Leč nač to
stále hledí ve svých rukou tak tu
pé? Je videti ze spise mechani
cky než pozorně sleduje své prsty
které stále se pohybují A — ple
te punčochu ubohý muž!
A lueneburský rolník? To stej
ný je člověk jako ti dva On pra
cuje líně jako stroj Ví Že ta pů
da které již tolik obětoval za pí
li nestojí On vzdělá si svůj kou
sek bídného políčka které mu vy
nese právě tolik aby mohl býti
živ ovšem živ skromně neboť po
hanka nezaručuje mu skvělých vy
hlídek do budoucnosti Jen tak
že žije ode dne ke dni z ruky do
úst leč sousta jež pojídá jsou
tak Imljcná že by sotva sedlák z
kraje sc jimi spokojil Ovšem má
též svůj dobrý med který mu dá
vají znamenité včely kterých pa
se se na tisíce ve smutném vřesu
Leč všeho jest málo tak uboze
málo že slzy lítosti vstupují do
očí cizinec při pohledu na ten
smutek
Ale jest ještě něco co činí tuto
krajinu tak nevýslovně smutnou
Všimne-li si cizinec jen povrchně
zdejší půdy pozoruje na ní malé
nízké pahrbky To není dílo pří
rody to jsou skutečně umělé hr-
boly rukou lidskou naházené A-
no to jsou mohyly! Smutné bíd
né sešlé! Plny zapomenutí jež
leží na nich a jež jest v nich to
jsou mohyly slovanského obyva
telstva Tu sídlila kdys větev slo
vanská jedna z těch větví jež
přebývaly v Pobaltí A jako tam
ty vyhynuly násilné byly pohu
beny nebo původu svého zapo
mněly tak i tu v glinské stepi by
la síla v slovanském těle zlomena
silou gcruianisaee Lidé kteří tu
tenkráte žili už od století XIII
byli asi jinak živi než ti nynější
To nebyli líní nebozí sebenevě-
domí rašelináři pastevci neb cha
lupníci tu žili lidé jimž proudila
v žilách bujná krev která chtěla
se vybouřit vyhrnout a zaplavit
okolí To chtěla ale nevykonala
Přišel nepřítel od západu zapla
vil kraj bujnou kypíeí krev slo
vanskou s celým tím jejím chtě
ním zastavil zdeptal
A co ty mohyly? Jaké to as by
ly řasy krásné kdy pohanská
dobrá nezkažená bohoslužba se tu
vykonávala Zněly zpěvy hluče
ly bubny zářily ohné Průvody
majestátné kráčelv v háje které
♦ebdy jeétě tu stálV v posvátném
tichu v nich šlo nadšení síla a
svěžest MohUné bbory zněly ti-
cbýruí háji v dál kde zanikaly
mýtíce se jinými Tu v hájí za
svěceném ctén Svanfovít obetka
ný posvátným kouzlem tajemných
bájí lak velebných ž maně klo
nily se hlavy v bezniérné úctě
před pouhým slovem tohoto vele
boha Tu uctívány všecky síly
přírodní velebnými blavnými ob
řady Tu vítóuo jaro písní nadé
j velebeno if o zpěvem veselí
tu oslavován podzim písní bolu a
ídhímim zimu zpívcni utuávifcli
Tu každý strom mi svůj výzW
každý keř svůj účel potok- Wůj
cíl Zde spa'7 vášně' lidského rd
ee klidným spánkem tu odpoěW
la lidská zloba neznáma cizí I
Leč přišel cizák zatoužil Vo
kráse velebné němé přinesl la
pomoc kříž však pod pláštěm ml
břitký meč V levé ruce drže kří
třímal pravicí pevně meč Volal
vábil hrozil křížem Mamě Vy
tasil tedy meč a začalo krveproli
tí hrozné Co krásy tu bylo zni
éena co cti znectěna eo štěstí —
zlomeno Tak zahynul zase jeden
kmen a to jeden z nejlepších -r
Přátelé co jich měl mu nepomoh
li nevražili ijnad mu i přáli hroz
ný ten osud Dnes tam kde byla
slovanská sídla kde zněly slovan-
ké báje a zpěvy kde žilo se slo
vansky šťastně jsou mohyly mo
hyly mohyly!
SLAVNÉ UVÍTÁNÍ "PRAŽ
SKÝCH DĚTÍ" V PRAZE
V triumfální slávě jaké dosud
žádnému vojenskému tělesu se ne
dostalo vrátil sc 4 listopadu do
Prahy 28 pěší pluk jehož váleč
né osudy jsou známy každému Ce
chu To nadšení se kterým vítán
příchod nositelů trávově zelených
výložků bývalého pluku zprvu
Humbertova pozdJji Viktora E
manuela III v pražských ulicích
tu slávu bylo třeba vidět — tu
nelze pérem vylíčit
Po 9 hodině dop přijel z vino
hradského tunelu do nádraží Wil
sonova českými a slovanskými
prapory a pentlenii vyzdobený a
strojními puškami vyzbrojeuý ne
konečný vlak vezoucí bodré praž
ské hochy V průvodu zástupců
Národního výboru měst rady
Mattuše posl dra Soukupa veli
tele četnictva pol podmaršálka
Řezáče a místního velitele pluk
Bylanskéhoa za hiímavého pro
volání zdaru mávání klobouky a
šátky předstoupil před sešikova
ný pluk vedený setníkem Lvem
Franciem rjejvyšší velitel česko
slovenské armády dr Scheiner ve
svém služebním stejnokroji sokol -ekém
a vřele procítěnými slovy
tlumočil "Pražským dětem" srde
čný pozdrav jménem českého ná
roda a stověžaté Prahy A pak
hiiul se Sokolstvem zahájený prů
vod se dvěma kapelami v jehož
čele brala se malebná skupina če
ských děv v selských krojích puk
dr Scheiner sc svou družinou
Juiigmannovou třídou vítán hro
movými projevy nadšení k Vá
clavskému náměstí fiady "Praž
ských dětí" zpestřovaly stejno
kroje bývalých francouzských an
glických a italských zajatců kte
ří za jízdy ze štýrského Brucku
nad Můrou k osmadvacátníkúm
se přidružili a jevili — právě tak
jako "llumberťáei" — srdečron
radost z triumfálních poct jimiž
zasypávalo obecenstvo pražské
pohybující se niassu stejnokrojů
zaplavující celou Sadovou třídu i
Václavské náměstí
U sochy sv Václava zaujalo voj
sko prostoru po obou stranách ob
rovského pomníku načež dr
Scheiner dr Soukup a dr Za
hradník "Pražské děti" co nej
srdečněji přivítali Nadešel pan
dojemný uchvacující okamžik: dr
Scheiner uvedl vůdce "Pražských
dětí" setníka Francia na nejvyš
ší stupeň schodiště jwnnníku od
kud mladý svěží statný důstoj
ník m radostnými slzami v očích
vzdával svému mužstvu dík za
vzornou kázeň a vybízel je k na
prosté poslušnosti svaté věci če
ského národa a českého státu je
hož svrchovalost zosobňuje té do
by Národní výbor Za ohromné
ho jásotu odnesen na ramenou do
středu plesajícího mužstva a ún
stojnictva jímž je v pravém slo
va smyslu zbožňován V zápětí
přistoupil k němu dr Scheiner a
oznámil setníkovi Franclovi že a
zásluhy své o 28 pěší pluk jmenu
je ho jeho plukovníkem Povýše
nému důstojníku vytryskly při té
to poctě nové slzy z očí A jáot
mužstva dúatojoictva a shromáž
děných davů vzrostl v nevylíči
telnou bouři kdyždr Sfheiner
nově jmenovaného plukovníka o
bejuiul Plukovník Franci rodem Pra
žák čítá 'id let a jako absolvent
vojenské akademie koná službu
jako aktivní důstojník od roku
1901 Je to nadšený Cech do té
duše a vojáci jak jsme sc přesvěd
čili život by zaň dali Čtenáře ji
sté bude zajímafi fakt ž" Pražské
dčí ještě v Brucku provedly ~
ovlem nekrvavou — revoltu proti
dosavadnímu veliteli laiuuěpšílio
náhradního praporu podpluko vni
ku £1 Moorgansovi Meergonu
pro ivoje protičeské sniýilení ne
oblíbený schladil sob na wuž
itvu žáhu tím že plné dva dny za
tajil obsah úředního telegramu
jímž sděloval sc pluku pražský
státní převrat Teprve v úterý
večer oznámil mužstvu na kusá
renském dvoře že ustavila se v
Praze Československá republika
doložil že pluk doprovodí do Pra-
jhy a že po cestě přísné bude tre
fotati každý přestupek Vojáci se
kak sebrali a uspořádali v hostin-
"11 OohlschmiediV za účasti
dlstojníků schůzi na níž podplu
kcVník MeerganH prohlášen za se
saztna a plukovníkem zvolen set
níkFrancl V odvetu chtěl zne
uznaný Meergans "vzbouřence"
potrstati zubavením a zadržením
vagonů jichž pluk potřeboval na
cestu do Prahy Nový velitel
provedení tohoto úmyslu však
zmařili Prohlásil jako nejstarší
setník Mecrgansovi že vozy ne-povolí-li
podplukovník bude pro
stě rekvirovat A tok mohly ko
nečně pražské děti přikročiti k od
jezdu do milované vlasti Vlak
vyjel z Brucku 1 listopadu o 10
hod dopol se 47 důstojníky a 1
07tí muži jakož i nářadím a záso
bami jichž ihned po příjezdu do
kasáren použito k přípravě me
náže K transportu do Prahy při
pojily se také rodiny důstojníků
a dele sloužících poddůstojníků
Hned po zprávě o pražském pře
vratu — ještě v Brucku — strhli
osinadvncátiííei ihned všecka vy
znamenání a zahodili dřívější ko
kardy jež vojenská lidomluva
zvala "Karlíky" Humoru praž
ské děti nepozbyjy ani v době své
ho vyhiianství Jeden z vozů vla
ku jímž přijeli do Prahy nesl
velkou podobiznu Vilémovu s vel-
kým nápisem: "Z alba zločinců"
Že "Pražské děti" v Praze se
neztratí netřeba snad podotýkati
— Národní Politika
i
K
H
li
1
Poslední zprávy z vlasti
Zlatý poklad československý —
Brněnský Hlas přestane vy
cházeti — Dra Šmerala no
vý úřad — Očista postu-
(Ceskosloveiioká Tisková Kancelář)
' omnutími II 1" UUil — i
První den sbírky na zlatý poklad " f
československý v 'Brně 21 listo jj í
padu přinesl výsledek velmi i
mu určené vystřídali se v úřadov
ně Národní spořitelny kde sbírkh
konaná příslušnici všech vrstev"
společenských Odevzdáno bvlo
toho dne: 2CH2 dkg zlata ]":0 yf
dkg stříbra 2 zlaté desetikoruny 'A
i zlaty iluKat b stříbrných pěti- '
korun 11 stříbrných dvoukorun
179 stříbrných korun stříbrný te- "j
reziánský peníz stříbrný dvou-
frank stříbrná 20markn stí-íhm i
turecký peníz stříbrná naběračka f
a strturna lžíce „Ncidnipninču 5 v
v - „
šíeh Po celou válku finatrnvnlj
_ -r
tu stříbrnou pětikorunu nebo
dvoukorunu kolikrát ji obrátily
a zase ji schovaly Jakmile se
však řeklo dát na zlatý poklad
československý nerozpakovaly se
ani chvíli Akce tato jo v proudu
v Čechách i na Moravě V Brně
vede ji organisace pokrokových
žen- ii
Klerikální denník Hlas přesta
ne vycnazcit atvm i] prosince
pry z různých důvodů" JaW"
denník klerikami strany na Mora
vě bude vybudován Den
Bývalý poslanec Boh ísmeral
jenž vystoupil z redakce Práva Li
du byl jmenován představenstvem
okresní nemocenské pokladnv V
Praze jeho sekretářem Dr íW
ral nastoupí po novém roce
České číšnietvo soustředěné v
jednotě "Otókar" na Moravě ob
raci se k veřejnosti prohlášením
že přizpůsobil je sc duchu doby a"
nebude nadále užívati vůči ho
btům zbytečných zdvořilůstek a
frází Taktéž české paní jsou žá
dány aby sc nepozastavovaly
jestliže obvyklé fráze "Ruku Jí !
báia" atd nebude užíváno 7uv
děním jednoduchého pozdravu ho I'
— uuna uriu')Rraii- 'C
ckému na kterém založena éo-
HkosloveiihJa republika
SlureiSlureAfib
%SJ' " V3jarfl