ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
dne '31 Července idis
V oznamerviní TfdMck platí
2kMte "POKROK" nejdl
la Advertiitnent Resulti Connt
Try "POKROK" Fint
ČESKOSLOVENSKÁ ARMÁDA V SIBIftl
DCLEŽITĚ události na západ
ní frontě do jisté míry za
tlačily do pozndí zájem o události
v Rusku přes to vŠak operace
chrabré československo armády
na Sibiři u přestavuji 1 sobě poli
lati pozornost celého světa Lord
Robert Cecil pod sekretář anglic-'
kélio ministerstva zahraničí Mi
záležitostí řekl v nedávnem svém
prohlášení že 4 přítomnost česko
sluenské armády v Rusku v pří
tomné době jo jedním ze zázra
ku historie" Naznačil pak že ce
lý spojenecký svět v tuto "dobře
vycvičenou pozorné sorgnnisova
nou a schopně vedenou" armádu
klade veliké nadéje Není téměř
dne aby kabel nepřinesl o ní no
vých zpráv a tyto jsou vidy potě
šitelné neboť naznačují že armá
da tato zavádí energicky pořádek
v končinách dalekého východu a
chrabře překonává všechny pře
kážky kladené jí v cestu
Lord Robert Cecil správné vy
značil velkou důležitost českoslo
venské armády na Sibiři Tato
statečná armáda je něčím s čím
nebylo počítáno v Berlíně a Vídni
a stejné ne v kapitolech spojenců
Centrální mocnosti činily si nadě
je že do sklonku tohoto roku po
daří se jim ovládnout! nejenom
evropské Rusko ale i Sibiř v kte
ré viděly pro sebe záchranu Po
čítaly že na Sibiři náležitou vše
chno co se jim nedostává obilí
dobytek kovy a jiodobné A přes
všechny tyto výpočty teutonských
činitelů náhle československá ar
máda udělala velkou čáru Obsa
dila téměř celou Sibiř a nepropustí
z ní ničeho co by íiiohlo dostat i
se do německých rukou a posílili
hospodářsky vyčerpané a hladoví-
cí centrální mocnosti
Armáda tato objevila se na za
kaleném obzoru ruském ve chvíli
kdy východ zdál se býti na dobro
ztracen pro spojence a kdy zdálo
se že tam teutonští spojenci na
leznou tak potřebné posílení —
Není proto divu že německé ča
sopisy zuří a posilují síru a oheň
na československé vojáky jichž
revoluci - do nedávná snažilo se
Rakousko považovali za vře před
kterou není nutno mít i zcela žád
ných obav Jednalo se jistě o šťast
nou hru osudu když dokonale sor
ganisovaná tato armáda objevila
se na světovém jevišti ve chvíli
nejpotřebnřjší a upozornila spo
jence na nebezpečí jehož tito ne
zdáli si uvědomovat i
Byla vyvolána znovu otázka
má-li býti na Sibiři zakročeno a
neho nikoliv Dnes všeobecně se
uznává že Československé armádě
musí se dostat i eo nejdříve pomo
ci neboť přes všechnu její stateč
nost hrozí jí nebezpečí Došio-li k
nějakému rozhodnutí v této otáz
ce anebo k dohodě na nějakém
plánu není známo Ostatně tako
vé plány se vykládají zřídka na '
krám a je možná že spojenci uči
nili již náležit é opat ření aby čes
koslovenští vojáci ve svém odboji
proti zrádným bolševikům nezů
stali osamoceni
Ze zpráv dřívějších je známo že
československá armáda nalézala
se na cestě do Vladivostoku od
kudž chtěla se dostali na bojiště
ve Francii ldyž najednou zavanu!
v bolševickém táboře vítr jí ne
přátelský Statečný vůdce česko
slovenské revoluce profesor To
máš O Masaryk před svým od
jezdem z Ruska vyjednal s bolše
vickou vládou svobodný průchod
československých vojsk přes Sibiř
na bojiště ve Francii Přijel do
Spojených Států v tom přesvěd
čení že nebuď armádě této kla
deno žádných překážek na cestě
do Vladivostoku ježto naši hoši
nechtěli se míchati do vnitřních
záležitostí ruské říše a chtěli zů
stati nad všemi zápasy ruských
politických stran
Není doposud náležitě vysvětle
no jik došlo k první srážce mezi
československými vojáky a rudý
mi gardami bolševickými ale z to
ho co bylo oznámeno možno sou
diti že bolševici na nátlak Němců
a Rakušanů dopustili se ohavné
zrady na příslušnících bratrského
národa a pokoušeli se na nátlak z
Vídně vydati naše statečné hochy
v ruce katů Chtěli nepochybná
dovríiti míru zločinů spáchaných
na slovanských národech Poláky
již před tím vydali na pospas Ra
kušanům a Němcům Vydali Něm
cům vlastní svůj lid v Estonsku
a Livonsku a hrůzovládou svom
vyvolali takové obavy v Vkrnjině
Že tato raději vrbic s v nárué
Němců
PioIšovjčií vůdci dobře věděli ie
cílem československé armády ne
ní nic jiného než dostali se co
nejrychleji z Ruska a jít bojovat
a svobodu svého "národa na boji
ště v Evropě Zločinem svým pro
li československé armádě ukázali
nad všechny pochybnosti že jsou
poslušnými sluhy Vídně a Berlína
o ze všechno jejich mluvení o svo
bodě humanitě a sebeurčení náro
dů jde do větru a je vypočítáno
na udržení v područí nemyslících
ruských davů Zapomněli že toto
československé vojsko mohlo je
snadno smésti s jeviště ruské po
litiky kdyby bylo chtělo míchati
se do vnitřních záležitostí rus
kých několikráte
Když generál Komilov s armá
dou kozáků táhl na bolševiky pro
sil Masaryka aby dovolil česko
slovenskému vojsku bojovat v je
ho řadách Kornilov znal hodnotu
československých bojovníků a vě
děl že s jejich pomocí byl by
schopen učinili v Rusku převrat
na který s malou svou kozáckou
armádou nestačil Masaryk tehdy
ale rozhodně prohlásil že českoslo
venská armáda nebyla utvořena'
proto aby v Rusku pomáhala dě
lali revoluci a prolévala bratrskou
krev třeba byla bolševická Ce
chové a Slováci byli ochotni bojo
vali po boku Rusů proti Rakuša
nům a Němcům ale byli tak takt
ní že nechtěli se míchati do sporů
příslušníku země která poskytla
jim pohostinství
Bolševici zapomněli na to že
naši vojáci tak statečně se bili po
boku Rusů když válčilo se ještě
na ruských bojištích proti rakou
skému n německému impcrialismtí'
proti kterému sami se nepřátelsky
se stavěli Zapomněli že část této
eskoslovenské armády v bojích u
Tarnopole zachránila svou stateč
ností statisíce životů ruských kdy
vlastní svou krví kryla ústiip ru
ské armády jež podryta bolševi
ckou propagandou dala se na ú
tčk Českoslovenští vojáci kromě
toho na prosby bolševiků pomáha
li udržovali v Moskvě a v jiných
niesť-ch pořádek když po uzavře
ní míru v Břestu Litevském ánar--"
cbie hrnula se do Ruska plnými
dveřmi Nesčíslněkráte Čechoslo
váci 'podali důkazy že s Ruskem
dobře smýšlejí a že považují jej
za nemocného bratra který nemá
)ýti opuštěn ve chvíli svého poní
žení a zoufalství
Po příchodu německého vyslan
ce hraběte Mirbacha do Moskvy
bolševici změnili svoje stanovisko
k československé armade lento
zloduch který odstraněn byl oně
mi Rusy kteří dobře rozpoznali v
něm veliké nebezpečí ponoukal
bolševiky proti Cechům a na jeho
tlak vydal Troeký onen osudný
rozkaz aby československé vojsko
bylo odzbrojeno Několik českoslo
venských oddílů také složilo zbra
ně domýšlejíce se že po té dovo
leno jim bude aby pokračovaly v
cestě Ale proti těmto neozbroje
ným četám poštvány byly ruské
gardy a ozbrojení němečtí zajat
ci a v nekoiiKa prinatiecii oezurari-
ní byli napadeni — V tako
vých případech naši se nedali a
často s holýma rukama vrhli se
proti nepřátelům a téměř v kaž
dém případě si zjednali zadostiuči
nění Tak stalo se v Irkutskn a
jinde kde naši hoši za půl hodi
ny udělali pořádek a znovu se vy
zbrojili zbraněmi které před chví
lí proti nim byly namířeny Pak
už za žádných okolností nenecha
li se pohnout! k lomu aby roz
loučili se s puškami které v těch
dalekých končinách pkázaly se je
dinou jejich ochranou a jedinými
přáteli
Bolševici porušili dohodu a čes
koslovenská armáda pak nebyla
vázána jíž žádnými ohledy Na
šim hochům nemůže se zazlívali
že bránili svoje životy a že pora
zili bolševiky všude kde tito se
jim postavili na odpor A jenom
na účet jejich smyslu pro kázeň a
výborní organisacx? lze přičísti že
dnes situace v Sibiři nalézá e v
jejich rukou Kontrolují téměř ú
plnS sibiřskou dráhu a tato jest
důležitou životní tepnou pro celé
evropské Rufiko Bolševici nyní vi
dí že přestřelili přes to však vy
dává Trocký jeden nepřátelský
BOJE NA VÝŠINÁCH ALP
rr
f£#$Ai$[£jS Í í HVKi tis f fi t v a
Cesta" zřízená na výšinách Adamello kde Italové bojují proti
rakouským slionim V 'posledních dnech docílili tu řady úspěchů
rozkaz za druhým Ale je to jen
vitek malomocného Českosloven
ská armáda ukázala že se dove
de obhájit a jistě dovede se ob
hájit za jakýchkoliv jiných okol
ností Bolševici povolali si němec
ké a rakouské hlavně maďarské
zajatce proti naší armádě na po
moc Odkud dostane se pomoci na
ší armádě? Doufejme že tato o
tázka je již dnes zodpověděna a
není-li že bude zodpověděna v do
bě nedaleké
K bojům které jsou nyní v
proudu v Sibiři nedošlo vinou če
skoslovenské armády Tato pokud
nebyla napadena nemíchala se do
vnitřních sporů ruských a jistě by
byla nevytlačila bolševiky z jed
notlivých měst podél želfíznice
kdyby byla ponechána na pokoji
Dnes v moci československého
ojska nalézá se celé sibiřská drá
ha mezi Samarou a Trkutskem —
Důležitá města Cel jsibinsk Omsk
Novo Nikolajevsk Tomsk a Kras-
nojarsk nalézají se v jejich mocvl
Jak' mnoho československých vo
jáků nalézá se podél této části si
biřské železnice není určitě zná
mo Počet jejich udává se některý
mi na 40000 jinými až na 80000
Je jisto že armáda sebrala veške
ré Cechy a Slováky ze zajatec
kých' táborů než zahájila odboj o
proti bolševikům a že nyní svého
výhodného postavení snaží se vy
užitkovati k sesílení svých oddílů
a proto posléze uvedené číslo ne
ní přehnané Ra nebylo by ničím
překvapujícím kdyby mezi Od ja
binskem a Irkutskem nalézalo se
100000 československých vojáků
Do Vladivostoku dostal se od
díl jehož velikost odhaduje se na
14000 až 18000 mužů Ve Vladi
vostoku naši hoši udělali pořádek
hned jakmile uznamenali že bol
ševický sovět chová se k nim ne
přátelsky Podobně udělali pořá
dek i v jiných městech východní
Sibiře
Dle posledních zpráv postupuji!
12000 československých vojáků—
větší část těch kteří dostihli Vla
divostoku — proti Chabarovsku
sídlu vlády Amurské oblasti aby
zabezpečili svoje pravé křídlo na
čež postupovali budou směrem 1
Tikutskii aby spojili se s tamní
částí československé armády —
Mnohým bude se zdáli podivným
že naši po probití si cesty do Vla
divostoku se vrací opětně směrem
západním ale vysvětlení je ve
skutečnosti že v okolí Irkutskn
shromáždila se armáda asi 2000!)
bolševiků a 12000 německých a
maďarských znjatcn která nepo
chybně zadržuje oddíly českoslo
venského voisKa nai-zauei se zá
padně od lrkutska na cestě jejich
Miičrcm k Vladivostoku Přesnveh
Jřpráv o tom není ale takovou se
!zdá býti situace
! Zprávy udávají že českosloven
ské vojsko získalo dovolení aby
mohlo postupovat! po čínské vý-
chodní železnici K utkání % hlav
ní bolševickou silou může dojiti v
! oblasti jezera Bajkalského a City
i Nepochybně v takovém případě
došlo by k postupu proti bolševic
jkýra silám od východu i zápndu
Jaký obtížný úkol nalézá se před
i československým vojskem může
jme si učiniti představu když uvá
žíme že mezi Vladivostokem a Ir
kutskem je vzdálenost 2003 mil
po železnici Čechoslováci mohli
by postupovali k Oitětaké po tak
zvané Amurské železnici jež ve
de z Vladivostoku do Chabarov
ská a odtud přes Rlagovečensk do
Čity ale tato železnice činí znač
nou okliku a krom toho nezdá se
býti tak bezpečnou jako železnice
jež vede z Vladivostoku přes Char
bin Mandzurii a Oitu do lrkutska
Kontrola Čechoslováků nad sibiř
skou železnicí přestává někde za
Irkutskem v okolí jezera Bajkal
ského Došly sice v poslední době ně
kolikeré zprávy že město Cita
mající asi 6800 obyvatel bylo do
byto protibolševickými silami ale
zprávy tyto se nepotvrdily Cha
barovsk přítomný cíl českosloven
ských armád má asi 54000 obyva
tel Irkutsk který nalézá se v moci
československého vojska je nej
důležitčjším a" také největším mě
stem v Sibiři Má asi 30000 oby
vatel a je kapitolem sibiřské pro
vincie stejného jména Leží na prá
vem břehu řeky Angara jež vlé
vá se do jezera Bajkalského jehož
jihozápadní břehy jsou jenom čty
řiačtyřicet mil od města Mimo
chodem řečeno Bajkalské jezero
je nejhlubšíive světě dosahujíc
v některých místech až GóOO stop
hloubky Vedle našich Velkých
Jezer a Victoria Nyanza a Tanga
nyika v Africe je to nejvělší slad
kovodní jezero na světě
V době míru bylo možno se do
stali z Moskvy po železnici do lr
kutska za pět duí Naši vojáci iy
pochybně v městě a okolí shromáž
dili se v značném počtu Před ča
sem bylo oznámeno že v tomto mě
stě došlo k jedné z největšíeh srá
žek mezi československými vojá
ky a bolševiky Bolševici zastavi
li vlak s českými vojáky a nařídili
jim aby složili zbraně Dali jim
k tomu času půl hodiny ale před
uplynutím této doby zahájili na
ně útok kulomety umístěnými v
oknech veliké železniční stanice
Několik českých vojáků bylo u
smrecno a několik poraněno Ale
hoši přes velké nebezpečí vyská
kali z vlaků a za půl hodiny měli
ve své moci všechny strojové puš-
SPOUŠTĚNÍ TÉÍ LODÍ NA
MOŘE
ky na stanici a bolševici byli nu
ceni ustoupit i Čechoslováci pak
vyčkal posil a spolu s nimi dobyli
města Vyšlo na jevo že bolševi
ci byli proti Cechům a Slovákům
poštváni Němci a proto Oeši po
krátkém soudu několik Němců se
zbraní v ruce dopadených pro
výstrahu ostatních pověsili
Irkutsk založen byl v roce lf"2
jako obchodili stanice a sběrna
daní v kožešinách od Burjatň —
1'lice mě ta jsou vydlážděny Mě
sto je osvětlováno elektřinou V
roce 1S70 postiženo bylo velkým
požárem který zničil velké množ
ství budov Město ale bylo znovu
vybudováno a je nyní krásnější
než bylo před tím Od Moskvy na
lézá se Irkutsk 3384 míle po že
leznici a od Petrohradu 3702 mí
le Za starého režimu bylo město
toto sídlem třetího sibiřského ar
mádního sboru
Spojenci neměli by zůstat i lho
stejnými k této činnosti českoslo
venského vojska jež připravuje
půdu pro vojenské zakročení Si
biř musí býti obsazena po dobu
války aby nemohla sloužit i k po
depření hospodářsky vyčerpaných
centrálních mocností Spojenci
jsou schopni získat! kontrolu Si
biře nyní velmi snadno Kdo ale
může ručit že bude tomu tak v
budoucnosti? Československá ar
máda je sice statečná a silná du
chem ale svým počtem nestačí na
provedení takového úkolu Je ny
ní rozdělena podél linie óOOO mil
dlouhé a čítá jenom 80000 až 100
000 Musí se jí doslali co nej
dříve pomoci aby nevyčerpala se
v bojích se zrádnými bolševiky a
jejich německými a maďarskými
spřeženci
OVLÁDNOU TURCI
ČERNÉ MOÉE?
mzM tfei J
Výjev z loděnice v Newarku při
spouštění na vodulodí Alamosa
Alcona a Cbetopa
Z malomocnosti Ruska nechce
těžiti jenom Německo a Rakousko
Také Turecko hlásí se o svůj díl a
není nikterak skromné Žádá neje
nom celé Zakavkazí ale i Krym a
úplnou vládu na Černém moři Je
přirozeno že na tylo přílišné po
žadavky nedívají se v Berlíně ni
kterak přátelsky ale prozatím tu
reckému svému spojenci ve zbra
ni nemohou říci že cení zuby na
něco co mu nepatří a čeho se mu
nedostane Nebude nezajímá vo
když si při této příležitosti poví
me něco o Cernénj moři a jeho
okolí
Černé moře i při své rozlehlosti
bylo by možno docela dobře po
važovat za vnitrozemní jezero ne
boť souvisí s mořem Středozem
ním jen ťizkou úžinou Dardanell
kou a jest v mnohém ohledu je
ho pravou protivou Hloubka je
ho je poměrně značná kolem 6
500 stop největší zjištěná hloub
ka obnáší 8588 stop Při pobřeží
bývá 330 stop ale pak se půda
svažuje velmi příkře Další zvlášt
ností jeho je že podnebí na něm
a jeho pobřežích panující je mno
hem drsnější než by se dalo z je
ho zeměpisné polohy soudit Prů
měrná roční teplota obnáší 50 st
F proto se z něho mnoho vody
neodpařuje a poněvadž pak se do
něho vlévá mnoho velkých řek je
iolnatost vody v poměru k jiným
mořím malá (19 procenta) Nej
větší délka obnáší 736 mil nej
větší šířka 380 mil Jedna část
jeho při severozápadním pobřeží
poloostrova Krymu zove se Mrtvé
moře a ne jzá pádnější část pak
Shnilé moře Má se za to že v
pradávných dobách Černé moře
bylo opravdu vnitrozemským je
zerem jako na příklad moře Kas
pické a teprve později prodralo
se úžinou hosporskou k moři Stře
dozemnímu V této úžině zuřící
bouře nebo větry ženoucí od zá
padu dovedou skutečně rozběsnit
hladinu ve vlny nepředpokládané
prudkosti
Pobřeží Černého moře je až na
čá-t severozápadní velmi hornaté
ke všemu pak je ještě málo členě
né a dobré přístavy jsou tam te
dy dvojnásob oceňovány Větších
ostrovů Černé moře nemá vyjma
Hadí ostrov náležející Rumunsku
a nalézající se třicet mil od ústí
Dunaje na východ Četné řeky
valící do moře velké spousty vo
dv způsobují v moři dosti silné
proudy které se nejvíce projevu
jí v Bosporu kde při klidném po
časí obnáší jeho rychlost 15 uzlu
při silném větru pak 35 uzlu tak
že při vjezdu do Bosporu je třeba
mimořádné opatrnosti Na moři
panují zejména v zimě velké mlhy
které zatemňují obzor a odtud prý
se dostalo moři názvu Černého —
Název ten vyskytuje se teprve ve
třináctém století a byl používán
Mongolj později také Benátčany
Rusové říkají moři tomu Černoje
morje Turci Kara Deniz Rekové
Mavri Thnlnssn
Po stránce obchodní soustřeďo
valo Černé moře na sebe pozor
nost už za starých Řeků a není
tedy divu že během staletí vzro
stla na jeho pobřeží velká města
jako CaHbrad Bnrgas Varna
Balčík Konstanza Oděsa Niko
lajev Cerson Enpatoria Sevasto
pol Feodosia (Kaffa) Kerč Ma
rinopol Taganrog Rostov na Do
nu Balum Trnpezunt Sinope
Skutari
Vchod do Černého moře Bospo-
rus jest průliv mořský 137 míle
dlouhý a na nejširším místě 6400
stop na nejužším 1800 stop širo
ký Nedlouho před výtokem Bos
ru do Marmary odchyluje se z ně
ho hadovitě se zatáčející chobot
směrem severozápadním zvaný
Zlalý Roh který pro prudké prou
dění z Černého moře Bosporem do
Marmary jest jediným avšak ve
likolepým přístavem při Bosporu
N'a jihu končí Bosporus dvěma
proti sobě trčícími výběžky souše
na asijské straně plochým polo
ostrovem na němž rozkládá se o
sada Kádikjoej (starověký Kal
chedon) na evropském břehu my
sem skalnatým mezi Marmarou a
Zlatým Rohem který nese na te
meni svém cařihradský seráj
Bosporus počal již v sedmém
století oživovali se osadami řecký
mi světového významu však ne
dosáhl za císařských dob řím
ských když založen byl roku 330
po Kristu Cařihrad Břehy bospor
ské byly dějištěm jednak čilého
života -velkoměstského jednak i
událostí válečných Za našich dnů
jest Bosporus oživert jediným pás
mem krásných osad pobřežních
skrývajících se mezi pásmy cypři
šovými a platanovými a plavba
po něm jest jednou z nejkrásuěj
ších poutí na povrchu zemském
Bosporus vede do Marmary —
Marmarského moře — jehož nej
vělší délka jest asi J25 mil a šíř
ka šestačtyřicet mál Nejhlubší jest
Marmara uprostřed (asi 3300 st)
a při počátku obou průlivů namě
řilo se toliko asi 165 stop V moři
jest několik ostrovů nejvělší jest
Marmara a pak ostrovy Prinkip
ské které bývaly za dávných dob
bydlištěm takových osob z kníže
cího dvora které byvše odsouzeny
do vyhnanství byly nuceny vymě
nit i purpur vladařský za závoj a
kobku klášterní Nyní jsou Prin
kipské ostrovy předním místem
výletním
Moře Marmarské s mořem Egej
ským spojuje úžina Dardanellská
o jejíž dobytí na počátku války
pokusili se Angličané
Je dlouhá asi třiačtyřicet mil
široká 24 až 3 míle při západním
vjezdu 43 míle a na nejužším mí
stě mezi Kilid-Bahrem a Kale-Sul-
tanije 430 stop
Evropský břeh je srázné pobře
ží vyjma několika malých rovin
při ústí řek a jest vrouben holý
mi vrchy Ploché pobřeží asijské
ho břehu přechází dále v zemi v
nízký kopcovitý kraj Nejzname-
nitějším místem je obchodní pří
stav Gallipoli
Dardanelly jsou jako spojovací
dráha mezi mořem Středozemním
a Černým ohromného významu
vojenského a námořního I veliké
lodi válečné mohou jezdití touto
úžinou jest třeba jen dávati po
zor na silný proud z" moře Mar-marského
Zrovna jako voznice
Za mořeni proslulé voznie
(tanks) nezdolně pronikají nepřá
telskou obranou Zrovna tak Tri-
nerovo Léčivé Hořké Víno neodo
latelně proniká vnitřnostmi vy
ptizujc z nich všechny škodlivé lá
tky jež jinak jsou pařeniátěrn
choroboplodných zárodků a u
možňiije návrat zdravé chuti k jí
dlu h správnému zažívání Jest to
nejKpolohlivčjší lék prchli zácpě
ípainému trávení bolení hlavy
nervose povšechné slabosti Cena
A110 V lékárnách — Jest podi
vuhodiv jak Trinerův Liniment
přímo proniká E sídlu bolestí při
reumatismu neura!gúbolení kří
že při polámaninách otoeích a
pod Jest výborný na choré svaly
a znavené nohy Cena 35 a F~w
v lékárnách Poštou 45 a 75c -
Joseph Triner Company velkový
roba Ifkfl 1333-1343 So Ashland
Ave Chicago 111 — Adv