Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 04, 1918, Cast Redakcni Editorial Section, Page 4, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Strana 4
POKROK PNTv 4 zXftf 1918 '
POKROK
PUBLISHING CO
POXBOE ZÁPADU
místní vydáni
Císts pro Salině okres Nebraska ve
fchuyler a Clarkson pro okres Colfax
NabrasU ve Wilson Kas pro stát
Kansaij v Cedar Kapids la pro atát
Iowu v St Paul a Minneapolis Minn
pro stát Minnesotu a v Tynáall S D
pro státy South a North Dakotvu
Předplatné:
Pro Spojené Státy $200 Pro Kanadu
$260 Do Evropy $300 ročně
Zásilky peněžní dčjtež se pomoci pe
něžních poukázek (Money Orders) ex
preesnioh poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Borak
Draft) anebo ▼ registrovaném dopise
Oznamnjete-li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dodísv z kruhů čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí býti sluáné psané
bei úmyslu nikoho osobně poškoditi a
podepsány plným jménem aC jíž má
býti v redakci utajeno anebo s dopi
sem uveřejneao
ITÁLIE A OTÁZKA
EOZBITÍ RAKOUSKA
V různých článcích svého listu
sledovali jsme vývoj veřejného
mínění i oficielní politiky italské
jak se stále rozhodněji a utěšeně
ji vyvíjely — do značné míry ta
ké přičiněním naší politické akce
— vc směru rozhodného zaujetí
stanoviska Dro úplné osvobození
potlačených národů a úplného
rozbití monarchie rakousko-uher-
ské
Potěšitelný tento vývoj zahrno
val také odvrácení od některých
starších názorů1 které na příklad
v osvobození a sjednocení Jihoslo-
vanů viděly větší nebezpečí pro
Itálii v zachování starého Rakou
ska okleštěného poněkud na růz
ných stranách Názory tyto tu
tam se vyskytovaly jeste i po
římském kongresu národností vy
rolávaly polemiky a nepřípouště
ly jasné a naprosté ujednocení
italské politiky vůči Rakousku —
Ony byly tak na závadu tomu a
by v druhých státech Dohody
směr rozhodně protirakouský na
prosto sevšeobecněl znovu oživu
jíce umlkající jiz hlasy některých
těch noledních inohvkánů staré
politiky která doufala v možnost
odtržení Rakouska od Německa
za cenu zachování Rakouska ve
formě pozměněné Rakouska 'fe
deralisovaného' ByC velmi řídké
přece pro jednotný rozvoj veřej
né míněuí proti-rakouského nebez
pečné byly takovéto hlasy jež ob
jevovaly se na příklad v Giornale
dltalia listu to jemuž přičítá se
úzký styk s italským zahraničním
ministerstvem
Zmínili jsme se svého času o
"záhadném článku" Giornale ď
ltalía vyslovujícím se pro zacho
vání (federalisovaného) Rakou
ska Článek podepsán byl čelným
publicistou italským F Caburim
jenž dříve psával pro úplné roz
dělení Rakouska Po výslovných
dotazech dohodového tisku zda-li
článek vyjadřuje mínění italského
zahraničního úřadu bylo z oficiel
ního místa odpověděno že žádný
z časopisů není orgánem a nevy
jadřuje názory tohoto úřadu —
Přes to byl některou částí doho
dového tisku Článek tento prohla
šován za známku že otázka rozbi
tí Rakouska není ještě celou Do
hodou zodpověděna definitivně
kladné j rozpor tohoto nového sta
noviska F Caburiho s dřívějším
protirakouským vykládán byl v
tom smyslu že Caburí jc politik
reální který oceňuje správné po
měr sil a vidí prý tudíž že Doho
dě bude těžko zničení habsburské
monarchie dosíci
Jest proto velmi význačným že
tyto malomyslné (opakujeme: ve
lice již řídké) hlasy dementuje—
Fr Caburí sám a to novým člán
kem jejž pod titulem "Rakousko
Itálie a potlačené národ}'" uve
řejňuje v Giornale d Italia z la
července Konstatuje v něm že v
Rakousku nž se pochopilo — a to
i vc dvorních kruzích — že rozdě
lení Rakouska jest jiz pevným
programem Dohody a že zmizely
tam veškery naděje na to že by
e dohodové fctáty daly získati
pro závitování Rakouska — Tím
více upevňuje- se tento program
čím jasnější jesfc vůle úplného o
i"X'b?zení u p?tl32-ýt:b %íxoit
to i v jejich části katolické jež
go dosud pokládala za dynastic
kou a rakušáekou Italští kleriká-
lovó z Rakouska postavili se úpl
ně po bok českých a jiných "vele
zrádců" Mezi Slovinei jest kněz
Korošec vůdcem hnutí které smě
řuje k úplnému odtržení od Ra
kouska a jehož nové projevy na
prosto postrádají oné smířlivé no
ty která zuěla ještě v projevech
českém a jihoslovanském ze dne
30 května 1917 Tento passus Ca
buriho článku je hotovou apologií
jihoslovanského hnutí proti těm
kteří nevěřili ještě v jeho proti
rakouskou rozhodnost Caburi po
lemisuje ostře proti těm kteří je
ště stále zůstávají v klamu že by
válka mohla skončiti zachováním
Rakouska a prohlašuje že to by
znamenalo že všechny naše nyněj
ší oběti válečné byly přineseny na
darmo dovozuje nutnost všemo
žné podpory hnutí proťirakou
skýeh národností a končí: "Dnes
všichni spojenci jsou za jedno v
tom že válka musí skončiti úpl
ným a naprostým zánikem mon
archie rakousko-uherskc která je
ncjhanebnějšhn anachronismem
jenž ještě udržel se v Evropě"
Hlas tento vzhledem k listu v
němž byl uveřejněn je význačný
Autor jenž střízlivě vidí (dle svě
dectví některých nepolepšitelných
austrofilň) vidí tedy nyní jasně
a dokazuje pádně — finis Au-
striae Jistě že k tomuto úsudku
ho přivedly nové události: poráž
ka Rakouska na Piave projevy
Dohody pro" naši samostatnost a
pod
Není nyní již v Itálii vážného
časopisu jenž by v této kardinál
ní otázce mezinárodní politiky i
cílů válečných zaujímal odchylné
no stanovisKa a možno praveni
říci že celá Itálie jest za jedno
programu: vítěznou válkou docí-
liti rozdělení Rakousko-Uherska
osvoboditi národy jím potlačené
a s nimi uzavřití trvalé přátelství
— Československá Samostatnost
SARAJEVSKÉ SPIKNUTI
Krvavá událost v iwajeve ze
dne 28 června 1914 bude povždy
uváděna v souvislost se světovou
válkou jejíž poslední akt nyní
právě — jak se zdá — počínáme
Je pravda : k válce bylo by asi do
šlo i bez Sarajeva Vilémovi byl
příliš drahý jeho sen světovlády
a doba příliš nutila než aby mohl
déle čekati Ale atentát sarajev
ský urychlil vzplanutí boje a by
konec konců jiskrou jež přivodi
la požár V den čtvrtého výročí
války bude dobře vzpomenout! i
atentátu jeho vzniku a původců
Dne 25 června 1914 18-letý žák
střední školy Gavrilo Princip u-
smrtil v Sarajevě dvěma výstřely
z revolveru následníka rakousko
uherského trůnu arcivévodu Fran
tiška Ferdinanda a jeho choť
když byl již před tím jiný mladík
Gabrielovič hodil bez úspěchu dvě
bomby po automobilu arcivévodo
vě
Původci obou atentátů byli za
tceni Oficielní kruhy rakouské
ihned naznačily Srbsko za místo
odkud byl atentát inspirován
Sledujíc tuto myšlenku zahájila
rakouská policie pátrání zatkla
ještě jiné "spiklence" Rakouská
diplomacie zvedla obžalobu proti
Srbsku že ono bylo přímo původ
cem vraždy sarajevské a ze touto
vraždou chtělo usnadnili svůj vel-
kosrbský sen Obvinila srbský spo
lek "Narodna obrana" že rozví
jel v Srbsku činnost čelící k zá
hubě monarchie Vysocí dústoj
níci srbští byli nařknuti z účasti
na spiknutí Inspirovali prý je
dali bombu revolvery a průvodní
pasy původcům atentátu a jich
pomocníkům Rakousko přímo
obvinilo Srbsko z činů nepřátel
skych vyjednávaní ústupy Srb
ska byly marný Rakousko dalo
Srbsku ultimatum Víme co ná
sledovalo
Doba čtyř let je příliš krátká
uež abychom mohli mluvíti o sa
rajevském atentátu s klidem Tu
ké prese vše nevidíme dnes ještě
jasné do celé události Kolem sa
rajevské tragedie stále tmí se zá
vdj tajemství Během války bylo
několik pokusů pozvednout! rou
íku kryjící neznámé Dlužno tu
jojenovati p K W Steeda reda
ktora politické části Times a pak
p Jules Chopina (J Pichon) j
hož věcně a jasně logicky psaná
kniha "Le-complot de Sarajevo'
vyíta v těchto dnech
Jisto jc že nikdo nikdy nevé
řil 'obvině již vznesla Rakotuka o
proti Srbsku- V přílii čerstvé pa
seti byl y&í velezň&ý prcce:
záhřebský na rakouském vysla
nectví v Bělehradě Bylo možno
veřiti těm kteří již jednou se by-
i kompromitovali a lhali t — Ra
kouská diplomacie ovšem nasadi-
a vše uby svět přesvědčila — V
'Červené knize" vydané o příči
nách války nanosili i řadu dokla
dů a výkladů jimiž příliš často
chybí síla důkazů
Proces s útočníky dál se při za
vřených dveřích Troě debaty vý
sledky pátrání neuveřejnilu ra-
ouská diplomacie ihned t — Proč
nechtěla aby druhé mocnosti mo
hly spolu prostudovati akta pro-
eessu? To přímo nutí domnívati
se že Rakousko nemělo tak čisté
svědomí jak chtělo dávati na je-
v 11 11 V
vo a ze se oaio oanaieni jez oy
je byla mohla kompromitovali
Sarajevský proces podobá se
silně předešlým 4 velezrádnym
procesům O svědcích platí to co
řekl Masaryk: 4 'Stačí podívati se
na ty lidi abyste věděli s kým
máte čest" P Chopin ve své již
shora zmíněné knize jmenuje Kr
stanovíce a Grgjiče Prvý svědčí
jako bývalý člen spolku "Narod
na Obrana" Avšak zatím jc jisto
a doznává sám že r 1910 jej srb
ská vláda vydala rakouské poli
cii Byla by tak učinila kdyby
byl býval — jak tvrdil — zasvě
cen do protirakouských piklů? A
druhého z nich Grgjiča daly ra
kouské úřady vyvěsti když chtěl
před atentátem učiuiti důležitá
prý odhalení o prorakouském
komplotu Ať již je to "Čer
vená kniha" či zpráva k k Kor
respondenz-Dumm či jiné dokla
dy všude nacházíme plno vzájem
ných kontradikeí Myšlenka aten
tátu přípravy k němu styky spi
klenců se srbskými úřady a dů
stojníky původ bomb doprava ú-
castníkú atentátu ze Srbska do
Sarajeva — vše to se podobá v
dokladech "Červené knihy" špat
nému románu
Obvinění jež "Červená kniha'
vznesla sama sebou padají Srb
ko nepomýšlelo na válku nechtě
lo provokovati svého souseda V
době atentátu byly v Srbsku vol
by v plném proudu ministerský
předseda Pašic cestoval po pro
vincii a náčelník generálního štá
bu srbského vojvoda Putnik dlel
v Rakousku v lázních gleíehenber-
kých Byla by taková bezsta
rostnost možná kdyby Srbsko by
lo1 chystalo ránu proti habsburské
monarchii? Jistě ne Původ spik
nutí třeba hledati jinde
Oba autoři kteří se dosud nej
vážněji obírali sarajevským spik
nutím! redaktor politické části
Times p II W Steed věnovavší
otázce sarajevské již několik se
riosních článků i p J Chopin
autor Complot de Sarajevo" se
shodují v tom že spiknutí má pů
vod svůj v Rakousku Ale kdež
to p Steed přičítá je dvorním in
trikám proti neoblíbenému arci
vévodovi p Chopin přičítá je sa
motnému arcivévodovi Mínění to
jest nejen nové a zajímavé ale i
podepřené věcnými důvody
Co mohlo vésti arcivévodu k to
mu aby sám proti sobě nastrojil
spiknutí? Jeho životní sen byl
— zvednouti vítěznou válkou Ra
kousko a zajistit! svým dětem ná
stupnictví jehož tyto pozbyly je
ho niorganatickým sňatkem Celá
jeho politika od annexe roku 1908
až po ultimatum jež v říjnu 1913
dalo Rakousko Srbsku stran od
volání srbských vojů z Albánie
měla Srbsko vyprovokovat! ku
válce Nezdařilo se však bylo po
třeba nalezti něco jiného
K tomu dle p Chopina mohlo
mu posloužiti nějaké spiknutí ve
lezrádné namířené proti jeho oso
bě a inspirované zdánlivě oficiel
nimi kruhy srbskými Takovéto
spiknutí dalo by znamenitou pří
cínu k válce Arcivévoda vódéL
že Rusko by vystoupilo na obra
au Srbska ale spoléhal se na ně
mecké spojenectví A aby byla za
jištěna pomoc Itálie a neutralita
Anglie musilo Rakousko hrát ú
lohit atakované ohrožené ííbc
Válka byla připravena V Ko
iiopišti začátkem června 1914 při
uavsteve ilemově byly stanové
uy poslední podrobnosti (Že to
byla schůzka politického rázu do
kazuje to že ihned po ní povolal
řrantisek Ferdinand hr Berch
tolda ministra zahraničních zále
zhostí a w několik dní na to se
šli se v Karlových Varech šéfové
rakouského a německého štábu)
Arcikníže odjel po isehfizt na ma
névry v Boué Zde 28 června
spáchal naú Galmuovií v SarajV
ve útok hodiv dvě bomby Arci
knížeti a nie nestalo Když vSak
l&k se svou chotí je! dj gamison
ni nemocnice usmrtil Priněip o
ba dvěma výstřely z revolveeu
Kterak vsak mohl býti konec
tak tragický byl-li arcivévoda o-
pravdu sám iuspirátorem atentá
tu jak domnívá se p Chopin vc
své knize ? Je népadno že na
padl Prinčip následníka trůnu na
místě kde dle oficielních zpráv
jeho automobil ani jeti neměl a
usmrtil ho ranami z revolveru
Jako spiklcnec byl by jistě těkal v
některé z ulic jimiž arcivévoda
měl jeti a byl by spíše hodil bom
by To vede p Chopina k my
šlence že v Principově atentátu
lze spatřovati pouze čin exaltova
ného srbského vlastence čin kte
rý nijak nesouvisí s předcházejí
cím atentátem Cabrinoviče a s ce
lým spiknutím
Domněnku p Chopinovu že
Cabrinovičův atentát byl nastro
jen samým arcivévodou potvrzuje
i tato okolnost: Několik týdnů
před sarajevským atentátem me
škal Cabrinoviě v Srbsku a ježto
neměl potřebných průkazů měl
býti vyveden Rakouské vyslane
ctví však protestovalo a zaručilo
se zaň Bylo by tak jednalo kdy
by vláda nebyla na jeho pobytu v
Srbsku interesovánaí To zdá se
dosti nasvědčovati že Cabrinovič
pobýval v Srbsku se specielním
posláním Jaké to mohlo býti po
slání í Organisovati spiknutí za
plésti doň nové osoby učiuiti vše
aby atentátem jenž měl býti sc
hrán bylo Srbsko kompromitová
no —
Zmínili jsme se šíře o názoru p
Chopinově poněvadž jeho důvo
dy zdají se nám velice pravděpo
dobnými než je jisto že sarajev
ská záhada není dosud rozřešena
Zatím víme bezpečně že Srbsko
nemá na ní naprosto žádné viny
A kdo tedy organisoval spiknutí?
Zajisté ten nebo ti jimž atentát
mohl prospéti A prospěti mohl
Františku Ferdinandovi k vyplně
ní jeho ctižádostivého snu či ví
deňskému dvoru aby se zbavil ar
civévody Kdo tedy má pravdu?
P Chopin nebo p II V Steed?
Těžko říci Kdo ví kolik dosud
neznámých komplikací a kombi
nací spoluúčinkovalo při útoku'
Ať již kdokoli byl původcem kom
pletu Rakousku neposloužil Per
fidnosti a inlrigy jež tato říše na
kupila za svého trvání obrátily
se na konoc proti ni T zv "spik
nutí" sarajevské bude vždy doku-
mentovati jakých prostředků u-
žívala vídeňská vláda vc své za
hraniční politice — Českosloven
ká Samostatnost
DYM
(Vyňato z nového 14 čísla Horké
ho "Poděbradky")
Do kterýchkoli anglických no
vin se dnes člověk podívá všude
vidí výzvy a appely na obecen
stvo aby se zúčastnilo sbírek na
tabák posílaný za moře vojákům
Appel stihá appel všecky časopi
sy jsou plny tabáku Některé ve
liké denní listy jako na př nevv-
yorkský 4 'Herald" podnikají do
konce tabákovou akci na svůj
vrub a z denního registrování je
1 1S v 1
jicn sDíren je vidno ze aKce se
daří mohouc se vykázati každého
dne imposantními číslicemi Sa
motná sbírka 'Heraldu" jde již
do tisíců snad statisíců A vedle
toho ve všech městech a městeč
kách Spojených Států ustavují se
zvláštní tabákové komitéty s tisí
cerými výbory jež vedou sbírky
systematicky a pracují neúnavně
dům od domu
"Tabák! Vojákům tabák!" -
je dneska heslem celé Ameriky a
potřeba kouření y zákopech líčí
se v časopisech tak naléhavě a tak
pohnutlivým perem že nikdo ne
může odolat A celé hory tabáku
a cigaret odváženy jsou z Ame
riky za moře a mladí i staří hoši
tam na tom druhém tragickém
břehu si věru nemohou stýskat
ze do rise věcného zapomenuti u
bírají hh bez dostatečné výbavy
kuřiva
A jsou tam i naii naši hoši —
a to jc pravou pohnutkou těchto
řádků a to je také příčinou že v
tom tabáku a v těch tabákových
sbírkách vidím větia a hlubší
smysL nežli e mi jevil při prv
ním povrchním pozorování Byže
myslíval jsem ti nač tento ne
smyslný pošetilý hon s tabákem
Což v téebto dobách smrti a vraž
dění je kouření skutečné něco tak
důležitého! Což když chceme a
můietito prospěli velikým rekům
a trpí tělům nemáme opravdu pro
ná niti lepšího- a iuitečn£jšího než
li trocLu toho iactth0 liití které
se mění v dým a ve vzduchu so ne
nnvratitelní rozplývá? A což oni
sami jdouce na smrt stojí sknteí
ně tak o tu tabákovou hříčku vte
řiny která nepřináší jim nic kon
krétního pro obohacení prchající
ho žití a které stejně jako oni v
prach a popel se obrátí? A nepro
spěla by jim snad více tužka
rst papíru obrázkový list ku
kal ko miniatura láhev s kolín-
vou vodou?
Tuk bláhově a h ncpoohopMÍm
jsem myslíval Nechápal jsem té
zvláštní strašlivé psychologie vál
ky která je psychologií smrti a
nemá co Činiti s psychologií živo
ta — nefhápal jsem že 8 věčností
tik úzce může souviset — hračka
Ano to kouření ten tabák to je
kuterně hračka neuvěřitelná
nička lidská ale nezbytně nutná
těm kteří připravují se na cestu
lo říše věčného snu Válka je
iiiirt život je hříčka voják je clí
te a dýmka je hračka Kouřeni
je pozvolna sladce meianciioiicKa
průprava k velkému rozplynutí
Obláčky tabákového dýmu plynou
ze zákopů k oblačnu vesmíru —
Spějí k nim tak jistě jako piliny
šinou se k magnetu Pravíme-li
že voják kouří pravíme tím: on
učí svou duši odcházet Cigareta
je hračka ano ale tak důmyslná
že lidé konají skutečně skutek
největší bratrské lásky když na
kládají tabák na lodi a tam těm
velikým školákům věčnosti jej po-
ílají
Díváme-li se na kouření s toho
to lidského a tudíž jedině správ
ného stanoviska je nám až směš
no že jednu chvíli mohli jsme se
bláhově domnívat že vojákům
mohla by být vítanější miniatura
anebo hrst papíru a že vypouště
ní dýmu z úst nemůže jim přiné
sti žádného užitku konkrétního
A před postavou kouřícího vojá
ka zapalujícího si dnes dýmku
někde u Chateau Thierry hodinu
před bojem rozplývají se v uiveč
absurdnost i tabákové theorie
tak velikých světových myslitelů
iakým domníval se býti na pří
Klad Jolsty když s neúprosnou
střízlivostí světu dokazoval že ta
bák je tím nejvčtším nesmyslem
lidstva a že kuřáctví je vlastně
druhem tichého Šílenství Dnes
vidíme že myšlenka toho velikého
křesťana kdyby odpíráním tabá
ku v zákopech měla být praktiko
vána znamenala by všecko jenom
ú křesťanství Bráti vojákům
dým znamenalo by bráti jim lid
skost Odpírati jim hračku dým
ky bylo by tolik jako oholit pou
stevníka Všecky všecky theorie
míru dnes padají před theorií té
to všelidské všo objevující a vše
mu učící světové války Tato vál
ka je zjevení A jestliže jeitě
včera snad se někomu zdálo že
vynakládání millionů na kouření
pro vojáky sluší zařadit k jedno
mu z nejdětinštějších omylů lid
stva dnes již po spravedlivé úva
ze rychle sám sebe koriguje vidí
tabáku materiál humanity (tk
jako je sérum materiálem vědy)
a celou svou duší sobě přejo aby
co nejvíc toho materiálu bylo se
bráno vypraveno a odesláno Já
si vzpomínám jak jednou mne od
puzoval laciný světlotiskový ob
rázek jejž jsem viděl v místnosti
kterési francouzské noční kavár
ny a jenž v neladnýeh barvách
představoval smrt jak pokuřuje
si z cigarety Dnes musím uznat
že tni nevkusný světlotisk vyjad
řoval pravdu války ještÓ snad vý
mluvnčji a hlouběji nežli veliké
bitevní obrazy Vcrcščnginovy
A nezapírám ani jak již výše
jsem řekl že je to především po
myšlení na naše hochy které od
haluje člověku všecku tu rozkoš
a tklivou potřebu tabákového dý
mu tam za mořem Cítúno se vše
mi ale s těmi svými — kdo může
za srdce lidské? — přece jcu nej
vřeleji 2a míru jo národnostní
cit pouhým uvědoměním ale za
války se stupňuje v plápol veliké
ho citu rodinného všemi žárlivé
střežený Za míru jmeuoval se
ten nebo onen panem A nebo pa
nem I) ale dne říká se mu něžné
v Americe "boy" ve Francii
"garcon" v Srbsku "junák" a v
české armádě "hoch" Když je
vlasti zle všichni synové pozná
vají v ní matka a vlast zase na
opak poznává že má děti Naše
čeiké pojmeuováni "hoch" jc
právě tak prosté něžné a krásné
jako pojmenování "boy" Ale co
plátno nám se zdá že "hoch" zní
ještě ' důvěrněji sladčeji My
pravda celou duší g "boy" cítí
me My myšlenkami provázíme
jejich parník jenž i nového světa
j cílváií do fctartLo z tdtož tiiad
sotva jej poznali odebéřou a
pětně do jiného světa noréhv
kterého není návratu ' My rt
dobře ten nezapomenutelně
mluvný přízvuk citu s nímž dj
v zemi Lincolnově vyslovuje'
slovo "boy" Ale můžeme my
to že nad slovo 4 'hoch" nerdaj
nám dnes býti na celém světě s
va přítulnějšího intimnějšího
krásnějšího?
A tak jc tedy vidím ty nao
chy jak i oni dychtivýma rukat
ozbalují zásilku tabáku jak T
U'dy si k nemu voní & a jaw
rozkoší cpou si jej do svých j
i i i i i _xi j -x:
měn jaKO uycu hici picn vwi
ť
7
d mým zraken I
romného obraz
romného
řM 1 T-
ty modře šedé obláčky dýmí
noucí se chodbami francůVik
zákopů a vypouštěné z ěeskýtV
úst z českých rtů z týchž jak4
mi mluví se na Staroměstském nJ
raěstí v Praze jakými Jirásci
přednášel na gymnasiu cesKOU i
stoni a jakými niiun — zije-u
naše matka Jindy zase vidím t
lulku jak v zákopech si ji půjČij
je druh druhu a tak zřetelně j
ko by to bylo za mými zádjvsl
ším dva české hlasy dva naše u
še české hlasy: "Dej to sem já
chci trochu zabafat" a: "Tumái
Panečku to jc pokouřeuí
Ale to jest jen šalebná hra ob
razotvornosti neboř hned za tO'í
to milou důvěrnou illusí rozvi:!
se pojednou před
krvavé plátno ohromné
bitevního tak ohromného
jím bylo možno přikrýt kus Fran
cie a já slyším pekelný prásko!
nábojů flnsot koňstva šílené trou
bení tisíce smrtelných výkřiků
chrapot nelidské skřeky A'
pak pojednou je tma všo přikrý
va jící a ticho tak strašlivé žo yl
slyšet jak zem ssaje v sebe rozfi f
tou krev A na té zemi leží tisíce'
mrtvých těl sinavých zohavených)
— a několik kroků od břehu rekyť
jež tichou nocí plyne právě tak]
krásně jako Jizera leží obrácena
Ir nphi tvář "hftfbs" — tnbn pft
ještě včera povídal: 41 Panečku tef
je pokouření" Taška přeražen!
střelou leží o dva kroky dále aj
vedle tašky ve zdupane klíne a v
krvi leží — ona la jeho neno-'
strádatclná dýmka ta panenka-
„:ia i ri_ n_ '! il
lem dokola tohoto "hocha" jžj
umřel se svojí panenkou odpoěiVf
vají mrtví "boys" #'garcons" ař
"junáci" také se svými panenktf~'j
mi A když na pařížských a pr&ii
ských Věžích- bije půlnoc ahroA
MJU&liUJl litý VBIV-UIU liiltVi UVIOi
"garcons" a "boys" sbírají svo
je panenky a mrtvý trubač trou
bí jim signál k jejich poslední vá
léčné výpravě ku překročení ře
ky Léthé (Dle dějin řeckého bá-
jesloví jedna z řek" v podsvětí kte
rou mrtvým bylo nutno překročí
ti a jejíž jméno znamená zapome
nutí Z řeky Léthé jak vypravu
je bájesloví pily stíny mrtvých!
by došly věčného zapomnění)
panenka války!
"Válka je smrt — život je bií
čka — voják je dítě — a dýmkr
je hračka" Tak v posledním číslL
své "Poděbradky" jež po delší
době opět se objevila těchto dnřj
v nové vnější a obsahové úpravi!
definuje Karel Horký kouření vo1
jáků v zákopech A hloubaje o
tabáku dále a líče dýmku zákop
jako nutnou hračku smrti jak]
panenku války napsal cituphvj
a se stránky lidské hluboco jímal
vý článek 4 'Dým" jenž uveřej!
nen jo v novém 14 čísle nov
zrozené ''Poděbradky" Článel
ten otištěn je dnes v našem časoi
pise na jiném místě Vedle tohl
nová ''Poděbradka" obsahuje j
pera Horkého poslední překvapuj
jici siovo k zattonceni lontKe
fóry zahraniční jež před roketa
tak bouřně rozvlnila hladinu ni
šelio života národního dále břitl
ký a palčivý článek "Nejtězíí Jej
sko-ameriekd hříchy proti ducha
jazyka českého zajímavou kap!
tolku "Pit ci nepít?" a celou řl
du příspěvků jiných Na 44PodT
bradku" předplácí se i na půl n
niku ?12j na cely ročník i
Adressovati sluší: 4 Poděbradka'
6616 So Troy St Chicago 111
CÍ1AI mKSlIMFRS MilYf
wtotr sumy NOV
Coníiunert mujt-biry tísni
Vniter giptfyti QMldurM
noný úTioáactar k tál A
tg A rum AFMMtí
countpr eiuLied1
toavoidatcripar
Cosi thoztMÓe
vtufirrtjttnrir - I p
n