Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 11, 1917)
III' 1 1 i řrirtlJ2 i Hořký romtín Napsal Kurml Lyr ! I „4 1 { i " ili nil-ífnS iiIÍi'i1 llilíiill lllillf #IUII HA H'""l lt ' ti} "'T "f " -f- 'Ji bálíví doliti sc j' jí ruky "SI)- í'-J m hralroví nď-M do za !£'! i i i ' i ♦ íii :i i ( i'' 1 líi „lU XT SIIIU JKrill Vuy( I H lil l Vt rmiuil i II I llll(t lim l lili n T' i mi n " ' íitm&flRHifHii II km run Hezounkou Kliřiftou zahrádkou trochu zauedbnoou l tím píí jfffinřjAÍ plnou bujní vWÍ sdi' ni Biči fajťijiiík u Hvcho lirikii Vymoká zď fturoatlú révou kicrí na podzim iicmU viídy iiojrumí vt' Jíkytdi brortů luuAkúto Vi'liu vínu (lélílrt ji od wihrádky Vrbovic (1'řcí fií jií-ťl-rá vol liiuil mvíIio f 1 1 I 1IHIVI KOUSTIIOVIIHI lili HIcrilllKJ u pozdčji '& lirtíi'kou která vsak jako dobře vychovaná slečinku hrozné kc búlu u jiikdy ih-jiohIou-cbalu když sedf ii úbore nu zdi lichotivé jí volal) lY-siriy zjirfistuly travou ryvíz ungmt malinoví tvořily divokc houštiny inlad' nílřjjy do Široka sft rozkládaly Todl zdi v vlh kem stínu bujely kopřivy a bole blav v záhonku květin uprostřed iiHter vyrňstul blín Nikdo od ko fcrjjc rftX ncodřízl jalový Aíjiek Vhq rostlo jak ttfdo Volné di- VOífC V koiité stála besídka nu spneh íelýeh sloupcích zarostlá litojie ná bujným pletivem ňponkovi- tých rostlin kteří zalehly střechu a spustily zelenou záclonu kolem ilokohi V roikoHiiím úkrytu še ptiili si milenci (Lásce besídku byla posveoena!) "Ernilko!" Kmilku houpala se půvabní v rákosové židli Sepjulu ruce za hlavou volní rukávy sklouziily přes hílé lokty Hyla stihlá jak si j)ííli protáhlá ale šatečky let ní lehounké juko nadechnuté koketné prozrazovaly rozkošné ťormy vlnících se ňader a [(růz ných bokťi Rylo plno života v tom téle plno jisker v ocích Všechno jí slušelo i modravé proužky pod oéiina A jak se houpala okraj leh nmké světlé uukéuky se nad zvedal nemnoho jeu eo by vidět bylo rozkošné drobné střevíčky a kousek éerné punčošky nad nimi "Co chcete doktore!" otázala m Doktor patrné zapomněl eo chtěl neodpovídal oči jeho uvá zly u oněch dróbnýob střevíčků a nedovedly m obrátit jinam Pii mlíouieuýnía óc-iiní jej Kmilio [o zorovala v kontkfieh rozkošných rlfl sotva znatelně kmitl se nahoř klý úsměšek Viděla jak krátkozraká zornič ky doktorovy pml ostrými skly sc třpytí ve tvářích pod nezdravé zažloutlou pletí prosvitl slabý ru měnec — Ah Bože tohle všechno znala! Ale konťční u doktora Kalvody bylo to dosti vzácné Ještě tolik mlád a stále jenom tak rozumné a vážně jednal ho vořil i hlpdřl Jakoby ani krvt neměl Vida přece tedy v jeho žilách teée krev Jeho rysy jak- d tvrdé ft oKtré příliš zjemněly Myslila si l by mu slušelo tro chu toho ohni ve tvářích a v o ííeh Np„ doktor nebyl žádný krása vec v j'-ho ryweeh v celé té hra nuté tváři (zdálo se Kmilii) zru íil se jeho pňvod v jeho přitom nosti jukoby cítila ovzduší něja ké chudé horské ehulupy Jel o otec celý rod jeho po dlouhé vě ky hrabaly w tam v hlíně v kru tém íápuse m bídou V tom ovzdu ší vyrostl a odtržen lA kořene přesiueii d jiného vzduchu sám mi cítil eizím v městská spoleěno ti Prvu! fivého rodu který - fidpoutal oi hroudy nedovedl m jeitě přupůhohit avéiou okolí pi( tu krátká jeSté byl doba aby vídřlání intelligenee nový ípiV noh životu nudily vymuiat v obli řeji V pohybech v celém jednáni gnimky rodu které děddy od ktolrtl — Vidy býval plachý jeho pohled neměl výbnjliosti jaksi ulrkáu vidycky bývul T š oněch dob kdy akoUeh a bí dou lápakil tulkáián ditei-U nu uitltuit dubriHlineů Nrbrl kra Vert diiktor KalvwUI Viéihn bb U jeho nulu a bíd jeho mládl bledéU mu blcdíiuodrýi h do iráckýtk oél lyl nesmělý n ttbraUtý t tulrenuiti leu jako by lál A Hkkll 9 něm aťk v lul dobrým prividkrm dvi kátrm tiruiii byl PrutuJ měl thé PíiliAnJ dobrik byl Airhixi lo llkU — MUirt ným pokrNatm Nv X m to Jek ílt nU'# my U té Kimlte luhwfklvm lUmívrm 'K t — itkoukil M r#t" ftkU fMpyUd# Hthujio nftjlrv pod bnku iuknky tk Mr Mt trtul jék f řf r a JíVo kUrh uý hříšník nenašel odpovědí zmátla ho docela I)ívala se nud % piujbouenýma očima Vídél jak neobralné sklouzl n nízkého neJadlil svého Klečel před ní juksí ustrnule hleděl k ní a obá vujť se patrné dotknouti ne jejího (ut ii "Hože jak je nezkušený!" myslila m siumf íla ruce do klína a iiiuliéko naklonila se blíe doktorovi muzil se ostýchavé sliskl 11 ručky a vydechl: 'Milují vím Iv jjiilko " %1-odpnV'édcIu hned byl jí doce la novým tento způsob vyznání lávky Vlastně ne před b-ty je- den z bratranců seplimán také h jiodobnyin posvátným obdivem klekl před ní Xnťalu zoubky do rtu aby se nerozesmála Ovinul jí bázliví ruku okolo pasu Neudržela ne již a vypu kla ve smích sladký klokot a vý siníeh který zlmvoval ubohé mi lence poslední rozvahy Při toni klonila se blíži a blíže a lehounko xpoéiinilu doktorovi v náručí Dr žel ji v rukou a díval se naivní do jejích očí jakoby se ptal: "Smím V Za chvilku teprve a čal líbat její ruce její lokty ra mena se dotekl rtem i o Jvář za vadil u celý zrudl Skla jeho brejlí se opotila "Jděte vy jste rozpustilý do ktore!" durdila se ale při tom ce Ion tíhou spočívala mu v%rukon Konečně nalezl její útn políbil je zamhouřil při tom oči Chvil sc celý srdce mu bušilo překypova lo nepoznaným dosud blahem Še ptal slova kterým nerozuměl sám Emilie spočívala v jeho rukou hluvou na jeho rameni s očima při mhouřenýma Pořád jakoby na něco čekala Ale nedočkala se Ko nečně odstrčila rukou lehce udý chaného milence položila se opít zpátky do své houpací židle a řek la koketně: "Jděte vy ošklivý řeknu to mamince !" "Odpusťte!'' prosil zmatený "dopustil jsem se šílenství uzná vám to jsem vinen ale věřte je nom láska mne bavila rozuuiii Odpustíte tm i T Kovnulu krajky na šatech dlaní přihladila účes "Vidíte jak jsle mi vlasy po cm bal šaty pomačkal -- vy ! vy !" pohrozila mu bílým prstem Chytil jcií ruku políbil ji a še ptal konejšivě: "Nebojte se ne ublížím vám To byl jen okamžik zapomenutí hleďte jsem zase klidný Ncprehejte přede mnou nebojte se!" ' Alehla po něm očima přemáha jíc násilně smích "Hojím se!" řekla "Nemyslila jsem že jste tuk divoký doktore!" Ještě jí líbal ruku "Odpusťte má láska je tím vinna Kmilko Však dobře víte že vás mám ne skonale rádi" "Uudete tedy bodjiýt" "Hudu!" "Opravdu?" Jej! oči zasvítily jako dvě bludičky právě před ním ovanul ho její dech omámila slad kú pronikavá vůně kterou bylo celí ovzduší kolem ni otráveno hlava se mu zatočila Chtěl vstát vyrvat se toho opojení alt na jednou cítil že její tučky jej táh nou dolů nedají mu uniknout Po cítil lahodnou mdlobu hlavu po ložil na dívčí jýlín Teplé ručky po hrávaly v jeho tvrdých vlasech "Hudete hodný!" šeptala Kmi lir Nevěděl jaké kmulo a ním hrálo Wpjal se oběma rukama chytil ji kolem boků a přitisk k sobě V tom okamžiku opravdu jl pomačkal heiounkí krajky "Kutilko!" třesoucím st hUsem přisahal "jsem tvůj! be tebw mohu Íil!" Vyskočila "Vidíte jak dlouho jsti bodný l Hojím mi vái— pojT mi raději i besídky' Vstala "NfOtlehánejtet" proebn 4 p-til "ťo jeíti rhďtet" ft (dálkou m pa něm ohlédla Zavrtěla hlavou i d háleU Uoktoř ťpj(l ta nt ruit "'Ne titučt mtiv pru ie m vátn i t PřUartátn km nemohu bei vil liti!" 2tuili itbkU ručkAiu odběbU i itlou bUky vfn na Výsluní Ittřll idívutVIí keř? růit l'trbU k vél otrhávaU lUtrk o lUtku Iuktiř vyil i ni tle na ftjtutrťota ivlU jakoby # jvbo Mvh ir4vrU Pomrkával H mé přel pprky ltt i tfUtdy 'Že jste Vlílený 1'OZUIll Že mále Jed míslo nlce a v hlaví iičciiomI ale zalilo - " Její očí n ji i' zasvítí ly - "0diusl'e láslil líiř omloii' vá!" odpovídčl "véle mí sám m vím eo se sc mnou dne dčje " a v j' bo luzích bylo znát že snaží sc myšlénky spuiilnt nabýt roz vahy Onu viděla dobře co se n ním dílo Ponechala mu ruku kte ré sc zmocnil nližcný kvit lísk la ke Hůiii dívala se kamsi šíra nou VhIi Zašeptal jí do u' ha : "Nemohu jinak Jsem zlraceii!" Mílo to zníl rozmarní ale jukoby zoula lost v tich slovech zalkiila "Podívejte sc na ramení natrhl jste mí krajku ošklivý! A pomoz te mi přece vidíte nedosáhnu tam abych to opravila - -' rrovnával krajku a náhle po líbil rozžhavenými i'lV Kmilku na hrdlo "Chcete být mouf na vždy mou 1" Třásl se Metě: slunečko sem svili! je H'tn viděl z okolních ilomů -šc tála neuhýbajíc jeho rtům "Vše jedijn!" zasyčel skrze zu hy "Ne iiojďme radí ji Zfiět do besídky Následoval ji tížce oddy ehuje H rukama skleslýma a nějaký' okamžik později za skřípala vrátka zahrádky a na pé šine objevil se Dmil veselý roz- jařený žvatlavý s maminkou kte rá zapomněla na mifíríiiu a iisiní- vala se mateřským štěstím S če la ji opadaly proužky okurkové kory jenom jediný zelený rňžek ješlí byl přilepen na levém spán ku "Kmilku bude mít radost že jsi pnjei vsak se navzpoiuinuia ovořila " Ale kam se uum ukry ti mladí lidé? listě že budou v besídce!" "Oh besídka! eo všechno ví!" ušklíbl se Kinil 'Kuiilko! Kmčo!" zuvidala mn- t ku Hozhrnulv se zelené zaelonv livoké révy z besídky vyklouzla Kmilku Ale ještě na prahu zvrá tila hlavu zpět To ji doktor Kal voda zachytil škemral nenasytný o poslední políbení Dostal je Pak vyklouzla a jako dílč zavěsila sc bral ro i nu šiji "Kmite! sláva Kohu žcs opět iloma! Jak tu bylo smutno! v ce léin lom Komárově vyseli lá poušť! životu není vtipu není ! " Csmívul se "Počkej sestřičko pokusím se pramen ze skály vy kouzlit! Zazelená se poušť!" Držíce se za ruce s Kutilkou hla sité se oba rozesmáli Zatím vyšel z besídky doktor Kalvoda zmatený v rozpucích Kmit upřel naň své pronikavé zra ky — jakoby mu viděl už do du še Cklonil se a podávaje hostu obě ruce řekl: "Pan doktor Kal voda! 1'příinně mne těší — !" "Můj ženich !" tiše dodala Iv milic a sklopila očí Matka zrudla nenadálým pře kvapením "Co! co pravíš?" šep tlila nedůvěřivé ohližejíc se po dce ii Kinil jen tiskl hostu vší silou prsty dávaje tak na jevo své po linutí které ho bavilo řeči Mylo na doktorovi idy promlu vil Ještě se m (i chvěl hlas nic přemáhal své pohnutí chtěl m zdát klidným a pevným "Přijdu dovolíte li - " pravil tiše k má tec "pnjitu abych poprosil o ru ku drahé Kmilky ninbVl -e Nedíval se na nikoho oči se mu stukaldy jako mhou Kutil zrn hs til pohled sestřin ušklíbl se a pokv nul hlavou Mamá st rnplaknlu íeletiv růžek okurky spudí d če la "Aeh jaké přrkvaMul!" w vitykaU auitřepetuU měkkýma ru- kiima "Pane ibklort moje dep ra - neb ona je anděl!" PadU thktoitivi na prsa a xalíla sbuuni jeho náprsenku okttt Kalvoda stal pevné klid se mu racci Vy tlrel piival sli a vydechl mutči nu i Idonbu předpověď šťastné hu tbucnti v náruči lUtí Kmilky a přerývaní povídečky kterými m konce pani tajemníkův A oplaká vaU kVoj nakopané ittláttí ne tťasltiý %vůj tisud Nih bápal sice dobít' V Vin lť blo o Veliké ne štěkli jfjibu livtla 1 loiuil ji chopil kdy i kýVitik' hlavou % převědViiiiu totvrM%Ut "K ída j itelrtnA která y mo drý th tktrvb k olliU — já by la avalbí v nolrýťh! v m tlrývh!" Ibuirm tbUU pi uj kopuli "AU lia Pmilka budí v bllýtb lU'výslit Mtuí byt itit iti tlítl tUtf !" faktor poulil ítkawliku kdyi ( iiil4 hily laptl l Hil jjl mík ko i iku illťal bli'n4 titď't V ZiladbU uličku skorém jíž zu humny v poljeb Ode dveřJ tch ni la Kmílie klíí Ooprovodilu do Moru už na práh tenkými prsty poilulu mu obru! ní polibek A když mizela dvéře upadly doktor je- ňií ulál uprostřed Uálivé uličky Kobodii nice povzdechl a sklo pil Ida vil Ziiuioeialo lo Je loz iioduulo ! Konec ! - "Oraf iiluju !" s úšklebkem pra vil Kmíl k seslic když se vrátila "Pozveš mne za mládence?" Za klínila se vesele stiskla lil (1 llice íl ehy Iře pohlédla mu do o'í "Ach ach Kmilko! jaké štéslí! Iný člověk ! [mní doklo lakovv hni Pitou budeš!" rojilývula se ma tlwi rirešlaniijíc na jednom místě "Vidíš vidíš čehos sc dočkala! Dudou li záviděl: Jícelíéka Ou slýnka všechny všechny! Oh K iiiilko až to řeknu u paní — " V tom Klinika přiskočila k lna lec ii velmi enerjfieKV blloll lllaill zakryla jí ústa "Ani slovu mu iiiíuko!" šeptala úzkostlivé juko lit sc bála abv větřík nczanesl slova přes vysokou zeď "Ani slo vi nikde! Nesmí se o tom mluvit Víle že jsou zlí lidé na sviti mohli by všechno zkazit pomluvu nu vsiik lo znale vile jaK e o mne už několikráte postarali Ob li li lidé! Všechno potichu musí lit ' iiotidiii ! tmi slova maminko !" Málka otevřela oči a zadívala se n i dceru Pochopili! líozbolela jí ponovu Idiva rukama stiskla o-i- skráně a zanu' íkala : "liože !'hic má ubohá hlava! ta bolest! Máš pravdu Kmilko jsou zlí lidé na světě! A nešťastná která jde v modrých šaiceb k oltáři!" III Vlii'1 Hudba hrála už na oslrovč v příjemném slinu vysokých st lo mu Po pěšinách mezi křoviuauii v nepřetržitém proudu procházelo sc obecenstvo zářily drahé toalety třepetaly se kloboucky dam Obi la ví slečny v podivuhodných Ša tečkách kterým říkaly "národní kroje" všemi barvami plápolaly kmitajíce se mezi zástupem Pro dávaly ve prospěch I sleilní Ma tu školské uvadlé kytičky dout níky a losy přidávajíce nádavk-tn ilaďounltý úsměv lUlo drahé je jr li znoi iiiicehi i iimiii usmevy :u'!de :'eih Schovávaly si je pi'dllě pro sté tulené pi pro tt-icné členy místní bonoraee pro 'mecenáše klcíí uplatili štědře ii vadlou kytičku i ten úsměv Na některých růžových rtech už pří liš dlouho schovávaný úsměv do stával nakyslou příchuť Na volném prostranství posta veny prkenné boudy které při vý ročním trhu stávaly na rynku jsouce útulkem potulných krumá řú Dnes červenobílými ilruperi eiui sc zlatými střapci zakryta zčernalá prkna n pod tím prost ič kým stropem uspořádán buffet Spanilé prodavačky zástupu pod vlečkami dam z písčitých pěšin zve dal sc drobounký prach padal na sladké koláče chrupal v ústech Což na tom nikomu nevadila tro chu písku zamhouřily se oči jed lo se pro vlast Vždyť ty ručky které podávaly misku s lahůdkou byly tak něžný Stávalo se že ně kterou chvíli u butfetu bylo prázd no dámy stály se abiženýuut ru kutna čekajíce koupěchtivých la kujíce očiiuu A lákáni jich nelnu li u odolali (lundy komároVský s povzdechem řekne svému sointru liu ' Což plutuo? musíme sc obě lovat Piijif!" A šli aby vypili ka lišek sherry snědli cukrový kidá éek pobavili se n dévřálkt u při odehnitu lot talíř Jiobižili pyšně avňj příspěvek k vlasteneckému! účelu Tak ochotně kitŽdv dle sil avých přispíval jak kdo uměl tře ba tubv svými Hylo v lé orboté zajisté naivní ho cosi manit i moudrých tobolo světa i tu li kli i i jfůstali tbona št tiice jatudkn i kapsy véj nkb btivnli se po htrauí a jud mrimi li boviiřili u plýtváni národním juiéitiiu ala Hůli vl fa Mu i tomu koutárovskiiint léjm kluši itaiiui Oítdst-id lielll boiká ki-e! ZdrA vy budle hilé a červené prapore čky idtava tUvčálk v ii4r%ll l kroji' ll idtáva bu l hod 14 kHtt šlějíej i ruké by lié lutetl "l!g siluvanér' (pukravitvl) ÍŘ Boleni v zádech jtbt otyiéjní původem uvým z ledvinových cho rob a vyíaduja vfianného a tpravního otetření SLABOST CMutt hh-t n a ř'líoí Ut u-nám i "Imr h JI'"" a vtr ra í!í:I yuiuUu Uřia SEVERŮ MNÍ BAISÁM ( yří' lll4iu ot LiM (lttni'i) tť'p illii! rtUm uptii oii7ii'iaft everuv Silitel ledvin a jater (Svcrf KlJnef and Ltvar Fttntwty) rrii býtl brán v takových případech Doporučují e? také pří zápalu ledvin a měehýíe zastavení moče obtížném mo-dt-ní nabíhlých nohách Žloutence a kyeloiAí v žaludku Ceny £0 centu a $100 5EVER0VY LÉKY B E3 Ež & W F SEVERA CO CEDAR RAPIDS IOWA g A bylo po bolesti ťnři A Ví!itnl"i II II liíl!ín1 Av Newton I i'i-r l iilu Jl i- ném I ' 'l ři'' l J ni Iwli-iiim t -li- li k rmly vn Vuícm kul'-iiIii I i"tl Jm-ih MH Setorliv Siiit"l i-ilnu )M-t a liyťi iirui i"i Ulli' '! na ptmU-i tHiid v IWáriá li nbrji vk n i i" nťy vím by iy dánylíky SKVI-KOV Y Kvíru UÍpMlilrlill NeditMř II !- U iMV l ky h4fvrvy ilij IikJM ti Ji' ll iiiiu (Ki i mimi imiM i I Každá sklenice plnou hrstí zdraví T" -"idí zlatá kapka Budweiseru jent svéžím a i - perlícím nápojem životní energie Severního vi-ánene a ríIÍcíIio účinku Žateckého Chmele ! V:ddctleni ku lehkosti a velkolepé chuti Btojí Ha trc — nepřekonatelným vládcem lahvového piva vinu v:u:tajlcí obliba jest dokázána prodejem jií stiúhujc každé jiné pivo a milliony lahví Aiha!r:r-BuHth St Louis US A -v-tt t nit i St Iutiis poit váni ku prolilidoc 'iávodu — Icžidlio na l li akrech Mc&nď Moderátloa sl )lA Al 2í Vv' V ! v -ri A II MHMH IIIMHIIMII I :l I lll llIfUllllilti I Hciuililul llusl tnul Sliotiklťrs arn [smilila il you w ill ni-nr n ii utilli illy foicitrucli il llica Julio llntssicrc The ilrrnií lilií ti nulit cl mi iiin iiiiliiiril lnt-it ku klri-tel tím niiiMitiir ihiki-Ii llmt the ciiiitiiiiruř tlm i i - " j n 1 1 1 1 a (tli 4 -i -( } URASSÚllŮS (ll I hr- tll-1 Mi t wlirr I l lollK trVtllt 1 1 ! r flia lll-t I Il IVMi tti' IICIm II4IM I lf II tli IiIImh rltiijiiiHln llii iii!it-r Iriaiiiif liliím i mul lililli Um Holt lil ll kIiiiiI ÍU Ifrllg 4 KlKU h lil I l lli I lllll' l!l I l) 'I li'V mi ll t1iilnti(-t mul mu 1 r r Clr cř IH'lll lm t!tttl — t-4lílW lil tlil ttrMdfill a ul tlí I tu llil( lll ťriiil S ll llrl llnl r-iií t le IViiirl wah ' tValiilm" Om ' Umilif iiriiulllinK MiMliina Hitlniit iuiii i' l li Jilir lfnt-r Vi'U Hl ll JnlIP lll vl li- II ii"l k v uill vUaiy a linu n --l WIHlli tu lxiw uu Př NJAMlS k JOHM H si um Mrl S alk s i ""ij i i n i l''ií''}'r ' ' ! ilrf :i?i'!i! i'!' -I'"''1: í '!"iiti!líp0Uiíi!!:í!i[i :ÍíW'W4iSí'Jiílill2ilWii!w'l'' i da Uti Dr Chas Rosewater tenký Uknř ONAavMt m § U OMAJU (Vt k4iaf — ti J 11 k4 4t5 V a4a U II NfjUlihu luUttlu k liakupot&lif ktavibulh! dftvl Jvl I Chicago Ltitnher Cof it 14 i Itsríf tmtU tk vf Celtt rtH)aVíl Vit iM ©ekotwl t vtorni obaiautl FR ANK Y U N vlautttt íil fcja tittB řomiciýa uzenářský obchod : V ClUI 3lt OMAKÁ fvatl výblr tarttv-Ha kmi aj!-lt jBti té j!tsl)4l Y4kré viutiiy ' 11 m ti ajlU jaU (tLjKlÉay wta iti tic(ukHii DattfUa Xii i k fcwi ii ii i ir r i l i I í í