Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 31, 1917)
řpaaos pns_ si Aíjna ii7 8traa 3 Naše Beseda O" BAXCROFT NElSR lt říjím 1- Ctěná redakce "Pokroku"! uloženou naleznete pouitázkn z íjíž obnosu $450 podržte sobí' uíko umipwine na neum a ie- lělní Pokrok'" kterýžto časopis I _ t % y 1 1 v veuec se iiuiu ztmuouvu: uaisicn 5 centň zasílám do sbírky na Vá oční dar pró americké vojíny na %!°J'su 2t eeniu z lono posiium Jm a 50 centu dva naši hoši — e srdečným pozdravem zname nám se — Fr J Kubík fcVAlL 1ÓWA dno 13 října 1317 — Ctěná redakce "Pokro ku"! S přáním vám mnoha zda ru zasílám předplatný na "Po krok" s kterým jsem se poněkud pozdil a zároveň $100 na vánoc- "Aí dar pro americké vojíny jimž 1 !„' - i i prvji uo iciusiu svaiKy poiíuti Jnožno nejradostněji strávili Se srdečným pozdravem — Jan Stehlík GREGORY SO DAK L"J říj lia 1917 — Ctěná redakce Pokro ku ! Přiloženou naleznete poukáz ku a z obnosu podržte předplat né na "Denní a Nedělní Pokrok" a 1100 zasílám jako příspěvek na vánoční dar pro naše vojíny na bojišti V úctě — Frank Červ VKRDIGRK( NEPlt 23 října 11)17 — Ct vydavatelé "Pokro ku"! Přiložený prosím' shledáte nuij příspěvek $100 clo vánočního fondu pro americké vojíny S přá ním všem hojného zdaru zname nám se — Frank 1 Dr:obný Ctěný příteli! Ve jménu ameri ckých hrdinů kteří nalézají se na bojišti ve Francii a budou letos v čase vánočních svátků místo ra dostných chvil doma naslouchat dunění děl a rachot NojééořrP ne číme vátu vřelé díky a nadějeme se že vás budou i jiní soucitní krajané s příspěvky záhy následo vat ježto doba na odeslání vánoč ního dárku rychle se blíží ku kon ci — ALMOXT NO DAK' 20 října 1917 — Ct redakce "Pokroku"! Včera jsem vám zaslal dopis a v tom sděloval ž(c xám zároveň za sílám poukázku znějící na £51)0 a sice $150 jako předplatné na mi lý nám "Denní a Nedělní Po krok" u jDa nu váiuiíuí dar pru ty naše hochy na bojišti s přáním a by hned po svátcích toho Němce skolili Při zásilce však jak jste sc přesvědčili stala se mýlka na sto le měl jsem dvě obálky a při ode sílání dopisu vzal jsem onu lež poiiKazKy! MUK)m tez sdělit ze ač jsem již hezky starý přece ta- kové sucho jaké nám zde letoš ního roku od měsíce dubna až do 17 října panovalo posud nepama tují Třikrát sice za tu dobu sprch lo nespadlo ale ani tolik vody co 1 by se prach na Ví palce skropil Přes to ale přece jsme měli částeč nou úrodu Sám jsem měl oseto :i3í3 akru pšenici které jsem do- ) stal 474 bušle ovsa jsem dostal z i?G akrů 305 bušlu ze 76 akru 5í bušle lenu — Kukuřice chuděrka ani nevzeňla Věřte mně je to zá zrak! Pšenice íž mám nový druh váží 64 libry čehož se tak hned v i jiných krajináeh nedocílí — Nej- větši potíž budeme míti s dobyt kem ježto sena je málo a sláma i žádná S přátelským pozdravem a Na zdar" znamenám se — John Kouba TIIOMPSOX NEBI? 21 října 1017 — fitřníi iwlVr "Donnílin Pokroku"! Zase již hezkých pár dnu uplynulo od te doby co jsem 1 se posledně" do "Naší Hesedy" s ! dopisem dostavil — Nuže Na zdar! a dobrý večer redakce "Po kroku"! O čem pak si dnešního večera porozprávíme tak abychom t ty chmurné myšlenky rozptýlili a tím příštího rána by se místo nich v našich již stárnoucích hlavách příjemné osvěžující a veselejší myšlenky zase jednou usídlily? Jak ale možno něco potěšujícího S psát i když — ne a ne si na něja- kou důležitou zprávu jež by ětc ' náře zajímala není možno vzpome- riouti?! Ostatně v tomto pohnutli véin čase so ani nějaké zbytečné psaní nehodí Ano jsme se svým nej úhla vnějším nepřítelem — za rytým Němcem ve válce Není to jen německý císař ale též jeho nástroj — rakouský vládce Ano tito dra krvežíznivei též ve wíri irrvavém díle uilují o to aby íc ['£$ národ n£I o matenikou mluvu oloupili & svou německou řečí ji 'nahradili Starý rakouská vládce lilia našem národě křivd napáchal! Od samého začátku války sta h snau tisíce uuonyen onen upi po dnes v tmavých žalářích a to ne vinně nu a co dělá jeho nástup ce Myslím že až ua malé výjim ky to samé neboť až posud velmi malé procento jich osvobodil a to když mu již hodně do bot teěe a rád by si alespoň částečně ten ěe sko-mornwký lid naklonil Však - I to se mu nepodaří neboť tamní náš lid ty vídeňské a berlínské zá ludné partiky prohlédl a tak leh ko strůjcíniMia lep nesedne Pro to drazí krajané i my se zde drž me a posilujme tam za mořem ty naše chrabré bratry neboť hodina osvobození naší vlasti a ujařmené ho národa se již blíží Nemyslím že dnes by se našel jediný Cecho Mornvan který jest mimo hrani ce samého nynějšího- Rakouska u sídlen jenž by si přál býti pod daným těch bezradných Habsbur ků — Nyní bych rád zase slyšel lebe sousede aby jsi se též o ně čem rozhovořil Já jsem několik slov promsl ovšem jen tak běž ných podruhé však zase se dosta vím s několika slovy ta ale budou již důkladnější Dnes mi právě ne ní nejlépe hlava poněkud mne po bolívá a proto se mně do hovoru o těch dvou despotech nijak ne chce — možná později je ještě v lepší formě představím No tak sousede jen se tam nemraě a ven s tím — žádné okolky neboť tak je to nejlepší — co na srdci to na jazyku — jak již naše babič ky říkávaly Nuže je-li řada na mne pokusím se tedy o něco z mé zkušenosti s vámi sděliti Přál bych si vsak by se na mne čtenáři "Naší Besedy" nehoršili nebo ne zlobili ježto není mým úmyslem nikoho chválit ani nikoho h nět(: chci býti v tom co s vámi su 'ím úplné nestranným Před n 4v ným časem na moji farmu zavítal pan Strádal v zájmu jediného na našc-m západě českého denního ča sopisu "Denního a Nedělního Po kroku" Srdečné byl jsem potěšen a dovoluji si podotknout že pan Strádal jest příjemný rozumný a veselý mladý muž který jak sám jsem seznal nikoho nezarruoutí A to je právě u cestujícího to hlav ní když totiž se neumí zlobit Já příkladně bych nemohl v zájmu časopisu cestovat ježto bych st příliš brzy a Mlcžitě rozhněval a kdo ví co bych byl v stavu po ta kovém rozčilení provésti Zajisté jest nás dosti těch kteří jsme se do této země ze staré vlasti pře sni ji i že se jesto pamatujeme mnoholi nás tam v té naší otěině mělo příležitost čisti noviny kdež to zde jest nám všem toho v plné míře dopřáno a aby nám bylo do dávání dobrého časopisu "usnad něno závod vyšle svého zástupce který nám nejeit časopis ukáže a zároveň ke čtení povzbudí tak a- bychom nejen mohli zvěděti co se ve světě děje ale i sě poučili Z to ho důvodu jsem toho náhledu že závod Pokroku zaslouží si plného uznání a té největší naší podpory S panem Strádalem ježto v našem okolí nebyl znám projel jsem kou sek cesty a též jsme navštívili dvě městečka v Kansasu kdež jsem chuďasa zanechal jeho osudu Ry la to moje první a zároveň i ta po slední projížďka k novinářským jednatelem' Seznal jsem že pan Strádal má dobré nervy a také se nezlobil když mu někde aby hc odbyli řekli žo odebírají anglické noviny Jinde zase se vymlouvali až co prý tomu "starý" řekne a nebo až jak o tom "matka" usou dí A když to tak jde všude tu si můžete pomysliíi jak asi tomu jednateli je Však ještě dobře že nejsou všude lidé stejní Viděl jsem na p Strádalovi když vyšel z některého obydlí s nepořízenou ačkoliv se usmíval že je bledý a že to v něm vře Tak si myslím že mnohému pobudovi podvodníko vi nebo žebrákovi bývá lépe nežli tomu novinářskému jednateli po ctivému muži jenž bývá mnohdy takřka ode dveří se zlou odehnán a odkopnut Jak mu asi je každý soudný šlověk může miadno po chopit Žebrák když přijde do stane nejméně dsák nebo i čtvr ťák almužny a to beze všech vy táček Pan Strádal bude mi vždy jako- host vřele vítán a'e za jeho povoláním nikdy s ním nepojedu Raději jiti žebrotou nežli někte rým dobrou četbou nabíaei SrdeěV nč vRoeW řilravf — i i Josef Véulek I JEDNO 2 VELKÝCH ITALSKÝCH DÉL NA SOČI I VÁNOCE NAŠICH HOCHŮ VE FRANCII - rv'i a 4 ťV s H iri (SVÍ TÍffCi 'Stí ŠSB8S3 j-ř-" Na obrázku našem spatřujeme jedno z nejtěžších děl užíva ných Italy na bitevní linii u Soče přimontované v místech která byla scénou prudkých bojů právě než byla tato fotografie zhotovena 1'awl by tb toruinUini vf ťublia Information Wttlitujrtůn lt C ROALD AMUNDSEN O ÚKO LECH POLÁR BÁDÁNÍ Slavný tento objevitel jižního pólu přirovnává v "American Skamlinavien-Revicw" jižní a se verní pól naší země k parním ko tlům země při čemž vyjadřuje se i významu které má polární bá bini pro vědu Anuindsen podo rýká : "Při výpravách do polár ních krajů ěasto se vyskytuje o 'ázka mají-li polární výpravy vů bec nějaký užitek? Jakkoli scvcr ií pól před ukončením mých plá nů byl dosažen přece zamýšlím expedici k severní točně provésti tak jak jsem to v roce 1908 v říj iu v norské zeměpisné společnosti naznačil Pudenie po 5 roku vzdáleni připravujeme se však a bychom 7 roků v arktických kry tinách mohli se zdržeti když by 'oho plány naše vyžadovaly Náš 'dán záleží v tom že hodláme vniknouti napříč do Severního le dového moře od Beringový úžiny iž do krajin severního pólu a pak láme se zahnat i proudy až na dru hou stranu k Atlantickému oceá nu na pevnou zem Jsme sí dobře vědomi že podnik tento jest vel ni nebezpečný a že ní mnohé u 'rpení očekává A stojí to za tu námahu? Odpověď jest že každá námaha stojí za to když může se -ozřešiti lidské vědění" — Amund íen poukazuje na neobyčejný vy mam jaký mají polární okrsky dle nových výzkumů na poměry naší země Kdyby síla póly vyko návaná pojednou přestala mnohé věci na zemi by byly přivedeny v klid Jakkoliv jest nová tato my šlenka že závisí na zamrzlých po lárních krajích život a síla pře ce jest to pravda Oceanickč stu dené proudy které jsou výsled kem tlaku těžkých vodních vrstev v artkiekém území na lehčí vrstvy vodní mají dle moderního bádání veliký význam na rostliny a živo čišný život v celém světě oceáno vém "Kdyby moje polární cesta nepřinesla žádných jiných výsled ků nežli podrobné prozkoumání těchto polárních proudů jejich směru rychlosti a běhu jakož i vyzkoumání živočišného a rostlin ného jejich života mohla by ko řisf této expedice nazvati se vel mi bohatou" Jinv neobyčejně důležitý článek v našem pláně jest provádění meteorologických pozorování V tomto oboru pra cují dohromady s profesorem Her tresellem spolupracovníkem hra běte Zeppelina jenž se s mými ná hledy úplně shoduje Zamýšlím vzíti s sebou přístroj pro bezdrá tovou telegrafu a profesor Ilerge seli doufá za pomoci svých ptáte1 v Německu zříditi čtyři nebo je stě více meterologických stanic které mají býti tak rozděleny h budou Severní ledové moře koleir dokola obklopovati Pravděpodob ně budou stanice tyto zřízeny v Aljašce některé v Sibiři jiné na Špicberkáeh a jedna na Labrado ru Podaří-li se pak bude Fram se svým přístrojem pxo jiskrovor teleprafii stále ve spojení s těmi to stanicemi a budeme moci sou časně zaznamenávat! veškeré po zorování o větru a počasí a pozo rování lato zaujímati budou mno hem vetší obvod než by se tak zp jiných okolností stati mohlo To co bylo řečeno o polárních prou dech platí též o pohybech větrů nebof ony dávají klíč k povětr nostním poměrům -na celé zemi Pokud týká se vědeckého význa inu naší expedice mohu zvláif noukázati na konání magnetíe kých pozorování Naše práce v tomto oboru opírá se na pozorová ní Camogiva ústavu které pod r bezřetným vedením profesora TY A Bauera byly vvkonány na lo ďi Carnegie kteráž loď byla k tc mu účelu pouze ze dřeva a měď vystavena i práce vykonané ípv nomoeí v různých krajinách jso" značné důležitosti Bude-li mi mož no společně s "Carnegií" praen vati tak že prof Bauer a já bn deme moci současně ěiniti pozoro vání bude nasbírán materiál z je hož výsledku budou odvozeny dů ležité poznatky Pravděpodobni bude to jediná příležitost ke ko nání společných záznamů poně vadž příležitost aby dvě lodi do bře vyzbrojené všemi vědeckými přístroji bylo možno vyslati do vod Severního ledového moře se vždycky nenaskytne Proto věde cká práce naší expedice nemůže nikterak býti podceňována" OCHRANA Z OSTNATÉHO DRÁTU FRANCOUZSKÉHO VOJSKA Pamatujme na hrdiny kteří šli do daleké cizí zemé bojovat za svobo du viíebo lidstva 2a: naše domovy a zi lepší biuloncnoBt če ského národa Na půdě sesterské republiky francouzské bezprostředně 2a bi tevními liniemi američtí vojáci očekávají každou chvíli povel aby kráčeli smrti vstříc Jest mezi nimi asi třicet českých hochů z Omany Když loučili jsme se a nimi v Sokolovně a na nádraží před odjez lem v onen památný květnový den slibovali jsme jim že na ně ne zapomeneme Tomuto slibu svému íeská Omaha dostojí Naši hoši e Francii budou míti české Vánoce ozářené českou láskou a posvě cené českou vděčností Česká Omaha pošle svým synům v daleké i2í zemi důstojný vánoční dar Snad pro mnohé ž nich budou to poslední Vánoce Ženský vojenský výbor má k tomu cíli slušný obnos pohromadě týž bude rozmnožen dobrovolnou sbírkou tak aby mohlo býti vzpo nenuto nejenom českých hochů omaiských ve Francii ale také če ikých vojáků v různých cvičebních táborech v této zemi Výbor Č X S vyzývá tímto krajany aby skládali příspěvky na tento fond z něhož zakoupeny budou dárky Milodary mohou býti odevzdávány u místních českých časopisů v lékárnách pp Čermáka a Eeránka a v jbchodě pí Štěničkové na již 13"ul Zároveň žádáni jsou příbuzní českých vojáků z Omany aby sdé ili jejich správné adresy ve svrchu udaných místech neb úřadníkům ĎNS Nechť vánoční dar české Omahy jest důstojný Dokažme že do jedeme oceniti oběť těch kdož hotovi jsou zemříti pro lepší budouc lost člověčenstva pro lepší budoucnost českého národa! Za čes Nár Sdružení VÝBOR KLADÝ ČESKÝ VĚDÁTOR PO VĚftEN DŮLEŽITÝM ÚKO LEM PŘI ARMÁDĚ Jedním z mladých českých léka fl kteří jsou nyní členy velké a íerieké armády jest krajan Fr ) Lusk z čísla 4700 sev Ashland ve v Chicagu jenž v poslední obě před svým odjezdem na voj u měl úřadovnu společně s drem I yi Porlesem v čís 122 jižní Ui higan ave Dr Lusk obdržel právě v minu eh dnech hodnost prvního poru íka v lékařském reservním sboru byl přidělen k službě v základní olní nemocnici v táboře Dodge u )es iloines lowa Před svým při člením do jmenovaného tábora yl dr Lusk vyslán velitelstvím o Xew Yorku do proslaveného stavu Rockefellerova pro lékář ké bádání kde se súčastnil dvovt v'denuího kursu v cardiografii Po svém příjezdu do tábora "íoíIiíc byl dr Lusk uvítán jako niž kterého předcházela zvučná )Ověst a v těchto dnech bude mu ezpochyby svěřena správa ne íocniec piv nakažliví ueiiHiCÍ Nebof dr Lusk ač ještě niTád y v v lisloiKidu líL rozpuštěna vrchní leckém světě Svoje odborné zdělání ve vědě lékařské obdržel lavně na universitě v St Louisů :de studoval tři léta a obdržel svo i doktorskou hodnost a ve škole ěd medicinálních při Chicažské ceny ale v hojnosti prodávají se lázeňským hostům na úkor ostat ního obyvatelstva Sokolstvo — Naděje chlouba českého lidu — Sokolstvo — vál kou nejenom velice strádá leč ne bylo zničeno! Po vyhlášení vál ky většina Sokolů zvláště cvičen ci musili do pole Počet zbylých io nových odvodech dále se zmen šoval Mnohé jednoty dnes jsou bez cvičenců jiné docela bez pra covníků vůbec Xěkde zbyli 2 až členové kteří se ženami a doro stem bdí nad jednotou a snaží se ji zachránit i před zánikem A mnoho jest menších jednot kde nezůstalo ani jediného člena Dva úřední výnosy (na Moravě z měsí ce července 191") v Čechách z mě díce listopadu 1915) připravily čet né jednoty o sta intelligentnícli dobrých pracovníků z kruhů stát ních zaměstnanců Rozpuštěny jednoty: Kutná Hora Říčany No vá eVs (u Dueheova) Hořice No vá Ves (u Dueheova) Hořice Xo ilaviec Jčiuěves Velký Zdíkov v Čechách Ilusovice Paskov Ivan čice Jevíčko Lanžlmt Líšeň IIo-štice-Iíeroticu na Moravě Poštor ná v Dol Rakousíeh A ke konci f I ' zk jzi-rsim 11 Ochrany Mtn&tého dr&to takové jakou tito vojáci právě ho: tovt užívá 8 franeonzukým vojskem dobrým výnldkem v tako vých místech kde ítráíe není roožno postavíti niversitě (Rush Meďieal Collc ícj Když byl působil jako intern v lemoeniei Alexiánských bratří a f chicažské okresní nemocnici byl wvolán za instruktora chemie na iniversitu St Paul Spolu s drem Josefem L Mil erem podnikal dr Lusk velké vý zkumné práce a přední vědecké oublikace v zemi jako Journal "of the American Medical Assoetation Illinois Medieal Jornal uveřej nily pojednání o výsledcích jichž ilocílil hlavně v oboru léčení spe cifických nemocí proteinem Hlav ně v nemocech žil a cév bylo doká záno značného úspěchu na základě výzkumů Luskových a Millero-vvch Z ČESKÝCH VLASTÍ Hoteliéři v Karlových Varech kupují vše za nejvyšší ceny — "Vídeňský Denník" píše: Karlov ští hoteliéři vyvíjejí nyní horeč nou činnost aby se zásobili na ce lou saisonu a kupují vše napořád za nejvyšší třebas ceny Vysílají své lidi do širokého okolí aby na koupili vše co ještě na venkově zbylo Ženy dostávají sedm korun denní mzdy a mimo to jednu ko runu za kě'dý kilogram brambo rů a za jedí vejce jež seženou rovněž jednu korunu Přirozeně že za těchto okolností ostatní o byvatelstvo jež nestravuje se v hotelích a je nemajetnější ocit ne se v kruté nouzi Minulého ro ku bídná censura Stuerf?hhova da la potlačit všechny zprávy o bez starostném živobytí boháěů v Kar lových Varech a v jiných lázních kteří se překrmovali bílým peči vem zatím co ostatní obyvatel stvo strádalo při kukuřičném špat ním chlebu" I v okolí ostatních lázeískýrh míst- je podobna tháň ka po potravinách jež za úžasné irjíanisaee sokolská — "Česká 0- liec Sokolská" která v čele vše ho Sokulstva českého stála od r 1889 jakož i "Svaz slovanského Sokolstva" Bolestné rány 'pro Sokolstvo Finanční prameny je ho a žup ucpány Ale Sokolstvo nezoufá: Čeká že budoucnost ztrá ty nahradí a národ podá mu po mocné ruky k další práci která vždy směřovala k dobru národa k tělesnému mravnímu a duševní mu povznesení lidu českého zvlá ště pak mládeže Sokolstvo ve vla sti je dnes ochromeno tím zodpo vědnější úkol Aršak připadl Soko li &m za hranicemi kteří mají vol nost jednání a kteří po válce mu sí bratřím složití účet jak vyko nali v rozhodné době svou povin nost k národu Špilberské mučírny jež byly svědkem tolika běd opět oživly a byly za války vráceny svému dří vějšímu účelu mučení vězňů Ži vot jenž jest údělem politických věř'uiň kteří žijí či lépe řečeno bídně živoří ve"špilberských kase- mátách je prý pyšný Zima vlh ko hlad facky a kopance to jest jediné čím jsou krmeni V suro vém nakládání si libuje zejména žalářník Jílek Také jedna be stie jež nosí české jméno a jejíž čeští předkové se obracejí hanbou v hrobě že mohli dátj život tako vému bídáku České pluky do Palestiny —Ně kolik českých pluků na italském bojišti se vzbouřilo a za trest by lo posláno do Palestiny Práce českého sochaře do Fran cie — Ocelářský magnát Chas M Schjvab věnoval pří hostině v hotelu Vanderbilt v New Yorku francouzskému státníku Ilnri Frank! in Douillonu krásné souso ší dvou řeckých tanečnic stojí cích na piedestalu na němž jct věnování: "Obhájci utlačova ných Za Československou Ná rodní Radu 'zemí Českých" Sousoší toto jest dílem {eskom-nc riekého sochařského mistra Mario Korbela jnž nynf trval v NVw Yorku jest usazen