c z
ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
Dne 5 prosince 1017
i i i i iii i
V oznnv0T4ni výsledek clatí
Zlctute "POKROK" nejdříve!
In Advertisment Resnlti Connt
Try "POKROK" Firt
¥ ř—Vl 1 i ' m _ $
i
a i
1 " !
CELÁ Itálie v minulých dnech
chvěla se o sul Benátek —
hrdé královny Adrie' a ohqvy tyto
s ní sdílel celý ostatní svít Bylo
mnoho příčin k těmto obavám —
Teutonské armády které zničily
tak velké množství nenahraditel
ných stavitelských památek v
Belgii a severní Francii které ne
dovedly potlačit i svoji nenávist a
SSBSfflawtamťBKaa - jr
—"in -i mru i _ s i
VíWRlw-7 i inniiiin — F rr i g mIJ
tč I'o založení republiky město
rychle bohatlo a kde je bohatství
tam daří se také ninční A Benát
čané zbohatlí obehodem stali se
meeenási ninčleú všeho druhu so
chařň malířň i stavit elň Nechali
si budovat i paláce které svou ná
dherou se předháněly a kterým
nevyrovnalo se nic na světě A v
těchto palácích dovedli užívali
ni před takovou krásnou kamen-! rozkoší života tak jako kdysi sta
nou památkou jako je kathedrá-jří líímané
la v Remeši a které ničily nádher-i A jejich bohatství podařilo se
ne radnice a chrámy ve francouz-} vybudovati pravou pohádku nad
ských osadách jenom z ďábčlskť
rozkoše nad bolestí domácího oby
vatelstva jemuž tyto památníky
minulých dob přirostly tak k srd
ci hrnul}' se jako dravý proud od
severu a Benátky nalézaly se ji
v jejich dohledu
Ký div že zachvělo se obavami
srdce každého milovníka umělec
kých památek Vždyf Benátky
jsou takovou zkazkou ze středově
ku jakou márué hledal by člověk
jinde Je to město slavných tra
dic a slavné historie a v srdci ná
roda italského zauiímn iedno z rr-
vých místt Benátky město staro
žitných paláců zasmušilých pod
loubí čarokrásných mostu přes
kanály po nichž projížděly se
pondoly — památník slávy benát
ské republiky kdysi tak mocné
nalézaly se v nebezpečí záboru mo
derními Ilnny Neminulo doposud
nebezpečí ale přefo jenom skvělá
obrana italského vojska vyvolává
naději že Benátky nestanou se o
bčtí tentonského barbarství
Je ticho v Benátkách v těchto
chvílích zoufalého čekání 'A dál
ky až sem donáší mořský vánek
hřmění děl Paláce jsou opuštěny
Byly ostatně opuštěny již dříve
ale aspoň kolem nich panoval či
lý ruch zvláště za krásných ve
čeru kdy kanály zaehvívaly se od
leskem nesčetných světel a od mo
ře nesla se sem píseň některého z
plavců:
O žfastne město
v nebeském kraji
každý tvor plesá
radost netají
Ty jsi ten pevný pás
jenž pojí všechny nás!
Santa Lucia! Santa Lncia!
Většina obyvatelstva odebrala
se do vnitra Itálie Jenom něko
lik tisíc domácích obyvatel kteří
nedovedli sé rozloučit i s milým
městem zůstalo vc svých domo
vech Většina uměleckých děl
která dala se přenésti byla dopra
vena do bezpečí Nepřítel byl žá
dán neutrálním světem aby ušetřil
uměleckých památek tohoto mě
sta aby zachoval je lidstvu jehož
jsou majetkem Byla projevena
jistá ochota ušetřiti těchto pamá
tek nebude-li město hájeno ale
kdož dnes ještě Teutonúm věří?
Benátky založeny byly asi v pá-
icm sioieu a zrouny se ze stejné
bouřlivé doby jakou je doba ny
nější Když vůdce Hunů Atilla
vpadl do Itálie a vyplenil Aqiii
lcia Padua a Veronu uprchlíci z
těchto měst uchýlili se na ostrovy
Vencti kdo chráněni byli před ú
tokem nepřátel zrádnými písčina
mi Tito uprchlíci pak stali se za
kladateli Venezic — Benátek krá
lovny Adríatiku Kartbaga středo
věku Město Benátky zbudováno bylo
na četných ostrovech většinou
malých a iicpcvaýeh v severozá
padním rohu Adriatického moře
Bylo vybudováno na obrovitých
kůlech jež přiváženy bylý z pro
tější Dalmácie Jou mnozí kteří
tvrdí že snaze stavitelů Benátek
o vybudování města na písěinách
padly za oběť nejnádhernžjší du
bové lesy jaké nalézaly e v jižní
částí Evropy
BonAtčané vybudovali město
které italo sc ojedúířlým na evl-
Adrií Na osmi větších a 114 men
ších ostrovech zbudovali nádherné
město jehož jednotlivé části od
děleny jsou od sebe 157 kanály a
spojeny 378 mosty většinou ka
mennými S pevninou pak město
zbudované na lagunách je spoje
no mostem o dvaadvacíti oblou
cích jenž dohotoven byl v r 1845
Canale Grande od 135 do 220 stop
široký dělí Benátky dvojitým o
blonkcm vinoucím se od jihový
chodu k severozápadu na dvě ne
stejné polovice jež pak spojeny
jsou nádherným mostem zhotove
ným z mramoru zvaným roňte
Rialto jenž zbudován byl v roce
ViSS a dvěma mosty železnými
které zbudovány bvlv v roce 1854
a 1853
Na větší polovině Benátek nalé
zá se náměstí sv Marka považo
vané za jedno z nejkrásnějSíeh na
světě Na třech stranách toto ná
městí je obklopeno nádhernými pa
láci a na čtvrté pak průčelím pro
slaveného chrámu sv Marka Ve
dle pak nalézá se malé náměstí s
palácem dožecím v němž v mo
derních dobách umístěna" byla bi
bliothéka obrazárna a akademie
věd a umění Benátky mají ve
iké množství chrámů a z nich nej
žajímavf j£ím je chrám sv Marka
jenž kdysi býval kaplí dožecí a
jenž zbudován byl pod vlivem slo
hu byzantinského a později pak
ipatřen byl různými ozdobami rá
zu orientálního Vnitřek chrámu
tohoto j překrásný V chrámě o-
nom jiloženy jsou pozůstatky ev
Marka které přivezeny byly sem
Benátčany z Alexandrie Je tu
ještě celá řada jiných nádherných
chrámů vzácných to stavitelských
památek Vedle chrámů jsou tu
nádherné pomníky
Ze světských staveb zaslouží si
zvláštní pozornosti palác dožecí
který původně byl založen v roce
S09 ale aspoň pětkráte byl rozbo
řen aby na jeho místě zbudována
b}'la stavba ještě nádhernější —
Tento dožecí palác byl předmětem
obdivu všech turistů kteří hojně
v době míru do Benátek zajížděli
aby kochali se jeho krásami Be
nátky mají šest divadel z nich:
uejkrásuější je Fenice
Slávu Benátské republiky za!o
Vú dože Petr Urseolus Druhý kte
rý v roce 905 zvítězil nad Choř
vaty a Nerečany a zmocnil se mčs
ím ských v Dalmácii jakož i ce
é řady důležitých ostrovů Pone
náhln pak šířila se moc republiky
na značnou část nynější severní
Itálie Slávě republiky učinil ko
uct Napoleon který v roce 1797
'Vpóvěděl jí válku Tehdy po
slední dože Lmigi Manin a Velké
'ada vzdali se vlády Francouz'
vtrhli do města a prohlásili v této
aristokratické republice vládu de
mokratickou k velké radosti vět-
íiny obyvatelstva Radost demo
kratů ale netrvala dlouho neboť
Benátsko mírovou smlouvou z ro
ku 1797 prohlášeno bylo za rakou
skou provincii
V roce mírem prešpurským
Benátsko přestoupeno bylo novl
tvořenému království italskému
V roce 1814 rakouská vojska ale
znovu obsadila celé Benátsko a 7
dubna 1815 spojeno bylo s Lom
bardií v království Jombardskó
benátské kde nim&stkem císařo
vým jmenován byl arcikníže Rai-
ucr který marně snažil se získati
lásku Benátčaníi Po jeho období
padá činnost spolků karbonář
ských které rozšiřovaly myšlenku
o sjednocení Itálie
V roce 1848 po příkladu Mila
ííaiiň Benátčcné vzbouřili sc pro
ti Rakousku dne 22 března zmoc
nili sc arsenálu 'svrhli rakouskou
vládu znovu prohlásili republi
ku sv Marka Dne 3 července
pak došlo k rozhodnutí o přípoje
ní Benátek k Sardinii jejíž pa
novník Karel Albert vytáhl pro
ti Rakousku do boje v zájmu sje
dnocení Itálie
Sardinské vojsko poraženo by
lo od Rakušanů v bitvě u Oustoz-
zv dne 25 července a u Milána
dne 3 srpna V Benátkách pro
hlášena byla znovu vláda republi
kánská která však neudržela se
dlouho Když král sardinský po
ražen byl dne 23 března roku
1349 v bitvě u Novary rakouským
generálem Radeckým Benátčané
byli vyzváni aby se vzdali Ode
přeli tak néiniti a došlo k obleže
ní rakouským vojskem Dne 23
rpna roku 1849 Benátky vzdaly
íe Hádeckému Rakousko zůstalo
lánem Benátská až do roku 18GG
a po bitvě u Hradce Králové v Ce
chách přistoupilo na mír kterým
vzdalo se Benátská ve prospěch
francouzského krále Napoleona
Třetího který pak je ombrt
králi Italskému
PŮVOD NOVÉHO PLEMENE
DNE 23 prosince roku 1787 na
stoupila ze Spitheadu v An
glii loď Bounty cestu do Jižního
moře Byla vyslána od britské
admirality aby navštívila Spole
čenské a jiné ostrovy odkud chtě
la anglická vláda přenésti sazeni
ce některých vzácných rostlin tro
pických do Západní Indie — Na
zpáteční cestě byl velitelem lodi
Bounty poručík Bligh člověk po
vahy neobyčejně zpupné a surové
Poručík Bligh obvinil kormidélní
ka Fletchera Christiana že ukradl
učkolik kokosových ořechů kte
ré byly koupeny na ostrově Otah
citi Také ostatní mužstvo neby
lo s velitelem spokojeno a bylo ho
tovo začíti vzpouru Christian te
dy přepadl kapitána ve vhodném
okamžiku v jeho kotci zajal jej
a ujal se velení na lodi Po té by
li kapitán a osmnáct jeho věr
ných důstojníků a námořníků vsa
zeni do otevřeného člunu a pone
cháni svému osudu
Christian 8 ostatními čtyřiadva
cit i spiklenci kteří zůstali na ko
rábn vrátil se k Společenským o-
st rovům a šestnáct mužů rozhodlo
se že zůstanou na Otaheiti kdež
to Christian se zbytkem mužstva
přijali k sobě sedm mužů a dvá
náet Žen otaheitských a odplul na
zdařbňh do neznámých končin
Po dvacet let nebylo slyšeti ani
slova o Christianovi a ostatních
námořnících kteří zůstali na korá
bu Bounty Po té přistála u o
strova Pitcairnova jistá americká
loď která tam shledala Angliča
na jménem Alexandra Smitha
(toto jméno bylo později změněno
v John Adáms) který pravil že
zbývá samojediný z plavců kteří
přijeli sem s korábem Bounty —
Christian se domníval že skýtá
tento (Piteoirnňv) ostrov nejlep-
ší příležitost k úkrytu spiklencň
přistál zde a spálil loď Bounty
Po dvě léta prospívala tato angli-cko-otaheitská
osada dobře tím
časem zemřela však jednomu z bě
lochů družka života a on chtěl od
louditi ženu jednomu z Otaheiťa
nň Tito postavili se bělochům na
odpor a tři z nich zabili Běloši po
mstili potom zase smrt svého sou
druha a pomocí žen povraždili vše
chny Otahciťany Nyní zůstali na
ostrově pouze čtyři muži Jedno
mu z nich podařilo se vynajít ja
kýs opojný lektvar a on se v pra
vém smyslu toho slova upil Dru
hý počal tak rychle ztráceli smysl
pro všechen pořádek společenský
že viděli se jeho soudruzi nuceni
poslat jej na onen svět a třetí ze
mřel na úbytě
V Adamsovi (či jak původně se
nazýval v Alexandru Smithovi)
probudil se pojednou cit povinno
sti Zdálo se mu že by měl po
tomky své i svých soudruhů se
známiti s biblí S chutí pustil se
do práce a namáhání jeho bylo ko
runováno zdárným výsledkem což
nelze ovšem přičísti na účet bible
Roku 1830 vystěhovala se vzorná
jeho obec na ostrov Norfolk ale
roku 1S5C vrátila se část osadní
ků opět na "Pitcainťs Island"
Mezi lety 18C0 až 1880 navštívi
lo ostrov Pitcairnův mnoho korá--bů
Roku 1SS3 přijela tam ameri
cká loď Ilarry Mills a jeden z o
strovanň jménem MCay nastou
pil s ní cestu do Liverpoolu
Téhož roku zastavil u Pitcairn
ova ostrova jiný americký koráb
"Wandering Jew" (Věčný žid) a
velitel této lodě kapitán Talpey
vzal s sebou rovněž jednoho ostro
vana Ernesta Fletchera Christia
na prapravnuka Fletchera Chris
tiana Před přistáním v JIullu (v
Anglii) nespatřil Ernest jakživ po
evropsku stavěný dům ani koně
miž jiného ' čtvernožce Takřka
jezměmou byla jeho radost když
opatřil poprvé parostroj McCoy
lostal sev Londýně do rukou ne
svčdomitých lidí kteří hleděli z
něho těžiti vystavujíce jej obe
censtvu na podívanou Když se to
naivní ostrovan dověděl byl ne
málo rozhořčen a psal Ernestu
Christianovi do Hullu aby pro
bůh nepřicházel do Londýna pro
tože prý jest učiněným peklem
Christian strávil na lodi tři lé
ta navštívil také San Franeisko
a vykonal tedy úplnou cestu ko
lem světa
Při své druhé návštěvě ostrova
Pitcairnova vzala paní Tapleyová
s sebou 17-letou anglickou dívku
Děvíe toto bylo nejmladší osobou
která kdy jmenovaný ostrov na
vštívila Mladá Angličanka vy
volala mezi ostrovnnkami stejného
9 ní stáří pravou sensaci
Poměry tohoto íívláštního ple
mene lidského na zastrčeném o
stroTě v tropickém moři zlepšily
se značné četnými návštěvami an
glických a amerických lodí Oby
vatelů na Piteairiťs Islandu jen
zvolna přibývá Roku 1879 číta
la celá populace čtyřiadevadesát
osob v polovici roku 188 vzrost
lo obyvatelstvo na 108 hlav V
tomto čísle jsou zahrnuti i dva
plavci kteří se zachránili ze stro
skotané lodi a jimž se mezi těmi
to otaheitským nárůdkem zalíbi
lo —
Celá osada piteairnská sestává
asi z dvacíti rodin které bydlí
y bambusovýeh domech či vlast
ně chatrčích a jsou — jak samo
sebou se rozumí — "úplně samo
správné '
Pozoruhodno jest že nalézá se
nejvyšší soudní moc tohoto 'stá
tu' mimo ostrov Pitcairnův — Po-
vstane-li totiž mezi obyvateli ně
jaký vážnější spor počkají roz
vaděné strany rozumně až přije
de tam první válečná loď Její ka
pitán jest pak nejvyšší instancí z
jejíhož rozsudku není odvolání
Kolonie na Piteairnu je zajisté
zajímavou podivnůstkou náhody
nými plotnami Když ale malé vy
dání bylo vytištěno vypukla fi
nanění krise a měděné plotny pře
lity v sapeky
Přímo chudobně vyjímají se ve
dle těchto obrovských děl 'svaté '
knihy' laraaisimi v Tibetě Jako
konečné platný výsledek tisícileté
duševní práce vyšly roku 1740 z
tiskárny kláštera Marthaugského
obě díla kandžur a tandžur Prv
ní kanonická kniha zabírá pouze
100 svazku kdežto druhá taiulžur
čítá 225 svazků Tři a půl tuctu
soumarů bylo zapotřebí ku dopra
vení až k lodi jednoho výtisku ná
ležejícího úřadovně Indické spo
lečnosti v Londýně a půl millio
nu ku tisku použitých dřevěných
ploten tvořilo pro sebe celou ma
lou vesnici Ovšem nejsou v tom
učenci za jedno zdali dueh celé
ho monumentálního díla odpovídá
cele jeho rozměru
PODIVNÁ JMÉNA ANGLICKÁ
PRVNÍ ENCYKLOPEDIE
COPATÍ synové říše středu sku
tečně mohou se chlubiti uej
starší dále pěstovanou literaturou
Až do druhého tisíciletí před Kri
stem sahají její první počátky a
od dob těch psací jich štětec si
neodpočinul Zcela přirozeně do
stavila se brzy potřeba pomocí en
cyklopedií zjednati jakýs přehled
třiíisíeiletého literárního tohoto
pralesa a co kosmooký genius za
těchto snažení vykonal věru svým
objemem vyvolává naše plné pře
kvapení Co by tak naše zhýčka
ná doba řekla o encyklopedii 348
svazků a 300 svazků doplňovacích
jaká v Cíně vydána před 1300 le
ty?! A přec tlilo- to se nám zdá jen
malou příruční knihou vedle jed
né sbírky děl pocházejících z pat
náctého století tvořící trest' ze
300000 knih a jednou tolika ru
kopisů čítající císařské knihovny
Výsledek pětileté neúnavné práce
vložilo 2140 učenců do 11000 na
palce tlustých svazků Při tomto
objemu ovšem se tištěné vydání
nedoporučovalo a zhotoveny pou
ze dva opisy které však za jed
noho požáru i s originálem staly
se občtmi plamenů Po odpočinku
půldruhého století dal konečně cí
sař Kanghi (11 01-1723) zas pod
nět k novému tvoření Vedle 100
svazkové encyklopedie nechal vy
dati "Ssek-ku-Tsiuen-schu" dílo
to 5020 svazků obsahujících 10
024 děl ve 171242 svazkových kni
liáeh
Úplný exemplář tohoto zvlášt
ního pohyblivými dřevěnými typy
opatřeného díla získalo Britské
I museum za 1500 liber šterlinkň
Avšak již císař Kien-Lung (1735
1795) pocítil potřebu nechali u
veřejniti úplnou sbírku starých a
nových knih (Ku-kin Tho-schu-Tsi-sching)
Tisk proveden mědě-
PECE NA PEČENÍ CHLEBA NEDALEKO FRANCOUZSKÉ FRONTY
mnr ' ' ' — umím u-v¥''
'mrk WlW? m
m m má i W~ "L — - v-™r - -v 'rr-' ' '
ziT-m i v v ' '
mu
'gj&fmttfn n " m mm i
-8"
1Í
Tisíce podobných pekáren zřízeno bylo francouzským komisariátem nedaleko různých bitevních
front Francouzské methody vc vyživování armád jsou nepřekonatelnými
NENÍ prý na celém světě země
— říká se — kde by žilo víe
podivínů než v Anglii Každý té
měř druhý člověk má prý tu ně
jakou libůstku a zvláštnost něja
ký "spleen" projevující se často
až ne jpod i vnějším způsobem Je
dni stále něco vynalézají jiní zas
nepřestávají zakládat sbírku pa
vouků cizokrajných mušek vo
jenských blech víček oďsirkovýeh
škatulek a balíčků knoflíků neb
mlýnských kol Jsou tu divní sva
tí kteří neustále přemýšlejí o no
é víře jež spasí lidstvo A nejpo
iivnější ze všech jsou tu četní ot
cové rodin kteří plodí své syny
a dcery jen proto aby jim mohli
dát co — nejpodivnější jména
"Roku 1882'' píše anglický ča
sopis — "narodila sé jistému liver
poolskému majiteli prádelny jmé
nem Arthuru Pepperovi deeruška
Když přinesli novorozeně ke křtu
byl fai 'ář nemálo udiven když o
tee vyslovil přání aby byla do
křestní matriky vepsána tato jmé
na: Anna Berta Cecilia Diana E
mily Fanni (íertruda Ilypatia I
nez Kate Luisa Maud Norai- O
felia Rebckka Starkcy Teresa
Flysis Venuše Winifrcd Yctti a
Zeno
A když se duchovní otázal co
ho k tomuto podivínství přimělo
odvětil že chce míti svou dceruš
ku pokřtěnu jmény jejichž začá
teční písmena by vyčerpala abece
du Jedině P a X vynechal Proti
tomuto vážnému důvodu nemohl
ovšem ani pan farář říci nic pod
statného a tak bylo děvče pokřtě
no pětadvacíti jmény Jak na ně
později -volali zda Ediniireda či
Rebekka se nepovídá
Ale je tu ještě plno jiných pří
kladů této podivné vášně která jo
v Anglii všeobecnější než se zdá
a také je zákony trpěna Nie ne
spomáhá že často tím dítě trpívá
po celý život
Čím asi odůvodnil svůj rozmar
jistý pan Pavel Smith v Manehes
tru když dal při křtu zapsati svá
nu prvorozenci jméno "Archa
Noemova?" Kdo dovede vysledo
vati myšlenkové pochody Mr Bo
ba Deathoa který dal pojmeno
vati svého nadějného syna "Křa
)ičkou na sardinky?" Stejně směš
'é i dosti nevkusné bylo rozhod
nutí Jamese Browna v Richmon
lu jenž stál na tom aby jeho ho
ííček po celý život nesl jméno Ji
iáše Iškariota Snad už pochopi
elnější ač také nikterak obzvlá
ště jemné bylo přání Johnsona a
Davise kteří si dali pokřtili děti
jménem "Nadbytečný" a "Nežá
daná'' zatím co Simpson v Dubli
ně nazval hošíka "Bovril" což -cnačí
extrakt z volského masa
oatrně už předem tušil že synek
bude kdysi nadán stejnou ducha
ilností jako jeho otec V Anglii ži
jí také mužové "Šťastné vánoce"
Figet a "V roku 1895" Jleaton—
při čemž v úvozovkách označené
názvy jsou jména křestní Co asi
znamenají je na bíledni
Jiná podivná příjmení s který
mi se potkáváme zhusta v provin
cii Northumberlandu vrhají zvlá
štní světlo na zaměstnání a ná
klonnost předků Jsou to zejména
příjmení: "Stáleopilý" "Zloděj
zezvyku" "Cizoložník" "Náčel
ník pirátů" atd Je zajímavo že
si na ně lidé tak zvykli že jim uí
ani podivnými nepřipadají