ČÁST REDAKČNÍ
EDITOR LA L SECTION
POKROK
Dne 21 ledna 1018
V omampv&ví výsledek platí
7kuslo "POKROK" nejdříve!
Ia Advirlisrai-nt ResullsConnl
Try "POK ROK" First
UKRAJINA NEODVISLOU REPUBLIKOU
UKÁZKA DÉL ZÍSKANÝCH FRANCOUZSKÝM VOJSKEM
UKRAJINA zorni1 koju-kvch
bohatýrů jež pochlubili so
může rušnou a postrou historií
stala so samostatnou republikou
Ruská bolševická vláda uznala jo
jí neodvislost a stojně i některé
jinó vlády evropské kterým jed
ná ko o podporu každé života
schopné a trvalé demokratické
vlády jež vyroste na troskách
Ruska Častokráte so tvrdilo o
bylo to Německo které podporo-[kdy tak čnslo měnily se osudy
valo tnby L krajitu-u po samo-j těchto krapi — doslala so etist l
statnosti no tak zo zásady že ná-lkrnjiny pod vládu Litvy a v pat
Ukrajina čili země pomezní je
tvořena částmi jjubornií podol
ské kyjevské čoi'hi'ovské pol
tavské jekatčrinoslavské a ober
sonské Byly to kraje které ne
smírně trpěly nájezdy tatarský
mi leště v třináctém a počátkem
čtrnáctého stololi nnlézah se tu
drobná knížectví z nichž mnohá
opírala se hlavně o moc koza
čkou Vo čtrnáctém století —
rodové života a vývoje schopní
mají právo na sobenrčoní jako
spíše z touhy po rozdrobení ruské
voleříse aby stala se snadnou ko
řistí německé dobyvačiiosti Ale
je poobybno že německé vlivy
hrály důležitou rolli v snaze U
krajiny po docílení neodvislosti
Ukrajinci nemají valné lásky k
Teulonům a jejich institucím Je
jich snahy po neodvislosti nevy
věraly z tužby po šeslabení Ru
ska jako spíše ze snahy zachráni
li zdravé jelio části a zaohová-li
si Ukrajina svoji neodvislost ji
sté v budoucnosti stane se členem
silné ruské federace jež nastou
pí místo bývalé carské říše a bu
de silnější pevnější a života scho
pnější poněvadž její vývoj nebu
de brzděn autokratiekou vládou
která nepřála snahám po zvelebe
ní země 7 něhož celý národ — ne
určitá třída — měl by prospěch
Z odporu proti Teulonům Ukra
jinci připojili se ku kozákům pod
penerálem Kalodinem proti bolše
vickým silám aby mohli čelit i ně
meckým choutkám po nadvládí v
toni případě kdyby bolševici uza
vřeli mír a vydali ruskou zemi
Němcům na pospas
A je-li cokoliv těžko vysvětli
telného v jednání Ukrajinou s o
hledoii) na rusko-němeoké mírové
jednání pak nutno uvést i na pa
měť žo je mnoho nehotového v
novém režimu Ukrajinou a že ži
vly jež nalézaly se před nedáv
nem s bolševiky v úzkém spojení
nutí ukrajinskou vládu aby byla
opatrnou A poslala li svého do
"loátu do Břostu Rit wského pak
jednala r opatrnosti neboť nesmí
jí hýli lhostejno jak upraví bol
ševici budoucí poměr mezi říší ru
skou a říší německou Jedná se
tu o přímé zájmy Ukrajiny kte
rá jo bezprostředním sousedem lo
utonské střední Evropy hraničíc
na jihu s Rakouskem
Ukrajinci uznamenali že Ně
mecko neusiluje jenom o polské
a litevskó části Ruska ale žo hle
dí také toužebným okem k Ukra
jině jedné z nojbohatších krajin
ruské země v níž vidí budoucí
svoji špižírnu A Ukrajinci ne
mají zcela žádné chuti státi se ně
meckými vassaly a nebude-li mo
žno žiti v řuské federaci jsou po
hotoví spravovati so na svou
vlastní pěst Ukrajinskému pro
blému bylo těžko rozuměti Jako
Slované nechápali jsme odstředi
vé snahy Ukrajinců poněvadž
spásu Ruska a Slovanstva vůbec
viděli jsme v jednotnosti a z to
ho důvodu nemohli jsme uznáme
uati že by v oddělení so od Ru
ska Ukrajině vzešlo něco dobré
ho Vycházeli jsme z toho předpo
kladu že Ukrajinci jsou částí ru
ského národa třebaže se různí
nářečím Tuto zvláštnost nepo
važovali jsme za dostatečnou k o
spravedlnění jejich odstředivých
snah a když viděli jsme že Ra
kousko na počátku války snaží se
mezi svými Malorusy vyvolati
hnutí po spojení s ruskými Malo
rusy či Ukrajinci za účelem utvo
ření samostatné země tušili jsme
v tom čertovo kopýtko Habs
burkové a jejich nohsledové pro
nic za nic nestaví se přáteli samo
statnosti menších národů Jejich
snaha musela být i vedena urči
tým cílem a tento oíl v té době
— kdv nebylo ještě přítomných
ruských zmatků a drobení se dru
hdv mocné a jednotné říše — ne
bylo nesnadno naznači'í Rak
jednalo so o vyvolání nespokoje
nosti mezi ruskými Ukrajinci
jednalo ho mu o zničení ruské jed
noty a vyvolání ukrajinské otáz
ky bylo jenom pláštíkem k zakry
tí nekalých cílů Ale dnes se po
mřry změnily a ukrajinská otáz
ka ocitá sc v novém světle
náetém století pod vládu polskou
V roce ICVl část nalézající se na
levém břehu Dněpru připojena
byla k Moskvě a pravobřežní
část přidělena v roce Pol
sku Tylo kraje pak zůstaly v dr
žení Polska až do jeho pádu na
čež přiděleny byly k Rusku
Jak výše již pověděno kraje
které pojímáme do dnešní Ukra
jiný značně trpěly nájezdy asij
ských kmenů Pečenčbií Kuma
nň a jiných a je přirozeno že v
zájmu sebczachování se orpaniso
valy a tvořily bojovné síly k od
ražení těchto nájezdu které ohro
žovaly nepřetržitě jejich vývoj a
přinášely jim hmotné škody A
tak povstávaly slavné obranné
bojovné organisacc ne z rodu ry
tířského ale z lidu prostého sel
ského bohatýři proto udatní že
bojovali za své prosté chýše za
své lány polí za svoje domovy
Na ústí Dněpru a při Oerriomoří
vyrůstala bratrstva bojovníků
která odrážela Tatary a obhajo
vala svoje domovy Bratrstva ta
to nrganisována byla na způsob
rot táborských slavných to váleč
ných rot které později bojovaly
téměř na všech bojištích Evropy
se Mávnu a se ctí Jsou historiko
vé kteří hledají jisté spojení me
zi těmito bohatýrskými rotami ru
skými později kozáekými zvaný
mi a rotami českými Náhledy
se různí ohledně toho vzali-li si
Rusové český vzor anebo opačně
ale tolik je jisto žo roty tyto
mely mnoho společného jaK vo
své správě tak i ve způsobu ve
dení bojů
Povstávaly opevněné tábory na
prazích Dněpru tak zvané Seče
či Síče Nojznámější z těchto by
la Sió Záporožská na prazích Dně
pru Ale povstávaly i jiné Síče
po obou stranách řeky Dněpru
Obyvatelstvo jich v míru živilo se
orbou ale připravovalo se stály k
boji Když za Kazimíra Jajjailov
co po roce 1470 zaváděny byly na
Malé Rusi řády polské počali
mladí lidé nchylovati se do téch
to kozáckýeh táborů aby vyhnu
li se novým povinnostem s nimiž
nesouhlasili A tak tyto tábory
sílily a uznávány byly panovníky
kteří v nich cítili dobrou oporu
pro tlak z věnčí
První polovice šestnáctého sto
letí jo bohatýrskou dobou ruské
ho kozáctva Tehdy kozáci pod
svými atamany bojovali chrabře
hrot i Tatarům a Turkům a získa
li nejenom vavřín v bitvách tu
stepích ruských na Černém moři
a na Balkáně Když Ukrajin
připojena byla k Polsku moc ko
zákň byla poněkud obmezena ne
boť diplomatisujíeí říši polsko vol
ná taU) bojovná bratrstva stala
so nepohodlnými Kozáci neměli
v lásce Poláky a často jo bili stoj
ně statečně jako Turčíny a Tata-
viny Polští králové obmezili po
čet kozáků a nařídili jiná opatře
ní jakož i přisoudili si právo
stvrzovat! jejich atamany Kozá
ci bouřili se proti novým rudům
ale byli potlačeni v roce 1Ó92 a
1Ó97 Nejdéle vzdorovala Sic Zá
porožská kde nalézali se kozáci
zo všech nejhonževuatější n noj
chrabřejší Ukrajinci jsou potomky těchto
kozáků a třebaže čas mnoho zhlo
dal na jejich povaze přeci za
chovali si starou hrdost :t nepo
dá jnost Na více jak 30000000
počítá se těchto Malorusň či U
krajineň a obývají značně rozsá
hlou krajinu Ukrajina rozkládá
se na 800000 čtverečních kilome
trech území větší než Francie a
jenom o málo menší než Itálie
Španělsko a Portutajsko dohro
mady Kolem 20000010 z nich ži
je v ruských řásteeb více jak 3
000000 v Haliči kolem 300000 v
Bukovině a na 500000 v Uhrách
r
ei i i
k ''via rV
- rrrr i
r : " - a w U :
HHÍ 4?: A řídil
' - Ji 4ým
v-t v a vvvvv-4-tův
Sta německých děl zkána byla francouzským vojskem v bil
vě u ('hornin des Diimes a zde vystavena jsou na ukázku francouz
skému obyvatelstvu před proslulým starým chrámem v Soissons
Země tato nalézá se východně od
Polska Rakouska a Pessarabie a
sáhá k řece Donu pojímajíc znač
nou část území při moři Azov
ském Na severu sáhá až k Mo
skvě Ve všech těchto distrik
tech Ukrajinci tvoří od 1" do 99
procent obyvatelstvu Ostatek
pak jsou židé Poláci a Velkoru
sové Malorusové či Ukrajinci
tvoří 20 procent obyvatelstva ru
ské říše
Ukrajinci udrželi si následkem
toho žo nepodléhali pro neschňd
nost svých krajů vlivu z věnčí za
chovali si značnou jednotnost ja
zyka a zvyků Rcč jejich rozpa
dá fo jenom na čtyři skupinová
nářečí tedy na méně než řeč če
ská Nářečí ta jmenujenu- malo
ruské či ukrajinské jež převládá
na jihu poleské jež převláda na
severu a je zároveň jazykem spi
sovným červenoruské a horské či
karpatské převládající v Uhrách
Ukrajinci zakládají své právo
na neodvislost na různosti jazy
kové a zvykové od Vclkorusů
které nazývají Moskařy Jejich
literatura je poměrně mladou
byvši založena v letech 17(19 až
1814 ale 'vyznačuje se celou řa
dou slavných jmen Ukrajinská
literatura považuje za svého tvůr
ce Kotlarevského a "za nepozoru
hodnější literáty své považuje
básníka Ševčenka historika Ko-
stomarova novelistu Ueviekého
Saškeviče básníka Fedkoviče a z
novějších Ivana Franka a jiné S
tvořením literatury vyvoláno by
lo národní hnutí a snahy po úpl
ném osamostatnění maloruštiny
nroti iazvku velkoiiiskému Vel
kého rozdílu mezi oběma sice no
ní ale přece jenom jsou rozdílím
st i Maloruštiua jo bližší českému
iazvku než velkoruština Tam
'cde Velkorus užívá užívá" Ma-
orus h kde Velkorus užívá i ja-
'{o ve slově "povist" Malorus ře
pi-
do
kno "pověst" velkoruské
sni" přechází v nialomštině
"pisaon" a pod
Velkorusove v touze po jednot
nosti ruského národa nepřáli
těmto odstředovacím jazykovým
a jiným snahám Malorusň a často
jejich odpor proti nim bral na se
be tvářnost porsekuce Petr Vel
ký zakázal tištění knih v jazyce
maloruském a nařídil aby vyučo
vání ve školách dělo se jedině v
jazyce velkoruském V pozděj
ších letech uvolněn byl tento zá
kaz ale opětné v roce 1S7CÍ malo
ruštiua byla pronásledována a
volnější doba nastala až v roce
190" po utvoření konstituční vlá
dy ruské Ukrajinská delegace v
ruské dumě měla značný vliv a
jevily se naděje že podaří se jí
dusící jistých koncesí ale byro
kratické Rusko dovedlo mařiti
všechny její snahy
Je přirozeno že Ukrajinci v
přítomné válce viděli příležitost
k docílení svých tužeb Byli vždy
demokratičtější nežli Velkoruso-
vé a odpor jejich proti Velkoru
sňm sesilováu byl odporem proti
ruskému zřízení autokratickéniu
Slovanské cítění — vyjímaje in
teligence — není mezi Ukrajinci
příliš silné ale věřme že dosta
ví se s vývojem této velké slo
vanské větve Kulturní úroveň li
du na Rusi nebyla nikdy velká —
hlavně vinou byrokracie — a v U
krajině poměry byly nejhědněj
ší Věřme v dobré úmysly Ukra
jinců Mohou se i státi záchra
nou velké ruské říše Jejich od
středivé snahy nejdou za meze fe
derace ruské Chtějí být i sou
částkou velké a silné federace ru
ských národů která skutečně po
urovnání poměrů stala by se ba
štou proti teutonskému rozpínání
Kozáčky duch v nich oživí Je
jich předkové umírající v litých
sečích zmírali s voláním na rtech :
"Nechť ruská země potrvá na
věky a bude slavena věčné!"
Kozáci stáli proti nepříteli do
posledního dechu a bojovávali do
poslední kapky krve A ani v a
jíouíí láska k ruské zemi k jejich
stepím a svobodě nevyšla jim z
' mvdi Volávaliť:
í: I "Ať zhvnou všichni nepřálelé a
ruská země nechať jásá na věky
věkův!"
Národnostní vědomí starých U
krajinoů kozáckýeh bohatýrů
bylo silné takt jako našich Tábo
niv blahé paměti kteří zpívali:
"Nepřátel se nelekejte na
množství nehleďte!"
Duch starých Táborů v oživil v
nás národnostní vědomí Nalezli
jsme v něm oporu nad jiné vydat
nou a došli jsme až na slavné he
slo : "Na každý způsob vytrvá
me a nedáme se !"
Věřme že duch nynějších U
krajiucň omládne a osvěží starý
mi zkazkami až opětně popřána
bude jim příležitost seznámili se
s nimi až rozletí se do všech je
jieh osad — do měst vesnic i sa
mot — že stane se něco podobné-1
ho jako u nás v Cechách Věř
ím1 žo Ukrajina bude silnou zdra
vou a života schopnou slovanskou
říší pyšnou na slovanský rod a
nepodajnou nárazům Teutonň od
západu ze stane se zárodkem vel
ké ruské federace která vyvstane
z nynějších ruských zmatků
Tradice jsou mocným činitelem
Tyto tradice praví že nebylo sí
ly která by přemohla sílu ruskou
že nebylo plamene který byl by
schopen sežehnout i velkou ruskou
lásku k rodné zemi Staré tyto
tradice oživí rtrdíé sebevědomí a
z bolestných těchto chvil vyvsta
ne učení nové silné a vše si pod
maňující a v důsledku jeho no
vá doba všemu Slovanstvu Věř
me v sílu a života schopnost slo
vanského plemeno Věřme v jeho
hrdost a nepodajnost Básník
Svatopluk Cech vyslovil za nás
krásné krédo které nutno je vy
slovovati v těchto těžkých chví
lích pro Slovanstvo jako modlit
bu: Jen v srdce zápal
chrabrost bohatýrů
a budem vojsko
netušených sil !
Sláb jenom ten
kdo ztratil v sebe víru
a malým ten
kdo zná jen malý cíl
Porovnejme ale tyto číslice s ně
klcrými statistikami z bitev dáv
nověku a středověku
U Canuae -10000 Římanů z cel
kového počin 80000 bylo usmrce
no a v Ilastiiifís Normani přes
to že byli vítězi zírat i li 10001)
mužů z celkového počtu (10000
V bitvě u Kresčakn kde zahynul
také český král Jan Slepý zahy
nulo :iL000 Francouzů z celkové
ho počin 100000
Když pušek počalo se užívat i v
bitvách proporce usmrcených a
raněných v desíti bitvách počína
je bitvou u Zorndorfuu v r 17"S
a konče bitvou u Waterloo byla
od jedné čtvrtiny do jedné pěti
ny Největší ztráty byly u Zorn
dorfn kde J"_91G' bylo usmrceno
anebo poraněno z celkového po
čin 82000 Ztráty byly také znač
ně veliké u Fylan a sice fifjOOO z
100000 mužů súčaslněných
V kampani v Itálii v roce lsf9
ručnic bylo užíváno na obou stra
nách Rakouskem i vojskem ital
ským a proporce ztrát byla u Ma
i'ent y a Sol ferina jedna jedená
clina Ve franko-pruské válce
kdy obě sírany vyzbrojeny byly
modernějšími ručnicemi průměr
ná ztráta v usmrcených a raně
ných v bitvách u Worth Spiche
ren Marsle-Tonr (Iravelottc a
Sedanu byla jedna dovít ina Nej
větší ztráty byly v bitvě u Mars-le-Tour
a sice jedna šesluáctina a
nejmenší u Sedanu a sice jenom
dvanáctina
KATEŘINA SCHRATTOVÁ
A před námi jsou cíle velké —
Slovanstvo má před sebou ohrom
ný úkol Nebylo proň dosnil ná
ležitě připraveno a je nutno zno
vu a znovu pracovat uvědomo
vat posilovat a věřit žo věc na
še spravedlivá zvítězili musí li
li rajina v řetězu slovanských bo
jovníků v budoucnosti bude jistě
důležitým článkem
"EEZPEČNÉJŠÍ" VÁLKA
Přes velký počet smrtí v mo
derních bitvácli procento usmrce
ných jo mnohem menší než v bit
vách za starých časů V jarním
náporu francouzské armády v ro
ce 1917 ló000 mužů bylo usmrce
no z 200000 mužů kteří na boji
se podíleli A tato bitva považo
vána je za jednu z nejkrvavřj
ších v přítomné světové válce --
ZDE JSOU PŘEDMĚTY KTERÝCH PONORKY SE BOJÍ
1
-Si
VA?: m
ul &&J IRfifU W
%
ř "fS m# vrt si'"- % W"" iÁ' fVyčrtfrítrWf-tíi
Scéna ve velké továrně ve Francii kde dohotovnjí ko torpéda a hloubkové honiby které nn í tak
mnoho německých ponorek
V minulých dnech došly zprá
vy že Kateřina Schrattová milen
ka zesnulého rakouského císaře
Františka Josefa Prvního zemře
la v chudobě ve věku (Í0 let a zprá
va ta obnovila zájem o tuto ženu
která v životě zemřelého rakou
ského panovníka hrála tak důle
žitou rolli
Její ojedinělá rolle u rakouské
ho dvora nepochybně nikdy ne
bude opakována Po třicet let ži
la Kateřina Sebral lová jako "že
na v zákulisí rakouského trůnu"
a Jako jediná společnice v pra
vém slova smyslu a důvěrnice ja
kou kdykoliv starý rakouský vi
sa ř měl "Khali" jak císařem
byla nazývána byla jedinou že
nou u které starý císař hledal ú
těchu Císař František Josef vstával v
časných hodinách ranních aby
mohl se odebrali do paláce který
ženě této daroval a tam s ní po
snídal a přečetl si noviny Odpo
ledne pravidelně císař v její oby
dlí hrával taroky Vedle něho a
líhat i dva židovští bankéři tvoři
li karetní kvartetto Císař jak
se praví byl špatným hráčem ale
přes to hrál s chutí a jevil ve hře
potěšení
Kateřina Schrattová měla na cí-
sare vcíikv vnv a kuokoiiv pnu
so něčeho od Františka Josefa o
bifitil se k ní Praví se že vo tři
cíti letech přátelství s císařem
měla vliv na jmenování značného
počtu rakouských diplomatů a na
povýšení mnohých z nich Paní
Schrattová jak se praví žila v
dobrých vztazích s ostatními čle
ny rakouské císařské rodiny
Ku cti paní Schrattové dlužno
říci že své moci nikdy nezneužíva
la nikdy nevyzrazovala co mělo
být i utajeno a ve všem jednání si
počínala diplomaticky Sama by
la skromnou a nevystupovala o
kázale Praví se o ní že měla do
bré srdce a mnoho pomáhala chu
dině Přátelství její s císařem Fran
tiškem Josefem datovalo se od ro
ku 18S5 kdy byla herečkou dvor
ního divadla ve Vídni Císařovna
Alžběta při jednom představení
upozornila svého manžela na slič
nou herečku Po představení ho
rečka byla císaři představena a
získala brzy po- té řád Přišla do
dvorního hradu aby za řád podě
kovala a získala si srdce císaře ú
plně Její manžel baron Kisch
poslán byl jako kousni do vzdá
lených krajů a od té doby nikdo
o něm neslyšel
O přátelství Kateřiny Schratto
vé s císařem mluvilo so ve Vídní
veřejně a Vídeňáci se s ním spřá
telili Starého císaře nazývali
"panem Schrattem" Zprávy z
Vídně v dohě úmrtí císaře Fran
tiška Josefa sdělily že Kateřina
Schrattová odviácena byla od
dveří kdy chtěla pohledětí napo
sled na tvář svého zesnulého přítele
