tfu t-p j 41 „ fwarfVkkaW-
""(" wwtiií -f--tr-rrt-rTriiiiriiÉ--- - ' Lku±
Vtrm 12
řOKJiOí DNE 11 ČEIiVXi 1J7#
Hořký r o iiiíí n
Nu psul Karel í#iřr
Kmit mu fclíxkl pmvíeí "Otdi
ilijn w vím!" "kl ti za elivílí
ieptem dodil "Ale já tíiké néeo
liniím 1'mUn vyvolit v uf I ! '
"líwkf)iiiotí'r?'' toiii vil tc pro
fekOt A ijMlléveill
"Ne — uvidíte Nevyvolávám
ůiuhy nflirí diníe které m ukr'
liijí pud Jiiiikíiiií lid Jíai I) t'iíí
koniuníiiiu a jíik íviliieký ud
juukt cukrovími položil jemu
piolVhKorovi uitii vénou lilu vii na
nmouio u eoi áeptuje o iioí pro
rt-HMorovc iimiuI Al vně osladu
mizelo v iiilliíicli — jen hlava tn
n do pana bolela A ruce juk mu
j- Ufríírník linkl —
KiMÍl brzo nepozorován odene!
douiíi V ulií ícli bylo puslo a (i
'do zářil plný niéhíc Krásná let
ní noe iispubi vAeelieii život málo
kde ji-áfé V nkneeli hVÍtilo ne lid
a ozvuly kroky Kmil AH rb
i' pohvizdoval lahodil mu rlila
divý di-eli (loi-í byl rád že je sám
už jej oiuri-lu ►poN-énoNl vtírá
výeli přátel kteří vinily e k né
mu lepili 7 opatrnosti vylinul je
z daleka každému pozdnímu
eliodeí kteréjio luél pot kut ( Vrl
přcspřílií váelíkýeli přátel kleií
tleskali jeho vtipům u píli jeho
víno ('lilél mít i dnes klidnou
tratit bál se útraty Kmil mu po noe J Jenom némý jelio vlastní
rozuměl n úsměvem péilikl jej) slin ho provázel mésíéní noe} —
Zpět na xtoli-i "OIee platí ! " j i ten by rád odkopl kdyby mohl
septem Ale llllle olllblV 'é S 1 i šálil
Hlaví mne pod vážnou maskou I
liodnéhy Nedivého pána odkryl u
Jíéníekého ta una nebo - Al sám
II vidíte jen dobře w dívejte!" I'
fcinál se
"A vaše kouzlo?" ptal ho vé
da vý profesnor
Kmil velí kf in d rohm prstenem
Zaklepal nedbali na sklenku - a
jíž iiřínáseli sklepníci láhve v le
du Toho se piolVsMii' opravdu
polekal vykoéiI pot vyvstal mu
li a éele kvapné vylovil ze dna
mpiiehřelé tobolky drobné peníze
ebV svíij úéi t zaplatil ehtél se vy
1
Miial si
te odejdu eeliei vyrušovat po
Iťénost prolo se nepozorované vy
tratím"
J'roťessor ustrnul "A proé?"
Kmil sklonil se k nému pohr
davým pohledem přivřených očí
přelétl celou společnost "Protiví
se mi" řekl "jak tilu pijí sani
panské Nejprvé zaplaví žaludek
čtyřmi pétj půllitry piva a pak do
sebe lijí drahocenný nápoj fi '
Nemohu sc dívat na to!" Obmlué
otevřel první láhev vylni' -lila
Nalil proTessorovi nalil panu Vr
hoví který nedočkavé nastavoval
svíij [lohá- (1'an Vrba poručil
si princsi iuivuhu uoeeia imunní'
vymačkal naň citron bylo vidět
jak v po1 ledním čase vybrousil i-c
V pravého ""iitleinuiui S jakou
jistotou sc pohyboval jak blaho
kklouně naslouchal púnůrii v prá
vo i v cv! Ale z vrozené iVtr
nosti vymačkal citron do poslední
kapky)
Když sc objevily láhve víc si
odmlčelo jen agrárník Odřimez
xanidlý rozčilením v KAdcc h hu
beným Školním ředitelem nemohl
jazyk zadržet: "í'o vaše moderní
škola? Třicet let pfisobíj podí
vejie s na výsledný - - iiič7i mlá
deží i odrostlými znemravnélost
mirovoNt vždy větší Co jste do
kázali 1 Cpete do dětských hlav
AŠelijaké vědomosti — jací pa
vouci žijí v Austrálii co je Kili
mandžáro u nedovedete děti udr
žet nu uzdě naučit je slušnosti
dobrým mruvíim jako to dovedli
staří kantoři dokud ještě z učite
li! nestali se byrokrati kteří to
lik n tolik učiva za rok musí ve
tlouci do dětských hlav -zr"
"Ticho! Ticho!" rozhořčeně o
zvaly se hlasy
Hubený ředitel se škodolibým
úsměškem roztáhl všechny prsty
nakrčil ramena "Blahoslavení
— " řekl HÍbalsky
Ajfrárník musil domluvit:
"Ptám se proč má rnftj pusák vě
dět eo je takové Kilimandžáro?"
Víno šumělo sklenky zvonily
Kmil odhodil prázdnou láhev pří
mo do rukou tučnému hostinské
Otevřel zadní dtiřka do za hru
ily vuné rezed zavála mu vMiíc
kouzelné světlo chvělo se v h lili
zíeh stromu Sotva učinil nčko
lik krnkii překvapen div nevy
křikl Nii hraniční nevysoké zdi
v plném svitu měsíce stála dívka
bázlivé třepetajíc roztaženýma
rukama pokoušela sc pokročit po
kamenech Poznal Berličku "Ná
mčsíčnice !'' kmitlo mu hlavou
ale usmál se Skočil ke zdi 'Per
ličko!" zaset pul Seskočila na
d 'iihou stranu než ji mohl záchv
it Ohlédla se jakoby chtěla prch
iont — ale zůstala stát v ioro
vité pohodíc hlavičkou A kinien
11 1 zeď je tu mezi ní a Kudleni
Hleděla mléky do země čekala:
"o on promluví Nahnul se k ní
přes zeď "Bertičko!" šeptal
"bojím se abych vás nepoplašil
neutečete mi opět?" Mlčela
Cílila mrazení po těle očí nezve
d!a "Kdybych byl tušil hvl bvch
sečkal až byste byla seskočila do
naší zahrádky Viďte Bertičko
že jsem uhodl: Chtěla jste se po
dívat do mého pavilonu?"
Neodpověděla styděla se že ji
lu překvapil - opravdu nemo
houc dnes nijak usnout vešla do
zahrady a zachtělo se jí jako dí-
téti teď kdy nikde živé duše ne
bdí přelézt nevysokou zeď a při
světic měsíčním podívmt s do zá
hadného toho pavilpnku Co si
Kmil o ní pomyslí? Ale ať! Ně
jaký trpký vzdor se jí zmocnil
neuteče jako bláhová snad by to
ho zase litovala jako onehdy Co
111 muže statT ase pocítila
mu se sunjeyvitými vousisky 1
vodnatýma očima ~ zachytil j
H namáháním Páinim s to zuli
lulo eosi knvulírskrho v tom by
lo házeli pnk vyprázdnění láhve
#ft sklenky daleku hostinskému
Mnějíee ne jak neobratní tlustý
ma tnlďiovitýma rukama jn ehy
tá kkákuje na krátkých nožic
kin h n odťukuje A šuinivé iaiii
paúskě rolévttto se po stol
Kdy firoffhnor vypil prvid
kklcukti iumotsl e ním iějk
vet v mlííw víechtm kolem utu
lHth t ní jen ťlitíleiui vyiiořovnly
e hUvy osladu h Ant iiepui
rovl kdy Kmil trutit V
jedué vh Ili udalo m mu i im
ilndiéiu koiu i híilu utrhla )M
k rtik4 U opět vyinčlu e
rltiin v piátcUkuu luriitoiui v
1'inkdlil sklftučkt A druhčhi dne
Mrý pán itepumdtuvttt kl !
ť i' i jk niri Ai idk dťhirná un
dokazoval ie t lěUuit bud tk
hubu livlU i!ť kdo ťu-hiif
kt ktde te ln e til dn kpruit) pl á
Judnl iefhlHi jn tutiil jm lh
littité iuM} hedudd
itlkň hy d# ulď?Uli mVU l u
U !tJ- In Ir m SimiJ imhi i i4
unii viiii' I kult t al I tiiM
Iw'itt íkolní lld)!áil ak — A
jc i#urtvití tilMimliiAl jk s4u
l rii( proKUtil j# ittriiir#ut
se m
11' i i
iciiKc zamrazeni 1 ojutc přene
su vás chece-li!" slyšela úlisný
!iot Kllll vy 11 lil rnee h e ne
Unsalil K ni yliouiM se na zei
' tiut ji pieiiinhla úzkost "Ne!"
vykřikla "Zůstaňte tam!" O
všem Že neposlechl již jí stál po
noku cílila jak ji objaly vášnivě
dvě ruce Zumhouřila oči zavzlv
kula : "Nechte mne!"
"lojďle se mnou — do mého
pavilonku!" šeptal jí Lehounko
lehounko ji zvedl v náručí by
to tk příjemné sladká závrať se
o ni pokoušela Bože! Cítila jeho
rty nu své tváři hebounké vous
ky ji zalchtaly Zamžikula očima
co teď? Polckaln se KmilovM
pohledu hleděl on ni rojižlmve
'lýma očima jako vlk nu bílou o
v řek 11
"Pojdte! řekl a xnélo to ui
ičjak velitelsky
Nnjednou e jí mocnila hrňu
te ui dech se jí iřiittíjll nrdéčko
přeslávalo bít Vymkl se Kutilo
vi t rukou tukočiU 1'utri hs
ptťkvupeii iinVkul odporu te
roíbehl tu ní A on tanut sU
nula olrátiU ke k učmu o lá u
dýthithá Uťardéuá t-ltfjie ♦ úí
kost! n pit tmu těďtvot hledě
'4 j i č Co teď Kmil počne?
A en ly se ni [ lu mUlo kilvby
atotrkUT
Kmil tisiitívttl: "prn utíká-
'' B"jiui !' JepiU v tilpmíď
( T tKuin lu Mtittr Ami
ti Miiitdy pi4í e on áU! "Či
íiít l# teh vitu flítel IlUi
lat" IVkručil k ni utáhnuv ř
i itit utuuvitU krok i kru-
krm de idm 1'fÍUi WktoupíH
til x ttimt ktrotmV lluuhut ne-
idálu ku ra lno tUl Mik rušívat
iUvd w "Vidím HUUáhtV
t miP řrkL "NVhrl vá U
'Jlčt Wrtj tUritkn nhtfí
ituhnui miM vim r'vii ftkit#t
víak kdy mne iiavitívíli v mém
piivíloiiku? iMám lam obrazy
íníhy piano Přijďte! Bojíle
sc kamoiyi l iijote zitm večer
bude 11 mne vcwlá spocčnoí do-
bí známí přijďte! Aspoň na o
ILlKíil _!
Berličku klála ve uvéllc méííc
ním nehnulé jako socha nechvěla
UŽ viděla že je v bezpečí K
n I nemohl ji více dosáhnout u
sl ipoval do slinu - ale v její lila
v'cc vrtala myšlenka: Co by s
lo 'tálo kdyby mu neutekla)
H:oro litovala Jiná by jistě ne
11 ek la !
Ani nepozorovala kdy Kmil o
dešel Najc lnou bylo jí smulno a
lesknu kdž viděla že je tu su
na mezi kvély Sáhla si na tvář
pálilo ji tam jcílé Kmilovo polí
bení cítila Ichtáuí lu-bkch vous
ku žár nějaký rozléval se jí od
tváří po celém těle všechny nervy
se rozechvěly přitiskla ručky nu
ňadra a tichounko jako myška ze
zahrady proklouzla do svého po
kojíku I lehla di) postýlky až
pu hlavu zakryla sc bílými peři
nami ale usnout nemohla se stra
ny na stranu sc převalovala roz
mýšlela se co by sc s ní asi stalo
kdyby byla neutekla ?
Kmil spal klidně do bílého dne
Po snídani otec Marý došek (byl
dnes v dobrém rozmaru kouřil
Irabuko kleré dostal od pana
purkmistra 1 s úsměvem podotkl:
"S('el jseli č chválit lidi VV-
uaseji Ivou Ktédriiht daviiM pry
almužny knížečky za všechno
pbiliš nehoň se za populaci
lni!" pohrozil prsti 111 synovi
Iiojllil se Inlii Kléry lineš V luul
š ní oďavujc Palackého či Jiv
í'ka a zíira nosí se stejným nad
ídiin na ramenou kteréhokoliv
'arl ilána
"Nemáš ještě jeden doutník
!:tíldU 1" smál -e Kmil ' Nebo
s m rad i-c dávám nosit 11a rame
imiC"
Aie i li tomu došlu i na raníc
nou jej nosili jednou po veliké
pilce By Iv telidv veselě časy v
Komárové ješlé dnes mnohý na
ně vzpomíná Nikdo nikdy se ne
úplní kdo platí jenom soused O
díimcz ve své selské pýše hodil
někdy na stul bankovku oslatni
jakoby neviděli a velkopansky sr
kali šumivé víno Všady po sto
pách Kmitových táhli jeho známí
zastavil-lí sc stanuli také usedl
li kolem iěho sesedli se hoiiťili
jako hladoví vlci čekajíce co jim
Iíoi í Nikdo je nezval šli po či
chu věrní přátelé Zůstal li Kmi!
doma unaven a omrzelý přechá
zeli jakoby náhodou pod jeho ok
ny mžikajíce po nich očima A
nedosti na tom že vplížili sc sami
všude kde cítili z dálky cosi pro
mlsný jazyk pomalu navykli Ďráj
- sebou i své ženy Kutilu zvali
zi to do uejvzácnějšícli rodin
zvali ho na svatby za kmotra na
křliuy Neboť jeho dárky byly
uej vkusnější a nejdražší A náš
''mil houpal v náručí před oltá
ni komárovská novorozeňátka
í úšklebek nu jeho tváři stával st
!ým pekelně jizlivým
Iiduoho dne dokonce dvojčát
a mu dali nest — ach to už K
inilovi přece jen bylo přiliš! Když
ténmaličkým od peřinky zastr
čil bohatý dárek vyběhl z koste
iu nikým se nedal zadržet cítil
že jakýsi záchvat zuřivosti se hu
zmocňuje Křečovitým smíchem
který stěží potlačoval zkřivily si
jeho rty chtěl bv se do dosvta
vysmát aby se mu ulevilo Vzpo
miiei na sestru íiniiu ta nv mu
(xirozumebt smála by se s ním
Al# paní doktorová nebyla duma
odjela ráno do 1'nthy "Príliá ěa
to jezdí do Prahy je lu nápadní
musím sestru im tu upozornit !'
myslil si hodný brittilček ae!
ke stdre pani hlvoove - v e
domacniisti klidné pronikle vůni
rezedy tlouťiil íe se uklidní Kdv
koliv tam vešel cítil mláilid det-h
invkaitné prostoty jakoby tlará
pani f svých rudných l" pitné
sa onliisi ea pik tu lt
řounké dilě ISiienkrt IU jako
ytnk vřesu
Oprmdit uklidnil ke u ttieh by-
lo lnu tuk plljniliil sedět V kotit
ki im nik nti liee lutditmliftt
kmiářchuu 4vu V) praunáid
ktN matičky llojťiičiiiti run
kiwnčmu smuhti IVtUtkvt líc
'čbi itrtň upřimnýiitii itčtuiit fot
vrloiSu e tuMrděl li n il l do řtV
"Xíkdy BohoiiA fukovm nebý
val! řekla n povzdechem "Na
jednou jakoby se ii penízi ulit
koiuil h pro koho? Hám iiíčclio
neužiji Nikdy jiíéelio neužil —
už od maliékii!" Marě oči zvlhly
"CHtéla bych mít liodnř peněz
chtěla bych býlí bohatou!' zutou
žíla ve smíchu Boženka
"Krása je bohatství!" ícptid jí
Kmil
ukroutila hlavou: "1'vadiie
rrofo je nialmvy kilo nemril
svého bohatslví užít!" smál se jí
v samotné ouško
Ne o tomhle nepřemýšlela
rozesmála se jako děcko Když
ne maminka obrátila jinam pod a
řilo sc mu lapit Božcnéínu ručku
a políbit konečky prstu Vidu
čtveračka! červenala se a mi lom
smála se přivřenýma očima! Ií
bilo se jí zn zády matčinými lu
skovat věřila že je taková dětská
hra jako na schová vuéku samrt
oni po druhé luku nastavilo Po
íbil jí na dlaň — jak to Jclitulo
ebichichi chichiehí! Taková ne-
kušemi děvčátka jsou krotká ja
ko laňky které nikdy ješlé lovce
i' vi ély neprehají před nebezpe
čím dají se hladit nepomyslí že
by jim někdo zlý mohl ublížit A
jak by mohl být Kmit zlý takový
wrclý hezký ! Perleni Pižen
ku zval aby přišla k němu do za
hrady řekl jí kudy má jíl jak
ia z hradní dvííka zaklepat
Ona šejilala mu v odpověď s
iivyrh v4iťk a n UdkA rll
ky pohledem labuJuiU &Uk
ttmiHlnk huuitlu o ynt dwktu
rM ja iypát lríl Í4'tuu
"he klučit ltrpfijin ki Wtdwhu
Tk jl mltuinee iU i JťJ
tu prie jJ piriuaU 1# rhfau
tirt n -l4 iinUI ničehit inlt
O ťtUdoti an( kluilčkrm uma
taida Ptntl ti dht poúitttl
'nu irollvm duvéři vv 111 polde
Icin: "Maminka mne nepustí!"
Opravnu uklidil se v loulcčku
provanutém vůní květin cítil se
včžen snad právě tou vůní ane
bo šťastným veselým smíchem
bezstarostného dítěte
llloiiho se zdržel seŠeřilo sc už
P-vř ud si když odcházel že 11
doktora Kalvody v oknech kance
'árc kmilá světlo "l'lak'mil se"
opakoval Kmil v duchu im stan'
ud "Bakula je vérii nejlěžšíui
hiíehem!" Zasmál se pohodil ku
'ernvon hlavou a vesel kráčel za
pomeiiuv ihned opět na doklora
niél dnes v hlavě docela jim' sta
''osl i
Ale právě v tělo pozdní chvíli
u doktora Kalvody starali se o li
mita Osvětlenou pisáruou pře
eházel mladý advokát neklidně
celý schnutý jakoby tíha nějaká
dopadla mu nu bedra a hrozila jej
Ijovalit k zemi V okna opřen zá
dy o zeď stál hubený šedivý Ver
ner hryzl svou pěsť očimu stíhal
každé doktorovo linutí A v kou
lč u stolu seděl Kvžeii s rukanu
skleslýma péro vypadlo mu na
zem Bylo teskné licho ien ni
každém kroku zaskřípala podia
ha
Najednou zastavil se doktor
lěsné před Vernerem na čele si
mu zaleskly krůpěje potu — nc
třel si je rukou "Odpusťte --'
řekl "zdá se mir že je úplně ne
možno ♦-" hlas mu nřeskoěil
eřec mjaka svírala hrdlo "leště
před týdnem provedena revise
íilihách i pokladně"
Verner odpověděl opovržlivým
tu lehem "nevise ! "
"A jak — jak vy jste zjistil ži
v účtech záložny jsou nesprávní)
stí?" ptal se doktor Kalvoda ule
nejuk nejisté jakoby se bál odpo
vědi
"Já?" Verner zvedl sebevědo
mě kostnatou hlavu a drobná oč
n mu zasvítila "la?" Věřte
že vidím jasné i skrze zdi!" Za
lechtal se řeřavě v té chvíli po
lobal sc ilétiionu n výrazem jedo
vaté zloby na zažloullvch tvářích
'Vidím lidem do svědomí na duo
-rdce a do hlubin kapen Nic mi
neujde Naučil jsem se počílat
je mou vášni hledat itciiiámé vy
počítá vat důsledky a odhadovat
příčiny Neskluiue mne nádhera
nesena yčtu na odiv znám dohře
mméry kuJ Ičho v naši obci Pu
čltáltl licltstáte Vlioétu do kle
lehu dne bude nucen teu č onen
'tteimdiiík tdilisil bankrot
matujete na nebitika redak
ttru Skaláka? VypMČi-tl jsi tu
utnulo ( sbírek na národní a
lihročtun ťtčely iůtali v re
Ittkei Byt tehdy duien
v#řtí liti le leckdu a utajenou
hrŮ4tt sc po mnít ulliii neviti
hlttlli pM H tieli-klltt lit Ty jsi
darebák! Néktetl ae siuil mi
klamat tvrdnout pra U pfeda
lanou Jmu oputritt V rrtter s
"I it y iluJtUt" mhu
čr p rhuW "AI patt ii I
kř Itrdbat )fjkrwvtijl palrit
mi i ( HuliiitViil Lmi atft 1 L ÍM
' ktartutl ttjta wilvA N
však káni jud jk4 riiopakido) m
k lifuttt přvalt JflU dort pijwu H
itíitt litr k t tií li toUratiiJ
IVIitoJiaattTir Kmr ntm in„ mrimm:A m t mif fr' """-"-' ' ' ! n i il a m ti :m n ti
MU
LU
PU
ÚJ
Ufl
uq
DCI
S3
Povšechná slabost
Zlenívíloit Jater neráíívnoit vlekli zácpa tnictruv
nobt vftlíct BuklabuJÍ nemocního Abyt na-ravilí
tyto nepofádky a Uk zarnozíli jejích da!6í vývin a bí
lili ódou touktavu btrta
Sevorův Životni bolsám
(fir§' Balvaní f Lll)
Povfiechný silítel
Ctna 7C cuntU
Chcete li ďikazů o Jeho úfiinncutí čtíte následující dopío:
Ufl
I'
au
DU
ua
on
'u
na
" li"'l V 4 111 plflcvMl t ŽlOii llá'n Mylu Jnviii
tiluii řjlMili7ui i'li„rUiu Jwiiki Vfliiil wli)w Itrt rteill U í
J i ii I'i iJiiihl Jlli Iklo hvtnv ŽivoOilliu ImIkíiiiii lt[
xiiuky iiilfly ITimIih kly li iivutnjulll v l aai:lj kly 1 Jiní
I t"lořl(líll kilu pJoblf- Opi"
Cl V4iifovi x Mngiiuh Wli
LOJ
CO
no
on
00
OQCnUOQDD
OOfCaUlBDO
žá"lnji Htwrt ♦iul v Iiikárn4'li Vriijt m ldV iilinl nin
K -ly ljf vál l-k i ní k M'iuí-1 Kdnvx ít-ky uurb J iwtlíl pro vá il-jwluii ul
n ii ni ji 111111 pilinu od
W F SEVERA CO Cedar Rapids Iowa
PO
ua
uu
1 0 O 00 QB33ES
) O O D Q BCHaSfcM
"!f:r:f)Offlnnrjnrjg
FRANK SVOBODA
UMĚLECKÝ ZÁVOĎ
POMNÍKOVÝ
Krásný nový cen
nik prAvč vydln
Piite i o nój dnes
Já vám uáťtřím fcnízc
" i tří t -
1215-31 SO I3T-HST
J ITI lili l
NEB
rum jvofcofj vlmch ioo
Lee-Gasš-Andressen Hardware Co
fUODÁVX VK VKIKÉM
laťcnř vyrňliťri a lnkooné ilecln vř iiňílnt - lmvn„f h ÍHlojinf ulm-k
4 kovové řbořt — CMnatý drát břolíli noží nl lrtí Lii-vLIy třolná lr
ti iAlioju a ijiortovué iloží vího druhu
9th and Hamey BtrwU OflAHA N£BI:A3XA
Jhfá ví Id Pížtěl - Zaplaťte až se vyléčíte
jV lllj 1 I I iti-OMn-l rpA! llr nifU illui # r a
WIW B- MU 1 A H l-l'''l w„' !Ht„i „ii krilku l„
„!! 'ni rmltji- iim i' žliř iliiur lunu
il i Jim u4-iiI ti„i IiiI i m i„„uií Vi-
"liHnu v ImMm IMW ln-rí ptilat Hu „i il r Wllm lilr M ninlil
' """' n"l Ol lH rti 1 ii ti1111 „ Hi -liilili wiiiui m I M liuiiii) a l„d '
IIIIU Il-V IUIIU %íliljM „ „f i M41 III
Df E It TAEJiY 2i0 Bao Mld OMAHA NSB
NejlejiSím místem k cakupovímí aluvebnílio dříví jet
českédřevafeká ohrada
I Chicago Ltt m ber CoM
ni M a Mircy ul Omaha (írt nJ
Ceitl prodrtvníi hn vždy neliotní vzorné oMouJi
-t-HHIH-H-K"!-H"h'hl-!-l-H-l--HH-I-H-HI-
-h~i-m~ WHHiM-i-i--i--t-i-i--:--t~i-H~4-i-i-i--i--i -i~i-í-i--:i~t-i-i--t-:" j-i-t-i-i-i-i-i-si
FR ANK Y U N ::
vlmtnt íihti Lojů (áaobnuý
řaznioký a uzenářský oboiiod !l
V ĎISUJ im Jit ! OMAHA
Ilnhut Xflt-t íamtvíbo umí ujltlt jktlt
la n iivuřjii Vikcr vjruMtf
téil t té uwjltpki jdWukii Uli))nAky uioluo uM
k ti U-lefyuem' PoutU UU
-n-H"t-H"M"H' ! t-l-"H-'t-l-"H"l-H-h-H~l~"ř
DIBELKA FLAKS CO
ArrknUktt
Vjfci luiu tlA&t um jukúkuhu bmluf iiu rU AHirv Na Vktejué tu
liVy jnil i ikuiv uMm tti # ůřnlut luln y (ttfttr IMIIiiii ) kUi
tf hh ill uiul L
Ntjvttit rtUttata4 ftrua t-ii f Anartc
IMí Kotit Ma Aa CUIOAQO IXX
i
n
komrnissicmiři dobytkem
Hulitutug UiMÍiIhtu Slock YnnN Station
SOUTH Sílili OUAIIA MlhUASKA
J jíl t tU tWk4a W iwkí N Uut iklMt a nlui
tkt m kiUtot alré fm k4 #ijl — 141 likiUti
kvt A fN tuttU illt4fw t k il it 4M tiltt
t'ki'1 K lÁ Jll i- 1 i l u i
'T'"" I tea jy hs ta ltlé kJt U d4ti a la itw tLttit ti ai
n
HVkratiid)
M i4 #♦ ta j4i dkjnka jt ik ltikt
' n-fsmtť fe -na i8—
' '
