ťrana 74
POKROK DNE 19 ČERVNA 1918
POKROK
PUBLISHING VO
vydává
" POKROK ZÁPADU
a místní vydáni
v Crete pro Salině okres Ncbraska v
Bchuylor a Clarkson pro okres Colfax
Ncbraska ve Wilaon Kas pro stát
KsnBasj v Cedar Rapids la pro etát
lonu v St Paul a Minneapolis Minn
pro stát Minnesotu a v Tyndall 8 D
pro státy Bouth a North Dakotu
Předplatní:
Pro Spojené Státy $200 Pro Kanadu
$260 Do Evropy $300 ročně
Zásilky peněžní dějtež se pomoci pe
něžních poukázek (Money Ordors) ex
přesáních poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bánk
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamajete li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí býti služné psané
bez úmyslu někoho osobně poškoditi a
podepsány plným jménem ať ji ma
býti v redakci utajeno anebo s dopi
sem uveřejněno
DĚLENÍ O KOŘIST BÝVÁ
VŽDY CHOULOSTIVÉ
"Když zlodějové se neshodnou
poctiví lidé přicházejí k svému
A proto velmoci z Entente mohou
jenom těžiti ze svárlivosti která
vznikla mezi německým kaisrem
a jeho spojenci Jako obyčejně
děje se mezi lupiči předmět spo
ru jest dělení se o kořist již do
byli a kterou teprvé hodlají do
byti majíce vítězství v nynějším
hoji již jako zajištěné také v
tomto sporu jeví se nálada nejsil
nějšího ponechati si lví podíl a
společníkům poskytnout! pouhé
drobty To také kalser v plném
slova sniyslu dělá a chce ještě u
činiti a za žádné periody válečné
odpor ostatních centrálních vel
mocí proti jeho diktátorským a
despotickým methodáin nebyl tak
pronikavý jako v přítomné době
Již od leta 1915 když Francie
a Velká Britanie vyvolaly popr
vé poplach po celé německé říši
organisováuím plánu v Paříži
jenž má za účel boykot teuton
ského obchodu a industrií a vy
loučení německé lodní dopravy i
nákladu ze všech spojeneckých
přístavů po zavedení míru kaiser
'a jeho nejsehopnější státníci a a
genti snažili se vyvolati neshody a
nedůvěru mezi spojenci s tím ú
myslem aby odvrátili tento hro
zící poválečný boykot Německa
Německo jest nade vší" pochyb
nost zkrachováno i dle výkazů
vlastních jeho fiskálních autorit
a kapitánů financí a industrie A
le ono přes to vydává miliony ve
snaze poštvati různé moci" z En
tente jednu proti druhé tak aby
zamezilo uskutečnění projektova
ného boykotu jeho obchodu a in
dustriím Tak dalece peníze vydané tím
to způsobem byly vydány marně
Národy z Entente jsou dnes sjed
noceny více než kdykoliv jindy
Jestliže existuje jakýsi nešvár
pak dlužno jej hledati v centrál
ních velmocích a byl mezi nimi
vyvolán ne nákladnou jakousi
propagandou a intrikou nýbrž
zcela a výhradně spory mezi ni
mi jež týkají se rozdělení nyněj
ší a očekávané kořisti ve východ
ní Evropě "
Snahy poslední děly se pomocí
uzavření úmluvy jež měla doká
zati že mezi monarchiemi císaře
Viléma a císaře Karla stává pev
nější přátelství než kdykoliv dri
ve Ale vládcové tito sami jedná
ním svým dokázali že podobná
úmluva nemá ceny papíru na
kterémž jest napsána — že jest
pouhým carem papíru
A mimo to jistý počet nejdůle
žitějších státníků jak ve Vídni
tak v Berlín? pospíšil si odmít
nouti jakoukoliv zodpovědnost za
podobnou úmluvu tak jak sesta
vena dokládajíce že jest to prá
ce vojenské junty jež vládne svr
chovaně v hlavním stanu císařově
Jest to úmluva která vyvolala ve
Jiké pobouření mezí všemi kdož
zabývají se obchodem a industrií
vkJťťální monarchii ' '"''
Dov&lěli' jsme se jak proti ní
protestují Češi a různá slovan
ská plemena v jižních provinciích
kdežto úmluva samotná zreduko
vala císaře Karla ve zjevného — -tjz$n
jat celý Habsburský red
ode dávna — vazala nohenzollern
ského '
Císař Karel přistižen při lži ve
spojení s dopisem jejž poslal bra
tra Své manželky princi Sixtu
Bourbonskému bál se o svou ko
runu a 'pokládal sebe za ohrože
ného ztrátou trůnu Místo aby se
obrátil ku svému lidu proti kaise-
rovi aby jej chránil proti každé
mu útisku se strany Německa dal
přednost požádání Viléma o o
cliranu proti vlastnímu lidu ná
sledkem čehož upadl právě v ta
kové opovržení v Berlíně jako ve
Vídni a učinil se směšným poli
tování hodným monarchou před
celým světem
Když králové bavorský a saský
dověděli se že císař Karel byl po
volán dó hlavního stanu kaisero
va pokládali událost tu za jistou
že císařové se sešli aby se dělili
o kořist v útvoru podmaněného
území na evropském východě Po
zlobeni že nebyli k poradě pozvá
ni přišli do hlavního stanu císa
řova nepozváni dovolivše zároveň
poloúřednímu tisku v Mnichově a
v Drážďanech přinésti patrně in
spirované prohlášení v tom smy-
shi že Bavorsko ani Sasko spo
jenci Vilémovi nalézající se na
stejném stanovisku s ním a císa
řera Karlem nesmějí býti vyne
cháni z porad týkajících se bu
doucího rozdělení území podmaně
ného k jehož podmanění vojsko
jejich tak velice pomáhalo
Od té doby dověděli jsme se z
kabelových depeší přes Amstero
dam a Švýcarsko že větší část
sedmnácti nebo osmnácti vladařů
ostatních tvořících konfederaci
známou jako Německá říše při
spíšili si s podáním podobných ná
roků na podíl v kořisti a dovozo
vání že v pádu utvoření nových
monarchií práva členů dotyčných
dynastií na tyto trůnečky a trú
ný mají býti náležitě uvážena a
že oni sami mají míti též slovo
při- vybírání budoucích králů
A dále je zde sultán turecký
který sdílí nespokojenost svého li
du že zůstává stále zbavena pru
du že zůstává stále zbaven pru
předmčsťí Adrianopole v kterém
nalézá se železniční stanice dráhy
Grand Orient do Cařihradu Tu
recko zároveň požaduje jiné obě
ti territoriálního charakteru od
Bulharska jako náhradu za pří
stup k rozloze jíž toto nabylo od
té doby co Rumunsko pozbylo
veškerého území svého minulého
roku jižně od Dunaje Tyrci do
konce chtějí zpět i značnou část
Macedonie již nyní drží Bulhar
sko
Ferdinand Bulharský který mi
mochodem řečeno tituluje se nyní
carem a ne králem nechce ani sly
šet o přepuštění toho co nyní dr
ží Turecku Ve skutečnosti neči
ní aui nejmenší tajnosti s tím že
jest pevně rozhodnut zmocniti se
dříve nebo později držení Adria
nopole a nikdy nebude uspokojen
dokud neuskuteční své svrchova
né ambice býti korunován jako
car Velkého Balkánu v Cařihra-
dě
Jest obtížno za stávajících okol
ností smířit i anebo nějak urovna-
ti odporující si nároky Turecka
a Bulharska Karl von Helfe
rich Richard vou Kuhlman hra
bě Bernstorff ano i kaiser sám se
pokoušeli o to ale všichni bez ú-
spěcbu Turci kteří od sesutí se
ruské říše zmocnili se opět všech
pevností v Malé Asii jež dobylo
vojsko velkoknížete Mikuláše Ni
kolajeviče a jsou abychom tak ře
kli nafouknuti vítězstvím necítí
se nijak v poddá vajjcí se náladě
třeba ze ztratili Jerusalem rer
dinand naproti tomu když byl zí
skal vetší čát državy svého býva
lého spojence krále srbského a
svého hohenzollemského jmenov
ce krále Ferdinanda Rumunského
a kontroluje dráhu z Vídně do
Sťambuln která prochází novým
Bulharskem nechce ani slyšeti že
by přepustil něco sultánovi aniž
komukoliv jinému a jest arogant
nější a domýšlivější více než jin
dy Ve skutečnosti cítí se tak dů
ležitým jako král v kuželkách cí
sařových že když císař Karel a cí
sařovna Zita navštívili před Ča
sem Sofií na čeště db Cařihradu
nedal si ani tolik práce aby je
sám uvítal na železniční stanicí
jak vyžadovala etiketa leč poslal
dva své syny a své dcery by je
přijali "a doprovodili do paláce
Tento projev svrchovanosti nad
madým'' monarchou duální říše
vyvolal velký dojem nejen v sa
motném Balkáně ale í v Rakou
ska a Německu 'Tato nezdvoH-
lóst měla zjevně za úmysl založití
vť veřejné mysli faktum že Fer
dírasi zezí vjce prhcátkea z dí-
VRÁTILA SE Z FRONTY
')
J„
i_xJiir-Tr —
Oblečena v' stejnou niťormu
kterou nosila při konání povinno
stí na západní frontě a majíc v
rukou protiplynovou masku kte
ré používala v době nebezpečí ka
pitánka Ethcl Rentonová od Ar
mády Spásy vrátila se do Spoje
ných Států po devítiměsíčníin po
bytu na frontě ve Francii
by před desíti nebo patnácti ro
ky jež se marně snažilo získati
audienci u Františka Josefa ve
Vídni a u Mikuláše v Petrohra
dě jež posmíváno a neváženo by
lo v Berlíně — princem jenž ve
skutečnosti při jisté památné udá
losti zjevně políbil ruku sultána
Abdul Hamida v Cařihradě jako
hold vazala za východní Rumelii
Ferdinand dokázati chtěl svému
lidu že jest velkým a mocným
mónarehou s nímž musí býti je
dnáno jako se samotným kaise
rem Turci trpce si stěžují že v této
kontroversi jejich s Bulhary tito
poslední jsou protěžováni na ú
traty kaiserovy Ve skutečnosti
stanovisko hraběte Bornstorffa v
Cařihradě stalo se tak obtížným
následkem akce jeho vladaře v zá
ležitosti zmíněné že hrozí resig
nací Turci odvozují si ze sympathií
císaře Viléma k Ferdinandovi že
Bulharsku nejen bude dovoleno
po dosažení vítězství centrálních
spojenců podržeti si to co již má
ale že i další jeho výstřední pre
tense kteréž 'mohou býti jenom u-
spokojeny na útraty Porty budou
podporovány Německem Pouze
za tím účelem rakouský císař Ka
rel se svou manželkou odebral se
do Cařihradu v zájmu německého
císaře aby jnksi utišil rozčeřenou
hbldinu přáteiídtou Jedno je dneft
jisto — ze fotu přátelské styky
Ferdinanda Burharského s něme
ckým Vilémem nikdy nebyly in
timnější ne ny::l
To musí býti dobře na straně
entente chápáno zvláště u nás ve
Washingtone k(?y vyslance cara
Ferdinanda Štěpán Panarstov
dal do oběhu fantastickou histor
ku v lom smyslu že Bulharsko je
na tikot ti opustiti centrální velmo
ci aby mohlo osud svůj spojití s
entente On také dal do tisku a
mnohé časopisy americké to uve
řejnily jako věc "zajištěnou" že
Bulhaři vyjednávají důvěrně s
Krky od té doby co Venizelos se
ujal opět svého úřadu o obnove
ní Balkánské ligy které svého ča
su před svým osudným roztrže
ním zahnala Turky z Balkánu až
před brány samotného Cařihradu
Ve všech těchto a podobných ře
čech bulharského vyslance není
slova pravdy a Bulharsko chce
klamaíí svět jako jej klamalo od
své porážky v druhé Balkánské
válce Je pravdou sice že Venize
los pokoušel se o utvoření nové li
gy Balkánské — ale liga ta ma
býti utvořena bez Bulharska
DRUHÉ OBČANSKÉ LISTV
BUDOU VYDÁVÁNY
Chicagská Spravedlnost sdělu
je: Došlo nas nekoná dotazu
zdali u zdejších soudů jsou vydá-
vány druhé občanské listy í přístě
hovaleúmiž' jsou zařáděni jako
poddaní rakouské říše Dotazem u
klerka 'supertorňího soudu Marxe
jsme zjistili Že drahé listy budou
vydávány jsem přísluškíktlBí spu-
všem v seznamu spojenců ale přes
to vše Češi Poláci Slováci Jiho
slované a jiné slovanské národno
sti mohou obdržeti druhé občan
ské listy bez příliš velkého namá
hání Kdo je vlastníkem prvního
občanského listu a jest již dle zá
kona oprávněn ke druhému listu
musí si vyžádati u soudního kler
ka buď na obvodním nebo supe
riorního soudu tak zvanou apli
kací kde uvede že jest české ná
rodnosti a tuto listinu odpřísáh
ne před úředníkem nebo notářem
Takto vyplněná přísežní výpověď
bude zaslána do Washingtonu
kde se zjistí pravdivost udání ža
datele a týž se múze okamžitě do
stavit v průvodu dvou svědků a
požádati o druhý občanský list — -Ti
co již zažádali o druhé občap
ské listy a následkem války byli
zdrženi mohou taktéž požádat o
onu listinu tuto vyplnit a ta jako
druhé bude poslána do Washing
tonu
Ž OBORU ZDRAVOTNICTVÍ
USNÍ KATARRH
Píše Dr J J Warta
FRANTIŠEK JOSEF
CHTĚL VÁLKU
Císař rakouský František Josef
pravil jednomu ze svých důvěrní
kň v květnu roku 1914 že evrop
ská válka je nevyhnutelnou a že
jedme touto může byt i smlouva
Bukurešťská změněna tak abv
rozřešila otázku balkánskou Tato
konversace měla průběh měsíc
před zavražděním arcivévody ra-
- ti
kouského Františka Ferdinanda a
jeho manželky Vychází nyní na
jevo z vypravovaní amerického
vyslance v Cařihradě p M Mor-
genthaua jemuž byla vypravová
na markýzem Palavicinim s nímž
císař mluvil Pan Morrenthan
vypráví tuto historii ve World s
W ork Píše :
"Rakouský velevyslanec hra
bě Palavicini rovněž doznal že
centrální velmoci Uspíšily válku
Dne 18 srpna v den narozenin
Františka- Josefa učinil jsem na
vyslanectví obvyklou úřední gra-
tulační návštěvu Zcela přirozeně
rozhovor stočil se na císaře kterv
v ten den překročil 84 rok Pala
vicini mluvil o něm s chloubou a
obdivem Vypravoval mi jak jas
nou mysl a bystré mínění má cí
sař jak dobře rozumí zahraničním
otázkám a jak vše sám zkoumá
Aby učinil jasným jak má cí
sař všechno v ruce vzal za pří
klad válku V květnu téhož roku
měl konferenci s císařem ve Víd
ni Tehdy vypravoval mi Palavi
cini císař mí řekl že evropská
válka jest nevyhnutelná Centrál
ní velmoci rozhodně neuznávají
mír Bukurešťský za definitivní
rozřešení balkánské otázky a jen
všeobecná válka pravil dále cí
sař může definitivně tuto otázku
rozřešiti Smlouva Bukurešťská
byla uzavřena na konci druhé vál
ky balkánské Touto smlouvou
bylo rozděleno evropské Turecko
az na malý pruh území a Caři-
hrad mezi balkánské národy vět
šinou Srby a Reky
Tato smlouva posílila Srbsko
velice Dodala tolik ku prame
nům Srbska že Rakousko bálo se
že jsou tu položeny základy k pří
štímu státu který může vzrůst do
takové moci žc ohrozí zájmy jeho
a bude s to klásti odpor jeho roz
voji a rozšíření
Rakousko má v Bosně Herce
govině a Dalmácii pod svým jhem
mnoho srbského obyvatelstva —
Tito Srbové přejí si více než vše
chno jiné aby byli spojeni sc svo
jí zemí
Mimo to vřeiičinecké plány —
vzhledem k východu požadovaly
zničení Srbska jako samostatného
národa protože pokud bylo samo
statné zahrazovalo Němcům cestu
do Cařihradu a Asie Rakušané
a Němci čekali že v balkánské
válce bude zničeno Srbsko jako
samostatná země — že turecká
vojska zničí 'armádu krále Petra
Ale výsledek byl zcela jiný Srb
sko vyšlo z této války daleko sil
nější a stálo jako nezdolná hráz
proti přívalu Němců Většina dě
jepisců souhlasí v tom že smlou
va v Bukurešti učinila tuto vál
ku nevyhnutelnou
To bylo míněním i Františka
Josefa jak svědčí o tom Palavici-
ífi Audience na které tato roz
mluva se vedla byla konána v
květnu více než měsíc před za
vražděním arcivévody Františka
Ferdinanda ' ' -'
Je jisto tedy že by vílka přišla
i kdyby nebylo vraždy sarajév
ké že tatovudálost sloužila jeu k
tomu aoy mely centrální velmoci
záminku k podniku jenž byl tne-
2i nimx jii umluven
Velké procento ohluchnutí u do
siélých je zavinováno katarrhem
který nejdříve postihne nos po té
hrdlo a rozšíří se posléze ai na uši
Nejedná-li sc o případ příliš za
staralý anebo chronický může bý
ti pomoženo zakročí-H se záhy
Lidé "trpící katarrhem v uších
pravidelně pociťují po každém na
stydnutí jakoby uši byly něčím za
klíněny nedoslýchají a téměř vždy
mají hučení v uších anebo hlavě
podobající se zvukům unikající
páry proudící vody pískání a po
dobně 7j počátku nesnáze tyto po
minou biuf za krátkou dobu anebo
za několik dní ale po novém na
sf uzení nesnáz se opakuje
To jsou výstražné příznaky kte
ré by lidé neměli nechati bez po
všimnutí Pronedbáme-li takové
případy nepřikročíme-li ihned k
jich léčení nesnáze mohou býti
značně větší později Nesnlímc se
domýšlet žc jedná st o věc nepa
trnou anebo příznak dočasný
Vždy v takovém případě měli í
chom sc poraditi se zkušeným (
kařem abychom nepřiiili o sh
úplně
Nesnáz tato zřídka jenom po
ná v uchu nýbrž rozšiřuje ic
nosu a hrdla Ti kdož mají k
iai i li v iiwnu iwu vu mvv j
ně trpí více po nastuzení a nu
hýni sc zdá že jsou nastydlýA
nepřetržitě Různé mohou býl
příčiny' kntarrhu Mohou to byl
různé vzrůsty v nose anebo hrdlí
jako adenoidy polypy kostiK
o a 1 T T — - 11 - '
vzrůsty a pou usni imoonu icm
ři pravidelně přihlížejí k nosu
hrdlu aby zjistili nesnáze uší
Jak s vrchu podotčeno nesnúzíi
těmto dlužno věnovati okamžitor
pozornost jakmile se hořejší pří
znaky objeví Nevěnuje-li se vě
ci pozornost a nesnáz dostane se
do chronického stavu a dlouho tr
vá pak jakékoliv léčení je schop
no jenom málo pomoci Uši samot
né poněvadž jsou vsazeny do kostí
a jsou malé jc těžko léčiti Má-li
se dostati lék do ucha jc nutno jej
dostati skrze nos do ucha různými
přístroji
(Pokračování)
NEJVÉTŠl A NEJMENŠÍ
VÉCT VE VÁLCE
Billiony Wo armádu ale jenom
desák nebo čtvrťák pro jednoho
vojína Poštovní úsporné znám
ky vyhrají válku aneb pomohou
ji vyhrát
President jedné z největších
bank se vyjádřil žc zvykl počí
tat do milliouň ale lěžko pocho
puje počty do billioriň Může si
učiniti představu jakou továrnu
loď dům nebo hotel by postavil
za million ale nviuůže si utvořiti
představu co by mohl postavit za
jeden billion
Než bude ukončen rok 15)18 —
výdaje s válkou dostoupí na 200
milionu dollarů Všechno zlato
které až dosud bylo vytěženo od
haduje se na patnáct billinnú K
poměru jak se zlato až dosud do
bývalo vzalo by to 400 roků vy
dobyti dosti zlata aby výdaje s
touto válkou se kryly Za obrov
skou tu sumu by se postavily nej-
vetsi domy na světě po obou stra
nách ulice která by spojovala mě
sto Nový York s Washingtonem
a ještě několik mil dále
Kdyby pravý Amerikán vlastnil
takové jmění dal by ho za svňi
život a ten život by obětoval pro
svou vlast Nic nám _ není jasněj
ší než že vítězství německého cí
saře by znamenalo konec americ
ké republiky Výsledkem němec
kého vítězství by bylo že by se A
meričané museli vpravit do něme
ckého života býti v jeho podruží
A pak bychom dostávali rozkazy
jako Němci zabíjet dítky bom
bardovat kostely a nemocnice po
tápět bez výstrahy lodě na moři
přestupovat zákony a smlouvy po
važovat za kus bezcenného hadru
Taková Amerika by se pak lišila
od zásad na kterých Washington
a Lincoln tuto republiku založili
a která se daleko liší od zásad ně
meckého císaře Američané ne
mají nic proti německému životu
v Německu Jsou jen proti tomu
aby jiné národy byly nuceny za
vádět život Němců aneb brát od
nich rozkazy Němci chtějí sem do
pravit jejich kulturu a Američa
né ji nechtějí přijmout "To jest
příčina naší války Belgie krvácí
poněvadž si oblíbila'ideu americ
ké války a za to byla surově na
padena Anglie a Francie bojují
aby se za Belgii pomstily Ame
rika se k nim připojila poněvadž
by raději zahynula než aby vidě-
la nespravedlnost vítězit Nebez
pečí je tak hrozué že jest žádán
každý muž žena i dítky aby še
třením pomáhali
Kdo poznal příčinu proč máme
šetřit zajisté bez odkladu tak u-
cini Nase výdaje s válkou v tom
to roce budou znamenat aby kaž
dý obyvatel každý den koupil je
dnu úspornou známku Američané
vydělají přes dollar denně a tu
díž kdyby každý ze své denní
mzdy koupil jednu známku nej
méně třikrát tolik by mu zbývalo
Kterým Amerióinům z výdělku
přebývá a úsporné známky neku
pují nejsou věrni vlastenci a ne
mohou míti pokojnou myšlenku
'Oblek amerického vojína v ro
ce má cenu kol % 100 Za $50 opa
tři se pro jednoho vojína všeeb
známky než očekávat iiásleTÍKy
když tak neučiníme Výdaje na
válku v Rusku byly menší nežli v
Anglii a Francii ale tlnes není žá
dné Rusko a ve válce více Rusu
padlo než jiných národů
Říká se o generálu Shcridanovi
že se vždy vrhnul lo boje s tou
myšlenkou raději padnout nežli
prohrát Američane si maji dnes
též uvědomit že musí přinášeti
oběti anebo zemřít
Naši synové ve Francii maií tu
samou myšlenku jako ShPridan
Angličane a Francouzi myšlenku
tu stale provádí Deset millionťl
Američanů se přihlásilo k vojsku
Sedmnáct rmllionů zakoupilo bou
dy Svobody a poštovní válečné
známky máme kupovat každý
Za doby občanské války vláda
sehnala za rok 1 800000000 Tv
bylo v té době něco velikého NaT
celou tu válku sc vláda vydluži-
la osm billionů -
Dluh Anglie za tři roky válkv
dostoupil čtyřiceti billionů z kte-
rých za první dva roky Amerika
hodně získala
Na 28 červen jest určen den
kdy máme každý kupovat znám
ky jak nejvíce možno aby se zí-
1 -
sKaiy peníze suroviny prače a
iaa uuui-iiiu Kiai iemi Kieri za
nás bojují a zmírají— E A "Brad-
ford
PŘÍLIŠ KRÁTKÝ KŮŇ
Jistý pařížský umělec chtěl se
zúčastniti slavnosti v Lougchamp
a nemaje kočáru chtěl vypůjejti y
koně Právě když složil závdaveK
v půjčovně koní a šel domů setkal
se s přítclcni jenž inu nabídl mí
sto ve svém kočáře
"Skoda že jsem to nevěděl před
půl hodinou !'' zvolal umělec "Bvl
bych ušetřil závdavek mi
nyní jistě nevrátí!"
"Oh to by bylo" řekl přítel
"Pojď k půjčovateli! Uvidíš jak
rád ti peníze vrátí!"
Sli tedy á přítel žádal aby jim
byl ukázán kůfi kterého umělce
měl na odpflldne najatého j
"Ach co tě napadá?" zvolal
přítel když spatřil koně "Ten je
příliš krátký! Ty a já se na něm
spvříliipni ua rt„ T!: „í ::í
~ „t iv HUlIil uvili llů
místa "
"Cože! Vy chcete jeti tři-
jednom koni?" zvolal obchodník
zděšené "Oh pánové já si ne
dáni koně strhatí J Z toho obcho
du nebude nic' Zde máte Tiáňe
váš závdavek Toroučím se vámi"
Němci zÍBkali většinu nukáio
válečného vypravení
Sau Francisco Cal 12 Června
— Většina střeliva jež nalézala se
v rukou Rusů v době revoluce
byla buď ukořistěna Němci anebo
prodána jim ruskými vojáky dle
prohlášení Johna W HohI zprn
vyrabitele střeliva v Nižním Nov-
gorocie který sem pravé přijel
uoelzer prohlásil že spojenci
měli zokrociti v Rusko a
řádění NemVft nřírr
Japonci prý nikdy nestanou
spojenci Německa
Londýn li června — Většina
japonského iiářoda nevěří Že by
i: i w i '
jupoiisKo a eni'CKo mnnly so
přijel U
)jcnel y
a učiniti
ny válečné potřeby Mnoho rodin státi spojenci po přítomni válce
v směnce muže Kupováním zna- praví Kabeiogram od organisaee
mek jednoho vojína vydržet — (novinářů v Tokiu časopisu Daily
Přijb tlíul to laíinřji kupovatiTelgraph