POKItOrT DM!"2v ZARl 1918
TiriivrirHriTHTvrurvTvrjiuiiiuTUTiiuTUTfvvriruY itrzi
I ŽENSKÁ HLÍDKA
JANA NERUDY
ROMANCE O JARE 1848
I an oponuu trhnul — kiuuiivii ttvřt!
Kam Khiu t1Io IbUlvo iilaréJ
Kj kamkoli tázavý letol hled
vSe nové tuk niludó jaré!
A vo vrduihu bimi(':la ilivuú búj
a píi nám ji sad pil ji haluzný hfij
i jii l nám ji (idul i horotva tem
n pila ji celá nám hir& mm
II jtůli jdinc: "Volnost — volnost! "
Tak lesklá teď celu tak kyprý ret
a pohled tak vlheu řásný
krev na rublu mládla sval změnil sc v
květ 1 '
a každý byl í-lovčk krásuy!
Nám vc jedno oplývala noe a den
ilen samá byl tužba pln znít: sen —
my chvěli se nevěděli oč
my smáli se nevěděli proč —
ach příznaky prvui lánky!
lak ku svatbě Muknul se muistva roj
druh druhovu ruku třímal
a jásavě ku předu šel ten voj
bvf osud i v děla hřímal
Kile klobouk tam péro kde bok
tam zbraň —
kdo tyrauoin pn-liin turan se
chraň
jeť ztracen kdo ve smích by btať
nost bral
7 těch každý by stokrát život dal
"za národ i lidstvo cele!
I příroda všude se leskla kol
den každý jak vybejčkaný
měl modrouěkou na sobě kamisol
íi zbifrm hvl fiUctkanv
Kraj celý jak bálová síň se skvfd
' kdes pod zemí hudba vždyť tančil
kdo šel —
sám luínbiih nás pokynem k tanci
zval
a blažen se nad námi usmíval:
"Nuž konečně lidmi tedy!"
v
TAKÉ ZRÁDCI
každý čtenář vezmou sobě žádost
Strýce Suma k srdci v dobré vůli
a jak kc na každého rudného obča
na sluší Tuto válku nutno vé
šti ku vítěznému zakončení a
tomu je nutno peněz peněz a je
ště jednou neuč Naše svoboda a
demokracie světová musí za kal
I v této kritické a pro nás vše
-hny těžké době nalezne e mno
lio žen i mužů kteří se snaží vy
užítkovati poměrů těchto ku svým
sobeckým záměrům nedbajíce afii
posvátného účele kde se obětují
životv rodinv iměiií bii vše en
člověka k životu váže a co um
svatým za lidstvo za svobodu
jeho Co iNk-u nadějných životu
se obětuje za osvobození národů
za právo a spravedlnost A ti co
zůstanou doma by si měli všich
ni váiiti do míry největší obětí
těchto chrabrých vojínu kteří za
náš "krvácí! '—' " ' " ' '""
Ale bohužel nachází se v na
šem středu ještě dosti bídných
černých duší jež mají pochopení
jenom pro své choutky a pro ma
mou a těží z obětí jiných
I)eu co den vyskytuji se tito
škůdci nejen mezi muž: ale i me
zi ženami a věru že nás to nad
míru bolí že v tak vážné době se
najdou tvorové kteří pomáhají
Němcům otravovat i ještě tu tro
chu zbývajícího zdravého vzduchu
a to i zde v této zemi svobody
Vi ru že není snad žádný trest do
sti citelný pro osoby které se za
nuiei takové nelidské prací: lez
je možno všechny vypátrali a na
měřili jim dle zásluhy!
J
Strýček Sam s českým lvem ku
předu spějí —
berlínskou bestii zardousit chtějí
by volnost a rovnost nabyly práva
již nám vždy přírody vrozenost
1
a va
Vašemu národu skytejme slávu -
jak v písni tak v tísni budoucích
davů
dnes občC je závěf našeho bytí
kdo s koho t'ii s toho — mamonu
žití'
ČTVRTÁ PŮJČKA SVOBODY
Milá čtenářko! V době od 2S
tohoto měsíce do 21 října bude
mezi lidem tohoto Soustátí Ame
rického konán nápor na čtvrtou
pti jeku svobody Doufám že kaž
dá ("ccho-Slovačka bude připra
vena konat i svoji svatou povin
nost vůči léto naší nové vlasti za
půjčením naší vládě peněz dle
možnosti u dle svých úspor Jem
jista že jedna každá z vás dobř"
rozumí že se tu nejedná o nějaký
dar našemu Strýčkovi Samovi ný
brž že naíe vláda žádá od nás j"d
noho každého půjčku peněz za
kterouž nám dá záruku vc spůso
běbondú nesoucích nejméně
procentu ťroků ročně -lak nám
viem známo uejlepší zárukou na
tomto svčlě jíž je nám uiožno ob
drželi je záruka vládv Spojnýídi
Státu a závazek ten bude dáván
ve formě "Fowrth Liberty Loín
Bond"
dou cenu býti zbavena pro příští když nu poklidilo návrh byl dán
staletí všeho nebezpečí teutonskc
ho militarismu tak aby malé
velké národy mohly sobě vypraeo
vat i své sebcurěení — My kteří
nemůžeme se podíleli na bojích
prvních zákopech musíme ehrá
niti záda těch kteří jsou spůsobi-
lí svým věkem a tělesnou zdatno
stí kdežto my neschopní prvé řa
ly musíme na povel konati toho
čeho jo od nás žádáno jako každý
vojín Tentokráte bude dožado
váno od každého by půjčil tolik
dle možnosti ne co sám určí ale
dle kvóty eo jeho majetek sní
sc Když dělník zapůjčí padesát
dollarů jeho soused mající de
setkráte tolik majetku bude do
žadován půjčili vládě desetkráte
tolik Naše vláda chce aby břímě
půjčky neseno bylo každým obča
nem dle percentuální hodnoty
Xužc my Ceeho-Slováci konej
me svoji povinnost jako až dosud
jsme činili v každé válečné činno
st: Svct se nam obdivuje nuz
zachovejme sobě kredit i v tomto
případě Dokažme že si dovede
me vážili přátelství a plně oceňu
jeme obětě a pomocné ruky vlády
Spojených Stálů ku zachránění
naší staré vlasti!
Byla jsem požádána bych opět
se súčastnila práce při náporu
čtvrté půjčky a proto ti kteří bu
dou cbtíti mým prostřednictvím
půjčku si objednati mohou se na
mne s důvěrou obrátiti
jt „
České ženy které by se chtěly
pouauciti v domácím ošetřovaní
nemocných mají k tomu vhodnou
příležitost nyní Paní Svobodová
manželka dra V Svobody cviče
ná ošetřovatelka vyučuje třídu v
tomto oboru v budově 'Omaha Cit v
Mission na 12 a Pacific ul kaž
dé pondělí v 7:110 hod večer Jest
to velice vhodné pro každou ženii
by znala tyto důležité a pro kaž
dou domácnost potřebné práce
pádu nemoci v rodině
Zároveň v této budově slečna A
Camm vyučuje1 ženy přistěhovale
cké ansrlické řeči a sice české kaž
dé pondělí odpoledne od 1 hodiny
do 2 a Italky a jiné od 2 do
České ženy které by se chtěly při-
učiti angličině mají velice vhod
nou příležitost tak učinit i a vy
hoví požadavkům národní obran
tié rady
Též jsem byla požádána pí ('ar
micbaHovou předsedkou nemoc
ničnych potřeb Červeného kříže
bych vyzvala české žeuy mají-]
obnošené šatst vo které mohou clu
lovau cniuiym jíeigieanuni uy je
odevzdaly d místnosti v přízemí
v Auditorium Každá pomoc bu
ue vítaná nebol se mizí zima í
íím i utrpení těch jimž není'mož
no sol)ě šatstva onatřiti
v
Teta Vítámváaová Omaha Neb
(Pokračování v Tetiněm evi
čení) — Tak jsme zápasily sc
snopky čím dále tím lépe všechno
prý však má svůj konec a tak ta
ky niv jsme dosekali došákovali
iž ve '1 hodiny odpoledne Však
nez jsme aocieiaii cítila jsem "
sc mne ncco na zacleci) uvolnilo a
slunko se tak na mě smálo až uif
nechalo pěknou náplast na zá
dceb Ptám se Km my co to je
No máte prasklé šaty a na
tom miste t-ď zadá spálena —
No dobře' je tu Zdena se mnou
tak bude zašívat! A tak jsme so
zase pěkné naložily na bogňr a je
denic domů Půda jest tam místy
ještě kamenitá takže když kolo
naráží na kámen není to zrovna
příjemné Jsou tam též močály a
ze všebo nejlépe bych vám popřá
la zápas s komáry to je radost
Často jseru si myslela na pány z
města jhí by měli laciný prosto
cvik Zatím jsme přijely domů :
kuchařky již nás čekaly Jedna
povídá že nejcífeine dlouho dru
há že již máme jistě hlad u ta tře
tí: Jéjda Trto co je s vašimi zá
dy 1 A n)ká' a je?! Xo pra
tklo to kdybych je byla koupila
u Líbalů a vzala si číslo 50" mo
lilo to držet Vždvť já říkám ž:
j:- ť) ve méÁi xílijatř To ric1
budéS ziwívat! Tedy jsme se u
myly přestrojily a pěkné se na
obědvaly a Sly jsme každá po
svém A já jak jsem říkala —
si přiměřit na šaty To bývalo
moje ncjmilejší si v neděli od po
ledne lehnout Zdena povídá : Te
to já již vím tady o eelém hospo
dářství už jsme s paní Tumovco-
vou všechno prošly a t aky jsem se
vážila A jistě že by se Zdena
do hospodářství s děvčaty brzy
vpravila nejlépe ji bavilo když
našla ve stromkách hnízda vajec
Věděla kde slepice zanáší! A
a hned taky prošel že se pojede
na "rajt" k paní Jakubíěkové
Ccslav byl draftováu a již brzy
odjede půjdeme se s ním rozlou
čit — a jeli jsme Asi dvě míle
tam na kopečku stojí malý dome
ček čistý a úhledný jako klícka
v něm bydlí stará matka se synem
Čcslavcin pro kterého tolik pláče
že musí na vojnu! A jak by taký
neplakala?! Ocslav byl malý chla
pec když mu otec zemřel a ma
tka ač měla dosti nabídek sc pro
vdat neudělala to k vůli chlapci
aby mu nebylo ubližováno Celý
čas sloužila jen aby hoch byl s
ní šetřila na všechny strany pak
jej do vyšší školy dala Tak jen
pro něj žila — a teď jí jej beze
všeho vezmou Inu válka je vál
ka ! A ten kdo se jí vyhýbá han
ba mu ! A zda-Ii se jí nesprávným
způsobem vyhne ten bude úplně
nulou před těmi kteří šli a bojo
vali pro vlast pro matku! Když
isme jeli od paní Jakubíěkové za
jeli jsme ke starým Vařílkovtim--(Pokračování)
w
ZE SLOVENSKÝCH POHÁDEK
BOŽENY NĚMCOVÉ
O dvanácti měsíčkách
Byla jedna matka a měla dvě
dcery : jedua byla vlastní druhá
pastorkyně Svoji velice milova
la ale na pastorkyni ani hleděti
nemohla — jedině proto že byla
Maruška krásnější než její Holena
Dobrá Maruška neznala svoji krá
su nemohla si pomysliti kterak
to je že se máti tak velmi na ui volala si hned na sestru řkouc jí
Strana 6
i Maruška se ulekla zůstala chví
li v-udivení stati nle pak osměli
vši se přistoupila blíže prosíc : Do
bří India boží dajle sa mi zob nať
pri vatře zima mňa trasie
' Velký sečen pokynuv hlavou
otázal se děvčete: "Xa čože si
přišla dieoka uioja čo Mi lde
dásí"
Jdem na fialky" — odpově
děla Maruška
"Xie je čas chodit' na fialky
veď je such!" řekl velký sečen
'''J ved ja viem ale mi sestra
Holena a macocha přikázaly do
niesť fialek s hory Keď j'ch ne
umesicm zaoiju ma rcKiie vas
prosím uačíkovia poveclzteze mi
kdež jích najdem"
In se zclvilil velký sečen popo
šel k nejiuladšímu měsíci a dal mu
batyk do ruky řka: "Uračok (bře
zen) posadili hor — Mesic brr
zen sedl bor na kámen a mával
batykem nad vatrou V toni oka
mžení vzjpaiHila vatra výše sníh
začal roztavali stromky začal v
pučeli pod 'búčkami zelenala sc
rrnvicKa v traviecc ruzoveiv sc
poupáťka chudobek a bylo jaro
Pod křovím uschovány pod lístky
rozkvétaly fialky a než se Maru
ška nadála bylo jich jak by mo
drou plenu postřel
Chytro sbieraj Maruša chy-
tro!" — kázal jí březen Maru
ška radujíc se trhala až měla
velikou kytici fialek Potom' mě
síčkům pěkně zaděkovala a vesele
pospíchala domů
Divila se Holena divila se ma
eecha vidouce Marušku že přiná
ší fialky: šly jí dvéře otevřít í
fialek po celé chýži zava-
vniie
nula
"Kdeže si jich natrhala?" ptala
se urjmtně Holena
Xuž vysoko tam v bore roslú
pol kříčkami dosť jích tam vě
ru" pravila Maruška — Holena
vzala fialky dala si je za pas vo
něla k nim sama dala matce při-
voněti ale sestře neřekla: "Při
voúaj"
inuny den novela si uoicna u
pece a zachtělo sc jí jahod I za
hněvá kdykoli na ni pohlédne
Všecku práci sama podělali muse
la poklízela v chýži vařila pra
la šila předla tkala trávu nosi
la i kravičku sa mottu ká obstarali
musela Holena se jen strojila a
na zásíní si hověla Xež Maruška
všecko ráda pracovala byla trpě
livá snášejíc láni hřešení sestři
no i matčino jako beránek
Xcbylo to všaík nic plátno ony
byly den ode dne horší a to jedi
ně proto že se Maruška stávala
čím dále tím krásnější a Holena
škaredější í pomyslila si matka :
"Xaěo že by mne to bolo abych
si ja nechávala pekuú pastorky
ňu v dome keď přijdu chlapci na
ohlády (námluvy) zalúbí Iarušti
a ucbudú chceť lúbit Holenu"
Od toho okamžení hleděly ma-
eeeha i dcera její jak by se uhn
ilé Marušky sprostily hladem
mořily bily ji nez ona trpěla a pn
toni všíMii stávala se den ode div
krásnější Takových utrpení si na
ni vymyslily že by statečnému é!o
věku ani na um nepřišly
Jednoho dne bylo to v polovici
ledna zachtělo se Holeně vůně fia
lek
"Choj Maruša dones mi s hory
KvitiMi iialiek clicetn iicli mat za
pasoin aby s(in moula k mm pn-
voňávat" rozkázala sestře
Taj Hože sestro milená čcížc
ti to přišlo na um či to kto slý-
al aby rostly pod snehoni fial
ky" pravila ubohá dívka
"Ty švand ra ty gryila ty čože
máš vravřt (mluvit) kciF ti ja rox
kazujem — Chytro choď a jakMic
donesieš s hory fialiek aabijem
a!" — zahrozila jí ITolrua Ale
maceelrti Marušku uchopila vystr
čila ze dveří a dvéře za tií pevně
zavřela — ' Děvče šlo hořce plačíc
do hory Sněhu leželo vysoko ni
kde nebylo stopy Děvče bloudilo
bloudilo dlouho j hlad ji mořil zi
ma jí třásla prosila pána Poha
aby ji raději vzal z toho světa
Tu shlédne z povzdálí světlo
Jde po záři a přijde až na vrch
iory Va vrchu bory hoří veliká
vatra (oheň) a okolo vatrv leží
Ivaiiácte kamenů na těch katne-
neeii seli dvanácte muzi In
jsou bělovousí tři jsou mladší jich
tři ještě mladší a tři ncjmladší
jsou )iejki-áiiějří Xemluvili jen
tise seděli i do ohně pohlíželi
Tteb dvanácte mužů bylo dvuná-
ctc wcmcu Velký sečen Hedeiit
sedel liore měl vlasy a vous bí!'j
jako sníh a v nice drže! battk
"Choď Manišíi a dones' mi s ho
ry jahod!"
"Jaj bože sestro milená kdeže
najdou) jahody? -— Či to kto sly
chal aby pod snehom jahody ]-o-
sly'" — pravila Maruška
"hh fy švandra ty gryňa ty
čo biídeš vraveť lkeď i já rozka
zujcni — Chytro choď a jak iuí-
tlones'K íabod ztihiien) ťn!'1 —
zahrozila zlá Holena — Macocha
chopila Marušku vystrčila ji ze
dveří a dvéře za ní pevně zavřela
Děvče šlo horce plačíc do lesa
v'něhu leželo vysoko nikde stopy
nebylo Bloudilo děvče bloudilo
dlouho hlad ji mořil zima jí třá
sla Tu vidí z povzdálí totéž svě
tlo co viděla před tím dnem S
radostí se k němu pustila Přišla
zase k té veliké vatře okolo níž
sedělo dvanácte měsíčků — Veli
ký sečen seděl hor
"Dobří India boží dajte se mi
zohriať pri vatře zima mna tra
sie" — prosila Maruška
Veliký sečan pokynuv hlavou
tázal se jí: A na čože si zase při
šla čože tu hladáš?"
"Jdem na jahody!" — odpoví
Maruška
"Kb veď je zima a na suchu
jahody nerostů" pravil sečan
"Veď ja viem" smutně povídá
Maruša "ale sestra Holena aj ma
cocha přikázaly doniesť jahod
jak jích nedonesiieiii nuž ma za
biji!" 1 zdvihl se pak velký sečen po
pošel k měsíci který mu seděl na
proti dal mu batyk do ruky řka:
"Bračok (červen) posadi hór"
— Měsíc červen sedl nahoru ua
kámen a máchnul batykem nad
vatrou Vysoko vyšlehla vutra
žárem jejím roztál sníh ve chvil
ce země se zelenala stromy oba
lily se listím ptáčkové začali pro
zpěvovat i rozmanitých kvítku po
lese rozkvétalo — a bylo lélo —
Pod búčkami bílých hvězdiček ja
koby našil Vfícihledé se však mě
nily ty bílé hvězdičky v jahody
sKoUeiii zralý a zralý a nez se
Maruška nadála bylo jich jakoby
krve rozlil "'Chytro shirraj Ma
ruška sbieraj!" rozkázal měsíček
červen — Maruška radujíc v -
sbírala až měla plnou zástěru
Potom pěkně měsíčkům zaděkova
la a vesele domů pospíchala
Podivibi sc Holena podivila nv
macecha vidouce nese Maru
ška vskutku domů jahody plnou
zástěrku PŽcly jí dvéře otevřít
a vůně jahod hned po celé ehýi
'a-annla
"Kdeže si jích nasbírala?" pta
la se urputně Holena
"Vysoko v hore dosf jích tam
roste pod búčkami" pravila Ma
riu ka
Hulena vzala jahody najedla se
do syta i macecha se najedla ale
Marušce neřekly: "Vezmi si je
dnú" — Zmlsala se Holena na ja
hodách a třetího dne zachtělo si
jí červených jablek
"Choď Marušo choť do bory a
dones' mi červených jablk!" roz
kázala sestře
"Jaj bože sestro milená kdeže
by sa v zime jablka vzaly!" namí
tala ubohá Maruška
"Ty svandraty gryňa čo bu
deš vraveť keď ti ja rozkazujem
Chytro idy do hory a jak nedone
ses červených janík veruže ťa za
bijem!" zohrozila zlá Holena —
t i i -m f vi
micocna ucnopna uarusKu ze
dveří ji vystrčila a dvéře za ní
pevně zavřela
Děvče pospíchalo hořce plačíc
do lesa — Sněhu leželo vysoko
nebylo stopy Ale děvče již nc-
bloudilo upřímo pospíchalo na
vrch hory kde veliká vatra hoře
la okolo níž dvanáct měsíčků se
dělo Seděli tam seděli velký se
čen seděl nahoře
"Dobří ludia boží dajte sa mi
zohriať pri tej vatra zima múa
trasie prosila přistoupivši k o-
hni
Velký sečan pokynuv hlavou
tázal se jí: "A na čože si přišla
čože tu hladáŠ?"
"Jdem pro červené jablka!"
odpověděla Maruška
"Zima je nerostů v zime ěr
vené jablka" odpověděl velký se
čen "Veď ja viem" odpověděla
mutně Maruška "ale mi sestra
Holena -aj macocha přikázaly a-
bysom doniesla s hory červených
jablek Keď jích nedonesiem za-
bijú ma Pekne vás prosím ba-
čikovia povezteže mi kdeže jích
mám h bulat"
Tu se zdvihl velký sečen popo
šel k jednomu ze starších měsí
čků dal mu batyk do ruky řka:
"llroěka (září) posedni hor!"
Měsíček září sedl horná kámen
i máchnul batvkom nad vatrou
Vatra rudě zahořela siuh se ztrá
cel ale stromy ueobalovaly fíe li
stím jeden lísteček po druhém o-'
padával a chladný větřík jet roz
nášel po zažloutlém pažitu jeden
sem druhý tam Xeviděla Maru
ška tolik rozmanitých kvítků Po
stráni kvetla turanka červenaly
se klinčoky (karafiáty) v údo
lích jesenka (naháč colchieum)
pod búčkami rostlo vysoké kapra-
lí a hustý zimozelen Maruška
se dívala jen po červených jabl
kách a tu vidí vskutku jabloň a na
ní vysoko mezi ratolestmi červená
jablka
( 1m-Iia Iui'itn !'nn i L-l-iC
— třes dolu) chytro!" rozkázal
měsíček — Maruáka radujíc se
zatřásla jabloní spadlo jedno ja-
blko Zatřásla podruhé spadlo
Iruhé "Chytro Maruška poná
haj domov!" volal na ni měsíček
Maruška hned poslechla sobra
i spadlé dvě jablka měsíčkům
pěkně zaděkovala a vesele domů
pospíchala — Podivila sc Hole
na podivila se macecha vidouce
že nese Maruška domů jablka Šly
jí rychle otevřít a Maruška jim
dvě jablka podala — "A kdeže si
jích natrhala?" ptala sc Holena
— "Vysoko v hoře a dost jích tam
esto' pravila Maruška
A proč ze si jich viac ucdon)-
fislíl ' í 'i í líl'1) 'lívllíl Avtn-2M
osopila se na ni Holcua
"Jaj sestra milená nezjedla
soin ja ani jedinká Keď som naj-
prv stromem zatriasia spadlo je
dno — keď soiu podruhýraz za
triasia spadlo druhé a viac mi
triasť nedali Volali abych išla
domov!" — pravila Maruška
"PAdaj ťa Parom ubil !" hřešila
Holena a chtěla Marušku biti
Maruška se pustila do hořkého
pláče prosíc Páua Boha aby ji
raději vzal k sobě a nedal od zlé
sestry a macechy ubiti
Hekla sc do kuchyně Holena
mlsná nechala prozatím hřešení a
začala jisti jablko Jablko zdilo
sc jí tak lahodné žc jistila tako-
J1 1 X- IM' -- 1 -
mi uourunj ze oojaiwřiva- oc o mí
sila ' I maceše zachutualo Snědly
obé a zachtělo se jím více
'Daj tni mámo kožušok idom
sama do hory!" řekla Holena "tú
švandra by nám jich zase po éctř
zjedla Však ja najdem to miesto
a sciK ilen stranám co iv ma
ij volai!" —
Darmo matka odmlouvala Ho
lena vzala kožíšek picnu na bla-
stála na prahu pohlížejíc n Uo
lenou jak se jí to jde — Sníliu
plno nikde stopy Holena blou
dila dlouho ale mls poháněl ji dál
a dále — Tu viděla z povzdálí
světlo
Pustí se k němu přijde na sám
vrch kde hoří veliká vatra okolo
vatry na dvanácti kamenech se
dí dvauácte měsíčků Holena sc
zalekne ale hned stí vzpamatuje
přistoupí blíže k vatře a vztáhne
ruce ohřát se Neptá se měsíčků:
"Sminte sa zoliriať či neumíme "
ani na ně nepromluví
"Xaoo si přišla čože tu hla
dáš!" mrzutě zeptal sc jí veliký
sečen
Na čože sa rua zpytuješ ty
starý blázon ty netřeba ti veďieť
kde idem" odsekla rputně Hole
na odvrátila sc od vatry a šla do
lesa —
Velký sečen svraštil čelo a ba
tykem máchl nad hlavou — V
tom okamžení zachmuřilo se ne
be vatra nízko jen hořela suěh
začal sc sypali jakoby cíchu roz
sypal ledový začal dúti vichr po
hoře Holena nevidí ua krok před
sebe bloudí bloudí padá do zá
vějí údy jí slábnou křehnou —
Hsta vířní sníh se sype ledový
vítr duje Holena hřeší na Ma
ruška na Pána Boha -- Údy jí v
teplem kožichu mrznou —
Ceká matka Holenu vyhlíží z
okénlka vyhlíží z před dvcříne-
ínuze se dcery doekati — Ubíhá
hodina za hodinou Holena není-i-
hází —
"('i jej tak jablka zachutnaly
že sa jej od nich nechce -- či co V
Musím ja sama opačiť kde je?"
pomyslila si konečně macecha
vzala kožíšek plenu ua hlavu a za
Holenou se pustila
Sněhu plno nikde stopy Volala
Holenu nikdo se jí neozýval -
Bloudila bloudila dlouho sníh se
sypal ledový vítr dúl po hoře
Maruška uvařila oběd spravila
kravičku avšak Holena ani ma
cecha nepřicházejí
"Kdeže se tak dlúho zabýva
jí?" — povídá si Maruška seda
jíc k přesliei Již je plné vřetén
ko již sc v jizbě setmělo a Hole
na ani macecha se nevracejí —
"Jaj bože čože sa jím přihodí-'
o " stýská si dobré děvče u
úzkostlivě ven okénkem m se dívá
Nebe se třpytí zem se svítí — člo
věka nevidět) Smutně zavírá
okénko udělá "křížek modlí se za
iestm a matku
Káno čeká se snídaní čeká s o
bědem ale nedočká se ani Holeny
ani macechy" více Ohě v hoře
zmrzly
Zůstala dobré Marušce chýžka i
kravička i kousek pole našel se k
tomu i hospodář a dobře bylo jim
oběma žiti v pokoji
CIBULE NA RŮZNÝ ZPŮSOB
Polévka z cibule a okurek: Koz
krájej na kousky as půl pintu
mladé cibulky a též tolik čer-'
stvyeh okurek: dei to do slahé
masové polévky neb do vody s
mlékem každého pint a když je
to měkké protlač skrze sýto při
dej k tomu kvart vařícího mléka
rozmíchej velkou lžíci másla se
lžicí mouky přidej do polévky
dobře vše promíchej a polévku
povař okořeň pepřem a osol dlo
chutě Tato polévka sc může va
řit jeti 7 vody a mléka ncní-li
hovězí polévka při ruce
Jiná cibulová polévka: Nakrá
jej 12 malých cibulek na kolečka
smaž do zlatová vc třech lžících
másla vyudej pozorně cibulku do
jiné nádoby nalej do másla kde
íc cibulka smažila kvart hovězí
ucb jiné masové polévky povař
to asi 5 minut osol a opťpřvdle
chutě dej do ni tú cibulku a před-'
lož na tabuli s osmaženým chlebí
čkem Cibulka s vejci: Usekej cibulku
a vař ji v mléce do měklta Slei
cibulky mléko dej do koflíčku
velkou lžíci mouky a jedno vaií-
čl:o a dobře to rozmíeliei rr
~ J u n '
tím to mléko přidej 'kousek má
sla a dvě na tvrdo vařená a useka-
ua vejce a naposled tu cibulku p
sol dle chutě a iředlož liorl-'
tabuli
Cibuloví neb pórová řlecki no
hívka: Oloupej a nakrájej na kou
sky as jeden pint cibule neb nóm
dej do kvartu studené vody h vař
do nukka oceď -pak a prolbié skr
ze hrubé sýto dej do hrnku při
dej jeden pint 'bílé omáčky-a vel
kou lžíci usekané zelené pctritže
lc: iiech to přijít do varu odi-rtav
to na teplé místo u předlož nu tabuli
