ČÁST REDAKČNÍ
EDiTORlÁL SECTION
POKROK
Dn4 £trvnclžl7
t ©wrnyenW ffV rnw
ia A4tr1Unttt Vt%uUi Cvtut
T"fUKfcOK " yř
ÚLOHA ŽEN V RUSKÉ
REVOLUCI
K
DYZ twvuý car ruský
poďpUll AVOjí bdlk
rí po Jal jí kozáekému
poslanci dumy zňstuprí
tsUníhi kunty národa
kltrí po cřlé generace obhajovala
u'lkí poiLifZÍ u klť'& Vť vá al pé
oddanoitl panovníku byla duto
rétrojui pro potlačování hni
ItíÍ lidu juc vždy nejípoliblí
víjší oporou trfmu A když pak
pripow'íifrfj ni 2 lato Kcln u-
dílu nu v Pkovf druhdy riřtké
republice nvobodnýeh Rusu kti-rú
Romanové! připravili o jejích prá
vu u iv nu pozdrav nové ruiké
svobodě rozhoupaly se zvony pa
mátného Kremlu které Často oila
vovely narození ynft Kuriku po
rhopíuje juký velký převrat Mul
r v ruské říši
Není tomu příliš dávno co hIh
vný ruwký básník Hcrmontov o
značil Hvoji vlast jfiko zemí olro
kfi ii zemi páriů Ve i h vílí kdy
dým bil vy zii svobodu sc doposud
1'el'OZptýlÍI llliíCllie pnhléllliolll i
zpět ii učinili mí pře Ist h v ii o tom
jiik zápas byl vcilcu ii juk ďiKiic
no lvlo v ticm velkého v ÍIvj I ví
Náhlé lneme li do historie tohoto
velkého ruského zápasu zn svoho
du shledáme že zVny hrály v něm
značnou úlohu 'daleko větší než
v kterémkoliv převratu v jiných
zemích
obéloudy uvojc životy velkému
nkolu o ofřVř"iií Hví-llcjíích obzo
rfi ruským nevolník dm u diblí
kům Hořiii pracovala v ňkolu
tomto vytrval' ') přišla do
t):u policií byla véznéjiu bí
tu u ponáí('dovíimi ob? Iv níkfe
řuk nedovedlo v í oehludití
pal nadivili pro prácí kterou vy
volila i m vftj životni úkol A
by utiíkla policii byla nucena h
přestrojovat! u pracovali jako hor
ník v uhelných polích Duneokých
Ujebo juko dělník ni Volc Bylo
v té dolí mioho revoliicíoiiňCi
k f rif trUvíli éK kouřením cigaret
c pojdjeiiím cajc ii uvhovúiiÍiii o
tom eo by mélo e vykonali
Hiďíe nic k takovým nenáleže
In Vrhla m do zipnmi h nudíe
ním n h odhodliiiím Hlabfi tuto
dívku melu velký vliv nu délníky
Tito oddíní bylí jí tak Že byli o
holili iii'nediiviili jí Hude So
1'ín 1'elroVHkiiju byla nepochybné
vCulkyní pokusu o UKinrcení v Mo
skvé A lexiiiidni Druhého který
ellml Nebyla jedinou ženou kte
ré stály v éele 1'evoluéního hnulí
V roce S7I hrubé 1'nhlen tehdy'
ministr siiriivedlnnsli prohlňsil v
ii ( 1 1 1 í pravé: "Mei revolucio
náři naléá se mnoho žen lni i
nibldýcli dévénl které úspěšné
"polupraeiijí nby polovinu íťuskn
m-lřily sití revoluční jt fj Í-íi -
JÍZDA NA BLONU PRO VÁLEČNOU DOBROČINNOST
0
j = TWv
t I
39 llff JÍ
mnu iiiimfflmiIHIBMIMBttÉlMl I
dy rakoiKko-uhernký pluk j po
Ha ven tak meJ iiémeckm voj
skeni žt nad lim mají kontrolu
némeétí velitelé a nomíieíní hlava
rukoiiMkého vojnka eísař' Karel
není uchopen podnikat i níéebo na
svou vlastní pést
Přicházejí zprávy že mladý í
'ař bouří m polí témlo poutům
ledna depeře dokonči! sdélila že
íí-tař Karel prohlásil že nařídí
tíum vojsku aby složilo zbrané
tiedvjde li V uzavření jmru v Čer
vnu Nfémcj dobře védí Že jejich
adujciňu spojenci je nevolno
ní pojbybnoHtí o tom že uřínilí
jíž vptttírní proti takové možno
Htí d možné že v tukovím pří
pucU vyvolali by revoltu takou-
díých Nřrncft proti císaři
1 Habsburkové fílí vždy ve vř
iř snů anebo juk Buhr to povídá
vždyeky jiostrádulí wrjyulu pro
sktileéuoKt Žádná dynuHlie ne
mélu tak výhodných u slavných
příležitostí v minuloHli u žiďná
)ich tak poActilc nepromeskávula
I'ruvdou jest že N'émecko za po-
Uukovina který j rusínski ru
munukó) Krařisko kferét Jr )o
víiské a touží po rpojení w Jího
Klovuny jižní Tyrolsko Tcrf
Víhnatt kde je převaha italského
obyvatelní va a Dalmácie kle4 j
z f7 proeent jihoslovuiiMká
Obývají pak Viny n Chorvat
kcjii u Hlavoickcm a Hostinu n
IleceiovinoU Hlováeké nkresv
m severu joit ro spojení
ehy a pro ulvořeií neodvíplé ř-
i ko-nloveuské íhV Jíufíiiik4 éá
si pří ír touží po připojení 0'dftť
duu jusíukým krajinátu naléza
jíc ím se v moci Huška Krwjítty
jihovýchodné od Aradtt j'tou ru
munské v sankýfií a ipadurskýiiii
ostrovy fcanát j rum unský u
srbnký Chorvtsko-SIavonskv H
Bonnu a Hercegovinu jsou wlovan
ké ZůHlanoii-lí Maďaři vřrní
Kukoimku ež provalí se J-j vi-
ii i zhouby je otázkou nu kterou
Ivžko dát i odpovéď
Kde tudíž rakouská dynastie
nalezne opory ve svých snahách u
jnkou cenu mají její mírové unii-
Protest proti násilí a bezpráví!1'"
pronesly rmké ženy již před hUí
letím Na počátku míiiulélio cio
l ti ženy bojovaly a umíraly v řa
dách vzbouřivších v koáku '
loec IhHl devétlld Vlieel žen bylo
cřejné zbičováno na veřejných
Iržistícli a mnohé nich ubity by
ly knutou Žádná z nich ale ne
požádala o milost O několik let
pozdí ji když sedm tisíc nevolní
ku odsouzeno bylo pro neposluš
nost k vyhnaiiství na Sibiř bylo
t hledáno že více juk dvé třetiny
nich jsou ženy Ženy nalézaly
e v popředí revolty v Novyoro
dé u pu podobném povstání v Se
baslopolil tři sta a pětasedmdesát
íeu bylo odsouzeno k smrti
Když ruské ženy vstoupily do
elkého zápasu za osvobození ne
bylo všeobecného porozumění pro
fenlo velký zápíH h sice pni
dou že mi hovitii Hinka nalézá
ly se osady kile silně okořeněnu
bylo mínění že pudu má náleželi
těm kleří ji obdělávají ale jinde
liebylo pochopeni pro osvobozovii
cí snahy líyln sice pronášenu pro
loclvf že nadejde den kil v vclk'
ar rozdělí pozemky mei poddá
né ale nic nebylo učiněno aby u
rpísil se vývoj událostí
Mylo třeba zahájili především
vzdělá vtitelskou propagandu Ale
vláda zahájila tažení proH pravdě
a světlu a potírala všechny tylo
snahy s tyranií bezpříkladnou A
byla to ruská žena která měla od
váhu hleděli statečně smrli v Ivťu
i nedula se odvrátili od práce
kterou považovala za nul nou a
blahodárnou "Hýlu to dobu"
praví spisovatel Stepiiiuk "kdy
mladé dívky s dětskými nevinný
mí úsměvy posílány byly v tisí
cích tam kde nebylo tulné nudě
je a odkud nebylo žádného návra
hiJJ
NiIiiIimm unával stejná práva
Žrlt S lllllži ježto Žeint Vydávali! se
V slejué Uebďpeél V má pusu o tulo
piňvn A dluíno ibinuli že revo
luční ieiiy lé době byly úspéš
nějšími ve svém ptidnikiud ne
tu už i Podílely se ve velkém ttilio
vtv! ve vSei li počinech revoluč
di h a jevily odvahu jej bh ob
diviihodniiii TMco ien vrženu by
o do žaluíň h tisíci jich bylo po
vláno nu Sibiř A nutno ptiuiuto
ui Ji' byly to lény h pooondiol
nýtu ndtMAuIiti VWri stAly v ěele
š ikého reVtdučidhtl Aiui
Modrooká nUtoUku Sofiu pe
MVskajii je jednou iiejmijimH
víjihh posUv ruských iyvoImč
hi-h dob deji dM b luiiiiitii-m
vírjoého v ukováni jeji strýe
'Hint4l PťMVský b Vojákeiii
ktirý iismrlil tisb- lidi v střrdoi
Avii dipjd její" #" k (ii
"ro4 Jifjí itf0 ťvl ndvrruérfiH
Petr'hrdv t bei'itný mul
který tvoji bruMlilti tiiesl i tb
Kdvl Hrii Ivy t piitiiii t Ut pr
ebl I ďiIMV OítldnU St bYV
t upd4 do krmi Au }u
liilldvaeíli střediseieli llliihl
ie o kterých minuje se ve své
zprávě pét nalézalo c výhradně
v rukou žen za lim co ženy podíle
ly se v práci všech jich Mezi lé
iimIo revoliiciouáíkaini jmenoval
zsIiAlé Siiholiini Xvcf kovoii Au
drejevu Okreineiikovii a líreškov
skon Tulo posléze jiiienovaiiá
známá pode jménem "babička ru
ské revoluce" je jedinou jež po
mnohém utrpení a žalařování do
čkalu se vílřzslví ruské revoluce
Osvobozenu od svých okovu při
vezenu byla ze Híbiře u uvítánu s
velkou slávou před nedávnou V
Pct roh rudé
Mnohé z těchto žen přišly z ncj
vyšších společenských kruhu
Mnohé z nich byly dcerami car
ských kancléři! a generálu Vzda
ly se všech svých rodinných pá
sek a výhod opustily bohatni v! a
obětovaly všechno bu i svoje živo
Iv Zil lo co lidstvu je nejdražšj
ho Mnohé nich opustily svět
nádherv a pohodlí a šly do vesnic
nliy konaly tu apoštolskou prácí
mei venkovany Tylo liché pra
covniee o kterých nedovídal se
uvčt pouévad nepodílely se nu
oliáalých podnieíeli vykonaly
nejvíce pro přítomnou tninsťor
mači Puska
Nezdar ruské revoluce v b lech
PMIfi ti !K)7 neodvrátil upřímné
Kusy od dalších pnktiMi ( 'hladné
kobky žalářní nedovedly schladi
li jejich iiadšelií udei revoluce
uitiiiiiciiali že je lícím iokračo
valí vv trvale v práci výchovné a
viělavalcské a In opětné ženy v
teto obětavé práci hrály důleži
tou rolli (VI v program rcvoluč
DÍbo hnutí byl uiéiiču Mylo u
zioiinciiáuo že místo šířeni po Ira
cbu mei v ládnoucíini třídami je
líchu pracovali pro kulturní po
vzneseni lidu
Práce za účelem poviicsciii za
há jenu bylt ve vrstvAeh nejspod
ičjších tam kd piiooald tmu
oeV'sI lulilil Zeli opustila sVoe
liulioy svoje doiiiovv II šla pluco
Vliti mei lid Opustila život v
pohmlli a bbíhobvtu a žílu Ink ju
ko idé VlsteV liejspodnějšteh 1 1 v
ln (řebil lakové iměliy ípftsobll Ji
vota aby bd nabyl k těmto pra
lovoojio důvěry
Pláci těchto sliiteěovt h líils H
l!ui k kleli šli luci id b la ee
bi lob'oidiiou ti iiťpbiceiiou
MUtnt ňutoiiiv oskvovrtlv jun
list deset lublťl měsíčné coi sUéi
bi jcieuit k odrieid t V1 1 1 A duše po
I toinrtd Z tíehtu ien Uk opií
uuti oddaných vJM Kittfíot Mre
liktM ikttj bVlit IcdlOHl i liejpiiltt
lohodnijSieh My la énuoo v t u
dvb lívtdtttHdťh jíl V dubi lerro
mi ti t'juii byl iindiiumu pmcov
oNl i V ddcA kdy imínřu h íptV
d Hrfikovsk j bylí
im#i( vvpr4vt-ktoi Dovedl
vv rvovli k Mt Je lo hiitK
U Uldtho Mři velký vliv lot
ly toeít kterými 'reovli Kdyi
i' fiií' WWKit€Wmií'
Paní William K Vunderbillová ml Otu právo) a paní Charles 11
Dilliiighuiuová projíždějí se na slonu skrze ulice New Yorku kde
poiádénii byla slavnost ve prospěch válečných dobročinných účclii
americkými umělci a členy společenské smetánky v New Yorku
byla poslána nu Sibiř asi před de- byla zpívána v Kazuňské kiilhe-
síli roky policie neinčla proti níldrále a kdy úspěšná rudá vlujku
ruské revoluce pokloněnu byla
před obrazem Matky Boží na Něv
ském pruspekté
zeeln atlliVrn iliiliau itylu ne
přítelkyní současného režimu u
to bylo dostatečným obviněním
ledním z prvních einú proza
tímní vlády bylo unání rovno
právnosti politické právě tak jako
společenské žen s muži před záko
ncm Byl lo éin vděku u kdyby
prozatímní vládu jednala jinak
narazila by byla mi silný odpor
veškerého ruského lidu který ro
vnoprávnost žen povtižuje za něco
zcela přirozeného de mnoho ne
jistého v ruské situaci ale jedna
věc je jistou že ženy v budoucích
jeho osudech budou liráti důleži
tou rolli u že svého hlasovucílio
právu budou užívuti tuk iutťlli-
geiitně jako muži
Alexander Amťiteatrov napsal
následující krásiiá slovu o práci
ruské ženy v snahách revoluéuich:
"Po padesát let my v Nůsku
byli jsme zaměstnáni strháváním
ohavné a lid potlačující stavby
absolutismu Strhávali jsme ji ká
men po kameni a odhazovali je V
tělo práci ruské ženy pracovaly
vytrvale první mezi sobě rovný
mi Jak mnoho nich bylo usmr
ceno padajícími kameny jak mno
ho jich zemřelo a jak mnoho jich
bylo zmrzačeno v tomto velkém
i' kolu !
"Slaré stěny jsou nyní v rui
nách a je čas k zbudování no
vých Můžeme my v lakovém o
kumiku zapomenout i jejich po
vzbuzující práce jejich nadšení
jejich oddanosti která neznala
žádných mezí můžeme vypudili z
niiSich řad ty kleré tak časlo
jine následovali v odvážných pod
nikáuíchf Nikoliv! Tylo ženy ko
naly tak dobie práci v strháván!
stavby absolutismu že zajistily si
právo podílení se ty práci budu
v ací
To b v 1 duch kterému doslalo se
V šeoheeiiého schváleni V paillál
nou neděli bd v svatá hymnu diků
RAKOUSKÁ MŽE
A MÍROVÉ SNAHY
distý uherský éasopis nedávno
prohlásil že Anglie po dvakráte
Kimžila se zjistili stanovisko Ku-kousko-Uhersku
k míru Prohlá
šení loto dlužno přijmout! s reser
vou ježto je mnoho příéiu ubV
choui o něm pochybo vuli Ale
pravdou je že různí ruUouští vy
slanci nalézají se v neutrálních
zemích u zde suuží se přijití do
slyku se zástupci spojenců počí
taje v to Anglií Pokud je zná
mo jejich snahy až doposud ne
setkaly se s velkýliť úspěchem
Ti t j zástupci Rakousku při své
ptáci neuvažují o lom čím dnes
Idikousko je Celý svět ví že Ra
kousko nalézá se úplně v podru
čí Německa u že dnes takřka není
'možno činili žádného rozdílu mezi
liakoiiskciu a Německem ale tito
lidé lo nevědí anebo slaví se lak
jakoby nevěděli Illuvní jejich
snahou je učinili zdáni že mludý
rakouský císař je nabažen spoje
ní s Prušáky že obává se jeho dů
sledků u že ochotně by uzavřel
mír nu výhodných pro Rakousko
podmínkách
Zdálo by se přirozeným že mla
dý rakouský císař chce odpoutali
se od spojen! s říší proti kleré se
postavil celý svět Zdálo by se
přirozcno e činí vše možné nby
zachoval sobě a svým dědicům
liun Ale tu dlužno míli nu pumě
li že císař Karel vlastně není již
pánem Rukonsku Pravým pánem
v Rakousku je císař Vilém ať už
jakkoliv mladý císař snaží se uci
niti zdání že je panovníkem svr
chovaným Vyjímaje armády kte j
rá je soustředěnu proti Itálii kaž
kousku nepřejí si míru kterým
minluí monarchie zachována byla
by ve starém svém složení Tuko
vý mír znamenal by konec jejích
lužeb a znamenal by uvedení v
nívec velkých obětí které přines
ly pro tvoje tužby a pro svoje b
deály Tilu národové odpírali Ríi
koicku svoji pomoc v této válce
c nepřáli si ničeho luk mnoho ja-
moci Mudurň drželo Habsburky h v! Národové neuéiucélí v Ra
po posledních pudesá! let ve své
hrsti a jakmile lato pouta se u
volní říše rakouská se rozpadne
Německé vítězství ale na druhé
ilrané mélo by v důsledku po
1'Miičciií Rakouska na vždycky
Tylo ei inunisačiií plány byly
dobře spředeny "Střední Kvro
pa" mela být i uskutečněna za po
moci rakouského parlamentu
kterého slovanská oposice nich o toho aby Rakousko bylo pora
býlí odstraněnu vyloučením Polá jeno nebol' jenom tehdy byla nu
ků do "autonomní" Haliče a zdr déle nu splnění jejich snů Vít fa
lší ví Hukouska a Německa v léi
válec znumeiialo by jejích záhubu
Znamenalo by upevnění mocí a sí
ly kletá je v minulostí jenom tla
čila a zotročovala Národové ne
uémečlí jsou prut i separátnímu
míru stejné jako rakouští Němci
Slované v Rakousku tuší že sepa
rátním mírem nebyla by inipruvc
in velká bezpráví jichž Habsbur
kové se na nich dopouštěli Ne
přejí si záchrany Rnkouslui Ra
kouští Němci pak nepřejí si míru
poněvadž by lim bylo Keslabeiio
Německo s kterým po válce chtě
jí utvořili mocnou unii Tukový
je stav věcí v Rakousku
Mludý rakouský císař může si
namlouvali že je panovníkem (
elitelcm svých věrných podda
ných ale Hermanu Habr rakou
ský Němce dobře řekl že hnbs
iiuršlí princové mají špatné vyvi
nutý smysl pro skulečnosl
ciiím Cechů lim že německá ú
řední řcé všude byla by zavede
na a Cechům znemožňoval by s
jejích národní vývoj (''echy kle
ré tvořily by byly srdce této střed
fii Etrnpv měly hýli poeermani
sovány První náběhy k tomuto
cíli iičinénv bvlv ještě za života
císaře Františku loseťu
Hýlu v úmyslu provést i všechny
tyto "reformy" dříve než bude
svolán parlament Císař Kurd ne
byl příliš niidšcn pro tento plán
který zesnulý císař František do
(ď podporoval Ale Němci v Ra
kousku se jej přidrželi a drží se
j(j do dnešního dne Programy
jednotlivých něiiicgkých stran
jsou odruzem tohoto záměru Ale
svolání parlamentu rakouského
dle starého složení tedy i s Po
láky do jisté míry učinilo ěáru
přes tento rozpočet
Prušácký tisk ale začal podně
covali rakouské Němec k odboji
Tilu obvinili císaře že s národy
nciiěineekými jedná příliš shoví
vavě Císař Karel snažil se je u
pokojili a až doposud neučinil ni
čí ho eo by zvýšilo jejich hněv
Tito rakoušlí Němci jsou nyní ví
re Prušáky než Rakušany Nup-
jiity poincr mezi císařem u Němci
zůstal
Jestliže císař Karel nemůže zí
skali své německé poddané v lak
mírném opatření jako bylo svolá
ní parlamentu po tříleté nečinno
sti jak může očekávali že získá
jejich souhlas v mírovém vyjed
iiáviiní které lito považovali by
a zradu nu Německu?
A bez rakouských Němců by
dlících v Horních a Dolních Ra
kousích v Solnuhrudsku Tyrol
sku Štýrsku Korutanech a Vor
Ullberku co je Rakousko? Jsou
lo Cechy a Morava obydlené če
ským obyvatelstvem jež je méně
pro habsburské nyní po ruské re
voluci než kdykoliv pied líni
Halič která je polská u rusinská
NtMEŮTl VAlECNl ZAJATCI V NtACI Ví IRANCII
n ti) — Pí
N tdřáiku liMm ptřujei nřn#ikA lJlťřt HeHjef Vcílkum którvm doprVUi jsou
rtuvMil do pftlnlvh ne moc o to ve Frunvii
NEJVÍCE NENÁVIĎ fcNÝ
MU2 NA SVÉTft
Mnozí 1 1 ii 1 1 1 1 zbavení monarcho
vé vypuzení ze svých vlastních ze
mí nalezli úluh-k u časlo i srdeč
né uvítání v jiných zemích An
glická nabídku úl niku bývalému
caru Mikuláši a jeho rodině není
ojedinělou v historii Když král
Jnincs Druhý prchl z Anglie byl
přijat srdečně francouzským krá
lem Hudvíkcin Clrnáelýiu u po
neúspěšné své iuvasi do hrku žil
jedenáct lei ve Fruucii Niipnleoii
po svém pádu požádal Anglii aby
IOS kvlla mu útulek ale tato zu
tu illu jeho Žádosl
Tíi pozdější panovníci 1'riinele
Karel Desálý laidvik Filip u Na
poleon Třeli iialcli tu útulek
Dnu Pedro vypovězený z Hntilic
žil klidné po řadu Id v Paříži -Mludý
Manuel Druhý sesiizeuý
i rál portugalský žije uyul klidnň
nedaleko leutdýna I zuiičité ue
populární -Milan vypueuv ze
Srbska uabl útočiíiě v růnýh
t ropskýeh zemích
Kdvby německý lid rozhodl se
bavili Vilému trůnu kam by se
drbrul? Anglie oblíbený útulek
' A I i i 1
m j eniKt'ti v en momuii i nu ji- 'n hph-
vřenu Anylie nezapomene na u-
tl peoi klete i pl lplitvd tuk situd
lio PiiU rádt ztipuminá ule leu
(okřále sotva napomene na spusto
šení severitíeh krajtu Jeho život
nechráněný vojskem nebvl by
bcipečnýnt v Helgii RcpublikAiť
ké Rusko jej lo plijme Téměř
nlu bttuiská Amerik! je piuii io"
lnu V ' Spojených NlAteeb sotvu
bvlbv íidon tm Jt ho Mtjctiei
klet v ut M t(O rtVd dikové utrpení
tvi by jej Vllídt M svýelt
lid rrui ecko klete dl lvu VUa
lo p'J IU sVilO lUtlld lu"lviUď
bv #4jo-l( j bo belpevi
Z ubiv juV mU íhioIi i vil
it (mW dbko m Mdaý ttmí upoI
iimvm tk Mitých UMmV
U vilkíbo ilu udpvoi irVU
td n mUťřŠe Kd(vly v v b o' en bvl
t P o Au neunič! by lidiobti V
tt uli a b)l bV AbitsVHHH oo b'
idbo tfU
