(1 íluKá:- ti - Oř
ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
DNE 11 PROSINCE 1918
V oznamorini výsledek platí
Zkoste "POKROK" nejdříve!
la Advertisment Resnlts Couut
Trv "POKROK" First
ř:
PAŘÍŽSKÁ KOMUNA
r
JEST jedna země jež zdil se bý
ti bezpečnější před doktrínami
bolševismu než kterákoliv jiná ze
mě na světě Tou zemí jť Fran
cie Francie měla ji vládu bol
ševismu n třeli padesát let jež nd
té duhy uplynulo nedovedlo úpl
ně vyhladit i vzpomínky nn 1y čer
né dny Tchdáž ovšem doktrinn
tato nenazývala se bolševickou
kteréžto jméno udělili jí Rusové
Ryla tehdy zvána " komtiinnon"
jménům jímž se oznaénje ideální
zřízení vládní založené na sociál
ní spravedlnosti na svohodé bra
trství a rovnosti pro jaké zaho
řeli tak vynikající duchové jako
Plato More Saiut-Simon a Rn
hert Owen
Leč vláda 'pařížské koininuny'
jejíž činy rozpoutaly vlny hrůzy
po celém světě v roce 171 nemě
la ničeho společného s theorieini
těchto poctivých myslitelů a s je
jich ušlechtilými sny Nejednalo
se o hospodářské hnutí Kýlo to
hnutí čistě politické jehož původ
zahalen je záhadou již náležitě
rozluštili nikdy se nepodařilo hi
storii Vývoj kommuiiy pařížské
značně dá se porovnati s moderní
evolucí bolševismu Tchdáž ve
Francii došlo taktéž k pádu auto
kracie k téže reakci knnservativ
nich členů společnosti k zodpověd
né rcpresenatlivní vládě k témuž
rozpoutání z hlubin společenské
stavby nepřátel sociálního pořád
ku a k téže touze po ničení a kr
vi plenění zločinu a hrňzovládě
Bolševismu podobný byl taktéž
háiiiee nrganisace kommuny —
systém výborů a podvýborů slu
čující politickou pěnu mnohých
národností pod rudou vlajkou an
archie Pn kapitulaci Napoleona Třetí
ho u Sedanu říše francouzská jež
byla jeho vlastním útvarem po
čala se rozpadávat a na její zříce
ninách zbudována byla Třetí Re
publika proklamovaná dne A zá
ří roku 1870 Republikánští po
slanci v Paříži shromáždění v rad
nici utvořili tchdáž prozatímní
„vJúdu pod předsedniet vím- generá
la Trochu vojenského guvernéra
kapitolu Po porážce franeouz:
ských vojsk u Sedanu došlo k ob
ležení Paříže Němci Pět měsíců
trvalo toto obležení bombardová
ní a hladovění Mezitím Kazaine
se zbytkem pravidelné armády se
vzdal v Melách Paříž obhajova
ná národní gardou pod autoritou
prozatímní vlády se udržela až do
L'í) ledna 1871 kdy kapitulova
la Téhož dne pak předběžné mí
rové podmínky byly podepsány
ve Vcrsaillíeh
Napotom v březnu Němci po
erodovali ulicemi pařížskými a
dle podmínek míru zaujali město
na dvacet čtyři hodiny aby uko
jena byla touha Prušákfi po poko
ření hrdých Pařížanů Sotvaže
německá vojska vyšla z bran Pa
říže vzpoura davů byla zahájena
a barikády zřízeny v různých čá
sleeh historického města Nespo
kojené živly uziiamenány byly v
národní gardě do níž vřadřny by
ly živly nejhorší a vycvičeny vo
jenskými dobrodruhy ze všech ze
mí Rozpoložení myslí Pařížanů
po dlouhém utrpení za obležení
bylo úrodnou půdou pro nesvědo
mité agitátory kteří volně po uli
cích města hlásali nové tlieoric
rozsévajíce sémě nespokojenosti
proti nově utvořené republice jež
snažila se ze všech sil obnovili po
řádek a úctu před zákonem
Národní garda s výjimkou ně
kolika loyálních důstojníků a set
nin brzy připojila se k davům
tvořeným většinou nespořádanou
chátrou a hnutí počalo na Nebe
brát i tvářnost organizované revo
luce řízené z neznámého prame
ne tajným výborem Davy žen v
rudých čapkách poehovoly ulice
mi Povstalci zmocnili se zhraní
a střeliva a výšiny Montiuartre a
Pere Leehaise přeměněny byly na
pravé pevnosti Dne 18 března
"kommuna" byla proklamována
a hrůzovláda zahájena Z počátku
nedošlo k žádnému prohlášení cí
lů a zásad pro které povstalci do
odboje vstoupili Nebylo Žádné
viditelné hlavy hnutí Propuklo
jako založený požár jehož pod
statným duchem bylo bezohlední
ničení
Hospodářská theorie později
oznámená ústředním výborem
kornmiinÍHtíi prohlašovala že Pa
říž vak m utáti "svobodným mé
Mprii' jeŽ by neuznávalo žádné
vlády vyjímaje federace samo
správných kotninun neuznávají
cích žádnou úslřední autoritu —
Naputoiu formuloval tento "ú-
stredni vyhoř ureilejhi zásady
— zrušení všech náboženství ve
škerého miijciku rodiny dědictví
a dokonce i národnosti A všech
no to mělo hýli provedeno ve jmé
nu "svobody bratrství n rovno
sti" s rudou vlajkou jako viditel
ným symbolem:
Prozatímní vláda jejíž sídlem
byl palác ve Wrsaillíeh svolala
pravidelná vojsku pařížské posád
ky a eo zbylo z (oválních kontin
gentů národní pařily a pokusila se
zastavili pochod nového povstání
Thiers jenž nalézal se v čele pro
zatímní vlády pokusil se použiti
pokojných prostředků proti revo
luci ale jeho proklamace nemě
la žádoucích výsledků Taktéž u
činěn byl pokus o dobytí Mont
iuartre Generál Cloment Thom
as a generál Lecoruto zatčeni byli
kommunisty na ulici a zastřeleni
Ilyli prvními oběťmi nového pií
řádku nikoliv nic posledními Na
potom krev tekla proudem na u
lieíeh Paříže Každého dne došlo
k nějaké krvavé bitce vraždění r
plenění Pravidelné vojsko pře
možené sbory komniunistů kteří
s bývalými národními gardisty u
tvořili armádu o 125000 mužích
opatřenou dobře zbraněmi a stře
livem bylo nuceno ustoupili do
Versailles a Paříž samotná byla
vydána na pospas nezákonným ži
vlům Po odchodu vojska ''ústřední
výbor" vyšel ze svých krytů —
Výzva k utvoření koiniiiun vydá
na byla podivnými vůdci doposud
ve Francii neznámými A lito vůd
ci napotom post uvili se v čelo
kommiin Kyli to dobrodruzi ze
všech mužných zemí lidé kleíí na
budoucnosti Francie neměli žád
ného zájmu a kterým málo záleže
lo na obnovení hospodářské síly
poražené a vykrvácené Francii'
Byl mezi nimi Rigault Fcrre
Assi lourde Beslay Lillier Kil
lioray Delcscluzc a Rosscl Fran
couzové Punibrowski Charalam
bo Laudovvski Olinski a Pazdier
ski Poláci ('apeJlarn " Kiondctti
La ťecilia Mizara a Moro Italo
vé Eelicnlaub Tballer Synek
Wtzcl a Frankel Němci Gros
seut Ivnrsikán (íiorok a Grejo
rok Valaši pak několik Flirů
Belgičanů a Portugalců I Ame
rika byla zastoupena mezi těmito
rudými vůdci a sice "generálem"
Cluserelem jenž byl naturaliso
vaným Francouzem klerý sloužil
v občanské válec a napotom byl
jedním z hlavních vojenských ná
čelníků kominiinist ů
Při volbách kommuna zřídila
hlavni stan v radnici a zavedla
vládu výboru z nichž každý jed
nal na vlastní svůj vrub ('lenoví
těchto výborů žili v krásných po
kojích starých paláců dopřávají
ce si dostatek vína a dobrých jí
del v hladovícíni inřslě řiam pan
ské a silné likérv bvlv vždv na sto-
e za jejics schůzí Vzali si vši
co si přáli plenící' obchody ban
ky chrámy soukromé domy a pa-
áee ('lenové zámožných vrstev
žili v nepřetržitém strachu ježto
docházelo k jich popravě při ni
menší provokaci
ledním z prvních "obranných"
opatření bylo zatčení rukojmí jež
provázeno bylo proklamací že za
každého usmrceného koiiiiiuinistu
popraveni budou tři z těchto ru
kojmí nicméně poměr tento brzy
přestal být i dodržován Tisíce
těchto rukojmí sestávajících naj
mě z knřží civilních úředníků
žendarinů redaktoru a jiných pro
mineiitiiích občanu bvlo vrženo
ib žaláře a každého dne — stej
né jako za hrůzovlády roku 1793
— - výběr jmen byl čten a jich no
sitelé vedeni na popravištř Jed
noho dne pařížský arcibiskup
íleorge Darboy president apelač
níbo soudu Konjean představený
jezuitské kollejc utec Ducoudray
jakož í tři jiní vysocí duchoven
ští hodnostáři přistaveni byli před
popravčí četu a zastřelení Mrtvo
ly jejich hozeny byly po popravě
ilo nekrytého kanálu Jiného din
všeobecné vraždění vězná bylo na
řízeno a sta z nich zastřeleno by
lo v celách anebo při pokusech
útěk Hromady Jiepohřhenýcl
mrtvol válely sř? po ulicích Vozy
jich házeny byly do jam a nikdo
si nevzal práci aby pokryl je hlí-
nou
Jedním z nejkrvežíznivřjíích
rudých vůdců byl Jíaoiil Rigault
Tento muž měl zvláštní svůj hu
Kde Hohenzollern může se usídllti
wi" JH é
l M rvi vitrf
5 "í ir-Ú' Vf i
i!
Villa Aehilleion na ostrov? Korfu na kterou dle časopiseckých
i - i - : vil'
zprav nia v úmyslu se uenymi nvvaiy ne cu cih nnn
zakoupil si tuto krásnou villu v roce VM)i po smrti raKouKc císařov
ny Alžběty pro kterou vybudována byla v roce 1S!K)
w ' I 1 1 t
mor kléry iieiuu joi omincuvin
fediiolio dne starý kněz předve
den byl před něho před soud
"Jaké je vaše zaměstnání?" —
ptal se Kigault
"Jsem služebníkem líoha ' od
pověděl KIH-Z
"Kde bydli?" tázal se Rigault
V V v I
s UMiiesKem
" Všude" odpověděl kněz se
zbožnou prostodiicbost í
" Tvrzte tohoto člověka do vě
zeni a vydejte zatykači rozkaz na
jeho pána zvaného Boba který
nemá žádného trvalého bydliště a
následovně proti zákonu žije na
pot nice" pravil Rigault
Higaull odsoudil svého osobni
lo odpůrce Gustave Chaudeyc
pai izsKeiio redaktora a znannno
republikána k smrti Jeho man
želka a dítko navštívilyRigaiilta
ahr prosily za život svého živite
le Na Rigaulta slzy nešťastné že-
nv nikterak nepůsohily Poklepal
toliko děvčátku odsouzeného mu
že na rameno a prohlásil
"Mé milé ditě brzy budeš míli
pot esem váleli jak zastřelíme
tvého otce"
Všechny časopisy v Paříži byly
potlačeny komniimisty a nové na
jejich místě založeny Nové tyto
časopisy měly podivné názvy Me
zi jinými byly to následující podi
vná jména: ('civěná čepice Kain
a A bel Kecky oheň Pirát Pomsta
Rudý Prapor Kev Lidu Korsikán
a pod Každého dne byly vyvěše
ny v Paříži plakáty s novými vý
nosy "ústředního výboru" anebo
'výboru pro veřejnou bezpečnost'
Zde je ukázka jednoho takového
provolání:
"Pařížaiié! Od zápasu který
jsme zahájili nemůže být i upuště
no poněvadž jedná se o zápas
mezi minulostí a přítomností me
zi svobodou a despotisineni mezi
rovností a monopolem mezi bra
trstvím a otroctvím Do zbraně!
Nechť Paříž se naplní barikádami
a za těmito improvisovanými va
ly nechť zní její válečné volání!
Obětujme dlažbu ulic! Dlaždice
sloužící za nový prostředek obra
ny mohou hýli vyneseny na bal
kony Nechť Paříž Paříž revo
luční Paříž velkých činů vykoná
svoji povinost! Kommunisté pak
vykonají povinnost svoji"
Posléze nadešel den obratťi Po
dlouhých odkladech a vyčkávání
Thiers náčelník republikánské
zli úl ulek v různých zemích A na
troskách konnnuny Třetí Repub
lika ncjsilnější a uejirvalejší vlá
da jakou Francie měla od první
revoluce byla vybudována
vlády ve Versailles shromáždi!
silnou armádu utvořenou z vráti
vších se zajatců z Met a Sedanu
jakož i zbytků pravidelného voj
ska Postaviv v čelo léto armády
irenerála MaeMahona nařídil ob
ležení koiiiumnistické Paříže Ně
mecká armáda v té době nachá
zela se jeste na výšinách v okolí
ničMa nečinná a lhostejná klid
ně vyčkávající jak věc dopadne
Mezitím došlo k rozporům mezi
kominimi Ay samotnými a jednot
liví vůdci počali odsuzovali a vra
ždili se vzájemně Počátkem květ
na vaiy ničti byly dobyty úto
kem a armáda MacMahonova pak
vstoupila do města Armáda do
bývala ulici za ulicí barikádu za
barikádou liyly svedeny prudké
boje a ulice Paříže znovu pokro
pily se krví Kommiinislé kladli
houževnatý odpor I ženy a děti
byly jimi vyzbrojeny a postaveny
na barikády Tisíce jich bylo za
střeleno v nerovném boji s organi
sovaiiým vojskem Kommunisté
vidouce že jejich věc jest probrá
na rozhodli se zničit i město Sor
ganisovali bandy "petrolejníků"
tvořené většinou ženami a poslali
je do různých částí města aby za
pálily veřejné budovy
Armáda MacMahonova postu
pující v polokruhu v mnohých
místech zastavena byla požáry
které rozpoutaly se na všec hstra
které rozpoutaly se na všech stra
nách aby vyvrcholily hrůzu kte
rá vládla v Paříži po několik tý
dnů Radnice palác spravedlno
sti Tuillerie a jiné starožitné a
krásné budovy proměněny byly v
zříceniny a čtvrt po čtvrti krás
ného města ničena byla plameny
Armáda MacMahonova však neza
stavila se na svém postupu Msti
la se krví za krev Dvacet tisíc
komniunistů — mužů žen i dělí
— bylo pobito a více ještě pora
něno Koininunisté kladii zoufalý od
por do posledka Na poslední od
por se postavili na výšině Pere La
ehaise jakož i na starožitném pa
horku Montmartre kde rudá re
voluce' vzala svůj počátek Tyto
poslední bašty kouimunislů doby
ty byly po krvavém boji a tÍM
komniunistů zajato Většina vůd
ců byla buďto usmrcena v poulič
ních bojích anebo zajata a odsou
zena k smrti Mnozí z nich v pře
strojení prchli za hranice a nale-
Z DĚJIN PORÝNÍ
OKOLNOST že anieričlí vojáci
utábořili se v provincii na
západ od řeky Rýna vyvolala zá
jem o tulo krásnou oblast jež ve
světové historii hrála důležitou
rol li Větší část oblasti na západ
od mocného tohoto toku nevrátí
se pod teutonské jařmo Francie
získá zpět El-sasko a Lotrinsko a
její rozloha přiblíží se oné slaré
(lalie za dnů Julia Caesara Snad
i Lucembursko připojeno bude ří
ši francouzské Tím Francie získá
několik tisíc čtverečních mi! krás
ného a bohalého území čímž nále
žitě bude odškodněna za velké u
trpení ve světové válce
Nejlepší vinná réva daří se na
východních svazích řeky Rýna
které nepochybně zůstanou součá
stkou německé federační republi
ky anebo stanou se částí jilmně
inecké republiky rozhodnou li se
katolické země Kadeiisko AVuer
tembersko a Kavorsko utvořili ta
kovou spolu s německým Rakou
skem Z tohoto východního Porý
ní pricinizeji proslula rynska vi
na Šternberské a Johannisbnr-
skc jakož i jma mající povést
svělovou Nicméně vinné révě se
daří znamenitě i na břehu západ
ním najmě v údolí řeky Mosolle
Mosellská vína zápasí o populari
tu u labužníků s víny východo
rýnskými Leč není to pouze vinařský prů
mysl jenž je základem zámožno
sti a blahobytu těchto oblastí Je
to minerální bohatství Porýní jež
položilo základ k velké zámožno
sti těchto krajin a oblast porýn
ská stala se za minulá tři desíti
letí jednou z uejdůležif ějších prů
myslových částí Německa Před
válkou bydlelo v porýnských pro
vinciích jižních sedm millionů o
byvalel z nichž dobré dvě třetiny
bylo katolíků a méně než třetina
protestantů Toliko padesát pět
tisíc židů žilo v této oblasti Je to
jedna z nejlidiiatějšícli částí ně
mecké říše ježto připadá tu fiOO
osob na jednu čtvereční míli
Historie Porýnské provincie ja
ko oddělené oblasti datuje se to
liko do roku 1815 kdy utvořena
byla z celé řady drobných vévod
st ví svobodných měst a téměř ce
lého sta šlechtických a klášterních
panství Krása těchto krajů lá
kala turisty všech národů Sami
němečtí básníci zahrnuje v to ta
kové duchy jako (íoethe-a a Schil
lera opěvovali Porýní ve svých
básních a poněvadž v jedné době
plody těchto básníků překládaly
se horečné do všech jazyků světo
vých zprávy o krásách tohoto kra
je pronikly do celého světa Ame
rika sama v době míru posílala
do Porýní tisíce turistů každého
roku a není pochyby o tom že ty
to kraje nadále budou lákati k so
bě obdivovatele přírodních krás
Není lo germánská kultura jež
zírá se starožil ných staveb a hra
dů v Porýní Kultura románská
vtiskla jim svoje známky a i bás
níci němečtí opěvovali krásy bře
hů Rýna jako dýšící zkazkami ve
liké doby románské jež tolik zna
menala pro obrodu umění západní
Evropy Od dob Caesara Porýní
hrálo důležitou rol li v historii —
Němečtí básníci romantické ško
ly sem zajížděli pro své inspirace
Reka Rýn je 1 "00 mil dlouhá a
má mnoho přítoků přes to však
její koryto není tak široké na ja
ké uvykli jsme v Americe (Vlti
cké kmeny původně obývaly celé
in bdí ale byly z nich vytlačeny
dobyvačnými kmeny leutonskýini
které zaplavily území toto podob
ným způsobem jako v moderní hi
storii zaplavily Kelgii a severní
Francii Teutonská duše nezjem
nila za ta dvě tisíciletí
Nicméně skutečná historie Po
rniska počíná s příchodem Říma
nů Po dvě století Porýní tvoři
lo překážkové území mezi římskou
říší a severním barbarstvím Teu
tonské hordy na konec však zapla
vily'" tento krásný kraj a zničily
mnoho památek na římské doby
Když pak ( 'liarlemagne zřídil svůj
kapitol v Aix-la-( 'hapclle které
nenalézá se na Rýnu nová a lepší
éra byla zahájena a v době stře
dověké zakládajíc svou kulturu
na zbytcích římské civilisaee Po
rýní bylo nejosvíceněji! částí Ev
ropy Třicílib'tá válka a smlouva
Westťálská kterou Elsasko při
řčeno bylo Francii znamenaly po
čátek nesnází jež skončeny byly
teprve v minulých dnech Francie
měla leluly stejně jako dnes spra
vedlivý nárok na tuto provincii
která duchem i civilisací tíhne k
románské Francii Napoleon u
skutcčnil Oaesaruv sen neboť v
roce 1801 připojil Porýnsko opět
ně k Francii
Vídeňský kongres v roce 1815
vrátil dolejší část údolí Rýna Ně
mecku ponechav Elsasko a Lot
rinsko Francii To bylo příčinou
prusko-franeouzské války v letech
1870 — 1871 Prusko urvalo zno
vu obě tyto provincie Francii
Není o tom sporu že příští mí
rový kongres vrátí Elsasko a Lot
rinsko zpět Francii Snad i Lu
cembursko a část staré Porýnské
provincie připadne této zemi El
sasko a Lotrinsko nikdy nedoved
lo se spřátelit i s německým jař
mem a bude-li toto území připoje
no k Francii snlněiio bude nřání
většiny obyvatel těchto provincií
'Ji
Jedno z porýnských měst zabraných americkou armádou
Q %
x
A 7
v 7 r
I
Obrázek tento poskytuje představu o kráse břehů Rýna Je to město Stolscnfels jež zaujato bylo
TiVtí americkou armádou ť
ZÁMEK ACHILLEON
pRCHNTIV z vlastní své země
A která jej zavrhla pro neštěstí
íteré na ni uvalil rozpoutáním
světové války a jsa nevítaným
hostem v Holandsku bývalý ně
mecký císař touží po oddechu v
některém místě kde bezpečen byl
by před spravedlivou zlobou těch
kteří jeho vinou tolik byli nuceni
vytrpět Časopisecké zprávy v
minulých dnech oznámily že ta
kový útulek doufá nalézt! na o-
sti 'ove Korfu v zámku Achilleon
jedné z nejkrásnějších staveb již
ní Evropy
Ostrov Korfu jenž v minulosti
byl znám jako hlídka Iónského
moře kolonisován byl Korinťany
v roce 7154 před Kristem Od té
doby znamenal válečnou kořist v
každém boji jenž rozpoutal se na
východě a jihu Evropy hlavně o
svrchovanost v moři Adriatickém
Athény Rím Pyzaneie Benátky
a Cařihratl vlastnily postupné
tento ostrov a asi před stoletím
připojen byl k modernímu Řecku
Když na rakouskou císařovnu
Alžbětu dolehl těžký smutek v dů
sledku sebevraždy korunního
prince Rudolfa poslána byla na
ostrov Korfu k ozdravění Zde pak
nechala si zbudovati krásný pa
lác který pojmenovala Achilleon
Zbudován byl z mramoru oslcpu-
pci bělosti jaký toliko Itálie a
Reeko mohou opat řiti a může bv-
ti viděn jako jasný bod od moře
na vzdálenost mnoha mil Krás
né sady obklopují toto skvělé dí
lo moderního stavitelského umění
ííada nádherných soch zdobí ne
toliko park ale i palác samotný
vyziloheny skvostnými nastěnnv-
mi malbami freskami řezbářský--mi
pracemi nejpřednějších mistrů
a ozdobami jež osvětlovány jsou
elektrickým světlem Je to iedna
z nejiiáklailiiějších staveb Evropy
připomínajíc svým leskem na nád
herné zámky jež francouzští
Pourboní stavěli svým milenkám
Po smrti císařovny Alžběty palác
připadl bavorské princezně Leo
poldě Bývalý císař zakoupil jej
od ní v roce VMM a často sem za
jížděl před válkou
Poslední důležitá kotifcrcnc
konala se tu v roce 1911 kdy krá
lové řecký a belgický navštívili
tento Ohfrov
I i
r
IU
l
i
t
i-
i'
t
t
:
t
r
4
-""v -