Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, July 25, 1917, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 10, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    """ KHnWiMuÉWlKMtwMiini II i mm f„ tn — -r 1n„ tt ir --rrlr'-riltlr ![ I l 1 B 111 Mu -li n ll Ml ilJltJUiJllM'nlt:ilAlill-llTr Ur IH1111 iíiii {f ťtinll TI III 1ktt0i''J!'í'maiU'Ji
POKROK
PUIlMSIIINCi CO
TJlkk
fOKDOK ZÁPADV
a uiitta vyiliul
V lll Jíf BMll0 fám Picl
tkbuylar it ( Iji r i 100 jo-# Culfaf oliro
Kabj Wi li Kana pro tlít Kut
na' v CVJiř HaplJa Ja( pro itit
lowu) r Ht I'tul a MiBunpolIi Mbn
pro tát MlniJMotu v Ty udali 8 D
pro utatjr bouta i fíorta jVakotu
ředplt34{
Ym Hpuívui tínUy $200 Pro Kanadu
♦250 I)o JCvrupy $300 roíoé
Zásilky yubllui JijUÍ t pomoci pa
utžokli poukáxjk (Mcmey Onltiíi) ex
prnnníťli poiiJtáicek (Expraiia Money
Onier) buukovuíťh poukázek (Bank
Driďt) anebo v r('íiitrovauéra UopiM
OnaruuJoU U ié phrtthoráDt udej
U starou i sovou ailrawu
Dopisy ( kruLŮ ÍUnaftva ochotni
avel-ejnínia Mul býlí eluiuó puiié
bez úuiyvlu nikoho oaobni polkoditl a
pudoptuay plným jménem aC jíl mi
Vyti ▼ redakci utajeno anebo a dopi
tím uvuřejnóuo
POPRVÉ PO LÉTECH
Ncdčluí večerní schůze v Katol
Pcsedé v St Pnul bv: řídkému
lflu našemu řídkou ii vil mi i vMt
nou sluvtioslí Poprvé po dlouhých
i t"ell Sešel VOHkťlVH 1 1 ít lul
b z rozdílu víry a přesvědčení u
by ni sobě a pro l Mtdou fclozil
slavný ulib vřniA hptli(Mj' prúcc
pro Mvooodii týraná vlusti
1'rohlitHciií (V ár Sdnižťiií
ir Svážil es iMHolikit jimž
vyzvu !i yfuloovrt obou tAhoríí Ic
ni rodní práci itcliylo Niiad nikdo
přijato tuk přátelsky jako v St
Paul kdo zrodila se ihned myšlen
ka veřejným slinv taždčuím pro
jevili radost nad sídíženíni
Schnae' jioíáilúuíi v Kíitolieki
Unscdř v Sl Paul Její prostorná
fcjfi byla již před onruou hodinou
večerní oblflmuta žáNttiprni tiíimo
Ik lidu a když zapěula m-IiíW
byla mi zcela zaplněna
Svéí a milý sbor dřvěáíek ka
tol osady v St Paul zapěl něko
lik krásnýeh písní z nichž zvlúítfi
dotnáeím dtjehctu zněla písi "A
tnk my 'tuhneme z Uher do Mora
vy" —
Předseda kraj výboru v 8t
Paul pan J Trojan zahájil pak
vhodnýtu proslovem přednášku u
ei tele Vojty Beneše který ujal se
slova a v řeři déle nvi hodinu tr
vající mluvil k srdeím njíeho lidu
Poukázat vhodní na řláuck kle
J'ý toho dne z pfrn voj (lupinová
tol lsaaka Leiua otiStí-u byl v
listech zdejších a v nhu tctifo
váleřný zpravodaj nadšené mimi
o boji éeskélm nároilu proti een
tiííluíni inoenostejrj
"Je nu světí jeden národ kl
rý několi domini nevypovédél vál
ky centrálním mneiiostein bojuje
proti nim nu vneelt světa boji
btíehM Dnes už celý svČt ví kdo a h
Kým ' in CVehové Hýly ale clnl-
' kdy ani my sami de u l"j
Mátfeh Hťédíli jotne kd' je tulit!
tiíto Kdy Cťch prieháťly
zprávy tak omylná a protieliudné
io byl) tiko uřinlti i pravý o
braz Mnvu a smýšlení českého li
du 1'eitel J$tu piiivi tt hl i h'
st poslán aby U: te tijilot'í
nevl vétlo a vyjtval Jid tVký k
pj'ái fcliMd % od prvyeh poeát
li o H aby víeihen eekv lij Ut
roťdjlu itíkal ttlě ta tviU úlo
ha Propast jt lt kopali Ui
Koty ve jHj Státech - Mphyl j
h fuua ptcklfUšJUti v jedkiia duu
lbl nutin jKmpvt!i (ipatrui 4
aby konťěuA ptu doa U
Uth jMHlal ni jiái Hvl ruku hrttts
fckuu IlOť #pujvuj k priej ktuli
radutiiým kutknu i-( h
Uttu Auu-rtky pt t jí nám hí
řý !'vlij'tii díků n d ýwM
ííým ti 14 krokem
P wvul uk! jk
npí lííukých %átrSa r14g v
Htll Nitnrťk Jk H4a?4
rJu liímeťU ' i U u
uin lhe' jidmým
ť' kh4is)anh' N trnek g-
tykvi lUtU 6t4l ! # tav
iliati iH-"kh lid t hahttuWl
4iít $Ú t I bt Mwirvkiťuiit
?átu pífdUtfh ftlwpťké i{y
td limlnu ty!i % % t ti k')
nejlfpii ílrofi již nutno ííít ni
meekiu "kulturu"
1'roln yřiiti ieuzntvají níkly
nhťoda uby Um iphíe celému vř
íik Otokft in uiM'ioulÍHtu Jiných
tu juaiýťh Utoát octli rautill
iwúotiďttim — "kulturu" vJait
ní
Aby "kulturou" svou ovládli
sřt uby stulí se jeho pány poeu
li vytrvub" provídét myňlenku
Kermniusítce itakousla ÍJvládnu
títti llakousku a germanísací je
ho hylu by v utřcdul Kvropí vy
rostlu ííie jejíž UiilitUJfísm řJuíi
by uby Oermánúm vskutku pojí
fttu paijit ví nad uvetem
Pokud telý vít jesté nezua
stanovisko jiuÁtího národa byla
velnu tížká pnu' o i mezi naSím li
deij Dnes po tolika důkaz eh če-
skho svědomí jež postavilo eelý
národ do hojo proti Habsburkům
llohenzolerrjÓju — stojíme fu
Kpojeuj v uadejt že z strašného
konfliktu národu vyjdeme éestné
svobodni
Céitel ÍWmi ukazuje nu vý
znam ruské revoluee jm slavnou
oleiisivu ihkou jež zapomta ji
H'ovnýiri brigátianii Žizkovýeh
třeleft jejich fclňva jde svřtein u
Mízuje na ohromnou práei již ko
iá CVs N'ár lťadft v Paříží jakým
způsobeni užívá peněz pro svobo
zení národa v Americe sebrauýeh
a končí výzvou abychom v práei
pokračovali už k vítězství
fteč přeruí()Vfiná eo chvíli pro
jevy nadšeného souhlasu vyslech
nuta byla opravdově nadšeným li
detti naším Nedostává se nám ka
ždodenní příležitosti vyslechnout!
řečníka tak povolaného Na
všech tváííeh i očích bylo to patr
no Slova licnišova vyvolala hlu
boký dojem který sesíleu byl
krásným zpěvem našeho obétovuc
ho dívčího sboru za veďud jeho
snaživá dirigentky
Po té za radostného potlesku
vystupuje na jeviště farář katoli
cké osady v St Paul biskupský
nula p dan Hinda a připojuje v
nadšené a upřímné řeči nové u no
vé tony které sesílily jen bratr
skon harmonií toho večera
Sál otřásá se pod jeho slovy ne
jen souhlaseni (de i radostí nad
tím žc konečnč jednou po létech
došlo se k laskavé spolupráci pro
t # k 1 0
narouni cíle ran rada nuuvt o
s vy cli ituaiieu v ucijricke buvuui
nyní tak krutě válkou zničeiu ti-
khzuje na barbarské protikřesťan
ské' tádfní Nčtncu a vyzývá k
práci za svobodu české země
Ukazuje na to kterak 1 nectilo
tou prucí v St Paul získal si dů
věry všech katolíků í svobodomy
slných a dolila že tato po léta u-
(!ržovanú přátelská shoda vydá
unes ovoce nejKrasuejs] v hmot
né oběti zdcjíUho lidu pro trpící
vluM již z naší práce zujiMé vze
jde svoboda politická nábožen
ská národní
iiftzovft!y e na yioil i jiíi
od Jwfer
Kdy Híová:í přillí do Vltsr
Izo tilktí? Ak n jistotou lei Mezí
rozličnými versemi 'jo nejroiír
ní j'í tu U tííovfieíío iisazovulí
dob velikého nttbovúůí tihtoát
fzárovi-fi n ostatními vřtvřmi fo
skýmí a moravskými - " pod 7a
tru mí ačkoli nčkteí-í jíní ni slo
vo vzali uutoi mysli že byd)
v jynčjSíeh svých sídlech jíž za
vHtthi Augusta tedy v dohó nuro
zení Knstova Zdali to víak byl
zrovna Slováci kteří v prvním
atole ti před Kmtcm v JloriJÍťh li
hrách bydleli ncdA o ničím do
kízati h to tile bylí Slované ktc
H 7aneelfllí tolik rfunýeh juuná
uk urehacoloických jest úplní-
jito Dřevní dfjmy Slováků sou
visí úzvu h dějíiiamí českomorav
kýmí
Jak známo z českých dí-jin by
to Samo (Samoslav) jenž piše
zemč francké (kde bylo v (i
sloletl mnoho usedlých slovan
slíých knoíiní) sjednotil různé
kmeny české moravské u sloven
ské a porazil roku ť'll Avary tak
za několik let nezbvlo po nich
ani památky vděční Ceehoslova
tib zvolili ho za svélío krále Se hí
dlem na Vyšehradě Panství i
io hylo rozfiířeno kromě zemí če
kosIovl)skýeh v ítahou'-
Pan rada projevuji? pkiyil
pf vnou víru v to že boj nás skon
t"í vítězstvím Vede jej pravdu a
tjska a pravila bude jeho vyslci]
kom ('cský lid v ('echách n
Joravo i ve Slezsku a Slovensku
I nde svoboden Ale nesmíme pou
ze kojit se naději Muíme pro ui
- všichni katolíci i svohodomysl
ni — nroenvat a obětovat Slusl
tiie otevříti nejen srdce ale i kap
i abychom svůj boj neztratili
Slova p rady vybízející lid uáá
i otiétt"iii byhv bouřlivé iiklamo
vána t coU jihu řeč vvm hhajíei
bouři radoftti i souhlasu védóila
toni h pro St Paul iipotíni
Uov dob hoiltlé práce jro Velký
cíl %volOíly cekí!irt lelu
Pan J Trojím vhdvmi řbvy
půk íakouéuji krásnou indiůn Q
nAuiujf i obř orj nijace iamý
slíji poíávUti spolCnyuii siUiol
'Deu cíM iIunoty" v St paul
a jív# k účastí i jhuuiwí
t Vřdíyo kltolitkým fiví
ckym sliorf su dívek ptva jhr
niiidřuí "The Star špaosjlrd
ltannřr 4 "Kd ďmiov mAj" a
v pwviiicstui náladé upouští ehft
ii jdo'i uiíchdýi h d gmtt n
vu MÍvahon k ptici
Mttťh
CTIUCNÉ DCJtMY SLO
VÁKU JCI( JAZYKA
I UTKKATUKY
fa$íích dK4h hy'l v krajt
HtaíUvJíu } tu %tr i A Ktpt
a r# i"tiíf4jknii'e Vn-
Cfra rétk#ul b4
ukvU iriiiova# auiocUv
HHřk JrdiClHVA tt pk
Štýrsku a Korutanech NVní dí
tu že Dngfobert francký nerad vi
děl tak mocného souseda a hledal
jakoukoli příčinu k válce s říší
slovanskou Ta se brzv našla
Stávalo se nezřídka že jak kun
fi m slovanským v říši francké
íidt i ku peň 111 franckým mezi Slo
any — bylo učiněno nějaké ná
sni několika mínadech noža-
oval Datíobert onercíeky od Sa
ma náhradu kterouž tento chtěl
láli pod tou podmínkou že i l)a-
"obert nahradí škodu okradeným
Slovanům Posel fraitouuxsk V" io-
ímd si však tak vyzývavě že byl
vyhnán ze země následkem čehož
vypukla válka Hlavní bitva me
zi velkým vojskem Daiíobertovýiu
11 Samovým byla svedena u Vo-
(atisburku (někde mezi hebeni
a Domažlicemi kdež bjli Prán
kové na hlavu poraženi
Po télo porážce poddal se Sa
movi také Dorván kníže luži
ckých Srbu Jsou ovsem dějepis
o"' kteří tvrdí že Samo Krok Li
buMo ntd jsou jen osoby mythi
cké —
Mezi nástupci Samovými byli
známi v Cechách Krok a jeho tlí
dcery na Moravě r na Sloveusku
(se sídleni 11a Velehradě) Svatoš
Suuiomír Sauioslav Hormidor a
Mojmír jakož i jeho synovec Ua
stislav V tu dobu obývali Slováci (dle
1 Itotla) na Váhu Nitře II roně
Iplí na dolní Moravě a v Panno
nit za Dunajem okolo jezera bal
tenského až k Sled Hélchradu
Kdy Mojiuir panoval o tom ne
oí přesných zpráv dějepisci si
vsak domnívají že byl vlivem bí
skupu pioiovskýeh pokřtěn a-i
š'!(i což by znamenalo že panov
níci iiše uioruvsko-slovciisUé ti
ziávali vrchní mue frauekou
Tehdy bylo také zvykem v kníže
cích rodinách žo panující bludař
dával svým příbuzuýui menši no
ho větší krajiny k samostatnému
spravování
Vrchní knize hám sídlil na Ve
lc hradě (Urailišti) údélná kuiža
t! byla v Nitře a m StoUiém Pí
h hradě (Sťkeš Kehervár tdíiko
lakoňských lořt a tlatfnAiho je-
cit r a Dunajem i
V Nitře Mdlil toho enHi udělný
kt)í Prihina jřnl kul pr i Moj
mírovi piktc a jehož tudi-í MojuvJr
i Nitry vyjitidd Tutn nw[ v5nk
UtořiftU u nřiiiťi křho cířatr Lud
♦ika ktři-ý mu udéli! lénem ěát
Dolní Paniumto sídlím v Motta-
l t 1 ku (SťaUvatiu) u jma M
tfuAh lotosu roku Hi tíhli
Niitui j vejku4 na Miavu {ba
vili Mojmíra p4ustU o dsdili
tta totoioe kuUcci UlisidVd (iiii
-STUK V Doloí Pannouit naktoii
pil vlidu Kr! vu Kributv
kdva bvlirttio v boji a Moiavauv
íubit
líaí"Uv iítovř MftJittitňv u
líbiví! vlcinojjtií o tt ahy ni rod i
%tm dtbvl a pjiil %j(uttt-
jtk plitl' k U tk i eílkevní
t v piátťKtvi Uu!ttry pp
1 4 1 1 nou iřtti adtiýuiii pvnoitmi
i%é Nííťkflw pru K:riUvv-
ÍU%tUS4tr Wťll Vťlk j-kw
vwlil (ta pmov t Itulkity 4 piv-
LUjjv "My hv4 jMivét i
(Wétkit pitvy uni krájíte
uwuwmBXjmnmn v:
tJťlm tyhnill im§ l &nrt a ni
iuvUímty ú jí flďnfkfW vřítí"
lyíálí proli odvřkěmu iJtjpfítfili
íw vrtuli '
Nřuwjí bylí vypuzeyí % Moravy
a 19 fcJoftoika i valJkýioi tulii
ml
Ahy nu fctal i v eíiktfvníuj niub
ni samostatným vyžádal sí J(a
sulav od Dyziijtského ťísc Mí
ehada křesCunských duchoviÍjh
Cíi poslal dva bratry Cynlla
a Methodíje pocházející z HoJu
oř kdež o tehdy mluvilo i vílí
íáti slovansky Pfiálí na Moro
vu roku a obraceli íílovaky
1 Moravany na křesťanskou víru
zivklíjíeo zároveň obřady slovai
skó což ae ovsem Némcům kteří
jyli proti obřadům slovanským
zrát? nelíbilo Zmínění bratří uía
ložili také část bible do slovau-
ítmy aestavivse k tomu fiěelu
zvláítní písmo tak zvané hbdiol-
ské Papež Jladriáu schválil li
turfcdi NlovwíKkou teprve roku 8i7
ji jmenoval Methodéje arcibisku
pem slovanským přiděliv mu Mo
ravu Slovensko i Panuonií
l'odnícen německým duchoven
stvetii jež vidělo vo vSem tom vo
iké neJeziečí pro své tennani
lační plány vy]rovil Ludvík tro
jí vojsko na Moravu Zradou své
ho synovec Hviitonlukn knížete
Nitranského byl Kastíslav zajat
uvězněn a oslepen
Nyní měl nastoupili vládu Sva-
opluk Nepohodnuv se však s
Němci byl rovněž zajat a uvěz
něn Toho však Moravané a Slo
vnei iiecliteii trpeti a zvolivše si
za vůdce Slavomíra příbuzného
Svatoplukova vyhnali Němce ze
etne Aynl oyl nvatopluk j)ropu
stěn na svobodu musil však slí-
ití že bude latiti dané a rozlié
é jiné dary a njivky' císařovi
ívdyž to fna oko) slíbil dal mu
aidvík vojsko aby s tdm bojoval
rotí Slavomírovi Ve své vlasti
vatopluk so spojil se svýniý li-
etn a Němce úplně zničil (871)
Aby lépe odolal Němcům pojal
éhož roku za manželku sestru ěe-
kého knížete Itořivojc spojil se
se Srby lužickými a vedl tiA ví 1
tězuou válku proti Ludvíkovi že
tento byl přinucen uzavřití mír
Po smrti knížete Kocele roz-
íiířil svou říši o Dolní Panuonií
rotné I0I10 připojil k ní velkou
ca st Halíce severovyenoduien L-
r n Slezsko Velikou a ueod-
njstiletnou chybu učinil Svato
luk že za biskupa Nitranského
ovolal Němce Vichiuga u že se
ho radou řídil Na podnět to
uto bylo vypovězeno několik set
a jáhni) slovanských ba
na atTimsKup worazda nastup
Melhodějtiv Propuštěni z vě
ni byli všichni vypovězeni a na
Slovensku i na Moravě zřízena li
turgie latinská a tím zaveden i
počátek iíerraanisaeo -- a ztráta
politické samostatnosti
Když nást lipce Ludvíkův si ne
věděl jiné pomoci proti Slovanům
poštval na ně tlupy Maďaru
Uprostřed bojů s těmito umřel
Svatopluk roku MH napomenuv
ještě nu smrtelném loži k svorno
sti syny své niehž nejstarsího
Mojmíra učinil svým nástupcem
Mt sídlem vo Stolném Ilělihradé
a Svatopluku i Svatoboji dal ú
děly Na Slovensku s" zachovalu po
věst že Svatopluk nenadále nii
M odebrav prý se do lesu nit ran
skýili na horu Sobor kdo drive
nějakým poustev tiíktim vystavěl
kapličku Poustevnicí lm přijdi
Wl-lWif ttíB
bratrfl ŮoJhorů Jíb M$ u p
plenili vSfl "ť) nalili
Nyhí v) flaélí Maďaři podia
dolního Dunajo tlo rovin jíboulur
skýidj jakož í do ákarpatí jako
IttježiiJcký národ JcmI íM jouz
1 IOBpeloltftTf ttkMt keřhíí Jo
vu o ryb&řatví
jyii 10 um hni vlasti a bez ja
kýelikolí wřátníeh Wítijcí 1 ve
skoré kfřMfíiy bvlv nol Vedcidm
r w a -
siolcěneho a voleného vfidce jc
iiož um by] hk měně ohmu
zena sumosprftvou kmenu které
stály pod aprávou víh vlastního
náčelníka Noznnlí žádné orbv
ženy jejích zabývaly na ehovem
dobytka Mnoho Maďarů měly it-
ny nejen původu ehazurského ný
brž 1 slovausko-bulharského
Do Phcr přišlí pod Vedením ot
ee Ai-pádova Almose hodně po
i 1 ! 1 I
micuam se fciovansaou Krvi ik-z
jakéhokoli úmyslu založili tálon
vlast nýbrž věstí 1 nadále uomid-
ský život louježníeký Kultury
ovsem neznali žádné
nnfyn mauarsay poniom za
svůj pra jazyk řeě allaískou v A
1 í - ' 1 I I n
mi iz niž vyvinuly e ncijem casu
řeci sumojedká Uřtinská tun
1'uska mandzurska a vedle těch
to turecká u mongolská
Jazyk mongolský rozfřídil h(! na
mnoho drobných íečí z nichž nej
známější jsou: stejeká vouská
votjaekú Japonská finská 'čen
ímská 11 některé jiné
NejdnJožitější a nejčastěji uží
vaná slova vzali Madaři vesme
o slovanštiny také institucí voj-
vody a župana (hlavy území sobě
lizkycli kmenu jest slovanská
Po přepadení li vyvraždění Ma
na ru na dídním Dunaji a usazení
jejích mezi Tisoti a Dunajem v
poctu asi 100000 („í( podnikali
do loupežné výpravy a nájezdy
na vseebny strany stávajíce c
takto postrachem celé Kvropy -
Pacák v "N V L"
ÚLOHA NIAOAEY VE VÁLCE
Největší Vfxlopád Ameriky li
ukrásná Niifara jest také zii
I 1 1 1 X 1 ' H t v
I jiix-nii cio siuzen vamy ieje se
íak íiinohýini způsoby o nichž
průměrný občan jinak nemá ani
tušení a přeeo jest pravdou ži
nchvli hybné síly Niajrary m-b)-
M by možno dodati mnohé potíc
by pojených Statú které by pak
lezce trpěly v nynějším titauském
zápasu Podrobnosti o toni kdy
by vy My v celém svém rozsahu
Jia jevo četly by se juko pohádka
líuznc ohledy však nutí uby po
hyny o úloze přikázané Niafaíc
směly bý t i nadhozeny jen v cel-
kovétu obrysu Nelze se proto ta
l'é díviti ze jak Wellandský pru
1 _ : : t- 1
piu fcpujNjici unro rvauaiiy s o-
(lánem luk obrovské závody
Niagaře a sice Juk na kanatlski"
straně tak i americké byly před
tiiřtem prouémeekých úkladu ii
pozornosti iiřmrokýeh špehounu
Jedním z nejhluvnějšíeh oboru
ta kterých závisí americký oce
lářský průmysl jsou brousící ui
slroj" hlavně umělé Hruv o tvr
undi m lucf in uialdii ronaiei
jřikýcb nelze nalézt i v přírodních
ložiskách S pomoci nadmíru sil
lýeh elektrických proudu lze však
umělo vyráběli br usy jež se stá
vají hcoceniteliKiii pomoci v oce
líiském průmyslu Kb k triek v
proud lze levně vyráběli s poiiocí
vodní sily a proto se obrátil zip
H v tomto směru k Nia'-aře Vv
dedky kterých b o dosaem ne-
mohou hýli takřka ani doceněni
Nutno si představili z hrou
tli 1 afiflli Oyl by umtftw kou
j'JtJ ta ayuéJW xiíki ceny íukfkv í
jív otfcjový náatroj kdyhý jjby!o) ]
umím um dodávali tvrdostí a zá'if
roveí ostři a pomoci brmU v Mu
uufu vvrfibíoích Sut A také flu
jtrdiů4 aířjy pro déla fitjojeo-iói
7
I
t
í
ttvélouce do o hvl tsprve L{( „ vrtací strojoví jcM dm jed
j-ho snil i sf to dovědí li
Maďaři bylj tijir0'! kiunif u-
JílOÍUkébo léudskihrtt sptíué-
cý a ppčřuřhy Turky ( haťarv
a Uulhary a obývající původu v
liu"ueh rfzsáhl rutiny uei
Vftl&ti jeťftfta Knipiekým a
Duřpreui pidi vh hal um- í Chai
tů vymřelého jU tiírod ét 1 n-t-imsk-íhft
přibunuelia Ariuťticůia
ukIi ťlorfcMjcúm (V umrlí AUtlo
ví podrobili t lm tatí tulhry
ipíiKuiitě rířiiřiuQ) jako 1 Ma
iry h Sbivany na ie Duptu
a Df (v X siolHÍK VjíiumeiiaU
U v Imjí h a Turky přijali
v ! stolíH inUiu í liji tt
td( pUlili t hi4l%knui ihmmvi i
ru4 knUala tid tribut
Vjílaíeiii iJ iVfněhú pn
1 iS livlut 04 l duíaťtt HadlU ej
MJri ji4uia ?4karptl u
bitletí ř#ft! J'H4t4 deUiho
lato hlavuíeh po4divku v to
vjjvnách na výrobu automobilu
slťťlivft lokomotiv stevárcii a
► irojirfii a j (tdtiořui moder
líih bjousicicli ttiiiroju 4 téeht t
řávodú tuauuruá podlomeni jojiob
liuuosti a uavrat k tai)ui t"
MihOui a uáaledujlViru ťdiieoím
výrobků pomaleji i také lak
piesné hotov fiiýitt Wtt luodťinith
bťuiiu-(et} atojů hvl by m hnitařu
vín tn u inojerni twrlúraký t troj
uíiký piůmval JVt tti-iuiníiu
íý#oui pitladrtvkA kladcuýi h t
UVllá J t řUlliký p!tpMsl v# Spo
jíHiýih Státrih hvhi bv hubm us
iiii'íiili jim vi In v ti Vdvby tť
bvlw p meť nia jir kýi h livi- Jů
m vvrdu uioAU k troMxů ó b f
fUmi i jiuyvh potnb putuýih k
li#třli
NřÍ aut j-rdiu ty ni n((ioaiu
jjíu ktré by ubyU oSrtmiv4
") í J ív )
:PÍ
!uK Utl unhey 4yU( uitialjvU liU v Nujif k u-atti#Ui mu
t l ' M Jlf fl I JlUt itytal M-U VrVt{ oHoJlV 4t4l4 i éu iUhS
Jaři fjídnstOy otiiuy t írk4h5dtiii tb ptfě Htw mjuitiiMíjiM
?U Atpad4 M kuitii Kd)4 p
tiii vara (HiMvWti li4Ual
dit ttbdi jU pmtwVitiUitním)
i "V !5 i jtui jk!
í a t
ij irm iť ty a vi aiiv#
U uoétk aalimďdt jt
'yvH iiiuj'l Ju "íoiKMiviov " ni
ri
U ti aiJ-i v tiiii
ibí) d4la Afutriťka ktva by av
rylo do tijjeirjiiíj4j(di podrobuo
ití vybroit4ena na karborundo
vých hnisech které možno poří
'lití jei v Níu-zaře A lakó jiné
týroldty v tamních závodech bo
tovené umožňují pokrok průmy
slu a zvláslě íloiuavy na amerí-
ekýeh železnicích Dřív&jší obá
váné "zavření osy" vlastní jW
zdrá obepínajícího otáčecí ony
železijčiiíeh vozů bylo tukíka ů-
pinť odstraněno 1cjc se tak sy
pomocí tuhy která jest v ilekti'!-
Iiiell ťeli Kíifl iiiiiiiiili v'
vodft vyráběna Přesné dodržová
ní jízdní doby na amerických že
leznicích lze přičísli ua účel vý
robku niagarských závodů
Když byly založeny clcktráské
závody v Nímare za účelem vý
ruby tiiiielých hrusň majících tvr-
dost léfiiéř démantu a vfroba ji-
jích byla zahájena bylo postupen
éi-su nabyto veb-ceniiých zkušeno
stí v jiném směru Křemen iest
jakýmsi teploměrem ifeoloffů U hI-
líže materiál ze kterého příroda
křemen vytvořila jest podroben
velsimu žáru mž j-j bylo třeba
k utvoření křemene docílíme zce
la jiného druhu křemene Totéž
pravdou je-li Žár menší než
přírodní za kterého křemen po
vstal
Tak lomu jest i při výrobě kar-
borunda čili materiálu ze kieeě
10 jsou hotoveny umělé bi'iiHV bez
(tcrýoh by s nyní ocelářský a na
oceli zavislv tmím vsi neilieMíd
'ři výrobě karboriinda jest fjoiiži-
w110 shiiHciiluy J-oksii a pisku a
malým přiméskcni júlí a trochu
So I ISlilCH talii se í hi li ilt(pi
ke pece Nadmíru silnv ejektri-
eký proud prochází jí po 1S ho
dut vyhřívaje ji ua lIlót) stupňů
Celsia
Pii náležitém zahřívání směsi
tvoří se kol osy kterou proud pro
chází veliké množství krystalu
malých i velkých jež mají tvrdost
téměř démant n Použjjclj se však
daleko véiší teploty puk tato
směs na místě aby ztvrdla u
1
trvsiaiy rozptýlí se nti iihmi
éáslky černého prásku jenž jn
uměle vyrobenou tuhou NáslAd
!cm toho elektrická výbeú téměř
pri téc Jiráci vvrábi tvrdý brou
sící materiál tvrdostí téměř dé
mantu 0 rovnající anebo jemné
prach jenž pak jest nejvitanéj-
šún materiálem pro hotovení tu-'
í inkoustů látkou které jest
používáno k naplní pouzder kol
os železničních vozu a k jiným li
síciiiu účelů v prumvslu
Mo úloha kterou má NiaKara
e vulec tímto způsobili) není e-
sté 11 konce Je to vlastně její
začátek a jou i jiné směry kbv
SC llllcenost ICII lell V eineme
ku přikladu další umělý výrobek
váný 1'el ld silicoll
Nýrobii 1'erro siliconii je smi-
soustředěna v Niauařc Protože
Niajfuni umiiůuje výrobu čisté
I 11U prostě oceli s pomoci ferro-
Mlíoouu piispiva dalším ncsiuir
i'ým podílem k umožnění vítězství
Spojenců Proto inke smlouvv na
dodávku stře! Ameriky -obsahují
'ýslovité ustanov enť že ocel 1
nichž jsou hotov euy musí obsu-
ovati píiměs řorro!iliconu
lest však Ještě jiná příměs ď
celí líc klcfé se iiele V 0 válce
oScjíM dosl In IVrro chťoiiitliMi
l( 4b it V ehl oot Jest l„ jři
niiet ntcra locli d"ilin vtďsll
idkóniu pomvihi iMtiěr nepoclm
p tflttf 11 v lo odhadnuto o
i fut llpahova hva jko jost
pouiiváuo v americkém lodMvu
o4 jisti s VdlťUOti oxid loiř
_ i ' i " i
naratuou siju lovuajťi - spe s
níž by luodoryí rtih!ovlak jo
di Ur Í rvihiutl MaittiU-sati (Vol tá
línímu nraitl na túhb- v cista
o mu vjskiluuvii pitkáiku
A ptvec UtH Hllt MtUÍ litití
hul liik tvrdý n tak dkiiU4lý
iv tt) Vil ťhna slU lá#U jest S'U
aUriUita inaititt hrotu kdi
t Sl ut tl lodrti paiiťťf tuuí pt
vidi piiiuiíin silil by utfpit
itř i-ly uirut I v V tiu iut
tVU i4řvvk4 prubojíié d4
( I i i_ í
it rv ' oni- Mp1 "i t 0 Mo l
j tulí hoffiiv bly i'r!sjH kt5 4 jttiť
pwttmtli J4U d 'Uk # karát a
h prruJťn
k i" tdoltit
Ui l ř t j ti !
to VUsl#l f l Js#t J4-n nv
I 'é f rt tu i i
!t taklk VihUtlm M4f}so ř I
(t J-k iuriU f
l