ťStrana 'i
POKROK" DNE 24 DUBNA 1913
nu
POKROK
PUBLISHING CO
vydává
POKBOK ZArADU
a místní vydáni '
v Crete pro Salině okres Ncbraskaj ve
Schuylcr a Clarkson pro okres Colfax
Nebraska ve "vYilaon Kas pro stát
Knnsas v Cedar Rnpids la pro Bt&t
Iowu v St Taní a Minneapolis Mlnn
pro stát Minnesoto a v Tyndall 8 D
pro státy South a Xorth Dakotu
Předplatné:
Tro Spojené Státy $200 Pro Kanadu
$260 Do EvTopy 1300 ročně
Zásilky peužžní díjtež se pomoci pe
nižních poukázek (Money Ordcrs) ex
pressnfeh poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Ozuamujeto-li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Popisy z kruhu čtenářstva uveřejní
me ochotné Musí býti sluSné psané
bez úmyslu někoho osobné poškoditi a
podepsány plným jménem ať již má
býti r redakcí utajeno anebo a dopi
sem uveřejněno
KONGRESNÍK C H SLOAN
O ČEŠÍCH A SLOVÁCÍCH
Kongresník Charles II Sloan z
Nebrasky v tlobě kdy kongres je
dnal o osnově zákona kterým měl
býti president Spojených Státu
splnomocněn vyjmouti jisté pod
dané Rakousko-Uherska a Něme
cka z klasifikace nepřátelských
cizinců a přiobčiti jisté členy ar
mády námořnictva a mariůáckýeh
sborů pronesl památnou řeč na o
branu loyality Čechů a Slováků
jejíž úplný text zaslán byl nám v
těchto dnech p A Dredlou z Cre
te Neb se žádostí o otištění O
chotně vyhovujeme této žádosti
projevujíce současně přání aby
krajané naši zachovali ve vděčné
paměti tuto službu kterou proká
zal našemu lidu jmenovaný kon
gresník a oplatili ji při příležito
sti svou podporou jakékoliv sna
hy p C II Sloana vysloveného
přítele českého lidu Pan Sloan
promluvil následovně :
Pane mluvčí doufám žc tento
dodatek bude přijat Učel této
předlohy je dobrý Domýšlím se
že dodatek anebo zákon samotný
měl by býti liberálnějším než jak
je nyní vytištěn v této osnově —
Mám za to že když cizozemce
sám přijde a dobrovolně vstoupí
do služeb armády Spojených Stá
tů anebo námořnictva nebo když
vláda Spojených Států odvede a
zařadí jej sama do armády anebo
námořnictva v důsledku této sku
tečnosti měl by se stáli občanem
Spojených Států Raději bych
měl závazek žc stane se podporo
vatelem naší vlády dávaje v sáz
ku svůj vlastní život než pouhý
slovní slib který často máme u
našich soudů kde muži prohlašu
jí svou věrnost této vládě zříka
jíce se věrnosti jiným vládám
Je mnoho cizozemců doposud
pouze obyvatel Spojených Států
kteří buďto dobrovolně vstoupili
do naší armády anebo utvořili ci
zinecké legie k boji po našcm bo
ku a našich přátel a proti IIo
hoiizollernům metle cívilissec a
společnému nepříteli lidskosti
Tito prokázali se chrabrostí na
každé bitevní frontě v Evropě —
Mnozí z nich jsou Češi a Slováci
Přišli z té části říše rakouské
která jsouc pronásledována pod
Habsburky po staletí doposud u
držuje svěží duch národnosti tuž
by po neodvislosti plemennou hr
dost a lne k mateřskému jazyku
Čechy v průběhu teto války by
ly učiněny druhou ' Belgií s tím
pouzo rozdílem že mocnosti jež
mely chrániti je a jejích lid sta
ly se je olupující a pronásledující
mocí Jejich synové a dcery v
počta nňliionů přišli do Ameri
ky a vštípivše si ducha ameri
ekých institucí stali se nanejvýš
oddanými adoptované zemi Vá
žili si požehnání svobody a neod
vislosti zde toužíce h dychtivostí
po tomtéž požehnání pro svůj lid
v jeho horami ověnčené české do
movině ČV-lulm kteří nejsou pravidel
né přiobčetií nalézajícím sc nyní
v naší armádě hrozí další nebez
pečí mimo oněch rodilých anebo
priobeených Američani Kdyby
jim osudy válečné byly nepřízni
vými a oni byli dopadeni obud
ci'v kl urtv"- zrádcům )uui)
by přisouzen býti jim místo aby
jednáno bylo s nimi podle pravi
del civilisovaného válčení ačkoliv
muže býti řečeno že málo může
býti očekáváno podle pravidel a
nebo eitu civilisaee od domu
Habsburků anebo Hobenzollernů
kteří jsou schopni zvoliti si svatý
týden za periodu k utápění svých
protivníků v moři němcekc-ra-kouské
krvé Následovně udělil
bych každému vojínu americké
armády z plemene schopného zí
skati občanství toto dobrodiní
To učinil bych s toutéž důvěrou
a horlivostí s jakou bych zbavil
občanství ony lidi jakékoliv ná
rodnosti kteří po prohlášení vál
ky touto zemí odpírali konati svo
ji povinnost jak jasně je vyzna
čena konstitucí a národním záko
nem
Cituji následující z přesvědči
vého a zajímavého článku napsa
ného ctih Karlem Perglerem z
Iowy Článek je nadepsán "Má
Rakousko-Uhcrsk o existovati ! ' '
rraví mezi jiným:
"Češi žádají nyní úplnou ne
odvislost Již dne 14 listopadu
1915 český zahraniční výbor za
stupující Čecho-slováky vydal v
Paříži provolání žádajé neodvislý
česko-slovenský stát Během ne
dávného zasedání rakouského par
lamentu klub českých poslanců o
tevřeně se dožadoval neodvislosti
pro Čechy kterýžto nový stát má
zahrnouti též Slováky Češi žijí
cí ve Francii Anglii a Rusku bo
jují v armádách spojenců Byla
česko-slovenská armáda spolu
pracující s Rusy byla složena z
bývalých rakouských válečných
zajatců kteří vzdali se dobrovol
ně aby znovu mohli vstoupiti do
ruských řad a bojovati proti Ra
kousku pro neodvislost své rodné
země Krom toho česko-slovácká
brigáda byla jmenována jako
zvláště se vyznamenavší na ha
ličských bitevních polích
Malá skupina anglických paci
fistů a dobře smýšlejících ameri-
ekýek theoretikň kteří nechápou
že není žádného možného přiro
vnání mezi Spojenými Státy a
Rakousko-Uherskem dosud zdají
sp mít i za to žc posléze jmenova
ná říše může se stát i federálním
státemvTo mohlo být možné před
probuzením přítomného národní
ho ducha kdyby rakouští státní
ci bývali byli tak prozíravými a-
by si byli uvědomili že jediné za
chránění Rakouska je možno ble
dati v utvoření z něho unie svo
bodných národností Ale nyní je
příliš pozdě
Porovnání několika číslic pro
káže toto tvrzení Celkový počet
obyvatelstva říše je 52000000 —
28000000 v rakouské polovině
monarchie 22000000 v uherské
části a 2000000 v Bosně a Herce
govině Dle nejposlednějšího cen
su onoho z roku 1910 obyvatel
stvo Rakouska je rozděleno násle
dovně: Němců 9950225 Če
chů 6435983 Poláků 4967934:
Rusínú 3518854 Slovineů 1
252940 r Srbo-chorvatu 783334
Italů 768422 Němci ačkoliv ne
ní jich ani 10000000 kontrolují
osudy 18000000 příslušníků ne
německých národností V Uhrách
dle téhož censu nalézá se 10050-
575 Maďarů 39490:52 Rumunu 2
937435 Němců 1967979 Slová
ků 2939938 Srbo-cliorvatů a
472587 Rusínú Ovšem inusí bý
ti pamatováno že úřední census
je značně nepřesný a překrucuje
skutečnost ve prospěch Němců a
Maďarů Je malá pochybnost o
toín že v říši této nalézá se 8
000000 čecbú a téměř 3000000
Slováků V jakémkoliv případě
pak Němci a Maďaří dohromady
nepřevyšuji 20000000 a vládnou
32000000 Slovanů a Latinů kte
ří v teto válce jsou nuceni bojo
vati bitvy svých utlačovatelů"
Když stav války byl prohlášen
kongresem jake existující mezi
tímto národem a Německem u-
pozornil jsem dům zástupců na
pntezujíci případ Rakouska po
tJačovatele slabších národností
jako dostatečný k pojetí do naSí
válečné deklarace O osm měsíců
později válka Rakousko-Uhersku
byla prohlášena Důvěřují žc A
merika a spojenecké mocnosti
venčj uderívši v čas a v pravé do
bě Čechy zevnitř odpoví na o
tážkn iVrgltrovu prohlášením : —
"Rakousko jako ukrutná národní
děvečka Německa a pronásledova-
tf lká menších národností a slab
ších národu mstní existovat" —
Pak prohlášení neodvislosti praž
íkéhó válnébo "sněmu čekkých ze
mí ihromá zdiví iho se dne 6 led
ca 191? bude světové uznanou"
skutečností
Vhd několika roky v tmto do
ni? křitisoval jsem osnovu záko
na a zprávu poněvadž stěžovala
si do velkého počtu přistěhoval
ců přicházejících z Rakousku-U-
herska Tehdy jsem z části řekl:
"Mnoho tisíc z nich přišlo z
horami ověnčené provincie České
do mého státu a distriktu Přišli
aby pracovali naučili se něčemu
aby pokročili a stah se hodnými
občnny národa Přinesli si svou
schopnost pro farmařeni stejně
jako svoji hospodárnost Naše
bohatá země nevzdává větší cti za
hospodářskou práci než našim
českým farmářům Oni podporu
jí naše školy jejích mládež na
vštěvuje naše university jejich
synové slouží v našich armádách
Zřídili a udržují dobré domovy a
v úctě mají naše professe"
Události této velké světové vál
ky podněcovaly by mne abych
spíše rozšířil než cokoliv ubral z
toho co jsem tehdy prohlásil A
le dosti Dostatečná budiž to chvá
la Jsem přesvědčen že otcové
synové a bratří amerických Ce
chů majíce jednou obnovenu svo
ji národnost budou spravovati se
s moudrostí mírností liberálností
a svobodou (Potlesk) — Pře
klad z Congressional Recordu ze
dne 4 dubna 1918
(Poz red — Článek tento byl
již vysázen a připraven pro dne
šní číslo když došci nás od Česko
slovenské kanceláře z Washingto
nu překlad stejného projevu pod
ohlavením "Významná řeč pro
naši věc v kongresu'' Naše ti
sková kancelář přičiňujo k pře
kladu následující úvod: Právě
vyšel rekord kongresu Spojcuých
Států s významnou pro nás řečí
kongresníka Sloana z Nebrasky
přednesené v zasedání dne 4 bře
zna Není nezajíraavo že cituje
celý odstavec článku p Perglera
otištěného v The Yale Rcviev
známé vědecké publikaci univer
sity Yale Řeč kongresníka Sloa
na je jednou z nejlopších které
byly proneseny v kongresu Spo
jených Států v náš prospěch a po
slouží naší věci znamenité také
tím že bude rozeslána v mnoha
tisících výtiscích po Americe —
Kongrcsník Sloan promluvil u pří
ležitosti projednávání předlohy
jež má dát i presidentu- právo vy
jmoiiff některé národnosti z kla
sifikace nepřátelských cizinců a
uděliti nad to příslušníkům těch
to národností mezi nimiž jmeno
ván i náš národ česko-slovenský
aby se mohli státi za války obča
ny pokud slouží v armádě neb
loďstvu Spojených Států")
CO VLASTNĚ ZAVINILO
PÁD KERENSKÉHO
Rychle za sebou jdoucí událo
sti v ruské říši o nichž přicháze
ly zprávy před několika měsíci
vyvolaly jednak úžas a jednak
podivení poněvadž nebylo niče
ho známo z jejich zákulisí a ne
bylo možno zjlstiti jejich příči
ny Teprve nyní pomalu odhalo
vány jsou roušky z těchto záhad
Pozoruhodný článek o tom co by
lo vlastně příčinou pádu premié
ra Kereuského poslal moskevský
zpravodaj amerického tisku L
E Browne a uvádí řadu překva
pujících podrobností Jmenovaný
píše :
Dne 15 srpna 1917 členové po
selstva amerického Červeného kří
že súčasíuili se konference na
které Kercnský Savůxkov Nekra
sov a Skobelev diskutovali s nimi
podrobnosti "coup d etat" jímž
mělo býti provedeno sloučení sil
Kornilova a Kereuského Příštího
dne Kercnský Kornilov a ameri
cké poselstvo sešli se v Zimním
paláci a diskutovali dále plány
Všichni naléhali na rychlé prove
dení ježto útoky sovětu násled
kem potravinové situace a rovněž
mírová kampaň sovětu podkopá
valy rapidně posici jak Kereuské
ho tak spojenců v Rusku Keren
síly a spoluúčinkovati se Spojcný
sfly a spoluúsinkovati se Spojený
mi Státy Dohodli se čeliti potra
vinovc nesnázi ustanovením M
Vatolina potravinovým diktáto
rem Vafolin byl sibiřský pšenič
ný magnát jehož čarodějná pro'
zíravost a téměř nadlidská moe
organisační umožnily mu státi se
nejruocnějším jednotlivým lid
ským činitelem v hospodářském a
průmyslovém životě Kufckn vzdor
tomu že m narodil v selské cha
trčí Předběžná hospodářská dohoda
mtizi líuskem a Amerikou stáno
vila aby Hoover a jiní spojenečtí
potravinoví odborňH byli přivé
déni do konference Amerika mě
la vyvážeti do Ruska jisté potra-
by vt výměnu za platinu a jiné
kovy řepué semínko len a kůže
Kerensk& a Kornilov uvolili se
společně podepsati proklamaci v
toni smyslu zaručující ruskému
lidu permanentní dodávku potra
vin a užívající jména Ameriky—
Měli věsti bezohlednou válku pro
ti spekulátorům a použiti trestu
smrti kdyby bylo nutno Kercn
ský i Kornilov byli plni naděje
Kladli velikou váhu na nutnost
součinnosti Ameriky Vzdor nalé
havé nutnosti okamžité akce plán
zůstával neprovedený nž americ
ké poselstvo uvědomujíc si rapid
ně rostoucí moc sovětu poradilo
Kerenskému a Kornilovovi aby
se vzdali plánu nadobro Kercn
ský a Kornilov tvrdošíjně odmí
tali Pak přišel jejich pokus Ja
ko coup d etat bídnější fiasko ne
bylo nikdy spatřeno Všecko šlo
špatně Ale nezdar nebyl žádnou
záhadou Byl to sovět který zvě
děv o spiknutí vyskočil k činno
sti projeviv neočekávanou hloub
ku organisaee
Přes noc stala se moc sovětu či
nitelem stejné váhy jako moc pro
visorní vlády To nebylo náhodné
Bylo to vyvrcholení týdnů neú
navného a obratného vedení Spik
nutí Kornilova-Kerenského a pro
tispiknutí sovětu propukly souča
sně Námořníci v Kronštatu po
spíšili do Petrohradu pod tenkou
rouškou že chtějí chrániti Kcren
ského Námořníci obklíčili Zimní
palác drželi Kereuského doslov
ně v zajetí a přinutili ho podepsa
ti dekret denuncující Kornilova
jako protirevolucionáře linutí
bylo rozdrceno ve dvaceti čtyřech
hodinách Manévry sovětu ote
vřely novou fási v situaci která
odhalila nedostatek moci vlády
Kcrenského Učinily jasným ten
fakt že Kercnský vede socialisti
ckou vládu s mašinérií autokracie
a že tím způsobem staví na faleš
ných základech Celá socialistic
ká organisaee usilovala povalit!
Kereuského i Kornilova Na jedné
straně Kercnský mluvil starou
světovou politikou a diplomacií
spojenců na druhé straně vykři
koval nejradikálnější a nej vzruše
nější názory ruských inass Tyto
dvě věci se ncmísily — Opjmicí
byl sovět vedoucí revoluční so-
eialistiekou protiví léčnou propa
gandu Jeho formule "mír země
a chléb" byla sladkou hudbou ru
skému uchu jsouc právě tím co
ono přálo si slyšeti
Prohlášení Kereuského "Bude
me bojovati až do trpkého konce''
— nemělo vyhlídky Psychologic
ky argumenty sovětských agitá
torů uchvátily ruské massy Ruští
vojáci bojovali proti Německu
protože car tak nařídil Car byl
pryč Kde zde býf nějaký důvod
pro další bojování? Následkem to
ho formule sovětu "mír pro vo
jáky" apelovala k 15000000 vo
jáků "Žádné annekse a žádné
kontribuce" — to byla formule
tak často opakovaná žc byla ko
nečně přijata jako krásný princip
Vojáci pravili: "My máme svou
ves na Volze Jest dosti země pro
všechny Proč bychom měli bráti
Cařihrad! Nepatří nám a my ho
nepotřebujeme" Formule "země
sedlákům" appelovala na massy
Sovět řekl vojákům: "Revoluce
dala váni zemi jděte a vezměte si
ji" V duši vojáka byl neustále
přítomný strach že nepůjde-li do
mů bude moci býti přehlédnut
až země bude rozdílena Sovět vy
užil co nejvíce tohoto argumentu
Jako protějšek k heslu "země se
dlákům" bylo ztfe "industrie děl
níkům" Celkem sovět tak půso
bil na vojáky a sejké dělníky žc
všichni věřili že ježto car byl svr
žen neexistovala další potřeba ve
dení carovy války arovněž že vši
chni měli se těšiti ovoci revoluce
Logický západní duch shledal
snadným odpovědět! na toto kla
mné rozumování Massy západní
Lvropy chápaly že za vítěznými
německými bajonety číhá starý
pořádek pro Rusko sc &vými žalá
ři svou bídou a svou brutélností
Rozuměly že vítězství Německa
znamená návrat pozemkových ari
stokratů baronů a veJkokuížat—
Západní Evropa byla si plné vě
doma strašlivého německého ne
bezpečí demokratické kultuře —
Ale prostý ruský voják pouze ne
gramotný rusky mužjk oděný v
khaki aplikoval primitivní niko-Jív-
praktické zkoušky Rozumo
val: "Proč bychom rnřli bojovati
německým bratrem který j"st
nucen bojovati svým k uhrem prá
vě jako car přinutil nas bojovati?
My Jsme svrhli svého utláčoyate-
ie Řekneme jim jak se Iv prová-
di Om ávrbnoti svého kaisra a
pak budeme žiti žfastné vedle se
be — dva veliké národy teV-ící
Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ
CINK NA OKU A
OSLEPNUTÍ V STÁfil
Píše Dr J J Waxta
Všechny tyto příznaky jeví se
uvnitř oka a aby mohl je rozpo
znati okulista musí unhlédnouti
dovnitř zvláštním přístrojem ku
práci takové přizpůsobeným Jest
liže shledá že cink tvoří sc na o
ku nemůže raditi nic více než vy
čkávání Jenom v případech vy
skytnutí se činku na- obou očích
v téže době je operace možnou v
kterékolv době nicméně je lépe
vyčkati je-li to možno až tento
cink jak bychom tak řekli uzra
je —
Není žádného léku pokud jest
známo který měl by sílu odstra
niti cink na oku a jediným jistým
způsobem léčení je operace Neje
dná se ovšem o operaci obtížnou
jež ve svém průběhu spojena byla
by s bolestí a stejně také ne v do
bě následující jest však nutno u
vážiti že pacient obyčejně bývá
již letitý a následovně těžko k u
držení na lůžku jako mladší člo
věk Tu často se může řtáti že ne
trpělivostí touto dobře provedená
operace může býti pokažena
Pacienti nejsou uspáváni při té
lil 1JH'I IU1 JM U X u lit
cítí žádných zvláštních bolestí -
Snad atto domnělá nepatrnost o
neraco ie příčinou že mnozí star
ší lidé nemohou pochopiti proč by
meu stravní nějakou dobu na luz
ku v klidu a pokoji majíce oín'
oči 'v obvazech
V takových případech kdy o
peraee je provedena před uzráním
činku je odstranění zákalu spoje
no s většími obtížemi a vyžaduje
zároveň i delší doby Brejle v pří
padech činku pomoci nemohou a- (
ni i když jedná sc jenom o částeč
né zakalení zraku cinkem
Není vděčnějšího pacienta nad
toho který nabyl znovu svého do
brého zraku nicméně trpělivost s
jakou vyléčení dlužno vyčkávati
je věcí vzácnou u lidí překročiv
ších sedmdesátý rok svého věku
Je jim za těžko odporovali poku
šení lákající jc k stržení obvazů
anebo odstrčení jich k jeduú stra
ně po několika dnech aby pře
svědčili se jsou-li schopni viděti
a několik zákmitů světla může
poškoditi ne-li úplně zmařiti ve
škerou práci okulisty
plné svobodě"
Americké poselstvo se rozhodlo
že rychlá výchovná práce v měřít
ku daleko větším než jaká byla
kdy podniknuta jest nutná aby
ruským massám ukázala se mar
nost jejich snů Doufalo se žc Ně
mecko bude vystaveno Roentge
novým paprskům a že se ukáže
ruským massám že kdyby Něme
cko zvítězilo nová svoboda byla
by nahrazena obnovením starého
pořádku a rovněž že německé ví
tězství vrátilo by nabytou zemi
šlechtě Americké poselstvo rozho
dlo se že stará revoluční skupi
na vedená Mme Breškovskou —
"pramátí ruské revoluce" s Čaj
kovským a Lazarevcm je nejlep
ším prostředkem k vedení výchov
né kampaně Plán zamýšlel tisí
ce řečníků přednášejících v ar
mádě a ve vsích o nebezpečí Ně
mecka millíony pamfletů v pro
sté ruštině a srozumitelné nej-
prostšírau vesnickému písmákovi
návěští plakáty a barevné karto
ny rozvěšeny všude Tato výchov
ná kampaň měla býti odpovědí
na heslo sovětu "mír pro vojáka
země pro sedláka továrny dělní
kům a chléb pro všechny" Sovět
vynakládal railliony na svoji vla
stní propagandu Používal tisíců
řečníků a vydával tuny tištěné
látky
Americké poselstvo žádalo ame
rickou vládu za $1000000 okamži
tě a $3000000 měsíčně po neurči
tou dobu k potírání sovětské pro-
pagandy Před tím Elihu Root od
poručil $10000000 na ublicitu—
Sest neděl po žádosti poselstva
Washington poslal do Ruska od
bočku výboru pro informaci ve
řejnosti která počala vyprávěti
Rusům kolik aeroplanů Amerika
staví jak velikou armádu chce A
merika sehnati a jak jest Ameri
ka jista vyhrát i na konec válku
Ani Amerika ani spojenci neuči
nili kdy jediného vážného poku
su potíraťi 8ovčtNkou mírovou
propagandu a vysvětlili ruskému
lidu proč Německo skutečně o
hrožujc jejich nově získanou svo
bodu Sedmdesát procent ruské
ho lidu jest nevzdělaných dle zá
padní úrovně Nikdo nevyprávěl
někdy ruským massám o němec
kém nebezpečí Jak jsme mohli od
nich očekávati že to pochopí ji
nak pežli ze zkušenosti? Zdálo se
jako by spojenečtí representanti
byli úžasně nevědomí rostoucí
mocí sovětu
Mezitím moc sovětu sílila a for
mule sovětu podkopávaly vliv spo
jenců Kercnský slábl a slábl —
Spojenecká politická a vojenská
poselstva kromě poselstva ameri
ckého Červeného kříže nepocho
pila nadobro situací vinila Ke
reuského z ničení armády a ze
zneužívání důvěry spojenců Mož
no se pamatováti že v předvečer
pádu Kprenského řpojenečtí vel
vyslanci kromě amerického kte
lý neobdržel žádných instrukcí
předložili Kerenskému hrubou no
tu protestní znamenající téměř
ultimatum proti poměrům t Ru
sku Tato nota jest říMí uveřej
nění tajných smluv Spojenci pie
kázéli a pronásledoval: Kerenskč
ho kdežto rázná propaganda vy
květlujícf proč Německo ohrožuje
Rusko byla by mohla zmařiti ii
:pá3]í''í - účintk propagandy to-
větu Tři dny před tím nežli so
vět provedl svůj coup ďétat by
la konána konference Kercnský
sešel se a vojenskými zástupci
spojenců v místnostech americké
ho poselstva Prohlásil že ovládá 1
podporu čtyř petrohradských plu
ků snad dosti k porážce sil sově
tu ale Kercnský odepřel zůstati
u vesla vyjímaje že by mu byla
zaručena plná podpora spojenců
pro ruskou politiku již by Kercn
ský sám diktoval Byl unaven vy
právěním spojencům že oni trva
jí na naslouchání stříbroústému
TcrešČeukovi kdežto on sám vy
práví ruskému lidu něco zcela ji
ného Na místě disknsse konkrctnjJio
plánu k pokoření sovětu vojensVi
zástupci pustili se do všeobecné
ho odsuzování politiky provisorní
vlády a všech bolestných podrob
ností ústupů u Tarnopole a Rigy
Kercnský připustil všechny tyto
stížnosti ale npviděl ink bv mohl
t — — ~ - 7 v - m
změnit události Kazdy pokus oj
dosažení dorozumění měl za ná-
sledek vzájemné obvinování Schů- J
í-v li laiu li iiviimj alt % J
__lil '1-1 1 'L- ¥
iiaieiiiiveiiiu nananu amcriCKcnr
poselstva žádná konstruktivní ak-l
ce nebyla podniknuta Spojenec-
ká poselstva byla pro podporová
ní Kaledina a Alexejova proti Ke
renskému Spojenci posmívali so
možnosti žc by sovět mohl pova-
liti provisorní vládu A přece tato i
zívá organisaee sovětu strhla s vy
bou každou vojenskou jednorliu
ves a obec do které pronikla —
Přemáhala překážku za překáž
kou porazila Kornilova zíbkala
podporu většiny vojáků ná fron
tě a převzala kontrolu loďstev v
Kronštatu a v Baltu
stěží tušila sílu A přece Keren-1
ský opět a opět poukazoval na
nutnost aby mu spojenci svěřili
výhradní jednání s ruskou situací
Kcrenského žádost zůstala nezod
pověděna Pak přišla rána V pěti
dnech bylo po všem a Kercnský
prchl jako stíhaný provinilce So-
massy Program sovětu zavazoval
Rusko programu míru Sovět měl
!o co Kercnský neměl nikU
moc — a příčina toho byla že síJ
vět slíbil ruskému lidu právě to"1
echo si rusky lid přál totiž mír
zemi a chléb Jek využitkovatí té-
to situace jako činitele k vyhrání 1
světové války pro spojence stalo l
se palčivým problémem dne
Žeň německých ponorek
Londýn 19 dubna — Patnáct
obchodních lodí anglických pádlo
za oběť minám a ponorkám v tý
dnu právě zakončeném dle ozná-í
mení anglické admirality z nichž
jedenáct melo 1600 tun neb víc %
čtyři menší Krom toho též jedna
rybářská loď byla potopena
Dvanáct lodí neúspěšně bvlo i!
padeno německými pirátv Rírn
ske zprávy udávají italské ztráty
na tri Jode z nichž jedna byla o
více jak 1500 tunách a dvě lodi
placbetní z nichž jedna měla víeo
jak 100 tun Francie neměla v
ifiiuuk-m týdnu žádných ztrát na
lodích větších než 1500 tun ak
jedna o nicnSí tunáži nadla za o
bčC rerjříffli