Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 07, 1918, Cast Redakcni Editorial Section, Page 5, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    POKROK PW- 7 SRPNA lJť
Strana 0
I7i
n S
1 ŽENSKÁ HLÍDKA 1
p i --oraatuca in purewva i m
-
JAN ROKYTA:
TICHO LESA
Zář jitra pudá šire na lesy
jeí volnů oddychuji po vzbuzvul —
oltlávky tiío pluji uobetty
u tlumí osluivé tivítlo denuí
Ticliouncc v jitru svití ptiscku
vlnu moiliinku juu vftnpk mlrnř řeri —
ydti v Siř duli není iluvčka
jou ticho kráfi tudy Iuhijí ívSH
Prst bílý na sevřených niókkýih rtech
tichounco bonou nožkou kráói v nuen(
jen jako neslyšného vánku dech
jen paprsků jak nižné políbení
Teď zvonek zacink' pasoucích c krav
u Ticho náhlo ohlédlo se plase
mnu uhlédlo ležícího v klíne trav —
a jjřátclrtky se střetly zraky naie
V dál neprclilo je soucit ke imi5 jal
ue v ífímotS se ke mně přitulilo —
já sladce v jeho klíně mámil
kdvi na í'olo mne hebco políbilo
J „4
MÁLO UPŘÍMNOSTI MEZI LIDEM
jiným pravil: "Jedete bojovat
proti národu který se stal psan
cem mezi národy a to je německý pronásledovati po celý můj život
národ jenž nezná cti ni práva vá
lečná a činí válku hroznou a ďá
belskou Utkáte-li se s ním on
nebude míti nad vámi žádné sli
továni a proto nesmíte se nechat
zajmou' i A kladu varn na srdce
že musíte zvítéziti byste byli hod
ni slávy svých předku ač boj ten
to je jiný nežli byl jejich Nezví-
tězítc-li nevracejte se domů k ma
tkám neb vám nebude žádné uvf
tání uspořádáno na Rosebud Re
servací ! '
Nuže matka je matkou všude
avšak matky těchto rudochů ne
chtějí viděli své syny leč by se
vrátili co vítězové I matky těch
to Indiánů postřehly že život by
byl peklem v této zemi kdyby Hu
nů národ měl zvítéziti
k4 4
Různé pojmenování výročí sňatků
Jak málo nalézáme upřímnosti
mezi lidem často nad tím až žas
neme Tak se zdá že svět chce
být klamán a fint dále tím tento
zlozvyk přichází více do mody
Teď věru že již nelze ani skorém
důvěřovat! svým vlastním přáte-
lum cele ani snad tem s nuuiz
jsme v nejužším styku
Časté případy tohoto zlozvyku
nalézáme i mezi manželi tam kde
by měla panoyati ta nejcistsi a ni
čím nelkaleiú důvěra neboť tento
posvátný svazek v lidském životě
toho v plné míře vyžaduje a jen
v takovém případe je možno vy
ehovávati potomky čistého karak
teru a základy k také výchově
musí dítko dostati doma od rodí
ěů samých a to čistým přiklad
li vin životem
Bolí nás velice jsmc-li klamáni
od přítele neb přítelkyň jimž jsm
úplně důvěřovali avšak ta bolest
nikdy není talk citelná jako Ida-me-li
nás naše vlastní osoba —
srdci našemu nejbližší ('as vsi
zahojí avšak rány takové se snad
nikdy úplně nezhojí byť by se lé
čily sebe déle přec se nedají úplně
zaželínati
Že výchova hraje velikou úlohu
v lidském životě lze seznati z pří
kladů n Němců ti byli zrozeni
vychováni v ovzduší podvodů a
intrik a proto jsou tak pevní ve
svých základech
4 4
-liž jen necelý měsíc času ku
přípravě na český Bazar Svobody
na nějž se všichni krajané těší a
kde si daií zastaveníčko Bude to
clen' velice významný pro nas Ce
ehv neien' z Omahv ale z celého
okolí Zde mají naši krajané při
ležitost ukázati jinonárodovcum
svoji sílu svoji energii v práci tak
závažné a záslužné jako jest tato
Cěel práce této je tak důležitý že
by se jí měl každý krajan neb kra
janka súčastniti neboť vytezek
bazaru tohoto připadne do fondu
jenž má podpořiti naše krajany
tam za mořím kteří bojuji za o
svobození za samostatnost české
]io národa Každý český spolek
této své měsíční schůzi jediné
snad již před bazarem měl by žá
dati hojnou úěast svého členstva
tak aby se důkladně připravili
do jednoho konali svoji vlastene
ckou povinnost přispěním co nej
více buď svojí prací neb finance
mi Čas kvapí a práce ještě umo
ho ku konání a každá pomoc bu
de vítána
jí
Jak všem krajankám známo mě
síe srpen má být i odpočinkem pro
pracovnice Červeného kříže však
pro nás české ženy je to zrovna
vhodná doba ku pracovaní pro na
ši trHkou armádu cl snad i víct
armád jež bojují za svobodu za
existenci českého národa A pro
to je naší svatou povinností přilo
žit i ruku k dílu by prače rychle
pokračovala Každá pomoc kaž
dý sebemenší příspěvek jest ví
tán Proto chutě do práce - kaž
dý komu ještě bije srdce pro zem
lede Ktále jeho neb jej! kolelÁka
4 „4
Minulé pondělí odjížděli índiá
né do války pro Strýce Sama a na
počest jim kmen Sioux jehož sou
kmenovcí odjíždějící mladí ludiá
né bj li uspořádal válečný tanec v
Valentine dlí starobylých zvyků
a r plné regalíi po tanci starý ná
celník promluvil k shromážděným
však usnouti neb před zrakem sc
mi houpá obraz tiché prérie s ma
lým domečkem který jest rozmě
ru 12 při 14 střevících a za dom
kem na kopečku stádo laněk srn
ců a blíže při svých dírách pré
rijní psíci kteří štěkajíce zvěda
vě si vás prohlížejí Neodolatel
né kouzlo prérií které mě bude
První rok bavlněná druhý pa
pírová třen Rozena ctvrta o
vocná a květinová pátá dřevěná:
šestá cukrová sedmá vlněná o
smá gumová devátá vrbová de
sátá plechová jedenáctá ocelo-
íí dvanáctá hedvábná a lněná
třináctá kraikova: čtrnáctá Ko
stěná patnáctá křišťálová dva
cátá porcelánová dvacátá pata
stříbrná třicátá perlo-vá čtyři
cátá rubínová padesátá zlata:
sedmdesátá pátá diamantová
4 v
Přišla nyní doba že se ani sňat
kůin nevěnuje také pompy a nad-
lierv ani mezi zámožnými třídami
jako v řase pokoje Možná že i
zde bude mnohá změna i po válce
neboť se i poměry valně změní
v -4 t
Zenain se hodné pritizi a ve
všech oborech prače bude jun nut
no bráti podílu neboť nutnost po
svěcuje prostředky Před rokem
jsme se obdivovali ženám v Evro
pě jak musí zastávati práce muž-
ké když tito musí do boje a dnes
zavládly ty samé poměry zde a že
ny i dívky bez reptáni ochotně na
stupují místa z njchž odešli muži
do boje Zde mají ženy příležitost
uplatnit! svoje síly a své schopno
sti A věru že po válce bude i o
ženách jiný úsudek
Prokážeš-li někomu dobrodiní
těš sc že obdržíš odměnu jako že
peklem se ti odmění
Staré pořekadlo dí že kdo ji
nému jámu kopá sám do ní pa
dne aneb opravené kdo ehyslá
past pro jiné obyčejně se sám do
ní chytne
jt
Práce každého hodného člověka
šlechtí kdežto zahálka z člověka
činí Icnoeha který je často na ob
tíž jiným
4 „4
Když náčelník indiánského kme
ne Sioux nazve německý národ
dravým nepřítelem — eo mají ří
ci naši krajané kteří lpí v jeho
drápech již tři sta roků?!
v
Raději padnouti v boji nežli u
stotipiti je Čechů heslo
u& ví j
Vrácení sc bez vítězství je po
skvrnili slávu předků — je Indi
ánské heslo
v v „
Rekovství amerických vojínů ve
válce s Huny ve Francii a Čechů
na Rusi tt bolševiky a Němci při
pomíná nám doby rytířské doby
Husitské a nezdolnost fieků u prň
smyku Thcrmopoly
Válečné události dnešní naší do
by budou obdivem budoucích vě
ků! 4 A
SlČ Milada Kulíkova DouIas
Wyominjf — Úryvky z mého Den
níku (ze dne 14 dubna 1918) —
Zítra odjedu na západ do Dou
glas Wyo j bedny jsou všude roze
staveny šatstvo prádlo nádobí i
jiné nářadí po zemi a židliVjt roz
házeny Matka a teta pilně pa
kují při čemž mne napomínají
bych byla hodna 'bych přemýžle
la protože já vůbec íjwllo přemý
šlím bych nevydávala' se bez pří
činy do nebezpečí atd atd Ah
až mně z toho hlava jde kolem —
maminka a teta by mohly bytí do
brými kazateli Konečně vše jest
zapakováno a já večer se spokoje
v faviiár&é i anglické fdi a m#2ijiý vzdechem ujéh&a Nemohu
vábí mne k sobě Vidím závoj
jako šedý kouř nad pláněmi a ro
klemi cítím jejich tichost a mně
se zdá že musím prohlédnout! o
hoje a musím žiti ten divný —
livoký život v těch posledních
amerických pouštích — divokých
tichých — hnedle tak jak vzdy
bývaly ~
Milko vstávej! slyším Ro
zespale šednouc rozhlížím se po
světnici Oh už ráno! Rychle vy
skočím a obleknouc se vcházím
do kuchyně kde teta se čile otá
čí okolo kamen v tom tez vchá
zí máti v obličeji se jí zračí sta
rost obava o mne které se musím
srdečně zasmát Ačkoliv jsem
maličká jen pět střevíců jsem od
vážná nebojácná opatrná nu a
kráskou nejsem — abych se snad
bála by mě někdo neukraď Hle
dím zaplašiti chmury z čela mým
neunavujícím štěbetáním a též se
mně to daří podle mého přání
Konečně nadešla hodina k rozlou
čení dobrá pí Krušeová pláče
teta se přemáhá k vůli matce a
matka má pláč na krajíčku — jen
jen spustit a já? No já bych se
nejraději smála neb mně to při
chází jako kdybych jela na Vam
beřickou pouť Odtrhnouc se od
ní Krušeové a tedy matky a já
rychle ujíždíme na nádraží a když
jsme tam přijely matka mně ry
ehle nechává známkovat zavaza
dla teď jde s kočičkou a pejskem
na express neboť si je chci vzíti
sebou kdežto já sedím a hledím
na hodiny v obavě bych nezme
škala vlak Pohlédnouc pak stra
nou vidím přicházet matku kte
rá jak se zdá je celá rozčilená
"Já vždy má-li býti něco správně
obstaráno musím to já sama uči
niti" byla první věta pronesená
"psa ti nevezmou ježto jsi si ne
: obstarala vysvědčení od zvěrolé
kaře a kočky? ty se vůbec nedají
transferovat do jiného státu —
jako vždy s tebou! A jsem věru
žádostivá jak budeš jsouc sama
sobě odkázána hospodariti!" Ale
maminko vždyť úředník na A-
dams Express mně pravil že ne
musím míti vysvědčení! "Upozor
nila jsem tě na to že to požadují
a měla jsi při ptaní i jej upozor
niti že to převážíš do jiného stá
tu Víš že ti úředníci jsou dře
vění panáci — nemyslící!" Jsem
celá nešťastná že pejsek s koči
čkou nepojede zároveň se mnou a
že matka bude míti s tím opětně
starosti a mezi tím eo kočička
mňouká a čiperný pejsek snaží se
vystrčit! hlavičku při čemž šibal
ství v jeho očkách hraje stojíme
s matkou v němém pozorování a
kvapem rafika na hodinách se blíží
k stanovené době odjezdu Čilejší
ruch obecenstva mezi námi nic
plátno! Nastala doba rozloučení
— vlak už vypraven k odjezdu !
Polibíme se poslední ruky stisk
matky která v posledním momen
tě se usmířila Utíkám ku vlaku
za sebou slyším máti hlas: "Zítra
ti pošlu psa!" Na schůdkách se
ještě jednou ohlédnu zpět na pe
ron kde za mřížovou ohradou
stojí mami kynouc mně s lolicm
nikou Ale co to? Já pláču f! Ah
já přece cítila že odchod z domo
va mně není tak lhostejný- jak
jsem se tvářila "S Bohem Oma
nu vy drazí mojí přátele!' a se
slzami v očích klesání na sedadlo
v zadním koutu Píšťala zahouk
ne zvonek se rozhoupá a my vy
jíždíme z nádraží
Jindy kdy h dětinnou pozorno
stí hledím na míjející pole lesy
podrosty řeký nyní sedím po
hroužena v hlubokých myšlen
kách nevidíc neslyšíc ani kon
duktéra který bez počtukráte o-
pakujc "Prosím lístek slečno! '
S roztržitým úsměvem podávám
mu lístek "Vy jedete daleko!"
"Ano!" "Ku přátelům?" "Ni
koliv na domoviny!" "Sama?"
ptá se h překvapením "Ano!"
"A nebojíte se?" "Nikoliv!" od
povídám Se slovy — "jste srd
natá" — odchází
A já zase upadám v chaos my
šlétick Nastává véiíer chci si u
dělat pohodlí a tnožno-Ii trochu si
zdřímnout ale není možno V
druhém koutě pláče děcko a neda
leko mne se hlasitě baví hlouček
mladých lidí — dívek a hochů
proto přímhouříc o? i pcslouhám
jejich veselý smích a štěbetání
Venku nastává zima a déšť jedno
tvárně bubnuje na okna Bože
jak ta noc jeat nekonečně dlouhá
kdy by už nastalo jitro a ke všemu
mě začíná bolet hlava a zima mnou
Ionizuje má jesdiná myšlénka
jest — Douglas Douglas! Proto
dnešní jitro s větším nadšením a
radostí vítám Vjíždíme do Cha-
dron kdo vlak staví 20 minut a
já přesedám Jsouc celá promr
zlá vcházím do nádražního hote
lu kde si nechávám dáti snídani
právě jsem dojedla když vjíždí
na nádraží vlak který- mě dále
poveze do Douglas Sotva jsem
usedla přistoupila ke mně mla
dá dívka provázena svojí matkou
a tázala se zda-li jest protější se
dadlo zabrané Nebylo pročež u
sedlv netrvalo to ani 5 minut a
vlak vyjel Nepozorovaně pohlé
dla jsem na dívku sedící naproti
mně která byla zabrána v živý
hovor se svojí matkou Dívka ta
mě nad míru bavila aniž by však
měla o tom nejinenšího tušení
Byla o dva palce menší mne za
valité postavy černé nakadeřené
vlasy a tváře nabarvené a napu
drované až na sebe poutaly pozor
nost druhých pasažérů měla na
sobě stříbra a zlata až oči pře
cházely (10c jevvelry) celé její
chování bylo vášnivé roztržité
Mluvila o mladém muži kterého
se nemůže dofkati atd Ani jsem
neměla tušení že budu dívku tu
icste lednou vidět a bavíc me
svým hovorem vjeli jsme do Dou
glas (15 dubna) — Venku sněží
velké sněhové vločky volně dopa
dají na dlažbu a proměňují se v
krůpěje vody tak že jest Olátivo
a sychrayo Všude jest videi
kvap a spěch každý chodec utí-
Ka ny se co nejurive uosiai io
mu ku hřejícím kamnám Stojím
osamělá na nádraží a jest mi ne
výslovně smutno Kde mám h!e-
dat nocieii? Kam mi: un Kuyuy
se mnou bvla maminka! Kráčím
nejisté a váhavě v před "Slečno
Kulíkova!" slyším hlas za sebou
Ohlédnu sc a tu k mé největší ra
dosti zřím slč Claru Vinklerovou
s jejím bratrem A-fthurem Je to
milé překvapení Vítám vás! a
při tom podávám jim ruce Oba
jsou překvapeni že jsem zde sama
a když Clara zvěděla že nemám
uikde zamluvený nocleh nabídla
mně bych sc sní dělila o její po
stel Jsem jí v duchu" za to vděč
na Uara vidouc moji únavu
hledí bych se co nejdříve dostala
do teplé světnice pan Vinkler
vzal moji tašku rychle běžíme li
duprázdnými ulicemi "Už jsme
zde!" pravil p Vinkler Zasta
vili jsme před hezounkým privát
ním domem vroubeným mohut
nými topoly Xa zazWmění nám
přišla otevřití starší dáma —
"Min Monsen přivádím ssebou
moji přítelkyni a doufám že ne
budete proti tomu když ona se
bude se mnou děliti s mojí svět
ničkou?" ptala se Clara "Zajisté
ne má drahá" pravila ku Claře
a otoč íe se ke mně pronesla —
"Srdečně vás vítám!" při čem
zároveň otiskla moji ruku Po té
vešli jsme do útulného pokoje
kde bylo mile hřející teplo "Tak
a teď Milado se svlékni a jdi si
lehnout po tak dlouhé cestě po
třebuješ dobrý odpočinek Ve-
1 V t J ' i 1
cliain te zoe samoTiiu Anniir a
já půjdeme do kostela viď že
nedbáš?" pravila Clara — "Za
jisté že ne tisíceré díky za tvou
laskavost!" Po té se slovy s 'Bo
hem Clara odešla kdežto já mi
leráda poslechnout Clařiny rady
uléhám (Pokračování)
Ctěná slečno! Těší nás velice že
jste opět mezi nás přišla třeba
jen postou ( asto jsem na vas
vzpomínala jak jste hrdinná že
se sama odvažujete do pusté kra
jiny Přeji vám štěstí v tomto
vašem aě trochu smutném ale
přec jen milém a romantickém do
mově kde jste svojí vlastni ne-
obmezenou paní Dle všeho mož
ná že matička po vás teskní více
nežli vy po ní tam v té volné pří
rodě Srdečně vás zdraví a těší
se na pokračování s ostatními —
Pořadatelka
4
Teta Vítámvásová Geddes So
Dak — Ctěná redakce 'Pokroku'
a hlavně pí pořadatelko "Ž II"!
Milé družky! Teta jest na žních!
Líbí se mní to — míním práce v
poli' a hlavně vždy u stolu Jíkám':
"Zdeno jez! To' je posvícení je
den den kachničky druhý den
kuřaflka třetí den holuby muc-
tánka pane to je kafíčko! Já
mám ráda ty dakotské brambory
Zdeno jez!" Co týče další
práce děláme co a jak umíme v
domě i na poli a slouží nam vý
borně Jenom to miiS nejde na
rozum žo ať se práškuji jak chci
jsem stále braunova 1 Tak již pše
nice oves a ječmen jsou posekané
a náš hospodář čeká na mlátičku:
jak přijde hned se bude mlátit
Hospodyně říká: Teta bude házet
snopky a potom jí přidáme No
to víte my nejsme "Světoví Děl
níci" my jdeme dle svého času
a starých hodin Zvláště já zde
držím na pořádek každé ráno a
večer jak se podojí hned vypi-
ju 2 šálky teplého mléka a věřte
že jsem jako pan Bulíček A tak
slyším jak paní Prchalová řekne :
"To takhle mlátí to bych ja ta
ky dokázala!" Ale poslyšte co
již jsem zde všechno viděla: Ha
dů jest místy dost! Jednoho rá
na přijdeme na pole a oni se tak
krásně vyhřívali na snopkách a
jsou takoví pěkní! Hospodyně mu
řekla něco co oni nemají radí
ale ten jel! 'Celkem se mně zde
líbí ale jak zde dlouho vydržím
to nevím nebof se mně začíná stý
skat po strýci A považte ještě
mně nepsal a již je to 14 dní Mi
nulé neděle jsme byli na pohřbu
dědečka Turnovce otce to našeho
hospodáře Při pohřbu řečnil pan
J Dvořák z Tábora vydavatel
tamějšího časopisu měla jsem tu
čest se s ním seznámiti tak též i
s mnoha jinými Všichni pozůsta
lí nechť přijmou moji soustrast!
— Pana Fr Ptáka z Armour bý
valého sokola z Plattsmouth jsem
ješlě neviděla ale za to jsou zde
ještě vlci Já jsem ještě takhle
žádného nepotkala ale vidím ja
ké mní hrabat iámv v zemi Za
tím s pozdravem na všechny! A
teď hajdy do práce — seká se se
no !
Milá teto! Díky za pozdrav —
velice těší mne a zvláště četní na
ši čtenáři budou vámjiovděmi n
jstei opět do naší "Ženské Hlíd
ky" dopisem přispěla Věříme
vám že se vám pobyt na venku —
v te volné krasne prirode — za
mlouvá a kde zvláště v období žní
vzdor pilné a zajisté dosti na má
havé práci bývá přece jen vese
lo Rodině u niž dlíte jakož
všem pozůstalým již truchlí nad
odchodem milené své bytosti vy
slovuji svoji upřímně procítěnou
soustrast! Náležité osvěžení ti
šťastný návrat do domova po kte
rém jak pravíte se vám již stý
ská přeje vám —
Pořadatelka
4 4 4
Frances Beranova Omaha :4l
července 11)18 — Ctěná redakce
Tdkroku"! Velice ráda čtu do
pisy naší "Ženské Hlídky" V
posledním čísli jsem se dočetla
jak paní spisovatelka Athertano
vá se vyslovila o služkách Jsem
sama služka a tak bych si přála
by paní spisovatelka došla na
před oné zkušenosti nežli takto o
služkách psala Služky pociťuj'
válku jako každý jiný — již pro
to že musejí mnohem více dělat
mimo vší domácí práce praní že
hlení musí ještě ošetřovat i malí
dítky aby jejich paničky mohly
pracovat pro Červený kříž Ta
naše zvláštní světnice jest nám
velice málo k závidění na třetí
podlaze malý koutek pod stře
hon kde jest horko že by mno
lému se zdálo nemožným tak zů
stávat Za to vsak panicky maji
mnoho parádních pokojů kterí
služka může jen čistit a pro sebe
spací skřínku a jeste ueiíuy nari
kají že nemohou spát pro velké
vedro Služka musí též čekat s jí
dlem až zda-li čeho zbylo mále
kde paní hled aby služka měla
též teplou stravu Má-li služka k
řízení nějaké záležitosti musí te
dy věnovat čas jen večerní by si
je uspořádala a mnohdy i čas
který musí nabýti že své jídlo
odbývá mezi chodem a při práci
Nevím zda-li ještě který dělník
dělá tolik hodin jako služka —
průměrně 14 hodin denně když v
zimě paničky mají hosty tedy
slunka dělá až 18 hodin Též ne
věřím že jest mnoho těch pani
ček které nevědí z čeho budou
druhý den živy a zda-li ano ať
tedy takové si dělají práci samy
a netrápí ještě služku hlady ne
vím proč by nemohla býti jedna
žena jako druhá Práce je zdra
vá aspoň by tolik nctuěněly a
nezbylo by jim tolik času na vše
liké marnivé ' zábavy Zaiisté
kdyby' nám 'splákáni1' byla' válečná
daň nrčVna- že bychom ' se to
ho nezdráhaly jak jo nás mnohr
zde docela bez domovů a chudýel
i při nynější drahotě nám z ť'
služby mrscho nezbude a přece
když jc třeba též služka přispí
vá a sebe uskrovní Ovšem pa
nička ta dá za jedeu oblek více
než dá služce za celý rok platu a
ty jiné skvosty které nynější do
bou jsou i marnivými Přála
bych si by nadešla doba aby si
paničky musely samy domácí prá
ce vykonávat a my mohly dělat
něco užitečného Bylo by již mno-
10 příležitostí pro nás — jen má
me míti více odvahy! S pozdra
vem dopis svůj končím
Ctěná slečno! Každé životni po-
volání má při své dobré stránce
zajisté i své svízele a netřeba aby
bylo jiko v tomto případě pří-
(rýiu spůsobem a bezúčelně posti-
zovano Dost mozna ze není do
ba daleká a zvláště potrvá-Ji vál
ka déle že přání vaše se splní a
nnohé paní budou nuceny domá
cí své práce samy vykonávat Ja
ko jsou ženy v jiných odborech '
nabádány by se užitečnému za
městnání věnovaly dojde zajisté
i na domácí paní by více služek
nežli v nejnutnějších případech
lotřebují nezaměstnávaly tak
aby ony dívky mohly zaujmout
místa v jiných odborech a kde
jeví se citelný nedostatek dělné
síly Budeme potěšeni když ča
stěji dopisem "Ženskou Hlídku"
navštívíte Srdečně zdraví vás--
Pořadatelka
4 4 4
Kapr's holandskou omáčkou
Stáluii z kapra kůži vyber z
masa kosti rozkrájej maso na ku
sy široké čtyři prsty osol je po
obou s ranách a neeh je tak dvě
hodiny ležet Poui potom ren
dlík tlustě dobrým máslem polož
do něho kusy ryby jeden vedlo
drahého pokrop je citrónovou
šťávou a neeh je při mírném ohni
po obou stranách dusití Urovnej
je potom do kola na mlsku a polij
je holandskou omáčkou uprave
nou takto:
Neeh na rendlíku rozpustiti lží
ci másla rozkloktej tři žloutky s
trochou studené vody a lžící mou
ky vlej to k máslu do rendlíku
přilej asi tři koflíčky buď karfio
lové šparglové aneb z ryby vo
dy a koflíček vína přidej k to
mu trochu cukru trochu strouha
né citrónové kůry a trochu citró
nové šťávy a míchej tím nad o-
hněm až se omáčka zvedá a houst-
nout počne a vlij ji potom na tu
připravenou rybu
Omeletka s pomerančem
Ušlehej šest žloutků sc sedmi
čajovými lžičkami mletého cu
kru Ušlehej tuhý sníh z těch
bílků nalej na ně ty ušlehatié
žloutky s cukrem a lehce smíchej
a při tom k tomu přimíchej strou
hanou kůru a šťávu z jednoho vel
kého pomeranče Dej na kastrol
velkou lžíci másla rozehřej jo
tak aby se kastrol omastil na
dně i po stranách vlej do něj při
pravená vejce a neeh to pozvolna
peci obrať by na obou stranách
zčervenala dej kastrol s ní pak
lo horké trouby na dvě minuty
oak omelet ku přelož a děj na
horký talíř a nes na stůl
4 „4 4
UŽITEČNÉ POKYNY
Tvrdé mýdlo — Nalej 12 kvar
tů měkké vařící vody na 2 a půl
libry uchašeného vápna namoy
') liber (sul soda) do 12 kvartů
horké měkké vody promíchej to
i neeh stát od 12 do 24 hodin Sloj
lozoruě čistou vodu z této do ji
né nádoby přidej vodu z vápna
ej do toho ') a půl libry mastno
ty a tři neb čtyry unce prášku z
kalaťuuy írosin) vař tak dlouho
až mastnota všechna zmizí nalej
vse pa'k buď do dřevěné truhli
čky neb ňkopičku a neeh stát až
nýdlo stvrdne pak je rozkráici
na kousk v
Skvrny od ovoce bílé látky
jako jsou ubrusy neb dětské šat
ky je třeba odstraniti nežli tyto
namočíme do mydlin které pak
skvrny tyto usadí Mnoho skvrn
lze odstraniti pouze vařící vodou
a i lihem Skvrny od žehličky a-
neb plíseň neb jme podobné skvr
ny lze odstraniti namočením do
citrónové kyseliny a pak posype
me sou a položíme na slunce a
pakli skvrna nezmizí toť opaku
jeme az se tak stane a pak v ně
kolika Čistých vodách vymáehatL
Skvrny od ovoce inkoustu vína
a podobné iest záhodno iirenríití
dříve v čLsté vodě béz mýdla? nežli
používáme' citronu
Barvu vaniish am b smůlu lze
odstraniti i bílé neb barevné pra
cí a i viněné látky terpetýnovým
olejem neb benzinem a pak vy
praním v mydlinách ' í
:
r r
l
'
i -
' 4
P
h
i 1
r
i-
r
t
1: