Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, May 02, 1917, Page 4, Image 4

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    gtrtoi 4
tQuibOK ÍN'B í KVÍTKA J&17
iwtwfminitiiiiiin
I Naše Beseda í
NAflEMV řBAPORU
V4uuJ rr Doubrava
" modravém polí hvřdy ku třpytl
mi k nu yeini ta iijkrAiif jni kvítí
m ririi' u bíle pruhy k noh 6 aa druzi
Význam buruv tíeb uadejo Juliy
Modrá larva — ta gnameriá radont
líIou nič iiumuíu je ncvliuiont
ri řvi'ii4 Larva iihb namena krev
barvy itimho piuporu překráiiy íjav
mírněni vánku va zacbvoni
barvy praporu ne r dubu mřnl
ii nluiíce avoje pnpruky k uímu uklini
v uři uvojl něžném calovaní
A když aílný vltr v moenAm núpom
o ni i opře w tu v rudoMtucin plápolu
zvixtuje že núrod vidy botov k bojí
íi voboilu prúvo a éeat avoji
Jiří Washington pro vinut bojoval
iinoln ti A in její eťlintvoHt luhoval
kioniiiý uuá YVilsou vu vzueícuuin
úkolu
v hoj vede národ vůj pro blaho víocb
nurodů
Prapore ty hvčzdiiatý ayuiboleiu jsi
utceby i
pod zuátitoii Tvojí n Jožka i Český
nurou avobodyj
hliiiiccni iclovuuý bvídajiú okráSlaný
budím ty i Ccskym uňroUcm božňo
váný
J Jt J
YVVAUA) COU) M dubna '17
O iloino vÍJia moje Naše Tys!
Tvíij jsem povždy s tělem h 1umí —
ořisién křivd rád každý slouží Ti
splnění Tvých touh Ti přeje —
toť učení zdravé je moudrosti —
da mho Ijudje nihee ni irianj —
ni več! — (Ze jsme lidé nic méně
— nic: ví: !)
VýVbor běsní o žádá h obliti —
od Tebe rovněž národ skrovný
můj I — V plášť se neodívejme
smutku žalování — na živi den
na hovor všichni na boji
Kouzlo života — čau je našich
dní! — Co bude z nás? odpo
vědít jsme my povini ! — Ni hoden
sslunee kdo se ho bojí — život —
protože žijeme!
Xc mřítí ale žiti ehcein ! — a
to poHpolité mezi prvními
1'iorež vrzimc hlouposti jež nám
život kalí — odhoďme to vše atra
nou — jest zbraň naáe nepremoži
tflnoti — pozůstává z duáe a téla
i i k?vi ? — Pod prapor bratři do
movina velí! — (F Gangl v Glasu
Národa)
Slovenci a Jihoslované — Tou
ha po sjednocení lírvaty a Srby
při nás Slovencích vyskytovala ne
už častěji v minulosti — My tou
žili jsme v prvé řadě po jazyko
vém kulturním a hosjwxláhkém
sdruženi všech Jihoslovaiwkých
plemen rovněž volání po politi
cké jednotě nebylo nám cid Však
vždy mohli jsme vzhledem ku stá
vajícím poměrům činiti než tc co
m dalo — jazykovni jihoslovan
ská pospolitost v poslední době
značné byla vzbuzována u příleži
tosti mnohých — Mezi námi Slo
venci první zasazoval se o jeden
společný jihiednvututkv jazyk
Stanko Vraz vrstevník ljudcvita
Hajá otee Slovanských Ilirccv —
Těmto bylo heslem že jen pomocí
jaykové jednoty mohou malé ná
rodní skupiny Slovanu jižních u
tvořili velikou kulturní jrdnotu í
tak hospodářsky neodvislí uud-
néji hájiti svňj pňvod slovanský
vin-i okolním útočným živlům
Aipvtrie Itálie a Maďarů ~— Stan
ko Vra — žel te svou idei ne
prorazil Slovenský jaasyk si vé
ráatté samoitatnň navíjel Otáí
ka sjMtli ciířlio jiltosluvs takého ja-
i?ít jKivstalt opět ttktuihiéjši v
ptmlednítu prásé řaso před voj
lion ili!ni wiTiifct uliieř tě
t %éttoU loveiik4 ifu 44 Vé
da "i ěaopi tentu iiapal — ť l'
malý úryuki ' jer jednoiuá
na dráai inA akýtuti tH-hrmiu
kořist Vhi!c'iíÍ jiho alnVHiisliA
kiííhiif spiilcěuciHtt jaiykut jet
tttdii frMiděpmiobtio i tr#y kf
purmémlv' tM4ury U4Í vdWM jd
li nul Mi'niiiU jvkit Mm
pitlif ítkrliii sdruJcni vierU Jthtt
sbivdntt se irtMt)it u it4 lvttiU
in ixltu I ji piY4st Mrt4t i
í ni popřvé titť4iy 4 nhJ hib
bruOllU ÍttMIU}# 4llUftllé
krllashí IHnN - MiHU bt
t jk liUI naíMÍ W-nfiitkVott
mimi ImMiV %H # hlatnti
M#teHl JlkuU# kidlf im l ni
iríly m kUni yti wmUi
I bH="k'it A Hab ni titt iMtibn
Í4#ko N4V4 I ieily #
m U mka ViMiiHi Vl
mi jiti ji — m ííuís rtr?
bu vzbudily V tomto íiitem oU
mySW-nku — "jak Že by mohutnou
musila bytí država která by y
jedno apojovala víecbna jíhoalo
vanská plemena Pak nadícním
zapři Napoleonovi "Ilírijtt oživl
jená" — líoliuže! — krátkou do
bu Francouzové nad lovcnk7ni
zemčini vládnutí i léta 1H1J nt
vzdala poslední francouzsku po
sádka na Lublaňském hradé IJ
tichnul hlasatel a tvftrep Jíhoslo
vanské ídee austrijská vláda jej
začala umořovat a jej trestnř po
aJala nu opuštěnou faru v Bohinj-
ských Kopeíeb — V posledních
deseti letech měla ilovctiská kle
rikálnf strana ve avem proKramu
Mdruienf jižních auHtrijíikýťh ze
mí jež ©bývány Sloveny a ice:
Krajina — jÍHtý díl Korutan a
ňtyrska Ilrvatska — řilavonie
Hosny — Hercegoviny a Istrie
Na jruéně této državy nebylí ujed
nocení: jedni chtěli "Jiho-hluvií"
druzí "Velké llrvatsko" Heslo
této strany bylo: "My jsme Jiho
slované" — až potud kolik e in
terény Jihoslovanstvd shodují e
zájmy austrijské panující koruny
— Novému království nechf by
vládnul některý ílen panující hab
sburské rodiny Hlavními mon
stry onoho nového útvaru byla by
oddanost slepá ku Uímu Nejdřív
katolíci polom Habsburkové a
potom teprv Jihoslované při úpl
né neodvislosti od Srbův V zá
i i f tli
Kiiiisi teciito wian staia ncniane
paměti osobnost Fr Ferdinanda
jehož olicelní zástupník byl l)r
Suštcrčič místodržitel 'Krajiny'
věrný sluha Vídně a oddaný druh
]h: Franka — Jak známo děti
Ferdinandovy neměly práva na
lědietví vídenského stolce proto
bylo třeba zříditi nový stolec by
Habsburkové dále činili rozkol v
národě a tak by jim to snadněji
jen ílo jelikož centrála (Vídeň)
našli vhodné pristoác ve shora
je proee v daleku cuttlt na jihu
stvořili novou filiálku k čemuž
jmenovaných osobnostech — Pod
pichování Storéeviéa při Sloven
cích by varovali se srbských apo
štolů a Siišletčiée dišlo ohlasu
Neštěstí slovenského národu to
mu chtělo že Stusterěič získel vět
šinu našeho lidstva na svoji stra
nu A když v kritických dnech r
1011 Frank se svojí tlupou v lir-
vateeh pálil a loupil srbské jmě
ní tehdy SteStcrelié pořádal po
Slovensku protestné schůze a
štval do vojny proti Srbii — Ni
čemnost odboje na slovenském a
hrvatském národu podnítil on Sn-
šterčiě budoucnost soud em bu
de tomu jenž štval na nás krev
pomstu nevinných Muž který
dělal kravské obchody se sloven
ským národem ni Jihoslovanstvn
nemohl být ku cti — A jet-li vů
bec bylo možno co oěekávati od
slovenského politika jenž oevřel
vrata Xémeňm na Lublaňský ma
gistrát? Muž který prodal UK)
(X)0 korutanských Sloveiwev Au
strii jenž zašantročil rozdčlil uni
versitní millionový fond pro stra
ny své agitaci — državní pohJa
var on jenž trpěl v úplně čistě
slovenské "Krajině" německý o
strov "Koécvjc' (čít as M—p) ti
íe duší) — od něj nemohli jsme
očekávati aby se byl prokázal do
brým lihoslovanem ! — Ubrax roj
voje lihoslovanské myšlenky na
Slovensku v poslednleh blech ne
ní příliš radostným — #al poeti
ého a nadějného vrození vytrvá
losti slovenského lidstva jeí pa
dlo v ruku eizopásnikťim kteří
placení Jidášovými atiihiňáky
sugerovali v duši národi nettrp
post anlrijské koruny - místo
aby mu kořenili víru v ebf
nt4 — - v JihosIi)vu%kou budaue
nost — budovanou na úplně ná
rodní neoIvlloil — Vidor to
mu jest nám pťn jen potěšením
le nAruil sice pomalu ale J tí pro
citl vidi lo pontJeul j nesčetní
křivda Je tíitediftvaU u4nt h
d eUáckíhft J)oH4jř Téšim ř
4 teho fa nšrml (ejmě fef n ípo
04l ie hr o avýrh Ad n V o
řobí tliiVit Hýti Jihiv)nit tni
menalí pí i ii4 tolik ro irlděi
k4ÍU totil je pvrtke ku'(ur
id i jikknliv d'livd 4 uH pM'
At m irh (UmU 'JMid ku de
lMnei4idm '[r fmatl lik i
M4 l'HfnM intelfifnc t m
lýi "íýjtwfcaittl ífo iďt Valen
tii4 Vmttiika akl4U ndádel stu
drHIsttn bK km dal Ul% r%4l
preMvn(v # ji u sdi-Htd
Hrt% hrK mní bytí km tt
t mt (té%ti tmifkjř tti
vOinť Ua i tU 4t#fnt b
! íMUll! Jsv#v k# -m
íbkopU "Wotinuki JU" pfí
rmnk vycházející v Odée Kn
sko Vyňato z Cl Ani — (Pííté
ac tJÍeo — V úctě—
M J Podhoíik
i
jtfimé loaiiy lkoaak
Londýn Zi dubna — Všechny
známky naavldčují tomu že
nadcházejícím týdnu může dojití
k překvapujícím vývojům v Ra
kousku Události v duální monar
chíí mohou dosáhnout i sensačního
obratu a z mnohých dobře infor
movaných pramenu e dokone
tvrdí žm separátní mírové ariahy
neznamenaly by nic neočekávané
bo Praví se že Vatikán v ftímě
získal mírové podmínky Rakouska
že tyto podmínky papežem ode
vzdánv bylv italské vládě V dů
sledku toho konala ne konference
francouzských italských a anglí
ekých vysokých vládních úřední
ků Zprávy docházející 2 Rakou
ska naznačují že strana míru na
bývá rychle půdy v duálním moc
nářství a že i císař Karel uznáme
iiává že pro Rakousko nebylo by
zcela žádných výhod ve velké stře
do-evropské říší v které poučná-
hlu ztrácelo by svoji svrchovanost
Je jistě významné že na všech ra
kouských frontách v poslední do
bě činnost ochabla Konference
anglického premiéra Lloyda Oeor
gc a francouzského premiéra Ri-
bota a italským premiérem Salan-
drou je významná Z okolnosti že
ani jediný vojenský vůdce se této
konference nesůěastnil se soudí
že přetřásány byly otázky hlavně
politické a nikoliv vojenké Ně
mecká & rukouská censura nedo
volí aby svět získal plné zprávy o
vývoji událostí v eentráljiírh ze
mích ale dosti zpráv došlo aby kc
mohlo souditi že centrální země
nalézají se uprostřed nejvétší kří
se války Nejenom Rakušané ale
i Bulhaři snaží se odpoutali od
pruského jha Značný neklid jeví
se v centrálních zemích a budouc
nořit může přinést i různá překva
pení Mezi Němci v Rakousku ne
ní jednoty Zatím co jedna část
je pro politickou unii s Něme
ckem druhá se jí obává předví
dajíc dobře že dříve anebo pozdě
ji znamenali bude to ztrátu svr
chovanosti Mezitím císař Karel
činí náběhy ku svolání parlamen
tu poprvé od zahájení války Zá
pas mezi Slovany a Teutony v Ra
kousku nabývá stale včtsi ostrosti
a tu v jistých kruzích jeví se znač
né ohavy před svoláním parlamen
tu Mladý rakousky císař snazi se
dostati avoji říši z války dříve než
bude úplně minována Nahlíží do
bře že jeho říše nemůže očekáva
ti žádných zvláštních výhod z ví
tězství centrálních zemí a jestliže
pak tyto budou poraženy říše je
ho ae úplně shrouti
Celý ivit čelí nedostatku
potravin
Washington 1) (' '27 dubna —
("'lenové ekonomické sekce fran
couzské missie maji za to že jeví
se nebezpečí nedostatku potravin
na celém světě Jedním z hlavních
úkolů missie jak bylo dnes nazna
čeno jt upozornili americkou vlá
du a lid na vážnost potravinové
situace v Kvropé Kkonomická
latu missie je připravena předlo
žití důkazy že celý svět ohrožo
ván je nedostatkem potravin jež
to velká síla dělnici va bU odvo
lána od xeinědělské práce a k vhor
ieui situace přupívá pak nedosta
tek hnojiva a dopravních pro
středků V Kvropé jeví se velká
potřeba nuvýeh žclezuicnich kar a
jiných železničních potřel Mi
ne I urdottck obeliodníeli odí na
moři a francouzská komise má za
to že Spojené Státy umlih by t le
pili i tuto situaci kdvby v době co
luožuu nejbliiái opatřily velkou
flotilu dřepěných lodí k dopravě
áub potřeb pro Kvropu Situ
ací potravinová m-ilepší hned
po iu vřeni míru Vi£tiot situa
ce Je ivvován4 špatnými vvhUJ
kami tt4 úrodu Prav i se i Ním-
♦i V HieUil ilolfé pokucll c
hlavně potáhli Mi traouci bdi
i té věnován byl pootuuM bi
lim eitm !m ih cI a uhlí
Němci ituUi m isiéUi mltte
Hamal
IVti tl I4 tVl doth
m pětaiedet tiic ktifl lvfci %r
ien n méta keiiieV dl# i rohU
iewl í afttiM Leoidta (Htslance i
kury právé ráut i tu
iy awfs kisu Nflkř it
fhvdíj byl hoftMt aae} aunřn
iér#t Nlnie ké dÍ4ireevMu
tpélná snall # p"kvwiti kath
dtébt HtiřiN ni tutii pM!iruhl
ni aUvittUkott pamaikii neni
{o tHkH4 ttMtt 4 jti
Jfl %aa lill
l-J UIH'"!
nimvjttxĚ vojsko
rfilfKAVZVO K ZÁPASU
Během limjr provedena byla úplná
reorganliace — Mladší dů
stojníci Jsou v čele
Londýn '2H dubna — Letošní
zímt v severním Rumunsku bylu
neobyčejně prudká horší než
kdykoliv v posledních pětadvacíti
letech a v důsledku tohoto nebylo
možno očekávali velkou vojen
skou řniiost Rumunské armády
použily tohoto klidu ku své reor
Kaiiísací která j nyní úplnou Ge
nerál Avcrczcu a generál Prezan
stalí se vrchními veliteli rumun
ských armád Jejich volba vyvo
lala všeobecné uspokojení nebo?
oba tito velitelé v podzimní kam
pani nedopustili se žádných omy
lů a jejich vojska byla přinucena
k ústupu okolnostmi a nikoliv ne
přítelem
Ve velení rumunských armád
provedeno bylo velké množství
změn Na místa starých generálů
jichž taktiky se neosvědčily a kte
ří dopustili se četných omylů jme
nováni byli mladší důstojníci kte
ří h dychtivostí čekají na příchod
jara aby mohli se osvédčiti Veli
telé divísí jsou většinou mladí mu
ži Většina generálu kteří vedli
podzimní kampaň byla odstraně
na Někteří byli dáni do pense a
jiným svěřena jenom méně zodpo
vědná místa
Tyto změny mají značný vliv na
ducha vojáku kteří jsou nyní pře
svědčeni že vedeni jsou důstojní
ky kterým možno důvěřovali Je
nom menší část rumunské armády
nalézá se v zákopech kdežto větší
část připravuje se pro jarní boje
Novými rekruty kteří bylí vycvi
čeni doplňují se prořídlé sbory
Ruské armády v severním Rumun
sku byly také sesíleny a všeobec
ně panuje přesvědčení že Němci
nesetkají se s výsledkem jestliže
pokusí se o ofeiisivu na této části
fronty
Značné obtíže jevily se s vyži
vováním obyvatelstva po celou zi
mu Velké množství Rumunů prch-
o současné s armádami do Mol
davská kterážto krajina m ní tak
úrodnou jako Valašsko I)oprava
potravin do této krajiny jc spoje
na se značný-iui obtížemi násled
kem nedostatku f ranspoi tačiiíeh
prostředků Ale povolané autority
učinily opatření aby situaci mohlo
býti čeleno
ANGLIČANÉ OBÁVAJÍ
SE NĚMECKÉHO VPÁDU
Londýn 'js dubna — Zdá se
značně podivným že v této perio
dě války mluví se o možnosti po
kusu Němců o in vaši anglických
ostrovů Ale takový předpoklad
je podporován různými důležitý
mi okolnostmi Němci mují nyní
po ruce větší počet vojska než
dříve a vedle toho nabyli néco voj
ska následkem krácení linií ve
Francii Nájezdy na anglické po
břeží ml základen při belgickém
pobřeží stávají e častějšími Ilin
deiiburg jik se zdá kontroluje i
námořnictvo a jisté bvl by ve pro
spěch takového zoufalého pokusu
Němcům pij této invasi jednalo
by se hlavně o zásoby které jinak
poslány byly by na troutu ve
Francii Vedle toho v Anglii udr
žena byla by značná anglická ar
máda která jinak nudila by bvti
poslána na evropská bojiště Ná
jezdy na anglické pobřeží menší
mi válečnými lodicemi a vzdtiebo
i H lč m i nemohou Anglii píiliš mno
ho poškodili u nemohou Němcům
přilnulí žádných výhod i za jas
nějšího počasí v to nájcitly iiedo
cíli vřtšhh úspěchu
Neui o tom po bv buosti že na
očálku války Némei váiué pomý
íUlt na íanracnl války na pudu
Anglie !ul4 la bvU pio takový
Vpád piihidiéjši Itrboř Anglie U
bjl připraveni k jeho odraženi
Nyní ah na dar takového podiu
ku IMMií liadčje XéWí ovšem í{
skali pni takový vpád jUtó výbo
dv kterých drive mbvlo Mohou
ku piikUdu potiiívsli a íMklad
tni p"huii Pwlgíe V -n -lední do
t# došit uprávv íe nénierké voj
ks je v Ibdjřil ftOttftUvftiiáito V
Aofbi Vvkioiaiiy bvlv l4áhlé
pli taV) k ll4Í ni Inkovi IlO Vp4
I'iev)4d4 vieoheaé tniněul ie
ni v le tu pflpiU klvbv Ni1 ni
rům tdaib se ímom ioII uiaU'
t aiilukihii itieiwt hr4H4Uo-ti
ln hv i pi HtMii ttepravy iuei
Anglii § ) d DsUtně Ukuv
výprava lu #y l Í'vU odniuiU
l vé l4kUdoy niMt i iý pod
rtk kaiHf kliaittfu
Tkl TIIÍCK LODÍ K
DOPRAVÍ POTRAVIN
Generál Ooetbala poviřen dozorem
nad aUvbou tohoto velkého
množetví lodi
Washíngtoii !)(!„ 2H dubna —
Plány ku stavbě 3000 dřevěných
lodí což jest nejvétší stavební pro
gram kdykoliv podniknutý byly
vypracovány spolkovou radou pro
dopravu a schváleny presidentem
Wílsoncm Lodí těchto má býtí po
užito k dopravě potravin a válcé
iiýeh potřeb spojencům v Kvropí
a v několika následujících měsí
cích mají nalézali se v činností Je
v záměru během roku dátí do služ
by 1000 takových lodí Iíěhem
druhého roku války jestliže Něm
ci budou pokračovali ve své po
norkové kampaní 2000 dalších
bude zbudováno To bude odpo
vědí Spojených Států k prohláše
ní Lloyda (íeorge že vítězství spo
jenců j# možno nalézt i ve slově
"lodi" to jest v náležitém rozlu
štění nesnází s dopravními loděmi
kterým musí čelili Anglie Fran-
Cle KlIMKO
Dozorem nad stavbou těchto lodí
pověřen byl major generál George
V ďoethals stavitel Panamského
průplavu Goctbals ustanoven byl
pro tento důležitý úkol s ohledem
na svoji schopnost První lodi bu
dou zhotoveny v loděnicích při pa
cifickém pobřeží Tyto pak poslá
ny budou skrze Panainský prů
plav s nákladem dříví k stavbě ji
ných lodí v loděnicích při Atlanti
ckém pobřeží Rada pro námořní
dopravu kromě toho byla zmocně
na aby zakoupila lodě již hotové
a za tím účelem povolen kongre
sem obnos !ióO(KHJO(K Rada po
žádá o !jt:!00000000 dalších a utvo
ří korporaci pod zákony distrik
tu ( oliimbiíi
Každá tato loď má míli mužstvo
o !ló členech a bude opatřena dč
!i in proti ponorkám a iiparálem
pro bezdrátnou telegrafii
Německý císař Je žádán aby se
vzdal trůnu
Rím 21 dubna - - Časopis Cor
riere I)' talia prohlašuje že jest
schopen potvrdili zprávy objevi
vší se v španělských časopisech že
na německého císaře činí se ná
tlak aby se vzdal trůnu Časopis
praví že v nedávné schůzce rodi
ny Ilohenzollernů jeden její člen
naznačil císaři že by zachránil si
tuaci kdyby následoval příkladu
ruského cara Mikuláše Německý
panovník prý bledl a po té opu
stil místnost prohlásiv: "Uvidí
me!" Téhož večera konala se ji
já rodinná porada Kancléř a ně
kteří ministři byli přítomní: ale
není známo o čem bylo jednáno
Malá důležitost připisuje se této
historce v italských politických
kruzích Má se za to že historka
tato má německý původ a že by
la dána do oběhu s úmyslem půso
bili na veřejné mínění
Nedostatek námořníků v Americe
Brooklyn N Y„ 2 iubnr —
Spojenč Státy v několika násli-du-jíeíeli
týdnech budou iníti din-ta-tek
lodi pro dopravu přes moře
ale budou nuceny luštili novou
důležitou otázku jak pro tiě opa
tíiti mužstvo Námořníku jeví se
velký nedostatek nejenom 've Spo
ji nýeh Státeeh ale i v An'lii Bu
de spojeno jisté se značnými obtí
žemi získali dostatek uámťiníku k
lícni luk vilké Imli jakoj- Vater
linul Anglická admiialita naiidí
la únětickým kupitánitm ae sua
li se Ziimčstimti eo iicjviYe ne
utralit 01 svýrli lodích ale íljli tito
nemohou býti získáni Přičiním ne
dostatku námořníku v Anglii je
okolnost že miioi utonuli Jiní po
sláni bvi n frontu a jiní opětné
Utlatiovení bvti pro lodi kvoiajiei
patrolu pii pobřeží
Dlouhé trváni války
Washington IV t 2 dubna -~
Souhru náhledů uUkaiiých v do
-uvadnuli koiifereiieích n člmty
Irancotizské a anglické komise je
isi ttásledujlei i Zásobováni potra
vinami je nuli I14v1it [Mitu l ou S
lim sotivisi otáka tltipruvy po itto
li Neui naděje tm biké rozhod
Huti it4 polt Vrtlfčiiio Všeidiim
#dá se nasvědčovali tulnu i- buj
(HivciU ti bud ai do vvierpaní jed
l é ne skupin bopiJiYi h ii4fimi
sil Neui put hv biiosl i ►(ojem i
majii i tivui a teUnt obrovité
droj Spojeuvch Sl4lt it4 v
"to Vábe Van bui pj iiri tuml
bli piiptaveoi ii dlouhé Vfďai
válk a wnnl Juoin4Í oV4tl ar
luÁdy ku koiiťi iié smi li lne lané
líiiHiknnii V4I1M liéiint atrojt ©
ni tl ! pM hv boosli e Moák4
NťíH 114 pti valením loide lni
ti % dil?4aii lliéiaoi autokíaiir
v lUftft kýh mní fa-
l
ULf OZMlfOWTEL 1
v
Pod tímto oLlaraníiH o
Jan rflxoá man Moimaal J
koi JPMjiM aa — Prodá aa
Koupí oab vymlnl aa — Hllá
a — at4 Za oaoácak r MaUai
Oíoamoatall počítaní sa Jadna
ořaj(iul 1 caot ta katdl flove
— kailá ItsIU pltá aa ti aa
lovo Maji 11 dotazy býti ada
oviny na admlalatrael oKoano
vatal muaí poitovoé lim bralltl
Oanimky ovajnl aa jea tahiy
JVI1 obnoa ptilolea — jinak
ataaoa apovilronnty — MaaJIcIl
oxnamek oai u Ks ntpMJimiaia
Naplita si ocniaiko Jeitě daa
apoíltajU alova a dla toko koli
krát přejata ai mlU oanimka a
vařejnínou ebnoi přiloit a aia
cailata 8 riladkam jiati koda
ta víea nal apokojan Doplir a
draaojta na: Pokrok PubL Ca
14171410 Bo 13 8U Ornaaa
Ncbraaka
í"
ui roaiJ '
OBEOON & CALIFORNIA Hailroad
Co Ohromní lánr jiozemkn Výnoanm
konrasiiu Hpoj Htitfl itiie ! řervnit
l!Hí achváU-im bylo aby lva niilliuny
tří sta tiníc akr& poceni U u bylo otevře
no pro iloiiiovínfiři! a kn proilejí lmif
n eni-ii''lsl(í poemky Nkleré nich
lionosi ne neIi'ŇÍ iloinnl zbylou pfulou
ve Hioj HiAtcch Nyni jct ueivlio'lnj
k éini po zuplnecní jnlnoho (lollíiru
ziišlřmc vlíiil velkou krajiinkoil mapu a
popis íi'iy podnebí Kpíiilu dril k
kv nad hladinou inubkou td (irant
Kanila locution Co liox lilo Poitlund
Orejfon — Advortinomcnt
VSEM naíira známým a příznivcům
sdCIiijeinp fí iníítru' nn iirodej vrbkou
zú sutin rfiznvVli líkéríi { nejlepiií jiiko
uti Za nprnvn1 dodán! se nul Kuří
lírký Kolmí Oiniiliii 1LM" Ho '!th Hl
(Imahn Neb — Advrrt iscrnriit I -l!l rte
ZAVODŇOVANÉ FAEMY BLlŽB
DENVER COLO
8 novými budovami na dettet ročních
Kplátek pti úffí úroku
tháné splátky ku předu
in ' k 1 l'ti'tfr prrnf adatka k uniatu A
a 1 1r f 1 I pjruaU' Nt OrtMffnfrfi lt Hthl fl'f
míli fartOAfaX'' ztlíeiií( něhu ltto ťpatilli pf
iíti'?til Iwo ti rti'(Tník a atf mřll rtttl fnit
dlii na ulita A m( výloh 74 atílinfáití a na fwl
tii fi)M a žlniihfmi tmfphšn ryku'l nií pr4
lirMa ki(#iia í#iiani na lt-lUt tarntifh f
uUt h ta faolí hmhti r-iliíivk-
tí'k mu M)lMhy pr+tí!Hr itMif' ivólít]
ana irir-fiá )triXA i aktj rwtvialmf fini rtrr hoj HAfif
Mti Vomf a rijrií rifaní farmnílt ťIy pi
řítiliivaiii )w-ii rtth tv-w? VílkiťU fdhefio i-
rifřhíwlní ni ďik latiem fa tb khU1 i rnvif
tittfiiit j'ři irf-an( a tth i ři'trifH vnaníi h m
utA aM % nultm kapCJiin 1" kit mit F
ku lhlii (lifti f"nVii i l'lah'ttř'U J
ír'f i" 1 wiÍAriřift nom t tni)i tv a)
prv a timj uirry mnvnn rtirat iaiai inmrmai p
opatH Marma aiaief 1 i
LAJOfl STEINEB comminhloncr
Union Pacific Syntem
1301 GarUnd Bldg( CHICAGO ILL
i
1
HLEDÁ MKlIcIllU V dl lllik lllihtU 114
íllllir I!ín by stálé Miíxto Odpovíiť
pod nai-kiiii " Kiirinliďiií " nu reiak:
tulinto listu ~- Ned Ix Týl lix
NABÍDNUTÍ K SŇATKU -
run' :nili-tí dívre faiiniii- v pro
► ln-illliill lidi-rli Hilli 1 1 n v ' tn
flii-diii poHtiuv livdlii'1 i- siitu MJn''
111'MilH Vllltllli vi ťi I u 1 in 11 a vrikvrt
mííieli l'i 1II11I111 Ni-ineli jl mviiÍhiiÍiA
liy rv ilivkini piiji-tmi t ' íi 1 1- kleriV
11 11 anbii nu hiriiiř a niunii liimpndař
hHÍ lnu 111 111M11I1111I11 l'i-lr Min
ni'Mil-kV I k r k iiiimlia Ni-b -— A'é
ci 1 111-ini'iil TU !p
I'ftIJM£ 8E miibodiiť kii-iiv i"-
nik neb ioiiit tu ti klclý ni' iii
kab'1 fiiiimiuké piei lbdri inm
pni nii' h puli' na hIhíiiIhii ri-l )ml
11 10 fenu "Kaimiii " do leliiiiimtřai f
tiiliutd Imlu
til i
Vd ei tmeilient 1 7 ♦ tc {
PfttJME SE nIimi 11111 kti-iú vr t
-tšliMui m ilubuMm dulliin 1 nbilii i 4
nřil přidavvk I'mIi!v pittl niiarki:'
" rmmf" du 11 biiiinl ii i Intinlo l
tu — AdveitiwiniMit le a tli 1'(
Dr Chas Rosewate
český lóknf
Of4onaí 810 Bta Bldf 0MájB
Ord ka lr - 11 da 1J kol iat
i da adp i 6 JO 4a a4a
V aaJAUi II da II 4 daal
V 4du lllwl!) o- l U'i DnM kil
uhtafta % aa fikk um tulntu(
Dř 1 J WATA
Ruaa Bída — la a lénům 1
Oaitkt Nttiiátki
Tal Tjln-J V hw Vtl
kjir aiaajr fivik t hhii
MaJiai tatUaal a ajiUt
raamtii a aiairkf iiia4
lalal aatatii tataik
V F KUNC U
t XU la !3th II OmaJkt
Mi a kll4 tlif tiwl a Z
ak iMtttika i44k iaaaal]
) itaati uk j
M k tt-ki ta tn
M klaktu pal ka V
I ta afcMM tef-kií
M H f 14 M4 l 4j44 Vj