'-r
- i ' i
r ' I'
i i1
t!
i
'I
4' i
' I
-
POKROK
PUBLISIHNd CO
rdiri
rOKAOX ZÁPADU
v ('rt pro Hulín okre Nbi
hrLu]r Clarkioo pro C'tuí okrti
Kb vi Wilwn lián pro t4l Ktn
mij v CeiJar IínjUlí la pro itát
lowu v rit Psul a MloocapolU Mina
pro itit iUnnewlu A v TyodtJl 8 D
pro itit ttautb North Dakoto
řřdpltu4:
Vtv Mpojuné' rMty 1200 Pro Kidu
I2SU Do Evrop $300 ročn
lkkj pctiřžul díjtoí pomoci po
nižních poukázek (Money Orderi) x
preimolch poukázek (Eiprem Mony
Ordcni) bankovních poukázek (Bitok
Daft) anebo r regiitroTUiém dopito
0uuiiiujU-li vé přwtíboviiií udej
te Urou i novou adreeeu
Dopil c kruhů ÍUriflritvM ochotně
uveřejníme Muil bytí iluiaé ptaní
Luz úmilu nikoho oeobni polko Ji ti
podopkány plným jiaéuem aff jií má
býti v redukci uUjeoo anebo dopl
ivu uveřejněno
46
na£e obchodní loďstvo
Od obchodního loďstva závisí
postavení jaké Ameriku v bu
doucnosti zaujme ve vács větovém
vývoji Válka připruvila Němec
dobrou víili takřka v každé ze
i'ii Jejich obchod a s nim i prů
mysl dostal ránu z které se tak
brzy iicvpainatujc Dnes Němci
hicu vítězí na bojišti ale anglická
diplomacie svou obratností dosá
lila něčeho co více vyváží než ta
to vítězství Podařilo se jí poštva
li proti Němcům celý svít a to je
triumf který při mírovém vy jed
návúní bude míli svíij význam
Ni boť v něm vlaslné spMívá bu
doucnost Německu a celá jeho e
xistenee Majíce vAceliny lurtody
ná hvé straně spojenci mají bu
doucnost Německa ve svých ru
kou Vítězství diplomatická budou
na mírové konferenci pnťti vítěz
stvím vojenským Kdo před ktu
bude musit ustoupit fj
Nesmíme však pustit se zřetele
to že národové velmi rychle za
pomínají u že Němeíím brzy by
byly brány od zámořských zemí o
tevřeny když by tyto země za ně
mecké zboží nemohly dostati ná
hradu A zde otázka obchodního
loďstva přichází na rudu Je dů
ležitá nejen dnes kdy spojenci
potřebují potraviny mužstvo a
fiířelivo ale i h ohledem na bu
doucnost V tomto problému kot
il spor jejž měli mezi sebou až
do„ nedávná jjeiierál (íeo (ioe
tlials bývalý stavitel Paímniské
ho průplavu a p Wm Dcnman
bývalý předseda spolkové lodní
rady
Kemé máli s druhou obchodu
" vat i musí míli nejen tovary ab
juostíedky dopravní Ienmau byl
pro lodi dřevěné které se skon
ěctiim války nebyly by k ničemu
íioctbals viděl dáte než iJtiimau
- počítaje právě nu budoucnost
Ameriky Ale pro nemožnou do
l'edii president uničil sáhnoiiti k
ncfíťkému kroku: piijd re-ijjf-Hiii
(ioetlialsovu u propustil lcp
imsu' Na místa jejich jk ut
novetii Kdward N ílurley x Uti-it-yii
h rear admirál Washington
Iee ťappi
Kdo -jsou tito liď" ťd jfjiehi
lt triti oite tidut tt" jeli exivteuee
l' m li spojenců ide do jUtě mí
ry liidiioti prosperitu a romď-h
ii ilorrit luiho iivota Ameriky!
Hurleyho tii dokoiude presid
dent Witsuii řiVi t# nuito li
iti m mtiid kromé plukevuika
l!n Uikdo — irtWH im U plť
fcideittd ttkiVťiitu vlivu jako teli
lo uuU llue jk itnáuoi býval
ťiMbitfu r'jrM'iit4teiu preniileii
tovým v Mexiku a v'h cmi vy
m liMvl miroMot nálrtdu" v fV
riptkyeh Mauď U tuéutteh tv o
t m pivnid" utá íofroiovtil Al"
jt i' ) J' jtS%Ud - no-íi
nimi J T Tl' rt mit 'piideii
Nálifřil € 'ity rik i liif i
prvls dii tiwttiHa 'Iťnnmř II n
clu TolUrt ptáif ltrieW i6
j to 'Sb'ík éittu % lirák!i to
lupoý iUtuý 4 rkiký m
v}H 1 # (tikt imííI r M
nui iit$ jktii iríuý" "IV"
fcUleni iitrd ividitl wtspítll
hi$ % Uéké uti Hmífjv" od
1nt Mlfwi-i j- jl ifm f
i?h klti uput %U níMvs
i ttj UíjlM-t jll' J Kd4:
dul Iíurleylio oby utul kotitro
lefem iřiy Ale ílurley cltÉ in
bankovnímu oboru iievřiiovul tti
díiim tukové jaké tento výitoký
(ií ml vyžaduje nubídku nepřijal
15yl po té tiníatioveii za řleit ob
chodní koinÍHif n vyzván aby pro
studovul 4 'dul Ameriku a obchod
ní prospekty jichž by lam Hpo
j-né Hfňty mohly využít kovali
Ílurley ůhá ten přijal a výNledek
jeho cesf byl naiim obchodním
kruh fini velmi ku prospěchu l'rc
MilMit jej nt to UHtuuovíI m ěleiia
polkov obchvdni rady jejíž m
stal přpdscdoii Výsledek jeho
jijueí byla kniha nazvaná "Ob
chodní probuzení" Až (Jo té do
by nikdo nepronesl tak iimrkunt
i' u správné myňlenky o poměru
jenž by měl mezi vládou a obcho
dem patiovflti jako Hurley Není
žádným politikářem a nevím jak
se to stalo že jej president ob
jevil Sam o sobě je boháěern j
skav jmění v pneumatické indii
utři i Je jiředscdou Htandnrd
Pneumafie Tool Company Jeho
obchodní methody byly vždy
zdravé a jeho charakter bez po
skvrny ('o se týce jeho názoru
o hodnotě dřevěných nebo ocelo
vých lodí nevím jaký je Sou
dím vSak že je pru lodi ocelové
jako nejpraktiélějšf konce konců
Ale tak ěi onak — program kte
rý má uskuteěniti uskuteční Je
mužem naprosto nebojácným a
nepodlehne žádnému vlivu nebo
nátlaku jenž muže býti na něj či
něn af již v zájmu jeho vlastním
nebo politickém"
Itear-admirál Capp je jedním
z předních našich lodních stavite
lů V domě kdy byl chéferii de
partmentu pro konstrukci a opra
vu bitevnie stavba prvního dread
uaijrrhtu byla zahájenu ťapps to
také byl který rozřeŘil problém
jak zdvihnoiiti v manilském zálivu
řpanělské lodi potopené tam ad
mirálem Devveym J5rook!ynský
navy yard Capps opustil roku
(M aby se stal předsedou výše
jmenované rady Je mu pouze W
lít a je iiejiiiladšini rar-admirá-lem
ve služlif něho polave-
iiy hifevniee Nebraska New Jer-
sey (íeorjjie Khode Island Loni-
Mcna ('ounectieiit Kansas New
llampshire a South ťarolina
Capps je Viržinancm a členem as
siciace námořních stavitelů a ar
chitektů V roku 1 H ří r studoval
lodnq stavitelství v í Liniw é ai
odtud se vysvětluje že naše bilcv
uiee v hlavních svých rysech po
dobají se bitevnieím auíílikým
V roku 1!10 Cupps se stal středi
skem kontroverse Henry Reuter
dahl tvrdil tehdy že konstrukce
naiivh bitevnie je v mnohých o
hledech vadná u Cuppsovi byla za
lo (lávánu vina Tehdy Capps pro
hlásil: "Department nebojí se
kritiky naopak vítá ji je li ve
děna za účelem nápravy chyb sku
tečné existujících a uěiněnýclu A
ie kritisují-li Ijdé nemající o stav
lié lodí ponětí u jedině za účelem
destruktivním pak je to věc zce
la jiná" II červenec toho roku
'Ypps resijriioval J)ncs se ví že
a vším tím byla politika Capps
dovolil si postavili se proti sekre
t íi námořnictva IIeyciovi po
lit diář což stalo se mu onidným
Prvním siiperdreailuaughtem v
i aší atlantické flottě byl ji-stě ye
ho Cappsovým dílem Jnko gc
nerál (ínethfds Capps ěíi v efn
tielintieký syotem a l proto iiei
že ve svém oboru bude skutečným
bossem
Stavba obchodničil Indi insich
M (laoýt li puméirt pii jde tedy ku
(oedil Potápěné hdi budou uy
nt mdiraiviny dwlrki rychleji
itf drive S naiííícným embar
v oi pn-ti iiiHitriilúin iiHt iiieiiýni
Npiijecko hiulc ta id dnkladiě se
xíeno ťváiíme-li le i uejbuh(
t í c&ouhy w jednou vyčerpají le
le li e I nieh fctálp přijdeme k
píesvřileeuí le Némeeko bojuji'
ítrecný hoj
0 OSUDU LUŽICE
Jak oililujc ♦'Holt Kiti" mři
! 1 Jr-m"h Ve )Hdk(( "Pobořil
j l UMjil" V Prtrchrtfdř #JÍMI
Vtl ptt-diMktl t HlílillRisti ptj
mmtti toidnuiioMií ueiclkť
!h !ve'tk lo ttářudj !iAio'h t
jmh( jmruiiu Itiltťkýťh SrloV 4
přvltdvjít ÍIim itij tky I U iho
!itoh plťtucne MdlkeH Sío
Třiito h4rot ějtijkl j
!dilh l#!íttekývH tt iko
! tph d if t m (tloukl v
ky Ujy ) t V(tri Mrý M
imI Jfloi liyi jistou dmt hyi
ulu#i pnivlitt fvUku i
k řcukémtt království Po jchó á
dii dostali ne Lužííaué konečné
po'l panství Néricft a od roku
lit! rozdělení mezí Prusko a Ha
iko ť'porjiá naléhavá germ
niVace lužických Hrbfi dávno by
ifcí jíž byla dovrfieria kdyby to
to u nebránila energická ěinnoststvf puntrermánství kaiserísmus
některých lužických vlaxtcncft
xinřřujíeí k obrodž jích národní
ho uvědomění
Nejpntriiřjílch vý'edku dosáhl
v tomto Kinřru vžhlasi lužický
politik a spisovatel ArnoSt Hmo
léř ote přednášejícího v "Sobor
něj KoMsii"
Ve véjalmáhlé přednáHcc J J
Suioléř seznámil poxluehaée m dě
jinami' Hvého jiároda n jeho kul
turou a úsilím v boj se vío pohl
cujícím němčit vím Ukázav nu
mapé historické í zeměfiisné hra
nice lužického kraje vylíčil před
níSejíeí podrobně smutný stav té
to maličké slovunské oasy obklí
čené mc všech tran nepřátelským
německým plemenem Přišed ku
předpokladům o příštích osudech
l-užiee vyslovil J J Smoléř na
ději žejlusko a mocností dobo
dy jež prohlásily zásadu osvobo
zení a uznání národních práv
včech i malých národností — po
vítězství nad centrálními říšemi
postarají sc též o malý lužický ná
rod zustavivše mu možnost sanm
siatného a nezávislého zUcní dle
i'iínění přednášejícího měla by to
býti demokratická republika
Po přednášce nu schůzi vystou
pil ělen výboru spolku V Vitort
jenž činil rozhodné námitky pro
ti konečným vývodům J J Smo
léř e
Projekt zůstavení úplné samo
statnosti tak nečetnému národu-
jako Lužíéané pokládá V Vitort
j nejtiebezpeěnějíí politický ex
periment laižičaué pokud známo
z jejich dějin ani tehdy kdy byli
poměrně silnější u četnější m ři
uili pokusil utvořili samostatný
stát 'Aix nynějších podmínek pak
by nikdy nemohli uhájili své ne
závislosti a nevyhnutelně znovu o
eilli by se v úplné podřízeností
vůči Němcům Kešcní otázky o
příštím osudu Lužice sluší hledali
die mínění řečníka na jiném zá
klade: binfto připojeni této nb
UiMi k polským zemím nebo k če
ským Poslední shledává dr V
Vitort uejsprú vnějším
Takovéto sjednocení má pro
již historieká praecedens trvalého
rázu dále hranice vlastního české
ho u lužického území leží země
pisně mnohem blíže od hranic
Polska íícčuík uvádí řadu jiných
úvah ve prospěch svého mínění
tvrdě mezi jiným že i na příští
mírové konferenci otázka luži
ckých Srbů může být položenu ne
jinak než v souvislosti s vymeze
ním hranic obrozené Čechie
Třetí y)ŮMib možného rozřešení
lužické otázky přesídlení Lužiča
iat na území některého z větších
slovanských státu — shledává V
Vitort krajně uepraveillivýiiii
sotva by hj lo dňvoilno žádali aby
celý národ opustil po věky osedlou
zi mi praotců
Po V Vilortovi vystoupil Cech
Klecanda jenž se pripujd U vý
vodům předešlého řečníka a po
okául že Cechové rovněž p ičíla
jí k nemožností podobnéko rozře
šeni lužické utázky při čemž u
Aiěamuii při sjednocení jich h Če
chami bude zůstavena úplifc- mož
nost lasthiho iiiiroduího i kultur
uíhv vývoje na samosprávných zá
kladech Ve výsledku ihbaty také sám
ps cilnášejíej 1 1 Smbhr musil
soiihlusiti že sjednocení luiď'c
Ccehitiui jevilo byse jeduim K nej
I-pšieh roiířcšrnl otázky pi lštiho
ulldtl tohuto htutrského uáloilu
jejž Jřailuptlje
VÁLKA f ROT! VÁLCE
%r
vovaným pozornÉ osnovaným ú
itiVfm Jíokud tento útok nthud
odražen a nepííti-l rozfriíefi o
zbrojené ničení musí požadovali
A také obdrželi přednost přtwl o
hyéejuou Industrií A obyěejnoii
rcďo'moii MílítarířimuM junker-
Wm A IMiuait preiuhť New
Situth Wales x nedivilo itmejní
učtu étinku popisuj pmitv Au
sfrUe vůči váler V myxli At
lrlauu jet to vilku proti vAlef
Kotlíie spIH'eott lidi (riá
ni {Mlittéti teturinatioi Au
siiftlu mio ntii aiviiji kvou
ruku V piUofrti id#h detUM
krieie pi prriuiťr II dmu v
"Pálí Mll Ulvtt#" liedíj m t-i
ptí fa by muI t It ji4 ťttdvťni
íihctut j íisÁhU koio i i Imi i' tli?
vUo Děj 0 ! proto p ritá j
jmenujte jakkoliv "ÍHmus" -
nejen fa nedají se srovnat! a při
drželi demokrutísmuj ony jsou
rovněž smrtícím ohrožením jež
musí hýli odstraněno ze země je
stliže NVohodné instituce mají i na
"lálo zkvétati a jestliže lid má se
těšili ncodeizíteliiému zrození svo
vody Hrud německé vojenské au
tokracie nesmí hýli pouze zraněn
— on jiiust býti usmrcen
Demokracie staví e na odpor
(H - militarismu jako nepřátel
fképokroku samovládnýcli obcí
Dle toho nalézáme nyní nejsvo
ské pokroku samovládných obcí
' ěřícírn ve zbrojení ale přes to
donuceným že staví se do bitev
ního šiku Jich válku jest válkou
proti válce Svoboda neméně než
prvotní instinkt sebezáchovám''
vydává volání do zbraně kteréž
nemůže býti ijjhorováno Ačkoli
má válku v ošklivosti jakož i její
příšerné tragedie a následky de
mokracie pamatuje se nu alterna
tivu: 'Lépe bojovati za dobro
nežli se nečinně poddali zlu'
To také vysvětluje proé Au
sí ialie ioleěně s Kubou Novým
Zélandem a Jižní Afrikou jest
dnes národem ve zbraní To jest
příčinou proé její synové ve
l'raneii a ve Flandcrsku bojují
společné s příbuznými a přáteli z
mateřské země domova u kolébky
uemokracie A to jest rovněž pří
činou proé velká americká repu
bliku pohnuta byla aby upustila
od své tradiční politiky výborné
a důstojné isoluce od konfliktů
starého světa a vstoupila těž do
arény
Ale demokracie jest a vždy by
la nezpůsobilou _ věsti válku za nej-j
lepších podmínek Jest králkozra-l
I: snadno sklíčena nejistá v oce
lích svých Válka v nejvyšším vý
vinu svém požaduje řízení auto
lrata - Césara nebo Napoleona
Ti kdož pokouší se věsti válku
v zájmu demokracie musí toto
rozpoznali u nezapomínat i mu ne
konečný nátlak malých problémů
iiíi lid na němž jest válka závi
slou V New South Wales" požaduje
me :
l Mininiovou mzdu pro vše
chny dělníky
li tipruvování mzdy té v po
měnil ku zvyšovaní ceny živobytí
Osmihodinovou pracovní do
bu I Liberální plat pro naše vo
jéky 5 Správné upravení pensi a
podpora závislým
li Plná kontrola cen potrav
ních To jsou základní věci jicluine
dostatek — způsobuje nespokoje
dcstiitek zpíisohucj nespokoje
nest zatím e válka pokračuje
Když bvla tyto koncese ' učinila
demokracie muže s bepeeíin oče
kávali Že bude moci prodělali
boj až do konce
KAM 35 ÍÍÍTÍ RUSKO?
Starý ruský pisovale (io-joI
jehož velice miloval ná" Havlíček
první jeho překladatel do češtiny
zakonějl svůj román "Mrtvé du
íe" krásným přirovnáním ve kle
rént liěl rusbm iím jak ujíždě
jící saně letící se pl celiíllt li i
bujných koní 1 1 jsvnku rolniček
praskáni bičii a pokřikování viu
iu ihi temné limni noci za ne
zinutiým cílem jako nádherný
Viubol pfiroihii svěžesti síly
jefioiťi ke pd zimuim severským
iit helii do ueuniiia k tajeinnMU
osiidtim hudouctioktí A i hloubi
se otáitka a uU vísti e i kliu
ide ttojíoIiVíi (ihdivujicihti i)
iiiý ht ruského oblá vylinuta
obav a nejistoty s "Kam m liti
trojka ruské jUe?"
rplvnuhi Jíl lioéř t let ml
ehvde kdy tlog'd itp4(l shn a !
i ťat od té doby hjla ů k
t4 mtuvána kdti ve shivaiukčui
1'Mkkii dH hilií lo k t d stiiy ni
eitruhii piirmKloi h ptrtratúm
A ijHiiijltiéjél je íi- rirA-rvaiml
politická a hoje noeíólní odehrá
vající ne urnítř země přenesly e
í do armády kde mišly neoécká
ného oblami přivodil deworpuí
sací h dcmoralísaeí u vyvrcholily
v vojenských porážkách které
nice neznamenají vítězství pro
Tru tony alu značné oslabení pro
spojence a prodloužení války
snad o celou řadu měsíců
Od doby březnové revoluce jsou
otěže vlády v rukou -třetího mi
uístcrxtvu a i to m nyní otřásá
Co jest příčinou těchto politi
ckýuli krító v ruské vládě o tom
alespoň éásteěný obraz můžeme ni
uěinítí z pojednání' politického
upisovalele a výborného znalce ru
ských "poměrů jenž píše pod zná
mou značkou Kurik u nedávno
(ale ještě před nynější křísí) uve
řejnil v londýnské "New Ku
ropě" článek pod názvem "Stát
nická zkouška v Hušku" Ve člán
ku tom praví o ruských poměrech
politických :
- "Vládní krise v květnu jež mě
la za následek utvoření koaliční
ho ministerstva byla zaviněna
spory o válečné cíle Huško vy
šlu z revoluce s nápadnó malým
krveprolitím a hned byla utvoře
na vláda h heslem "Válka až do
vítězství" Ale lid v revoluci ne
dá se uspokojili jinými hesly icě
těmi která si sám utvoří a for
mulka "Válka až do vítězství"
nebyla přijata bez debaty He
volec nebyla provedena proto aby
Jíusko mohlo důrazněji pokračo
vat ve válce Takovými myšlen
kami a to jest dlužno říci neza
nááeli se vojáci kteří ji provádě
li Ochotně byli by :: 'kli my
šlenek na válku nebol' jakého
většího vítězství mohli dosíei než
jakého dobyli revolucí? Ale přes
to byli členové vlády kteří jim ří
kali že první jejich' povinností je
"válka až do konečného vítěz
ství" Hněv že byli strženi s vý-
' ! I s t ' a
sni nieuiii do nizniv sKUicenosii
ničí za následek nesnášenlivost
zeala sc vykřikovali slova nu
pceialismus" a "uiineksc" a" pro'
ly kdož je poslouchali málo zna
menala Ale tolik je jisto že zna
nu nala válku a nikoli mír A lak
'válka až do vítězství" byla vy
kládánu jako "válku až do vítěz
ství imperialismu" a všichni kdo
mluvili pro válku byli považová
ni za mluvčí imperialismu Impc
rialism slal se nepřítelem nového
Kuska Kdo byli pro válku byli
("UHcováni za nepřátele Huška
Musila hýl vynalezenu nová for
mulku "niír bez aiineksi a ná
hrad" a nová vláda byla sesta
vena jež musila toto heslo vepsali
ve svůj štít !
Nová vláda utvořivší se v květ
nu byla koalicí měšťáetva a pru
ictariátu a usilovala po šest neděl
prováděli svůj původní projfram
Shodovala se s předcházející vlá
dou pokud se týče pokračování
ve válec nic dala nu jevo že sle
duje při (oni ten úětd aby bylo
dosaženo "míru lev anneksí a nú-'
hrud "založeného na právu národů
určovali sami své osudy" Toto
luslo bylo v líiihku přijalo ale
dá se že ruský lid s" neuvědomil
že výsledky tak obrovské a složi
té války nemohni hýli urovnány
dle formulky tak na ryehlo při
jaté Spojený také přistoupili na
návrh ruské vlády aby válečné
i ile ji mírové podmínky spojenců
bvly revidovány pokud nejsou v
MMihlasii h principy demokracie
Ale ju dosud otázku válečných
t i!i) iifpŮMihlht hlavní sSíheti ru
ské vládě Klí-' V liilliistelsl VM
neměly nic společného e světo
vou politikou flyly to upíše kre-e
Miiíilnf neí politické hlavni
pi tejna jeju h byla rostme i ioi
haruuost průmyslová a hro Jel
Uebepeti finančního hhrouceu'
Pokud se týče průmyslové krise
dlužno iiíiti na paměti t mil jed
na ani druha ♦ sporných stran
nemá absolutní pravdu Pilnici
Melniiv? kladou ptriurštřué jož
dávky rati ívýšenj nudy nejoii
udcití poiue sobeckými pohnut
la mí Jrst po hiipiti ln le jsou
naplněni hniknt)f Že nemohmi tě
piMMiitoiití na obrovské výdělky
hV h uiitiuivat lu v prvých
libbi h války A j-oiti odhodlá
id VíHioei podii I l léi hto V v lAt
aU' mkdy noud lo tanuta tv a tO
ihvn na invfcU Iřin kdo dřjiuyjtiMi A lalim piiěr nimi dělni
ti tuk Sedoji laktvými ohavu H v a fdmtMinivittcIi o tl v mrt
H 1 jk V Jwdoívh dltult ky V é m lnl'l Tito V IIHI ha pííHl
pji i# Míttotua f stene demo v!ý % l'-p i m tet i ju ♦ ! ttovH pu ( V l
křaríí hrwloii4 jako Idkdy UřitUrsja vhautoký %ýUi udaletl valui k kdfto dnuf kladou u
thrt livUi tivit %H ItctHHíii) hůrko Hl Htti ' ! řeMMtíiiflí oladavky Výl
trtouifu kpoj tito k Shl M vitéílié rtvidiu j -iíihm p ek jet (o hrtoio id prflniv!"!
o( jal tvttelé kifl ipHiWtla HtvaUnl 4Imwíi ts I rr viijni triu i mi io rmsui oito
ni 4iphH ví fíáeť iihy oťhřiUkvIui rriMiiti po!l %♦ UT re i -i( oUiuojo huško k ho
nil budovu moiitoi( pled ni ' h i lli H4 tihufi ý( h vlmMC jl iřká iHilolí v hii (oe
iýin U pit tiUa'á- i'fjuithM Mp- # IrM ! kfise uti Vlíd kutk l- umu1
bezpečí posluvítí hráz musí )
ehopítí drustícki' tální kontroly
prumyidu uchýlítí e k velkému
zdanění majetku a iníjmu áro
veň zvýíili daně z válečných vý
délku Tálo opatření povedou k
zvýácnňm požadavkům vftéí prfi
myčovým třídám n appel na je
jii h vlastenectví stane mis účíunéj
řím
Pro Huško jest nutno aby iné
řťácká třídu jmchopíla význam
bby a místo býlí v opposicí a po
loýšlelí na odvetu proti Hadé dél
níekýth a vojenských zástupců
io'él by spíše dávali příklad tné
nř vz'lélaně:nu lidu Jediná nadé
je pro spořádanou vládu v Hušku
jest když ti kdož jsou u vesla
budou mílí úplně volnou ruku IJ
mírnění socialisti nehudou-li pod
porováni třídou měšfáckou jen K
obtížemi budou moci vyjednávati
h nejkrajnější levicí která jest
proti jakémukoli kompromisu a
chce strhnoiití na nebe veškerou
uioe bez ohledu nu to juké toho
budou následky Každá známku
nespokojenosti nu straně pravice
(tak zvané měšťácké strany mezi
néž patří na př prof Miljukov)
pouze oživuje a posiluje naděje
extremistů kteří chtějí využitko
vatí příležitosti a lovit i v kalných
vodách (Kxtremní levice jest
sniíšeninou anarchistů a sociali
stů Pokud se týče socialistů ne
liší se od "kamarádů'' tolik ve
svém učení jako spíše v ijt ano ví
sku s jukčho se na věc dívají)
Nikdy ještě nebylo tolik nutno
aby Husové vybavili sc ze st rad
nických rozporů ale nikdy také
nebyly strannické rozpory lak
příostřené Hlinko potřebuje vůd
ců kteří by -připomínali lidu lo
( ho pojí a ne to co ho rozdvo
juje neboť přes všecku Velikou
různost národností a poměru v ru-
ké zemi hlavní zájmy lidu jak
loRpodářské tak politické jsou
lofozne
Vedle hospodářských a finanč
ních nesnází Huško čelí i nesná
zím politickým jež celkem vyvě
rají z týchž příčin Jakmile vlá
da ruská začala jevili námi: v sla
bosti ihned sc mezi jednotlivými
národy Kuska léaly objevovali
ttudeuee pro odtržení se od líu-
sKii iv to snauv iiosnciy iuk na
leko že vyvolaly poplach v Petro
hradě (na pí prohlášení okt -jinské
u 'finské samoslatiiosti i n
Kereuský jenž v minulosti byl
jedním z nejurputněji? zastánců
národnosti musil protestovali
proti nim v zájniu ruského státu
Kereuský jest ode dávna piítelem
Finů ale nemůže lhostejné přihlí
ží ti k tomu aby Finové prokla
movali lieudvíslosf heze VŠ-ho o-
hledu na ftíjmy Huška rovna
lak postavil se proti ukrajinské
mu separalismii a neschvaluje ani
Mii'í:anisování samostatných ukra
jinských lejrií Má-li ruská ariná-
ibt zachránit Huško musí to být
armáda sjednocená a ne ! upinu
l ékolika slepených armád jichž
zájmy a cíle by se jistě čase u kří
žily ' ' '
Cílem vlády K v v 'él' i proto
j"t aby národo istni o áz'y ne
!iyly píivádčny i t p 'řes dokud
te nchcjde ústa' iďirič sboináž-I-
ní Zmalcl v !{ k1 tím j-u
dovršuje když se ro dm haji ná
nlnostni vášn4 v štve jedna éát
oliv valelsl va pn tí dl do' T 'ko
ými cestami postupovala ct-rskú
vláda ti týchž metlu l i!o id v Hu
šku pollžlvjljí Ucelili rcisci"
Článek líuríkíiv lvl jisáu i-šté
píid iiehlahýipi ud': 'o tr -i v Mati
cí a v Pukoviné take aut ir ne
zmínil se o vojeiihkých lícil i ii h
l'liskn jež jak se dí píe ífiiiají
všeekj liťsiiáťe oslatid a"' lék
který navrhuje pru nomuc poli
lieké siiciiilui liisančiii a hopo
dáihké phiti i pro ruskou liluá
du: Aby osoby které vedou otíie
vl-sdy měly up!uě idu r t tiku
v tuk kritické dohě jaká Hošku
nastává J( e'VloU ie'f'iiio ru
koti iiepoutiioti atťitaei politi
i kýih lmn a táhorA De mťt
roskoti nrmAdu potu hnou du
eíplilill VlkíUiti jejihu ducha ob
i ovil i její výkonnost H pic tt t tt
OiivMtlli ki(Utrofl
Nviií kdy á Krreiuký dostat do
lokoii MM" vlády léiněi iooiIi
io ícttoi looef a K'Oio!ov je 4
iiihoiiu uiiifb'11 Mh rokvh
irui4d Dr dottfatl i těmto iív#
nu riirrvji'kýii lionům pndaii i
h'u!i II isko p-ho vohon
i ti in i civi!ini n i itiokrí ji f
U tni SV!l
M
"fca"TniT-in)Ti iwi mmm
i til í 1 ti i 1 _ ! A
WlU II Williiinulifftn
-ST1 v ' -"