lit '1
mřj Jiii ni Utnu TlHfflri''iT' +MěmĚrtMUi&iaÍLtAlČm
ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTJON
POKROK
DNE 13 LISTOPADU 1918
V oznamováni rf sledek platí
Zkoste "POKROK" nejdříve!
In Advertisment Resnlts Covnt
Try "POKROK" First
I
KDY2 PARI2
KAPITULOVALA
J
BYVS1 poraženo na západě a
ztrativši svoje spojenec s kte
ří mi doufalo dobýt i světa Něme
ok o požádalo o příměří Spojenci
povšimli si télo žádosti a stanovi
li svoje podmínky Majíce roz
hodnou převahu na všech boji
štích spojenci stanovili podmínky
příkré (iby znemožnili německým
nmádám nový výboj Bude při
t'to příležitosti jisté zajímnti
vzpomínka na jednání o příměří
v prudco-franeonzské válce kte
rá znamenala rychlou pohromu
francouzských armád Z dýmu té
to války zrodila se německá kon
federace a sen nu ovládnutí světa
který ztroskotal se v minulých
dnech úplné
V roce 1871 Frmicie íinebo -spon
její kapitol krvácel skuteč
ně do běla a žádal o příměří Ně
mecko majíc své armády před
branami Paříže bylo s to dikto
vali podmínky nejpříkřejší Jíis
' morek Koon a von Mol t ke byli
hlavními činiteli v tomto 'jednání
na straně německé Situace byla
na vřeh stranách příznivá Pru
sům i
Dne 1 září roku 1670 u Sedanu
francouzská armáda byla poraže
na a vzdala se Dne 27 října Pn
zaine vzdal se s jinou velkou
francouzskou armádou v Metách
Francie snažila sc uzavřití -mír
jednala však co nejopatrněji po
něvadž bylo známo že Německo
netoliko bude žádat i přestoupení
značných rozloh důležitého úze
mí nvbrž i velkou válečnou ná
hradu Dne 4 září národní shro
máždění francouzské sesadilo cí
saře Napoleona a vydána byla
proklamace oznamující zřízení re
publiky
Jules Fa vře po ié tázal se ně
meckého císaře má-li v úmyslu o
patřiti Devatenáctému století po
litování hodné divadlo v kterém
dvě velké národnosti ničily by
jedna druhou a hromadily mrtví
na mrtvé a zkázu na zkázu Pro
hlásil ale současně že Francie ne
' vydá ani píď území nepříteli
Německé armády ale postupo
valy nepřetržitě ku předu a když
zahájeno bylo obléhání Paříže
Francie se rozhodla věsti zápas
až do trpkého konce Mimo brá
ny Paříže měla rozprášenou a de
moralisovanou armádu o půl mil
lfonu mužů V Paříži samotné mě
la národní pardu a rychle vyzbro
jené občany celkem asi 400000
mužň
S armádami uvolněnými u Se
danu a Mel Prusové obklíčili Pa
říž i zaháieno bvlo památné oblé
hání Zprvu nebylo žádného bom
bardování — mezi německými
vňdei byli lidé kteří přimlouvali
se za ušetření krásného města —
Pismarck a Koon stavěli se proti
této přecitlivělosti "Pařížané
mají příliš mnoho k jídlu a tuze
málo k zažívání" psal Roon v li
stopadu kdy situace v Paříži by
la zoufalou a dostavoval se hlad
"zvláště železných pilulek kte
rých tuze málo bylo doposud za
městnáno Jakkoli jisté intriky
stojí nám v cestě doufám že pi
lulek těch bude použito Byla by
to příliš velká hanba kdybychom
poslali všechnu válečnou slávu k
čertu tímto způsobem"
Mezi tím Thiers jezdil od dvora
ke dvoru mamě snaže se docíliti
příměří Bylo mu všude naznačo
váno že francouzská vláda dopo
sud je příliš nepevnou než aby
mohlo h ní být i jednáno Upro
střed listopadu situace Paříže stá
vala se každého dne horší Koň
ské maso stoupalo v ceně Myši
prodávané kus po šedesáti eenti
mech byly pojídány- i zámožnější
mi rodinami Dítky mřely násled
kem nedostatku mléka a úmrt
nost se ztrojnásobila v několika
wě-íeícli Přicházela neobyčejně
krutá zima A v téže době Němci
vyrovnali svoje rozdíly v náhle
dech překonali "přecitlivělost''
a počali házet i na město Roonovy
"železné pilulky" Asi padesát
íest tisíc ran bylo vypáleno do mě
sta Bída a hlad zavládl v obleže
něm městě JulA Favre byl vy
slán z Paříže aby požádal o pří
měří
Favre netkal se s Bísmarekem
ve Versadlích Po výrnené po
zdravil Favre oznámil že přisel
Knivití iednání o nříměří Bis-
marck jej přerušil a' prohlásil:
"Situace s změnila Bud#todi
trvali na tom že nevydáte ani píď
půdy můžeme jednání přerušiti
ihned Mfij čas je drahý a váš ne
pochybně také" Mluvil ještě
divili n po té prohlásili "Ostatně
proč bych měl s vámi jednati?
Proř bych měl vaší nepravidelné
republice poskytnout i zdání zá-
konnosti podepsáním příměří s je
jí zástupcem! Nejste víno než po
vstalci Váš císař kdyby se vrá
til měl by právo zastřelili každé
ho 7 Vás" (
Po několika takových prudkých
slovech Bismarek se uklidnil a
začal jednati Požádal francouz
ského plnomocníkaf aby naznačil
podmínky jež považoval by za
rozumné Následujícího dne mě
lo se o nich jednati Druhého dne
Bismarek po rozhovoru s cístiiVro
a von Moltkem předložil svaje
vlastní podmínky úplně ignoruje
návrhy Favre-ovy Byly to ná
sledující podmínily :
] Příměří na jedenadvacet dní
2 Odzbrojení francouzské armá
dy jejíž příslušníci měli zňstati v
Paříži jako váleční zajatci
3 Vojáci měli vydati zbraně a
prapory důstojníci měli si pone
(iliati svoje šavle
4 Příměří mělo se rozšířit i na
celou Francii
5 Paříž měla zaplatili válečnou
náhradu a vydati svoje pevnosti
Prusům
(i Němci neměli vstoupiti do
Paříže během příměří
7 Volby měly býti vykonány po
celé Francii k ustanovení národní
ho shromáždění jež mělo uvažo
vati o podmínkách míru
To byl předběžný náčrtek pod
mínek příměří o kterých mělo bý
ti jednáno Některá obmezení a
zmírnění byla učiněna než byly
podepsány Mimo Paříž byly je
ště francouzské armády v poli
Jejich vúdei prohlásili že budou
bojovati dále až bude možno zí
skati příznivější -podmínky bez
válečné náhrady a bez pfepuštěuí
území Distrikty v kterých ar
mády tylo bojovaly byly vyjmuty
z příměří Jako záruku francouz
ské upřímnosti Bismarck žádal
vyplacení 40 inillionů dollarů pře
dem To' bylo vedle 1 bilHonu
dollarů válečné náhrady kterou
Prusové později Francii uložili a
již také získali Po třídenním jed
nání příměří bylo podepsáno dne
28 ledna roku 1871
Dle dohody soupeřící vojska od
volala svoje stráže na vzdálenost
pěti mil ale Němci obsadili pev
nosti Paříže v blízkosti jejich
fronty jmenovitě Mont-Valerien
v St Denis Půda mezi pevnostmi
a valy měla zňstati půdou neutrál
ní Němečtí váleční zajatci byli
propuštěni válečný materiál řást
po části vydán a i požadovaná ná
hrada zaplacena Němci přihlí
želi k tomu aby doplnili svoje zá
soby a připravili se na pokračo
vání v boji kdyby vyjednávání
selhalo Pařížské pevnosti byly
jimi silně vyzbrojeny Bylo to
příměří čistě pruské
Do vyjednávání o uzavření mí
ru příměří bylo dvakráte pro
dlouženo a po každé Německo mě
lo další požadavky Konečně vol
by byly provedeny po celé Fran
cii a národní shromáždění se sewlo
aby uvažovalo o podmínkách mí
ru Národní shromáždění sešlo se
v Bordeaux kde utvořena byla
prozatímní vláda k Thiersem v če
le a mír uzavřen V konečné kon
ferenci Bismarck odhalil úplně
svoji prušáckou duši Žádal vy
dání Elsaska a Lotrinska zapla
cení válečné náhrady v obnosu
billioim dollaru a aby německé
armádě bylo dovoleno projiti ví
tězně Paříží
Mírová smlouva byla podepsá
na vc Frankfurtě dne 10 května
Prvního března třicet tisíc Němců
pochodovalo do Paříže a zmocni
li se částí města Odešli po uply
nutí čtyřicíti osmi hodin uspoko
jivše svůj požadavek po "pokoře
ní nepřítele"
Most zničený ustupujícími Němci
A $ J
Most přes kanál jenž zničen byl německými vojsky ustupující
mi v severní Francii
Jugoslávie vyšine se na jedno z
nejpřednějších měst na Balkáně
Rakušané měli Bělehrad ve své
mo'ei v průběhu posledních něko
lika století několikráte Doufej
me že tentokráte již naposled —
Při této příležitosti bude jistě za
jímat vzpomínka na první dobytí
Bělehradu Rakušany
Bylo to před dvěma stoletími
Rakousko které již tehdy získalo
panství nad Uhrami a Chorvatsko-
Slavonskem vedlo krvavé a vysi
lující války s Tureckem Fanati
čtí Turci nespokojili se jeu roz
kotáním říše Byzantské a doby
tím Cařihradu Pod jejich pan
stvím úpěla Bosna a v době své
největší moci drželi i Uhry až po
Budín hlavní město Uher drželi
i Multansko a Valašsko a jen re
publika polská a odpor Rakouska
jim zabránilo že nepronikli dále
Rakousko mělo v nich strašného
nepřítele Vojsko za vojskem bý-
10 proti nim vysíláno a také Čech
s Moravou a Slezskem dodaly 1ť
tomuto boji který stěží najde v
dějinách příkladu pro svůj vý
znam a počet obětí své pluky Ná
rodové v Iíakousku žijící byli do
krve rozdrásáni tímto zápasem v
uěmž nebyla rakouská vojska
dlouho šťastna Vždyť Turci do
konce prorazili až k Vídni kterou
oblehli a kdyby té dobyli poonik-
11 by skrze Čechy až do srdce Ev
ropy
V těchto strašlivě kritických do
bách přispěchal však Rakousku
ua pomoc neočekávaný činitel: ú-
padek Turků Turci se nalézali v
rozkladu zkaženi úspěchy ztrá
celi mratní sílu která je vedla od:
válečného úspěchu k vítězství a
brzy přestali dobývat a naopak
jen těžce bránili svou kořist V
Uhrách ztráceli kraj za krajem a
když sc na válečné scéně která
pila lidskou krev po několik stole
tí objevil princ Evžen 8avojřský
velmi bystrý vojevůdce ztratili
poslední chance že by mohli své
panství v Uhrách udržeti
Roku 1717 došlo pode zdnu bě
lehradskými k bitvě která defi
nitivně rozhodla invasi- tureckou
a zabezpečila Uhrám klid Princ
SRBOVÉ OP£T
V BĚLEHRADE
SRBSKÁ vlajka opětně vlaje
nad Bělehradem kapitolem
Srbska který pr tak dlouho na
lézal se v moci rakouského vojska
Vrátivší se Srbové nenalezli lo
to město nad stokem Sávy s Du
najom v takovém stavu v jakAm
se nalézalo před válkou Ble doba
jistě brzy zahladí fttopy války a
město toto jako sídlo vlády velké
Evžen Sa vojský střetl se s Turky
a vyrvav jim z rukou Bělehrad
uzamkl bránu Uher kterouž Běle
hrad byl bezpečnými zámky Voj
iiíp začala a když se princ Savoj
ský loučil v audienci s rakouským
císařem dal tento generalissimovi
císařských vojsk do rukou dia
manty poházený krucifix a řekl :
"Pod lim -o jest Vám tentokráte
voleti 1 šlo o zápas kterým měli
být Osmané rozhodně vrženi za
Dunaj a mezi ně a křesťany měla
být položena hranice velkou řekou
a významnou tehdy pevností bě
lehradskou 15 a 1C července dal se rinc
Savojský na pochod přímo k Bě
lehradu U Bělehradu chráněné
ho značnou mocí tureckou měl se
odehráti rozhodující zápas a již
tako tahl na město které z roz
valin takořka nepovstávalo vel
kovezír turecký s hroznou mocí
200000 vojáků V tehdejších ča
sech jenom Turci mohli vést do
pole tak obrovskou armádu Princ
Savojský mel vojska mnohem: mé
ně Turku bylo o polovici více V
Bělehradě ležel proslulý turecký
vojevůdce Mustafa paša s 30000
janičáry blíže města tábořilo 15
000 mužň turecké jízdy a od Odri
uu táhl velký vezír s tatarským
chánem táhnouce za sebou poto
pu 200000 divokých vojáků
Evžen Savojský nenacházel se
-- s hlediska válečnického — v
žáviděníhodné situaci Před se
bou měl nepřítelem osazené mě
Mo skládající se z pevnosti města
a předměstí po pravici a levici
dvě velké řeky Dunaj a Sávu
jichž překročení v případě ústu
pu musilo znamenati katastrofu
jeho armády a konečně od Drino
pole valilo se sem nezměrné ture
cké vojsko Nicméně poručil u
deřit na pevnost avšak všechny
útoky císařských byly odraženy
13 července přehnal se přes Du
naj strašlivý orkán který strhal
mosty nová výhoda Turků A
následujícího dne přirazil k ině-
Utu velkovezír se svými fanatický
mi pluky Ohromný jasol jej uví
tal Princ Savojský byl jako voje-
vúdee úplně samostatný a nikdy
se neradil s podvňdci Tentokrá
te však svolal válečnou radu a na
té bylo rozhodnuto napadnouti
nepřítele Tím spíše se tak stalo
že Jan Bakony harcovník armá
dy zachytil dopis na Mustafa pa
šů v němž bylo sdělováno že vel
kovezír napadne 17 srpna eísnř
ská vojska Princ Savojský jej ra
ději předběhl a vyifcl rozkaz k
bitvě na 16 srpen
Ještě před půlnocí vydaly se ra
kouské pluky zachovávajíce úpl
né ticho na pochod Bylo třeba za
každou cenu zabránit! tomu aby
nepřítel Rakušany spatřil K ránu
spustila se hustá mlha která rá
zem vojsko zakryla Avšak tato
výhoda stala se brzo nevýhodou a
pluky se nemohly v 1omto moři
naprosto orientovali Proto také
ku srážce s Turky došlo zcela ne
očekávaně když jízda pravého
křídla vedená Palffym narazila
na Turky Ihned zahřměla děla
a zvláštní boj při němž se protiv
níci takřka neviděli se rozvinul
Obě rakouská křídla se ihned vrh
la na turecká vojska avšak brzy
ztratila směr střed rakouské ar
mády byl stále více osamoeováii
takže mu hrozila uz katastrofa
Když slunce konečně mlhu roz
ptýlilo viděl princ Savojský že
nejen jeho úspěch ale i armáda
nachází se v krajním nebezpečí
Nicméně se mu zdařilo taktickými
obraty nalézti spojení s křídly a
když se postavil v čelo vojska na
padl s celou mocí Turky frontál
ním útokem Překvapení Turci
byli po krvavé bitvě porazeni
velkovezír ustoupil zanechávaje
v rukou nepřátelských svůj celý
tábor 20000 Turků' bylo ubito
300 děl 51 praporu a 9 buščuků
(odznaků pašů pořízených z koň
ských žíní) stalo se kořistí císař
ských kteří páčili své ztráty na
1500 mrtvých a 3500 raněných
Turecká posádka v Bělehradě
přihlížela tomuto boji nečinně a
pod dojmem porážky hlavní armá
dy přistoupila následujícího dne
na kapitulaci 22 srpna vyklidili
Turci pevnost Rakušané se zmo
cnili s Bělehradem 700 děl a celé
ho tureckého dunajského loďstva
HOHENZOLLERNI
KDYŽ v lednu roku 1701 Be
dřich líohcnzollern syn kur
firšta braniborského korunoval se
za krále pruského v Královci na
značiv jasně že neopírá se o bož
ské právo anebo souhlas lidu ný
brž o vlastní svoji sílu nikdo ne
mohl před vídat i že osud tohoto
panovnického rodu zpečetěn bude
v důsledku zakročení velké zá
mořské republiky o které neměli
ani tušení v těch dnech
Stejně také-po zvolení Viléma
Pruského vládcem asi dvacíti
svrchovaných států německých s
titulem císaře německého v lednu
roku 1871 v královském paláci
Versaillském v Paříži nemohl Bis
marck tvůrce nové německé kon
federace a kdokoliv jiný předví
dat i že přijde doba kdy presi
dent Spojených Států vyřkne ot
tel nad hohenzollernským rodem
a učiní z největšího autokrata nej
většího vyvrhele moderních dob
Ilohenzollernové vznesli se po
válce francouzsko-pruské na vr
chol své moci Pádu jejich jsme
svědky v současných dnech Zí
skali svoje jméno od hradu Ho
henzollcřnu ve Švábsku v nyněj
ším pruském vládním obvodu Sig
mariiiřícii Rod tento nepochybně
pochází od BukardiiiRŮ kteří v
desátém století měli vévodskou
moc v Alamansku Na počátku
dvanáctého století Ilohenzollerno
vé patřili již k nejváženějším ro
dinám švábským majíce tu ro
sáhlé statky
Knížecí hodnosti podařilo se zí
skati Bedřichu Pátému který žil
v lotech 1358 až 1397 Synu jeho
Bedřichu Šestému uděleno bylo
králem Sijnnundem známým z
husitských válek markrabství
Braniborské spolu s hodností kur
firštskon Kurfirštové branibor
ští v roce 1613 získali i knížectví
pruské které v roce 1701 povýše
no bylo na království Sedmý
král pruský Vilém První stal
se v roce 1871 císařem německým-
a po něm následoval Bedřich Tře- '
tí a Vilém Druhý
POMĚRY TURECKA
TURECKO před válkou mělo
asi osmnáct niillionň obyvatel
Tohoto počtu značně méně než po
lovinu tvořili Jurci Turecká sta
tistika je velice nepřesná a není
na ni spolehnutí Přes to však u
kazuje že Turků Je jenom 7 mil
lionů proti 11 millionům přísluš
níků jiných národností Syřanů
a Arabů odhaduje se" na čtyři a
půl millionu Kurdů jsou dva mil
liony Arménů také dva milliony
Reků půl druhého millionu židů
půl millionu a příslušníků jiných
národností taktéž půl millionu
Všichni tito národové mohou
lopovati svoji historii do perio
dy v které báje a legenda mísí se
s počátky historických fakt A
všichni s výjimkou Turků obý
vali od nepaměti kraje v kterých
se nyní nacházejí Asi dvě třeti
ny obyvatelstva vyznávají nábo
ženství moharaedánské jsou vsak
rozděleny na různé sekty Křesťa
né taktéž jsou rozděleni na různé
sekty representujíee téměř kaž
dou známou divisi této církve
Křesťanská plemena patří k nej
pokroěilejším v zemi- Zřídili si
v mnohých místech vlastní moder
ní školy Také v zemědělství a
průmyslu vynikají nad ostatní
Turci jsou zaostalí ve všem přes
to však jsou v zemi plemenem
vládnoucím To ovšem nezname
ná že stojí vždy v popředí Z
čtyřicíti osmi velkovezírů kteří
v minulých čtyřech stoletích na
sebe upoutali pozontost pouzo
dvanáct bylo Turků Ostatní by
li řeckého anebo arménského pů
vodu y
V celé zemi je od osmdesáti do
devatenácti procent analfabetu
Vládní vzdělávací program je ve
lice obsáhlý žel je jenom na pa
píře Turci dovedou míti velké
sny ale ve skutek je uváděti ne
dovedou
Jedna z německých výstavek v "anglickém museu
ÍWiZFmmmlM-mwmm' wMaMM-ffnfi-ii i— ummm m~
+tAx k~i~ -ía Unifoii dnoeh íe hěhem měsíce snma 1918 anglická vojska ve Fran
jxi — u t„ ( ♦sjíří-ch Hřl Stroiovvch íniftek napočítáno
011 zmocnila SC OT nemeenycu uei řaiuuuje i " - -
bylo 5ť750 a zákopových hmoždířů bylo přes 1000
TEUTONÚM
NELZE VERIT
DťKAZ že je nutno na Něm
cích žádali jiné záruky než
pouhé podpisy k splnění mírových
podmínek je možno nalézti v hi
storii prusko-dánské mírové
mlouvy z roku 18C6 ku které do
šlo po známé sedmitýdenní válce
Mírovou smlouvou uzavřenou v
Praze Schleswig-IIolstein pře
stoupen byl Prusku ale článek pá
tý smlouvy stanovil že v jižní čá
sti Schlcswiífii v tak zvaném již
ním Jutlandě kde obyvatelstvo je
většinou dánského původu má bý
ti provedena volba v které lid
sám měl rozhodnouti chce-li pat-
řiti k Dánsku anebo Německu
Opatření tohoto článku však ni
kdy nebylo provedeno přos to že
Dánsko na to naléhalo Naopak
Německo podrobilo dánské oby
vatelstvo persekuci snažíc se vy
hladili dánsky jazyk a dánské cí
tění Přes to však obyvatelstvo
tohoto distriktu přeje si sjednoce
ní h Dánskem dnes stejně silně ja
ko v roce 18GG Dánové z tohoto
distriktu byli přinuceni vstoupit!
do vojska a bojovati za německé
zájmy Mnoho z nich padlo na
poli bitevním Dánové ale mají
za to že nyní jo příležitost přínu
titi Německo aby učinilo sprave
dlnosti zadost a provedlo plebís
cit M)rslí že obyvatelstvo jižní
ho Jutlandu prohlásí e pro Dán
sko přes to že mnoho Němců so
mezi ně nastěhovalo a mnoho ro
din se odrodilo
u
ir
'
f
