Strana 8
' POKROK DNE 17 -ČERVENCE 131
i
s
-
i
I ssC Ods trčeny tf
-
rOUOřSKY OBRAZ NAPSAL K V RAB
1'okrajnl stezkou nad uiž sklá
něly se rozložené čfpýinaté mítí'
smrkové šel volněji "To] sou
léta — to jsou léta!' ilale snoval
pavučiny myšlének Vzpomněl si
na rlfibu kdy na výminku liyl jt
iíé dédťřťk a hned se tnu zase zn
kiaitl výjev na znhradé když pa
dauéat majť plny kapsy iníiil na
Kačku a na ManČu jež se chechta
ly až se ohýbaly I'áe! bite a už
byly a stromem
"Jen ne do oka — ty bočím —
ty můj kluku — ty Marijáne —
ty Toníku!"
Hlavu skrčil do ramen a choulil
se jako tenkrát když kotem krku
ucítil tatínkovu ruku
"To je dávno — z tatínka ui je
jin pár kostí Tóna tenkrát
ani na zahradě nebyla a teď je-?t
stará má ětyry děti"
Představil si ji jak stojí dnen
na záspi a čeká až Mariján do
jde dívá se jako tenrkát když
dovedl pana pátera
"No tak neseš dali tlí"
"Illilih — musíme iVkat — en
mám dělat tam se Váša neehce
ženit a tuhle je teprva zle Barča
je taková snmtná ž' se ani neza
směje" Viděl jak se Tóna mračí jak se
jí rty chvějí
"Co řekne — co jen řekne?" a
při tom pomyšlení bylo mu úzko
maně choulil se jako by stál před
ní
Zle unaven sedl na zelený om
Šený balvan a hleděl do polí po
nichž se stín lesa již úplné roze
střel Bylo tu ticho jenom jehličky
jež mezi sehnutými větvemi pa
daly trošinku harašily — Z lesa
vystupoval chládek vonící smr
čím pryskyřicí a vřesem Xa ne
dalekém strništi stanul velký a-l
jíe Mariján pozorval jak se mu
chrčela a kloníc se počala cukro
vali "A tobě se nechce? No jdi si
taky ať tebou zas rwprákne na
zá iep — " a ehjtiv kočku pod bři
eheui postavil ji na balvarr
Vztyčila hřbet protáhla se o
hrnula pysk a táhle niroukla
K — dydydydede — zachechta
la se hrdlička a zatřepavši křídly
zaletěla dále do lesa Mariján vy
skočil jako když ho bodne Dí
val se jakoby se nemohl upama
tovati co se stalo ale potom ně
kolika skoky vletěl do lesa
"Xa — na — na — pojď sem
— na na slará" jektal vyjeve
ně patie do zeleného rasovi ští
hlých stromů s nichž padaly ú
lomky snítek a levačkou hrabal
se v krátkých spocenýeh vlasech
jakoby si je chtěl vyškubati Xe
mohl se rozpomenout! co ho to
napadlo že hrdlu pustil
' Ve vrcholcích to zašustilo a Ma
riján spatřiv bílá křídla mihuruti
se pod modrem nebe zavyl Sko
čil ještě dále do lfsa díval ♦ na
všecky strany ale bílých křídel
už nespatřil
"Ta mi uletěla" povídal si jda
čtivé "ale počkej počkej ty bu
deš vzpomínat až si tě zas uvá
žou na provázek" '
V tom se mu leknutím prohnula
kolena a div nepadl
Kočka příšerné vřískajíc vedle
balvanu tloukla sebou v křečích
Minutku hleděl na ni ulehán
ale potom několika skoky byl u
ní Již opět stála a olizovala s'
bok '
"Ty dovedeš člověka polekat
mnaueka stará" přitlumeně bre
ptal ale v tom si již vzpomněl co
se prve stalo a zachraptěl bolest
ně:: "Vždyf ty tu jsi sama —
cheehtřdka ii uletěla honem po
běž za ní"
špičaté sluchy pohybují a jak sm líodiv kočku do košíka yavře!
po chvilkách staví na zadní víko pověsil si lió na levici plaše
sále ohlížel se na všecky strany ajse ohlédl a slzmaje-plny oči dal
konteně dlouhými volnými sko
ky přehnpnje se přes brázdy a
meže' ' jakoby se uměním svým
se do klusu: kobrtaje o kořeny
div si krk nevykroutil pořád pá
tral po bílých křídlech
chlubil vzdaloval se k západnímu 1 Chvátal vlhkou travnatou c-e-
lesu jehož hřebeii ještě lehce sví
til na důkaz že slnnep tam vzadu
nadobro nezapadlo'
Ta podivánka Marijá'ia zajala
takže na vše ostatní pozapomněl
ale když zajíc v temném lese zmi
zel hlava klesla k prsům a jiskry
počaly skákati znova
''Slyšíš táto' Mariján je tu ?1
nenese nic" Tóna volá na muže
Mór ruku maje pod košilí na
prsou protahuje se zívá a poví
dá : "Tv peníze mají bvt na živ
stou lesní nad níž klonily še Sto
ké vějíře smrků a jedlí Těžké
boly dupaly někde vrcholku
veverka loupala šišku supiny há
zejíc k zemi a uzounká jasná
sfifnžka cHčela vfjdl zapladlých
porostlých balvanů
Mariján se zastavoval pátrál v
korunách a mlaskotem vábil ztra
cenou ale jen tichý šepot lesa byl
mu odpovědí
1'háněje dál #tosti mě! plné
rošti kde výměnkář žije a ne 'hrdlo a chvilkami chraptivě za-
tamhle —a tamhle jp to na" zlé vzlykal V lese bylo již hodně še-
časy á' na' funus řr - 'ro jenom 'nahoře mezi korunami
(T v v v " v ! svítila pomněnková modř oblolm
Meste jsem neumřel huci A t
r 't 1 v Manjan byl liz tuze uhnán ale
Manjau ' a povídala Marica zej : '
"li skákal s kořene na kořen prehu-
mne nezakopaneho neneehau i
1 poval mocalky ae srdce dive tlou-
44 To ty vždycky jen eo holky jklo a nohy v koleiiách klesaly
řeknou — ty nás máš taky rád!' jpod lebkou měl jednotvárný hu
buble !Tóna — j kot do něhož vrývalo se hluboké:
Mariján sedě na kameně hlubo-!ku — krúú ku — krúúú — "Xa
ce ohnut rukávem rychle přejíž
děl si čelo Kdo pak ho má rád?
Kdo pak ho má rád! slsel včerej
ší Mačina slova a brada se mu rrt
zetřásla 1
— na — pojď sem — na" každou
chvilku lichotně volal k výši a slí
divě zíral mezi snětě Teď se za
stavil a polekán rozhlédl w na
všecky strany stálf na kraji lesa
Žádný — žádný — všichni jer: 'na temeni stráně pod níž byl do-
jlík temně zelenými bory věnčený
a na jeho konci leskla se tmavě
modrá hladina rybníka Zákopa
V Marijánově umořené hlavě
vznikla myšlenka le zaběhl k vů
li hrdličce že se s pěšinky pustil v
Icvo místo rovnou
Stoje rozhlížel s na všecky
strany: zadíval s i na planinku
v níž byla patrna stezka po kte
ré s Vášou ráno kráčel a na kte
ré s táHké rozloučili
Kdyby on Váša věděl eo jsem
pořád: Peníze sem! Peníze siti !
Všecko sem ! ' i
A neměli — jenom tatínek a
maminka : — leda Váša ale ten je
chuďas nebo BarČa trochu pro
tože se má taky zle — no Málka
taky:byla hodná to je pravda!
"A tyhle snad taky!" usmál
se a rozevřev víka košíku zadí
val se na Kkrčcná zvířátka Taky
jsou' na toni vejměnku a musela s
Marijánem — chcheheh — Z hlu
biny lesní ozval se přitlumený vr-
kot dirokýeh holubů duněl jako-ise nahoníl a kde teď jsem! myslil
by vycházel z kotlavého stromu si prudce oddychuje "A kde j°
Hrdlička se zaehrula - roztáhla j ta — kde ta?" zasténal pátra
k řídla a zaplácala jimi ije po vrcholech stromů
'Aha — aha — r chtělo by se tii "Je pryč — ani památky!' a
knim chtělo?"
Hrdla opět zaklepala křídly :i
postavila se
"Xo pojď a lef cbeeš-li já tě
držet nebudu!" durdivě hučel ?
vytáhnuv hrdlící posadil si jí t
dlaň
"Tak hf — hfni k lim"
'Když s chehtaljca nýbala tu
írtm povyhodil jí do vzduchu
fstrašena " zahýkala á povznHsJ
e trochu ±1íi_iLjian)dai(ajLlobyÍ!oJuz
řasnrtm větev zaklšchtala w za-
hlasíté zavzlykal ' -
Ohlížeje se rozvažoval má li
vTátitj ale vlhká cesta kterou
práví byl překlopýtal nevábila
a ješti si myslil kďyby kdyby tak
ulétlou spatřil
Takhle taky musím dojít roz
važoval tuhle p?kn£ po kraji 1t
a potom troebti vpravo hrr dMV
s kopečka a doleftm tam A jíí
opět klopýfal ' ' ' '
rVTo nmě to dalOj Bože taková padl do vody tam kde ráno bylo
cesta aby bylo ná zlé ěa9y a ita' zapadlé- z hlubin :sršící šhmee '
Zahučolo to zaspllebnlo tenké
proudy vystMkly -' -Márijánova
hlava prohnutý
hřbet i páž g navlečeným košíkem
ukázaly se ve vlnách' Desrozuihi
telný jek projel dolíkem ale zase
zmizelo vie ' ' ''
Vlny sc přehazovaly bouchaly
pleskaly natahovaly sé Sprcha
ly až na břeh
Křečovitě olinutá pravice znova
vynikla zaryla se do hlrdiny a
zapadJa na dobro
Ve vuMmVli lesích to krátce
zahučelo jako by se ptaly : Co se
stalo f 'ale ztichlo to hned
Vlny pleskaly do břehu a ráko
si ševelilo Pěnivý Šroub vrýval
se do víru a znova vytryskoval s
hukotem Vodní zrcadlo vroubp-
né rámcem zelené rákosí a pušk-
vorce mezi -nimiž bělaly e bil'
zlatem pokropené květy labutí
bylo zase hladko -- klidno --
Třetího ďie po návštěvě Mari-
janove v Oiijezilc asa Mudma
přiid do' Přezinly Serpíímo do
Marijáuova výminku ale našed
jej zamčený obrátil se do statku
"Pánbůh dej dobrý-poledne —
kde pal máte Marijána?" ptal st
viliázeje
"Co pak nebyl u vás?" divil se
Mór -
"Byl ale předevčírem jsem ho
vyprovázel do Zelejova"
"I tak je ještě třra — no uf si
pobude když se mu lí1)í" pravi
la Tóna
"To je škoda že není doma:
přišel' jsem mu říct že se teda o
žením!" vesele sň usmívaje poví
dal Váša
"Jdi — jdi — co pak tak na
jednou?" zasmála se úlisně '
"Prosím vás už jsem to nemohl
vydržet abych tolik lidí pořád
mučilT ' zvláště když jsem viděl
jak si chuďas shání na funus — "
a modré své oči upřel na Móra
"Xo to ne to ne jenom nby te
bylo v pořádku" rozpačitě trha
vé vymlouval Mór
"A koho pak si vezmeš T" ho
nem obrátila Tóna
"Maenarku tu vdovu —
vzkázali jsme tam s maminkou i
už je to radost je u nás veliká a
Marjjén taky dostane peníze hu
as byl celý bez Rebe!"
i ina nu tmt-llt tl-l!lřl-
la se Tóna ale hned dodala vese
leji: 1
Xo u nás už taky bude tsyafba
včera se to dojednalo To se Ma
riján bude dívit až se vrátí!"
Ale Mariján se už nevrátil
KONEC :
my kotníky í paty ©skřípány
tunus A nic nemam — nie-r ni
čeho Tatínek mi to dobře udolal-
ale teď ui je z něho jen pár
kostí a maminka leží vedle Je
Stě -Tóně povídala: "Ať Marijá
noVi neubližuješ" ale ta má po
řád jenom - Peníze sem všecko
sem ať je to tady na živnosti —
Manča nerná je ui taková skrče
ná stará Barči je zle ani se ne
směje a já už taky nemůžu jsem
starý hřbet se nechce ohnout
nohy se třesou vidíš jak se Smí
rům i ta hrdla mi uletěla!" a r
těch myšlének se rozplakal
Čím více blížil se k temně hlou
bi lesní da níž musel vstoupí! i'
tím šel volněji
"Panenko Minria kdybych já
byl doma" šeptal si a rozhlížel
se prt hrdle myslil si že se mu
náhle nad lesnatými kopečky za
třpytnou bílá křídla že uslyší
chechtot a tracená bude 'tu1
zas
Byl již téměř na konci suché
stráně porostlé jalovčím vřesem
vrbicí mezi nimiž vyčnívaly je
řábky kusy bílých pařezů a mí
stečka rozchodiiíků ještě zlatě
svítila
Zastaviv se hleděl dolu na ryb
ník v jehož zadt v hlubině čer-
nal se les 1 svil U kus jasné onto
hy utkvěl pohledem blíže stavi
del' tam kde ráno bylo potopeno
žhavé sršící slunce
l'ž to tam Jak nesvítí napadlo
mu a plnými ústy lokal chládek
jenž zdola do té písčité stráně va
nul Za itarýnii Trámy to bublalo
kloktalo a sloupce vody jako skle
něný šroub hned se do hloubi s
hukotem zarýval hned z víru vy
tryskoval Mariján poobrátil hlavu k le
su na ťu stranu kde soudil že je
Březinka
Úřfa měl rozevřena oči při
mhouřeny a v lebce se mu to jen
chumelilo '
Šoulal se ledva nohama pohy
boval a myslil sí kdyby už byl z
tím lepeni blízko svého vejrnřn
ku - ":
"Co pak můj vejměnek —i v
tom jsem jako králi nikde ani mu
šky chládeček —" proletělo mú
hlavou ale při tom vyhoupla se
vzpomínka na poslední večer kdy
luodté světlo šlehalo okny hrom
rachotil á na tabulích to šplácha
lo cítil jak se pod peřinou chou
lí! potil jakou měl- mučivou úz
kost: Teď se skrčil hlavu vtiskl do
ramen h _plaše se ohlížel zdálo se
mu že z hlubin lesa vyplynul še
pot: Marijáne — Marijáne — Ma
rijáne
Rychle vyjeveně díval se ko
lem hledaje cesty aby nemusel
do toho lesa z jehož tiché temno
ty bylo mu onzko
"Už umřu — už musím umřít
— pořád mne volají — " svištělo
mu pod skráněmi a iž učinil ně
kolik skoků zpět aby se vrátil
kudy přišel ale hned zas mu na
padlo že by si zbytečně zadálil a
les že je tam taky
Sehnut- znovu hleděl do" stmě
lé hlubiny '
Přilétal z rif jemuý praskot ja
koby lehké nohy chodily po je
hličnatých závějích Jak se do ní
ehvilku díval zdálo se mu že i
ty bloudící postavy vidí
Kam jen já "se obrátím? myslil
si a skrčen plaše se ohlížel
Zadívav se k oujezdeckým ko
pečkům jež počínaly se topiti v
šeru v duchu si vzdychl: Pane
kdyby tam tak šel Váša to by
bylo veselo — a povídal žé tady
kolikrát obcházíval — (Mariján
plaše pohleděl ke átavidlům) —
obeházíval — a snad i jen sko
čit
'Trošku se vzpřímil a zasó po
hleděl ke stavidlům
Jako ta Málka — křikne' sl:
" Utopím se radši se utopím!" —
vzpomínal dále Dobře Bárča ře
kla: "Holka hřífiná kdybysme to
řekli rny — Af se podívá na te
be — " -
-V tom jako když do té chume
lenice vhlavě vjede blsk djoůhý
modravý —
"Myslil jsem sí tam' Že by byl
pokoj ~" Mariján znova slyše!
Váfrjva' slova Žádná nmoc! —
žádný ' funus ! — ehládeČek!
konec trápeni!" zahřmřlo mn v
lebce a vypoulerié oči hleděly 1
rybníku" '
Jako divý chraplavě Vykřikl
hlavu ohrřnl k tvh koíík'
tiskl ' k boku aitrýskemY děla re
ikj_nřes-křovJu!ka_A kamení le-
těl se strán§ a }aWtlžký balvan
DRA PETRA
1 '4
I
M(D)IE5(Q)IS©
jtt Plí již obstál íkoulku více oeZ sto roka ttilétio uitváat Ztep
laje kw (usiluje 1 osvéiaje celou télesuou soustavu a JuJIvá tuml
a soukdu zivotnúuu ústroji t -
Připraven z čistých zdraví poskytujteteh kořínků a bylin noolia
huje niíího leč pou: to co brotplvá k dobru Ui milo pal li íůLco
Lijent-líly soti rovci v léčeni
CHŘIPKY REVMATISMU ŽALUDEČNÍCH
jATERÍíiCH a LEDVINOVÝCH NEMOCÍ
K'ca( to lík líkínLclf Jst dodária pout nliltalad JdatU Adtn
DR PETER FAHRNEY & SONS CO
ň 2301-17 Washington Blvd CHICAGO 1LL ú
(V KmiM m dodári bett cUJ
v iui 14
T DVOftÁK piodavnc voprO
T-l: So 3TS0
JOB FLOOD prodava£ dobytka
- Til: lin lfiT?
AL POWELL prodavaC ovd
DVOŘÁK COMMISSION CO
Ti'h'1'uniijle nWj piMe níun n olUríl# liťzoiJklailnou oilpovíď
Telefon: 80 607 — Room £17 Exchange Bldg — 80 Omaha
Bulhaři v Macedonii
desertují ve velkém
liondýn 11 řervenee — Deser
ce z bulharské armády na maee
donnké front ř se zvvíují zuaěně
dle informaee kterou zinkal koř
řespondent éasopísu Timen 7 fran
couzského hlavního stariu Vsi-ehni-
deserteťi prohlašují žo pn
míry v Bulharsku staly se nosne
siteluýmí a že nadřje na koneční3
vílézství zmizela Neposlušnost ve
vojStfi se zvyšuje a eetné jednot
ky v ponlcdní dobř odepřely vy
hovřti rozkazům k provedf-ní ú(o
ku Ponorkové nebezpečí v Stře
dozemním rnoíi se zmenšuje dl
prohlášení tohoto korresponden
Plukovník Hurbaň
jede do Ameriky
Londýn 12 ěervenee — Zprá
va z Tokia udává že plukovník
Vladimír Hurban (syn (dávného
slovenského básníka Kvetozara
Ilarbana Vajaníkého) čden Oe
skoslovenské Národní Rady j-nž
do jmenovaného města přijel z
VladivoHtoku odebere k co nej
dříve do Spojených Států aby
pojednal o fdtuaci v Sibiři a vlá
dou ve Washingtoné plukovník
Hurban sdělil korrespondntu že
zmocnění Ke Vladivostoku ísko
i!ovens'kým vojskem bylo neod
vratným důsledkem iieopodstatn??
ných útoku" ' bolševiků a zloyol
nýeii pokusů tfehto poskytnouti
pomoc ríikousko-ijřméekým vy
zbrojoným zajateňm aby zamezi
li Čechoslovákům v postupn na
Vládívóstok' Plukovník Hurban
nda? poíet Čechoslováků na 80
000 "z níebž asi 15000 nafézá
vé Vladivostoku PlnkoTOÍk po
važuje ža nutné získání kontroly
nad trans-sibiřřkoii : Weznief od
Volhy až k Tadivosfoku ná nur
ciioit jiobu AÍ:fomoc od pojn
ců bude- získína aflebo zodfvM-
Tíio iriaimiji si i n tctn'ni -lhn iu i nowii jiřinU 0 m to vlastním
HOTEL "PRAHA"
který jet ťijlní ziifiui vvjii'v£)L x iím iiítťiúm taHviúm vkuioé
liorovAn 3 kilo kriijdiií4 znvitnvsi in-t tnnhy -nulvuou nyní rCuhini nh
pkiliu 11 pnhoillí tn' nejlcpil t'hiitn:'i jMI-i ]'rnv6 ickř kuchvnř v?ly
víís uspokojí O pHrfů nifMmVh i vriikoviiíi-k krajním uctivé }íu{i
JOSEF PIVOŇKA
Roh 13 a Wílliam iil
i ' OMAHA NEBRA8KA
Cl
velkolepý nápoj na- uhašení žízně
I Jest zdravý a osvěžující
I Jisté se ptejte po "Fremo" kdy-1
i koliv máte žízeň Vyráběné
a láhvované
Fremont Beverage Co
Fremonť Neb
i Šikmý cypryšový cribblng - 4 5 nebo 6 palců
My w upravujeme" vlastní ááš cýpHíový čijbbiug takovÝm fp&ahfm
že' když jest boto v-je' tómřř plaj pulec tlouSTky Na prvém hiítý f'ilo
C" "it 1 cypřišová írncovka jest přes jeden pntoc tlouSťky My t nf
aliřiVrp jen tolik ná Jjettuř stran jpb- m yíbknf blnjlký puvreb tby
jřílř ffoiiht #km) hhIho -tliintípii'! éiú tííyljpž if 'pt vyrovnalo 'y
prifi nu criVibiúg5 Je to jedno z m!jtrKJi)ivčj&ícb a nejpevaéjMťb' a 'při
tom nijlcpříi!h prkes ku přibíjřnJ jžtOj fce t'rp5típne
Xwbť jistí s námř pofítSté na materiál prd cornerib pakli jste v
trhu pro néwo toliotpjdruhu lUiKumřjtc že my utóvřinio cenu rtodávkou
nu iiájMiHí vitái EtauiAi -'"
Z C HAFER LUMBER COMPANY Council Bluffs Iowa
i HOSPODÁRNOST ŠETRNOST &
I ' "PODÁTE POMOCNÉ RUKY? s
Vláia -Spoj Států '%
= žádá provádění r ' =
HOSPODÁRNOSTI a ŠETRNOSTI
S ' ' všemi osobami ve všech věcích " "}==
H ' Vyhovění této žádosti jest důkazem §3
VLASTENECTVÍ ' a5 LOYALITY
S šetřením a kupováním ~
S3
WSS
WAR SAY1NGS STAMPS
1S8UED BY THE
UNITED STATES
GOVERNMENT
=3
SP ST VÁL ÚSPORNÝCH ZNÁMEK
pomůžete sobe a své zemi ~
V:::PqM02ETE7 ""
Zeptejte se svého duchovního správce s
kazatele postmistřá přeásedý svého spolku =
nebo klubu poštovního poslíčka nebo kte- §
réhokoli bankéře" r - s
ONI VÁM SDÉLI JAK! 1
VLASTENECTVÍ : LOYALITA
IIÍIIIHIlIllltillillllllllllllllllllllllllllllillílll
r
nk Vlátfa křížena Ahit-twké a ja
podhká r4ntíiny červwílťi kříže
byly sorganÍHOvány xs Knažnou
žádost y8íH£í Žpiíra í -l5íHína
dořli píes AnjhJerodam bdžlila
fa řp?koskvéĎskA vojska zmocni
la mí fcyzrHnpa MowHlirrm v oblá-
Rufvfcu které dobyto bylí v minti
lýcb dnech jinrvjtji síry Aí-akoslo-renílíýnji
' t 'i i
Manžpjka: "VWÍI Maitine už
f rVfdlWCi y viflřt le patřím o
'yrten k druhyipu"
"ti řeky VolKa! WXttňLtíliM Uh-ltZZtt jín U 'Já hmim
niLxjN'tníffimdua-V-tťť jak 4000 j H--ri'j rítny g ty uA:lir
mil od Nikolajevhka v asijskíralvý "
