I
VQZVSJlt VSL' 'J KVÍTVi i17
VZllOpítf jťdlIOlf lllýlll lArill(l
Hořký r o nití n
JiVí Až mih i n íf dííb-l w-dífio
n) ťízíw rukíiii hoHpodaříf n uniím
B!Jmí
iu :
l'i Vrbn noiiMiiMif' pokyvovnl
lilii l lill II filtulltt I mkk Ml llil I kl tulil
rÁhiuun nu j'lia ďuiíno Ulriv w Ivždyvky zbudou n'dohori'b' kon
ví pro Kvíno ktvrý tak A býviilUky uhlí
bradou
rozvúčn1
'Tobb
Starý pán udivili jukýiu'
výiii tifdokoiu-íMiýiii výkladem'
' uhludalí v IroNkfoli paunkého dvo
líz tu byl váak profťMtor í
pnli kolovraty primitivní (kul
kojní popOMoll inřl toho tliiťH nu
koliku sfolHú-li hy nrchaHocové
rížhkého a na blízku v ťbalu
dídil nyn po otci ft nezmřiiřuw opí
Justýni loktem v jeho koutku!
"lile jinde vykrúslili uh rudní
rPHtuurace a jxoii prázdni- a pu
stí u zde v tom kouři — " znéal
prufi-ssor aby obrátil k Kobé po
ZoruoHt umyftlfiiílio Noiulruha
který podpíral třžkou hlaviulluuí
Ab' Kvžeu beze slovu odplivl
V tom řehtaje plechovou po
kluduiíkou pf iíel drobný pohyb
livý človíévk H proňedivťlou kozí
bradkou řerneslniíck nejaky do
Jllp JUpOJKU JUOIJCA A'll[OAOjq
Na pokludniťce bylo napsáno
"Piaf Vhú-kii piaf! měli by to
jiní platit ale — inu ať!" — Pan
profeor vpustil do pokladničky
í v lij krejear h védoiníin že dostál
pro dnen jvé povinnosti Ale livžeii
fckoro Mt rozkřikl: "Nie jn-dain!
jeitS zasykl cos mezi zídy
(Hovíček h kozí bradkou s? iro
tiieky uklonil: "Oh [rusíin nenii
linie! Vím ío ráčíte mífHvé xáu
dy jako tamhle pan domácí Vrba
který ze zásady nedá ani žebráku
trojník Taková zásadu je v domá
cnosti velmi užitečná vře Kdyby
to nebylo ze zásady bylo by to
obyčejné skrblictví Ale zásada je
zásadu — odpusťte!" ('lovíéck se
obrátil a pokladnička řehtala ti
druhého stolu
Ityht rozkoš pohlédnout i na pa
na professora! Víncky žilky v jičm
hrály oči nervosuě mžikaly tře
soucí se prsty roztahovaly a svi
novaly červený šátek Ne tohohle
nemohl snésti ten Evžen vždycky
tak —
"Dovolte!" řekl mírnř jak jen
dovedl "pravíte: žebrúctví ule co
jt nu tom KiuťšnéboT Ten žebrácký
groš ke groši vydržuje núm celé
úatavy cou Houstavu obranných
jevnústelť na hranici národnostní
Vidíte ž takový žebrácký groš
mu svoji váhu a moc!"
Evžen obrátil zvolna k nhmi
hlavu a vytřeštil nun oči zarudlé
kouřem "Milý pane!" řekl oddě
luje slabiky "žebrácký život je
to!" 4 t
Starý pán zazářil nudíením pra
vicí zatícpul proti mladíku "Ať!
i žebrák 'bc( žít 1 má právo nu
život!"
Evžen hořce rp ušklcbil: "Ale
titojí takový život za to T za to aby
kc prodlužoval — f"
1'roícKKor klesl nazpět jako zusa-
žeuý zákeřnou ranou Teď teprve
ní povšiml že mladíkovi oči divní
uvití Drté v prstech uhaulý dout
ijik fcvžeu pokračoval: A co je
mučšní při tomt že se svým že
bráctvíui chlubírne Oh nejraději
bych rozdupal víechny ty poklaď
ničky býkovee vzal bych na ne
ňnavnó výběrčí národních daní
všechno bych to umetl do kouta!
Je třeba viechno zvrátit vSechno
rozkopat nežebrat neprosit ale
brát — chytit ty mocné hezky za
krk — vždyf máme právo ! — tnk !
htuknout — a pokladničky prví!
h pčti —
1'an profcMtor juko oukropcčVk
M'dčl a téinčř iattdÁvnl do Ného
Kedudla Neotlváiil e ivednout -ři
jen třesoucím prutem přitU
čoval v dýmce tabák UV jelena"
se tnluvivftta oviVin ledaeoa ale
tenhle Kvini 1 Kou'ni po
roval i i tyk mladého tuudruha
nijak tčji-e ke otáčí uluvai jdynuU
licxtiuvUle
tVhttrl -~ a hte! Evlfiiova h!a
v upočívak na utule — lunul
lWťur i otKUnhl troubelrut
dýmky t-kiíal na U kktcaiwu hU
vu t prořídlými vlay i-tJopUl
dobrtmtyniuýrn wMi4er}
brý cblp ~~ ikKlft j# lu'"
Ulll ke druhému itwlu Itakuko
vat 4 kjiřít Ihm d uevyiredtl
řaiťtiuvi jk4 iié-ll nA CkA v
tr ml úlové kncel4H lr KaIto
dyl
V
10 JttUKl
Jrddia ktiítuřKo jHulUunfla
Jitra — byl ai k deváté hinlmí
— u Vrt majitel itJkohka Ua
t v téuMijt Juna }fflf )
it iirki tilem pflfel kterf jh
aluKfaka t kurkyel yn#l
NUf hyi vjíkmimal Je t Hehi
škoda vyhodit je na nih
tistř fon zlé vuy musí si štřít
1'roto zatáčel níteni už vy mdlé
fttupee županu iii bíšku mu po
skakovaly vysuté kousky uhlí o
patrné sfHvpávul na hromádku
V síni zaeíukul zvonek za oka
mžik pan ci iier dúvérný pi íh-l
domácího pána vstoupil na dvo
reček "JV-kej počkej!" křičel
pan Vrba zmítuje silem "ješlé
jen tuto hromádcéku jřewju — "
Verner čekal mlčky ruce za zády
díval se rra šetrného hospodáře do
cela vážné ani brvou 'nehnul ne
usíná! se poletujícím střapcům -Možno
že sám domu popel přesí
vá uspoú Vrbu mu to horlivé do
poručoval A Aetrnost byla panu
Vernerovi jednou z prvních eiio
stí cenil človřku dle toho juk u
mčl šetřit
"Tak tuk!" povídal Vrbu o
prašuje popel s rukou "1'hlí je
drahé škoda každého kousku!"
zvedl prst u potřásl hlavou J'nk
zavedl přítele svého do pokoje
IÍLeditel záložny šH nřjak juko au
tomat ruce za zády
"Co je ti?" tázal se starostlivé
domácí pán pohlédnuv příteli do
tváře která zdála se strnulá
"Nic!" odpověděl úscéné Vn
iter ale soudruh ne nespokojil d
lítal znoval : "Co se stalo t Pozoru
ji že jsi poslední čus nějak při
padlý jakoby tě starosti hryzly
Poslechni — " šeptal "co jet snad
v záložně — t" Pan Vrba měl tii
cet tisíc ve Všeobecné záložně us
tmn jednou za tl-n prolétla mu
hlavou myšlenka strašlivá: "Kdy
by tak -- nedej Možc!" Cítil jak
mu běží mráz po zádech bradu se
mu zatřepetala
Ne nic! iravil ředitel olociv
k němu oči mdlé a nějak unavené
"Dokud já tam budu neboj V-!'
Opakoval jestř: Dokud ja tam
budu!" A smutně se usmál
"O je ti tedyť'
"Eh takovou únavu v celém
těle cítím de mi jako vojáku na
stráži pořád ubych bděl pozor
dúvul cítím nepřítele u nevím ku
dy se přikrade — "
"Kdoí"
"'íš přece -—mladý došek --
Mám ho tam — kdyby mně nele
zelo blaho ústavu nu srdci dávno
bych se vším hodil a šel — "
"lim!" pan Vrba zamyšlen po
škrabal se pod bradou "Což je
ten mladík tak nebezpečný 1"
"Teď ne jdu mu v patách
všechno přepočítám nepouštím ho
k ničcnui Ale — " důvěrně šeptal
příteli do ucha "jen si všimni je
ho prstň má je takové tenké
hladké s průsvitnými nehty oh —
— !" pan ředitel významně zamr
kal očima "A kuž na konci všech
prstu je rýhovaná pravidelně do
kolečka — " Pohled jeho byl ve
lice ustaraný Svěsiv ruce zadí
val ke kamsi do kouta vytřeštěný
mi zraky jakoby tum viděl vystu
povat strašidlo Až se pan Vrba
ukorem vyděsil "A co dělí že jsi
tak znepokojení"
"Nic všemu ke vyhne — a to
je to nejhorši KdybyeJi někde v
něčem jej postihl mám naň na
líčeno — hned bych se ho dovedl
zbavit Ale ou to cítí v ničem se
nechytí — kuuu! Vyčkává!" t"'er
uč c lnu ury shlukly se ředituli na
čele "Jeho místo měl hlibmé
mladý Konvalinka tynek ze řád
tié domácí rodiny byl by sloužil
% počátku třeba i hen platu jen
aby e do lálolny dostal ale to je
teď u nás takové správa všude
jen ke pruteétijí přutf hovalcl a
jejit-U děti Starý J4rk také pti
šel wdnřkud t Lhoty A ibmiAcl
lidé musí henky ustoupit stratům
Tak! Celé správy obecni tnu'
mli euáci takoví kteíi přišli
do Komárova ošatit! I pitrk
uir jea nich! Tu (Hčátku vy
tupVkli jtuom jako p"litičtl
kcjWKři Miué nehAí kaiué volby
a najed mm nim itiudt také
do iéiuhh ltvft Tu ďer
eml hlt!" A íeďitrbtva hlav
e Hvéittvé titttiďa "A kdo j
lim vinění lny myí He lutt jme
Klik v hi viMt lidit M) din4
v i lidé kfrél tu luAme ďtiHiy a r
le uy niNtoifďii viiu ty (nditi
eké tUfcalr idiíiknout !" Verner
iUouitýtnl krvky jl o ( retKlíe
pokuj poď naibinuivaýnt 4'di
vyw bWbii v nifelm vybuclm
mArtki tUimenéhu rtudtnrleiit té
kaly flainu híi "Tt neie%V
Imu (řetat !" dupl Imboui
' tMad Udé hutit im
♦bii "proč m ptáí Jíbí lí Hf jí
inniil když ho nemňžeš lnied foi-
bídiiout !' Pohodil líbivou i
obrátil s" V opáčnou utraoti )
několik kroků dáb otkíil Jíerfič
ku V hovíc -™ usmála w unU u
promluvil í jeiuu sxe zdálo ' dnes fut lánu jí-
"tohle říkáme vříehni' nějak včž"j4í už juidy Vábila
moe dlouho ale — "
"( 'ny ne slova!" vzkřikl Ver
ner zvednuv obé ruce nad hlavou
"Musíme se vzchopil J všichni!
utvořil jednou šik pravých přátel
mčMu proti rozpínavostí samo
žvanců! Než bude pozdě 1" vy
dechl ješlé náhle však ruce mu
k lehly očí se vytřeštily Zdálo sc
že nu stole vidí spočívat tenké
hladké prsty s pi fisvilavýmí neb
ty Celý se otřásl prsty zmizely
"deště onemocním!" řekl ní ule
kán a jda kolem stolu plaše naň
pohlédl iicjsou-lí 'lHin otištěny
konečky prstu — "Nežli bude po
zdě!" ještě jednou jaksi zoufale
pronesl k pním Vrbovi '
Ten zakýval hlavou zvedl oči
ke stropu a utahuje střapce lo
li m žuiauii stejné zoufale řekl:
14 ' I ' I I 1 '
lilii neii ouiu' jioue
Ale ten Emil který děsil už hal
liieiuueemi ubohého ředílele Vše
obecné á ložný měl zatím docela
jiné starosti A jaké! 'o v zá
ložně lam byl jmi nepatrným
nějakým kolečkem výpomocirýni
iříničíin z protekce přijatým a
ještě jej ředitel až nápadné vzda
loval všech díilcžitějšii-h prací
Zasedal u jednoho stolu se starým
účetním Hyiiešcm který před h
Iv zrovna jako ou protekcí slal
m takovým výpomocným příru
čím ale časem vyseděl si tu pčk
né místo účetního a odejde ti ni
kdy ředitel Verner nikdo jiný
nebude jeho návliipeein {yneš
byl vysloužilým šikovalelem na
voskovaná vousisku ještě bojovné
ť-éela pod nosem proU včiajícím
modrým' a nachovými žilkami
'iéeniii iiei-oziimčl o ničem nemy
slil všechno konal jako stroj o
sládáll ředitelem Ale obličeji své
I t t t t i I ' f i
mu Hoveni doiiiii naiímii-ii vazný
a důstojný výraz — nakloniv lila
vu trošku do zadu svraštil vyso
ké čelo a zpod obočí blahosklonně
díval se na ostatní lidi K tomu
ještě povytáhl spodní ret přes h
ejší a odfukoval do výšky To
boto účetního líyiieše uměl Em i1
výtečně parodovat nápodobil
každý jeho pohyb každé dústoj
ič zainrknutí víček
' úboč Emil osvědčil se všady
juko veselý a vtipný společník
vždycky ochotný výtečná síla v
každém zábavním výboru Věru
netušil že řediteli Venierov' tak
často kazí v noci klidný spánek
jako opravdová mňru! - Vždyť E
mi) téměř ani v noci neměl vd
liého času stále byl v nějakých
schůzích poradách zkouškách ~
obětoval se Mez něho ncodbyl se
žádný ples žádné ochotnické
představení žádný dobročinný
bazar Právě teď asi přemýšlel
kterak užit ještě jasných duí na
konci podzimu má li se pořádat
sokolský výlet nebo slavnost
chrysanthčm Tak plul ve svém
živlu a zdálo se že jest šťastný
v lehkomyslnosti svojí Nikdo ne
zahlédl chmury na jeho čele pod
koketními kučerami Sám starý
otce tajemník častěji a a větším
přesvědčením f ikal : "Darebák
ale je z těch šťastných!" 1'smb
val se kývaje hlavou
dálo - - Ale bývaly přece chví
le kdy veselému mludíku niaité
pod brvami vyšlehly příšerné pla
ménky a v koutkách rtu bezsta
rostný úsměv zakřivil se v trpký
a zlý Úšklebek
Onoho krásného jitru kráčet u
ieemi zamyšlen ~ pro budosu-l
lýcháuek zpéváckého spolku se
stavoval docela původní a píe
kvapu jiel protíraní Neušlo mu
v Mik l kulan mhu mihla se pw
iiA pustuva ěeruobrvé paní ptofs
surové Nadešel j — a uvolnil
krok aby déle ji měl před stbnti
kriUnou plných fotem ná I
hernou i v tom jeduoduchčiit
tenavcui šatí ve kterém ji til pil
liš častu ldal neměla snad ii
mho litttt k vvhá4kétii StAtMih
před krov ným výkUdettt mi
mostského ibvttiika a Etntí vib'1
w ktraiiy jk jf Vr mvl-h kvbi
idtek driditikatnů a !t4 [v
ítlř iv l h jrfku ilulré íi-tiiié J r
l-m pravil t " llleďfi utdivi
pwiil jaká je tatttlw přťkrAnA dv
ntitiilové jildiee lil i vlttif"
Vlď kledé!é k l'é to ti pře% f
tie tio iivi neřekl jen blumo
i i piV#drH JÍ tlb léb l''kr4
ratueiiy a tbbii-U - pvii4 t
t Uviokiot drobaikti kkboiioiu V
lad -Kutit
klinloval ji Ij-Vhu hiklrN
dfov pfiiidutuid ivíH itioiit-ky #
MwU "limvý" fvM v dti-
ho nevinné naivním pohledem a
byl by posle h kdyby nebyla šla
a ní paní iiMUu s kterousi sou
sedkou Slyšel jí přes celou ulici
jak h otevřeností hodnou domácí
I ani která nemusí mílí mnoho o
bledli hlinitě vykládá: "Ono to
má ročně šest set a ono w to i bič
lo ttcházH o moji Ib-iliéko" V
mil sice uhodl že týče se tato po
známka j-slého podnikavého uči
tele (oh tihle učitelové Všudy l'l-
ločj n tubov ou neodbv t no si í ! )
který domníval se že pnslupem
Ml Stává M' 1 liejboluttsl IM-Vstíl
piíit iifinější --nle v té chvílí pro
létlo mu hlavou: 'Vždyť tys těm
déiiiňm také lakové 'ono' ne člo
věk ale 'ono' se šestí siv ročně"
"Ono to Inko na velocipédu je
zdí!" ziomálu se ji-ště paní Vrbo
vá
Emil prudce se odvrátil 'A očí
vyšlehly mu hrozivé planiénhy
zaskřípal zuby eeý obličej skri
vil se v jizlivý úšklebek Ilíiikoii
šlehl o dlažbu až s" za jisl í ilo
leště vzpomínka píchla mu ve
spátieích j'ik pt edev čířeni i'"t o
'Irové po hře v ti-nnis [iiiní Sluj
i i'i"ivíi ehoť továriiiki sličná o
rinitálka podala mu svoji ral' tn
i l ozkazem : "I luně' 1 1- ini ji ďi
mu!" Nebvlo v tom vyznamenání
bylo I" b_!o In řečeno k ln"fo
mii který stál blnboko pud ní
iiiilosf ivou Ta vzpomínka jakoby
mu hlavu stiskla mezi ramenu o
linula mu páleř zdál se být tak
icjial mým na lom svčfé icawl
ttnuuiiiiatuiaa
m
ntmanm
taiuatritift
' nri
III
Ufl
na
Povšechná slabost
I!
na
ilil
tn
K8
5
L li
id
ll'l
!'
I -I
nčl-nlÍKj!
e mu on
uice vrH I
li roeí' b v
lila va
I :pi I
a o- rtech ! oťil t
"'ln kln-ý má budu ic
!"oi I í 'al : i i!"-'
nalezl se
M'ď-!a za
pi il iskuu
To-
k il
-ijM-! 'v
y jasnily
arovn: la
i'lli V čbt
iosI před
lieil-l 1 1 ' 1 1 1 M 1
V zaliradé V beiíde
-tru Emilii sa-nol nou
uyšleuá drobné pčsli'
:v k čelu
"Co je li Emčo?"
'vlrlda se z nivšlcutlí
ly?" íelíbí unaveně
1'sedl vedle ní a hladil její ruč
i y "Něco ti je přiznej se !yl
u doktor?" Myslil ženichu
Kalvodu
"Hyl!" nsečně ' odpftvédčbi
"Přinesl mi -" ze záúudři vyua
li sniačkaný dopis a podala jej
bratru "Čti ! de to lí !áelví!"
V očích se jí zaleskly slzičky
Dopis adresován byl doktoru
Kalvodovi Kdosi nejmenovaný
perem v jedu namáčeným ni:
čtyřech stránkách vypočítával
všechny chyby a chybičky jeim
nevěsty eeý život probíral ve
liké velmi intimní tajemství pro
zrazoval
Emil přehlédl list "Nuže?"
plal se "Doktor to četl?"
Sestra kývla hlavou "Sátu mi
list přinesl"
"A co říkal?"
"Nic Eozumí se že nevěří
Naléhá na urychlení sňatku aby
prý pomluvám se zabránilo"
"Výborné! dle' toho jej pozná
vám!" smál se Emil "Hezky za
mhouřit oči pokřižovat e a sko
čit do vody"
"Ncpůsobný!"
"A nevíš rozmilá kdo to psalt
Obyčejné takové liity piŠou pi í
telkyuě ale tento pal nějaký pří
tel A velmi důvěrný přítel! zmi
ňuje se o jakémsi nnitlučuku kte
iv máš nad kotníkem levé nohy
-— vidíš o lom iiamčnkii sám ne
vím Ví o něm doktor }" a ušklíbl
Emilie se zakabonila 'Mb"iŠ
ošklivý!"
"Co jď řekla tbkloroviT"
Sklopila oč a vyittcm uufidé
bolesti tm dlouhý h hrdvál iiuh
ifisát h drobounké sUičky se zi
lipy lily 'Co jviu mčlii ilnf pl
kati jsem li!oil"
"Sluií ti to Svatbu to Iv ttryi I
II? Ilihtidik ui se pti itičtté
píili mnoho roíptávl"
"Ano Aie v k přece so lni
mířilo h ibktnf Itčjitk r-t
Avii Tdk pmI iijvrtvé l t toé jt
lré se tlivalt"
Kotil loíesiuAt " -iiiiiéok
iul kntidknti? který #ltiv nik
In ptvířLdd ? d I v tobvl (lil h
pivkvapen"
Emibt optitvdu dutdiU M4
nem ite!uý j ltl4 Uijím c
aby mil v kle ve tvlilly né
jské v rt- I v Jdi k tuhnu fvtso
? ' Maíbvé pdabU l rti po
Ivšib h " fcl vUtrt ti fi t babi '
lvlí Podivuj e v dU romti
utt v 't hov tčtt ďotutln
Zhnívilomt jatíř rmáJivnoít vkk!4 zicpa a nestrav
nott velice ifeilabujf nnmocního " - Abyite napravili
tyto nepořádky a tak zamezili Jejích dtlůí vývin a poaí
lili celou t-outtavu bortsi '
Seuorův Životní balsám
(8evra' Blm l Lil)
Povšechný sílítel
Cn 70 centů
Chf ctfl II důkazů o joho účlnnoetl itCtt následující dopiu:
":li"l Vám iAtit ( Kr&r ?iOil mltn IlyU )in
(li í„liilii řliiF(liM Jmmih vpIiiU miIIii a Ui-lnU lí jí
dlu -'i nlvilil }uui láliv hntu ŽinHpillnp luiUáiliu lytll'
tuili 1 inli-ly )'ř"liii lyM lu itvlujiilll tMiyiuui „hy I Jlnl
t tli rrptli( led' pUAmt tri-l"
I'l I'tnfii x Mxguitli W 'la
'íAein Ndíprety JWkjr vliidn v Wlolrriiii-li Vnmjtai vík hiv AiImiU)
K-lyťy k li lotnilK iimiAl iHavrvy iVky me-O j nm-laí l (n vá ilijwiiMtl itj ii
iut l jv mina viímii ml
na
iii
oni
m
f o on b n o a tuiWBSBJwr mruuwiuxwn ona iatmsii'SJHii:
c ci tuna o e m rďrriTiiTreBímiumiTm
gffwr—ii ii i i g p„ -wrrr yiy uiwť n j pii tm m-jMmi
W F SEVERA CO Cedar Raplds lova
nri
ua
oa
un
M
iraBiíamraua
r?aiJfrf:!ťJrgi tn m m m rm m
FRANK SVOBODA
UMĚLECKY ZAVOĎ
' ttf
s řS' Ví
Um
'r
tit
Kránný nov cen-j
nik príivó vydui'
H6tc él o uč clni:4
Já vám uíclííri fťiizť
w
OMAHA
NEB
tllJ SVOCOUA PHICKAII0O
ii
Id
kommissionáři dobytkem
KxcInitfKu liiiildhie MocH Yards Stntíoit
ÍSOUI il SÍDK OMAHA NHUltASKA
Jmna jU v tomto 1 lnnJu lí' rulift Nnío vlantnl ylítiícionl n ynnlont
vo wpojeni no niluitil kUrd ytru lidu irii-uil ~- innjl tči l!ouliilitiu
řkušcfiOHt A proto nuUeto Jliví-rou nit iiAn tol('linnutí iiňrn vřfltl
Uriuili jNinn Q iiiílllnna (Uillnm uhnitu (-ln:liu'liiíliO v U-lo dobft vul tto
vccIciiJm io yiiKiliitcIň iiotjt v n'n ijiiví-ru a io jti Jim y„tttiili ty ru-j-vyM
euny yu jnlot lliytka jí trh jmliytuvul
Loe-Gass-Andressun Hardware Gs
l'It01)AvA VIJ VELKÉM
llnřfti vyrftlířnó n litkovmiů jlm hnvé iiíílnl — Cluovaný plm h hmuf ploch
a kovové liot — Hntnntý drftt hlnliiky uořllnké cťoti his)kly tt!í brav
ui iMojo Mportoviiú huti viuLo itrubu
8th and Ilarntiy Streeta OMAHA NJCBRABKA
Ku (txkáni neJvybAkh eun 7nnl!ejto nvňj dubytk ua
WOOD BROTHERS
ťpclshJlvé koiultoalouAreké obcltodnlk
Omatii Vhlvnso HimuClty flo St I'uul
Pistu nu luc h A 1'utniiivsiki' Vi4lr Oiiiuha Nutí
Hafá 1 1 1 a " Z8Paft8 8Ž 58 vííe
i Ě I I I I I I Mli uit tuv ( ntúmtK fctwf ři tto Klu
títm nii iu i4t' 1 1 „ li
iia }Ht' rfciait4 twluli v Kistítvi Vi +4
Pr 15 R TARHY žiu U man UM AU A NRB
ARE YOJ SATISFICO
WITH YOUR COMPLIXION?
Qitiiyout tvmpkx vn mV tun vf)t
CoCofet r-UHE AtUS CMOOVI CHIMC ClCAYaV
tofe ruMi IžAimlt tiiAM i via i maí f 000
Ihí ui i on viAua
v "Maket t tiun hfttt vhť
V 1 4t-íi l ř UHw MVm
vx 4AMI8 C ďUř E t04 řUVTCN T„ NIM YOrv vj
Nifqltii tid ffit k U4kupuvAi{ i4vbidha dlUt jt
tvtkiS rtfcmtfsktS ohrttiin
Cliicnjío Litinher Co
vMmi 1
i tf ' '
iimmmiimii'iwii
Al (4 i ISiftf nli Crniřti lil
t%Itl nUv'i í% vidj vh hutni t viori4 vblwulL
0
u