Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, October 24, 1917, Cast Redakcni Editorial Section, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    I
ČÁST REDAKČNÍ
EDITOR IAL SEČTION
POKROK
Dne 24Hjna 1017
V otrumotíní Týlcdctc plstí
Zknile "P-OKROK' nrjdřife!
la Advtrtiirořnt RcsultiCoant
Try "POKROK" First
POSLEDNÍ KANIBALO VÉ
N I GENERÁL PETAIN ODMĚŘUJE UDATNOU OŠETŘOVATELKU
ry iw-vivj uy se ze ua cenin
£ I světě jsou už sečteni
poslední dni strašného
kanibalismu — s lidoje-
deetví — a že tato pří
šera lidské kultury nadobro vyhy
nula O kanibalismu nezmiňují se
iiejuuvejsi iropieu uaunicíc uiKiua
11 vůbec a zniiňují-li se o něm
jeŠtě sem tam nřkdy a to zejmé
na u kmenu konžského státu
Aťriee u nékterýcli obyvatel za
padlých trnitých stepí austral
ských u Papnanů v divokých
skalnatých zákoutích Nové (5ni
neo a sem tam jest ó i u některých
divokích indiánských kmenů vni
třní Brasilie tož to jen proto aby
zaznamenali naprosto už vymize
ly nebo bez p" nč mizící zvyk ná
božemikého obřadu dnešního dne
potřený stále pronikající kultu
rou evropskou
Za těchto okolností lnulo velice
zajímavo zvěděti že přece jen je
šlč existuje nárůdekj naprosto
vzdálený každého doteku civilisa
cc kde kanibalismus nekvete sice
už v té míře jako snad kdysi ale
kde jsou ho přece jen ještě dost
znamenité zbytky A co je na vě
ei nejpodivnějšího: že tento ka
nibalismus je tu jakýmsi nábužen
sko:právním trestem za jistá pro
vinční Nárůdek o nějž tu běží náleží
ke kmeni Bataků na obrovském o
strově Sumatře jehož celá severo
západní část náleží k nizozemské
mu koloniálnímu panství O jeho
vlastní existenci u společenských
podrobnostech dovídáme se : ' jas
nějších zpráv z knihy německého
cestovatele a geografa proť Wil
hclma Volze který Bataky nazý
vá "posledními kanibaly pod hor
kým sluncem" přinášeje nich
mnoho zajímavých podrobností
V těchto lidojedů nebývají slav
nostně a s jistými obřady pojídá
ni pouze těžce zranění anebo u
s smrceni válečníci nýbrž podle
prii starých náboženských zákonů
í jistého druhu jdočinei zlodějo:
'vé V cizoložníci na pivním' in í itě
Za to ti kdo byli v boji zajati a
při tom nezraněni dáležcuy a dě
ti nebývají vítězi pozřeni nýbrž
mají "právo" na prodání do otro
ctví anebo mohou být vykoupeni
penězi
Dost zajímavo bývá už takové
soudní zasedání nad dopadeným
yiniiíkem Mívá ráz velnu slav
nostní Zločinec postaví se pred
soud vážných obyčejně starsíeh
mužů při čemž jeiiiu dovoleno
nilu viti bránit i se a užívati všech
možných oklik a kniffů k doká
zání své neviny Při tom ovšem
celé pozadí je založeno co nejváž
něji Kozsudek smrti nesmí vyk
linuti nikdo mimo pohlavára ba
ani jeho nejbližší zástupce — a
staue-li se že náhodou není pří
tomen vyčkává se rozřešením
případu tak dlouho dokud se ne
vrátí Když konečně je rozsudek
vyřčen bývá hříšník' ihned kopí
mi proboden anebo sfat mečem a
to bez různého prodlužování živo
ta a hrozných mučení jak jim
kdysi holdovali třeba novoguinej
řtí Papnane Je známo o nich na
příklad že pokládali polomrtvého
nebožáku se zlámanýma nohama a
rukama a poloutlučeného obnehy
na dva až tři dni do vody aby s
"maso projemnilo"
Pokud se týče Vlastních záhad
a tajů kanibalské kuchyně u Ba
lakrt musily by si na ni evropské
nervy předem a velice dlouho zvy
kat Maso zabitých lidí bývá pe-i
ceno buďto ve velkých kusech a
nebo rozřezáno na drobnější říz
ky které se propekávají pomocí
bninbiisových kolíků anebo praží
a zavařují ve velkých rýžových
hrncích Ruce a celé hlavy hlav
ně pak partie licní bývají tu po
kládány za největší pochoutky —
Obvyklý předpis pro "hostinu"
který souvisí jaksi se zvýšením
trestu nutí v tom případě kdy
běží o požívaného zločince účast
niti se slavnostního aktu eJé ves-'
nice ne vyjímaje ovšem ani nej-
bližších příbuzných Kdo se" brání
jo donucován všemi možnými pro-
středky trání-Ií se dále je koneč
i ně jat svázán na konec i sám u
smreeii a sněden Zvláštní rado
stí platí Batakovi může-li takto
pomáhatí jisti svého úhlavního ne
přítel takía osobní rozepře tu
bývají velmi často neposlední pří
činou kanibalismu Nékťří ze
zviasimcn zaryt ca jdou ve věci
tk daleko že koná-li se 'hostina'
jejich nepřátel v sousední vsi kam
oni přirozeným právem zváni ne
bývají obětují na to i velmi znrě
né sumy aby se mohli osobně ú
častnitic Velmi význačnou pro tuto pra-
lesackou zášť Bataků jeví se hi
storka o jednom domorodci který
tolik měl v nenávisti kteréhosi
ivého nepřítele že si připevnil po
kanibiilské hostině jeho zub pod
víéko pouzdra kde uchovával svůj
indický pepř Indický pepř betel
pipr betle nejmilejší a stále uží
vané žvýkadlo Indiánů a jiných
tropických kmenů) Pokaždé kdy
koli zavřel víčko uhodilo na zub
mrtvého nepřítele takže'i po smr-
ti se mu "mstil" tímto rafinova
ným způsobem
Poněvadž lidské maso u Bataků
platí za velmi jemnou pochoutku
používají batačtí labužníci každé'
příležitosti aby se na nahodilých
Listinách přiživili Ze zvyklosti
že po různých bojích a potyčkách
bývají ranění zajatci pojídáni vy
vinul se jistý druh kočovných bo
jovníků kteří se z čistá jasna ob
jevují pojednou všude kde něja
ká šarvátka vznikne Často ji sa
mi vyvolávají uměle svými provo
katéry — a to jen proto aby se
na konec gurmandsky přiživili na
hodokvase Takového jednoho la
bužníka měl prof Volz dlouho
průvodcem Podle vlastního do
znání prý pomáhal nejméně při
padesáti hostinách dojídati lidi —
a německému učenci mohlo 1u bý
ti jedinou útěchou a jediným za
bezpečením že prý kmen Bataků
masa bílých lidí vůbec nepojala
a v celé Sumatře prý se jim vždy
cky vyhýbali — z jakýchsi pově
rečných důvodů nejspíše
Leč i dny těchto posledních li
dojedů jsou již sečteny a příšer
ném n prastarému z generace na
generaci přecházejícímu zvyku za
padá již poslední červánek Vo
jenskou stanici stanicí poíjrni
je nízozciiíšká vláda neustále níž "a
níž do neproniknutelných pralesů
kropických a každá z těchto sta
nic je předvojem jisté civilisaee
Ještě několik desítiletí a také i
mladí Batakové budou s hrůzou a
úděsem pohlížeti na zvyklosti
svých předků kteří své krajany
pojídali docela podle předpisů sta
rého náboženství a kteří trestali
cizoložníky nebo zloděje proste
tím že si je přenesli na jídelní
lístek Úlohou folkloristiky je
však zachovati o všem tom pra
vdivé zprávy neboť 'výše lidské
kultury a civilisaee může být od
hadována jeáom srovnáváním
b ~ - V H U-? i
fV #i vi:J#ij vy i
] mi: ' IV k Fy ' 1
jehož neškodnost jest tisíciletími
dokázána
Velikou zákonodárcovu znulost
lidských povah dokazuje že činí
ústupky ješitnosti či smyslu pro
krásu místo alty ostrými zákafcy
vzbuzoval ehuť na zapovězené o
voce Současně však znamená vy
jmenování kosmetických prostřed
ků trvalou ochranu proti škodli
vým přípravkám
Méně přesné pojednáno jest o
krášlení pleti Praví se pouze že
smějí se používat okrašlující ná
plasti a dvojí líčidla červené a
bílé Pronik patrně netušil co vše
bude ve dvaeáléin století vyrobe-
sa která se stává nebezpečím je
jím šťastným nosiu-lkám je zje
veiii opravdu zvláštním ale přece
i o něm se dají nnlézti analogické
zmínky ve starší novější histo
rii 'Xejznňmější případ z novější
doby může býti připomenut o hra
běnce Castiglioiie slavné krasavi
ci druhého císařství Když se ob
jevila jedenkráte při dvorní slav
nosti v Tuileriícli nebyl jí zmá
men a rozrušen áž k nejknijnčjši
možnosti pouze Xapoleon nýbrž i
všichni osíatní Když se objevila
v 'sále hudebníci jako na povel
přestali hráti Tancující dvojice
no v oboru bílého a červeného Urůstaly v tanci Všecky oči jakoby
čidla Zde jest v zákoně mezera
kterou se mohla do cařihradských
harému problížiti leze vší náma
hy skoro všecka pařížská kosme
tika Skutečně také poskytují ha
rémy obrovský (odbyt tonrit
raneouzskému průmyslu
Skoro však již vymírá zvyk
oshi("ny upřely se na krásium
Castiglione A všude kde se i jin
de objevila omainovala stejně —
Když hýbl r 1S0''2 v Londýně n
objevila se v divadelní loži nasta
lo v divadle takové vzrušení žc
všecko odvrátilo se od jeviště u
pozorovalo ji Kus dohrán bvl
AMERICKÁ POVÉRA
Generál Pctain řipevnujé záslužný válečný kříž jedné z ošetřo
vatelek která svou statečností zachránila životy několika raněných
vojáků ve francouzské nemocnici v Dugny jež byla bombardována
Němci při čemž sama byla poi'aně na
jablko o půlnoci před zrcadlem —
anebo oběhnout dům s ústy pl
nými vody — za to se takové ča
rujíeí Američance prý zjeví její
nastávající s úsměwm v zrcadle
Tak zvané 'štěstí' bílé body na
nehtech 'znamenají Američance
počet ctitelů: kolik bílých teček
tfllik zbožúovatelu Bublinky na
čaji — znamenají hubičky Také
do oboru "černé magie" zabíhá
americká pověra která děva chce
se pomstm na nevěrnikovi ať o
půlnoci probodne srdce nějakého
ptáka Přijde-lj bída na nevěr ií
ka dobře mu tak proč je tak
přelétavý jako pták
Svoje pověry má v Americe
skoro každý stav V praktických
pisárnách najdeme v růžcích li
stin — křížky pro štěstí Na dve
řích pracoven lékařů advokátu
úředníků farmářů najdeme zná
mé podkovy které prý přinášejí
blčilj Ani učenci ve svýtlwra
covnách nejsou lepší i oni mají
záchvaty všelijakých pověr ovšem
osobních které si sami vytvořili
a jejich 'moderní-světový názor'
nechrání jich ani dost málo aby
nesedli na lep třebas vyloženému
"okkultismu'' nebo jinému švin
dlu Jen si vzpomeňme jakým
po věrám a la Cagliostro holdo
vali již známí atheisté z 1H věku
kteří sice na boha nic nedali ale
na Cngliostra ano
Američtí milionáři které také
arciť ani nenapadne aby věřili
v nějaké božstvo třebas jako
ideu ' mravní svědomí nebo po
dobné věří pověrám přímo pito
mým Jistý známý milionář v ťhi
cagu uvidí-li bílého koně plivne
Profesor Karel Knortz vvdal!lVs Inaliřek levé ruky - tak
zvláštní knížku: jmenuje se '" A- j Pr{ s" zabrHnf rfítřKtí- a
merická pověra" Člověk by aniíbob vřř1 Zím 2(5 tlust' uřw]ník
„evři i! nn vSeekn ie i v d vn-ííém ' Přncsl b' ÍUU cStěstí a IřJmC
století možné z jakých prapo
passivně zde ívČt nechá se běžet
dle slepé a častěji nespravedlivé
náhody Milionář čeita se stará
0 nějakou ethiku za to ví žc
"šťastná náhoda" může mu do
klína vsypati třeba nových pár
milionů a proto "šťastnou náho
du" neignoruje Věda sama člo
věka ethiekým ještě neudělá jsou
lidé kteří mají velmi jasný a do
konalý světový názor přírodově
decký ale přece jsou v praksi
zcela bezcitní kapitalisté Tací
lidé jsou v ohledu finančním tře
bas i pověrčiví věří na příklad že
1 pověra posiluje-li v člověku ví
ru v úspěch má jistou cenu A
tohle tvrdí i lidé vědecky velmi
kovaní dokonal atheisti lidé v
jejich světovém názoru není ani
zbla nevědeckého Jsou však- lití
mi jimž je socialistické cítění
španělskou vesnicí místo toho v
ohledu ethickém jsou vyznavači
úspěchu za každou cénu A z těch
to dispysie rodí se i moderní po
včrčivost z této logiky : úspěch je
založen na slepé náhodě na sle
pou náhodu neplatí vědecké záko
ny přírodovědy žádný matema
tik nevypočítá "šťastné" loterní
číslo — nuže musíme i slepou ná
hodu nutit do služeb našeho ú
spčehu A tak jenom z kapitali
stického nesocialistického cítění
rodí se moderní úspčehová povčr
čivíst tak podivná vc věku léta
del a vědeckého pokroku
který byl dříve velice eeiíěu a :ia ! tenkráte za nejvvšší nepozornosti
nějž- zvlášt-ě korán pomjslel J '-herc-ů i hlediště
to červenění rukou nohou a u'- Také o překrásné současnici
litů hennon červeiumnědýiii lo-' zmíněných iž anglických sester
řínkem jisté rostliny jehož pié-líJunningovýchr- o jisté Kanu v
divných složek skládá se život
našeho věku který se zove osví
ceným u)y často víc než neprá
vem Studium starých pověr je
cenné pro kulturní historii ale
studium moderních pověr může
zajímatii sociologa vidí že za
kulturním pozlátkem skrývají se
často lidé tak primitivní že by
mohli podatl ruee černochům vě
řícím ve svoje fetiše
Většina pověr Amerikánových
týče se jak ani jinak nemůže bý
ti: dolarů a zase dolarů Pověr
čivý American nenechá nikdy ! ví
řit měsíc do své prázdné tobolky
neboť pevně věří že takto osví
cený tento důležitý předmět ne
stal by se nikdy již plný čili —
že by měl ve všech obchodech jen
imolti Za to prý je dobře koukat
n přes rameno na novoslnnní a
přj tom nekýehnt — to prý dělá
dobře tomu kdo chce se dobře '
oenití nebo vdáti
Viiavky a ženění jsou ami ri
ckéiu pověrčivém lexikonu pře
dlouhá kapitola Chladná Ameri
čanka má tisúic věštíren Aby se
dobiV vdala jí před spaním plný
náprstek soli a skáče do postele
pozpátku Za to prý se jí v noci
zjeví její příští manžel a podá
jí sklenici voly O pravdě takové
"věštby" Američanka nepochybu
je třeba bylo to věStění trochu
"přesolené" Jiný recept jak vi
dět budoucího ženicha je sníst
nikdy obtloustlého stenografa —
Jiný boháč zase nosí každou botu
z jiného páru — a to proto že
když se mu jednou zdařil zname
nitý kšeft měl náhodou na no-'
holi botu a pantofel Na líhodo
Islandu je jioyěra nepříjemná pro
doktory Platí w jim totiž při
předložení účtu vždy jen polovi
ce — z obavy aby nebylo zase br
zy lékaře třeba
Pověra právě y Američanů je
však přece i vědecky vysvětlitel
ná Věda totiž zodpovídá sice nes
četně problémů přírodovědeckých
i technických atd ale k problé-
KORAN A TURECKÉ ŽENY
Zajisté bude zajímat jak ne
obyčejnou měrou působil korau
na sociální život turecké ženy —
Známo že jeho předpisy přesahu
jí daleRo pole mravní a upravují
osobní život vířícího Neznámo
však jest zajisté že korán přesně
vypracovanými předpisy zasahuje
i do tajností ženské kosmetiky
Zena smí a má se dokonce okra
šlovat "aby svého muže trvale u
poutala" Leč jak to má činit ne
ní přenecháno jejímu vkusu ný
brž patrně na základe důkladné
ho stoSia jednou pro vždy urče
no —
Jak "má býti pozdvižena krása
i oka ? Korán 'Alnovída břesne v
třiatřieáté siiře: dovoleno je čer
né kollyrium Tím smějí se okra-
šel Sc zcela jemně nanáší V e
vrcipském Turecku se tento zvyk
udržel ještě v nižších třídách ví'c
v severní Apce a nejvíce V Tripolisu
Mimo vsaic riotriti ustaienv ná
zor právě o zastírání obličeje ne
praví náboženství ničeho Mrav
tento vyvinul se historicky a ni
koliv z přepjaté mravnosti Zaji
šťuje naopak ženě že se niížo
kamkoliv odvážit ani by byla ob
těžována Kovnčž tak málo mluví korán o
obuvi a proto co není zakázáno
platí za dovolené
Mylné názory jsou rovněž roz
šířeny o mnohoženství v Orient w
Hospodářský úpadek zavinil že
polygamie u nižších vrstev ji t
takřka vzácností Znalci tvrdí že
na 100 manželství připadá nejvý
še 10 mnohoženství Rozvod j st
koraném velice usnadněn Muž
může se osvoboditi jednoduše za
puzovaeím lístkem kdežto u že íy
platí jen tři důvody pro rozvod:
neplodnost manželova nedosta
tečné zaopatření — každá žena
má právo na zvláštní byt a slu
žebnictvo — a bezpodstatné pode
zřeni z nevěry Stává se však ča
sto žc takové rychle rozvedené
manželství se opět rychle sblíží
neboť žena má právo zňstati ještě
tři měsíce v domě manželové
linutí tureckých žen pro změ
nu manželského práva bude míti
těžkou nloiiu Pro nejbližší dobu
lže očekával změnu názoru a z to
ho plynoucí zrněnu praxe Avíak
sáhnou ti na zákony a korán —
toť hudba budoucnosti — Spr
0 NEBEZPEČÍ ŽENSKÉ
KRÁSY
Před více než lá( lety vzbuzo
valy v Londýně tři sestry Gun
ningovy svojí zcela mimořádnou
krásou tak velké vzrušení že se
nesměly objevit ani na ulici aby
se kolem nich nenahmuly obrov
ské masy lidu a aby nebylo po
vstalo docela opravdové malé
vzbouření Anglický spisovatel
Ilorace Walpole hrabě z Oxffir
du (1717-17D7) dotvrzuj to roz
košně načrtnutým obrázkem z r
1 711 a o něco později dovídáme
se o těchto krasavicích hodných
Paridova jablka že kráčívaly ka
ždou neděli londýnským parkem
na procházku ve špalíru zvlášť k
je víček lehce potřít a řasy tójtoiou p izvaného vojska poněvadž
innčji odstínit Toto kollyrium je (jinak byly vždycky vydány ne
směs sazí z kadidla a prášku ze (bezpečí života
mu sociálnímu namnoze chová se zrcadlového skla — jirostředek I Taková obzvláštní ženská krá-
AMERICKÉ VOJSKO VE7RANCII JEST NEUSTÁLE V PILNÉM VÝCVIKU
I 71 I WX VIJ I T jí
: '7rTkw i i" :y:it jxtjiv iwrjm šj
li ~
Mjiirayové umí vyprávět i kronika
zajímavé věci I ona musila bvťi
ochraňována jiolicejnínii kordo
ny objcvila-li se kdy na ulici po
něvadž jí hrozila pohroma udu
šení davy Podivné věci vypravu
je také anglický časopis projed
návající tlieina: Ženská krása ne
bezpečím o jisté tonlouzské kra
savici která žila v XVI století
Kdekoliv se objevila na ulici po
vstalo takové vzrušení které se
stupňovalo někdy až ke zběsilo
sti a smyslným půtkám že na ko-"
nec se viděl magistrát nucena pa
třičným způsobem zakročiti aby
ochránil život a čest své občanky
Vyniínila si dva dny týdenních
procházek toulozskými ulicemi a
moudrý magistrát vymyslil to
tak - (aby ani svých ostatních'
občanu nezkrátil na požitcích krá
sy) — že krásná lloulozanka smí
se proc!iá:eti v určitou hodinu
hlavní třídou jen po jedné straně
ulice ostatní méně krásní Toulo
zané pouze po sfrajiě druhé V
prostřed ulice stála městská stráž
aby byl magistrátní 'rozkaz'' Se-'
třen ale byla tak zase řídce roze
stavena aby nic nebránilo pohle
du na krásné dílo štědré přírody
Fotografie tato právě získaná z amerického cvičebního tábora re Francii uksmje jak hreši ví
nují # různým sportům aby udrželi se v dobrém tělesném stavu
ZE SVĚTA ANEKDOT
Proslavená japonská herečka
Hanoko-San vystupovala právě se
svojí družinou ve Florencii Zná
mý divadelní kritik Jarno bavil
se- s umělkyní a dozvěděl se při
loni také několik japonských a
nekdot z nichž jednu reproduku
jeme Japonská dramata oplýva
jí množstvím ukrutných a vzru
šujících scén ve kterých si bo
drý japonský lid velice libuje Na
scéně odehrávají se i celé popra
vy šibenice giiillotlnU' a stínací '
špalky nejsou tu zjeveni vzácným
Kterýsi čiperný divadelní rešisér
vymyslil si pro tyto popravy za
jímavý trik Dal zhotovili zvlášt
ním způsobem jakýsi otvor k di-
vákům jen polo obrácený a upra
vil všecko tak aby umělá zkrvá
cena a otvorem vystrčena hlava'
živého člověka jenž pnd otvor
vleze budila zdání mrtvé hlavy
sťaté Režisér měl však "přítele"
který mu záviděl úspěch a tento
nasypav dráždícího prášku zrov
na na místo kde "uťatá hlava"
měla niíti při představení ústa a
nos docílil toho že v nejdrama
tičtěji} scéně počala mrtvá hlava
tak nehorázné kýehani a zmitati
sebou že to vzbudilo úžas Jedni
se váleli ' smíchem druzí uprchli
polekáni pod pojmem příliš reali
stického dramatu A nešťastný
režisér to odnesl
Dnes už by se nikdo nezasibál
slarieke známe anekdotě o muzi
který se otázal souseda ve společ
nosti: "Prosím vás kdo je ta sta
rá babina tamhle?" — načež
soused mu zamračené odpověděl:
"To je moje žena" Dnes už by
nad jí jen každý útrpně pokrčil
rameny Ale anekdota má dnes už
svojí? moderní pokračování 'jak
je vymyslil (podle new-ýorské
"Kvening Post") kterýsi ducha
plný smůlař Sedí ve velmi vzne
šené společnosti a potichu dloub
na loktem souseda: "U všech da
fň Neznáte tamhle té opice J"
"Jak pak ne to je má žena!"
povídá soused A tu první nahne
se mu k uch" a tonem blahoveční
Va pronese "Šťastný člověče!
Měl byste teprv vidět tu mou!"
i'
4
f i
i}
Ví
í '
V
1
i:
(S '
í
r- -
i:-
ř