Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 25, 1918, Cast Redakcni Editorial Section, Page 4, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    m Strana 4
POKROK DE 25 ZÁftf 1918
POKROK PUBL CO
vydávil
POKROK ZÁPADU
a mistui vydáni
v Crete pro Salině okres Nebraska vo
fck-huylcr a Clarkaon pro okres Colfax
Nebraska ve Wilson Kas pro stát
Kansas v Cedivr Rapids la pro Ktíit
Iowu v St Paul a Miuneapolis Minn
pro stát Minnesotu a v Tyadall S D
pro státy South a North Ďakotu
FfiKDPLATXÉ:
Pro Npojeué Státy $250
Pro Kanadu $373
Zásilky peiiižuí déjtež se pomocí pe
něžních poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujete-li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhů čtenářstva uveřejni
mo ochotno Musí biti slušné psané
bez úmyslu nékoho osobně poškoditi a
podepsány plným jménem aC již má
býti v redakci utajeno anebo v dopise
uveřeinřno
ČESKOSLOVENSKÁ OTÁZKA
(Rozmluva s Prof Tomášem G
Masarykem)
Skorém všechny přední a vliv
né časopisy new-yorské — Herald
Times Sun Tribune World — se
rozepsaly minulé neděle o rozmlu
vě s vůdcem našeho hnutí za do
bytí Československé samostatno
sti Prof T G Masarykem a ně
které z nich provázely vřelá svá
pojednání příslušnými kresbami
zobrazujícími náš příští stát a če
skoslovenskou armádu Byly to
zejména Times o jejichž pojedná
ní jsme se již dříve zmínili kte
ré své čtenáře jak už to byly o
statně maiohokráte učinily sezna
mují s naší otázkou tentokráte
používajíce za námět interview
našeho "tatíčka" jak jest Prof
Masaryk vřele a s láskou nazýván
vojíny z československé armády
Nebude tudíž z místa podrobně
podati náhledy profesora Masary
ka tak jak je zmíněný list přiná
ší Vystihují přítomnou dobu a
akci do podrobnosti
Nové stanovení neslevitelného
minima mírových podmínek Spo
jených Států a spojenců vydáno
bylo když země naše před nemno
ha dny úředně uznala Čechoslo
váky za válčící národ Některý
mi nnznrnvfltfili vp Wflsliinírfrmř
— o
tento krok jest považován za u
dálost s dalekosáhlými následky
jaké měla málokterá od počátku
války
Naši spojenci již uznali Čecho
slováky shoda Spojených Států
míní že nejméně jedním z jistých
následků spojeneckého vítězství
bude utvoření nového národa ' s
12000000 obyvateli v srdci Ev
ropy Ale momentnější vyhlíd
kou tohoto kroku jest důsledek
že Rakousko-Uhersko bude roz
článkováno a hranice jeho i v ji
hovýchodní Evropě které podpo
rovány vojenskou mocí odporova
ly národním národům po staletí
budou předělány dle principů
práva na místě principu moci
Tímto rozhodnutím proto Evro
pa po válce jak předpovídáno
nebude takovou jakou byla Pak
liže hledán byl žijící symbol to
ho jak velké změny ty budou
mohl býti nalezen v osobě Dr T
O Masaryka presidenta Česko
slovenské Národní Rady a jako
takového hlavy československé de
facto vlády Až do doby kdy
Spojené Státy se prohlásily pro
Čechoslováky byl Dr Masaryk
technicky nepřátelským cizozem
cem jako občan Rakouska-Uher-ska
země jež jest ve válce se
Spojenými Státy Jako soukromý
muž měl mnohem více nebezpečné
autority než jakou kdy jakýsi
soukromník v naší zemi se těšil—
byl vrchním velitelem tří armád
jedné v Sibiři jedné vo Francií a
jedné v Itálii Leč uynějšímu
znáním naší vlády přeměněn byl
z technického nepřátelského cizin
ce v hlavu nového národa jest
přijímán jako náčelník spojence
Spojených Států a armády jimž
velel postaveny jsou na stanovi
sko takové na jakém stojí ostat
ní spojenci
To jest bezprostřední následek
Ale jak jinak dotčeny jsou politi
cké plány Čechoslováků uznáními
Jakoa formu republiky nový ná
rod přijme? Jaké hraníce doufá
Dr Masaryk ustavití pří mírovém
jednání pro nový národ? Jelikož
sj innže pokládati že bude to pr
vní ze skupin nových republik v
Kvropé po válee odpovědi ua ty
to otázky mají mocný význam
Byly předloženy úředně" hlavé
Čechoslováků ve Washington v
té-ílto dneeh Prana tloem Dr
Masaryka byl projev vděčnosti k
Spojeným Státům
"Uznání Československého ná
roda od Spojených Států oceňuje
me si velice" pravil ve své správ
né trochu nezvykle však znějící
angličině "následkem postavení
Spojených Států jako nejstarší a
největší demokracie To je stráň
ka citová Ale uznání má též svou
praktickou stránku Nynější vál
ka přivodila s sebou zcela nové
mezinárodní a diplomatické po
měry a situace Jedna ze zvlášt
ností vytryskujících náhodou tý
ká se mne Jako privátní muž
byl bych vrchním velitelem velké
armády ve skutečnosti tří armád
Měl bych vyjednávati s vládami
ve válce s Německem a Rakousko-
Uherskem Spojené Státy slibují
podati pomoc našim hochům — -vyskytuje
se otázka komu měly
by ji Spojené Státy poslati sou
kromému podniku a mně jako hla
vě podniku toho anebo pravidel
nému vojsku? Mohl jsem okupo
vati Sibiř pro sebe" dodal s ú
směveni uchylujícím se od hlav
uí myšlenky "kdybych byl dosti
romantickým k vvkonání této vě
ci" Romantické ideje Dr Masary
ka však po celý život jeho vedly
v opáčném směru od osobní vlá
dy — k velkému ideálu vedoucí
mu jeho lid z poroby autokracie
ku svobodě a aby to dokázal stál
mnohokráte tváří v tvář smrti a
ještě nyní vynesen jest nad ním
rozsudek smrti rakouskou vlá
dou Jest jedním z velkých učen
cý Evropy bývalý profesor filo
ofie na Pražské universitě ale
dal stranou bezpečí a výhody po
dobné kariéry za nebezpečí vůdce
revoluce proti Rakousku Ti kdož
znají jeho kariéru intimně praví
že vždy stál za tím co pokládal za
pravdu i tehdy když snad vyvo
lal tím dočasnou nelibost mezi
svými stoupenci To také mimo
chodem podotknuto učinil v le
tech devadesátých kdy postavil
se na stranu židů při stíhání jež
íim hrozilo V této periodě jeho
vlastní studenti vyvolali proti ně
mu demonstraci Když rozhněva
né hlasy pokoušely se ho umlčeti
obrátil se profesor k tabuli a na
psal :
"Nepijte nehrajte v karty ale
nracujte! Jest to jediný způsob
k utkání se s konkurencí židov
skou a každou jinou"
Vliv Dr Masaryka nepochybně
bude velký v utvařování nové re
publiky a episoda předcházející
podána jest jako illustrace jeho
"harakteru širokého rozhledu a
beze vší bázně
Dr Masaryk pokračoval:
"Žádný z Čechoslováků nemy
slil na sebezveličení Od počátku
naby nase směrovaly k boji proti
Němcům a Rakušanům v jich po
kuse okupovati Rusko Nechali
isme náš odpor pocítili a tato pra
ktická příčina a nová mezinárod
ní situace bjiy pohnutkou pro ze
mě ve válce s Německem že nás
uznaly Mimo to Amerika sama
vyvinula se z revoluce tak že mo
hli jsme přirozeně očekávati že
Amerika pochopí a ocení náš zá
pas za osvobození A nyní s uzná
ním ona pomoc kterou nám Spo
jené Státy přislíbily stává se pří
mou — jest legalizovaná Mimo
to všichni spojenci ve značné mí
ře závisí od Ameriky uznání od
Spojených Států má nej vyšší ce
nu praktickou Velký výsledek
na naše plány není v nějaké jich
zrnině neboť nevidím žádnou po
zoruhodnou alw v pevnosti jirn
poskytnuté — slibem že naše ná
rodní cíle a snahy budou uskutečněny
"Jaké hranice doufáme ustaví
ti pro Československý národ při
mírovém vyjednávání?" Dr Ma
saryk na otázku tu předložil ma
pu na nus území okupované Če
skoslovenským národem a soused-
mini regiony v nichž převládal
zaznamenáno' bylo modře mezi
Německem a Kakousko-Uherskem
a dal na jevo že doufá že hrani
ce budou tak utvořeny
Hranice" jal se opět hovoři-
ti československý vůdce "budou
zahrnovati Čechy Moravu Slez
sko a jich historické pomezí K
těmto zemím bůde připojena Slo
vaě to jest severní část Uher
rozkládající se jižně k Prešpurku
a východně až k Ungavru Toto
ubitu jcot aw-vijuiuaw Teisi nez
Belfrie Obyvátelstva nový ná
rod bude čítati 12000000 Ž poč
tu toho' bude 10000000 Čechů a
Slovák íi Zbývající část pozňstá
vá z menšin"
"Jaká forma republiky bude
zavedena!"
"Naše úitara bode vyfadovati
presidenta a dvě zákonodárné ko
mory senát a dům zástupců po
dobné vašim zákonodárným těle
sům Bude stávati důkladný sy
stém lokální samosprávy jalo
prostředek k udržení demokracie
která není jí v samotné pouze for
mě Lokální vláda bude rozvinu
ta jako ochrana proti centralisa
ci n absolutismu kontrole se sho
ra Byli jsme podrobeni v minulo
sti podobné kontrole naše zkuše
nost v tom ohledu různí se od vaší
a proto jeví se potřeba zvláštních
opatření aby zabránilo se jejímu
navrácení v jakémkoliv zakukle
ní Tyto lokální samosprávy bu
lou tvořili záruku národním men
šinám jimž se dostane prostřed
níků by se mohly samy spravova
ti Bude jistý počet těchto ma
lých subdivisí z nichž některé
složeny budou z více než jednoho
plémě a my se budeme snažiti vy
pracovati problém lokální samo
správy tak aby poskytla sprave
dlnost ponechání vlastních jich
záležitostí v jich rukou tak dale
ce pokud jen to bude možno Při
znovu upevnění historických hra
nic Čech Moravy a Slezska nutně
zahrnuto bude něco Němců mezi
obyvatelstvo zejména na západě
a severu ale my udělíme těmto o
sadám tutéž lokální samosprávu
jakou obdrží ostatní části země
Bude zavedeno všeobecné hlaso
vací právo Máme v ně důvěru
právě jako ve vysoký stupeň lo
kální samosprávy poněvadž náš
lid jest vzdělaným Mohu říci že
nejsou mezi námi analfabeti my
jsme na tom dokonce lépe než Ně
mecko Každý občan bude védě
fi proč jest občanem a vysoký
průměr školního vzdělání a intel
igence zaručuje schopnost roz
hodnout! po zásluze dle skutečné
ceny její jakoukoliv otázku jež
voličstvu bude předložena"
"Bude též u vás stávati veřej
né vlastnictví potřeb lidu?"
"Očekávám vládní vlastnictví
drah" odpověděl Dr Masaryk—
a snad některých veřejných po
třeb aby zabránilo se špatnému
s nimi zacházení v zájmu soukro-
nýeh podniků Ale" pokračoval
se sesíleuým hlasem "já nejem
sociální revolucionář Véřím však
ve společenské reformy Jestliže
budeme míti všeobecnou vojen
skou službu? — Ano ale ta bude
modelována na švýcarském sysle-!
mu : 'Ve Švýcarsku občané ne-
douží řekněme celý rok ale pou-
ce po tu dobu aby so naučili s pu-i
škou zacházet i Vojenská služba
bude založena na myšlence obran
né války a ne na útočné k její-
muž připravení prušácký systém:
byl vynalezen Očekáváme však
že budeme vydržovati působivou
moc vojenskou v rozměrech ja
kou naše zodpovědnost bude vy
žadovat! "
Dr Masaryk byl žádán jestliže
má něco podobného v historii k
Československému národu v době
přítomné jenž má armádu a vlá
du ve spojeneckých zemích a je
bez kontroly v kterémkoliv úze
mí uvnitř svých vlastních hranic
tak jak byly založeny
"Neznám" odpověděl "Jest
to poprvé Ale v jednom ohledu
stává podobnost mezi naší a vaší
vlastní zemi Vaše armáda rovněž
nebojuje doma Může se říci že
nemáme území ale náš lid doma
na naší půdě jest pro nový po
řádek A mimo to" dodal se za
nícením ve zraku jež činilo kon
trast k pevně vyhraněným rysům
"nové národní vědomí duch svo
body u nái kontroluje Jsme na
cestě získat i neodvislost jíž jsme
jako národ ztratili na počátku
šestnáctého století když jsme ve
šli ve spojení svobodné s Němec
kem a Rakouskem abychom pak
oloupeni byli o naši svobodu"
"Pokládáte neodvislost Česko
slovenského národa za zajiště
nou?" "Ano' & uznáním Spojených
Států jest zajištěna legálního
stanoviska ale musí býti zajiště
na ještě se stanoviska vojenské
ho Jinými slovy Sjtojenci zvítě
ziti musí ve válce Máme před se
bou ještě tuhou práci ale já pev
ně doufám v konečné vítězství —
Jest vždy právě tak nebezpečné
býti příliš optimistickým jako pří
liš pesimistickým člověk musí
čeiiti přímo faktům a dl© toho je
dnatl Válka v jistém snrysla je
matematický" problém Mimo u
datností nadšení sebeobětování a
všech podobných morálních vlast
ností silné soustředění jest zapo
třebí a zvláštní druh představy
Dy lokální kombinace rozhoď
nutí a rychlé akce — jasné roz
hodné pojmy Ku vítězství ve vál
ce cíle musí býti čiité V vaíí ar-
mád? není jediného mule jenl by
nevěděl za co bojuje a každý z
našich mužů ví přibližně co na
še armáda má činili Dále každý
muž ví jaká jest jeho politická
povinnost zde existuje ono sou
středění o němž mluvím Za ta
kovýchto poměrů armáda o 100
000 mužích pod dobrým a schop
nými vedením může docíliti toho
co snad armáda 500000 mužů sil
ná jež není spojená nemůže do
cílili"
Ze slov těch jest patrno tlumo
čení názoru Dr Masaryka jak se
mohlo státi že československá ar
máda v Sibiři docílila toho že ce
lý svět ji obdivuje
Peníze pro budoucí vojenské
operace Čechoslováci očekávají
od Spojenců a Spojených Států
ale nie nebude žádáno na politic
ká vydání nové vlády
"Naše politická akce a čin
nost" pravil Dr Masaryk "vy
žadovala veliké sumy peněz Tyto
jsme platili a chcemo je platili i
dale to jest peníze na propagan
du inteligenční kancelář' na di
plomatickou práci a ku pomáhání
lidu který poškozen byl různým
způsobem naší akcí Vše to nále
ží státnímu departmentu Očeká
váiňe že dostane se nám fondů
pro podporu též od departmentu
války tak jako se nám jí už do
stalo od našich spojenců Naši li
dé v této zemi jsou Američané a
v prvním případě musí plniti své
povinnosti jako američtí občané
To také učinili a činí jak jejich
úpis k Půjčkám Svobody dokazu
je Ale mimo to musí přispívat!
a také přispívají finanční podpo
rou k naší vlastní politické čin
nosti"— N Y L
BANKROT ZA TĚCH
STARÝCH ČASŮ
Zevrubnějších a intimnějších
zpráv o pražském obchodě je vel
mi pořícku a protož utěšuji se
nadějí že toto vylíčení bankrotu
na onen čas sensačního čtenáře i
neodborníka přece nějak pobaví
Byl na rtarém Městě za panování
krále Ferdinanda I veliký kupec
Erhart Zeydlhuber Dle jména i
rodu Němec ale brzy naučil se
česky neboť bez češtiny tehdáž
by se byl tak snadno mezi měšťá
ky neudržel Ten muž měl kupce
ké spojení s obchodníky v Norim
berce v Pasově ve Frankfurtě'
mohanském v Kolíně nad Rýnem
ve Svatém Galle" ve Švýcarsku
v Benátkách i v Lyoně a kdo ví
kde všude jesíc časem zabředl Ví
dluhy nevím zda lehkomyslně čí
nevinně a to takovou měrou že
výška dluhů musila ho udusiti —
Sedmnáct tisíc tři sta a 48 kop
řrošů v polovici šestnáctého sto
letí je suma která se našim stoti
sícům zlatých vyrovná Kdysi
před rokem 1559 věřitelé pražští
i cizí kteří tu v Praze měli fak
tory čili ležák}' dolehli na milého
Zej'dlhubera tak tuze že si nevě
děl jiné rady nežli s každým jak
pnsel a Iatenl udělati zvláštní
smlouvu v níž zavazoval sebe že
nu svou dům i svobodu a život
svůj Každému písemně slíbil
pod svou ctí a věrou že zaplatí
a určil kdy zaplatí
Rozumí so samo kdyby takové
smlouvy byl učinil jen s deseti vě
řiteli tedy by už při pátém Še
stém věřiteli smlouva neměla pra
ktického významu Stísněný ku
pec jí prosté nemohl vyhověli —
Kupec padl jak dnes říkáme do
konkursu ale nebyl to konkurs
dle dnešních zvyků právních —
ediktem soudním vyhlášený-nýbrž
věřitelé beze všech okolků
na sklep a majetek dlužníkův se
vrhali Míval takové křiky a sou
dy s neodbytnými kupci a jich
zástupci že naposled utekl se o
pomoc roku 1559 k arciknížeti
Ferdinandovi jenž spravoval krá
lovství České na místí otee 6vého
Je to onen přívětivý princ jenž
dal myšlenku k postavení Hvězdy
nad Prahou v oboře Při něm na
lezl kupoes záštitu z důvodů nám
nepovédomých V zápise praví se
jen že nechce arcikníže aby se 'v
teto koruně České- stala přespol
ním zkrácení' proto jrý chce věe
urovnatí Arcikníže dal tedy dle
těch slov na jevo jako by mínil
přichrafiovati zájmy cizích kup
ců ale o domácího Zeydlhubera
šlo mu patrné také V té1 snaze-
kterak to urovnával vidíme né
které prostíéké prvky nynějšího
konkursního řádu Nejstarsí to
zmínky v našich pramenech vů
bec Arcikníže zarazil útoky vě
řitelů a jmenovav komisaře ulo
žil mu aby vyjednali u věřitelů
prodlení a splátky při čemž věři
telé měli tvořili fcjKílečuost do
Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ y
ADENOIDY
Píše Dr J J Warta
V dítěte postižeuého adenoida
mi uznamenáme následující pří
znaky: Dítko jo chatrné maličké
nevyrůstá jak by mělo chudo
krevne a v tváři pobledlé ba na
modrulé místo aby mělo růžové
líce Dýchá ústy místo nosem
zvláště ve spánku a v důsledku to
ho později nos stává se plochým
zuby nepravidelné a velké zvláště
předu dítko náchylno je k na
ehlazeui s horečkou které trva
déle než by melo a často i nedo
slýchá V učení není tak čiperné
jako ostatní má unavený vzhled
a ve skutečnosti cítí se unaveno té
měř nepřetržitě
O takové dítě měla by ihned bý
ti zahájena péče Ve velkých mě
stech jsou zvláštní sbory ošetřova
telek které navštěvují domovy a
pečují o takové dítky I ve ško
lách v některých místech se tako
vým ditkám věnuje pozornost
Jsou-li zaostalé v učení jsou po
drobeny prohlídce aby se zjistilo
netrpí-li nesnázemi nosu anebo
hrdla Jsou-li mandle zvětšené
pak může býti jisto že tomu tak
je i u adenoid ježto pracují ruku
v ruce Školní lékař tvrdí že kaž-
dé ditko ác zvětšenými adenoida i)
mi Xcňvi tvto npídaií se býti cho li
robné je na ujmu ostatním dítkénty
ve světnici Takové dítky často
nesou chorobu ve svých adenoi
dech a kašláním a kýcháníni vylu-
čují milhony zárodků do vzuu-'
chu P
Adenoidy a mandle jak stárne-
me stávají se tvrdšími a menší se-p
ale kdybychom" čekali až do té do-V
by mohlo by býti pozdě a škoda I
již způsobena Sluchový systém V
může býti do té míry poškozen ze
nemůže býti vylečeu když dospí
jeme Ve všwh nesnázích uší při
hlížíme vždy nejdříve k adenoi
dám a i když nejsou zvětšené od
straňujeme je Procedura je jed
noduchá a bezpečná a ani u dítek P
není vždy nutno použiti uspava- U
cích prostředků při konání teto o
perace Žádné léčení tu nepomů
že než jejich odstranění
Lidé vždy lépe se cítí jsou-li a- i
denoidy odstraněny než když po- i
nechány jsou na svém místě Ni- f
kdo doposud nebyl schopen doká-
zati že mají nějakou cenu ale
stejně jako tak zvané slepé stře-
vo působí značné nesnáze Každé i
v učení zaostalé dítko mělo by
býti podrolieno prohlídce aby se j
zjistilo nevězí-li příčina jeho v£r f
t - 1 !J' L ' J
snazi v naenoiuacn
(Pokračování)
v
níž náležejí jenom ti kdo jsou o
ehotni smlouvati se a čekati o
těch kdož by nebyli ochotni pro
nesl arcikníže neprávnické míně
ní a odhodlání že by neměli do-
stati zhola ničeho Věřitelé ze se
be ať vyvolí plnomocníký k jed
nání i k rozdělování splátek jež
se smluví Když komisaři hodně
se najednali vydali list jenž do
městských knih zapsán pro větší
platnost Z' něho toto:
"Známo činíme — my komisa
ři — že Zeydlhuber kupec a oby
vatel Starého Města u mnohých
domácích i přespolních kupců u
veliké dluhy přišel z čehož násle
dovalo žc z nich někteří na jeho
život jmění sáhnouti chtěli a ji
ní s ním v divné smlouvy se dá
vali kterýchž plniti možné neby
lo" Dalšími slovy komisaři o-
znamuií že na prosbu kupeovu
arcikníže na místě císařové vše
cko jednání ruší a nařizuje aby
se stalo s Erhartem Zeydlhube-
rem sluíué porovnání a sneitln'?
ekání Prý byli věřitelé všichni
sezváni ale nedostavili se mnozí
chtěli se vyhnouti z toho arcikní
že prý chce 'aby všichni byli u-
vedeni v spolek v placení' proto
se tedy věc ještě odkládá kdo ne
přijdou cizí i domácí ty mohl by
arcikníže 'jako zpurné toho spol-i
ku zbavili a z něho vyvrací a jen
poslušnými věřiteli smlouvu-u-činiti'
i
Tedy so čekalo Věřitelé se při
hlašovali patrně se lekli hrozby
že by mohli ze spolku věřitelů bý
ti vynášeni Kdo přišli zapsáni v
městskou knihu pro pevnou pa-
mět Na prvním místě zapsán Ar
nošt falckrabě na Rýně s pohle
dávkou 751 kop Za ním následu
je soupis patnácti osob pražských
Je mezi nimi Valentin Kyrchma-
jer Smertoš Kutovec povědomá
jména z pražského života Těm
všem dohromady Zeydlhuber dlu
žen 3955 kop Potom shrnuto jest
v skupinu dvacíti osmi osob pod
jménem kupím ' norimberských
kde jsou mezi nimi i faktoři z
Srhart Zepdlhubeer Dlo jména i
ska úhrnem deset osob s dluhem
2631 kop
Když všech těch čtyřiapadesáf
věřitelů zapsáno smlouvání na
stalo Zvoleni od věřitelů "plno-
mocnící "" Po některém jadnání
nevíme jak tuhém smluveno že
Zeydlhuber dá před purkmistrem
u pány v radě plnomocníkům ve
čtyřech nedělích 2500 zlatýeh
rýnských čí na tolarech 2148 kop
52 grošů o svatém Havle žo dá
2000 zlatýrh a tak potomně že
bude každého létalo svatý Havel
klásti svrchu řečenou' sumu kte
rá se rozdělí na tři díly a vyplatí
se oněm třem skupinám ' Kdyby
Zeydlhuber udělal nové dluhy tí
co mu půjčí nebo 'uvěří' nesmí
bo soudně viniti z dluhu nýbrž
zapsaní a poznamenaní věřitelé
mají prvotně právo a kdyby ne
držel lhůt}' sjednané mohou oni
ua nebo sáhnouti právem Při
tom navrhují se a niéí zápisy' na
statek a jmění které' Zeydlhuber
zdělal na manželku svou a děti
avšak manželka a déti" kdyby u
mřel mají této smlouvě dosti či-
niti Smlouva byla psána česky
a německy
Kupec Zeydlhuber zaplatil do ro
ku 1561 s nemalou obtíží 3857 kop
Pak nemohl se linouti Přišel s
enou Lidmilou na rathouz s ná
řkem že jsou na ty "roky těžký"
Nastalo nové jednání iYošeno
skrze arciknížete aby věřitelé v
jinou vešli smlouvu "aby učinili
toik" Tedy učinili novou smlou
vu roku 1562 Dle ní byl povinen
Zeydlhuber akladati kazdy rok o
sv Jiří 900 kop míšeňských Ale
na pojištění dluhů musila se ten
tokrát zapsati i žena Oba man
želé ujistili summu povinnou v&ři-
telům na svém donié i na 'handli'
svém i na šcch dluzích které ma
jí — rozuměj u lidí — lidé ten-
arát brávali mnoho na dluh na
vruby a na knížky — i na vinici
své Zavázaa se že mimo krám
ské věci obyčejné denně prodáva
né nic neprodají bez vědomí a
pov61ení vystaveného plnornocnl
ka Na konec praví oba manželé
'Kdybychom musili platiti a ne-
bylo lze se jinde o peníe obejít
tedy b volí plnomocníka budeme
prodávat ale peněz z prodeje ne
máme přijímati kdlybychom za
dosti neučinili dáváme moc a
všecku sumu ke všemu statiku
shádnouti právem i vězením na
nás obou a to bude moci každý z
věřitelů učmiti ale ne pro svou
summu nýbrž na místě všech vč-
řitelů" Víc není zapsáno o dl'"
zích pražského velkokupce Zeydl
hubra ~ Snad tedy ty "snesitel
né" lhůty platil až zaplatil
Je zajímavo že v Němcích takové
kupecké příhody za onoho času
byly hustější neboť r 1543 byl
nucen i sněm augšpurský o nich
jednali a charakterizoval jc pa
mětihodnými slovy Prý J'skrzo
kupce a handlíře začasté způsobem
podvodným pod kštaltem víry a
důvěření peníze zboží se auticipí-
niji a vyjednávají jako by nimi
své handle visti chtěli však časem '
sami od sebe v nouzi přicházejí ak i
panům k vrchnostem hc utíkají
od nich proti těm kteří je zalo
žili penězi a kupeckým zbožím
přechováváni a chráněni bývají
což so výborně k zlodějství prT?
podobňuje" Snem německé říšo
tehda stanovil aby ti kdo "pan-
krotírují a falírují" byli treatáni
a zavíraní Kolik se z toho na
Zeydlhubra hodí nesnadno říci
zdá se vsak že chtěl poctivě dluh
spláceti Však byli kupci a ob-
chodníci nad něho ještíí daleko
horší Píše o nich Vodflanskv i
Theatrum mundi v dedikaci r
1005 Prý jsou kupci kteří sklepy
své a krámy cizím zbožím naplňu
ji aby od lidí za zámožné a bo
haté držáni a vykládáni bvll dlu
ží se kde mohou naposledy v?H
iťimn svým patawt piati ven zo
zemí ujíždějí a jakž oben
příslovím se říká — di daleký
7ní 4Mh( — Tin Šafrán
ro
Shzrzí ShmřJ&ž
í