Strana 2
POKROK DXE 27 MSTOPADF Tí18
POKROK PUBL CO
vydává
POKROK ZÁPADU
a místní vydáni
v Crete pro Salině okres Nebraska Vř
Sihuyler a Clarkson pro okrci Colfax
Nubraska ve Wilson Kas pro stál
Kansas v Cedar Rapids la pro stát
Iowu v dt Paul a Miuneapolis Mina
pro stát Minnesotu a t Tyndall S I)
pro utáty South a North Dakotu
rĎKDPLATNÉ:
Tro Spojené Státy $250
Pro Kanadu $375
Zásilky peněžní dějtcž se pomocí pe
nižních poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznaniujete li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhů čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí býti slušné psané
bez úmyslu nékoho osobné poškoditi a
podepsány plným jménem aC již má
bytí v redakci utajeno anebo v dopise
uveřejněno
WILHELM HOHENZOLLERN
Wilholra Ilohenzollern do ne
dávná panovník mocné říše a nej
přednější exponent ideje božského
práva králů nalézá se v dobro
volném vyhnanství v Holandsku
kam utekl jako "spráskaný pes"
jak poznamenává správně kterýs
londýnský časopis a zemička již
chtěl ještě nedávno pohltiti a přj
vtěliti ku svému panství krčí
dnes nos nad jeho přítomností a
dává mu jasně na jeho že by jí
bylo vítáno kdyby si hledal jin
le ufoeiste Jaky to konec snu
o světové nadvládě jenž ovládal
duši tohoto monarchy a který
strhl svět do strašlivé válivý! Na
něm a na hrozné válečné mašině
již vybudoval a kterou ztělesíío
vai a vedl spociva vsekera ne
smírná tíha zodpovědnosti za roz
poutání nejkrvavějšího konfliktu
v dějinách lidstva
Světu nezáleželo mnoho na toni
že osobní role eísařova v událo
stech jež se pohybovaly rychle za
sebou ve dnech před válkou byl
dosti nejasná Svět jej usvědčil
že organisoval řídil a udržoval v
nejvyšší výkonnosti velkou něme
ckou válečnou iiiiašiiiu Pamatoval
si že podepsal rozkaz k mobil isa
ci Pamatoval si že zastával a há
jil veškerý terrorism a brigant
ství jímž pod záminkou válčení
zpustošena byla Belgie a severní
Francie vylidněno Srbsko vy
drancovány a vypáleny Rusko a
Rumunsko Svět nikdy nezapo
mene že to byli jeho žoldnéři již
poslali do hlubin Lusitanii kteří
zavraždili Edith Cavellovou a ka
pitána Fryatta Proti těmto či
nům nepomohl ničeho jeho pokry
tecký křik: "Nechtěl jsem vál
ku!" Před soudnou stolicí lidstva
byl kaiser uznán vinným největší
ho zločinu jaký byl kdy spáchán
na lidstvu
Mnozí pochybují že kaiser jest
duševně příčetný Jeho opětovné
a neustálé výroky o božském prá
vu na vládu a jeho nároky na Bo
ha co spojence poskytují podpo
ru těmto fwehybnostem Nelze ří
ci zdali takové blábolení může
býti plodem chorého mozku či vý
sledkem bezmezného egoismu a
domýšlivosti Jeho řeči k armádě
ve kterých tvrdil že on a jeho
vojsko jsou nástroji božského sou
du nad nepřáteli Německa byly
povazovány namnoze mimo Něme
cko jako pouhé nabubřelé Íráne
určené pouze k oklamání vlastní
ho lidu Vilémovy nároky na je
ho těsné spolčení s Bohem tvoři
ly podstatu tuctů jeho řečí nejen
během války ale již dávno před
tím Z těchto snad nejpovéstněj
ží byla jeho řeč o božském právu
kterou pronesl v Braniborsku ro
ku 1890 a ve které prohlásil že
považuje německý lid za "zodpo
vědnost" svěřenou mu Bohem a
že jest "mou povinností rozmno
žili toto dědictví za kteréž jed
noho dne budu povolán skládati
účty Ty kdož se pokusí překá
žetj mému úkolu rozdrtím" Svět
v tom všem neviděl hrozbu' ale
nepodařenou komedii Málokdo
ani tak zvaní sfátrnVi j uvědo
moval že ťuto douniěle potrhlý
panovník ve vém "třpytném pan-
cen uuaujici německou váleč
nou mašinu -utužující svůj vliv
na duální monarchii a prohlašují
cí sc za ochránce mohamedámké
ho světa kuje ve skutečnosti
zbraň která jednoho dne překva
pí strašlivě celý civilisovaný a tle
mokratický svět
A přece svět byl ustavičně va
rován několika prozíravými muži
že kaiser jednoho dne uvalí kata
strofu na nároMy Tito muži vidě
li v něm šíleného vynálezce jemuž
v mládí byly dány nejnebezpeč
nější hračky — armáda a loďstvo
Tyto tvořily vskutku jeho h řič
čku Rozvinoval je po celá léta své
vlády až do bodu kdy musil je
vyzkoušet! Jako nějaký šílený
vynálezce strachoval sc že se ne
dočká vyzkoušení svého vynálezu
a tak se chopil první příležitosti
k rozpoutání války Mezitím ně
níecká válečná strana rostla a sí
lila s Vilémem v čele pangerntán
ské hnutí počínalo nabývati stá
le určitějších obrysů na státnic
universitách našlo se hojné syko
fantických profesorů kteří v uče
ných traktátech dokazovali pový
šenost německého národa nad o
statní a nutnost vnucení německé
kultury světu v zájmu humanity
Vše bylo připraveno jedině příle
žitost scházela Tato naskytla se v
atentátu na arciknížete Františka
Ferdinanda rakouského následní
ka trůnu a jeho ženu v Sarajevě
Vrátiv se spěšně z projížďky
yaehtou kaiser předsedal v 1
stupimi na konferenci německých
rakouských zástupců armád
loďstev a kapitalistických zájmů
Zde bylo učiněno rozhodnutí po
užiti sarajevské vraždy co zámin
ky k světové válce na kterou Ně
meeko tak dlouho čekalo V diplo
matcikých výměnách mezi Němc
ckem a Rakouskemi na jedné stra
ně a Velkou Britanií Francií a
Ruskem na druhé straně hrál Vi
lém roli panovníka jenž dvehtí
po míru jenž však proti své vůli
jest hnán do válkv Podepsa
rozkaz k mobilisaci vzdor všem
snahám britického zahraničního
sekretáře Greye po předložení ra
kousko-srbského sporu rozhodčí
mu soudu a tím okamžikem sta
la se světová válká neodvratnou
Od té chvíle hnal Vilém své ozbro
jené hordy neúnavně a bezohled
ně v šílené kampani za vítězstvím
povzbuzuje je všemi prostředky
jež mu byly po ruce a jež dovedl
vymysliti
Uveřejnění známé korrespon
lence " ílly-Nicky" v roce 1917
odhalilo kaisera ve světle špina
veho pletichaře Přiměl tehdejší
ho ruského cara Mikuláše na nějž
svet nyní vyplytvaVa zbyteční
sympatie aby podepsal tajnou
smlouvu dle níž car měl přinutiti
francii aby vstoupila do spolku
pro výboj a odboj proti Velké
Britanii Smlouva byla objevena a
zavržena ruským premiérem Byv
zmaten v tomto pokusu kaiser vy
nasnažil se získati na svou stranu
Anglii proti Francii a Rusku do
mníval se že se mu to zcela zdaři
lo neboť na jaře 1914 psal v do
pise svému bratrovi pnifkému
princi Jindřichovi že král Jiří
mu slíbil že Anglie zůstane neu
trální v případě války mezi cen
trálními mocnostmi a Francií s
Ruskem Snad nejzá vaznější svě
dectví proti kaiserovi bylo však
obsaženo v památních mcinoirech
knížete Lichnovskčho jenž při
vypuknutí nepřátelství byl něme
ckým velvyslancem v Londýně
Jiným závažným svědectvím
byl spis Dr Wilhelma Muchlona:
bývalého ředitele Kruopovkv: '
jenž byl zasvěcen do četných zá-!
kulísuích tajemství kaisera jako-i
zto jednoho z hlavních akcionářů
této zbrojovky Jisto jest e ne
bude whazeti na zdrcujících dů
kazech proti bývalému císaři bu
de-li postaven př"d soud jak ny
ní f rancie požaduje
ŽIDOVSKÉ MUSEUM V PfeAZE
IÍT FOTATOES řIGHT
Thay Sstveyheat
LfC li
H mizejícím Josefovem Praž
ským zanikla rovněž jedna z nej
starších rázovitých částí města
která po celá staletí zůstávala tak
řka nezměněnou Obyvatelé této
části města židé byli vždy ko
servativními ve nvéin nábožen
ském životě a jelikož život židů
byl jejich nábožejist vím upravo
ván až do riřjtnetšíeh podrobno
stí zůtal i tento život po -elá sta
letí takřka nezměněný K tomu
přispívala rovněž okolnost ž ta
ké jxdiiiíiiky života na Venek zů
stávaly utejnýioi že útisk a výjí
iiiéné postavení židů iotrvaly té
měř beze změny až do polovice
datonácrtLo fctoletí
S očunkou rovnoprávností li
dů dostavil se najednou obrat ži
dé kteří do té doby tvořili mě
sto v městě vystěhovali se z vel
ké části do ostatních částí města
židovská obec dříve v Josefově
soustředěná rozptýlila se a řivot
náboženský obmezil se na domác
nost a synagogu Tak bylo nejen
v Praze nýbrž v celých Cechách
vůbec
Je na snadě že při takovýchto
změnách vzninla obava aby neza
nikly a nezmizely dokumenty do
svědčující o bývalém komunálním
a náboženském životě židů oba
va taková byla zvláště ohledně
Pražského Josefova podporována
prováděním asanace této části mě
sta
Aby tomu pokud možná zabrá
nil a předměty i dokumenty vzta
hující se k náboženskému a kul
turnímu životu židů v Praze a v
Cechách sebral ustavil se před
nedávnem Spolek k založení a vy
držování židovského musea v Pra
ze Za poměrně krátkou dobu kc
podařilo tomuto spolku sebrati a
v zatímních místnostech v domě
č 5 v Benediktské ulici umíatiti
celné namnoze velice zajímavé
znaene ceny historické i umělec
ké
Vedle různých listin privilegií
a jiných předmětů týkajících se
mimo náboženského života židů
pražských jsou zde především če
tné cenné předměty vztahující se
k domácímu a synagogálníniu
kultu
Při vstupu do prvního z obou
pokojů ve kterých je prozatím
museum umístěno vidíme po pra
vé straně bohatou oponu s heb
rejským nápisem uvádějícím dár
ce rok 1 696 a synagogu ve Vel
kém dvoře v bývalé Rabínské uli
ci ve které bývala zavěšena před
schránkou chovající svitky tory 5
knih Mojžíšových Před oponou
tou stojí veliký mosazný svícen
jehož používáno při výročních bo
hoslužbách za zesnulé vedle ně
ho pak osmihranný svícen použí:
vaný při osmidenní — odtud osm
ramen — slavnosti v upomínku za
vítězství Makabejských a a na
znovuposvěcení chrámu v Jeníka'-
emě Nad tímto svícnem umístěn!
je ze dřeva vyřezávaný nástavce
7- svršek — k opoře před schrán?'
kou na tory — zvláštnost to jeli
koz jinak byva tato lioreisi cast
opony z téže látky jako opona sa
ma Před uvedenou oponou visí
se stropu šestiramenná mosazná
'lampa sobotní" jakých užíváno
pravidelně v židovských rodinách
a jež rozsvěcovány v pátek večci
a v předvečer svátků
Na dalším obraze je část per
gameiiového svitku podávajícího
zprávu o záchraně židů v říši per
ské za doby Estery jejího strýce
Mordechaje a jejich odpůrce Ta-
mana — Megilat Ester — Tento
předmět musea je unikem a zašlu
mje zvláštní pozornosti i po strán
ce technické text je — jak před
pis rituální vyžaduje — psán a o
krasy kolem textu jsou dílem zná
mého mědirytce J J Franka —
pochází asi z roku 1700
Dále jest tam ukázka privileje
jíž císař Josef Druhý pražskému
zulu H JI Jeitelesovi udělili
právo lékárny v Praze a ukazuje
velikou císařskou pečeť
Při vstupu do druhé místnosti
musejní upoutá pozornost návště
uma pn-ucvsitn vejiKy kiic opa
třený dole hvězdou Davidovou se
švédským kloboukem uprostřed a
nesoucí nahoře desku s letopočtem
bJO na ktere naleza se český lev
řeznickou sekerou Je to klíč
lývalého cechu pražských židov
ských řezníků který při slavuost-
nich průvodech býval nošen v če
le cechu Klíč ten upomíná na to
že pražští židovští řezníci bývali
strážci bran v židovském městě
Dále lze vidět i krásnou cínovou
mísu opatřenou na dně obrazem
domácí večeře a na okraji nápi
sem hebrejským Je to mísa ja
kých užíval se pravidelné v ži
dovských rodinách při domácí sla
vnostní večeři v předvečer svátků
Pásali macesových slavených na
památku vysvobození Jsraeliíů z
egyptského otroctví tělesného a
duševního a na kterou kladou w
při této slavností nekvašené chle
by — macesy Následující je tam
veliká stříbrná koruna určená za
okrasu tory tora učení vůbee
pak učení o náboženských před
pisech a zá-adá'-h věrouky a etni
ky -— totiž ovládati život žida
(proto ozdobívá korunou
Pak jou dva Mříbrné kalichy
po obou stranách a dvě stříbrné
skřínky na vonné koření Kalichů
toho druhu užíváno jest v pátek
vef a v prH verer ivátktt při
žehnání jímž sobota a svátek se
vítají podobných pak skřínek po
užíváno při žehnání v sobotu ve
čer ha rozloučenou se sobotou —
dnem odpočinku
JAK VYRÁBĚLO BÝVALÉ
BAKOUSKO SPIKNUTÍ
Dne 10 května 1849 procitla
Praha — s pouty reakce na ru
kou! — Bylť nad ní prohlášen po
znovu stav obležení!
Dosud ježtě žádné větší město
v Rakousku nebylo ztrestáno kru
tým stavem tím tak nevinně jako
tenkráte Praha Octla se v něm
jako ve snách přišla o konstituč
ní svobodu nevědouc zhola proč a
zač Žádných shluků lidu žád
ných výtržností celé město se u
kládá v noci z 9 května v obvyk
lém klidu ke spánku a lile po půl
noci z nenadání oživnou ulice voj
skem které vedeno úředníky po
licejními vniká do jednotlivých
domů a zatýká množství občanů
většinou studujících — po té ob
sadí dva mosty přes Vltavu jakož
i královský hrad a všechny ulice
rou nomožnuii utopií odpouštěl
v srdci těm zrazeným blouzniv
cům které doháněl k poslednímu
činu sebeobrany rovněž bouřný
plamen výmluvnosti Bakunínovy
jako mráz zoufalé ochablostj po
vídaných vůdcův liberálně konser
vativní strany národní Za to ule
tím trpčeji vyhovoval své pode
zření proti Sclnvarzenberkově vlá
dě že ona "s radostí uchopila se
te příležitosti a záminky kterou
jí podala nedozrálá pošetilost "aby
tmi celou Prahu a skrze obmezení
tisku pražského celou zemi českou
připravila o konstituční svobody"
— slovem: že se ministerstvu
MHiiiino převratu vunee "více
jednalo o stav obležení nežli o
spiknutí" i
Opřen o zákon ústavní vyčítal
dále proč že ti kdož byli v noci
na 10 máje proti ústavě zatýká
ni nepostavili se před přirozený a
řádný soud že se s nimi protizá
konně jedná a že vůbec celého to
ho stavu obležení nebylo zapotře
bí poněvadž v celé Praze nebylo
ničeho jiného viděli než nejvčtší
pokoj a poněvadž "celá ta strana
ku které zatčení náleží neměla to-
Malostranské k Starému městu
vedoucí zatím co před hlavní Mk moci tolik důvěry ba ani tolik
straž vyvážejí se děla při nichž schopnosti aby mohla skiiU-čnt1
toji dčlostřelei se zapálenými
doutnáky
"Vysvětlení k této neobyčejné
události " napsal Havlíček hned
10 května z rána "nevíme posud
žádné než že se za posledních dní
povstání způsobili" — "Od toho
co se leckde po hospodách mluví
až ke skutečnému činu jest ještě
veliký skok a snad by se zde mo
hlo -užít i toho příkladu o dvou vo
jácích macedonských kteří byli
všeobecně vypravovalo po městě udáni že tupili krále Filipa a o-
že prý má vypuknout nějaké po
vstání
Sotva pak vyšly Národní No-i
viny toho dne objevila se i na ná
rožích ulice úřední proklamace
pouepsana zemským správcem
Mecsérym a vojenským velitelem
Khevenhullerem v které se udi
veným Pražanům oznamovalo že
pry mezi nimi existuje "zlocinnv
tpravedlnili se takto: "Ano krá
li tupili jsme a byli bychom snad
snad ještě více tupili kdyby nám
nebylo — víno došlo" — "Která
vláda ráda a bez potřeby připra
vuje národy o svobodu nemůže
nikdy od nich býti milována a u-
drží se jen mocí e ale moc na
věky nevytrvá třeba nyní ještě
postačovala to víme dobře Přáli
i lll : i
siun-n Mt-ry přípravy cini aoy i "jcihmu si hov i ministerstvo na
pokoj tohoto města a této země toho pamětlivo bylo" —
zrusd Ze sousední země (ze
Sas) rozšiřuje prý odhojuická
strana prohlášení která veřejně k
revoluci vyzývají ba pokusila se
prý i o to aby vojsko k odpadnu
tí svedla K docílení všeobecného
Tak volně troufal si llavlíče
niiiiem sve projevovat i několi
hodin po tom co byl mu koman
dující generál Khevenhuller
Metsch oznámil že časopis kter
bude ostře psát i ihned se ímibič
pokoje a bezpečnosti i k ochraně a redaktor jeho že bude od vojen
každého věrného občana proti ná- skeho soudu potrestán
valům zločinné strany uzavřela proto jest nyní každý re
pry vláda prohlásit i nad Prahou daktor trochu podoben vojenské
a okolím jejím stav válečný za mu louricrovi lim!" zněla
kteréhož všechny civilní úřad v se
podřizují úřadu vojenskému svo
boda tisku svoboda zdržování se
ne příslušníků v Praze a zavádí se
náhlý soud jemuž propadne kaž-
poveď našeho smělého Karla Hav
líčka
vsak ještě více osobní odvaliv
tenkráte náleželo k tomu vyšlou
piti proti surovostem jichž dovo
a I
dy kdo se ouradu nebo straží pro- lovali si v krušné té době nei
tivi kdo slovem písmem nebo mnozí sprostí vojáci ale i štábní
skutkem k odporu proti ouradu dustoiníei m-oii nhMLim „í
vzbuzovali se snaží kdo při sro- skému a to pro příčiny iiejnepa
cení ncouejue na rozkaz aneO kdo Irnejsi
c k vojsko ku pronevere svadí L-vadéie nnniu K- iv 21
Havlíček porozuměl na první most ministerstva neváhal Havli
raz ze se hlavně jedna o svobodu cek BJ května 1849 napsali: "Za
tisku Nejvíce jej ale rozčilova- chovali pořádek v městě není ie
lo že přicházíme o svobodu tak ště tolik jako provozovali jani
Pošetile čárství Není ovšem divu když
"l'_l 1 1-11 '
an m: ieuy prcce uoueiaia ne- vojaK vida ze cele nrěsto lest no
smysina sirana toho z echo jsme -kojné a ze 011 prcce nepohodlnou
ji toiiKrat varovali! — rozhorlil službou jako stav obležení žádá
se v prvním dojmu: tak jsme za- trýzněn jest velice znevrlí a mr
še zbaveni na ča svobod kousli-huhmt svou pak na každém wleje
lucnicii opet v tom stavu který kdo mu do cesty přijde Ale ví
se nyní skoro v celém Rakoiisk Minu toho neneseme my a máme prá
užívá za vhodný stirogát staré ab- vo žádati abv se netrpělo takoví-
solufni vlády a ve kterém jsme svévolné urážení pokojných obča
oyn po červnových událostech nu Aneb chce vláda niermomoe
jenom ze jsme se do něho dostali jen lid proti sobě popuzovali ? —
nyní lacinějším způsobem bez Casy jsou nyní nebezpečné a neo
'ipi-iiíi „iíitiíi ! i":- 11 t
„uonmiii 1 ui:cijic Kuo vi co nam ininese
1
rozumin pokračoval "mohl : kazda doba Pamatuj a to kadv
dohře pomyslit! ze vláda ceka jen a především vláda!"
na příležitost aby mohla Prahu Neminuly než dva dni a Havli
dáli do stavu vojcunkcho a tak se ček zvěděl jak byl za to v kru
zoavua nepohodlné oposice kte- zich voieiiskvch náv děn I)m li
rou nyní skoro jen Cechové proti května před 11 hodinou noční vy
111 citmi moiili Jed vláda velmi slot několik hostí z hospody "1
ence (loeania oucele svého a kdo Modré Miky" poněvadž jich tam-
ji k tomu pomohli Slabounká ni domácí pan Nebeský dle nří-
straiia několika přemrštěnců prá- kazu déle než do 11 hodiny v ho
vě ta strana která v zaslepenosti sjíodé trpéti nechtěl Vysedl
na ulici zvolali pivem rozjaření
mladici: "hlien Košut!" V
v a
své o sobě myslí že jest ona hlav
ni podporou svobody Tak se u-
kázalo opětné to co my vždy íí- chvíli ale již přiskočili k nim d
kame ze si totiž reakce a deštník- setníci se Šikovatclcm a počali ta
e ustavičné do rukou pracuji a o senýnu šavlemi z( Ilit dotírali
svooouu nas připravuji" ran -cm-nky ui ten hřmot před
Když ale o tom domnělém špik- vraty vyběhl z domu aby uzřel
11 ut 1 vláda neuveřejňovala žád co w déie : snatíiv ií:k liWí
nycii biizxich zprav naopak když ky se sevjcmi se ohánějící rychl
zatykala osoby ktere naprosto ne- se obratli na ulčk Leč důstojní
byly žádnými spíklenci a revolu ei za níu a jeden 7 nich zavidil
eionáří tu nedbal Havlíček že mu mu šavlí notnou ránu do hlavy
hrozí vojehský vmá netoliko zní- až krev proudem vytryskla načéž
cením listu ale třeba 1 znieeuitn po cínu okázale se prohlásil "leh
života nýbrž psal jak inu to rd- hcjfte Havlíček nud biu Haupt
ce pravdy a spravedlnosti nuiov- niann In 1 der 10 ( ompaznie Die
né velelo Zazlíval li do včíra je-1 sen Spítzbubcjuwiien von Ihrcr
stě oněm nešťastným mladíkům Seite vverdHi si sích schon mer
ze svou ftcrozvažlivoMi dali vládě ken"
příležitost ku zavedení utavu ob 1'rážku byl by Karel náš věrnu
eziiosli v tiché Praze a sami fce-huieiiovi i snadno odpustil vžlyf
iie 1 rodiny kve lehkovážné do ne- si sum se smíchem rád na tom za-
fctěstí uvrhli — tož nyní dovMajVjkládal kterak požívá v t ritia mé-
hf kUnk t-ftU H nehyjí vsí á-'tí "ilivalaé- fovíoti vyhtizík:
hrubiána!" — nic ono hrdinství
vflři bezbranným občanům neho
dlal milému "Komisspetru" daro
vali Ostatně zcela jiná ucskonulu
větší příhoda zaměstnAvula tehdy
mysl IJavlíčkovu: Čeho se byl pro
svobodu a věc Slovanů rakou-
ských nejvíce obával — ruská in
tervence stala se skutkem ! Od
půrce její v ministerstvu hr Sta
dion byl Sebvvarzenberkem vy
kousán vojska cara Mikuláše va
lila se právě přes Moravu silnými
proudy do Uher
Trpký humor pohrává pérem
Havlíčkovým 1111 dne t!0 května
1849 uvažuje v Národních Novi
nách o rozhodné té události
"Podivné jsou osudy lidské!"
praví: "Proti převaze Slovanů
zpotizelo se nejdéle ministerstvo
Sehwarzenberkovo všemu se ra
ději chtělo podrobiti jen když
Slované nedojdou moci A ejhle!
Právě nyní došlo Slovanstvo nej
většíhn vlivu v Rakonsích a co
nejhezčího ministerstvo samo mu
silo o to prošiti Tady mají Něm
ci nyní Panslavismus o kterém se
tolik namluvili" —
O čtyři dni později píše pak o
ruskénu vojsku: "Ze všech stran
dostáváme nejeli valnější zprávy o
zdvořilém a přívětivém chování se
ruských vojáků zvlášť ale důstoj
níků ke všemu lidu vůbec ale ke
slovanským spolukmeimvcům na
Moravě a v Haliči zvláště A k
tomu pocházejí tyto právy z nej-
rozličnějšíeh stran a od lidí nej
rozmanitějšího smýšlení Ruskv
voják jakožto nezkažený Slovan
jiz sam sebou přívětivý úslužnv
citlivý a jemný a k tomu ještě nej
přísnější vojenskou kázní zkrátka
držený nedovoluje si nikdy píí
novitě a surově vystupovali proti
občanským spolukrajanfím svým
1 ono prožluklé kamašnictví kte
ré dává mnohé vojsko — nechce
me právě žádné jmenovali) tak
rádo cítit civilistům nepozoruje
se dokonce 11 vojska ruského V
tom ohledu by si mohlo mnohé
vojsko dobrý příklad vzít i z Rusů
nad nimiž! o celý svět tak rád ra
meny krčívá kteří ale jsou nyní
patrně nejmocnějším národem"
Tak znal Havlíček opláceli Vě
dci ovšem nejlépe sám že car Mi
kuláš' a slovanská myšlenka jest
dvojí ale chtěl aspoň vládě kle
rá raději cizí pomoci se dovolala
než aby nám povděčiiou hýli 11111
icla zkazili trochu radost šířením
vědomí slovanského v chvíli když
bubny ruské rachotily pod Tatra
mi: "Rusové nejsou barbaři ný
brž lidé ilobromyslní Poznali
jsme v nich bratry veliké malkv
Slávy Jsme přátelé a bratři
lidu ruského proto přece ale mi
lujeme konstituční svobodu nade
všecko a umíme si jí vážiti" do
dává v tomto svém článku
Dp 0 Zlámal zvolen zástupcem
Katoi Ameriky pro ústavní
konferenci
V krátké době snad již odebé-
ře se dřisi p Oldřich Zlámal na
cestu do staré naší vlasti aby tam
pracoval mezi ěedkým klérem a
katolíky v duchu jímž se pone
nová ústava československéhi
stalu I stavu tato zajišťovali bu
le každému hlavně ovšem kato
ickému vyznání úplnou svobodu
1 nezávislost' ač církev bude od
státu oddělena
Poněvadž tato změna neobejde
se snad bez nesnází Národní Svaz
eskych Katolíků se rozhodl za
daných okolností a nepochybně na
vysst pokyn poslat do 'vlast i mu-
souhlasícího 8 programem no
vého státu a zárovcú schopného
prozíravého který rozplašil
možné obavy starého a kouservat
živlu jenž v Cechách snad zdo a
onde existuje Mužem tím zvo-
en dp O Zlámal farář z Clevc-
andu Ohio horlivý pracovník v
osvobozovací akci
Pokud poslání jeho bylo mu
naznačeno spočívat i bude v násle-
'Ui''mi: Pracovali bude na po
robnosteeh nového poměru jak v
bude utvořen mezí církví a stá
tem československým a pal 0H0-
nu svou zkušeností a vlivem
svým působiti má na to aby MVAí
echách nedošlo k možnviu ná-
Weiiskýui sporům a kri??m kf-
rý-h historie dosti velký jo''et vy-
iztije
Share & Share Alibj