Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 25, 1918)
7i tStrna 4 POKROK DNE 2" PROSINCE '1913 POKROK PUBL CO vydáví POKROK ZÁPADU a místní vydání v ťrete pro Salině okres Nebraska ve Bťbuyler a Clarkson pro okres Colfax: Acbraaka vo Wilson Kas pro stát Kunsas v CeJar KapiJs la pro stát Jowu v ftt raul a Ahuueapohs Minn pro stát Hiunesotu a v Tyndall S D pro státy South a Xarth Dakotu PŘEDPLATNÉ: Pro Spojené Státv $250 Pro Kanadu $3' Zásilky peněžní dřjtcž se pomoci pe něžních poukázek Express Monev Orders) bankovních poukázek (Bank Draft) anebo v registrovaném dopise Oznamujetcli své přestěhování udej to starou i novou adresu Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní me ochotně Musí byti slušné psané bez úmyslu nikoho osobné poškoditi podepsány plným jménem aC již má byti v redakci utajeno anebo v dopise uveřejněno O LIZE NÁRODU V Německu jak se zdá jest pro ligu národu příznivá nálada Frie drich Neumann ve svém listu Die Ililfe píše: "Naše myšlenky pilně se zaměstnávají ligou národu která se má jak se nám praví rozšířiti na cely svět Musíme za ujrnouti k ní rozhodné stanovisko ať už takové nebo jinéieboť je to věc která nevyhnutelně přijdi ať už s naším schválením anebo nesouhlasem Pude-li většina ně íueckcho lidu se svými vůdci pře svědčena že jest liga národů ne vyhnutelná historicky nutná sama v sobě praktická nenajde Wilson v celém světě lepších spo lupracovníků nad Němce Víme ze zkušenosti co to znamená byti přemoženu Více nežli kterýkoli jiiiý národ -IHffiie zívymHya] ja kým požehnáním byto bylo kdy bv se lidstvo zbavilo zbraní Pro nás by to znamenalo širší a vol nější pojeni života'' Je to pře svědčení patrně porážkou na bo jišti vuueené Italský list LTnita vytýká vlá dám dohody že v Rakousku neza kročilyv zájmu slovanských ná rodů a praví že ze všech jejich státníků AVilson jediný má jasný pojem o tom čeho budoucnost vyžaduje Ani Lloyd (Jeorge ne ví co by se v Rakousku státi mě lo Píše dále: "Mnozí zpátečničtí demokraté nedovedou pochopiti že chtějí-li skutečně pracovati pro ligu národů musí se bez váhání a bez lítosti vzdutí přeludu o svr chovanosti každého národa jed notlivého Musí vysloviti jasné a beze strachu že tato válka učini la konec době kdy staré "svrcho vané státy" neuznávaly žádné au tority jiné nežli svůj vlastní pro spěch a ihned hrozily válkou jak mile jim chtěl někdo svobodu u inenšovatí anebo kdykoli se jeden stát chtěl niísiti do záležitostí dru hého" IVUnita praví že základ ní myšlenkou ligy národů jest právo zakročení se strany druhých a že svrchovanost a zakročení jsou dva pojmy které se nedají srovnati Píše dále: "Liga národu jejíž to vrchní autorita neměla by prá va zakroéovati ustavičné v zále žitostech každého jednotlivého národa za lim účelem aby' se kon trolovalo zbrojení zabezpečila se práva národnostních menšin vy mýtily se spory o cla a hranice zajistila se aspoň' přibližná stej nost v politickém zřízení mezi je jími členy — taková liga národů byla by pouhým přeludem Jako v životě jednotlivců není možná svoboda jinak leč když každý jednotlivec svolí k obmezení svo body vlastní ku blahu celku a ci vilisované společnosti tak i o pravdová svoboda národů veli kých i malých dá se dosíci jen tenkráte když každý se své svr chovanosti ku společnému dobru něco (sleví Neobmezeuá svrcho vanost a rozhodování o svých o sudech nevyhnutelně vede k to inu že chce každý národ rozhodo vali kdy chce udržeti ínír a kdy se chce pustili do války Zač by stála liga národů která by svým členům dovolila toto rozhodování o míru a válce!" - A NATIONS STRENGTH ISIWIT5 FOOD SUPPLY Cneit ítMervt t AMWCA husí htd llOGGaGOOAU&S JAK BYLO ZEEBRUGGE U-CPÁNO V Americe dlí kapitán Alftcii F P Carpentcr dnes hrdina bri UcKelio valeenelio Joustva jenz byl vůdcem britického nájezdu kterým byl ucpán belgický pří stav v Zeebrugge tehdy držený Němci a jim za útulek pro ponor ky sloužící Zvláštní výhoda pří stavu v Zeebrugge spočívala v tom že jest spojen s Bruggami asi 35 mil v nitru Belgie kde rov něž jest velký vnitrozenmí pří stav a tam byly chovány ponorky v úplném bezpečí před námořním nájezdem Britickému loďstvu byly tyto úkryty ponorek velice obtížné neboť ze Zeebrugge 'se mohly snadněji vyhýbati minovým polím na Severním Moři která tanrK1 upine uzavírala výjezd v z německých přístavů ( Kapitán Carpentcr čítá pouhých 37 roků stáří což jest skoro 4 ro ky pod průměrným stářím námoř ních důstojníků britických jeho hodnosti Jest slabé postavv t ro hu vyšší než průměrné s pečli vě vyholeným obličejem světlých vlasů a jasných temně modrých oci 1 odoba se spise jCpiskopaini imí kazateli než odvážnému ná mořníku a jest zosobněnou skrom nosti Stalo dosti prače nez svo il k částečnému vvlíčerií odváž ného podniku při kterém hrál hlavní úlohu Z jeho stručni1 výpravky možno si představit! írňzy kterými bylo projiti mrtž- stvu jiájezdné tlupy během ím mi nut které strávilo v přístavu v Zeebrugge První věcí na kterou nutno klásti důraz'' pravil kapitán 'jest že nešlo o provedení něja kého odvážného "kousku" jak by se mohl někdo dornnívati ne bo snad o okamžitý nápad aby jejio provedením bylo britickému válečnému loďstvu získáno něja ké uznání ve světovém tisku Na opak byl to výsledek bedlivých příprav a výpočtů směřujících k tomu aby byl zatarasen průplav vedoucí ze Zeebrugge do Brugg a aby tak by] o zabráněno německým ponorkám přijížděli z Brugg do Zeebrugge a odtud pak na moře ět měsíců bylo třeba k vypraco vání každé maličkosti úpravě rů zných lodí které měly se na tom to podniku súčastniti a zejména bylo nutno vykonati úsilovnv vv- vik mužstva kterému bylo urče no tento podnik provésti Byli toj vesměs vvbraní muži z válečného oďstva dobrovolně k výzvě se ilásící kteří se nikterak neoddá vali klamným nadějím že by snad vvvázli se zdravou kůží Když bylo všiv pohotově a při cviku šlo všechno na puntík byla astoupena cesta Ale sotva ze jsme byli nějakých patnáct mil domácího přístavu obrátil se vítr a bylo nemožno použiti kou řových lodí majících za úkol mraky dýmu chrániti výpravu před předčasným odhalením -— 'ři druhém pokusu vál vítr tak prudce že zvedal příliš vysoké lny než aby dovolovaly úspěš nému provedení zamýšleného pod niku Konečně přišla noc ze dne 5 dubna a výprava naše se za příznivých okolností vydala na ce stu Dle předběžných plánů mě- jsme dostihnouti k opevněné yspe cíli mole v iccprugge o půlnoci Přibyli jsme tam o mi nutu později Ostatní lodi byly otva o dvě nebo tři minuty zpoz- ěny Výspa byla chráněna ba terií těžkých děl jež samy by by- s to zabrániti průjezd lodím majícím za úkol přístav zatarasí ti Proto jsme se rozhodli baterie ty zničili než by lodi přibyly Toho bylo docíleno vzetím úto kem výspy s pomoci námořnici) pěšáků a lodníků a skutečně se nám zdařilo zmocnili se dél a od vrátit! jejich ústí od lodí tarasí- ích výjezd z přístavu Alcnc- )íítel nás spatřil a ihned zahájil iú nás palbu z nejbližší vzdáleno sti Pluli jsme okolo posledního déla ve vzdálenosti sotva padesát yardů a střelba byla v té dobé ve ice usilovná Vindictive byla aspoň tisíckráte zasazena během prvých ctyr tm nul — Sténala pod nárazy střel z těžkých děl tuším ětyípaleovýcli šrapnclové palby a menších dél Vylodění na výspu bylo uskuteč něno a pomocí spouštěcích můst ků — Thcti íutrepid a Iřigenie mé- y zatarasit i výjezd potopily se ústí průplavu dle piedm pio- m klených plínú Pak &e ujala práce ttrá britická ponorka na plnil volými výhiišiuflami jej lam přijela za uceleni zničeni spo jovaciho 'mostu s břehem I ta vykonala svůj úkol a výpa byla osamocena Ztráty Vindictive obnášely 70 důstojníků a mužů zabitých a L'00 raněných Nebyla však vážně za sazena ač na dva tisíce střel ii za sáhly po stranách a provrtaly je jako řešeto "Bouda" ve které jsem stál posunuta do popředí velitelského můstku měla 200 děr Byl jsem zasažen kusem šrapnelu do levého ramene ale nebylo to nic vazného Mužstvo které so na tomto podniku podílelo čítalo průměrně Zi roky staří Mužstvo ponorky mělo rozčilující zkušenost než od ni odrnilo když byly- již dout náky zapáleny ale mohlo bli hů ře kdyby nebyli Hunové bývali příliš rozčileni k míření Nechybě lo mnoho a tato cast našeho nod- niku byla by bývala zklamáním Řízení našeho podniku spočívá i i i io v riiKou aumn-aia rveyese jenz uas provázel na lorpédoborci by li jsme velice rádi že při rozbře ku jitra jsme jej viděli bií-!- ku neboť bylo nebeziiečí že bv jyl mohl byti torpédoborec poto pen při blížení se k výspě" — Kapitán Carpeuter připustil ke kladeným mu dotazům že vzdá ní se německého loďstva jest vel kým vítězstvím protože bylo vy voláno nátlakem spojeneckého loďstva čímž byla snížena morál ka nepřátelského loďstva Kdyby byly záleželo na německých dů stojnících byli by vyrazili na mo ře aspoň dva měsíce před uzavře ním příměří ale mužstvo tomu ne chtělo rozurněti SLAVNOST NA STŘEŠE SVĚTA Vláda anglická nechtěla světo známého cestovatele Sven lledi na do Tibetu pustit a když tam přece proklouzl umínili si jej od tamtud dostat Protože Tibet pat ří k říši čínské nemohli Angliča né sami jej vypudit ale navedli čínskou vládu aby jej vypovědě la Skutečně jej donutili vrátil se jenže elovek kterého neod straní velkolepá mohutná příro da svými mrazy vichřicemi a říd kým ovzduším ten nelekne se ani několika vládních úředníčků Sven Iledin sotva jej převezli přes hranice Tibetu najal novou karavanu přestrojil se tentokrát za Tibeťana a znovu vnikl do ne konečných planin tibetských mě řit mapy kreslit pro vědu praco vat Přes dvě léta tamtudy cho dil přes dvě léta spal jen ye' sta nech Jaký byl začátek druhé té cesty o tom sám takto vypravuje: "Bouře zuřila celou noe a ten ká stěna našeho stanu třepetala se ve větru Jeden z průvodců mne vzbudil slovy: "Je hrozné počasí není praniěehp viděti" I nejbliž ší hory zmizely ve sněhové vánici Toho dne musili jsme se na po chodu držet pohromadě neboť ví řivý sníh ihned vyplňoval naše stopy Před karavanou šli dva zvědové Sám jel jsem poslední ve stopách karavany Hnědý kíiú nemohl dále ač byl bez nákladu i položil se do sněhu Závěj ho pohřbila dříve než vystydl Zmi zel za námi v strašlivé léto samo tě - Pomalu velmi pomalu béřemc se sněhovými závějemi dále Vílr zanáší varovné volání zvědů tak že hlasu jejich neslyšíme V rok lích b-ží sněhu na metry postupu jeme jen zvolna bychom do ta kovýchto prohlubní nespadli a ří díme se při tom rýhou kterou -ba zvědové lopatami ve sněhu vy rývají Zvířata neustále padají náklady musí býlí vždy znovu při pevňovány takžé jsme nesmírně zdržováni Lidé i zvířata jsou až k smrti unaveni a těžce lapají ve vysoké této poloze po vzduchu Sníh padá k zadušení hustě že bezděky obracíme se k němu zá- mezní) raiy Jiz jo nezřetelný a mezků Pátň již je nezřetelný a ostatní jeví e v chumelenicí jen jako Ktíny Konečné dostihli jsme vrchole prňsmyku 5'řj8 nietri vy dokého I v rovínáeh byla by la ková cesta hodné obtížná tím tpí íe v zemi kferá leží několik set metrů výše ne ne jvyšsíipra Ev ropy a kde nic není než kamení Na druhé straně prúsmy ku leželo na metry sněhu Zdálo se že mu síiiit} neodvolatelně uváziouti ve ►něhu n čekat — ale nač? Naších zásob ubývalo a jestliže chtěli jfioe najiti pa:fvu pro tvá zvířa id muřilí j-j0 dál Slo se opét poiualu drlú fiíithu ubývalo b!ížlJi jrm" íe k raVa } bylo údolí širší a mísly sníh odvát Zde jsme se utábořili což st jen s ná mahou zdařilo Byl to příšerný tábor ! Bouře změnila se v" orkán a nebylo sly šeti jiného mimo její vytí Ze svého stanu viděl jsem jen bílou směs všecko bylo bílé niezj zemí horami a oblohou nebylo rozdílu vSudo bílé v bílém Ani stanů ne bylo v chumelenici viděti jemný sníh prášil se dovnitř a pokrýval vše jako bílá moučka Na hledání paliva nebylo pomyšlení a tak by lo v mém statui 17 stupňů zimy' Vzdor tomu všemu dostal se Iledin až do středu Tibetu kde však byl poznán jako Evropan třebas byl přestrojen Chtěli jej donutit abý v vrátil touže ce stou kterou přišel On však sť jim neciitci linout Jdyz s unii čínské úřady nemohly nic svisti poslaly pro samého místodržitele Čínský místodťžitel přijel zřela zdvořile s lledineiii jednal a pak dohodli se kudy má nejkratší ee siou opustit íioet a o v jim zas cestou netiklouzl zpět doprová zeli jej tibetští vojíni Na počest místodržitele uspořádala lledino- va karavana slavnost v planinách tibetských ve sněhu a mrazu Pi se o ni : Dne 5 května kdy jsme byli poslední den ve společnosti místo- držitelově chtěl jsem uspořádat ve svém ležení slavnost ku které jsem pozval celou společnost Oba guvernéři a místodržitel bylí po sazeni v mém stanu v jehož stre lu byl stolek s číškami na čaj )cn byl nevlídný a studené a chu melilo se My však jsme si ohří vali ruce na uhláku a balili se do teplých kožichu jako vznešení Tibeťané činí kdežto venku v kruhu seděli naši lidé Uprostřed tohoto kruhu hořel jasný oheň do něhož se palivo házelo ze čtyř pytlů Byla čirá tma ale žluté plameny vrhaly mihavé své svět- o na černé vojíny tibetské sluhy pastýře kočovníky a vojíny zeny a děti mladíky i starce- Tvořili čilé skupiny oděni jsouce koži chy učerněnýnti od sazí od sazí táborových ohňů prostovlasí s černými Ježatými vlasy kJeré jim spadaly na ramena Vypadali v ostrém osvětlení pěkně za nimi byly liché hluboké stíny Napomenul jsem svého správce karavany aby vystrojil slavnost co nejlepší a on mí oznámil že bude sestávat z 15 čísel střídavě tanečních a pěveckých a nepřefr liitě za sebou následujících Prv ním číslem byl-tance s hůlkami které představovaly šavle Dru hým byla lovecká hra: divoké zvíře představované dvěma muži po čtyřech lezoucími přes které byla přehozena houně s dvěma hůlkami na místě parohů obchá zelo řvouc kolem ohně Připlížil se lovce s puškou spatřil zvíře a zabil je jednou ranou! Pak pro vedl kolem jeho jnrtvoly se svý mi přátelí vítězný tanec Po tom následoval společný tanec mých lidí Konečně zatančil jeden mo Iiamedáu svůj prasiněšný tanec drže v roztažených rukou hůl kte rá představovala ženskou Ostat ní tleskali k tomu do taktu ruka ma v čemž pomáhali jim i tibet ští vojáci Moji lidé ve stanu c smíchy ohýbali Potom mohamedáiii zatančili kolem ohně slavnostní tanec s roz taženýma rukama a vlajícími ša ty Mezi ohněm a stanem vypa dalí jako černé silhuety za ohněm puk objevovali se ve světle pla menů rudožlulí a jejich spocené obličeje leskly se jako bronz Ná sledovalo číslo zpěvní Hlučné to ny odrážely se od horských stěn Vojáci poznali píseň a vpadli do zpěvu také ba i oheň jakoby se účastnil tance kroutí se a šlehá divákům právě do očí zpěv je hlučnější a hlučnější rozmar stá le rozpustilejší kočovníci se smě jí až se musí rukama opírut o ko lena Jako péro pohybuje se je den tanečník opět po jevišti (a o táčí se tak Kiněíně že kočovníci samou rozkoší zkoušejí to po ncm Neohrabaný Abdullah provádí nepopsatelný tanec prohýbají se co nejvíce v zádech a když Ke na hnul tak ž" pozbyl rovnováhy a upadl do zadu spáliv se pří tom o krajní uhlíky neznalo nadšení uznalých diváků mezí Dusili se téměř smíclíy skákali kolemvy ráželi divoký řev zatím co ta nečník wetřásl se sebe uhlíky a belhal se do svého kouta Těšilo mne že be Tibeťané tak bavili Vždyf tak vešlého večera mni n edý svůj život neužilí Aspoň mí: todriiťd mé o toni ubezpečí- myslil Vzpomínal jsem na po divnou dráhu kterou se můj život bral V duchu viděl jsem před se bou celou starou Asii a dobro družství minulých let Ve vzpo mínkách tančily přede mnou sta ré táborové příhody u ohňů které uhasínaly jako létavice mysli tuli ly ml veselé písně které kdysi se rozléhaly mezi horami zcela jiný mi A divil jsem se že jsem to ho nebyl nikdy syt a že mne ne omrzel ještě plápolavý oheň tábo ríiv! Vítr mohutněl sníh padal hustě ji a syčel v ohni a jeho vločky by ly zdola osvětlovány Tibeťané měli bílé vlasy a ramena a stáli tu jako mlhavé postavy za ni miž zela černá noe s hlubokým ti chem které přerušil jen občas ště kot psí neb koňské zařehnání — Poslední pytel paliva byl vysypán do ohně slabě plápolajícího jeho obsah shořel a sesul se takže zů staly jen žhavé uhlíky na nichž syčely vločky sněhové neúnavně padající O půl noci zdvihli se moji vděční hosté podělili účin kující zpropilnýni rozloučili se a zmizen jaKo strašidla v temnotě vracejíce se do svých stanů Nad údolím zavládlo noční ticho a jen vířící sníh působil na stanové stě ny suinot Takovou slavnost vystrojil Ile din svým lidem na výšinách tibet ských které jsou tak vysoko po loženy že říká jim ve své knize na střeše světa" Jak dovedli se zdravě veselit bez jakéhokoliv li hového nápoje V nás nedovedou lidé být i tak dětskv vesel vmi — Iledin měl Tibeťany rád i jej konečně vlády donutily opustit Tibety píše: Mé cesty křížem krážem přes Transhimalaje nutno pokládat jen za zběžné a nedostatečné ohledání země dříve zcela neznámé Je snad nější jiti s vojskem až po zuby o- zbrojenýni do hlavního města ti- ictského do Lhaný a cestou se střelovat Tibeťany kdekoli se po staví na odpor jako bažanty a- však já byl tam ve sporu se čtyř mi vládami se všemi úřady země a přocházel jsem Tibetem všemi směry dva roky v průvodu něko- ika ubohých lidí a bez jediného vojáka Nepřičítám si to však za isobní svou zásluhu že jsem se tak dlouho udržel v postaveni které již od samého počátku zdálo se neudržitelným Mastná livez la svítila mi tentokráte jako dři na osamělých cestách nesmiř nou Asií A dnes jsou tomu právě 24 let a eo jsem po prvé vzal do rukou poutničkou hůl! Mohl jsem sledovat a vyznačit jen veliké zá kladní čáry zeměpisné Mezi jed notlivýnii mými cestami prostírá jí se ještě veliké bílé skvrny a pro podrobnou práci zbývá ještě dost celým pokolením cestovatelů a badatelů kteří budou lépe při pravený a lépe opii tře u i nástroji než jsem byl já l okiid nudu živ vždy me nej- pyšnější vzpomínky kroužili bu dou jak orlové kolem fiolýeh pu stých skal Transhimalají Buď zdráva pustá otčino divokých o slu a antilop buď pozdravena ze mě do jejíž tajemných údolí na jde cizinec cestu teprve tehdy když přečká dvě polární zimy a v pastýřském oděvu honí před se bou stádo vzpurnýeh ovcí!" Těmito slovy končí Hedin svůj cestopis ve kterém ať člověk za čne čisti kdekoli všude je uchvá cen šlechetnou odvahou soucitem s lidmi přírodou i zvířaty jakou projevují spisovatel Častější příčinou zemětřesení než sopky — jnou náhlé dislokace] t j přeniístnění — propiulliny ne bo zřícení — podem)l Země cho vú ve svém iůně četné obrovski jeskyně vzniklé vyluhováním odplavením snadno rozpustnýcl hornin konečný osud většin! těchto dutin je sborcení Jakmil] zvětrá klenba jeskyně tou juěrouj že nmí již s to aby unesla no smírnou tíži vrchních skaliic! mass musí se sřítit a til obyčej bývá sřícení skal tak ohromné oties jím způsobený cítíme na iyJ le daleko CaSto po sesutí dut i _ 4í ti i jeune misinue v sapeu ni irem i tin jiných mnohdy značně vzdijrjL nyhV Zemětřesení takto vznikla ( slují dislokační Rozsahem svými převyšují obvčejně Zťiuětřes vulkanická Tnk na př r ve středním Japonsku zpustošib' dislokační zemětřesení na sť čtverečních mil země svým esc my toših'! Hřešení tek -k lými výsledí zemské Ze h i 'i U' ve V V( ZEMĚTŘESENÍ 'al Já íáw jseja na chvíli za-Uai':iýtb Země naše jest jevištěm neustá lého pohybu a změn jimiž povrch její den po dni se mění obnovuje a ohrožuje Změny jsou výsled kem součinnosti mnoha sil přírod ních a dějí se buď náhle nebo tak zvolna že teprve po dlouhé řadě let jsou patrny Síly jež změny působí vycházejí jednak z jiných světových těles (iunce a p) jed nak ze země samotné "Zjevy ze Biětřesiié (seisinickéj jhou přímým výsledkem il zemi íaniotiié nále žejících Zemí třesení objevují se na ze mí tak éaslo že nemine dne ani hodiny aby kur a zemská na tom čí onom místé se nechvěla nebo slabé neotřásala Ve velkých obrysech lze rozdě lili zemětřesení — dle celkového jejich vzniku — na tři druhy Předně jsou to zemětřesení sopeč ná jež objevují se v oblastwh so pek původ jejich dlužrj-5 hledá ti v napéí plyuův a par v lávě ob Nejdůležitěji! pro svou rozváli lost a nejliroznější svými násled ky jsou lak zv zemětřesení tek tonická jež jsou přímý ky svrašťujíeí se kůry me naše ochlazuje se od svého vzniku neustále její povrch svrnjf šťuje a stlačuj se ledy rovněž bil( ' přestání Jako v každé tlačené '1 svrašťujíeí se hmotě vznikají V'i jv uny uik oeje se ve veiKcm i svrašťujíeí se kůře zemské Kůra zemská na povrchu puká podél puklin vyvstávají horské hřbety mezi ne ilo li umu nrmmi ml an i ť: veliká území To ovšem neděje sfá bez otřesu — jichž velikost ndi se rozsáhlostí sřítivSích se částí kůry zemské Alp v Jura a jiná tiililiuitn nhiii'l ha inn ti i„ „i„ II 'f-uifllM ['MIKU l( Jlljlll VI Ulil lllJtU iló i I i I L-fíťcí itfíťni! í r f mt i niaisi uiiwiji Kinoiruv tektonická zemětřesení ienže no-l meriie siaoa a niirna lasun po liv!) zeiiiětřesu iest vlnití' ' a nu stupuje od jistého středu poměr- t l!U rll III Jllisifuuill 11U VHilIM řv strany zemského media To ovšem vždy není někdy šíří se zemětře sení jen jednost ranně (zemčtíes i i ni luteránu Následky zemětřesení bývají- bycejne znacne zeme dostává liii-t-liny až kilometr dlouhé hory se sesouvají a vznikají veliké pro-' hlubiny zejména na pobřeží moř-1 ském: Pobřežní nárazy zemětřes- né pohybují i hladinou niořskouV způsobujíce vždy odliv moře od břehu Vlny mořské jež tu vznik nou postupují daleko o"d oceánu načež zdvojenou silou vracejí se k -pobřeží způsobujíce nad míru prudké vlnobití a mocný příliv vodstva ku břehu Následky ta kovýchto vrátivších se vln býva jí neblahé Tak zahynulo v Lis saboně mořskou vlnou o 5 m vyš ší než největší příboj G()0fl() Udí Na ovzduší má zemětřesení vliv patrný silnější pohyb zt měkůryy 4 (11 I llliI Kli u lUIrM VI ujeví vy i ní jako náraz větrný nebó f!o hluk a šramot jenž nle jet ná sledkem zemětřesení nikoli jeho příčinou Mlhy víry bouřky atd se zemětřM!iím nijak nesouvisí ač bývají někdy k níni současně pozorovány jinde scházejí úplně Vedle přístrojů seismografu prozrazuje blížící se zemětřesení i zvěř dávajíc na jevo nápadné znepokojení Lze to vysvětlit tím že zvěř pociťuje jemné neobyčej né chvění země hlavní otřes před cházející Proto na mnohých mí stc:h chovají psy a kočky jen pro to aby z Jejich chování blížící se zemětřesení odhadli — Proí V Sudek isítltl STAROSTA GROŠ SE VZDAL Dr I Ed Eaštýř "vystoupen' staročeské strany ze Washington I) C — Pověstný Dr í í roň smutně proslulý svojí poníženou loyalitou k rakouské mu domu musil povolili nátlaku činěnému naň a vzdáli sc uvéhi) úřadu Dne (i listopadu měla bý ti provedena vulba nového' tftarp i I- ' ¥ ' y a jeuo namcsiKa Do schůze staročeské strany přišel také dr Daštýř kterému vsak bylo řečena Ze shromáVíní J 1 nebude jednali dokud on bVi fC Ii ii-iiim ii iíi iii tr i MSI vr o ni v mu sťiiiui a o'ievz'iai svou navští venku m oznámením že ze slaro c ské Ktraiyvystupuje V pondé lí ve slavný jcii české samostat iiosli dovolil si tento pájí' pronlij lý stejně jako dr (Jroí svou ěer nožíiilOťii mový kouw k: Vyvénil U výkladní skííní svéha časopisu rudý plakát s nápisem: "Af žijj ČiřLoijIovecská repuLUka!"