jjL -
' I ŠE3NSK A HLÍDKA f
:( íořUUUui M Durcáová V
i 1 JZ
- ' u
POKROK: PSE 2 ftfTXA 1518
1 ftftftftWftftf
JliMV (IAISSLOVA
DNE UBÝVÁ
Dni' ubývá KIiih dozrává
ilák iVxtul nvl
trolu michýlilu únava —
v plod vzrontlý kvřt
VŇe (luxiívú vAe vrcholí
ii ve vňoiii cli vat
]ÍHt žlutý kriiŇlí topoly
a zem chce spát-
JI lij 15ožc! juk liyl kratičký
Umí letní řas
iui a pak budou Dušičky
!1 HlllUtlIO 7UH
Nic netrvá vie uhyne
juk pýří cest
mír jenom t lásky vyplyne
když věrná jet
i
DNE UBÝVÁ
Aiut dne ubývá čas kvapí všu
de rudí a chvat tak že ani nepo
zorujeme jak rychle stárneme
Tak se zdá že to teprv několik
neděl co jsme se těšili z toho krás
ného období jarního A v tom ru
chu věru že jsme aui nepozoro
vali že nám jaro rychle uběhlo a
i léto a ku překvapení všech mi
ne i jeseň a staneme na prilm zi
my na kterou dobu s obavou mno
ho chudého lidu čeká nebol" pali
vo a šat jest ve vysoké ceně a kde
rení dostatek příjmů jest obava
tato na místě
'Podzim je krásný neboť pohled
nn slromv kde list se mění v bar
vách různých jest rozkošný oku
ak' v srdcích zavlada jakýs smu
tek z obavy že 1 řeht o krás bude
jen na krátko a stromoví bvde
zbaveno půvabu na několik měsí
ců Tak jak rychle ubíhá a mění se
přírodní období tak také kvapem
spějeme v žili iiašem a zdá se nám
že lo teprv včera aneb jen pře:]
krátkým časem že jsme ještě eo
malé dílky skotačili a dováděli —
že j'" to teprv nedávno co jsme
prozívali jaro mladí klére nam
všem v paměti blahé utkvělo nej
jasněji snad proto že bývá mění
v ncm starosti" Lelt jeseň nam
též rychle "í při vší starosti' " u-
běldy ti teď nám starším přichází
t poslední období — zima! A ta i
v zimním čase bývají dny jasné a
blažené tak že mnohý z nás s jas
nou tváří vžije se v půvab jejich
a i na sklonku svého života bývá
vesel a spokojen zvláště ten kdo
žil život prospěšný užitečný vy
choval zdravou četnou rodinu ku
cti své i její Člověk lakový muže
být brd a spokojeně pohlíželi nu
ovoce své práce neboť vykonal to
eo bylo v jeho moci a proto mu
že trávili poslední dny v spokoje
nosti a uložili hlavu lehkou kuj
věčnému spánku
: :- L
SDBUŽENÍ VÁLEČNÝCH
MATEK
kruh nýbrž býti pravou občan
kou americkou a st a včti no na ú-
roveň r rázným a rozumným roz
'_ř„ r !_ i
pifiliMillil JitHUti uoztuiujcme se
známosti celého světa a uznání
nás co kulturní národ schopen
boje za svobodu a práva lidská a
tu jo dobrá příležitost se uplatnili
a zvláště když se to týká matek
a jejich oběti
Každý Američan pohlíží na to
to sdružení h pietou poněvadž
matky nyní válkou nejvíce trpí
Kdo uzná matek občtě
pro svobodu a práva na světě?
-
Co matek zakusí bolů nežli be
stie berlínská bude pokořena!
st
ČRTA ZE VSI
Vypravuje 1 Skuhravý
V minulém týdnu bylo utvořeno
ve státě Indiána národní sdružení
tmatrk vojínů země této
Minulé pondělí sešlo se v měst
ské radnici v Omaze a-si 200 wa
tek našich chrabrých hochů ve
Francii a zde kteří konají váleč
nou službu a po dalším roková
ní o národním prorramu bylo u
siiešeno založili zde odbočku ná
rodní oraiilsacc Za předsedku
byla zvob ua pí lícv Visa A Kell
za inístopředs pí Mary Anibro-
se za tajemnici pí Mary Hrady
za pokladnici pí Mary Waltcrs
K tomuto Mlruzem muo pil-
stoupiti každá matka vojína bez
rozdílu je-li Američanka zde ro
zena aneb přistěhovala lato o
tá?ka vzbudila vzrušení poněvadž
se objevila v jednom zdejším a
mrriekéni denníku zpráva žc jen
Mnu rikánkv zde zrozené mohou
býti členkami Pí Rrady-ová pra
vila že to bylo uděláno zúmyslně
na poškození věci poněvadž ona
y též tajemnicí Národního ř?d ní
žení Malck Ona důrazné pravila
že každá matku vojína který bo
juje pro spojenec je:t titána
Další debatu vyvolala otázka zda
li nevlastní matky jsou připustí
telné neb ne Rozhodnulo že
jen krevní matky mohou se sliti
členkami Matky našich českých
hochů kteří jsou odvedení měly
by v uchopili této příležitosti )
stát i se (deiikatui l''to orauisuee
neb j''ii v spoluobeování k Ameri
čany doslané se jim příležitost ku
poznání nás a paíí dojdeme i u
rnání Nesnínc: tvořit unřcaý
a ve svých pestrých a
nejrozmanitějšíeh odstínech i bar
vách obdivuhodný a nevyzpytatel
ný jest život lidský Tu zírá k
nám z naivního obličeje smějící
ho se dítěte lam z otylé tváře vy
paseného labužníka tam z vrá
sek mozolu a osmahlých tváří lo
potícího se venkovana tam z růžo
vých lící dívčích tu ze starost
livého čela malky — trpitelky a
tam zase jinak a jinak různě do
nekonečna Kdyby člověk mohl
třeba celou řadu století mezi svý
mi druhy prodlít i je pozorovali a
zpytovali občas vždy zas sezná
nový charakter novou mys! — ji
ný život dušcvní
Nový kraj nová víska noví
lidé
Člověk marně touží aby se vy
znal v té matožné se hýbající smě
sici Jest to vše jako hučící a
bouřná spousta vody vrhající se s
výše závratné do nevyzpytatel
ných hlubin A zvláštností v ži
votě lidském? Teď některé kap-
kv wv posliul paprsek slunečný
a nádherně je duhovými okrášli!
barvami! Kraj život dojmy jež
otřásly duší některých — bouře
jež mnohým přehnaly se nad še
dinami a shrbenou šíjí — ten o
sud neúprosný krutý jejž jak
balvan mnozí cítíme na mdlých
bedráeh — tvoří ty různosti Jako
ty hvězdy na nebesích : každá je
jiná na každé zvláštní světla
lcsk jiné kolování jiná úloha ji
ný cíl
Pestrost a směsici lidskou se
všemi zMastiiostnu které nad
všední a obyčejnou míru vynika
jí ne tak v městě jako venkn
pod chatami mezi lesy u chudého
irbu pozorovat i můžeš! Tam ob-]
jevuje se ti přirozenost nahá ne-
rylá mizernými cáry a je-li
skryta jest lo pod hlubokou vrá-
v nejit! ubšieh útrobách
skou nebo v nejiti ubšieh útrobái
vřelého srdce Oh jak pravdivá
jsou slova: "Tam mnohý němý le
ží Kokycaua a Žižkv krví českou
nevinný!"
I: nás kde v čistý horikv
vzduch díval jsem se oknem zpy
tavým setkal jsem se v zvlášť
ností která tak hluboko vnikla
do paměti me ze vzpomínám na
ni s tichou touhou abych ji jen
ještě jednou uzřel by z duše mé
nikdv více neunikla A tou zvlášt
ností byl — stříbrovlasý kmet? Di
víte se tomu' Ano pravím staře
ček to byl ab kmet duchem mla
dý neúnavný v práci a posvátný
v ryzosti charakteru svéh
Ve vsi říkalo se mu všude: 'Dě
dečku' Přišel jsem do té vesni
čky před léty jako cizinec Ce
sto sklamán a marně hledaje v lid
stvu ducha čistého byl jsem ne-1
důvěřivý a stranil jsem se lidí A
přec v té směhisi otců žen a dét
dívajících fc na mne okem zvěda
vec zpytujících choré tahy bledé-
ho měšťáka se zvláštní zálibou
tirkvěl zrak můj na Scdohlavém
starci jehož vyraz obličeje byl
tak krásný tak velice dojemný
Postava dosud zmužilá na licích
stopy mladistvé Kpanilosti hrdé
čelo a oko mluvící o síle ducha
skrytého za těmi bohatými prsten
ci stříbrného vlasu!
Od té chvíle kdy uvítal mne
otisknutím mozolové pravice o
kdy poprvé děkoval jsem mu za
viídný ten pozdrav byli jsme ne
rozlučnf přátelé Byl mi otcem
rádcem a já v odměnu za přátel
Jvi jeho ve chvílích odpoiíjuku
přinášel jsem duchu jeho vypra
vováním a řtépím knih potrávil 8
zauavu zároveň jak často ve
chvíli té blažené díval se na mé
pohybující sc rty okem kterým
zářila stopa mladického zápalu —
a tu vypravováním ukolébán ve
sny zlatého mládí vzpomínal I
A vzácné ty perly zahalené pro
stými slovy bodrého venkovana
padaly v duši mou jako zlý pn
blesk zoře v korunu květu
"1 já byl jednou mlád" vy
právěl kdysi "Zrození svému
jež poutalo mne k bídné chatě a
mozolnému živoření často v mla
dickém blouznění klmil jsem —
a přece nemůže nikdo říci žc by
nechuť k takovému životu ve kte
rém již asi tu strast nou pouť svou
dokonám byla se kdy zračila na
mém čele Cítil jsem v sobě že
duch často chce v kraje cizí vý
še ve světy hvězdné cítil jsem to
s každým vracejícím sc jarem s
jtísní skřivánci 'kdy ňadro moc
nou dmulo se touhou nadšením
pro boha přírodu a vše eo ve
lebné a krásné! Často opřen o
pluh neb kosu zadíval jsem sc k
nebesům zapomněl na celý svět a
duch můj letěl v modro jas a hle-
lal lam — spokojenost štěstí u-
kojení touhy! Kéž bych se hyl s
vámi seznámil dříve! Neměl jsem
co ubil niKUo (tučná měno ue-
vzpruž! nikdo nepřipjal mi peru
ti k etftm vvssiin — a ia hyl ne
šťasten!"
Oko starcovo se zachmuřilo
hlava klesla k ňadrům
'Měl jsem v mládí též přítele'
vypravoval dále "Hyl i jsme stej
ného stáří jen že já oplýval zdra
vím kdežto on byl chorý neduži
vý Vzomínám na tu dobu s okem
zaroseným s nevýslovnou roztcosi
a bolem zároveň Jen ta chvíle
kdy žili jsme jedou pro druhého
šťastni nevzrušeni klamnými do
jmy — byla celým životem mým
— leč životem krátkým Osud o
derval jej od mých prsou a já stál
opět samoten Vy jste jediným
jemuž jako drahý poklad svěřuji
vzpomínky zašlého mládí vím že
jste důvěry té hoden"
Stiskl jsem mu ruku jež se
chvěla pohnutím a prosil by vy
pravoval dále
"'Nevím1' začal dědoušek opět
"zdaž zajímali vás bude obrazci
ze života prošlého vesničana —
obrázek z doby kdy bůh dal mi
přítele! Ach kde jest doba ťa
krásná! Ach když teplé jarn
slunko sehnalo snezuiy s naner
horských a teplý větérek prochví
val naší dědinou odlétla duše je
ho a s ní vše eo na světě mi bylo
uejdražší"
Viděl jsem slzu jak spěla vrá
skou po líci slzu vyroněnou a o-
bětovanou vzpomínce přítele Vý
raz owlieeje dědečkova iyl za
každým slovem vznešenější
Bylo jaro zrcadlící se ve
všech k rasách naši divoké hor
ské krajiny Malým okénkem až
jizbu přitmělou zalétl záblesk
to oko h temným podrysem hledí
cí v širokou dál ve světy hvězd
tichý noční obzor! Žel není
ho tu více! Jen to ci idihi] jsem
mu s mroucích rtů chci říci vám
on mrtev jsa mně nezazlí!"
(Dokončení příště)
v o
Anna Marcclinová Snu Gucko
no Cul 18 září 1!I18 — Ctěná
paní pořadatelko milé dopiso
vateliky a vážení čtenáři "Pokro
ku" přijměte všichni srdečný můj
pozdrav! Letošního roku měli
jsme zde velká sucha tak ze o In
lí bylo na slámu krátké jinak ale
ještě vzdor tomu hezky sypalo ba
více nežli rolníci původně očeká
vali Dne 11 června panovalo v
zdejším okolí silné povětří obloha
zataiua se imstymi mrak v nacrz
spustil se k zemi déšť nebyla to
však voda jež měla poskytnouti
vyprálilé zemi kýženou vláhu ný
brž černý hmyz podobný těm pří-
živníkiím-bleehám V době iedné
odiny vše bylo zhoubným hmy
zem pokryto a zvláště zelenina
jako boby hrášek atd fazole
jež byly již téměř uzrálé byly do
bré kdežto pozdější nejsou ku
prodeji ježto jsou červivé n ty
ještě pozdější ten hmyz spál a
ničil tak že zůstaly trčet do vý
ře ien iWné liiiló Umilív TjiI- ii
loptullo s ostatní zeleninou i s
slunečný Zadíval jsem se na ho
ry vrcholy jich se zlatily- Tlauž
burk vyhoupl se z mlhy vlhké o
vzduší spektrieky rozptylovalo
podvečerní svily Ilái bělel se
květem střeních a vůni opojnou
iiejjenuiéjším záchvěvem rozplyio
val v šíř i dál stehlíci kteří pod
okénkem mláďatům na meriui'
dodělávali teple hnízdečko za-
šveholili cosi jako píseň veěrní
leste jednou rudvni zazehcin rnz-
blcsklo se v hranolech střodohor
skýeh — červánek jako rouelu
cheruba nad hřebem hor se roz
prostřel jesle jen jak démanto
vý pás zastihlo oko mé hasnoucí
slunce jen chvíli ještě zavzm"
to písní slavící — a do vískv na
ší zatloulal se čaniv večer jara"
Hyl jsem (on den velmi uua
ven rrece vsak nci a o tm to v
jizbě býti — spěchal jsem í-poči
nout na květo-tkaných óadree!
přírody — myšlénky pustil jsem s
vlnami o závod šel jsem pod'a
vit rozpuklých poupat duši napo
jit páchnoucím ovzduším a poslat
ji po jarním vánku vysoko k ne
besům Kolkolem bylo ticho
Trávník zpestřil se rojem nedmi
krásek břeh potoka zlatil b!n
ťueluimi n modral poměnkami
koruny lip jemným řejestem svým
uspávaly hejna šveholíeích pěvců
Až tam doř"l jsem 'v podvečer
A'Ji jak často ukryt haluzemi lip
pustil jsem zde myšlénkám tidu
aby v přírody chrám se zalétly
mezi chvějící se snítky v hrozny
vonných květů a odtamtud pro
chorou duši mou nanesly jen tro
chu pelu blaha!-'
Sedávali jmc tam ( riivm
přítelem neviruženi — šťastai!
Vidím tu jeho bledou tvář když
ínl e na ni paMesk luny vHítu
lirneheui Draoiborů je málo jwou
drobné a k lomu ještě červivé
jablek se trochu urodilo avšak
mnoho stromů nemá žádného ovo
ce Letos mánie zde skutečně su
cho žádné zavařenin}- ani ovoce
ani hrášek — bude to smutné Za
síláni t"0(} a sice 1130 na České
Národní Sdružení $100 na Clervc
ný kříž a $2")0 na "Pokrok" na
nějž předplatné již dochází Nu
snad bude zase lépe V noci na
JO září začalo pršet a po jeden
den a noe pršelo jen se lilo tak že
dnes se již vrchy zase zelenají Za
nějakou chvíli bude všelijaké ze
leniny dost Také mám již tři
vnuky na vojně a dva musí nyní
mi k odvodu nezlí uplyne rol:
bude jich tam šest Kde pak bych
se byla nadála když jsem v roce
]8lif) jela do Ameriky že mojí
)vnuei budou bojovat a doptanou se
třeba až do Cech Kdo bv si bv!
kdy pomyslel že na světě žije sa
lan v lidsKe podOĎe - zdejším
okolí mají farmáři ještě dosti obilí
mlátiti i sena dávat do balíků ne
bof eo začalo pršet ještě se ne
vyjasnilo Hýla bych velmi ráda
předplatné zaslala s dopisem již
dříve však pro nával pilné práce
nebylo mně to možné
Ctěná přítelkyně! Přijměte dí
ky za zaslaný obnos z něhož pří
spěvky kvitujeme i na jiném mí-
i odvedeme na příslušné mí-
slo Ano letošního roku jak ze
zpráv vysvítá mnohé krajiny byly
suchem postiženy tak že bude
nutno se v mnohém uskrovnili
Než kojme se tou blahou nadějí
že se spojencům podaří toho zlo
ducha pókořiti a ovšem čím dřívej
se toho doeih tmi dříve bude
všem nesnázím konec V naději
že zase brzy dopisem do Žensk'
Hlídky zavítáte zdraví vás—
Pořadatclka
J
Z okolí Omahy H J — Vá-
žená pořadatelko a ctěné čtenářky
i čtenáři tohoto listu! Hylo jaro
přišlo léío nastala jeseň a nežli se
nadějeme zima nam přikvačí Ale
ať je to již tak neb onak čas se
nedá zastavíti ani zmírniti a mu
síme vse brat tak jak to jde
Zajisté že každý z vás mi! vch čte
nářek střádala celé jaro i léto a
zásobovala se potravinami které
inožno uchovali z doby léta pro
zimní potřebu Co se mne týče
ja jsem lclosmlio roku tak jako
jindy zavařovala ovoce všeho dm-
íu ale i zeleninu jako jsou fazo
e mrkev červená řepa kopr
cibulky okurky tak že toho mám
kořeni 300 kvartů Maso je dra
ženy sc měly připravovati pro zá
lcŽitosti po vilce Uváiíine-li ja
ké změny nastanou nž bude po
depsítný mír tož zajisté uznáme
že na nas ženy připadne značná
část práce ku uspořádání porno
rň
Bude změna práce změna po
stavení změna sazby za ženskou
práci a změny v domácím žití
Když sobě předložím jak a co vše
bude nutné shledávám že jen
přípravnost pro návrat vojáků a
rychlé uspořádání poměrů bude
to práce pro nás doňti obtížná
ale předejde se takto zmatku ne
boť je dobře býti připravenu na
všecko a práce půjde pak lehčeji
v télo zemi ne j větší svobody
I my Cechové bychom hc měli
připravovati jak pomoci zubože
ným rodinám v nové české repu
blice kterou mír zaručuje Čecho
slovákům !
Máte pravdu pí pořadalelko
ze je potřeba prače — pruee a za
se prače (eska zena je schopna
pracovali tak jako český muž A
jak jste pravila je nutno vše pro
myslili a se připravovati
Teta Vítámvásová Omaha Neb
(Pokračovaní) — Večer byl
tak příjemný žc sc ani nechtělo
do bytu Ze zdáli jsme viděl v
světlo dobrá oni ještě nespí Tak
nez jsme se nadály již jsme u
nich Tu-tút ! a jako velcí náni
zůstaneme sedět až vyjdou a po
zvou nas do bytu! A jistě na
před jak již ani na farmě jináče
býti nemůže nás všudy vítá do
mácí ochrana — psi ! V tom však
již se objeví na zápraží babička
Vařílková se synem Václavem No
pojďte pojďte ať přece na vás vi
díme! Tak dobrý večer děde
čku jak pak se máttí? Ale Spat
ně! Dědeček jest povážlivě ne
mocen a naděje k lepšímu žád
ná — Tak to jsou ti naši hosté z
Omahy Teta Vítámvásová se
Zdenkou a jdem se podívat jak je
starému Ha špatně je mu špa
tně ! Tak když jsme sc okoukaly a
přestaly jsme se stydět jak to u
lidí bývá počaly jsme si povídat
o Dakotě jak se nám líbí žc tam
o válce skoro nic neví mají všeho
dost kdežto u nás v Omaze o ni
čem jiném sc nemluví než o válce
a šetření a zase z kraje šetřit I
nich sc nám taky líbilo zařízení
v bytě mně lak připoinělo jako v
pohádce jako bych byla doma u
matky My též měli v jedné svět
ili 2 postele na nich hodně peřin
prádelník almaru na šaty velký
stul nad ním visací lampa něko
lik sedadel podlaha na bílo umy
tá Tukový přelud myšlének mě
přešel až mně bylo bolnoJ Ták
jsme pobesedovali a přáli si všich
ni dobrou noe a zvláště stařečkovi
že zas přijdeme a již jedem do
mů Vrátní již nás čekali — šen
vořechem ti dva byli brzy naši
píátelé Pak stará dušná kočka
kdežto macek mazci to naší ho
spodyně ten měl stále nějaké vý
mluvy Hyl stále na obchůzkách
a když šel domů tu vždy s
nářkem — Tak nám tedy uběhla
první neděle v (Jeddes V pondělí
jsme byli všichni jako ryby a jeti
chliví práce tak sc nám lehce dý
chalo : Prvně Dovídám Zdeno ty
unie mitsis zasít ty šaty než pú
jdeme na pole! — Ano zašít ale
jak a čím ! — To ji olázka ! — Ale
čím — povídá hospodyně já mám
bednu záplat tu jsou! I záplat
pánbůh to je toho to to půjde!
i i
lau teto jak to mam a kam to
mám napřed přišít vždyť se lo tr
ié máslo drahé vejce drahé tak
dovolí musí sc nejik připravit
aby bylo co dát na stůl
IVď když již nebude eo zavá
řet chci zase se súčastniti válečné
innosti a nějaký ten steh nčiniti
pro naše vojáky ač se musím hez
ky točiti bych zadost učinila Šé
mu neboť (o považuji též za svou
povinnost učinit i něco pro svobo
du a právo lidu Tato světová
válka učinila z mnohé fiflciiky
dívku která poznala že je člověk
zrozen pro vyšší cíle nežli jeti
pro parádu a toulky noční! Ač
jsou též dívky žc se přiehjtily
vojáčka což jim — není li dobrý
úmysl — příliš cti nedodá!
Před nějíkým časem pí pora-
dst!ka napfa' íx bychnm tev!
há všady? — No tu do prostřed v
zadu dej tenhle modrý a koleni
rukávu no jaký tam dáš tako
vý tam bude A takv jich tam
bylo neb Zdenka každý den mu
sela zašívat a záplata sc dala ja
Ka byla prt nice A tak se tomu
nic nesmějte když vám řeknu že
než bylo posekáno žc moje šaty
niěly záplaty všech 'barev Chtěl?
jsem žc je tam nechám na druhý
rok na žne ale Zdena psala že
prý každému povídá jak prý se
činíme že až lia mně všechno pra
ská Saty žc mám samou záplatu
a všech ha re v A Teto píivczť'
je ssebou domů dáme je do mur-ca
A taky jsem je tedy dovezla Iío
spodář šel na pole jestli prý je
dosti zralá pšenice: místy po do
lině in byla Nějaký den a dozra
je K polednímu však se zamra
čilo a než sc kdo nadál již prše
lo: ne však dlouho Po deíti byli-
zase parné slunce t-ož sc hospodá
ři nelíbilo neb povídá: Tohle-není
dobrý déŠCí Pšenicí přešel rez
tak jiiir? dělaly rozličnou príci y
Jtraca
domě než se mohlo počít se se
káním pšenice Já jsem jeden den
vlezla do sklepa a pustila sc do
vynášení klíčivých bramhorů Za
chvíli přijde hospodyně a vynáší
me jedna víe než drahá brambo
ry s nimi ještěrky n všechnu
směs Povídám si — jejej tyhle
brambory kdyby byly v Omaze
ty by se snědly!— (Pokračování)
v v &
A Kulíková So Omaha Neb
— Každý den téměř náš milý "Po
krok" přináší nám dopisy od na
šich vojínu psány kdes v záko
pech ve Francii a kdo jc čte kaž-
ly je dychtivě čte a zároveň čá
stečné si činí naň nároky ač pisa
tel je úplně neznámý Však rodný
kraj z něhož vojín pochází zná
me třeba příbuzné a to postačí že
neznámý dobrovolec jc celý náí
Pak Čech Moravan Slovák! Jest
válka nastalo bratření národu —
tak je opravdu celý náš A čteme
li dopis v němž se nám líčí co vše
musel prodělati a nyní ještě s ce
lou láskou jde dokončiti dílo za
běti svého vlastního života tu
stává se nám drah v a čteme-li
jak si stěžuje a hledá své příbuz
né a známe tu s: jiz uminujeme
že úkol ten na sebe převezmeme
Ano dopíšem těm našim hrdinům!
1'mysl je rychlý ale jeho prove
dení stává se zdlouhavé klademe
li si otázky jak sama jsem sly
šela — "Čas jen čas! Kdybych
měla lepší sloh ! a kdybych byla
mladší!" Kdybychom omluvy
bezúčelné uvedly ve skutek ať by
dopis dopadl jakkoliv ale byl u
přímný co za radost neočekáva
nou bychom spůsobily vojínu až
by jej četl á věděl žc někdo jej
vzpomíná a chce mu nahraditi co
za okolností válečné se mu nemůže
dostati mnohdy ve chvíli odde
chu by si nás dle dopisu i přejistá-1
voval a těšil se na další dopisová-'
ní a jelikož já si vzala do mého
štarébo srdce iolik obrázků život
ních těch našich hrdinů tož jsem
si usmyslila všem najednou od
pověděli a' to veřejně a srdečně
Dopis Fcrd Krče psán v p A
Svobodovi do So Omahy mně ce
lý oživil psáno "Jihlava"' dove
de mne potěšit i rozplakat píšete
o 2 sctniiiě 21 pěšího pluku
Hejtman váš byl šlechtic z Jcne
raanň a šikovatel ínanepulaut E
duard Ileidingsfeld ačkoliv jsem
žádnou "refjimentstoe-hter" (dce
rou pluku) nebyla znala jsem ce
lý důstojnieký sbor a dle zprávy
mého bratra poslední ze dne f
dubna 1917 většina z nich s vojí
ny našla hrob ve východním Tin
ívku a mnozí přišli v plen Jedna
vzpomínka stihá druhou a vše co
nám dmhé se skupí před náš
zrak rodné vísky kraje Jihlavské
ho v Cesko-moravské Vysočině
jejíž hluboké lesy s roztomilvnii
vesničkami v údolích činí krajinu
romautickou nás vábí a ty jež
se staly v utrneni icste drazsnni
teprve nevýslovně však ocel a o-
icu uzavřel vchody do krajů vla
sti a přijde doba i ukončení lidská
"hrůzy" Kdo z vás však fc dn-
čká že se navrátí do "vlasti" co
vřelosti něhy hrdosti dostane se
vám ! Matkv česko-slovímské
hlouboii budou po létech vvpra-
vovali o hrdinství rytířů íilanii'-
:ýeh již "svobodu" vyhojoTaM
pro "vlast" na cizí půdě!
Douška :— Kdo z vás by znal
něco bližšího o vojínech jichž
jména vypisuji nechť dopíše na
adresu: A Kulíková So Omaha
Ncbr C SA
Adolf Krcbs učitel Třcšť Mo
rava — JairUoháček Třcšť Mo
rava — M U Dr Otto Eis Ji
hlava — Jan Adamec vojenský
asspirant z Prahy _ Viidman
m u prof Morice Vildmana —
IMuard Škoda Račice Morava—
Nacházel-li by sc z uvedených
jmén někdo mezí vámi prosím o
upozorněni
zdaří
dík předem! Na
trna přítelkyně! Díky za po
těšitelný a povzbuzující donis v
zájmu těch našich hrdinných ho
ehů kteří šli svoji nás všech svo
bodu a práva ťhajovat a i-lně tu
díž zaslouží íi té neišlcchetněiší
pomíukj- Není té nejmenší po
hyby iz jvoti jím dopi&v tou nei-
lepší vzpruhou Na další vaš pří
spěvky těší se s upřímným p
zdraveni —
Pořadatclka
I ovoce všeho druhu možno za
vořitt h£ cukru n pak v čase no-
tře by toto teprve oíJadííí Však
le ovoce takto zavařované ztrácí
!!' {yrvS H ía '-hutí