Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, May 29, 1918, Page 8, Image 16

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    f
v '1
WtHiariftťilémiilTnllOIlM J
Rlmna 8
TKROK
Amertknniflflční vydAtii
"'''-'llL-jr'-'!''-!' ! !- 1--!— 1-"'-JS?T
Amerikanisace neznamená zapřeni
rodu a zavrženi mateřského jazyka
t A MKKIKAX1SACK j
úkolem a jako na kaz
velkým' vSťclniK to co Ameriku chce a o
mi ji- co pracovala tm desítiletí máme v
nou velkou ven pohlíží so ua ni s! malíčku a jakékoliv dalín poučeni
různých stanovisek a en nejrůzně-!pfo nás v těch věcech je čirou zby
jí je vyklulána Jsou luh' hlav
ně takoví kteří nikdy nevzali si
práci aby rozumní a spravedlivě
tečností Kdj bychom vycházeli z
takového předpokladu klamali
byehom sami sebe a klamali bv-
posoudili hodnoty přistěhovalců! chom jiné neboť takové prolitá
natož aby uvažovali o jejich ná-íiení bylo by s pravdou na slíru
rodním vědomí a ideálech viste je
jích vlastních kteří představují si
iimerikanisaei jako nějaký obrovi
tý přerod 'v kterém je nutno za
poinenouti nejenom na řeč mateř
skou ale na vse to dobré eo jntí
stěhovalci přivezli si z rodných ze
iní iiení-H to přímo střiženo no-
Je v ná Ceších snad větší po
chopení pro americké ideály než
u národů jiných poněvadž jore
odkojeni na lás-e ku svobodě a
spravedlnosti a milujenie velký
ideál pro útisk který jsme zaku
sili nicméně v mnohých přípa
dech musíme se íeíte luit mnohé
I it ri
dle americké Šablony N'a štěstí ehňpat a dle toho posuzovat a po
netvoří tito lidé větJinu a je vel-J případě dle toho se řídit '
hii veisuia rozsaiuyeti ameriehveii
lidi kfen in-Miililasi s ti-uu kdož
z velké myšlfiiky anierinnisaec
myšlenky v jádře dobré a pro ka
ždého v i-iině narozeného élověka
prospěšné chtějí uěiniti škodlivou
flírita"i prut i vš-nui eo má nádech
jiné zciiiě poéílaje v to rioji7yě
ný tisk Jmoi tolmďto zarytí ne
přátelé přistěliovalc-iví a ěiuí to
vědomě anebo lidé nedostateěně
o hodnotách pritéhovaleň iiiťm-
mnvení kteří činí to z pošetilosti
Všichni uznáváme svatou povin
nost státi se dobrými Američany
a zvláště v této těžké době veliké
zkoušky přinést i zemi nejenom ve
škeré oběti jež přinést i můžeme
ale i zpeěetiti věrnost k ideálům
Spojených Státu vlastními životy
na bojištích Uznáváme že je nut
no aby pravé" a éisté americké
vlastenectví ovládlo naiv srdce a
v di'iledku folio osudy této země
považovali jsme :a osudy svoje
nicméně tavíme se proti tomu a
by brán byl nám nás tisk a aby
pod různými nu pohled neškodný
lni píedstírkanii bráno bylo nám
právo pěstovali mateřský jazyk a
poň takovým způsobem jakvm
jsme jej mezi sebou udržovali
mládež naši jemu nřiuéovnli
K- upokojení těch kdož rádi vi
dí všechno v barvách ncjěerořj
šíeh připomínáme že takové zpro
nevěření rodu a řeči není vyžado
Lm ani vládním amcrikíuiisaé
ním programem ani ěímkoliv ji
ným jak nejlépe je jasno ze vše
bo toho co až doposud zodpověd
ní ěinitelé v tomto hnutí učinili
A je-li třeba podepřít i toto tvrzení
příkladem pádným pak možno je
nom připomenouti slova velkého
našeho presidenta Woodrow Wil
::ona kteiý prohlásil že není tře
ba zapomenouti jazyk a staré tra
dice aby člověk stal se dobrým
Američanem ale je třeba vsaditi
hluboko do srdcí ideály velké této
země a jimi se spravovati ve Tsem
jeuuaui a pusoneni a takovv ten
— af kdekoliv jeho kolébka stá
la ajakoukoliv řeěí vyjadřuje ci
ty svoje — dobrým Američanem
může se zváti A tyto náhledv s
PRESIDENT WQGDROW WiLSON
Je-li úkolem amerikanisace pře
devším příměti přistěhovalce bv
a : st au se americkými obeanv a ta
kovými se st a vše pracovali pro
rozkvět země okresu města osa
dy a koutku v němž žijí kdo mři
ze v tom suatřovati oro nás eoko-
li v neprospěšného? Žádá-li se a-
b(lioar poznaii s-oustavn správv
této země její historii její ideá
ly l''jí způsoby a její zvyky ne
kvne nimi i tíilirt iíTii!r m-ijncli f
iíáiue-li přiuéiti s( anirlickému
jazyku abychom tyto ideály lépe
chápali se způsoby a zvvky amc
rického života se lépe seznámili a
iee ellopul vjBoijvau UU
ležité povinnosti občanů jako spo
lupodílníkú na správě země státu
okresu' a obee žádá se něco eo
prospívalo by jiným a nikoli nám
samotným T Je přece íenom na bí
fedni že všechno to potřebujeme
jen k svému vlastnímu prospěchu
aby snadněji se nám žilo bychom
byli šťastnějšími a sebestačnější-
mi
presidentem Wilsonem sdílejí
všiehni zodpovědní činitelé v této
zeíni a vyskythou-li se kdekoliv
přestřelky pak dlužno je přičísti
na účet nepochopení velké této
myšlenky' a neznalosti poměrů
skutečných Ale kde není pře
střelků? Kde není lidí' kdož vel
ké věci používají k popohnání
svých málo moudrých zámyslů? —
Kažrjá společnost lidská musí s ni
mi počítati a stejné musí s nimi
být i počítáno i v této práci Nic
méně jak už -ýíe řečeno nejed
ná se o nějaký všeobecný a vše
strhující proud nýbrž jde o pří
klady ojedinělé
Jsou mnozí mezi námi kdož na
mítnou že pro ÍVcbr žádné ame
rikanisace není třeba ti že osvěd
čili svoji věrnost k vládě Spoje
ných Států a své adoptované vla
sti při každé příležitosti a v mno
hých případech ukázali větší po
chopení pro osudy této země než
samotní domorodci Bude i mno
ho takových kdož budou míti pro
tnto amerikaimačiií práci pohrdá
ní pro stejné příčiny pro jaké ně
kteří nepřátelé přistěhovalců vě
domí i nevědomí budou snažili se
vymýtili u přistěhovalců každou
vzpomínku na starou vlast Iíu
don to takoví lidé kteří velké ti
to myšlenky náležité nepochopí
My dobře víme že o loyá!noti
řfďéhn živlu v této zemi nikdo
nc-jmí a nemůže pochybovat! stej
né jako ne o naší oddaností k o
sud um této země ale neodvažova
li bychom se říéj že Žádné ameri
kanisace pro iiáj není třeba že
V uki ovšem není třeba probou-
zetl vědomí spoluzoclDovédnosti
na osudech této země a utvrzova
li loyálnost neboř prokázali jme
nejenom pri náboru dobrovolníku
po vyblá'ení válkv stejně jako pří
všech ostatních příležitostech kdy
vydána byla výzva o pomoc že
chápeme plně svoje zodpovědno
sti přece však t4 účelnosti ameri-
kanisační práce se odííkati nemů
žeme poněvadž mnohým z nás
značně prospěje
Poznali isme prřvé v průběhu
tělo války kdy sbíraly se rizné
záznamy jaké mezí krajany naši-
ttli ie malí nochonení nro HAIríí
tost píiobcení Žasli jsme často j kterak nevyjímaje
nad tím jal mnoho lidí dlouhá a
dlouhá léta zde usazených zane
dbali přilržitost k získání občan
ský V lislti a jak velké množství
jich do dnešního dne má za to že
to vlastně nestojí ani za tu náma
hu jakkoliv nepomýšlejí na pře
stěhováni se zpět za oceán n trva
le tu chtějí zakotvili 1'oznnli
jsme z malého zájmu českých vo
ličů o důležité volby často dotý
kající se přímo hlahol)} tu každé
ho z nás jaké je malé pochopení
pro občanské povinnosti a jak má
lo se ví o ccech důležitosti všeo
becné A mohli byehom vyjme
novali sta a sta případu jiných
které svědčily "o lhostejnosti 1 vě
cem které dotýkají se přímo ka
ždého z nás
Seznámíme-li se s ústavou Spo
jených Států přijdeme k náhledu
že každý z nás je důležitou jed
notkou v organismu této velké ze
mě neboť spočívá na nás spolu
zodpovědnost za řízení veškerých
veřejných záležitosti I stava Spo
jených Států založena j1 na zása
dě že všechna moc pochází z lidu
a tento lid tvoří svou vlastní vlá
du aby spravovala zemi pro ně
ho starala se o jeho štěstí a bla-
linoyt a huela nad jeho zatmv —
Ovšem poznání tělo ústavy nemo
hlo by z nás ještě učinili vWran
ně informované občany je třeba j§
vřímati si všech záležitostí veřej- EE=
iiýeh národních státních i obec- £E
nich abychom náležitě chápali o ==
co při volbách se jedná a abvehom E=
mohli náležitě rozpoznali kde mě- 5E
li bychom přitločiti svým hlasem EE
na vážce volebního osudí Dopo- EE
sud mezi námi v tomto směru ne- ==
panují poměry které mohli by- EE
chom nnzvati ideálními a dokud EH
lakové poměrv mezi nái ii bndon =
potud bude nám třeba P'to ameri-lEE
kanisační práce již Jřela nábitéiE=
chápat j=E
Aby se přistěhovalec -- v na-jšS
šem případě Cech - -aun-rikani-lEJ
soval není naprosto třeba aby {EE
zapomněl svůj jazyk aby ztratil 'EE
porozumění pro naši hudbu ?pě-EE
vy literaturu a všechny jiné kul-lEE
turní snahy aby zapomněl na do-EE
líre naše zvyky které tvoří vý-jEE
znaeiie rysy naší povahy a aby
nečetl české časopisy ba naopak
kdyby tak pojímal tyti nmerika
nisační snahy pochopil bv ie ven
koncem šnatně a sut víi liv c cm!
dobrým Amefičam-ui Vždyť ten
náš krásný a libozvnčnv inzvk
mateřský je něeo s čím rozloučili
bychom se nedovedli a také sot
va komukoliv jakkoliv mocnému
oy se podařilo přiměli nás aby-i
ehom se rozloučili Pro teil útisk
jakému nyi vydán naucilj jsme:'
si jej vážiti a právě pro ten útisk!
pochopili jsme vejkou cenu svobo-í
dy a všech těch krásnili
kých ideálů A kdybychom řekli!
že ten náš jazyk je naší první lá-
skou od které jsme iinveh tak í
žárnýeh a tak vášnivě upřímných i
neměli byli bychom blízko k pra-
vde jakkoliv bychom skutečnost
na vlas nevyznačili
Ale takové věci není v amerika
nisačním programu a rozumní n
rozšafní Američané na nás to ne
žádají jakkoliv mnozí vycházejí
z předpokladu že bychom vždv
všude měli dávati přednost anprli
ekému jazyku -Jedním z americ-
kých ideálů je ochrana domova
na zásadě že domov ie každčhn
člověka hrad a v tomto domově
právě měli bychom tomu krásné
mu mateřskému jazyku zajiiiti
pevné místo
Je však nutně třeba abvchoni
pochopili náležitě americký "ná
rodní život všechny ty jeho' slož
ky které stále zdají še nám cizí
poněvadž se nesnažíme do nich
vniknouti a poněvadž se jich vzda
lujeme To sloužilo bv nám jen
l-i r t
i i iisurejHl VKCCliriV fv liílKC
ideály měly by býti zapleteny do
fkaniva amerického národního ži
vota Své domovy zpósobv své
Im života svoje jednání a obco-
v-tiii s jinými měli bychom s sna-
žíti postavili na americkou úro
veň a učmíme-li tak pak iistě
zmizí jakékoliv předsudky a úcta
nam bude zvýšena A k tomu
rmi nnpomahati amerikanisace
kterou byelwun mohli nazvati ve
likou kampaní za účelem upozor
něni pristeiiovaleckcho živlu rml
prospěch přiobécní náležitého po
chopení občanství plného čhápíní
amerických ideálů a všestranného
uvědomění w povinností k sobé
rodině sousedství osadč obcí
státu a národu Mohou míli růz
ní lidé jiný výklad této snahy ale
v pravdě o nic jiného se nejedná
a to eo je účelem tukové arnerika-
lasaéiií práce poslouží přistěho
valeetvu jako celku nás z toho ní
AMERIKA NEJDŘÍVE V SRDCÍCH NAŠICH
M
JV
Ul
STATE
BM
J Jest nej větším peněžním ústavem západně od města Chicaga
fj Vlastněný občany českého původu a ovládaný úředníky té
hož původu
CJ Snažme se bytí Američany ve svých zvycích a ideálech v po
chopení politického zařízení jakož i ve financích a čerpejme
své vědomosti z amerických institucí a plňme svoje povinno
sti v plné míře bychom zachovali svoji a světovou demokracii
a náš vlastní krb
CJ Amerikanisování se jest nutností vlasteneckou povinností!
tf Každému krajanu jest věnována pozornost a pečlivá obsluha
a finanční rada udílena
ÍJ Za spokojenost ručíme a vklady jsou zaručené fondem vkla
datelů státu Nebraska
- - -
F C HORÁČEK předseda L M M1ELENZ kasír
JAK HORÁČEK místopředs EMIL KAVALEC výp kasír
!W7
AMERIKA NEJDŘÍVE V SRDCÍCH NAŠICH!
1 s
lllilllllíllllllllll
fyi t Trnyp7r 1 7T7i7rT f ritff
ififfirau
crnM III l-f-4 I I III I II II II i u _J MIMU
í MH - ui
_ L£f tK V
Vábivé toto průčelí obchodu ukazuje přednosti
Snadno V prayitelného
Průčelí Obchodu
Až budete připraveni ku přetvoření svého průčelí nebo posta
vení nové budovy nechte nás také počítat — Můžeme vám uči
nit některé dobré návrhy
Pittsburg Plate Olass C
11 a Howard ulice
FRANK W JUDSON řiditel
OMAHANEB
13
en
f
LÍ