TT
Vttf
i
Naše Beseda
4 Marto oLUtmIjb etUluwma ?
tfvpUf aJaftoabo eUaliu Mofi vtek
prottf váabo obcbodolao ocbubo-
v(w metným toýlkiw mui dovij? tt
i IffUlA tllm pausa na Jdu4
Uáaw Iucd4ti lUtU piány Jiok aoé-
b4Um# EÍT04 TObao dupl MiA
Kt&yovMafm
CHJCAUO IDD 15 července
~+ Ct adml Přikládám WW
kteréhož obnosu dejte k dobru
ůlročuí předplatné na "Denní a
Sdělní Pokrok" a zbytek to jest
(' odevzdejte ít uooru c-esaeno
arodního Sdružení S pozdravem
[Váš J K Keni
j j J
DOPIS VOJÍNA
Yanklon Ho I)akf července
— Ctěná redakce! Přijměte od Če
ských dobrovolníků pozdrav
vojny! Musím Vátu napsut že se
lzdc nu stravu máme moc dobře
h' ni to ani j)i'ttbloužímc Cvičím-
jiMiom 5 hodin df-nní: 'i hodiny
rňiio a 2 hodiny odpoledne itáno
VHlavaím- i hodiné a Hpňt jdcin
kdy fliceme SIoiižÍiihí 11 Nt-tni
ny "M" H I) přňíiio pluku Dívky
od (Vrveiif'ho kííž! nám hihi vozí
ziurzliini akcjky liil zd just kaž
duu Holiotu T'ď Hnad pojcdfine na
jih ai dít Nového Mexika Hud
li Viin možno tak iiítm poAlft
nřco fínf neb hycliom rúdi hí nco
tiřfťctli o Oiuazc Tak zatím "Na
zda r'!"( Podruh' napíáMii h-c
Anton (Jařtok
James A Ilavluy
Hiclmrd Cuťťk
í'o "M" 4th S I) luf
1'ozn — Kdykoli hudetf přelož
ni nskavé nam o tom zavčas
sdřlte tak abyste Hprfivné éasopiH
iiHŇ dostávali Dopisy od vojínu
mileridi uveřejňujeme ježto bý
vají velmi zajímavé a proto i vy
dejte nim fant o o sobe vědět -Ncehť
vas — všecky ěeslté chrab
rf junáky — zdar provází!
THOMPSON NHHK LI ?t
věnec IřH 7 — Cténá redakce
"Denního n Nedélního 1'okroku
Nejdříve laskavé přijměte srdečný
diV zn správní vyřízení me zaleží
tífffi! Tentokráte přál bych si by
Kte několik těch mých řádku uve
řejnili Pokud pak se týče mého
pÍHina musíte být i ke mne shoví
vaví neboť jsem nucen psati 1
vou rukou — pravou mam porou
chanou — Nuže jak se dozvídám
tu bylo prý přes osmnáct tisíc po
litických' věznil v JíakoiiKlm-Uicr
nkii omilostněno a na svobodu
propuštěno Císař Karel se asi pře
svědčil že ČVši nejsou tak zlí lidé
Ten starý hříšník F J I joslě
na svém smrtelném loži podepsal
nad Kramářem a Klofáěem orte
smrti Toho starého hříšníka po
prvé jsem spatřil v roce 1K7!) jnko
vojín na manévrech u Olomouce
Tehdy jako ordonane jenerála
Valdňtýna stál jsem stráží a stanu
toho hříšníka po tři hodiny a
když jej mrtj jeuciál upozornil že
iiátaiu tak dlouhu stojím tu cí
sař něiřit-eky ' 'pravil — "To nit
nedělá ie to stejně Cech" — A to
mě skutečně zamrzelo Mylo to vi
nou tohoto starého hříšníku že
když jsme v prosinci rokulH7! šli
x Mošny a IlereeKoviny množit vl
vojínům následkem kruté sliny o
mrzly nohy Stáli jsme totiž na
nádraží pře pňl druhé hodiny
ježto přišel roxkttií že se císař při
jede podívat tm H moravský pluk
V4ak ten starý hříšník tehdy
nepřijel - Nu to náš vrchní ve
litel mlkáxnl nás do tuk vvaucho
tnpoithausu Tehdy niU pluko
vník n vyjádřil ž i teu ubohý
lid laxbmži ve Vídni lepší ubyto
vání V lom vystoupil jeden jene
lál — jští mladík — a velel —
tm moji odpovědnost M pluk pa
jde na tři dni do měU na byty
Náš plukovník byl ihned ibuveu
iah' Itačei ilruhý den šel k {
Ktthkému "rapoitu" přes to ale
ničřho e mu ntbi Tm mý
dm nU plukoudk dal pluk vy
inUt a kdvl k nim mluvd tak np
řpUk! prU - "Mil4 děti
po jme twhu kudi prodéUli
ti ni imrmký pluk 2-V prpor
tutvliťft ijednalt jm pořádrk
V' drUh "rupoilu" v)šd
jein h'i m rlí# hoduol j""
mhotl vik vám — mjl rhml řl
luomiiil ojfuov Vfb vicu nidoi
d4 — ji plukovnik Il4jik A U
i jVm něm l nUVho
lei Njul j jíl mrtťv t udii utu
Struna 9
imb htew oUf to tyl ďbrý
tt áouulý Cech j — Muíw tž
sdřlít U ju biuioit zprávou h
Ujííí ktolíck4 tra rozhoda
jiti m utranoa votodoiuyíilnou u
jedním iuVbj Tuk im to iprávo
— vždyť jsme Čeciové u proí by
tudíž mělo býti mezí ulitiú štvaiiic
dsru nvobod4' té-l cín i duší a niko
mu iiepíedpisují jakého ly ioí!
býti smýšlení Nu má pojit — lá
xka uvornost a bratrst ví — M6m
rád každého vzdělance jenž nás
méně vyškolené} hledí poučit a ze
svých studií liáui něco udělí Já
nf iiěerioHíf chlubit neuiohu— par
don — učil jseui volíky á hříbata
tahat a na to se diplomy nedává
jí Přes to ale milí rolníci také
něco znamerjňine neboť zone néí
me tu němou tvář Svého ěanu
jsem v jedněch hospodářských li
stech četl že — když dojíme krá
vy — máme zpívat Chtěl jsera 8e
dle toho také ídit neboť jedna
z krav nechtěla být pří dojení po
kojnou: zučal jsem jí tedy zpívat
a víte drazí co se stalo — mrška
houpla přes drát a po dva dni
jsem jí ncHpotřil Teprve třetího
dne přišla dojit se ale nedala
a domnívám se že — nejspí
še se z mého zpěvu tak silné po
lekala Tento dopis nezakonéuji
neboť bude luzy pokračování ná
sledovat V úctě —
Josef Včulek
OKDDKM So Dak Hí červen
ce I!)I7 — Ctěná redakce "Pokro
ku !" Přicházím opět abych se čte
náři tohoto výborného časopisu
sdělil něco nového i smutného —
Jak bylo to obilíčko krásné že až
byla radost na ně se podívat jak
to rostlo a dobrou úrodu slibovalo
neměl bych se o tom ani zmiňovat
neboť jsme se s naší úrodou zde
strašné přepočítali Dostavili se
iiáni zde mlatci kteří nám vše za
darmo vymlátili — ani platu od
husle nepožadovali Khkuřice je
na poli rozbitá jako ta "prušácki
fangle" — hole přemlaecne ston
ky z ní zůstaly Dne 12 července
zdejší okolí zastihlo krupobití tak
zhoubně že v deseti min bylo dí
lo zkázy dokonáno Jak 1o nyní
vyhlíží mnohý nebude ani sekat
Jeden ťarmer má zde asi sto akru
pšenice a ovsa který vfibec nebu
le sekut kdežto pšenice zbylo mu
asi 2ti akru Ti kdož mají pojiště
ní dostanou asi poloviční náhra-
lu Já mám dva akry bramboru
jež byly tak pěkné že byla rozkoš
se na ně podívat z těch ale nyní
zůstala jenom jako koudel — ne
myslete toho Hcotlaiidského Kou
délku neboť kdyby se to dozvěděl
mohl by na ně dostat chuť ježto
jsou v Zemi jako Iiiim vejce velké)
Co pak nsi děla tm pekařík v
Scotland — má nějaké ty rohlíky
napečené? V městě tom jsou dva
'pekaři" — krátký co peče a ten
llouliý se jenom "Pekař" jménu
je Ten pekař co peče je jako vsu
ubyl a myslím že se oba nebudou
1 V A l 1
na mne nnevai rs pozuraveiu na
všechny čtenáře znamenám se v
úctě - Iv W Thaler
o J
COlOMIv SO DAK ló čer-
venco ]'tl7 — Iáka leza ke křížil
— Pan Iška ze dne H Července
iod názvem Příležitost pro Ce
hy americké přispěli staré vla
sti" mermomocí se vtírá mezi u
pííiiiné ("echy a aby to tak nekou
kalo drzé vykládá nám co je Ku
kmínko a jak se ("Vši pod látkou
skeiu maji dobře Píše: Co jest
tukouskot Vlastně nic — atd Pa
ne tšku vždyť vy jste ale řekl ně
meckému zpravodaji ml St cit
uuini íe vaše sympathie jsou ú
iné na htnině Uakotiska a vy
trejko teď máte sympatie s na
inu mtroileiuT lo Víte a 4 teti e
CVehv joti na prvém místě a nej
významnější v lUkounku kdy i
{akonsko není nleff S kým jte
tedy já i ku sympttlisovalf H iV
k'iu národem ne! Ten je národ
íluější llelrfie a dvakráte nllltěj
í Kihk a o těch ví eelý ivět
kdejto o našem národu ie trochu
hivědél na píitoiímé války H i4-
lulum! V4i ne! Aid těch Mibv
Iťi vaSeho irna (Uka — (Kml l ech
i bv vte tobolo krilvlv u
nUid U iu viMi panovníka nb
lUkoiuka" tiýhrl roihtnluj
na fUA4 rtU nemám p?UH
uy iifjmmU tílvti il do tělo
rkomk vlády) Vy ryit v
tUři vidy v ktldmi IUku
jťinvitiky dUt nt itáne
rivdyt Vdi vyhliil vilku Hrh
ku atd IIU4 Mat Kyt ftU
rnd ttdina aby mohla být vilka
vjpovííenaf My l tmiw# li
nrjmmlt pMOiny ttloval ti r
„„ u ipiiI„j y k
koník vu vJViuf Ttv tJuví 4Wo
v% KťU krůtka -vy jxta jedno i
dvojflio ttrok #vfdoiií' nely
vaío avějoiuí je otrok vaoth o
Hobiích ťlioiltek (lika — 7é to
ho vyvít& ím námi cl aoiuje
me když pfod (dzínou naříkínie
ž jsme v "Rakousku" pronánle
dov4'níJ fždyť Kakousko není
nie! — - přece IjÍčíoi nemůžeme
být pronásledování Vždyť vy jste
sám psal a odpor uéo val v prvém
roce války — (ovšem tehdy se
třeba ještě nemazalo) aby za e
braní' peníze se vydávaly tisko
písy a letáky V všeeh řeřich J1&
rodň ve válee proti Německu a
Uakouskit ňčastnínýeh kde ly
byly seznamovány a tužbami a cíly
českého národa a teď tvrdíte že
sarni sebe snižujeme 1 Strejko ne
plivejte si do avé vlastní misky!
ílška — Spojoné Státy jsou ve
válce h tím Německem jež nebylo
nám Cechům nikdy dobrým sou
sedem — 1'on Ano a tím Ně
meckem se kterým Iška nepřímo
sympatisoval — Jen Jito jest
nám že zaslouženým ztrestáním
Německa zasaženo múže hýli Ra
kousko!?) Ovsem že je to k plá
či — plakat pro nic vždyť já
mám taky velikou outrpnost neb
vím že — čí chleba se jí toho se
má píseň zpívat a tisíc láteř taky
do toho! a led' chlebárna je pryč
% taky v tom směru náš presi
dent Wilson jak prý se zdá má
s Rakouskem outrpnost — Strej
ko! Přečtěte si památnou řeč na
šeho presidenta Wilsona kterou
proslovil před senátem Spoj Stá
tů dne 22 ledna 1!)17 či ji ta
ké aktéři předělali podle svého? V
te reci prcHideiitové nem útrpno
sti se žádnou aristokratickou ka
stou ale tam bije každé slovo pro
svobodu každého tam je útrp
nost ale s porobenými národy
Ano ta cajchniije Miloty tak ja
ko kdysi Ríih ocajchnoval Kaina
ško vy jste psal ve vém životo
pise když jste uyl starokatoli
ckým knězem v Praze že jste se
stýkal s professorem N Miljuko-
vem a že prostřednictvím jeho
jste hleděl aby starokatolická cír
kev navázala jakési přátelské sty
ky s církví pravoslavnou a že jen
tak by český národ dosáhl jaké
hosi sblížení s ruským národem
a že jen od Ruska můžeme pomoc
a zastání očekávat (Pozn Cituji
po paměti zda-li to není slovně
spravm' smysl je ale správný)
Nač jste tehdy hledal pomoc pro
český národ a proč? Když teď si
lovolíte psut tak drze že by nám
to bylo Jílo aby Rakousko bylo
ztrestáno s Německem Ano kaž
dý soudný čtenář sezná z vnšeho
psauí váš jezovjfský záměr — vr
hat kal nu naše muže zn hranice
mi Rakouska a zde v Americe Vy
Ifiko! Ti naši muži zde mají za
sebou minulost poctivou a počest
nou a jsou nám z většiny známi eo
poctivé české duše hned tehdy
když vy jste v Cechách handloval
v řemesle jako jarmarečník v ku
dlach y poctivce — vy drze
žádáte p Štěpinu aby pověděl
kam dal peníze co byly sbírané
pro Masaryka a Dyrieha aby po
dal stvrzenky komu je vyplatil
Oyšem k tomu vám -dal podnět p
K Horky v jeho D ha rod a 11
obecenstvo kde pan Horký asi dle
svého jména' chtěl vrhnout něco
hodné horkého mezi ten ěesko-
americký dobyteček ale nehoráz
ně se upletl a chytil to sam za ten
horký konce a sám sebe popálil a
teď žádá nás čtenáře o sladký o
lej na puchýře Jan Hus když
Htál na hranici a stará babka při
luUela polínka řekl — "ubohá
HproMotn" a my musíme teď říci
"ubohá ty naše intcllitfence" ! Vy
pane Iško jste jednou zahájil
hiiko ve vašem itě pro vdovy a
Mrotky veslaře vlasti no vilce
tuším dvaceti pěty didlary Nu
že kdy i tak rád jíně podeiřjvite
a saháte drne tu jejich poctivo!
jářku! mnoho li těch přNpěvkn
mile a kde na které hauee jsou u
lolenvf Ci tttnid jut je tam poiihd
do staré vlaMl nu Melicharovi t
Neb jíte j přímo odeudat baru
nu Zviedinkovl aby ou j# tam po
ctiv těm nirotitu rdělilt Zda li
ono tuk odpuifu Vy ni lištu d
i ji il teď po ic h vaiith škra
hmpech dovolit pát tak rakuU-
ky a ilměovat priw a pril
N a kdy i kaldý (Vh ifb
byl e roiruý ai 'řf j# aby ťVhy
byly ftH'Ulni nevyjlnuj ani
lirjlepil pMlulve jel tbwid
ii t lf#ha I Vtiehn luMih
nlho pndu iirnorujt C N H ale
Jvnt Cei M dobrými jejich irdc#
j Upíímnl fřk# Af w Mi ra
kciiv' lř víol uutjť jakkoli
W) Jcif jíitý a to U tam ve vJa-
tí niroct jo jwdeu colckj všechny
poJítítkí atraay uv alily r jedou
žulový balvan jak In Soukup flodja- Dokud caěelovali KJovm
nedávno prohlásil že aocíábi utra-
na bude a národem až do konce
Ani rakouskou vládou posledně
vyřubríkovfliá afféra Svehlova no
dovedla národ rozbít a každý z
lás je jÍHt a ubezpečen že na
šeho národa je touha společná od
krkonošské chaty ž po Pošumav
skon vísku a ta touha nepovstala
v jednom roce ani ve dvou al
bezmála tři sta let má itaré koře
ny Třeba byla stezka rozdílnií
ale cíl je stejný — - ano raději
máni kabát záplatovaný jen když
je mfij než abych musel čekat na
ten nejlepší z milosti Jídášské
je psaní že Cechy kdby dosta
ly anrnosprávu budou zatíženy
dluhy Pravím zda-li by Rakou-
sko rnělo nadále býti zachováno a
Cechy v něm tak zaplatí dlnhfi
víc než polovic a po odtržení jim
budo udělená částka přípustná
která bude ničím proti tomu co
by měly na hřbetě pod shnilým
Rakouskem a co dále náš národ
hy ve skutečnosti přestal existo
vat byl by na tom na konec hó
ře než sevcro-flincričlí černoši
před občanskou válkou Vezmi
na vědomí čtenáři: — Jak do ne
dávna bylo psáno o ruském náro
i + i
de — nezralý a nevzueiany pra
jakoukoliv svobodu ten národ
který má skutečné im HO procent
iinafalbetú ten národ opovrhova
ný bude "světovou hvězdou svo
body"! Ano náš národ muže bý
ti ve Hviizku ale svobodný úplnf
svobodný a se svými lidmi Slova
ny a ne dělat otroka prušácké ka
stě která nikdv nebyla a níkdv
neniuie nezlí prusacua i s jejími
placenými nádhniicínii Jsme prv
né občané léto naší nové vlasti do
které jsme přišli za naší existen-
i kde každý z nás prodělal školu
svého života ~ mnohdy trnitou a
mamě povinnosti k naší nové vla
sti které taky na zavolání vyko
nánie - ale s hrdostí poukazujeme
na náš původ ne jenom slovy ale
skutky! Rozhodně opovrhujeme
lěmi kteří přišli sem zii námi z
našeho českého dohráetví tyt a
pak nás urážet a i s námi opovrho
vat {nedovolíme aby drze podrý
vali a rozkopávali důvěru v náš
národ a důvěru v sama sebe ne
ní moci aby nás přiměla odepřít
pomoc svému národu tak jako by
nás nepřiměla odepřít skývu chle
ba našim scstárlýni rodicími —
Přiložené naleznele poukázku
+ 1400 pro C N S které byly sc
hrány při sousedské zábavě n p
Jos Střítcskélio Následující při
spěli: Jos Xjijíc £200 po jednom
dollaru: AJois Křivánek ď I
Taje 1'Yank ("'ervenka Jos Stří
tecký Vavřín Střfteeký Poli
Střítecký Jan Střítccký F J
Vávra Anton Dvořák Frank Pě
chota Jos Křižiui po ó()c: Frank
Vávra Felix Vád a Jan Procház
ka J Křižan
kraj 4 a druzí nynvoruh vítíl o
krušní pokrajby Ti adfužovaJÍ
Moudní a aprávni oUaf ÍJdatvo
jích nazývalo: Hodin Sodjew
PCKHLO COM) 14 července
(Črta z minulosti našich bratří
Sloveueň — Dokončení) Sice si
nacházejí ještě župahi od 2 do 12
století též' děkani jmenovaní a
tšak tito nďvisli jsou při "oskrb
nikov" to jest jsou těmto podři
zení — Odsud jsou již jen soudci
lidu v nahodilých rozepřích též
nižšími hospodáři úředníky a vo
- "a
jciiskymi představenými upani
jako soudcové rozsuzovali za po
moci přísedících pěti sedmi nebo
dvanácti povolaných k tomu uéeli
Čeitnýrh mužů h nimiž s župan
radil Soudní dvoranou byla ná
ves kdež pod Mtarou košatou li
pou ualéxat se upevněn kamenný
ulili kněmuž asedid výbor mu
žú MOidcň h iuptiuciit v cele Dnes
všeobecně miÁmý utroin lípa kte
rá piMVátuou sutin ne všem Slova
nům -~ llpa stala w střvdiStěm
všeho Veřejného života při SIo-
vi-ueích Ktle nastěhovali meji
Slovmcň něoo-čtl kobutistě směli
ouditt Klovme vjhradnj jen $n
c loveušt( Jupau a to db tré
In Sloveiukchu práv a obyčeje
Pii nhiveoskyťh roipraviťii
směli projdttitt jen !ovmk!
iory Ztivuě jko noudct bh
buď prt$ lidmi vobnl pudAji
poiéřeid htnliUMití (ou o tiadi(
nýeh hlav vnhuutl ktíri lihy
ilivali # eiiiekou Na paiulhh
briiinkih ?ikř v "Akolři Ski"
a tt iVdenj-krni dAU ta nll
Hišketiit Iťi na MrUřVmi
pittil lui-lviUoo dii vr%tvy
(dva druh?) lupanAt první hyli
pfdlavmt luélývh idydlmýeh
cflm župani naěelovaJÍ mezí Slo
vence nastěhovaným Nítm-dm tak
zvaní "Valptí" neb "Sběrní" ~
Jako odměnu za úřad udího měli
županě vykázaný užitek úrody od
"zemljíšču) íod země) jež e jme
novala "župuiiicu" Jako vládní
úřadnící županě povinování byli
uvádět! v určitých dobách výkazy
hospodářského stavu vesničanů
jimž jako náčelníci ustanoveni by
li jakož poplatky dle předpisu
těchto kolektujíce — písma a rfiz
né žádostí k sousedním županům
od "oskrbníka" donášeli povinni
bylí (Jako na příklad: Turecké
hlasy) Jakož spravovali horská a
zemědělská nutná opatření Pouř
kud též býti na stráži vůči zločin
cum jakož tyto dodatí v ruce u
stanovenému soudci Župany vol
bou svobodnou ustanovovali sobě
venkované — vrchnosti pak po
tvrzovaly osobnost zvoleného
někud županovo důslojunst ví spo
jeno bylo se zvláštním územím —
pozemkem upni ústava byla v
Krajině "najbrže odpravljena"
při selských vzpourách v 10 stole
tí Nadále se ochránila (uchovala)
mezi PíCiiátskými Slovenci (viz
Penálky město v Itálii) a sice dá
le až do 1!) století V Sandarské a
Mjďsinski dolině bylo !{(í sosedciij
(sousedství) s župany v čele Kaž-
loliné načeloval veliký župan
Sousedé se scházeli k "shodom '
(k schůzím — pořádáni) i kdež
razprnvljale (rozprávěli) o všech
běžiDych záležitostii-h Shorovalo
se spoicene pri luinieinie nnzr
(při kiiiiienéin stolu) Vfdcí županě
zvali velké sousedstvo Každého
čta jednou se odbýval povšechný
sjezil vsecU uloveiiisKycii zupiiim
pod starodávnými lipami při eer-
levici sv Kvizina kdež se stékali
Sandarská a Mjersinská dolina
Velká autonomie chránila Renát-
ké Slovence též v iiárodiiostiiíni
ohledu — Rrezpravnost kinetov
(kmet — česky sedlák) v středním
věku a v následujících stoletích o-
mejevali soudní sbory veče jiojc
zdi soscdnje nebo 'pravdě' jmeno
váni Na nich se nejen soudilo ja
kož zároveň rozprávělo o hospo
dářských otázkách a upravován
yl poměr mezi panstvem a podří
zenými Sbor takový svolávali žu
pane Do 10 století se scházeli na
nich všichni kmetje (sedláci) nn-
"'cž od časů selských vzpour dále
i ' y ' t - '
niK u jen župane uci verejua
sborování selská nalžeme přičítali
zároveň tak zvané "horské prav-
ly" které se uchovaly svérázně]
už do roku revolučního J H 4 8 a na-
lále pak jen zůstaly upoiiiín
kou o selské samostatnosti pri
Slovencích Na zmíněných oněch
'horských pravdách" se scházeli
poradám vinohradníci (pěstitelé
vinic) kde společně radili se o
svvcli a sveiio oiHioru záležito
stech (Nyiuito z Jilio-slov easopi
su "Olas Národa") --- V úctě
M J Podhořák
i 'J
RKSSKMKK CODO 12 červen
ce 1!M7 - - Z programu zpěvního
opějně nad jiné vyjíituliy se' svou
rázovilosti renrutské písně jako:
(Filip prvně zpívat začal):
" Má drahá maniěnko
vyplaťte mne z vojny —
Vyplaťte mne z vojny
mně zde dobře není
Na to shorově jsino zacli zpívat
yšiehui :
Má drahá maměiiko
vyplaťte mě!
Pudu vás poslouchat
jak na vojně ! —
Jak na vojně joště radši
má lata muméoko nejmilejši
Potom opět Filip táhle ninotih
Třikrát jsem háječek obešel
nic jvm i uekttjkal —
moje i ncjiuib jVšicli ptnkala
a já jem si vejkal
Ncpbi Itioje potěšení
Však li to pluto nic mid
ie já lim vojáčkem nuidm být
kooee miiiuol! - - —
A v (aknliěold ltUlě hlučně
itliěbi !
A my juie hi vJeect jak hťd
holky mim jlka kiři -
mimu jt ide iO'chatt
loiiu iteehal lvet
N m vtoupi Marko ktnýi
dr v ri rue i#j-ký niinotek
iiH)uvtlio pp!rut Hovio mi v'
hio)iiv nirmy mál a rimA dl:
"Clmi pvlěiu t Teďka #i ní
v
bych" Vixk rjJÍh ropivlú y ru
ce držící papír z biboi ííatí zuí-al
"SlovřiiHká Národní Jedftfda —
Hloveicí jdou nejmní ilovaaaký
národ dolo na rakoukězu jihu —
('Pozor hošíl Toto jt velíce za
jímavá a Arovth důležitá kriti
ka!' — upizorVíuje 'Marko) —
Málo jest našeho Jí J u v Marě a
jeété méně v této nové vJasfí A
měříce Vzdor tomu třeba že jsme
maličcí do počtu — třeba že jsme
proti druhým národům éasto jen
kapka v moři proto ale v mnohém
měříme a kousáme se a nimi —
Američtí Slovenci jsme jen díl na
ší národní xkuplriy Američtí Slo
venci jsme a malými jen výjimka
mi všichni zrozeni ve atarém kra
ji to jest na Slovensku Veškeré
naše kulturní vzdělání nabyli jsme
tamo h druhé atrany moe které
přinesli jsme aebou v tuto zemí —
Neboť náš ílovék se neměl času
vzdělávali zde jelikož stále by
snahou první jemu bylo aby 'ho
nejdříve (přiživil často pří tvrdé
těžké práci — Tamo s druhé stra
ny moře jsme se naučili číst a
psáti Doma tam naučili jsme se
rozdělovali dobré od zlého tam
z nás naši sturiši a učitelé učinili
poctivé lidi kterým se není třeba
báti jiti do světa Naučili jsme se
pořádku poctivosti a lásce ku své
domácí hnulé naučili jsme se uctí
vali svého souseda když je toho
hoden tam nám vštípili lásku ku
svému národu Doma jsme pozna
li Že jsme my Slovenci Híímnsvíij
národ jemuž přináleží všechna
práva do politického a hospodář
ského rozvoje — Tak jsme záro
veň přišli ku poznání že jsou nám
Ilrvaté sice dobří a přízniví sou
sedé ale nikterak bratři neboť
jest-li nás nějak v něčem podporo
vali učinili tak především z ohle
dů politických to jest když jim
z toho koukal nějaký zisk Doma
jsme léž přišli ku poznání že nás
Srbové ani daleka neznají ba
jich jen skrznaskrz mrzíme Rov
něž se nám doma ukázala ona "Če
ská Všeslovanská Vzájemnost" v
jasném světle Čechové nás znali
jen při slavnostních atrakcích
kdež nás ve svých nadšených "go
voraneách" (řecích) do nebes vy
nášeli vzpomínajíce naší národní
čilosti síly a nadání slovenského
národa Jak ale přišel okamžik
když nám bylo třeba pomoci te
hdy se k nám obvykle obrátili zá-
ly řkouce že mají sami ve svých
domácích zalczitosicch prače Ha
baděj že jim až přes hlavy pře
růstá" — O Polácích není ticha
ani mluvil — Taková jest ta vše
slovanská vzájemnost v llakouskii
Takovou jest láska rakouských
Slovanů vůči nám Slovencům O
pírnje se o tyto smutné ale prav
divé zjevy lehce pak pravíme že
jsme sobě navzájem všichni ra
kouští Slované tak cizí zrovna tak
každý pro "sebe" jako jsou si ci
zí a sami pro sebe ostatní národo
vé žijící ve skupině zemí rakous
kých (Pokračování příště)
M Sardickúj
SBÍRKA PRO ČESKÉ NÁRODNÍ
SDRUŽENÍ
— Až do ti července 1!'IT Vyda
vatelé "Pokroku" udvidli zdejší
Odbočce Č N S„ celkem +177Sim
Na novo:—
Dne l't července PI7 I i'U
Dne 20 července :
Václ Pokorný Swcdehuri'
Nebraska 1M
los V luxa Stautoii Neb "iími
Fr Pavlín Kiiubul S D
Jan V Poláček Hrainaitl
Ncbraska
Jun Křižan Cohoite S D
kbírka
J K Kcsl Chieiufo lil
lUI
100
1 1 :o
71
(Vlkem ♦Í1''i
Krajauě kdo jit jcitj nepři
pěli na iwtvohoifid tniU naší Ur4
lU-íti jri od tyranskou vládou
rakoitukou utněrn& ripl a na ti
mírněni lidy vilkou nviuod pos
Imýv-h undubratřt modk!idejta a
pomni ta jakýmkoliv obm-m na
ktrýi li vod "Pokroku" hmb
Via v íonUt kvitovat 0vul
tovael ake jel j# pojen in3
iiýmí oIhbi dm M dna
UbnJjU a priiťBi li m nadití
la pr nil lěloa ikoluiř řk
tiirM i líjd koneml la d'uuho l
Uni iiebU ITv-to krajani p
HliKf jt lé W0ÍHOtt
:3J
i i
i i
í í
i!
w
I 'I
5 1
lí
0 'i -A
f
U 1 "