Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 29, 1917, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    f
f
' 'WjlIlILlIIIJIi m —' yO-wn-iwxy -- -ry ' i p -s-t jary- — i- - "- — - s- ' f
ČAST REDAKČNÍ
EDITORÍÁL ŠECTION
POKROK
Dne 29 arpníi 1017
V vtruimtHtint viMvfck iIU
fa A4vMiin( KbIuCoíií
Try "POKROK" Hni
i
ř 5
Náš dluh Francií
my iiti'lA iwTi jun se
11 I pí li VÍ je blil Vilím zlem
mcZi cpu blik a Mil n'
jrné Hiáty ale v lomlo
pravidle ciueji íiniii
Minou výjimku lícz francouz
Kkých peněz Lez francouzských
Jodí Lux Iruncouzskýdi vojáků u
bez fruiícouzské krve dle váceh
pravděpodobností nebylo by dne
Spojených Kfitú Amerických Náš
dlnij Francii je dvojnásobný No
prvním místě jsme zavázáni diky
Francií 7d naši existenci zu mate
rílí pomoc poskytnutou nám
francouzskou vládou a francouz
ským lidem v době ne j vyšší naší
potřeby kdy zápasili jsme za nc
odvislost Nu druhém místě puk
my jako NtriizVov' svobodnýcli
institucí získunýi-li a poHVřccn li
krvf naAicli otcft zavizali jsino hc
svojí minulost! chránili HVolmdu n
demokracii n iodporovati cívíIími
ci 7 lolio důvodu jsnif ZHvázňui
velkými díky stulecnemu nňroilu
klcrý před lícmi roky bez jaká
koliv pomoci iitlacíl vlnu mIimi
lutimuu Hlclcsnčiiclio v nrmádúch
národa který v lc ilolu" byl jicj
silnčjMÍ voji'iiskou mocí na svclé
IV-I set lišíc ťruiícouzskýcti živo
tu obétovanýcb v bilvé na Mar
né a u crdiinii je cena kterou
Francie přinesla "aby vláda lidu
lidem a pro lid nesešla h lolioto
sv'-ta"
Téměř slo u padesál le uplynu
lo od té doby kdy zavázali jsme
se Francii prvním dluhem V ro
ee ]77'i kdy ozbrojený odpor pro
li anglickému uitdvládí zdál se uc
idvratným američtí kolonisté
shledali h' mají velký nedosta
tek všech vécí jichž je třeba I
vedení války Sobecká zásada An
glie o vykořisťování držav zaká
zala průmyslovou výrobu zbraní
v novém svelé N'řkolika továr
nám bvlo dovoleno aby vyráběly
zbraně a střelivo ale tyto byly
přísné střeženy Kolonisté z těch
to továren nebyli nchopni získnti
prach a střelivo jakož 1 zbraně
potřebné k vedení války
Na počátku války za neodví
hlohl kolonisté byli odkázáni na
takové střelivo a zbraně kterých
mocnili se v arsenálech které na
lézaly se v různých koloniích při
praveny v očekávání čiislých vá
lek s Indiány Mitvy u liexinlo
uii a Coueordu svedeny byly v díi
sledkn pokusu íjencrála (íacn o
zmocnění se jednoho z těchto ko
loniánícli skladišť N'a jihu pak
l'atriek Henry s tisícem rediič
nich bojovníkTi překazil plán krá
lovského guvernéra Virjrinic za
Účelem od-těliování pnieliu Z la
inesiinMiu Aiijrliěané nic ani v
těchto skladištích mnoho zásob
neměli Američl! revolucionáři
hned od počátku nejvétší svoji
překážku viděli v nedostatku pra
liti a jiných válečných potřeb
Když Washington ujal se vele
ni armády v ('amhridirc jeho ar
máda o 1'itMM) mužích byla liedo
statečné zásobena Sotva byla li
bm prachu pro kadého z těchto
inuift Zásoby získané ve skladi
štích V TienndernKU a (Vowu
1'tiiut iouíkud pomohly b ne
luiiolio l'iolo 'ashini(ou na vr
hl aby inkavánv byly zásoby
Imti dopaili uýelt na mo i Kobuii
sté v 11 11 i pních z iiiuteríálu
který měli po i in e ale to vše ne
Hlttdo a zdálo se )v zápi p1"
ti tvranii bude iiciiait ni niislcd
t111 ieoslutkll stielivu
Koliiuistě neměli bV bvll oitva
lni pnldásitl iieodv hbil kd by
ni dostalo se jun e chvílí největši
luiUl llN pilMIOl i od Flaio ic Tuto
pnmoc pnšli lok před lim mj
sliiecn ia FtiyrUi ivell vita
IMltl pnlIHM' od VÍ lttl'wdlUlst i
jik Hilu pomoc od FltllICie Jtíišhl
je vtlut ítijiinavon liiitiiní
Musíme se tu íiulmtl l-ri'
ťtíloiioVI Ueiv nalodil se V loce
ITt jíLi n piitsktlni h-idot ♦
i i i i
éetm ňty zabránil ny(iíiň ve
známoit jistých dvorni'b skundá
lií farou setkal se v tomlo úkolu
s lakovým úspěchem že získal ní
značný vliv nud panovníkem
Francie II dvora byl znám tento
' uroň juko l) JJcuniiiMiebíiis
l'od tímto jménem promluvil seji
ko spisovatel veseloher jenž Sla
věn byl ve význumu hucd podle
Molieru
' dob! kdy tento liruuiutw
ehuís mdřzfll h v Anglií aby po
tlačil jistí- skandální Jiistorky pří
Ael k j'-lio [lozornosti zápas ame
rických kolonií! u Fruueonz je
vil oň velký zájem u pr svém ná
vrutu do 1'uříže v září roku 1 77T
zahájil íudu připíšu 1'rancouzské
mu králi v kterých odporuéoval
aby jiomoe tajné byla poslánu A
mericanům Tak schopně počínal
si tento Jleatimurchuis V této zále
žito li že byl ustanoven tajným
ufrciilem pro poslání Američanům
zbraní a střeliva Z královských
ursenálu ve Francií Vedle toho
král dal ze svých privátních lou
du t-""M() k disposici Iomhiii
ni ui u stejný obnos pro něho zí
skal od španělského dvora S tč
mílo penéi jakož i pomocí kte
ré dostalo se mu od francouzských
šlechticů které pro věc Američa
nu získal Iteuinnnrchuis zřídil ob
chodní agenturu prostřednici vím
které počínaje červnem roku
177b během následujících šesli
měsíců opatřil Američanům plné
vypru vcuí pro 2Ó0HU mužů Ve
dle toho získal pro americké Ko
lonisty kolem pudesáti dobře vy
cvičených důstojníku z evrop
ských urmád počítaje v to l'ula
skiho l)e Kalba a Von Sleiibenn
a zaplatil jím cesiu do Ameriky
Značnou měrou také přispěl ku
hrazení vydání La Fayeltcovy vý
pravy Tato časná pomoc ne všeobec
né známá poněvadž byla tajná
byla důležitou pro americký ú
spěch licz této pomoci u později
La Fayclteovy věc pru kolonisty
mohla být i ztracenu V nejkriti
čléjšíni okamžiku revoluce kdy
Wasliinjrionova armáda násled
kem nedostatku střeliva a vypra
veni a nezdaru dobťovolnického
systému scvrkla se na bezvýznam
né rozměry a kdy hrozila jí zká
za pomoc poskytnutá Hcauinar
liaisem prokázala velice platné
služby neboť přispěla k udržen!
bojovného ducha našich armád a
měla v důsledku porážku králov
ských vojsk ii Burtfoyne
pozdější pomoc Francie pod
vůdcovstvím La Fayctlca je více
známa Američanům než ona jež
posk lnula byla Ieuuiuurcliaisciu
1'oskylla nám služby IJochnmbea-
ua Ie (íriisse ťraueoiizxkébo loi1'-
KRAL ANGLICKÝ ilíli WAVáTÉVOU NA BOJIŠTI
"Někde ve Francii" antílieký
Kunaďana který pudl v bitvě
král -liř! zastavil se nad hrobem
lva a lilHIO vojáků kteří pomá
lodi pii dobyli Cornwallis tak
učinili naše vítězství jistým Ten
to vdký závazek náš lid wdy n
I I I 1 I v I I '
znavní i po ic Kdy homo k vaz
ným iicdoroztiméiiíin mezi naší a
Iruneouzskou vládou Nyní Spo
jené Máty chystají se pomoci v
nejvétší poircbě tomuto svému
dobrodinci a splatili stan dluh i
úroky v mužích slrehvu u peně
zích
Ale druhý novější dluh není mé
ně závažnějším ačkoliv jeho zá
iky nezdají e tak piíiuými ja
ko ony našeho časnějšího dluhu
1'okiok moderních véd u vuiále
iwhlýth komunikačních pm
tietlkrt píťkouul staré lueíiná
nlui piekáky n sdíld bývalou i
solní i iwii lidnou! i Skutečná civí
lisu poHlupné jtilooli všechny
litod V spuli člo tll nájmu ji bož
iklidy joii rouiost pi iřozenýi h
pni v ti bratrští i Jsmi to ťásud
které vwiiučenv luly v l'ildáse
id NVodv ixlosli kielé FťrtlH l po
nuduiia oáiti niiu-íitii i 'ire
l i jsuil M obecné Utilávaiií j ku
íiiklivb ti d"iU'krM o IVoti těm
ío #stdim pik je din ti ttloohitis
OHI který iMI piilll)i' i kts!n i
Ifoiiiaiiovcích llohenzollerneeh
Habsburcích a tureckých sultá
nech 'Au tímto absolutismem na
lézala se vojenská síla Konflikt
mezi demokracií a tímto absoluti
smem byl neodvratný Frusko
tenlo víidce autokracii' bylo při
praveno k úderu a zvolilo si Fran
cii čelného evropského představi
tele demokracie za svoji obět A-
le nenávist Německa k Francii ue-
bvlu o nic menší než onu vůči
Spojeným Státům l'o dvakráte v
posledních několika letech Něme
cko projevilo tuto nenávist —
jednou v Manilu zálivu kile De
wey rychle a iHpěíiié zmařil tyto
spády a podruhé ve Venezuele
kile Roosevelt rázně zakročil
Když došlo k rozpoutání zápasu
v roce 1914 Rusko na oko naléza
lo se nu straně demokracie ule
poslední odhalení ukázala že car
byl zavázán néiniti co možno nej
menší škodu léto líze ubsolut ismu
v jejíž cele stojí Německo Fran
cie byla téměř osamocena v zápa
su pro svobodu národů Hýla ne
dostatečné připravena pro útok
Anglie? přes to že ochotné pri
chvátala jí k pomoci byla ještě
méně připravena pro válku I5 -lo
sice opevnění mezi Německem a
Francii ale Německo zdrtilo toto
opevnění a zdrtilo i líelii která
stála v cestě jeho šílené tužbě po
rvehléin záboiu Hrdinský odpor
tohoto malého státu poskytl Fran
cii několik dní času aby zniobili
sovala svoji armádu l'řes to žc
Aiielie poslala záhy něco svého
vojska které měla připraveno
Francie vlastně bojovala sama pr
vní bil vil pro eivilisaci 1'ojovyli
ji chrabře
Zu cenu obrovských obětí zasta
vila vlnu barbarského absolutismu
a poskytla demokracii příležitost
k shroiuáždélii branné sily pro k
iiečný zoufalý a 1'ozhinlujíci za
pas n tuto M-Jkou oběť kterou
Fianeie pinicsla demokracii a ci
vilisaci zavázáni jsme jí velikým
dluhem A tento Velký illuh stej
ne jako náš starý dluh což k ua
ší cli budiž řečeno splatíme o
eliotně radostně a nadšeně
SPOJENCI PLÁNUJÍ
VÁLKU VE VZDUCHU
Síla némeckýcli posic na západ
ní frontě která byla prokázána v
posledních ětyřeeh měsících při
náporech íiiijílických a francouz
ských armád vede vojenské od
borníky k náhledu že jiná metlto
i!a úloku na nepřítele mim býti
přijata má-li býti tento podroben
v uejkratší možné době
Vojenští odborníci odpornčují z
toho důvodu aby přikročilo se k
mocným útokům ve vzduchu na
nejdůležitěji! základny německé
armády a válečného loďstva Je
možné že Němcům podaří se za
bránili mocnými pozemními ar
mádami tomu aby válka přenese
nu byla nu německé území Ale
útokům vziluchopla vcit nemůže
býti zabráněno jakkoliv mocným
ještě válčeným strojeni německým
a právě I činilo útoky na důležitá
vojenská zařízení německé armá
dy mohou býti nejvíce poškozeny
Němci před touto možnou kam
paní ve vzduchu jeví Velké oliaVV
Německá zciné snadno muže hýli
spustošeiia bombami vrhanými z
aeroplanů spojenců v nižných ná
jezdech liž nyní prováděny jsou
nájezdy vzd uchopí a veů spojenců
ua německé území z lodi v Sever
ním moři a z hodu za bitevní li
nií ve Francii a liclyii O těchto
nájezdech nic veřejnost se mnoho
nedoí Vojenští odbornici pro
hlašují že toho příčinou je hlavně
okolnost že jenom nepatrných vý
sledku je při těchto nájezdech do
cilováno Je poměrné malý pučet
aeroplauu které podnikají tako
vé nájezdy K úspěšným nájez
dům by lo by třeba celých sel In
kových strojů
Nicméně tčmiio útoky bylo do
kázáno že důležité a rauileliié bo
dy Německu jež mají značmut
strategickou důležitost mohou
hýli dostiženy vzíluebopbiveeký
mí d rojí Vzdticlioplaveí kteří
polání byli na tyto Jii jezdy by
li pouze zvědy a celé flotily uero
plunft mají nádedovuti kou
Akou e zjísrilo ž- j IWlíu může
býti doitiíeu a bvmbardovíiíi '
vzd iicli n
J 'ohlédneme li na mapu 'ibb-dú-no'
iv řadu velíde důležitých ho
díl Německa nalézá ni- v dosibii
vzduchopliiveů spojcm-ii Vzdále-tio-sl
z tlríusby v Anjlii do okolí
Kielského průplavu je asi jako z
Ncv Yorku do Luffala Mnoho
vzlelů již provedeno bylo v !)
vropé i Americe Uď: vzdálenost
hyla větší mž onu kterou vojen
ští uviutikové kteří budou ehtlti
uapadiiouti ťnxhavcjj unebo Kiel
ský pi-ůpluv budou nucení vyko
nat! Kielský průplav chráněnými
bateriemi pří ústí Labe a mnwiv
nimi obianaiai v 'iihu vénu jj
kož i mínnmi je zabezpečen pro
ti til oku válečných lodí což ostat
ně doznávají ochotné i vysocí ú
ďednící anglické aduiiraliiy Ale
na průpluv tento je možno pod
niknoiili útok vzdiudicui Je moV
né že hydroplanú bude použilo k
úlokům na Kielský průplav Ty
lo hydroplany mohou hýli vypu
řlény od umře a učinit i úlok na
Kielský průpluv u v ra liti se v bez
pečí ilo své základny anebo hic
dati útulku v Holand ku anebo
Jiánsku
I toky na lírenieiibavcn Wil
heliiií baven a Fmdcii inohoil hýli
prováděny stejným způsobcui vy
pouštěním hydroplátiů h váleč
ných lodí Možná že nejednalo
by se o příliš vážný úkol kdyby
flotilu těchto aeroplanů byla po
slána od východního pobřeží Au
jjfi i ř k Wilheliiisha ven Jednalo
by se o vzdálenost jako z Wash-
inytonu do Stamford Conn
b lok od Anglie nu lierlín byl
ly již těžším úkolem Ale vzdil
t hopla vci již vykonali podobnou
vzdálenost a ježto dochází stále k
zdokonalování iieroplunu je muž
né že mocnější stroje budou je
pohánéti u bude možno se vypra
vovatfna delší cesty ve vzduchu
Kily by podařilo se spojencům
docílili většího úspěchu v líelii a
získali zpět celou pobřežní linií
zasadili by Německu značnou rá
nu Připravili by je nejen o důle
žité základny ponorkové ule zí
skali by zároveň výhodné základ
ny prďvzdurhoplavceké nájezdy
Kdyby po té Holandsko připojilo
se k sMjcncůui pak sil nace byla
by ještě mnohem výhodnější V
lá řada pro Německo uejdůleži
tějříeh míst nalézá se v blízkosti
holandských hranic Vzdiiclmpla
vci spojenců podnikli již několik
nájezdu na Zecbriiece a podaři
lo se jim tu způsobit i značné ško
dy Nepodaři li se spojencům do
cílili větších úspěchů V Belc-ii ji
stě podnikány budou vzduehopla
vecké nájezdy na další okolní pří
stavy
V blízkosti holandských hranic
nalézají se ale tři důležité vojen
ské základny německé o jichž zni
čení spojenci jisté se pokusí
Jsou to Ksscll Mulllťilll II Dliessel-
orť Velké lovárny na střelivo a
děla nalézají se ve všech těchto
třech místech Angličtí a fran
couzští vzduchopla vci podnikli již
nájezdy ua tato místa v minulosti
ale nikdy nepodaíilo se jim způso
bili lu velkou škodu Kdyby
v zdiiehoplavci chtěli vykonali tu
to cesiu z Londýna museli by u
raiti "iIMl nul což rovná sc vdá-
UTOK NA "NEPŘÍTELE" VF FORT McťHERSON
Vihl ltiť lU do dJertlviui přilil iti"ísMiu pM tmt ptltoiMUi) t H
ho ruku Mihu ik 'mou tl n puty #ťHku lidi j4k pmMuně
jednfia I tn-jskvél-jiFh hftmkp- kleti nejsou upliv mMii k IŽtnýut
loilnjliii itvlťhi vvnils-ieeui pi-
kvltvlftu 1'behoditlkriM hud'hi
krm dvUnim Tra vjt uhli
Host kihňniv v Intitkiih ul
m íbllhHťřut ltt lviki rirni i'
bu § M jim imuJiltuu la lha
ju'h pttivnk jsou jim tn-hutui
jkytnnuU
'rl UHii toky idy Jibwlu
iimn knntrvdovkly vUdy Huka
Turi-s kí UtkntikU 'pruilřl
Ht Nmvk Hýly iuohu#nj ♦
leností 7 Norfolk V„ dn Albany
S Y Htejué mí jko Z Omahy
do VUkuna
Angličtí avíutlJcové kteří nalé
zají e nyní v okolí Arrtwn wmhlí
by provřifi takový Jiújzd múí
by bylí nucrií vykonali tak vl
kvn vzdálenit Arrusu přel
UeJtfíí do LVíienn je wú 290 íníl
Okružní centu mohla by býlí pro
vedena kdyby dostatek asolífiu
a oleje nesen byl vzdiicboplavccf)
i'ii nájezdu na Jícrlíu bylo by rm
Ino vykonali W míl Tato vzdá-b-nost
byla již vzdiichoplavcí vy
konána Foruéík Murt-hal vykonal epstu
ii'id IJerJineifi v éerviiu roku 191 o'
Nevrld ale bomby na hlavní tuéf
ito németdcé iíše nýbrž prokla
mace v kterých no prohlašovalo
že spojenci jiou uchopili hoinbar-
Jovalí Fcilíu u lak usmreovatí že
ny a nevinné dítky ule že proza
tím vpokojí se s vrháním prokla
maci
í 'aiik ťui I nad Mohanem stal se
di'ib-'žjlo:i stanicí německých j-
má l u nalézají se tu velká vojen
ká íkladišlé Na toto město s[o
jchcéJÍ vditehopivci mohou pod
'i'l:ioiitř úlok v kterékoliv době a
í''s několika dny skutečné dva
i rain oiiští avialíkové lakový ná
jezd provedli a vrhli tu několik
bomb Remeše do Frankfurtu
je laková asi vzdálenost jako Z
'ev Yorku do Bostonu
Kurlsruhe důležilé železniční
třcdisko nalézá sc jenom 14") mil
východně od Nancy železniční
erminál zde bombardován byl
I rancouzskými lelci v červnu a
vzduchoplavci vrátili sc bezpečné
do francouzských linií vykonavše
!ak vzdálenost 'J!I0 mil Spojenci
nají v záměru zbudovuti co nejví
e silných aeroplunfi u budou
s(diOiui co nejdříve podnikati ná
jezdy nu nejvíce rniíitelná místa
lěuiecké říše
Svim rviVluilltu liUm Krt Mť'tisrin Vojik tiH l 'lánnl b-MAkrm
V2DUCH0PLAVBA VE VÁLCE
Fraucie byla první zemí jež u
žívalu vzdušných strojů lc pozoro
vání posic nepřítele a sinnaliso
vání zpět iidonnneí veliteli sborů
Vrhání bomb ua obležená města
není vynálezem hraběte Jeppeli
ua Kusko jak sc zdá navrhlo uč
en podobného v roce 112 a lín
kousko bylo první které uvedlo
věc v praksi ale brzy svých po
kusů zauechalo ježto vrhání
bomb způsobilo více škod jeho
vlastnímu vojsku než nepříteli
I Salonů ' při vedení válek v ini
nulosli bylo užíváno velice často
Francouzská revoluční armáda u
žívala balonů ve svých operacích
v roce I7!M Stejné při obléhání
Fhrcnbre itsteiiiu v roce 1 Ti! uží
váno by lo balonu a Napoleon vzal
balon s sebou do Lypta Aneli
éané ale zmocnili se většiny vy
pravení francouzského vojska a
lak Napoleon nemohl ho použiti v
bitvě Ostatně Napoleon velkého
významu balonu ve válce nepři
kládat Když ISenátky v roce 1-S-PI se
vzbouřily proti rakouskému pan
ství Rakušané pokoušeli se vypá
lili bomby nad obleženým městem
pomoci balonů St rely s horáky
pomocí kterých měly býti vypále
ny v určité době byly připevně
ny k malým balónkům a byly vy
puštěny Rakušan!- ale byli ne
kušciu a nevěnovali pozornost
povélií ítr se obrátil zahnal
balónky nad tábor obléhatelů a
působil lu značné škody
Kcdcralové v americké občan
ské válce utvořili balonové sbory
ale tylo mnoho nevykonaly vyjí
milic ori obležení Rielimolldu l'o-
dčji bylo piiuiviino bahnu' ve
v lilkách i pn nnuicuvih Němci
použili licjdriic ivi lektoru ua lui
lolill Itnbivc plk pollZlti e VŠeeh
národnosti nejdiive biteviiib ae
ropliiiii a sice v kampaiu v L bu
Kuť -- M'c iuiut lki irpělu
IIUI po IUÍ litrt 1 hUsll1 fliUV
h k iie a i m uiuAiie dluhy liku'
is- p I J loluisnu Onnity
Silu "lliii ilvkrilc i neuoie
Miri v4ik iitc jt iie-ottHhlii Fit
uiVMiii hm IVtii lbď"kii Mtí
ny ní ťdi'v a J v lťpí ii ttivu
liej kdy pied lim" 'ťeittu strtFv
íasfiu vjkoUšený IivImui lk it
pr!4v4 f WMruAeli Fi! i
pr tnfornuťtf n lr jVtrř
tiřUey SituCrt FVieafo II! ~
dv rtisvuiriit
-
8- 'šets-
V 4f -i