vr:r
Střena 8
POKKOK DNE 21 SK PNA 19H
-v -i
1 i
1
3
vil
Povídky
a kresby
z podhoří
Tuhle so posaď a ukroj si u unie
chlebu másla nemám To íš teď
" o vánocích!"
- "Vždyť je to u nás thlž tukoví-
krávy nedají kdž by se nabra
Jo!" odpovídal příchozí Mluvil
pomalu slovy ostrými a trhavě
při řeči se mu pravý koutek úst
křivil
"Nedají — a proč nedojí?"
ptal se výminka ř
"1 čerti vědí! Jedna ie stelná
druhá má telátko pod sebou a tře
tí — ale prosím vás jak by po sa
mé slámě dojila Suchého krmi
va není jenom ta řezanka a tro
dni pití A jak se pořád máte
pantáto'" host náhle obrátil a pe
té otázce křečovitě se zasmál —
Zvuky smíchu pravily že se tun
tento směje velm' zřídka ale
tím smíchem chtěl řeči své dodali
srdečnosti
"Ijzaplaf pán bůh jh starý
výminkář může mít Lotos nějak
pozoruju že jsmi tu léta nohy ne
slouží" odpověděl kmotra nok s
rychle pobafoval "A co děl'
králka?" dodal
"Abych vám řekl pravdu je
plna starostí o vás sešla se tuhle
o ranní s Tynyskou ptala se na
vás a hospodyně jí pověděla že si
letos naříkáte Od té chvíle ve
dne v noci myslí jenom na vás a
včera večer mi řekla: 'Takhle- to
dále jít nemůže v té opuštěnosti
tatínka nenechám Jakou pak
tam má posluhu! Sám aby kuchtil
drivi si nosu a rano vstával do
mrazu Musíš k tatínkovi' poví
dala 'a poprosíš ho aby udělal
dětem radost a přestěhoval se k
íiám Světnici máme velikou jsme
sami jenom Bárou a tím — host
nedořekl ale líce nepěkné se rcu
skřivdo — bude tu mít pohodlí a
bude bez starostí' Proto jsem
pantáto přišel" Řeč tato trvalí1
hezky dlouho host při ní stále
vlasy přihlašoval a Stříhavka za
pomněl konřiti Vrásky na tváři it:
chystaný by pak jen přišel zbláz
nil holku a sedl pěkně do tepla
Ale zmýlená neplatí Moník není
volák tak hnedlmko po svjívbúch
nehule i kdyby holka s tím —
seděla v híinbě dokud buďi na ži
vu!" Teď mluvil rychleji a ohni
věji koutek úst také rychleji se
natahoval
"Ale k nějakému konci to při
vést! musíte Pára stárne děvče jí
reste — jaké pak je to živobvtí
pro vás i pro ni"
Tonik pokrčil t amen v "Zlé ži-
Vťbytí máte pravdu kdo teď pro
:ii přijde? Leda kdyby se našel
nějaký šikoý vdovec a kdo ví do-
padlo-li by to holka je paličatá
Ale za ti deku jim přece takovou
chalupu dít nenichu co bv řekl
Toník? Vdvť bv bvl na tu-elenci
tuze ošizen Aspoň patnácte set
kdjby ten synek přinesl ať by
zůstali tisíc jednnsek dlužni když
iiy se přičinili teké by to zmoliji
Považte že chalupa bratrovi sto
jí za pět tiší! Ale jí jsem se na
povídal a doma čeká tolik práce
Opatruj vás tu pán bťih n# na ten
zíifdí se již přichystejte kolem
desáté jse n tudy"
"Jen si to hochu ještě dohře
rozmyslete mám z toho starost ná
ramnou!" pravil ještě výminkář
"Tž nedělejie okolků pantáto!
uoélam jak jsem povídal!"
"Inu když jináče nedáte porn
ceno bohu lenont aby vas to ne
mrzelo dříve než mne to víš já se
pokojím Pozdravili Málko H
'n i tu malou čečetku!" t
"Tedy 1n buďte s pánem b
hein !"
s panem bohem a pro vaze j tě
pán b?h Ani ven s tebou nejdu
aio jsem jenom v těch panto
flích!"
Dvéře zaklaply a host vyšel
Toník jak Stříhavka raniena
:ého pj! desátníka jmenoval byl
jeho zeť Ani on in Morák : měl ne i-
Ják je poíád ještě jako růie nui?
se zdá že se Málka zmýlila a že
se přepočítáme!" —
fcštříhavka hned odpoledne řekl
hospodyni Tynysce: "Zítra se
vám kmotra vystěhujii!"
"Vystěhujete? Ale kam pantá
to„ snad se nebudete ženit?"
"Pořád stejné veselá aby vás
ta veselost neopouštěla je- to dar
od boha K dceři k Málce se po
átěhuju" "K Málce — k Morákňm že se
postihujete?"
"Sama jste vinna tuhle o ranrí
jste prý dceru naplašila že si lo
l os naříkám a ta nechce dát jinak
nežli že musím k nim Toník tu
ráno byl a zítra-pro mne přijede"
"spadněte nebesa! No dej váni
pán buh Štěstí ale já bych to ne
dělala!" řekla hospodyně a zamy
slila se
"Proč! proč bwc to kmotra
nedělala"
"Irm zkrátka bych to neděla
la!" tišeji jako z myšlének odpo
vídala hospodyň
"Když se mi in bude líbit při
vezou mne zpátkv lo mi Toni
slíbí!"
'patky uz nepřijdete panta
ro
al
tu po vas stýskal tuze jsme tomu
zvykli že vás tu máme ve světnič
ce nuncie ani do 1 remesiuee
idáine jako byste byl u nás
Stříhavka ošuměv až oslzel: to-
te vzácnost na sede abv hospoda
ně s širokým dveřmi do světnice
"Dej pán'bňh dobré odpol"
dne!" pozdravil
"Dejž to pán buh vílám vás
tatínku! No vida pořád jak chá
tráte a vy jste zatím btále jako
hříbek!" Tími slovy uvítala Slří
hnvku dcera Málka Pyla to po-
raulua hopstejna (vysoká ienalJ
suchá a kostnatá vlasti silně pro-j
írdiwtýcli pouze nu maťátko
točené vlasy nespletené) stoce-
iiých ve tváři vrásčitá takže zdá
la se mnohem slaiší nežli blaj
N-i těle měla starý koží povleče-!
uý do rezavá odřený kožíšek kí
ičlu a kabmikovou sukni i
""Tak jak se máš holka jak se
F DVOŘÁK prodavafi veptu — JOE TLOOD prodavač dobytka
Tel: o 3780 T1: Ho ] o7l
AL rOWELL prodavač ovci
DVOŘÁK COMMISSION CO
Tclcfomrjto neb pUte nAm a obdríítn beotlkladnou odpovíď
Telefon: 8o C07 - Koom 217 Exchange Bldg — Ba Omaha
mas
Tímto cviinmnji vípiii Mným řtnrOm i nmým přízni veilm ie vlestivft
HOTEL "PRAHA"
l-tlry j'H úplné Mimu vTmnvon viiim vnitřním zaHícním vkuKtií do
liorovín a )tc krajniií znvSlnvSf do (inmhy naleznou nyni řádnou ob
"luliii poliodlJ to nojlcpší riiutnú jídla jimví íokó kucLytíř vily
v'is uspokojí O jiflzrú miftniidi i venkovních krnjnnú u"tivf žíidň
JOSEF PIVOŇKA
švitořil Stříhavka
lo víle jak se človók piiíVi
Roh 13 a Williain ni
OMAHA NEBBASKA
' řekla hospodyně rozhodně
c lineu uonavaia: i'i(ie se nám
a re
neradi
ztracen
bylo jako
se mu stahovaly oči vlhly a brad
se několikráte zachvěla Chvíli
nilřel nejprve tiše zíral na podla tVe!kě vsifi kostelem — chalupu e
lni pnk spravoval dýměiéku a 7m-
paloval Rafal liafal ale sliashi
mu několikráte
"Abycti Toníčku řekl" pro
mluvil potom "tuze mne tvá řv
těší že o mne frtajxiho člověka
máte takovou starost a že na mn-
" vzpomenete aíe abych se k vám
přestěhoval to nevím liochn ne
vím — víš jsem starý fiověk ně
kdy tuze divný a bojím se že bych
se vám brzy zprotivil O abyste
mne tady nechali až mi pán bůh
sám vykáže poslední světničku"
"Tak tak pantáto" začal za
se Toník a znova se divně zasmál
"to si o nás pěkně myslíte! Co pak
nebudem také staří? Měli bychom
to čistá srdce abychom starému
otci ukazovali trikovou lásku jak
povídáte"
"Inu inu já ti brachu věřím
a Málce také sjnad mohu věřit
vždyť je to vlastní dcera ale vi
dei jsem ledacos a vím jak to bý
vá Výminkář je výminkář ten
af jde stranou a nikomu nepře
káží"
i í k ▼ lvi 1 lAt V V
euejejme cnounjcn reci pan
táto my vás tu zkrátka nenechá
me zítra si pro vás přijedu ale
to vám také hned slibuju že když
se vám nebude líbit jeiu řekněte
a odstěhuju vás zpátky Jaké pak
starosti světnička vám tu zůsts
ne do té můžete zpátky kdy se
vám zachce"
Výminkář mlčel — od kamen
vyhlížel oknem na sněhová hrbo
latá pole až na vršek na němž
stál starý- kříž všecek osněžený
"Tak tedy s pánembohem''
rozhodl se "ale nesmíte mít za zlé
bude-li se mi první ěas stýskat
tolik roku jsem v tomhle kambál
ku zůstával sám a sám zvykl jsem
poiistcvnictví že tak hned nezapo
menu — Ale tlít je dítě který
pak f atik nebyl by mu rád hodně
blízko Ale ty Toníku nejíš tak
i přece nkroj!"
Teprve teď ukrojil si host sluš
ný krajíc osolil a dal se do jídla
"A jflk pak Toničku že t?
tak ptám jak pik to mít s Bá
rou
!Ší kimdráokovu dceru Málkr
i byli spolu již alespoň dvacet pět
oku v:irilc me v lremešniei -
-(-!"10
r
c o ném ze ie zazobaní
zrHiieritv Čkvbrník (snoHÍ)
Toník maje plná tírta máchnul
ívicf a zihnčel: "Al? pořád stoj
ní! tfrv čert ním ty Břízkovy na-
trči): takbl řbv člověk celýim"řil nsrěienou níln:cí pomyslil
'život dřel ]íU'iuú Clakotíl) a t---Jsi r "Psn s pantátou to jeStě ne
ní tak zlé není ješt takový bé
a meld v tom řemesle celému kraii
— — w -
dávali hodiny Syna Toníka měl
již odbytého přiženil se ďf Cho
dovie d pěkného statku ale s Pá
!"' mim nepovedlo Myslíval k
ní vyíoko bylcí dívka velká a sil
ná po něm a vlasy měla jako
uhlí p'"kn': líc a-ž brunátná Ale
všecko se to Morákovi zhatilo
Když se vrátil újezdeekého cha
lupníka Břízka syn truhlář vy
učený z Vídně' poplašil holku u
pati ncnfohla Truhláiř Václav
Přízek byl boc] až tuze k světu
když se v neděli vystrojil byl zce
la jinačí ne? ostatní kamarádi: ale
všedního dne hleděl si doma řemc
sla nebo bylo-H třeba pomáhal
taršímu bratrovi v poli Tak se
s Bárou do sebe zahleděli že brzv
byli ostatnímu světu ztraceni Bá
ra skrývala lásku svoji jak jen
dovedla ide Morák měl uši zaječí:
rámusil až běda proklínal ale na
darmo "Kdyby to bvl nějaký vepndn
Oejpada od vypadati) říkal "a
!e vždyť je ten klihožront učinění
suŠki!" Mě] iin' oči nežli dcera
Ale když Morák zpozoroval že
Pára bledne že sukně se jí krátí
zbil ji provazem že kolik dní vy
ležela ve stodola ve slámě a soíva
se hnouti mohla Potom na dcero
přestal mloviti a nemluvil s ní po
sud
Chalupa Břízkova nebyla tny
bídnější a Břízek byl hospodář z
nejopatniějřích ale na cjjdupii
byli dva synové a dvě dcery íyn
Prokop byl starší a měl chalupu
převzíti jenom co by dostal ina
jet nou nevěstu aby vyplatil podíl
bratrovi a sestrám každému tixíc
jednuSek Morák věděl o vš''m
'de e trrým Přízkem nikdy ne
j'-dra! ani když Bářino děcko na
končíce Ckolébka) zaplakalo s
onjezdeckým ohalupníkem ncpr
mluvní a ten m také nmnftdtň
-šlyšídf dobře jaké řeči Mortl:
před lidmi provádí Václav zatím
doma dřel -aby nějaký groš n!i
toužil ale šlo to zvolna Léta za-
ím ubíhala
Kčyž Morák od kmotránka Stři-
havky vy& a dlouhfrni kroVr
kový řytiek trochu kloudněji o-
!1 VMillU
!iyoy tóno výminku
obu stehlíkovi
Druhého dne před polednem při
jel yi-ť Morák s vozfin ž"břiinvým
do něhož 7a přiliti byl pár silných
Krav lynysovi naložili všecko
boží výminkářovo a sfaroch vše
cek zakublán vlezl si do peřin
žebřináeh
uei Vjni pnu uun sitsti vo
lali : ním Tynysovi i kdož ostat
ní z vúkolních chalup a baráka se
sbřlsli
"Pán buh dej a opatruj vás tu
všecky :' odpovídal výnúnkái
plačky Morák při tom při všem
!:ab ncjroinbn il kabousil
Tak se kmotránek Stříhavka
"jako ríiže" stěhoval k dceři do
TiVmešniee
Sb to bídně za vesnicí byl sníh
mulo ušlapán a vyjezden do kři
bú (křib ehřib — vršek j nemohlv
ravky v'iz vytáhnouti a podobni
zarývala se kola do hloubky Hví
zdalo a skřínaU lo iako k!vž nil-
lihem o křemen brousí
Morákova chalufia stojí ua ná
vsi v řadě chalup a statků ostat
ních odděleny jsou zahradami f
jabloněmi hrušemi a slívami na
nichž nasypáno sněhu mezi nímž
třepetají se hnědé suché listy A
bych řekl pravdu vypadá ta cha
lupa hodině nepěkně je všecka
tmavší nežli stavení ostatní zkrát
ka jako na vystrkově a ne na ná
vsi Šindelovou střechu má proti
stěnám nápadně vysokou a me
chem hodně porostlou tak se zdá
jakoby střecha na stěny tuze tla
čila trámy v nich jsou jako zbor
cený "Což tain nahoře na pudě je stá
le plno íotě tíze!" říkávají tře
mešeriští Nahoře pod střechou na prkně
druhdy bílém jest hnědý nápis:
"Dům tento vystavěl s Boží pomo
cí Léta Páně 1710 Antonín Morák
Pokoj -budiž domu tomu i všem
kteří budou přebývati v něm" —
Před chalupou jest podsíň spočí
vající na třech dřevěných hodni"
U I 1 1 v- i
iuinycii Moiipeen a po'Mm
má Moník vyrovnané otýpky roští
a hranice šindele je toho tolik že
dvě nevelká okna velké světnice
sotva vyhlížejí "Nedej pán buh
aby tahle chajda jednou chytila
to by si plameny smlsly" říkává
švec ňourek Vzadu chalupy jeri
i ' i i 'i -
i niev vjMaiWiy z U'OOi v'lio pí
skovce a za nim stodola Morák
zachmuřené staveni své tuze ne-
prohlíží teprve když někde zaté
ká stará e o správku
Do této chalupy přijel o svátku
Mliďatek výminkář Stříhavka -Morákova
dcera Púra pomáhal
ran s vozu a když bačkorami svv-
mi stanul na záspi políbila mu ru
ku a ftarouíf-k pohladil ji po tvá
ři Tu již chytla jej malá dceru
ška její za ruku a zulflm-Si ji t-
ké zašveholih "Tak pojďte dě
dečku k nám!" Výminkář vbrar
vŠVkn svoji fíflu pozdvihl dítě „
ns i''=a j° poin-ól
"Pánbíčck tě pozdrr a dej ti
vfccVo dob"é fy moj- priVTii
čátko!" pravil a pokřižovav
{(řekročil práh vstoupil do Sré 'í
tom dření imižo mít jde to od rá- £i£jgaa
na do vci era jaki v letu Hřbet a to
nohy ú bolí ale polevv není
Svlékněte si ty burnusy tuhle jp a
pověste a jiojďte si sednout l:e á
stolu:" F}
Kiiiotiauek sjíoiufoval že v j
kamnech je lieho a p světnic
chlad $
"Ten kožíšek si holka nechám pJ
jsem nž naň zvvklv" hovořil
fa
u
'Pojďie ukrojte si u nás chle- S
jste betoho jm cestě vyhlado Jj
y ínasla neiiiam nic nam lo jjí
ii dojí'" Hospodyně "nepověděli'
že všecko máslo jež natluče třcbii
ho nabylo teď v zimě mnoho pni-
dá hořickým hokyním :3
Staroušek sedl a ukrojil si alfe
[ i um mi jMMiijftui re- —
velkolepý nápoj n uliasení žízné
Jest zdravý a osvěžující
Jistě se ptejte po "Fremo" kdy
koliv máte žízeň Vyráběné
a láhvované
Fremont BeverageGo Fremontr Neb
rji
aoy=JJ
!!!!!
I'ií 1Pii'llii ímli'li hiL'tion
l" Li 11 1 (II _
Bářina holčička byla mu stále = HOSPODÁRNOST ŠETRNOST
u nolioi! a oi-olilizela si starousko- = Drvrv A Tr DAMAMr? ri us
v i v ě m A— r- — i mri i ii ii i m v a
2S=
ji tuze že sc tak —
v o IlťC: Ji liliu se
ci -i 'iiHio oci ze iisjciiiv a ústa Sc
lo děvčátko asi
Ie ho lne v vrost -r:
usmívala Jiylo
blízko pěti let a
"Tak co ty ěečcíko" oslovil ji
stařeček "oíeee mi nmvy ti
ii!aji vzityl jsem te neviděl od
té doby když jsi byla v peřince?"
'Maminka mi říká Paruška há
ka Pírči
a
édci
Psirka
u-
ma''aiiH zasmálo se u?vee =
"A cri myslíš jak ti bude říkat =
nh!e nový malý dědeče!?" !=a
" raniško " i=5
"Pa Partiíko má budeš Ua- =g
uško!" i~
1 Vláda Spoj Států
= zada prováděni E5
HOSPODÁRNOSTI a ŠETRNOSTI §j
EE všemi osobami ve všech věcích =
Vyhovění této žádosti jest důkazem ==
I VLASTENECTVÍ a LOYALITY I
Setřením a kupováním ==
v v® w
WSAV1NGSSTAAÍPS
ISSUED BY THE
UNITED STATES
COVERNMENT
Pára stěhovala s tatíkem děde- ~
čkovo šťákloví (harampátí) do~
světnice: všecko to snolu tahali!
iřino líce plálo jako pivoňky a: =5
ítí Kajy ]o nem sliuzky potu
douč jak dědeček s dílětcm jejím ~
liovoíí zadívala na ten mil v o- ==
irázck a usmívajíc 5c stála jako'sr
zdřevěnělá E5
"NVlíii a pospěš vidíš že 1 atí-!E5í
ack ěcrá!" kázala jí matka a vý-i~5
miiKin iiwi: i vzuyt vas to = i i v v i i wl ' =
brzy omrzí přestanete se s túr' kazatele postmistra předsedy svého spolku =
rozpust lícem mazlit Dokavad nebo klubu poštovního poslíčka nebo kte- ~
jsem byla na ni dobrá zkusila : réhokoli bankéře S
SP ST VÁL ÚSPORNÝCH ZNÁMEK §
pomůžete sobě a své zemi Es
POMŮŽETE? s
Zeptejte se svého duchovního správce 35
jsem až mne uši brněly ted mám —
ivatý pokoj '" íEr
' Dítě dívalo sc na babičku a u '55
srn í val o se ~s
Vv-minkúř vzav je za bradu za !=ílij
smal se: líabicka povidt ?c bvla '
dobrá íde já vím že je teď leckdy i Alli to neumíS!"
ještě lepší i parušce podstrčí jab-f "Kb neumím jenom ty enyky
líčkor hrušku nebo namazaný kra-!í''nvkv" odvětila Paruška
i No nu vsak budeš brzv umři
ONI VÁM SDÉLI JAK! 1
VLASTENECTVÍ LOYALITA 1
Iírušl:a již zas byla dědečkovi
na klíně 0
"Počkej dítě máme dnes Mlá
ďátek něco ti povím ale dříve id i
"Pi ne" řeklo dítě klidně a ' "hiJ'lkV 'Sl take oslyšela? Tu oj trochu do] A zapálím si už se'm
zkoušelo jak dědečkovo strniště kohoutkovi a slepičce nebo oj po tom stýská!" a vytáhnuv zo
na bradě škrábe
"fs l-rá14ii r„i!cc o bratříčkovi a wstřičce?'
Stříhavka a nechav jídla posadii "A vv to!l!e všeidto umíte?"
si dítě na kolena " Škrabou "'liveno ptalo se dítě a veliké tun
iď?" ' Iré oči široce rozevřelo
"Skrabmi — jako voehliec!"
Dědeček vzav pak I5aritšč?n!i
ruku ukazov'koiii poškraboval ji
po dlani a ří! ni:
"Vařila myška kašički:
na železným rendlíčku:
tomu dala — tomu dala —
'tomu dala — tomu dala —
jenom tomu nedala
a ten říkal :
"Jak jsem maličkej
tak na té povím!"
a běžel běžel běžel —
až tt:h!e zaloktrd"
Bartáka zavýskala jak jí dě
deček doběhl rukou až v podpaží
a tam polehtal
"To jsi ještě neslyšela?" ptal
se ~
"Pa ne já umím: enyky dny
ky nemastný knedlíky hopsá
kopsa ven!" odšvítořílo děvče
"No dobi ale počkej!" pravil
zhíc výminkář a bera joden prt
ParuSěin po drohím říkid
"Tojetáta
io je máma
t tn je dílek
to je bába —
to je vnouček
nulej klouček
Xmolíčkovi o nerníkově chaloun-lsnodní knv L-nvíSt-it a:
venku a tahák nacpal-si a zapá
lil 7"so si s takovou chutí zaňa
fal rž se holěice rozesmála
VTo to bafá dědečku jako
když jede mašina!" volala a hrá
bí si 'o třapečky jež visely na vy
řczávaiiém troubili
Výminkář e usmál a vesele po
kývnul'' "Tak teď si sedni vedle
mne a poslouchej !" J vypravoyal
dít''! i o Mláďátkách jak je Hero
des král dí-l pobíjeti a jak Ježíše!:
s matkou a Josefem utíkali lo K
7'a jak jeli na- ovlátku a eo
zkií':'li
"A ináídi pak Pel lem?" ptal sc
kdy? dopovídal
"Peflem? Xa řeci' je Peílern'"
odpověděla Paruška
"Xa řcc' Inu inu ti křapla
ví pmáei a stnmky z ledu u kra
je ř"ky jsou jako Bellem také
isme fomu tak říkali ale oprav
dovrký Betlem !"
"Opravdovský nemám!"
"Počkej stád mám ježtř v tru
hle nějakého pastýře a ovečku
tad holky byly mladé utavřli
bmé o vánocích Betlem n zíhtal
na polí-í a? do hroraníc Brv-I
hezký a veliký o ííědrěm dni a o
eeh králích hnřela n něho Um
Pčka Snad tam nijakř m Au-
'Tmím a umím toho ještě více-budcs-li
hodna a budeš-li velikého
dědečka babičku maminku a mne
aiít ráda všecko ti vypovídám a
všemu tě naučím F'
Dědečkovy krámy byly sneseny
d Pára počala j' u prázdné stěny
irozcstavovati Paruska scšourala
sc dědečkovi s klíiia a běžela k
matce
"Maminko to bude pohádek! O
perníkoví' chaloupce o kohoutko
vi a slepičce !"
" Kdo bude povídat V jako r
vědouc ptala se matka
"Kdo by povídal? Dědeček bu
de povídat ten jich umí povídal
a všemu inric mučí — to je táta
o je máli a — tomu dala — tornu
dala!"
"No ty jsi pěkná pohádkářka!"
zasmála s PW hlasité Již oni
nepamtor?b kdy by se byla tal
zamábi
HVpodynS Moráková zatápěla
Venlcn fe smrífenlo a v? Hvětnici
bvlo temno : to dělaly otýpky ra
pidírn a trímy v stropě í ve tp
'ích rabírv-r tc!eí krví
"Bro teď toho nch zítra fo
trká dn: krávy 11Ž budni mít
hlad uehyšfej pití!" kízsla Mo-račlca
1%
'!]: O Jo dáví dar) bude aIepoř
j" m je uložil !"
(Pokračování)
r -jawy
é