POKROK DNE 27 BŘEZNA 1918
POKROK
PUBLISHING CO
řOKBOK ZÁPADU
a inistai vydáni
v ťreto pro Salině okres Nebriwka ve
bi-lmylcr a Clarkson pro okres Colfax
J Ncbraska ve WiUon Kas pro mát
1 lvan8i v Cedar Bapidí li pro itit
1 lowu v St Paul a MinneapolU Miun
pto stát iliiincsotu a v Tyudall S D
I pro táty South a Xorth Dakotu
Předplatné:
Pro Spojeué Stity $200 Pro Kanada
J2G0 Do Evropy $300 ročně
Zásilky peněinl déitcž se pomocí pe
nřžních poukázek (Money Ordera) ex
přesáních poukázek ExpreM Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopiw
Oznamujeto-li své přestéhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí bytí sluSně psané
bez úmyslu někoho osobni poikoditi a
podepsány plným jménem ať již má
biti t redakci utajeno anebo t dopi
sem uveřejněno
ROZRUCH V ČESKÉ ZEMI
' Touha po neodvislosti Čtyři sta
roků utlacovaneno narona — ze
měpisná poloha jeho mezi Pru
skem a Rakouskem — Účast Če
chů na válce — Skvěly zápas pro
svobodu přičinlivého a udatného
národa — Pod těmito ohlaveními
přináší známý americký měsíčník
"The World s - Work" ve svém
březnovém čísle článek o Čechách
s mapou Čech Moravy a Slezska
z péra Richarda Wilmera Rowa-
na
Přes to že část zpráv je našim
čtenářům dobře známou nebude
na škodu když povíme jak a co
ie v tomto článku o nás v jednom
z nejrozšířenějších raagazíuů A
meriky udáváno ameriekým po
zorovatelem
V dobách dávno minulých kdy
Polska byla ještě samostatná
kdy království belgieké bylo málo
známé a kdy vévodství Lorainské
klonilo se k různým spojencům
národ český již statečné bojoval
proti svým rakouským vyssáva-
čům a potlačovatelům Národ č(
ský bojoval v době té s Něim
okem nejsurověji vedenou válku
— válku náboženskou která pře
trvala dvě století V první perio
dě její vítězili Češi v druhé pak
Němci Tito mstili se pak za po
rážky své způsobem přímo straš
ným V době od 1617 do 1637 by
lo obyvatelstvo Cech zdecimováno
popravami a vvhnanstvím ze 3-
000000 na 'pouhých 780000 oby
vatel! Dva roky před vyhlášením a
merické neodvislosti za panování
císařovny Marie Terezie byla Če
ština vymýtětia z Českých škol a
zavedena jako řeč vyučovací pou
ze němčina Povstáním roku 1848
které skončilo útěkem Metterni
chovým ze země dokázali Češi
svou touhu po svobodě
Roku 1867 kdy Uhrům dána
byla neodvislost a tito spojili se s
Rakouskem byla Cechům odepře-j
na jakákoliv samospráva Nová
vláda která se sesměšúovala tím
že si dala říkati vláda "konsti
tuční" připustila do parlamentu
Uhry — však Cechům přístup za
kázán Když pak po dlouhýchbo
jíeh tito vydobili si právo parla
mentní byli zástupci Čechů v
témž uvítáni lahvičkami s inkou
stem a různými jinými věcmi kte
ré po nich zástupci němečtí háze
li Osud tomu chtěl že Češi usídli
li se právě v dobách šerého dáv
nověku mezi nynějším Berlínem a
Vídní Čechy jsou středem Evro
py její srdce jsou lemovány na
hranicích borstveni s několika
málo průsmyky a pro Německo
tvoří zámek jich vysněné střední
Evropy
Švédský časopjs "Sociál De
mokrat" v Štokholmu přinesl v
jednom ze svých' čísel pojednání
z péraznámého českého sociálního
pracovníka redaktora Jos Mar
tínka ve kterém tento prohlásil
že ruští revolucionáři bolševiko
vé přijali zásady své vlastní bez
ohledu na otázku českou -Jest na
r'v 2c přehlédnutí toto přišlo
Němcům velice ybod neboř exi
stence Rakouska závisí úplné na
fl'kl-iiň}ú Čch
Znásilňování Čuchů prováděno
jest v Rakousku Němci a Uhry
kteří obávají se osamostatuovaeí
ho hnutí Českého které přímo vy
volalo hnutí podobné v řadách
Jihoslovauň Italů rukoiwkýeh
Dánů německých" n Ruuumft uher
ských Češi chtl býti úplní nezá
vislými od Německa a surové
jeduání Němců a Uhrů s Cechy
utvrzuje tyto stále víc a více k
boji proji těmto a spolčené s nimi
rakouské dynastii
Systematickým týráním Čeehů
dala by se popsati celá kniha —
"Kniha hrůzy" Česká řeč potla
čována jest na všech stranách a
stín vyzvědačů zjevuje se v kaž
dé domácnosti Následkem svého
ení o Rakousku a svých cí
jsou Čechy nyní střeženy jako
ono známe pasnio bez pana na
bojišti V prvních 18 měsících
války bylo utraceno přes 1000
životů nejlepších synů a dcer to
hoto národa mezi kterými byly
mladé ženy i dívky Když zástup
ei čeští dokazovali toto v rakou
skéiri parlamentu byla strašná to
to vře přijata Němci se smíchem
Jednání toto přivodilo válku beze
zbraní kdy bitvy její se odehrá
vají na šibenicích
Dvacetiletá dívka která od po
čátku války dlela co ošetřovatel
ka v nemocnici dostala od jisté
ho raněného chorvatského vojína
ruskou proklamaci ve které sli
bována byla Cechům samostat
nost Dívka poslala tutéž svému
příteli za co byla zatčena a od
souzena k smrti Stejný osud sti
hl přítele jejího který si prokla
maei opsal a dal ji jinému svému
příteli přečisti Pak vynalezeno
že i tento pořídil si opis prokla
mace a i tento zkrácen o hlavu
Podobný osud stihl ředitele jisté
české školy v Brně na Moravě u
kterého též proklamace nalezena
Jistý úředník pro opsání této od
souzen na 7 let do žaláře druhý
souzen na 4 roky Policie nale
zla opis u 42 osob a z nich 7 od
praveno kdežto ostatní odsouze
ni celkem na 91 let do žaláře
Národní socialista Stříbrný do
kazoval v parlamentu že válka
byla vypovězena proti vůli náro
da dokazoval že vůle národa by
la naprosto vládou ignorovaná
Udával také jak sta a sta Čechů
bylo bez příčiny zatčeno a do tá
bora Tolerhof ve Štýrsku odveze
no Zeny muži dívky i starci by
li v řetězích nacpáni do dobytčích
vozu a tak odváženi do žaláře
Jedna taková skupina 48 hlav čí
tající byla na cestě uherským
vojskem pobita Ve jmenovaném
táboru v měsíci říjnu 1917 byli za
jatci vyhnáni pod širé nebe a na
holé zemi museli tamtéž přenoco
vat Následek toho byl že jich
mnoho zemřelo a těžce onemocně
lo Strava jest tou nejbídnější
jakou možno lidskému tvoru po
dati Při příchodu do tábora mu
sí se všichni muži i ženy svléci
by šaty jejich podrobeny byly de-
sinfekci a na eelou tn práci thusí
čekati odstrojeni
Když nastoupil nynější císař
Karel trůn bylo žalářováno mno
ho českých poslanců a mnoho z
nich očekávalo také provedení
rozsudku smrti Byli sice amne-
stovaní ale zabráněno jim podí-
leti se na zasedání parlamentu —
Po čase muselo býti také toto na
řízení odvoláno a při jejich pří
chodu do parlamentu bylo na ně
voláno že všichni čeští poslanci
by měli býti upáleni a pak že te
prve mohlo by býti docíleno mí
ru
Zrada Čechoslováků spočívá
hlavně v tom že celé české pluky
přešly do ruských řad a z těchto
utvořily se již před vypuknutím
ruské revoluce česko-slovenské
pluky a jiz v červnu roku 19 17
armáda Česko-slovenská Čítala na
100000 hlav
Češi nepřešli do řad spojenců
proto aby zachránil} své životy
nybrz proto aby jim pomohli vál
ku vyhřátí Prosili na počátku
války o práci v dolech a munič
ních továrnách a později zakláda
li svou armádu Ve Francii i v A
nieríee jakož i Rusku a Itálii li
kázali češi i více než dobrou vUli
být í prospěšnými TLíce Čechu
pracuje v- americkém válečném
průmyslu t -
Cizinecká legie francouzská na
počátku války skládala te ponej
více z Čechů Nyní organísuje se
ve Francií Česko-slovenská armá
da České pluky utrpěl v v Ru-
fcku mnoho zradou vojska ruské-
svět dosud neznal ve kterých je
bojováno doslovně — do poslední
kapky krve
lllndové bouře přivodily v
Pruže slav obležení a na ulicích
města bjlo možno spatřit i všude
rychlopalná děla
Surovost pražské policie jest
bezpříkladná Jako přiklad uvá
díme: Jistá 18-letá dívka byla
nakloněna ku straně sociální Mu
sela se vystěhovati z domu Dru
hý dcu Šla dívka do sturého bytu
pro jakousi maličkost která tam
byla zapomenuta Byla však tam
též policejním inspektorem zatče
na a obžalována z vyzvědačství a
odsouzena k smrti Později byl jí
trest změněn v pětiletý žalář
Celá česká zem jest zaplavena
německými a rakouskými výzvě
dači kteří jsou vládou zjednání k
tomu aby udávali 'vlastizrádce'
a rakouští kati nepřišli o své ře
meslo Avšak veškeré toto straš
né pronásledování neodvrátilo u
Čechů nadšení po svobodě pro
kterou již před válkou zápasili
Po staletí bojovali Češi pro ná
rodní své požadavky byly dávno
před Rakouskem a budou také po
něm Dnes obrací se jejich oči ku
spojencům od kterých očekávají
splnění svých tužeb Sami napo
máhají jim kde mohou aby válka
rozhodnuta byla v jejich pro
spěch Je obdivuhodnou láska li
du tohoto ku své zemi a není na
světě ničeho co mohlo by potlači
ti cjt onen — ani šibenice a ani i
— Němec
LEN V HISTORII SVĚTOVÉ
ho
v bojích proti CeeUtim nikoho ne
zajímají a vědí víak také dobře
Len byl znám již v době před
historické Nálezy v kolových
stavbách ve Švýcarsku horní Itá
lii a Horních Rakousích ukázaly
že už lidé doby kamenné len pě
stovali a zpracovávali Xa počát
ku knlturní historie setkáváme se
však s pěstováním lnu všude v ú-
rodných rovinách ústí Nilu a
říčních údolích v Asii Plátěné
látky a Šaty šátky pásky a závo
je lana a piacniy uyiy vseonecne
obvyklé a staro-egyptské nástěn
né malby jasně a zřetelně ukazu
jí nám všechny stupně zpracování
lnu Féničané provozovali rozsá
hlý výměnný obchod výrobky
lnářské industrie a dle svědectví
Starého Zákona ženy tkaly plát
no a zhotovovaly z něho oděvy
pasy Knoty clo lamp atu ioicz
dá se říci o Babyloňanech a Cbal-
dejeíeh Při tom tkanivo bylo ča-
sto podivuhodně jemné Pliniu
na nř sděluje že král Amasis La-
cedaemonským a chrámu Athéni
ně v Lindu na ostrově Rhodu da
roval po plátěné pancéřové košili
na níž 363 nití tvořilo obyčejuou
nit
Celý Orient už také tehdy do
vedl plátno barviti a protkávati
nitmi bavlněnými a zlatými Ký
tedy div žé z takových jemných
zpola průhledných a zlatými ara
beskami a pestrými obrazy ozdo
bených látek byly hotoveny oble
ky pro vláď-e a příslušníky privi
legovaných tříd jichž krojem se
staly' Také kněží ejrypští a kněží
všech kultů v přední Asii halili se
do jemného bílého plátna -r- sym
bolu to světla a čistoty Tento
zvyk přešel později na členy ji
stých sdružení na př Pythago
rejce a hlavně na kajícníky a ino-
Hiče a udržel se až na naši dobu
roehetě katolických kněží
Len a výrobky z něho byly zá
hy známy take Kekum ale ne
zodpověděnou je dosud otázka
zda jej take pěstovali a zpraco
vávali Plátna bylo především
používáno k hotovení plachet na
kryt bii stanů pestře protkaných
a zlatem s purpurem ozdobených
vlajek a ochranných pancéřů —
Plátěné šaty nebyly v nejstaršíeb
dobách obvyklé ani u Reků ani u
Římanů kteří k hotovení obleků
skoro výhradně používali vlny a
když později plátěný obleky by
ly nošeny i u Římanů platily za
známku rozmařilosti dcero na
př mezi přepychovým zbožím O-
rieutu vedle purpuru kadidla li
bovonuýcb essencí jemných vín
drahokamu a pere] uvádí také
plátěné oděvy
Jak veliké vážnost í léšil se len
u starých Germanii o tom svědčí
fakt že byl zasvěcen bohyni Fic-
yi rredkove nynejsi leutonu v
modrých vlnách lněných polí po
znávali kroky té bohyně jejíi ko
čičí spřežení
zniiilft nebo pošpinila přesliee —
Když tato bohyni která v poví'
stech vystupuje také pod jmény
"Frau nalle" (paní Halle) nebo
Perchta obcliázcla zemi ve dva
nácti posvátných nocích přesliee
musily býti bohatě opatřeny de
něm když se v pcd večer postu
vrátila len urosil být i s nich se
jmyt Jestliže ke to nestalo zino
tala předivo a vlasy dívek roz
škrábala jim ruce nebo jim uště
dřila takové políčky že otisky je
jích prstu byly na nich viditelný
a znatelný po celý jejich život
Používání plátna 2a národní
kroj je nepochybně nordického
původu neboť za doby stěhování
národů je plátěný oblek výslovně
označován jako obyčejný oblek
Germánů Jako Jiian žijící více
pod širým nebem dával přednost
vlněnému obleku na ochranu pře
měnivým počasím tak Cíermán
dával přednost obleku plátěnému
který se hlavně ve dlouhých zim
nich měsících jež Germán proží
val v dusných teplých chatrčích
přiléhal k tělu hladce a chladiv
snadno mohl býti čištěn a častým
praním stával se stále hebčím —
Dle jedné staronordické pověst
byl kterýmsi králem chycen moř
ský mužíček Když se delší dobu
zdržoval na královském dvoře tá
zali se ho eo se mu z toho eo po
znal a viděl nejlépe líbilo Muži
cek odpověděl: ''Studená voda
pro oči maso pro zuby a plátno
pro tělo ' Odpověď tato odpoví
aaia nejvniirnejsimu citem vm
máni germánskému
IT Slovanů těšil se len veliké
blibě od pradávnách dob a plá
těné obleky patřily u nich mezi
nejprvnější liyliť Slované náro
dem rolnickým a tu leží na sna
dě že zemědělství provozovali ne
jen k vůli potravě nýbrž že pěsto
vali i len jenž jim skýtal látku
iia oděv spodní i svrchní Alt
jak praví Palacký ve svých "Dé
jinaeh národu českého v Cechách
a v Moravě" poněvadž o zlato
hlavu nachu a hedvábí u sever
nich Slovan Již za jejich pohaiv
ske doby u ( echu aspou již v de
sátém století určité zmínky se dě
jí dá se zavírat i že panova vší vc
vseeh známých dobách národu na
Žeho přepych v šatstvu zásahová
t do nejstarsilio veku tohoto" To
ovšem- platilo o příslušnících vZne
šenějšího stavu kdežto obeeuý lid
jisté nosil jen a pouze obleky plá
těné nebo — v zuně — vlněné ne
1 !'"" 1 1 - v y
imi pousivKOii z Kožešin (ovci
zajeei a pou) nebo z kuze zvířat
srstnatých
V Cechách býval len pěstován
v hojné mu-e Lnařství předení
Inu tkalcovství krajkářství a ho
ličství ještě na počátku minulé
ho století náleželo tam mezi nej
rozsáhlejší a - nej výnosnější za
městnání kterým se ročně vydě
lávaly miliony a jež zvláště hor
skému obyvatelstvu hojnou výži
vu poskytovalo Přičiněním An
gličanů kteří vynalezli dokonalé
stroje k úpravě lnu předení tka
ní atd„ jejich výtečnější a laci
nější výrobou a hlavně rozšiřová
ním lacinějších bavlněných látek
Iuarstvi a spojená s nimi zaměst
nání v Cechách velice kleslo Za
občanské války vc Spojených
Státech kde cena bavlny značně
r -
Múupiii iiiarslvi v Cechách se tro
chu pozvedlo a zvelebilo ale ni
koli na dlouho načež stále npada
lo V letech osmdesátých na Šu
mavě nebylo sice ani jedné hospo
dyně jez by si nebyla pěstovala
na kousku pole len ale na počát
ku nynějšího století pěstění Jun i
tam skoro úplně padlo Za nyněj
ší vál ky kdy v centrálních ze
mích evropských je nedostatek
všeho tedy i bavlněných látek
neboř import jich byl skoro zne
možněn jest len opětně pěstován
ve větší míře nejen v Cechách
nýbrž i v ostatních zemích ye
střední Evropě a zvláště v Němé-eku
Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ
OČI JEŽ POTŘEBUJI BRÝLÍ
Píše Dr J J Warta
(Dokončení)
BUDOU VÁLKY
ODSTRANĚNY?
Nynější válka do jisté míry
vedena jest také jak se praví za
odstřeném' válek Praví to spo
jenci a říkají to Němci Prvíra
to věříme druhým ne
Krátkozraké anebo dalekozra
ké oči nezpůsobují žádných bole
stí hlavy ale je-li s tím spojen a
stiifmatism což je vada ve stavbě
oka způsobující nepravidelnost
ohniska čoček člověk značně trpí
bolestmi hlavy stejně jako při a
stigmatísmu samotném Oči kte
ré postiženy jsou astigmatismem
měly by býti opatřeny brýlemi
nepřetržitě jinak bolesti v hlavě
neustanou Při jiných případech
pak není třeba nositi brýle nepře
tržitě Nejvíce uškozeno může býti o
čím v dětství když tělo vzrůstá
a oči jsou měkké a choulostivé
Oko podléhá značným změnám ve
věku od 10 do L'0 let á stejně také
ve věku od 40 do 60 let Je často
nutno měnili brýle ve věku mezi
10 a 20 roky a po 40 roce brýle
měly by býti měněny každých 5
let Nezanedbávejte očí dělí v do
bě kdy tyto navštěvují školu —
Zde je třeba zvláště býti bdělým
a jakmile dítko na oči si stěžuje
anebo jakékoliv bolesti ve spoje
ní s očima cítí ihned záležitosti
této věnována měla by být pozor
nost Nejlépe je v takových pří
padech ihned poradili se s očním
lékařem který suadno rozpozná
je-li dítěti třeba brýlí či nikoliv
Co jsou brýlí:? Každý dovede
říci eo jsou brýle ale přece mno
zí nedovedou náležitě naznačiti
jejich úkol Jsou to různě brouše
ná skla lak zřízená aby dle po
třeby se směr paprsků do oka
vnikajících změnil a tak vidění
zlepšil
Kdo vynalezl brýle ř Na tuto i
otázku je těžko odpovřdéti Jsou
sice často udáváni vynálezci brv-
lí ale nikdo spolehlivé nemůže u-
dati kdo první brýle vynalezl u
kdo první jc nosil Nepochybně
první brýle — jako mnoho jiných
nrvriích věcí — byly zhotoveny v
(lně Tam totiž již v dávných do
bách byly hotoveny vyduté a vy
pouklé terče broušené z tak zva
ného čajového kamene které stu
hou kolem hlavy se přivazovaly
Není určitých záznamů z kte
rých dalo by se souditi že brvlí
používali staří Rekové anebo Ří
mané ačkoliv historikové vyprá
vějí že císař Nero přihlížel ku
hrám a zápasům skrze broušený
urnhokam který usnadňoval mu
lépe rozpoznávati předměty na
dálku
Podobá se pravdě že brýle jak
je známe dnes vynalezeny byly
ku konci XIII století v Itálii ja
kýmsi Salvinem jak nasvědčuje
nápis na jeho hrobec který jej
jako vynálezce brýlí označuje —
Ve století XVI již brýlí bylo v
značné míře používáno neboť za
choval se záznam o jistém Bernar
du Godronoví který vvnalezl ja
kousi masf o které tvrdil že jest
schopna oči do té míry sesíliti že
není třeba nositi brýlí
Ve století XI a XVL brýle by
ly v mode zvláště ve Španělsku
kde nosil je každý švihák ať už
jich polřeboval anebo nikoliv —
Tento zlořád pak šířil se po celé
Evropě tak že okulista Bartisch
varoval před nerozumným užívá
ním vynálezu jinak blahodárného
Málo komu je známo že pojme
nování brýle není původu české
ho Říkáme sice že někdo na ně
co brejlí a podobně ale to odvo
zeno je od slova brýle čj brejle
Slovo to nepochybně utvořeno
bylo od beryliu z kterého druhdy
hlavně brýle se hotovily anebo
od zelenavého skla beryliu zna
čné podobného Druhů brýlí jest
velké množství a zkušený okuli
sta je jedině schopen poznati ja
ký druh brýlí pro určité případy
se hodí
vedli vykořisliti přírodní bohat
ství Cech Moravy i Slezska
A methody této užívali proti
Polákům na severu a východě své
říše proti Bejgičaiuím na severo
západě a Francouzům na jihozá
pade sve nsc llacih se a rozta
i 1: i j i v
uwui hc kuc a Kam to sio a Kde
to nešlo vzali meč a pušku a do
vedli již svým požadavkům do-
dati patřičné váhy
Jak válka vypadne dnes těžko
říci ale jak věci si stojí bude
zřízena celá řada malých men
ších i větších států a státečků
republik a království veliké
mocné nse budou rozděleny na
malá území jež nebudou moci sa
ma o sobě mnoho pořídit i A dě
lení toto podporují hlavně Němci
Oni jsou to kteří zřídili polské
království" oni přiznali samo
statnost republice íinské oni to
byli kteří uznali svobodnou Li
tvu a svobodné Estonsko ovšem
za jistých podmínek oni urvali
od ruské říše Ukrajinu a oni to
budou kteří snad zřídí ještě řadu
jiných 'samostatných' zemí a zc
micek v naději že se jim je po
daří časem jednu po druhé pěkně!
požnu
Tu a tam se tvrdí že válka tato
nule poslední eeinuz ale tezko
věřit i Již dnes ukazují se věci
docela jinak již dnes Poláci sváří
se s L krajinou pro gubernu
Cholmskou a sporů takových o ú-
zeirií celkem ' nepatrná a proble
matická svoji příslušností vysky
tne se jistě za králky čas celá
řada
A eo bude míti to za následek!
Války boje a hašteření věčné-
ycene bitky a pranice bude se'
dífi to eo se dělo léta na Balkáne
jíode To bude patrné výhled-
kem této války neuastaue-H vc-
iký převrat který by spojil sa
mostatné národnostní celky úze
mí v jednu společnou federativní
epubliku ucho nějaký podobný
útvar K tomu aje bude nutné
třeba aby zmizelo dnešní auto
kratičké Německo a říše Habs
burků a aby odstraněna byja ta
ru jak ji mají v plánu budou
války mezi jednotlivými malými
územími na denním pořádku do
jde k válkám občanským tříd
ním na obzoru vyvstane válka
jednoho plemene proti druhému
ba není nemožným že se bílí lidé
srazí se žlutými
Války jak vše nasvědčuje ne
budou vyhlazeny a odstraněny
budou-li nadále ponechány příči
ny je vyvolávající nebudou-li ná
rodové uspokojeni a nebude-H jim
učiněno po právu a budou-li mi
mo to ponecháni za hříčku vel
kým státním útvarům jež by o ně
vzájemně zápasily
A také válkám nobude konce
dokud lidé nepřijdou k rozumu
dokud nerozšíří se po celém svě
tě skutečné vzdělání osvěta a u
vědomění lidu pokud lid bude
tápati ve tmách pověry dokud
bude válka pokládána za metlu
boží jíž sesílá rozhněvaný Bůh
na zlo páchající lidstvo dokud
budou vrstvy privilegované do
kud bude část lidu míti všechny
povinnosti a druhá část povinná
stí žádných
TlVfclíí 7!Íi!litl- cin!iii- t
I uv oiiiivul a ijjjiiu-
vy nám nepomohou války' odstra
nit i dokud nevniknou zásady ty
to také do nervů a krve všeho ii
dn Dokud nebude se cítili a u
znávati že nemá se činiti druhé
mu čeho nechceme aby se dělo
nám potud bude na světě boj
potud bude zápas a potud i bu
dou války' Kletbu tuto musí se
sebe sejmouři lidstvo samo!
Nebezpečí německých válečných
zajatců v Sibiři
Londýn 21 března — Depeše
Rfuterovy zpravodajské kancelá
ři: z ToJda sděluje že japonský
ministr války mluvě před posla
neckou sněmovnou prohlásil že
9L000 německých válečných za
jatců nalézá se východně od jeze
ra Bajkalského a 60000 západně
od tohoto místa Ti kteří naléza
jí se na východě jsou mimo kon
trolu a pokouší se získati zbraně
Mi tisíc kozáků pod generálem
na našili nadvládě a útisku dru
hých národů My Češi známe to
nejlépe jak Němci využili všech
mělo postraňky z I prostředků ku našemu potlačení
kvetoucího luu a pod jejíž zvlášf-íjak se j-nažili nás pouěměiti jak
UÍ ochranou btálo veškeré zpra"o-inám brali od úst tu skývu chle-
Sami Nřmei však doznali Je! vání lnu a obzvláště preď-ní albu jak vytlačovali nás z úřadů
tkaní plátna Pilným dívkám da z obchodu i % majetku na venko
rovala vřeteno a v noci jím na- vě jak dovedli 'zmocnili se naše-
je cCeliárá Jra ío bij? Jakíjjřeďa jlcé eMy ale leiúvýuijfco průmyslového (utiní jek do-
Němci založili svoji eristeueijpříčina stálých sporů n různic — Stmcnovem staví se proti bolševi
r : i r i i ' i r i i - -
německé íntrikařsfvi jkiim východně od jezera Bajkal-
Nestane-Ii se takto a nebude-lí iského Spojcmi mohou po-kyi-takový
stát silný a mocný dostíjnoufi generálu Semenovu podpo
cby přivedl k rozumu btáty dru jru ale jeho sbory jsou slabé
bé války budou znovu a znovu (kdežto hily bolševiků vzrůstá a je
a budou při zlepšování techniky jioi možno zíkatí snadno zbraně
stále krvavějšími hrůznějšími a 8 střelivo JeMliŽ dojde k orga-
uezomcunejHmi tmaci německých zajatců nnk
Zvítězi lí Německo Rakou- může
ikem a provtdou-lí úpravu powč- j ''áinou
to milí v
ítuau
důsledku velice