ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POK R O K
DNE 3 DUBNA 1918
V oznamováni vfslodek platí
Zkuste "POKROK" nejdříve!
In Advertisment Resnlts Couut
Try "POKROK" First
Původ a význam velikonoc
VELIKONOCE ze všech svátku
mají historii iiejzajímavější
ji musíme zalétnouti do Aodt'hr iIh
vnnvěku abychom seznámili o s
jejich původem Svátky tyto pod
lehly většímu počin změn a zpu
subily více nesnázi církvím nežli
kterékoliv jiiié křesťanské svátky
Byly (o původně svátky n oj roz
mařilejší a Italové do dnešního
dne nazývají je "nedělí radosti"
Staří národové měli za to že i io
slunko taněí radost í na oslavu
svého vzkříšení a nového života v
přírodě Prvotní protestanté neje
vili valné lásky k těmto svátkům
a íiovonnjriiéti Puritáni nikdy jieli
neslavili Protestantské církve
ve Spojených Státeeh až do vál-
kv občanské svátku těchto zvlášť
iiesvětily
elikonoce jsou jedněmi po
hyblivých svátku a letošního ro
ku připadly právě na konec břez
na Bývají také zvány svátky čer
venými a původ jejich je v do
bách pohanských Jsou to svátky
jarního roviíodenní oslava vzkří
šení přírody k novému životu Li
dé šedého dávnověku kteří těs
něji spjati byli s přírodou nežli
člověk moderní věnovali různým
změnám a obrat dni v přírodě vět
ší pozornost íi (dnili různé převra
ty ty předmětem svých oslav Je
přirozeno že radovali se z přibý
vání tepla a světla z rozpuku no
vého života y přírodě a z naděje
na novou úrodu
kein jako ku příkladu ve Spoje
ných Státech
Jo přirozeno že se svátkv ti
to j spojeno mnoho pověr a mno
ho zvyku Ve Spojených Státech
ovšem málo z těchto zvyku je za
chováváno i přistěhovalci a tak
na staré tyto a namnoze velice
krásné zvyky zůstává nám jenom
vzpomínka
Jaké krásné a poetické zvyky
měli staří ('echové o tom zacho
valo se nám mnoho záznamů —
V objetí velikonočních lilií
I
Tato radost bylo projevována
už od dávnověku u různých ná
rodů přeruzným způsobem v
čemž ovšem hlavní úlohu hrála
povahu národa jejich náboženství
a stejně i povaha krajiny v kte
ré bydlel Různými radovánkami
zpěvy a tanci oslavováno bylo ví
tězství slunce a nového života v
přírodě Velikonoce byly jak se
zdá slaveny původně hlavně ná
rody zemědělskými kteří různý
mi oslavami dávali na jevo radost
nad tím že příroda probouzí se z
""dlouhého' sna a že vše" probouzí
se k novému životu a ruch a ra
dost do přírody se vrací
Již staří židé oslavovali veliko
noční svátky a historikové praví
že poznali je svým stykem s náro
dy kanaaiiskými zvláště Filišti
ny Slavili je v den prvního ú
plňku a z povahy obětí které o
nich přinášeli dá se souditi že
považovali je hlavně za svátky ra
dosti z naděje na novou úrodu
Později pak současně s nimi osla
vovali odchod z Egypta tedy za
končení trapného otroctví
První křesťanské Velikonoce o
siavovanv oviv v raiestine asi v
roce Cíš po Kristu na paměť z hro
bu vstání Vykupitele a nvní sla
ví se po celém křesťanském světě
Slaví se asi v téže době kdy po
dobué slavnosti konali národové
pohanští Není téměř jediného
národa v jehož nejstarší historii
nenalézalo by se známek těchto o
slav Staří Germáni ku příkladu
pořádali slavnosti ku poctě bohy
ně Ostary či Světlonošky jež by
y velice radostné
Slované pak pořádali podobni
slavnosti ku poete noiiyne jara
Lady ěi Vesny jež považována
byla za nevěstu Slunce V té do
bě zlá bohyně smrti Morami za
hazována byla do vody a panova
la všeobecná radost nad vítěz
stvím jara a obnovením života v
přírodě
V prvotních dobách křesťanské
Velikonoce a židovské jarní svát
ky slaveny byly současně To o
vš'in nebylo příjem no prvním
křesťanům a proto žádali o změ
nu Stanovení doby svátků veli
konočních bylo jednou z tří hlav
ních otázek jichž rozluštění před
léhalo církevnímu sněmu Nicej
skémii v roce 'Y27 Na tomto sně
mu pak bylo rozhodnuto aby Ve
likonoění svátky slaveny byly pr
vní neděli po prvním jarním úplň
ku a připadl-li tento úplněk na
neděli neděli následující — Dle
tohoto rozhodnutí Velikonoce ne
mohly býti dříve než 22 března
a ne později než 25 dubna Za
stará oslava velikonočních fcvátků
trvala celý týden ale později je
nom ětyři dny Na sněmu v Tri-
dentu obmezenabyIa na tři dny
a později na dva Dcs v někte
rých místech jsou dva dny Bviteč-
Pv
ly slavívány hlučně Pekl v
různé a zvláštní druhy pečiva be
ránky mazance a pod l)r Čeněk
Zíbrt jeden z uejlepííeh histori
ckých badatelů v pěkném pojed
nání o tom jak naši předkové sla
ví vnli Velikonoce vypravuje o
těchto zvycích velice zajímavě
O velikonocích svět řvala církev
beránka jednak na památku be
ránka jejž Jsaelští jedli před od
chodem svým z Efrypta a jednak
na památku Kristovu jenž jak
církev učí byl jako nevinný člo
věk obětován za veškero lidstvo
A původem obřadu toho stal
beránek jídlem velikonočním —
Světívali pak beránky bud' oprav
dové nebo uměním kuohařskvm
těsta a j v vyrobené Kusy svě
ceného beránka posílali si přátel
též
KÍ t # H- -i i "V w 51
1 f
nu- m li jri£mfM i ti
14 h$Zmz WAtxA ~71J
Dnes právem říci niiižeme že
v nynější bouřlivé době chvěji se
koruny tyto na hlavách císařů a
králů a že snad nadejde konečně
doba kdy uvědomělé lidstvo svr
hne a beder svých pouta jimiž
privilegovaná kasta je svírá za
třese základy zastaralých a pře-
i
so Třináctý nebyl vůbec koruno
ván poněvadž předčasnou smrtí
svého olee narodil se již jako špa
nělský král
V RUSKŮ ÍIÍŠI KYNE
NÍMCÚM VELKÁ KOŘIST
Německo uchvacuje nejenoni o
ny ruské krajiny kde pšenice o
ves žito u ječmen znamenitě se
daří íby lepšilo svoji potravino-
žilýeh privilegií těchto tělesně
lusevne schátralveh kast a vztvčí
nad mohylami jejich zářný pra-
por svobody volnosti všech Ivou situaci nle stejně brousí si
i Počátek již učiněn Jedna z nej- zuby na obrovské minerální ho
st arších korun evropských koru-i hni st ví podrobené země V mine
rálním bohatství je Rusko jednou
nejbohatěji obdařených zemí v
Evropě Zlato stříbro platina že
lezo měď sůl a uhlí jsou hlavní
mi přírodními zdroji této země V
mnohých místech tyto cenné mi
neralie dobývají se způsobem je
ště primitivním a těžba jejich ne
ní valná Ale Němci připravují se
kořistiti z těchto zdrojů co nei-
na rusku jez po- staletí zdobila
čela mocných Komanoveň nrud-
mezi sebou a beránka dávali
poddaní svojí vrchnosti
V "sazemetnou středu to jest
ve středu před Zeleným čtvrtkem
kdy Cechové vymetávali saze z
komína za příčinou nastávajících
svátků zámožné hospodyně staro
české chystaly "postního" berán
ka jenž byl jídán na Zelený čtvr
tek a Velký pátek a toho také dá
valy do kostela světití Strojily a
robily jej pak dle následujícího
receptu: ' ezmi rejže čisto a vy
per ji čistě v čisté vodě Potom ji
u var na místo velmi dobře ezini
vyzíeh měchýřňv z vař je v čisté
vodě potom je rozetři v pánvi a
protáhni skrze bílý hartiich na či
stou mísu Potom vezmi čistých
mandlův oblup je anebo spraže
ztlnc je v moždíři a potom zetři v
pánvi rozpusť je tou vodou Smě
siž je s rejží prvé vařenu a přičiú
mouky mezi to z rejže natlačené
Směsiž to v hromadu velmi dobře
Měj v(dej pohotově mandlový a
by sobě ruce pomazoval 1'délcj z
té rejže nejprve jako húsečku tak
co by mohlo býti jako beránkův
život Potom udělej krcec pak
hlavičku a dodělej na mise cínové
čisté potom nožičky Pak vezma
té tluČcninv vobarv ii řeckvm ví
nem — hrozinkami - - nebo rejží
černúv Udělej jemu růžky dva
pazourky voěi uprostřed vstrč
zrno s cukrem připravené a po
trus místo vlny a vstrkej regály
vuókol anebo rejží žlutou uvaře
nou a hubičku pěkně udělej ja
koby leže podclinul nožičky Po
tom udělej nad ním jakož obyčej
stbom a nějaké věci a ptáky a vo-
strkej regály barevnými a udělej
mu jako trávu pod hubičkou a na
to pamatuj ať jest kadeřavý Po
tom necit ať vystydne"
Kromě beránka 'byl oblíbeným
jídlem velikonoční jeřábek Dle
bible krmil Půli Israelity na pou
šti křepelkami Pták jeřábek po
dobá se koroptvi o křepelce Iý
val často jídlem staročeským —
Prokládali si tudy latinský text
že "Búh dal manu a jeřábky lidu
Israelskému" a jídali o velikono
cích jeřábky Rovněž jeřábky svě
tívali v kostclích a před kostelem
nebo před radnicí a pak jídali
Staří Cechové měli zvláštní zvy
ky na každý den od Zeleného
čtvrtka až po velikonoční pondělí
Jméno Zeleného čtvrtka jo dosti
nápadné i záhadné Zdá se že pří
vlastek Zelený pochází z doby
přísného postu kdy staří jako n
Židů bylo zvykem toliko zelenin
požívali Jiní vykládají jméno t i
ze slavnosti Jozilio Jela druhdy
no Zelený čtvrtek slavené při níž
so oltáře dosud zahalují zelení —
Jinde dni tomu i jiných jmen so
dostalo tak u Francouzů nazývá
so Bílým což vykládá se dle chle
bů které v fen den chudým byly
rozdávány Církevně sluje také
Magnus — Veliký což ukazujo k
důležitosti jeho ana ne v církvi
slaví památka ustanovení oběti
mše fcv — Hojné zvyky a pově
ry na ten den zachované ukazují
že i dávným předkům nnšbi byl
Ikým a neočekávaným záchvěvem
smetena s hlavy slabomyslného
Mikuláše a těžko jest předvídali
jak dlouho ještě záře korun na
hlavách ostatních panovníku bu
se stkvít i tolik však je jisto že
povšechné pomiéry příští politie
ké i společenské nemohou a ne
smí brát i se starými ušlapanými j více
kolejemi nýbrž že nutně musí na- Jedinými místy kde těžba uhlí
stati rozhodný převrat v celém za-i a železa je vyvinuta v značné mí-
inzeni světovém iře je tak zvaný doněcky basou v
Na zříceninách a troskách růz-1 Polsku a některá místa v Sibiři
Jiýeh těch monarchií a samovlád! Železnou rudu možno nalézt i ve
— velkém množství nejenom v riiz-
edlnosti! ných částech Ruska evropského
ale i asijského Velké doly nalé-
J vzejiti musí vláda nová vláda
g -"svobody pravdy spravodlno
Čtvrtek byl u pohanských národů
zasvěcen bohu hromu tak byl u
Rímanú dies Jovis u Oermánů
všech větví dnem Donarovým ne
bo Thorovým odkud i dosavadní
jméno Donnerstag- u Slovanu Po
labských 1'ercndan den Perunův
Z celých Velikonoc hojností a
rozmanitostí zvyku zvláště vyni
ká Vellv nátek V tradici lidu s"
dětí nyní ovšem o zvykový tnaje-j
tek svůj s nedělí velikonoční a-1
však zdá se že i původně význam
jeho nebyl skrovný Církev kla
douc kc dni tomu památku umu
čení Kristova a tudíž spečetění i
potvrzení všeho učení jeho doda-
jaV
všechny národy zvláště ve století
osmnáctém V Cechách a na Mo
ravě do dnešního dne tyto zvyky
se udržují a v mnohých krajinách
těmto kraslicím věnuje se veliká
pozornost I na Slovensku kras
lice jsou velice oblíbeny
Velikonoční svátky pak končí
se pomlázkou v pondělí Je to
zvyk obdobný s vánoční koledou
Ve starých krajích chodí do dneš
ního dne o pomlázce mládež po do
mech a zpívá různé písně O zvy
cích pomlázkových dala by se na
psati celá kapitola stejně jako o
písních které jsou zpívány Hoši
la mu ovsem významu
lého tak důstojného
pletou si bičíky z proutí vrbového
k truch- a šlehají jimi aby zimu vyhnali z
I osob tak abv jaro štěstí se v ně
Bílá sobota jako své jméno do- dostalo '
stala z jistého obřadu církevního! " ' - -
i ~ t r i- i _ i i !
tán i línovými zvvkv cele opira se
o chrámové obřady Bílou nazvvá
se dle bílého roucha katechumenů
jež tito druhdy v tento den křtě
ni jsouce oblékali
Noe z Bílé soboty na neděli ve
likonoční na niž církev klade pa
mátku z mrtvých vstání Kristova
dala celým svátkům jméno avšak
nyní již nevyznačuje se n nás ni
čím zvláštním kdežto u jiných
větví slovanských i srbolužickýeh
tráví se za mnohých obřadů jimiž
buď noc sama se oslavuje buď li
dé na slavný Hod Boží se připra
vují Vždyť u nás aii sama nedě
le velikonoční % daleko nemá ve
zvycích lidových místa tak vyni
kajícího jako na příklad u Srbů
nebo Rnsínů podělilať se — jak
již svrchu řečeno — o své tradice
s Velkým pátkem a to více nežli
sestersky neboť iriíohé z toho co
jí tu a tam zbylo má s oním dnem
spoločno
A na konec pak dlužno učiniti
zmínku o kraslicích malovaných
vajíčkách Jsouť tato nejpoetič
tějším symbolem velikonočních
svátků Staří Egypťané považova
li vejce za symbol přírody pro
bouzející se ze zimního spánku a
malovali je a opatřovali krásný
mi kresbami Staří Římané pova
žovali velikonoční vajíčko za
symbol plodnosti a jarního obro
zení přírodních míz Rozdávání
vajíček ěi kraslic rozšířilo se na
KORUNY KRÁLŮ BUDOU
BRZY VÉCÍ MINULOSTI
micivia sveiova varna lato o
brátila pozornost eelého téměř
světa k panovnickým rodinám ev
ropským hlavně p-vk k rodinám
těch na jichž pokyn zažehnuta
byla tato válečná pochodeň při
čemž mimoděk vznikla v mysli
čtenářů myšlenka jakým právem
koruny tyto jsou údělem jedné
kasty lidí a odkud asi vyšel pů
vod jejich
Původ a počátek korunovací
počítali můžeme z dob dávného
starověku z doby starořímské a
starořecké kdy jednotlivci za ob
zvláštní odvážnost za neohrože
nost za udatnost neb za výmineč
ně dobré služby vlasti prokázané
zdobeni byli věncem vavřínovým
ač zvyk tento již dávno před tím
u různých národů nalézt i možno
Prvním počátkem základem
[tříštích drahocenných korun by
la zlatá čelenka již v první době
vzniku potomní mocná říše řím
ská věnčila čelo vojevůdce zmoc
nivšího se nepřátelského města po
razivšího nepřátelská vojska neb
vojína jenž zvláštní odvahou a
hrdinstvím se vyznamenal První
vojín jenž slezl nepřátelské hrad
by byl pravidelně ověnčen právě
tak jako kapitán jenž vyhrál bi
tvu námořní
a rovnosti"
Není daleká doba kdy draho
kamy poseté koruny královské u
kazovány budou jako památky za
šlých dob v nitisojích a uloženy k
starším družkám svým Kam po
děla se koruna jež před založe
ním republiky věnčila hrdá cela
králů francouzských? Nečinně
nepovšimnuta klidně odpočívá v
Louvre u Paříže Jak divný běh
osudu! Koruna jež prvně zaskvě
la se na čele všemocného Napoleo
na L dnes bezúčelně leží v ústra
ní zapomenuta těmi kdož kdysi se
klaněli před leskem jejím
Nejdražší korunou chlubiti mů
že se německý císař Cena původ
ní koruny německé páčí se na dva
a půl millionu dollarů kteréžto
ceně nikdo zajisté nebude se ob
divovati nvážíme-li že v ní obsa
ženo jest 1200 diamantu Císař
ská koruna rakouská dle odhadu
nojlepších znalců směle řaditi se
může po bok koruně 'císařů něme
ckých Vedle celé řady překrás
ných diamantů a rubínů vvzdobe-
na jest ve středu svém skupinou
vzácných a drahocenných perel
jež k oslňujícímu lesku jejímu ve
velké míře napomáhají
Královskou korunu' anglickou
právem možno řaditi mezi nejlep
ší umělecká díla a mistrovské Ne
řádění a zasazení diamantu peřel
saířťů a rubínů možno z vát i sku
tečně uměleckým výtvorem Ko
runli královny anplické do krásy
a nádhery nemá sobě roviiu Hlav
ní okrasou koruny jest nádherný
Kohi-tioor diamant umístěný ve
středu koruny Diamant tento vá
ží 18G1-1G karátu a věnován byl
královně Viktorii a těší se své
vlastiií historii Dle pověsti dia
mant tento jest přes 5000 roků
starý a původně byl odměnou hr
diny Karna Ve století čtrnáctém
dostál se do Delf v držení Alaid
dina a roku 1673 prodán Taver
nieru Konečně dostal se v maje
tek Východoindické společnosti
jez pro zvláštní jeho historii a bá
ječnou cenu určila jej k ozdobě
koruny královské
Koruny králů a císařů ostat
ních třebas l3' nehonosily se tak
velkou cenou a nádherou mají
přece do sebe své vlastní zajímá
vosti Koruna dřívějších králů
portugalských byla svého ěasu
dána v zástavu Rothshildům lon
dýnským španělský král Alfon-
ní h jinde jenom nedělo jo svát- ten ďn Kvítkem významným —
NOVÝ RUSKÝ MOST JENŽ JE NEJDELŠÍM NA SVÉTÉ
4 t
4
Jedním z cejdelších mostů na evětě je železniční most přes řekni Amur v Oiabarovtiku v Sibiři kte
rý zbudován byl nákladem $9000000 Stavba jeho trvala plných p§t let Je 7598 stop díoubý Jest
moíno že tento nový moBt bude hráti rolli vt víle ježto Tontori mimi jej použiti bndoij-li e ebtíti do
sfati do jiřtýeh řástí Sibiře
zají se v jižním Rusku Tak zva
ná magnetická železná ruda na
chází se ve velkém množství v ho
rách Uralskýeh Před válkou fin
sko těžilo méně než šest millionu
tun železné rudy a z toho asi Čty
ři milliony tun přišly z jižního
Ruska Železářský a ocelářský
průmysl ruský byl v plenkách je
ště před válkou ale přes to v ro
ce ]!)15 železa a ocele vvrobeno
bylo tři milliony tun
Nejlepší uhlí hlavně tvrdé tě
ženo je v dolech v Polsku a jižním
Rusku V těchto dvou místech zí
skává se devět desetin celkové
těžby Před válkou Rusko těžilo
ročně asi pětatřicet millionu tun
což nepostačovalo jeho spotřebě a
z (džiny hlavně Anglie přivezlo
se deset millionu tun
Hlavní zdroje zlata nalézají se
v Sibiři a v Uralskýeh horách —
Před válkoji roční těžba byla asi
dva milliony troyských uncí z
čehož asi polovina přišla ze Sibi
ře Kde těžba se již nevyplácela
přenechávána byla venkovanům
kteří dobývali drahé kovy způso
bem nejprimiti vnějším a přiroze
ně nebyli schopni získati mnoho
zlata z takovýchto opuštěných do
lů Odborníci jsou toho náhledu
že i v těchto opuštěných dolech
mnoho zlata dá se vyzískati jest
liže k dolování použito bude mo
derního strojoví a systematické
práce Jestliže Němcům podaří
se získati kontrolu nad těmito ú
zeiními není pochyby že pokusí
se z dolů co nejvíce získati
Mědě těžilo se před válkou asi
čtyřicet tisíc tun ročně a přichá
zela hlavně z Uralskýeh hor a z
Kavkazu Menší množství mědě
těžilo se také v Polsku a ve Fin
sku Asi í)0 procent světové zá
soby platiny přicházelo ze západ
ní strany Uralskýeh hor — asi
dvě stě tisíc uncí ročně Zinková
ruda nachází se hlavně v Polsku
a před válkou těžilo se jí asi 65
000 tun Tato ložiska zinkové ru
dy nalézají se nyní v kontrole ně
mecké Rusko má nejbohatší ložiska so
li ve světě Před válkou těžilo se
ročně asi dva a půl millionu tun
Ve Finsku nalézají se obrovské
žulové lomy V některých jezír
kách na rozsáhlých ruských ste
pích těží se soda Porculánová hlí
na a mořská pěna nachází so ve
velikém množství na Krymu
Dlužno zmíniti se též o velkých
petrolejových studních v Baku v
Zakavkazí z kterých těží se roč
ně více jak šedesát millionň sudů
V příznivých letech Rusko před
válkou vyváželo sto millionň bu
šili pšenice a v roce 1913 vyvezlo
120835500 bušlň nalézajíc se tak
na seznamu zemí odprodávajících
pšenici na druhém místě Spojené
Státy zaujímaly místo první Vět
šina této pšenice se rodí v úrod
ných krajinách jižního Ruska —
proslulých pro svoji úrodnou čer
nou půdu
Produkce žita rovná se asi pro
dukci pSeniee V jižním Rusku
kde nalézá se dobrá éerná orníoe
asi dva milliony akru půdy kaž
dého roku jsou vénovány cukrov
ce V Rusku v značné raíře jet
pěstován len Len pěstuje se té
mř všude
