fltfina U
'~JJirtJTl
J - L UH )
vjhuťl nijak twobrtnwln a"'
Vodbj £iuiJJ jako jfvpdky íl
Hořký román
Nípaal Karel Jíer
I mil "Zbytfcjiý cbivck! Ani
yji dim-biku m nebudím!" 1'ttou
ViTiif-r ulkvřl lul nřiii pronika
vým pohledem YukuMiú l'
klova urovnával vé Jistiny l'ro
tivný ÚMiiív zmizel mu rtu ub
Itez ňximHu byly bubcnč jeho tva
re ještě lirozfiťjsí 1'oklouíl ( o
i deál nepoduv advokátu ruky
jen na pruhu t obrň til a íckl
"Tedy zítra!"
Dvře zapudly doktor položil
lilavu na tul 'Ten člověk již
vSeclmy ví!" řekl i v duchu
Celý den prochodil hledaje po
moci Už He nfostýcliul eosi ja
koby byl ví híIoii v subé pn-tthal
Potkul Emila Afunč prolítlo mu
hlavou: "ítekneí mu — " Rozběhl
he k némii až se zadýchal A kdž
ef Ketkuli doktor ncmíňcl slova
"Mtl miad říci: "Jdi příteli ve
šmi zase! Jdi u kraď!" Zachvél
mi a mléky zadíval m do země
Kmil vAak uhodl l'rohlíži'j bí-
Jé prsty svoje íckl jakoby mimo
chodem: "Odpusťte doktore Že
vám tlluli neoplácím teď pro
sté nemohu'" 1'miimI se až se mu
zaleskly zdravé zuby ' SI i [
mne všeclnír) přepočítávají - iiíij
nemohu Až později posi( h a
se na vše opět zapomene —
iioKíor en:i jhk mu stou [io
krev do tváií Chtěl v !: ři 1: i -1 1 1 :
"Ne! Nikdy ne!" ale neměl bia-
mi A jen jako žertem po chvilce
když k nim došel ředitel Utneš
zeptal se zda by v záložně mohl
se přihlásit o půjčku Věděl že
i tam je jeho úvěr vyčerpán
A redilel hledě nu doktora
podoboéí řekl "Zajisté doktore
nuíte-li ka ventil" To ovšem dok
tor veiiei unoiiu li pom-oujc-tt?"
dodal ještě za okamžik Hy
ne 5
"Jen tři tisíce dvě stě padesát
zlatých!" odvětil doktor a za
smál se
0l té chvíle nastala mu krušná
cesta hledat rukojmí Zimničuí
chvat se ho zmocnil Se zataje
ným dechem ubíral se od přítele
k příteli od známého k zná mému
a "'ím více sklumání došel tím ví
ce spěchal Prosil — na mnohých
místech úpěnlivě prosil Ale sám
pozoroval ěíiii více prosil h tím
vetší nedůvěrou naň hleděli
Všelijak se vymlouvali — jeden
musí ještě se ženou se poradit
druhý žádal času na rozmyšlenou
třetí sliboval že by ručil kdyby
ti a ti ručili a ním A mimo ně
kolik neurčitých slibů nepřines!
ničeho Večer ptul se po ženě —
nebyla doma odjela do Prahy do
divadla Nebylo to pranic zvlášt
ního bílil ví proč právě dnes ji
pohřešil Snad se mu chtělo po
stěžovat si — Čekal na pňlnoěni
vlak nepřijela A sám a sám do
bílého rána přecházel po svém po
koji —
Káno cekal Zarudlýma očima
ídeděl na dveře v trpké reftiguuc-i
Verner přišel Neusmíval se ja
koby ještě více seschl a skostua-
těl Odměřeně vyložil své listiny
bodavé oči upřel na doktora Vi
děl jak doktor přemáhá zimnici
jeho zuby maně zachíestily o se
be' Pozoroval jej jak těžce vstá
vá jak kráčí k pokladně Jště
někdo nespustil očí h doktora —
1'vžen skrčený za svým stolkem
A doktor bezmyšlenkovitě otevřel
pokladnu — v té činili stind ne
věděl t činí Nujťdeou obrátil
se a s dětsky naividm úsměvem
íckl: "Uaéte pružím přijít i od
poledne — " n!e v tom se žurděl
ulekl ♦ íeh i úsměv skroutil se
Vt výra 4 Knufulstvt
Wrneř Vít véd hlavu al lnu v
páteři luplo jeho tvář so prota
hu "iSyltt služemi u vás pane
doktore pru uejdetilutt Annu NU
vlkovou ~-" fekl jakoby udpn
ťítávttl nUhiky
V tom f in ním oivuj (lirapti
vý Ida "d jsein to apruitrví
řd" Wrtiřr ctoěd
hUlm hMH um jnkýnui přá
trNkfm iUiio?v!m do tvářr "JA
jriH t ukradl !" opakovut tdi
je hUu dtiřum Advokát
Vrávoral
Vtrior imr-u a jUíhoo
IrooiJ w ep4! s 'C ]! ukrdl!"
"Tu ti i o dv i paib-at $U
týiliT" ! ní dvtil KvIh
Vfrwrr kltáil ru'i i prt4 i
!!Mihit diva) Kvlťimvi d ' t
"Vyt" ťru' "(' vrtěl
!niu "I" i4 Ikhni rot
vy MÍ tiditt Ubiiídet!" M
iU ti ťíU tflMwMHl jkrt U
fkk 4út # tiřt# A KÍe
ťéerveiMl kle-{il tk — řítil
t m mu HfjHíítwIU tomkrm im
pd zpět ku uvéiiiii M-oJkij
l'ák e obrátil Yvrmr k dokto
rovi jeho oči se ptaly: "Co led'?"
Advokát jen beznadějné rameny
pokrčil N'u okamžik zuvládlo ti
cbo všem bylo trupno juko kdy-
ly do slepé uličky zbloudili od
klid nikdo neví kudy ven Ver
ner počal hrýzt i tvrdou kostnatou
svoji pésť " Přijdu zítru!" řekl
konečné u doktor porozuměl ost
rému nemilosrdnému tonu těch
dvou slov Evžen si myslil : "Při-jde-li
zítra hrdlu mu zakroutím I"
a jeho měkké odulé prsty rozta
hovaly se jako tlupa medvědí
Když zapadly dveře za Verne
rem přistoupil advokát k svému
pí aii a stiskl mu ruku Oči o
bou zalily se slzami "lile jací
jMiie hrdinové — f i ! ťi!" myslil si
Kvžen "Zílra skočím a hrdlo za
kroutím!" Znova vydal se doktor na kruš
nou cestu od přítel cle k příteli
od známého k známému ale brzy
poznal že je vše marné Slal se
nápadným právě svou bludnou
poutí jeden přítel varoval druhé
ho zavírali přeď ním a doklor po
střehl tu i tam pohled zlý pode
zřívavý který z daleka křičel:
"Víme už! In-JVaiidoval svěřené
peníze!'' Ale jakoby otupěl pro
ti všemu stisknuv rty a nezvedaje
očí kráče) dále Měl pojistku na
život nabízel ji jako zástavu —
krčili jen rameny
Vyčerpav do dna své síly sk lá
mán vrátil se dnoní Tázal se po
pani — ještě nepřijela Sam u
sedl ke stolu když přinesli oběd
Mechanicky pozvedl lžíci polévky
! ústftm lile hned pocítil že ne
dovede ipii krupějky spolknout
liik měl hrdlo hořkostí sevřené
Odstrčil talíř Horečka jím otřá
sla úplně vysílený musil ule
hnout Přišel starý' lékař (iriín
popovídal o politice jestli letos
konečně naši poslanci ošidí slav
nou vládu anebo slavná vláda za
se nás prohlédl pacieula řekl že
je to jen slabý bronehiální katarh
předepsal prášky a odešel Po je
ho odchodu nemocný zběžně na-1
psal lístek Vernerovi a odeslal
Přiložil k němu svoji pojistku na
život Večer přijela paní Emilie
ttásná veselá na okamžik zabě
hli! k ehvréruu manželi Z"'ila
Nebylo na její pleti žlutých skvrn
nebylo mezery v perleťových zoub
cích svěžestí leskly se tváře i
hladká šíje Nemocný díval s mlč
ky na ni ze svého Fože jak před
madlem koketné se otočila Za
svítilo mu v očích prsty se pohnu
ly Ale zase položil hlavu do po
dušek a zahleděl se ke stropu Vě
děl dobře — a dnes už nechtěl se
klamat — že ta svůdná krása ne
petrí jemu že jiným uvítila jiné
blažila jiným patřila pro něj že
vždycky zbýval už jen otrhaný
květ bez vftnř uvadlé vnady žluté
skvrny hořké vědomí že všechno
je klam každý pohled každé obe
jiimtí Zavřel oči zachvěl se když
tady chtěl hýti sám V horečných
snech přešla noe ráno cítil se k
iiurti sláb Odmítl snídani kt
iiii Kinilie přinesla zdálo se mu
Ž- všechno z jejích rukou pach líc
jakýmsi šeredným parfiiiiiem Od
vracel se m ošklivostí líéknř kon
statoval opět jen docela neputrný
katarh předpověděl nemocnému
že zrtra vstane zdrav a vesel Ad
vokát na loži se usmál
Ale nějak ochablo! celého se
'mocnila nemohl hc cii pomoc]
ani se zvednout il mu ubývalo
Stará matka x tloieiikou jej nS
tfovttly Kinilie zapomínala A
kúyi v pomněla a na okamíik při
héliU navoněna rozpustilým
Mnichem m uličnieknit ivwtla vostl
odvracel se nemocný a zavíral oél
jakoby sptil Jakmile odešla ká
al olevřit okna aby mieii parfum
vyvanul V opuštěné kanceláři
dě! Kvjrn a ějbal a rouieuýml
ji sty - Vernera w vak nedo
čkal ÍVt domu k domu ju relém
in '!& tiidy im dvA wiěsti Jed
IM i advokát Krtlvtuta j' nrtrz
pcétiii iiťUHMen ticha e dr (irfln
přísahal i j" ta j n tdiyVjíiý
brim h'a!nl katarh Atm vidělo
l# lienl natUjo ~ 1'uíííst tato
Mtuviwla !rhu i advokAt
ipřnr věřil jakěol paidi I mílo
Sil uhUu llddtit !# Vlhtebm
na l)ikiu rlorhi ji i odklA
I' plynul ! týdU KanrrUf hy
la latřfn dok tur Jelrl vyaHenl
tíiou k IcpMmii nikoli v tr (Jríuijsfara natjíka $ litAvukvu 1 ta
sí fale těmi Nřjak nerozuměl t
nttnoel docela lehký případ a ní]
n h pádné ubývalo A o jej zará
želo byla ťíplna apatbíc lhoatej
nost k životu vrtěl hlavou neví
dá rady
Každého dmu dole u domovních
dveí ptal se pan Verner juk ae
doktorovi daří Také jíní přichá
zeli potřásali hlavami říkali:
"Um! Olouho to n ním trvá —
dlouho!"
Jednou odpublne nemocný
ležel nehybně stnrá paní podi
movula u lože UožWika odikoéíla
kamsi — vešel d fiokoje Emil
Jakoby trochu avSžího vzduchu
ním zaválo trochu veselostí vni
klo do těžké a dusivé atmosféry
Nemocný otevřel oéi veliké zapa
dlé bez lesku sotva rozeznával
kdo přišel Kmil naklonil se k ně
mu a lehkomyslným úsměvem a
nějakou prázdnou útěchou na
rtech ale najednou zvážněl za
chmuřil se pocítil opravdovou
ioustrast — před ním ležela hu
bená kostra ještě žívá h koží
Vlasy na hlavě pro
svraštělou
šedivěly
"Ookiore!" řekl Emil překva
pen — Snad jej doktor teprve po
znel lehce pokynul hlavou še
ptem řekl: "Tiše!" a očima uká
zal na dřímající matku — Mak je
váni?" - Nemocný na otázku
neodpověděl Emil mu ji neopako
val -- viděl sám Po hladkém hez
Marostnčni čce přeletěl mu stín
ale jen na okamžik lehká mysl
zvítězila opět se usmíval "Při
cházím — " šeptal aby starou pa
ní neprobudil "přicházím abych
zaplatil svúj dluh" V tobolky
vybíral modravé papírky "Mám
připočítat úrok?"
Nemocný zvedl hlnvii — hrozný
byl jeho vzhled Krátkozraké oči
vvsf linovaly z diilkú na žlutých
tvá lích kunt la se horečná červen
rty opotevřené prudce oddychova
ly prsly se natahovaly Díval se
na modravé papírky které Emil
přepočítával Najednou znvrtěl
hlavou a klesl nazpět do podušek
Oči jeho s výčitkou obrátily se k
Emilovi "Tedy opět — " zamum
lal nemocný a otřásl se
Emil porozuměl "Nebojte se!"
řekl vesele 'Zcela poctivě jsem
si vypůjčil tyto peníze Paní Staj
nerovú — snad se smím pochlubit
— je mi vzácnou příznivkyní — "
Selmovským úsměvem rozjasnil se
mu celý obličej Vypočítával pa
pírky na podušku ale nemocný
jen letmo se po nich ohlédl a vy
záUon rukon je odstrčil "Pozdě
— " řekl tiše Odvrátil se hlavou
kc zdi "Jinak jsein se postaral
-V zašeptal ještě Stará paní se
probudila v radostném překvape
ní vítala Emila v rozpucích se o
nilouvala oci zalévaly se jí slza
mu Zanaiíkala nad nemocným
yncM: "lile jaký je chuděro I
Kost a kňže! A poslechnout ne
chce ani polévku nejí — - kterak
má iiabratLsil?" Nemocný se u
smál" Nemohu matičko Něco
jakoby mí 'svíralo hrdlo hořkost
nějaká — ( Zamhouřil oci
Za dva dni na to vydechl ne
mocný posledně v náručí své mat
ky "Konečně!" řekl pan Verner
"Konečně! ' oitdechli všichni
oustrastní lidé po městě "Nej-lé-pe
všechno tak ukončil Jaké)
by to bylo trapné projednávání
jaká hanba pro celou rodinu! Ne
bylo jiného východu Smrt všech
no umlčí" Tuk a podobně rozu
movali četní účastníci pohřebního
průvodu Iitlé práva znali krčili
rrmenyj "Nemusilo k tomu doji
ti - ale on ní byl odjakživa ta
kový nepraktický člověk!" I ti
ktei! Kiistávuli se kdysi doktora
Kalvody říkali! "Ano nepraktic
ký člověk 1 Jak snadno by se V ni
dý druhý z foliu vysekali Neměl
být advokátem!"
A pnu Verner důvěrní šeptal
řediteli J{yneš'íjt "Měl jsem
strach aby snad uailně nějak -
víme měl pojistku na iivot a
banka by v ptípšidA sebevraldy
ijitkii nevyplatila" Zauiuul si
nic "liohíe všechno dopadbi!"
Všeobecnou pofoi( buddo
i+ p4tfk "Sokol" jehtii ělencni
lesmilv byl lícící v průvodu tU
dala se příčina i Cti spolku neod
povidulo kůčaoluit n JMbtbu !
framlanta
Za rakvi šU vdova Emilie v
ícrmcU uraitKeimvii lavoinit
jako bohinA Nu i Illdvitiku mě
li v latu sklonřnou rebm tlHu
éiřhléhu těla txcÍvU na rameni
Mrhu bralra KwiU kfrřý 41
vilu lasiuuiilý a očÍMia lavllt
lýin S eebiU ertu míl umek
nuti aěkidiv ivlfulnval nstriř £f_
ícfika celá nehnutá- cvifc zdrcrbi
lioem chvílemi zvedla zraky od
země k rakvi a sínavé rty šeptá
lyj "Co nám to uéínil aynúčku
z'tttý?" Iložeiika tichounko ifka
h až se jí raruénka zachviala
Vzadu v průvodu šel Evžen ne
jistým krokem proícssor Dou
hravá který se k němu připojil
musil jej častěji podporovat Ale
nezdálo se íi by pouhá hluboká
bolest (velikě lzy paduly mu po
tvářích) byla toho píčínoii ~
uch ne! Evžeu tušíro celý týden
již nebyl sfřízliv Zapíjel cosi
ěerva nějakého jak ae přižnul A
uiarié pořád teu řerv hlodal a hlo
dal — "Vidíte —" šeptal trpce
svému průvodčímu "to je upra
vedlnosfT Kde je Hflhí Kde je
ta nejvyšší nejdokonalejší moc
nost která řídí osud světa která
stará se o nejnižší organismus o
každou částici zemského prachu
o každou tyčinku polního kvítí —
kde je pravím když jedná se o
život spravedlivého člověka 1 Proč
on musil zemřít? Proč ne tito
kdo --" Naklonil se a šeptaje ke
rtům přiložil dlaň "Víte profes
sore uštvali ho uštvali jako zvěř
protože byl spravedlivý — A sla
bý!" dodal po chvilce "frekiiéte
mi proč všichni spravedliví jsou
slaboši? Kristus byl také sláb
Jen lidé sobečtí dovedou ucohro
ži né uplatnil svou vnli bez ohle
du ijf lo že zahubí jiné Ale — "
imjcdiinu zvedl hlavu a v očích
inu zablýsklo "přijde čs! My
labí vztyčíme se zastavíme kole
:i osudu - — " Projcssor nepo--lr
iK-hal jeho žvatlání jen mo
''rým šátkem oči otíral svinul jej
: hned z:ic rozestřel Kvžen chvíli
"fl mh-ky pal: zavrtěl hlavou a
' 'ki s povzdechem "Nic to ncii'
plátno jsme slabí Jak ten ten
v ia!vi padl zemřeme Všedin-
zhyne co je spravedlivého ui sv
ť" jenom nepru vos? jenom zlob
bez citu která bližnímu z kosl:
morek ssaje roste ve své ncinisyt
rosti!" Zadíval se na plačícího
professora "Neplačte — proč
pláčete? Oh kola osudu točí se
drtí pod sebou ubohé a slabé —
ale pravím vám všeho do času!
Rozlámou se loukotě! Zastavíme
kolo v běhu svými krvavými tě
ly! Rozlámou se loukotě! Třísky
budou ze všeho!" — Rozesmál se
i
ostrým řezavýin smíchem až ko
lem všichni udiveně se po něm o
llédli
Spustili rakev do hrobu Prv
ní hrudku na ni hodil Emil Te
prve když lidé si rozcházeli při
blížil se ke hrobu již zpola zasy
panému Evžen Také on hodil
hrst země za mrtvým A když
se vztyčil podivně svítily jeho
J fLAJJJl "JI
Výtečné
mýdlo
Mýdlo na zufhchťovnf pletl kt
koup!i mi míti tyto vlaatnoati: mí
býti lítié MUlni ar-tíí optické a
prottf látak áfiblkkh
Souorovo
Lóčobnd
[(ožni mýdlo
(Severa't Medícatcd Skin Soap) spo
juje v obé všechny tyto vlaítnottí
Jest to výtečné mýdlo na koupání ma
ličkých V mnoha rodinách jeet kaž
dodenně upotřebováno vSomi ileny
rodiny Cena 25 centu
SůVT&V
jaat antiaaptíck-u alott
Unino-i k vnitrnímu I
zavnaitfma vpMtbm
jako oatflt vodáka vy
platiova4k k amr
fiímu ufxHfabafif
Cfa 80 tAtXiu
Sevrrúv
Práiekiuinoby
(Savra' Foot Pow
dr) Joryruduj n
odttraováril napf im
ního zApachu a jako
ijltva pro pUfd m no
tíhl bolav tvidicf
a poprttkané nuky
Caoa 80 cantd
k 4
i
Mimo Uetito )on
lil Ukf WIIotuI (ifíprtf
ky Lřiprjio4 a vnAi
b pwd dcLmuaba tbiae
kuu "£fra" žád)U pnr
f i rrvk r ím n prg
ll riJ v Í4kAmi'h f
íufJu ll ) u táa vUllfotl
bbiUui Dl 1líuu Ul
W F SEVERA CO CEDAR RAPIDS IOWA
'dá
maky
sorovi
'ojdine :
n nešťastným!"
Evžen uchopiv
řekl proťejí-
"Kam!" udiveně zeptal se sta
rý PHD
"Ko slabým
yy křikl skorém
jej za rukáv
Zavedl přítele v odlehlou ulici
kde právě pod střechou skrovné
to hostince schůzi pořádal dělnic
ký spolek Evžen byla tam doma
professor K jakousi nejistotou ve
sel v iuíkv pošmourný sai nyio
tu plno — lidé nešťastní a slabí
svým neštěstím které je vydalo v
moc silnějších jak dohře pravil
Evžen Eidé nedávno nalezení o
Kierveii uiive lukilo nevctiei ani
básníci kteří teif ve verších zve
dají rudý prapor Svět už je t:i
kový mi jen toho kdo se k živo
ni hláf — a básníci třeba byli
proroky jsou jen yny své doby
Ilunivali kdysi pro volnost ííecka
nevzpomenouce jiných otiwku své
doby rnpltkávali m' nud sedláky
A mužíky toužili po jakcM neur
čitě svobodě národu ticpetuli
praporečky iiúneliďli barev
iiuviiu jako tetf licpciujl piapo
rt-ěkeiu rudým NVboť htUnlk je
VÍtlycky praprečidkeiii nikdy
lAdenu
(PukraéovAut)
FRANK SVOBODA
UMĚLECKÝ ZÁVOĎ
POMMÍKOVÝ
Krásný nový cen
nik právé vydán
Piiíe rsi o néj dne
Ji vám ušetřím peníze
'tlV-'"ii'?'
1215-31 SO I3t-"ST
OMAHA
NEB
-" " i ta
Lss-Gass-Andreeson Hardware Co
prodAvA ve velkém
tlaleoé vyvklJné a lakované [iWbové oidíijl — Cíuortny placfa ialaiaý alaah
a kovov zhcíí — Ostnatý ůtht hřlÍUy noMtiki iboli bicykly atřalaé bra
iji u6boj a iportovné rlioií vjiebo drobu
íth and Harney StrecU OMAHA KEBRA1KA
Zlatá žíla
Pišlšl - Zaplaťte až se vyléčíte
Jiílrií iifuf( (ih kl tUlull lilu
pl'tl a Jiií i kulul nnluliy f kfiikin li
u-:'iiietni' riiilmjlikí onti frěthtt vMuntttttm
:'"i l rlw Jlnf UHiímt wUfirk w imnuuilii Vr
i'' MJll ÍM'i l'l'm i li„il tlif j „ r n a í I r - -(ll- m IHiUll
IhSu1 uttuumt iu-iií ďďíeij itl 1 pru IimIiu n )!- iulfilill liilnli m )tuii iliiiltsli
lilu U mí luuo nnltiOI-fcli liill kiťl lll lil ttívimí
Dr £ K TAEEY 2ii) Eco Eld„ OMAILV NEB
HHWHH-H-!-i-H-lIrll-"4H-
Nejlepsíni místem k nakupování itavebníbo dříví jest
česká dřevařská ohrada
Chicago Lumber Co I
ni 14 i MSaroy ul Omiha Itib
čcSíi prodavači Vu vždy ochotuč a vzorné obalouií
-i-t i i i t i - t t t--T„lt I f f i f i t i t - -
4tf I
Ctu ipka "Itvl jsem k(U H nnl
kmt rliiikou" pu p VVuliiin
llciiiiollcr Otřhi' Mini! "ale
! Vir llidmk jl jVn lidy
opětná tni tKtavibt iii tioby
nejsem jl lidným mludlfeeiu
M-m fdiib4t rokft stár"
Teulrt atarý t%tu vyikoiiiiií
bvliiiný lh H pntIÁv4 a Iťkár
itách Jet dodáván mUtidmi je
natfli Im-Ia píinoi o vvrabitfbV
lir IVtcr rabrney t hm ťti„
1'kWaifíi lil — Adirtirmiit
lliss í Wellmen
kommissionáři dobytkem
lixchtmcu KtilldiiiK Stock Yttrds Station
SOUTH řilDIÍ OMAHA NKBNASKA
Jniiia jii v tuuito ut)i'lioiu SO rok 9 Kaia vlantaf kutii6t a lualuil
v oieul ailaml které pro n&a praeujl — aiajt U dlou kulu tou
yku4inuii( A ruti mfiinta a Jivínm aa na nia injUliiinitl aáia vfřiti
LVoilli jui O lullllubd dollaru otiraN flirbudolbu v lila (tulil u lo
ave Jíuji la naallateli ntajl v a&a tliivíu a la Jnuia jim slakaJi j aaj
vvái eviťy a jakut Ubjrtka ji trh pukytoval
mi
rniDRUZTE 8B K NAfil A1MADC
Muíi kUtl vífUI av4 iluoiovy
a nulgvs4 íntjy puj ix krasu
WOODMEN OP THE WORLD
PftCVA&O SVtTOVtCH
Juti IípJUIh'Uj1 iiUmé
I Ilnl v kai4m aakuttliAia 'M'a4
iil U vlataack)tm laivwata
poualaa UlT
tlaý Kllalali aa ?7ivilai
JTVMta W A IHXhbU
rtirUiy ťraaMval
ir dx Btamuv di
'JNUTBMIt t-kf iitbnl Ukf
pokoj i ?IS v budov Ciljř Ni
liKiial l-miky 1 lltrnty ul —
Tri DhucIm 4 Kim 191 Sm
14 řítr W DiKttflM 4fiAV ťlř
duj nl i hfttl il op dá S klm
inlp Veíř pak dl ujaduihl
AdttrtitfMitet 26 tf
DR E IIOLOVTCIIINER
H-lt u
ni Jo Hia i! iHnr
ť'i tn a i u
flř- a-4 : pil
tolit i i l i Itunf iwaa
ťllt lijitM llll ( It St„l
Ul na k !' icti
% ilielii
(řwktai I ltSk ttíljl J4 ttl
Dr B D1ENSTBIER
%X zubní lékaf
%
?1S7I6 City Milion!
Bink fittiUlof
((a a Matná nuoal