I
w
r
Strana
POKROK DNE 4 PROMIŇTE 1918
POKROK PUBL CO
vydává
POKROK ZÁPADU
a místní vydání
v Crete pro Salině okres Xebruaka ve
8:huyler a Clarkson pro okres Colfai
Is'cbra8ka ve Wilson Kas pro stát
Kansus v Ccdur líapiils la pro stát
Iowu v cit Pnul a Miuneapolis Mino
pro stát Minnesotu a v Tyndall S D
pro státy South a Xorth Ďakotu
FfiKDPLATXÉ:
Pro Spojené Státy $2 JO
Pro Kanadu $375
Zásilky peuřžiií dčjtež se pomoei pe
něžních poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznaniujcto li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí býti slušné psané
bez úmyslu někoho osobně poškoditi a
podepsány plným jménem ať již má
býti v redakci utajeno anebo v dopise
uveřejněno
CO VYKONALA NAŠE ARMÁ
DA VE FRANCII
Sami Němci doznávají že od to
]io okamžiku kdy Amerika vyhlá
sila válku stalo se jejich vítězství
naprostou nemožnosti a bylo jen
otázkou mají-li se vzdáti dříve ne
bo později Její veliké zásluhy o
eemijí i všichni -spojenci My
kteří jsme se "během války přes
hranice své země nikdy nedostali
víme jen jak se pracovalo doma
Ale výsledky této práce zůstávaly
utajeny vláda přísně tajila vše
cko čím by se bylo mohlo prospě
ti nepříteli
Dnes jest uzavřeno příměří ale
censura není odstraněna docela —
Jest jen uvolněna a jsou některé
věci o nichž se dosud psáti nesmí
Ale proto přece možno jest podati
aspoň přehled toho co Amerika
na půdě Francie vykonala Nutno
jen podotknouti že to co vidíme
ve Francii jest jen částí velikého
díla které se jevilo také na moři
na jiných bojištích v Evropě i v
Asii a i v dalších přípravách do
ma —
Dne 11 listopadu když bylo u
zavřeno příměří měly Spoj Státy
ve Francii 7821)J důstojníků a 1
83137tí mužů bezmála dva milli
ony ale více než dva milliony s
tím co bylo v době té v Anglii
Itálii a jinde Na hlavním ameri
ckém bojišti v Argonue bojovalo
730000 Amerikánů nepočítaje a
merické oddíly které bojovaly na
jiných částech fronty Tato lid
ská síla byla však jen jedním či
nitelem z mnoha jiných Za ní
bylo 'veliké ustrojí jakého jest
třeba aby se udržovala tak veliká
armáda v ěinnosti Zřizovaly se
železnice a motorové cesty a po
něvadž ochuzená Francie a Evro
pa celá nemá aiH materiálu pro
potřeby vlastní musely se voziti
přes moře lokomotivy železniční
vozy kolejnice nákladní automo
míly a všecko podobné
Za tím zase bylá potrava po
třebná pro tolik lidí oděv a jiné
Ktřcby ""stejně jako jřístavišté
doky a magaeiny které se musely
pro tak ohromné rozměry teprve
sta včti Všecky síly byly třeba
napnouti Americká armáda při
vezla do Francie 907 velikých lo
komotiv a 13174 vozů železu ié
Jií'"h jichž ve svých službách po
užívala Aby se vyhovělo potře
lunu jimž Francie vyhověti ne
niolibi bylo postaveno nových 83-ť
mil pravidelných železnic 300 mil
z toho bylo zřízeno teprve od 1
června K lomu všemu postaveno
bylo mnoho železnic úzkokolej
ných jakých se potřebuje na bo
jišti a to 115 mil dále bylo opra
veno 110 mil železnic německých
které padly spojeneckému vojsku
do rukou když spojenci postoupi
li Asi řJTi mil železnic francouz
ských bylo operováno Amerikáuy
Tyto číslice representují spoleá-
uost ale železuR-nú-tví jest jen
částkou toho eo bylo v celku vy
konáno Modenu válečnictví ví
ce nef o železnice opírá se o rao
tory a v tomto oboru jest napro
sto nemožno podati nějaké přes
nější číslice Američtí inženýři
pracovali dnem í ihvÍ na tom 2''
udržovali francouzské silníce v
mm m mí ámm
dobrém stavu i vzdor úžasnému
upotřebení za války stavěli mosty
a jiným způsobem starali se o to
aby byly cesty volné Cela roz
sáhli krajina za americkými li
nicmi jest plna typických ameri
ckých strojů na stavby cest z
nichž mnohé v Evropě nikdy před
tím nebyly s viděny Aby se tato
práce udělala mělo americké voj
sko dne 11 listopadu v činnosti
více nežli 53000 motorových vozů
všech druhů
Ačkoli jest již uzavřeuo přímě
ří které věští zcela jistý mír pře
ce vojenské úřady nedovolí zmín
ky o obrovských zásobách střeliva
které bylo přes moře přepraveno
a dosud se udržuje pohotově kdy
by ho bylo třeba Dovoluje- se
však aspoň věděti něco o zásobách
potravin které byly nahromadě
ny Bude z toho patrno že naše
vojsko nebylo nijak v nebezpečí
že bude trpěti hlad kdyby se by
la válka protáhla i když Ameriká
ni slíbili poskytnouti v potravi
nách pomoe spojencům vedle u-
hražování potřeb vlastních Vo
jenským výrazem ''porce" zna
mená množství různého druhu po
travy které voják potřebuje den
ně Jest zajímá vo co všecko aine
rická armáda v pohotovosti má
Ňa př je tu 390000000 porcí fa
zolí 183000000 porcí mouky a
náhražek moučných 267000000
mléka 161000000 másla a náhra
žek 143000000 cukru 89000000
masa 57000001 kávy 113000000'
rýže krup a podobných výrobku
obilních Je postaráno i o ovoce
cukrovinky a podobné lahůdky
kdežto kuřáci mají tu 761000000
denních dávek cigaret a tabáku
jiného druhu
Armádní úřady připomínají že
zásoby tyto byly pořízeny tím co
si na jídle ušetřilo obyvatelstvo
doma Bez tohoto šetření bylo by
zásobování armády nemožností
stejně jako by nebylo možno slíbi
ti podporu spojencům kterým na
zimu hrozil váJuý nedostatek A-
merieká armáda zaručila se doda
ti armádě francouzské 2000000 li
ber masa 5500000 liber fazolí a
rýžové mouky a k tomu přiměřené
množství mléka Britům bylo slí
beno 8000000 liber masa Belgi
čané dostati měli 4500000 porcí
všeho druhu -
Jest těžko vypsati co vykonali
Amerikáni v ohledu zlepšení vý
konnosti přístavů a skladišť od té
doby co první vojsko na břeh vy
stoupilo Tato práce byla v nále
žitém poměru s prací která byla
vykonána jinde V Boreaux by
lo postaveno deset doků pro velké
parníky v délce 4100 stop dohro
mady V Montoir blíže St Na
zaire staví se deset doků jiných v
délce 3200 stop To však není vše
cko co naši inženýři v přístavech
vykonali Bylo třeba prohlubova
ti vody opravovati doky a stavě
ti k nim nové železniční koleje —
Byly zřízeny magaciny skladní
ploše 23000000 čtver stop Tím
způsobem se přístavy tak zlepšily
a výkonnost jejich stoupla že i
kdyby byli Němci dobyli Calaisu
nebylo by spojenecké vojsko zba
veno možnosti po moři se zásobo
vali Kdyby bylo k tomu došlo
byli by i Britové používali přísta
vů které na západním břehu Fran
cie přímo h atlantickým oceánem
sousedí Tyto číslice ukazují co
bylo se strany Amerikánů prove
deno Jeden německý major za
jatý Amerikány v lese argonském
se vyslovil: "My víme že jest po
rážka nevyhnutelná My víme že
zde je v činnosti vaše armáda prv
ní a druhá a že jest armáda třetí
skoro již k činnosti připravena —
Víme že mají náslcdovati armády
další Dovedeme změřiti vaši prá
ci Konec války musí přijití brzy"
A nemýlil se
NÁŠ PEVNÍ DIPLOMAT
V tomto déjinuérit okamžiku
skvělých úspěchů československé
věcí cítíme tak blízko přilil ještě
v událostech samých abychom
mohli dosti oeeniti a doceniti onu
energii a houževnatou práci dra
Eduarda Beneše jež dovedly če
skoslovenský revoluční prapor až
k bodu kdy on sam stává se prv
ním? ministrem zahraničních zále
žitostí v provisorní vládé česko
slovenské republiky Českoslo
venští vojíni i občané ve státech
spojcneckýťk jimž hlavně- jsou
tyto řádky adresovány zajisté
sladovali rozechvěním a s rado
stí v srď'í-h TŽ" ria období ve
vývoji diplomatické akce naHio
hnutí Sotvg vsak při tom si uvě
domovali dostatečné kolik zde
jít prá-# a nadání dr Eduarda
Pomník Edith Cavcllové
WÓ M % i
Tento kráný pomník zbudován
byl k poctě Edith Cavcllové ošet
řovatelky která žila jako upřím
ná vlastenka a zemřela jako mu
čednice Pomník odhalen byl v
minulých dnech královnou " Ale
xandrou v Norwich v Anglii kde
právě otevřen byl útulek pro o-
šctřovatelky
Beneše Četli o jeho jednáních s
vládami spojeneckými sledovali
jeho činnost litcrámě-pnlitiekoit
s pýchou nalézali jeho úsudky ci
tované v žurnálech celého světa a
těšili se postupně ze všech česko
slovenských úspěchu Ale to vše
viděli ořed očima skoro únlně ne
osobně Vyskytovalo-li se při tom
jméno dra Beiiše dálo se tak jen
jaksi z úřední povinnosti Rovněž
tak v jeho osobním poměru k na
šim vojínům Dny i noci pokra
čuje v nejintensivnější práci o
těžkých otázkách nůší armády
ale téměř důsledně opomíjí repre-
sentační jHivinnosti jež mu jeho
úřad ukládá v tomto směru Ale
dr Beneš pokládá se sáni za vojá
ka na neobyčejné zodpovědné po
sici a objevuje se teď u vojska jen
tehdy kdy jeví se toho krajní po
třeba Je toho názoru že všech
ny pocty vojska mají být adreso
vány nejvyššímu veliteli armády
presidentu T O Masarykovi !
Dnes naskytuje se nám však po
vinnost abychom aspoň letmo a
kuse zmínili se o (sobě ministra
zahraničních záležitostí prvé če
skoslovenské republiky Je při-
rozeno že teprve příští doba při
podrobném studiu československé
ho hnutí bude moci správně a ze
vrubně podati politický a státni
cký profil dra Beneše a stanovití
jeho podíl Mia konečných úspěších
československé revoluce
My' kteří jsme měli štěstí od
prvopočátku zahraniční akce krá
četi v řadách za drem Benešem
Pomáhá trpícím ve
Francii
j
K y % f
í Í0é £: j
71 II -l li
) P cKi
: l'aiií ťburb-s B Díllinghamová
manželka známého divadelního
podnikatele vykonává mnoho k
úlevě trpících vc Francií Paní
Dilunghamová je ve spojení čet
nými válečnými pomocnými orga
dnes více cítíme sílu jeho osobno
sti v našem hnutí než dovedeme
obsáhnouti a shrnouti vSechny je
ho zásluhy Pamatujeme so pří
liš živě jak v těch začátcích vše
chny oficielní diplomacie Dohody
byly k nám neobyčejně uzavřeny
uctivě chladny až mrazivý Svět
žurnalistický nás celkem znal jen
jako fragment Rakousko-Uherska
který zajímal je tak dalece po
kud monarchie jako celek upada
la z velmocenského postavení —
Nějaká ta persekuce sc nám sice
přičetla k dobru ale o českoslo
venské otázce jako mezinárodním
problému nechtěl nikdo ani slyšet
tím méně vážně se s ní zabývat
Neměl-li svět se k nám stavětí ja
ko k nenapravitelným snílkům
politickým bylo mrtno ukázati
žo všechny zjevy v českosloven
ských řadách íía frontech i doma
nejsou nahodilými projevy slabo
sti rakousko-uherského státního
organismu Bylo irtttno učiniti
důkaz že českoslovenští političtí
emigranti v čele 8 prof Masary
kem a dr Benešem nejsou něja
kým radikálním odštěpkem náro
da dobrodružnými uprchlíky za
hranice nýbrž že mají přesně vy
mezený mandát od národa a svo
bodně hlásí se před světem ve
jmi nu ostatních o práva česko
slovenského lidu Bylo dále tře
ba ponkázati že tato organisace
jest pevná plně si vědomá zodpo
vědnosti svého poslání Plnění to
hoto úkolu uvésti československé
zahraniční hnutí do ocelové ko
stry jež by měla před světovým
forem tyto vlastnosti připadlo
hlavně dru Eduardu Benešovi
který od září 1915 po svém útěku
z Cech usadil se v Paříži aby zde
pracoval na naší věci
Má-li prof Masaryk hlavní zá
sluhu o ideovou sílu a prestiž na
šeho programu za hranicemi pří
sluší -dru Eduardu Benešovi ne
sporný přední zásluha o provádě
ní a zužitkování tohoto programu
na diplomatickém poli
Dr Beneš neodešel z Čech za
hranice náhodně Od počátku
války až do r 1915 v dobách pr
vého romantismu československé
revoluční organisace byla osoba
jeho hlavní osou ústředním vý
konným orgánem k němuž šly
všechny nitky tajué skupiny v
Cechách složené z důvěryhodných
osob jednotlivých politických
st ran a kororací Dr Beneš v
této své funkci vynikl velkou ne
ohrožeností jež byla na konce ve
řejným tajemstvími celé politické
Prahy Měl zvláští smysl pro
praktickou technickou stránku
mladého spiknutí Jeho pseudo
nym označoval že on jest vlast
ním ohniskem této organisace je
ho osoba byla také nejvíce expo
nována Když zavřen dr Kramář
a dr Scheiner a persekuce přituh
la dr Beneš pracoval a budoval
na revoluční organisaci ve vlasti
aniž by ho dusná atmosféra nějak
zastřešovala Ale každá neohro
ženost jde až na jistou mez uej
nutnější opatrnosti Ta se obje
vila když bylo otázkou jen půl
dne aby kuráž dra Beneše stála
— šibenici Tehdy jsme ho s prof
Masarykem a drem Sychravou s
radostí přivítali v Ženevě Ale
sotva prof Masaryk tázal se na
podrobnosti zdali revoluční orga
nisace ve vlasti liebudrr dra Be
neše ještě potřebovat! dr Beneš
bez bázně prohlásil že pro jisto
tu na nějaký určitý čas se do vla
sti ještě vrátí Byl by tam ovšem
přijel ve chvíli kdy rakouští ká
lané odváděli do vězení jeho choť
mstíce se za to že vzácná kořist
jim již uklouzla Na přání Ma
sarykovo dr Benci nevrátil se již
do Cech nýbrž odebral se do IV
'
rize
Paříž nebyla dru Benešovi ne
známým terrainem Při této pří
ležitosti je nutno abychom1 zopa
kovali několik dat ze životopisu
dra Beneše Započav v roku 190!
filosofická studia v Praze odebral
se r 1905 do Paříže kde na Sor
boně věnoval se studiu za velmi
nepříznivých podmínek materie]
nich tak jak to bylo osudem ti
síců nejlepších našich lidí Dr Be
neš pochází totiž z nemajetné ves
nické rodiny Narodil se v Koz
lanech u Plzné Roku 1906-1307
vidíme jej na université v Dijouu
r 1908 v Londýne a v Berlíně od
kud v červnu odjíždí složit dokto
rát právnický do Dijonu Rok na
to má již titul doktora filosofi
na ' universitě Karlo-Ke rdinaudo
vé Od roku 1910 až do svého od
chodu za hranjee r 1915 učí m
Československé ob"hodní akadv
mii v Praze moderním řečem ná
rodnímu hospodářství a historii
EoLu 1912 habilitoval to ca praž
ské universitě pro filosofii a socio
logii rok po té na české vysoké
škole technické pro filosofii tech
niky Z tó doby třeba řaname
nati obsáhlou literární činnost vě
deckou a politickou která pro
zrazuje už jeho talent a bystrou
přesnou methodu smýšlení Sug
gestivní síla jeho osobnosti dává
mu v posledních letech před vál
kou 'místo vůdce mladé politické
generace strany lidově pokroko
vé a státoprávně pokrokové za
splynutí těchto stran jako člen
výkoného výboru strany lidově
pokrokové usiloval vc smyslu če
skoslovenského programu za sa
mostatnost Do Paříže přišel tehdy dr Be
neš s hlubokými studiemi a jistou
politickou praxí na půdu kde již
dříve byl zdomácněl V této
chvíli nutno se zastavili nad vý
sledky jeho tříleté práce Prvé
doby obtížných počátků dávají
svědectví o nezlomné odvaze a
mravní síle dra Beneše Posled
ních několik měsíců dává nám za
se doklad o jeho diplomatickém
taktu a obratnosti který jest vše
obecně uznáván všemi Spojenci
Prvé období jeho činnosti zahra
niční zaujato bylo hlavně organi
zační propagační a žurnalistickou
prací Doklady o tom bude nut
no shledávati ve všech francouz
ských a anglických novinách a re
vuích Rozruch v spojeneckém
světě učinila samostatná publika
ce se smělým titulem znějícím v
překladu "Zničte Rakousko-Uher-sko!"i
— jež vyšla ve vydání
francouzskem anglickém a ital
ském Její heslo stalo se dnes
progra uiíem celého světa Také
naše orgány Československá Sa
mostatnost a La Nation Tchéque
měly v něm stálého spolupraeov
nika Když bylo nutno ukázati
před cizinou naši samostatnost v
jednání převzal dr Beneš v doho
dě' prof Deniscm úplné řízení
"La Nation Tchéque" V lednu
1917 Spojenci zasílají notu Wilso
novi v níž československá otázka
po prvé vyzdvižena na mezinárod
ní problém Společný podíl zá
sluh o to připadá dru Benešovi a
dru tefáiiíkovi Dlouhé úsilí by
lo n uf no než dospěli jsme k vý
sledku mít vlastní armádu ve
Francii a v Itálii Dr Beneš byl
si vědom že jen přes tuto etapu
možno dojiti na pole nejvýznam
nější a nejdůležitější jež jeví kc
v uznání československého náro
da za sM)jenefký uznání našich
armád za řádně bojující vojsko a
Národní Rady jako skutečnou vlá
du československou K tomu dru
ží se spojenecké smlouvy které
dr Beneš za Národní Radu uza
vřel v Anglii a ve Francii a jejichž
variant v nejbližších dnech byl
podepsán i s Itálií smlouvy které
tvoří hlavní záruky naší samostat
nosti V těchto smlouvách jest
nejčerstvější přímý úspěch stát
nického uuwmí dra Beneše
Dr Beneš pracuje neobyčejně
rychle a přesně jasně vědom če
ho chce docíliti Takové jest i je
ho smýšlení a všechno jednání
Nepamatuji se žc fiy byl kdy po
strádat klidu v úsudku Často
když jsme trnuli v úzkostech o bu
doucnost Jn-dal se vyrušiti z rov
nováhy a tím ze své promyšlené
cesty Své úspěchy v politice neb
svoje jednání diplomatická líčí
jako zcela jednoduché a samozřej
mé že se musíte vzpírali této sng
gesei abyste ji nepodlehli Prof
Masaryka zvykli jsme si připojo
vati za velikány počínají? Husem
a konče Palackým 1'važuji-li o
státnickém a diplomatickém na
dání a práci dra Beneše nemohu
se odjHiutati od představy Jana z
Rokycan anebo státnické silha'i''t
ty Jiřího z Poděbrad V zimě to
hoto rolťu italský socialistický' po
slanec Canepa nazval v úvodním
článku "Messagero" dra Beneš"
"(Vskirfdovciiským Mazziniuii"
-M Božiuov v Československé
Samostatnosti
KRÁLOVSKÝ HRAD PRAŽSKÝ
SÍDLO ČESKÉ VLÁDY
Každou historii předchází
věbÍ4 i vznik Prahy je zahalen
mlhou pověstí Hrad pražský ne
stál v prvních dobách v místech
dnešních nýbrž na pravém břehu
vltavském na strmé skál vyý
hradské bylo místo obřadů nábo
ženských soudů sliroiiřáždíšté li
du pří správě záležitostí veřej
ných v době míru a útočiífé jeho
v dobách válečných "Město vi
dím veliké jehož hláva hvézd se
dotýká" — x Vyšehradu prý u
chem prorockým věštila Libuše
zakladatelka dyoattie Přemyslův-
skýeh spadá vybudování hriM
na vrchu kde vévodí dnešní hra'1
První křesťanský kníie Bořiv
hned po svém pokřestění vystr
vél v místech oněch kostel P AI
rie v počátcích pak století X km
že Vratislav baziliku sv Jiří pi
inž Boleslav II zřídil ženský klí
šter a téhož roku dosáhl pro C
chv zřízení biskupství Sem tak
spadají zároveň jKčatky Prahy'
která vznikala jako podhradí
ní uvádí se již na počátku XII
století kostel P Maric před T£
nem
V r 130l královský hrad shon
a potom pustnul Karel obývá
Králův Dvůr v místech dnešníln
Obecního domu Pražského Jehi
ideáleml bylo povznést! Prahu $
výši kulturní i uměleckou Po 'f{
nětů a vzorů dosti skytala mu 1'k
říž: dle skvostného sídla fran
eouzskýeh králů Louvril dal pře f
i t i-'- i i II IV
siaveu KiaiovsKy nrau pruA' I vt
v twvniy cíillíl Tieíen uúm tit bVVini W
v WVJ u V „
dvorem nvbrž zdo snolu bvlv i
místnosti nejvyššího soudu' zem
ského a palác t j veliká sílí pr
větší shromáždění na př sněni
zemské Hrad stal se tak řádným
sídlem nejvyšší české vlády Stěhuj
drost a umělecká duše Karlova 1 '
přilákala do Prah v lecie umělců lil
' "IV' 1 vi I '
jejienz výtvory cntei panovniK z
Prahy učinili Hím severu Při
hradě vztýčil nový dóm svatovít
ský ve vzletné gotice pohádk
kozlo středověku vytvořil v Karl
štejně v Praze samé a jím založe
ném Novém městě provedl veliko
lepé stavby chrámové klášterní
a palácové
1 !
4
t
r
i
S ním r 1-178 byl uložen do hro
bu veliký genius národa za Vác
lava IV přichází úpadek v umění
Hnutím reformním připadá náro
du českému vůdčí úloha v boji za
svobodu' myšlení a učení tím stá
vá se český národ významným či
nitelem v dějinách světových —
Hranice kostnická proráží dusná
mračna středověku a blesky z ní
šlehající určují hranice celých ú-
t varů státních Bouřlivým do
bám padlo v oběť mnoho uměle
ckých památek posvátný veleb
ný Vyšehrad obrácen v trošty
Prost řinlkú ku provedení dňklaeV
nytli oprav se nedostávalo a vál-V
ky jimiž země ustavičně byla su- 1
íiit'tlti'1 Iiíil I: ! o lir ntit (íiui] w„4 TjtV v
uého A tak Jiří Poděbradský
první král z vůle ' národa a po-
sledili z Krve ceske a no nem
dlouhou dobu Vladislav Jagelo
ncc sídiili v Králově Dvoře na
Starém městě Až r 1418 vrací
se Vladislav s:e svým dvorem na
hrad Pražský a dává zde vytvoři
ti Benešem Retem z Pistova sál
v slohu gotickém jemuž není v
Evropě rovna Peníze na stavbu
daly zlaté doly kutnohorské
Po nešťastné smrti mladistvého
MiiiviKa u M onace tlostava se a
královský hrad Pražský dynastii I! I
habsburské spolu s trůnem českým'
svobodnou volbou Bcrdmandrl
přikoupil za peníze české komory
vinice kapituly Všech Svatých a
jeptišek sv Jiří a vybudoval tu
pro svou cho Annu letohrádek
který jest nejkrásněji stavbou
reiialssanční ve střední Evropě
Když pak 2 června 1541 padla
valná část hradu za oběť požáru
dálo se obnovení jeho zase jen
zemským nákladem Mluví se te
hdy v první řade o naléhavé opru- {
vě sálu Vladislavského eo ob-i
zvláštní okrase kterou iest ceni
li jako klenot zemský Posledír"' f
doba sláv a rozmachu vzcház M
nud hradem! královským a - nad
Prííhou se zlatým věkem Rudojfo- i
vyiu který jde ve šlépějích otc tf
diV jíi
vhisti
Panovník se srdcci
div
mi se sklony umělce žk? naVrs i3
dé ve společnosti umělců a učen
cíl a činí z něj klenotnici uměle!
cKwn poKlaUu a památek — ktc )J
re za několik málo let loupí sol
dateska celého světa zbytky ve
likých sbírek Rudolfových ještéJ
po letech odváži z Prahy Vídeň
Kme vrcholí V kvéliu lGlílll
sešli se čeští pánové pod obojí nai
poradu do domu staroslavného ro
du Siitfnckých -— nyní "u Mon
tágů" — jejímž výsledkem dru
hého dne byla výprava na hrad ij
lptenestra'e primy podnět vá
ív i ii u~-„ L
nT mata nr irni
sídlem zimního krále BedřkdJj'
ralckcio ale firkoli nu itklH
Po osudné bitvé na pláních le f
l i i 'i „ - ii 51
iHMTMtven ifMioh'i y sunicin e
Prahu onu Prahu která v
nádherou okouzlila tolik choť
ho Alžbětu že při pohledu na Ú
llleillKlH til riíCM klýw 'íHhÍ yj
lála : "Opravdu královské to ii í
sto!' Sídlo králů českých osiří
dvur trvale odstěhoval kd do
ue —
V
i