rOKUOK Í)XK 4 (itiSA 1010
POKROK
1'UUIJSIIING CO
vybiv
lOEfiOK ZÁJř AJD9
f l yo Mklíiu ©fcft Nib v
§elgl CUtktna yt) (UA'%%
Kb WÍUoii Kfl re Hit K
Im r Celu ! {iro t4t
lunu r Wt IW MiitMftiulii Miuu
liru itít Mloiťxtwtu t Tyuilal) U
$300 9 Erroje %1ZV río
Zkílkj pMuétui Uíjtel pomoci y
tíffiffh jfíukíri!l( (Mon Oviurt) ti
friil:a jouk6k (ExprnM Mnou
r4ori) btukovnícb puuk4k (Liuuk
í'rJft) imbo T roglítrovancw dopiw
0owbJU li vé přMtňbovkol ulj
t lUiou i novou adrwwu
Dupl krubfl dUwíMva ochutí
vaffjnítn Muxl býtl fluíuí paanť
boj ÚDiyulu BÍkoliO owobni poikotUli
podejmany plným jriiítiem dť již n i
bjHI v rJakcí utajo anubu i dupl
en nvfJořno
VÁLKA A MALÉ NÁRODY
K lirut Milford ve "l-Vnl
ničily Jíevíew" jíi :
Jestliže ji'ht jediné véej vny
liějším světovém zápase která je
neobmezcná jesl jí německá in
trika N'iií jediného státu v ši
l't'm uvété kteréhož sebe nepa
trnější výhody inuhly by býti zí
tíkány tip fatheriand aby nebyl
podemlíván ďábelskou vynaléza
vostí systematické a vytrvalé
pro-německé propagandy Viděli
jsme to v (Jiné utkali jsme e m
zjevem v 1'crsii v Americe jsme
ídíce piídobnú Ktálými Nvřdky ubv
jicj vy brané j Aí snahy téehto jmd
zcmiiMi pracovníků jsou reservo
vány pru malé neutrální yernř ko
lem tiúniuekého pitiiiezí Jinh pu
čet tvoři celou leii a ooce jich
práce otravuje liyli jsme toho
svědky když neochvějné nutkali
nynějšího svého protivníka Ku
jiiuiiísko aby ho spojilo k líulliar
hkem k útoku na Huško jnávě ja
ko při pokuse rozUiiychati lio
laiuUké veřejné mintní proti An
glií roztrušováním zpráv že tato
zamýšlí zmocnili se průplavu
Sehcldty V pravdě není dnes du
ře na líalkúuě nul i v Nizozemí
právě jako ve Skandinávií jež by
nevěděla ti kterých protaouistii
velkéválky její nároilní zájmy it
as]iiracň jsou zabezpečeny Pro íi
šecluio nepozdvihnu prstu ku po
moci spojeneckého vítězství ane
bo k prodloužení německého -
J'nié? Nřtneudíý ajrent iiriieoval
piílíií úspěšně na nadějích a oba
vách každého iieiitrálaj na každé
pro-i-pojeiieeké prohlášení ozve se
sin néueidíýeh jt končené něme
cké vítězství visí nad nim jako
jioéní pi'?ntk Věří že spojenci
jníiií dobře ale může mu býti ve
zlé vykládáno když uzavírá že
pro každého důvěřivého neutrála
cesta do německého pekla bude
dlážděna dobrými záměry f
"ihdendu est Serbia" zvolal
urči Hun A od balkánské lišky
došlu odpověď skrz hlásnou trou
bu UtuloKlavti! "Srbsko více ne
existuje!" A jak a prué byla Jlel
('ie zdeptána! Nepoěal německý
feuerálni táb výstrahou ku svým
důstojníkům proti "humanitním
tendencím minulého století"? —
Nesnaíšlu s(1 licuiei ká vládu ospra
vcdlaíti násilnosti svývh ioldáku
(již působivé "varovaných") ob-
uiováuitn mirumduvněho obyva
UUU u ítoéínu kterývk ne inu
Ida um uijttkýut zi'ůsobcni npůchu
ti uclhalu obvirtujw je i pro
dení tukových válečných odvet jt
ku pubuřiMti tnotU ÁdcíUHiiicli u
vtiuiuvúui vUkít % vojskem U
V&tindm Iťtrttuuin průvod
ttývh bdickou (trmáduti jut ústu
pu f Nohíréjat Ui tUvt ká ddate
klu "tlUtnýtu" potiiSeti Pkťlé
dy vatcl 4v j-dné nbcc 4 n' m
ki?lťt v jeho4 Itnui (14 vy
tl"( i iun ialubu í ptttudu in
N nu p sutuul ď )4 JeWl ait
n-isu'!o I V di h ndtl4 kostrl
ni v't VniU aut inwuťHiUt
NřbUy erié M-tv 1 lidil' {tdoly
uí ťibtu i puuhvali ru iu h
jjfiti4'U dpn-Ú NetlKŮitt kd j t
klh- t"l ť!A brlgKki iřiiiidi
of jfdiOfhrt ri!tílut
!k jhrl tn#l psbsif4 lut a
h lU i díWŮ MtH ÍÍ h
ty 0WX pokojfiýcb Jicváléleíeh
iíclíííéonft mezí umw fifilezuli w
jíturci ženy u (Udil JtozbodU e
vlád íiénieckA — viáda vfiech
vlád povádéti liikovmto bezu
hlcdiýui a primitivním způobeiri
válku na kterou m připravovala
po celé pokolení I (Jí m? německá
armádíi — ta artnúda váecli r
mád pouze povlckula dl pil
bu výeh žoldátJikých prototypů
ze středovfkuí J(u Jifl Vraždění
Jeljfíc nebylo nerozniýiJeíiým lo
ťínciij itozhodné od počátku až
do konce znělo poselství každému
1 sebe menšímu státu jak na vý
chodě tak í na zapudí uby klesly
hi kolena pod trestem naprostého
zničení jued Ze Vseeh Nejvyšší
Xohy a vydláždily tak cestu ku
trůnu jenž bude celý svět kon
trolovat i
'A této okolností možno vidět i
proé na vzdor — současně protože
— hroznému nebczpeéí h nímž
jsou kontrolovány Holandsko se
přidržuje míru Dánsko jest němé
i Skandinávie jest zticha zatím
a v přímém porušování meziná
rodního zákonu jejich lodi stáva
jí se jedna po druhé oběťmi ně
meckých ponorek Ve své despe
átní snaze reprodukovat! "ber
íuský výnos" před sto lety h ího
ovuti Auxlii Německo učinilo z
m utrality komedii Stalo se že ti
o malí neutrální národové po
třehli že veškeré zbožné aHpi
wiec všech spojeneckých pllbliei
ti nebyly s to zachránili líclgii a
Srbsko z an f'crmáiiskýei drápii
miz mírumilovné onyvaieisivo
iřed zhoubou a v yhnaiist vím Že
kaudiuávská království d'-bn
hápnii své ijcbcpeéeust ví jest
řejrno ze hnutí ve smyslu spolu
'isobení jež započalo hned na po
'útku války když vladaři Nor věž
ka Švédska a Dánsku sešli se U
tonťereiiei v Malmoe aby iiranžo
vuli systém vzájemné obrany a p
é podniknuty kroky pod uuspi
jeini Švédsku ve smyslu Lí?y ne
ttrálú Německé ujišťování vsak
i nliázclo v hojnosti a "aktivis
iiis" vzrostal 111 jicb podporu
i 'očekávané potížn se dostavily fi
yjednávúní selhalo Ale nebezpe
í zůstává Němečtí kancléři od
lclternicha k Itismarkovi lehce
MÍhadovali malé národy m jich as
iruee Ale dnové kdy národové
i "neměli ceny jednoho pouiořan
kého trrauátníka" již zašli Ně
necko více neposmívá se malým
lárodinn ono jich využitkovává
V když místo aby stali se pomoc
íky stávají se překážkou (rraci
isně uvádí je d kouzelného kru
nt německé kultury aby kv"tl
íapořád pod vlivem pruskélu
ndělověéeiiství O povaze podob
ého [loruéenství 11 ej lepší svědee
ví na příklad by poduti mohly
Kolské školní dítky v Německu
jež jsou mrskány když se modlí
ve své řeči Nebýt i tubo že civi
lisovaný svět dosud neuznal moc
i nejvyšší vládu podobný osud
y byl stihl již dávno ilolitmMci
Dánsko 1'řes In však krise může
ciíždou chvíli přijíti Od srpna
lítli tyto dva státy osvědčily se
oýti zvláště dobrými sousedy
jichž Německo i-lné využitkovalo
Xijeti že poskytly ochranu jeho
boku ale ony byly otevřenými
Iveřmi kterými dostávalo se Ně
uiecku nutných zásob pro vedení
války a ku živení obyvatelstva na
zdof té okolnosti že obchodní
íoiffctvo jeho smeteno bylo s moři
Vše to ovšem dělo s v souhlase s
předem stanoveným programem
l"icd íesti lety za právě takové M
tuaee jako jest nynější v dohledu
Německo přimělo ochotný svět a
ítv revidoval zákony námořního
vábení takovým způsobem aby
'doupeua byla námořní velmoc o
vou řpvsobilůst íhraně udvetut
Ačkoliv návrh ten řiejiuě tiami
ten bvl proti Aujjhi byl pokorně
pt ijat bťttirkým pat lament in od
HliOí M' uvsetu ucmoniu uití'
ti e pm-htpi htétdoniiký humor
íehti ťuámky "1'iohláietii bm
dýuské" Jot to pomník britu ké
hloujMisti přivé tak jak nustrov
skehu lilhu neuieeké pedvkUv
Ntí
Jediným sktluiitiiu pJ'4 unii?
tt( byt iMjmH'titji n'štv ivé
ti jíku Idiiknbijii í IIHK H ne
pKulnimt utřvtřny nrwf prupU
vy m (iabovinÍ firttrUndii v
Kd vlily tn-hriť (UivtiUi krt
byl v luuekh fv4uýh fi kar
iliidMt pnni ipi Nntiií vUjká
k f i" (KprÁtrMé thutl fhhii
ftiji tlti iřb U' dtikumíiílu
U -4JIW pni lifutíéhd fib
htKUui i ipiM Uií yvhi#
It ~~ m?ňt% jitfhi iitt I
t i(X ff íU 1 n4f
mu do Downiiiíf ulice a ucínnuil
blokádou tento poťouchlý obchod
rychl klena Malí nevěrní náro
dové přestávají býti Německu uži
tečnými ÍVo liťjbližíí dvu nebezpečí jest
zjevné Dne kdy Jkdjfio jest v
rukou Němce Holandsko jest ně
uieekým podnoženi u bylo by jeslé
více kdyby měla Jíeljfío Německu
zfixtatí Htatí Německu v cestě —
juk Uelgic ví a Hrbsko mftžo do-
svédéjtí — jest 'nebezpečné A
Holandsko stojí v cestě Německa
— do Auf(lú'( do neiiá viděné An
Klíe l'o rok a půl měl Hun v Ant
verpách "pistol namířenou na
srdce" oné úskoěné země ule ta
okolnost že Holanďané vlastní li
stí fSehcldty zabránila jejímu po
užití Zeebrutíífc občasně poprá
šené brítiekými monitory jest
chudou náhradou Naproti tomu
pobřeží Holandska posloužilo by
znamenité jako base podmořských
útoků na ISrítauii A tuk zatím
o válka se protahuje a teuton
ký triumf jest čím dále tím více
dirožeiiější německá desperát
tost se zvyšuje a s ní i holandské
icbczpečí
Historie učí že státy mohou bý
i si-(! zničeny alu národové pře
trvají 1'řese všechno své míněn!
sobě své velké inteligenci a své
'iultuře německý národ není im
icrialislickým plemenem Pruská
heorie řídí se zásadou: 1'olknou
i a zničiti Individualita států
uávě jako jednotlivců jest "ver
xitcn" jedné a jediné kultuře se
vše musí podrobiti Jest to tnar
a a bezvýsleiluá theoiie Tvádě-
v praKei na vsecn Jirann-e-n
la
íémeekých říší vypravuje stej
cni historii — ve Šlcsviku v Pol
ku právě jako v Klsasku Přísně
lo precisního a methodiekého po
lícování jest mnoho assimilace
idiiá Ty nejdesperátnéjší pro
dřctlky nic nepřinášejí Ku zná--ornění
pruských met hod vzor e-asko-lotrinský
jest klasický Ja
:ý výsledek mělo velké iniporto
ání "dobrých Němců" z ostat
lích částí? Na místě poněmčení
raucoiizskébo obyvatelstva dobří
i Němci přidrželi se piBtiny
'raci vlastních rukou svých v
terékdiv části světa ve svém
ednáuí s podřízenými rasami ve
Listních koloniích německý ú
adník jest odsuzován Met hody
ichž používá brutálnost již je
ině zná jsou charakteristickými:
pravedlnost jest mu cizí a sym
atie neznámá Pied:ti takovým
0 lidem pouze proto že jsou prv
ími exponenty vojenské nimi ži
oty a osudy malých národu v K
ropě bylo by zločinem stálou
-Mou nepokojem a zápasem
V nynější válce není místa pro
eutrály Německý Apolon mává
erulí Ty kdož bezprostředně ne
htí mu sloužili v jeho krvavých
hutkách bude se snažit povraž
ít postupně svou kulturou Tím
1 oním způsobem vítězné Němce
0 míní smrt malým národům - -oii
(c svobody vlédu 1yrt a
louhé sebeobrany národy ty mu
1 se spojití Pokud se týká spo
ncu jichž vée jest jasná právě
ko ušlechtilá světlem vysokého
ičele Tasili meé svůj v zájmu
iialých národu a dle slov britické
o premiéru neschovají lm opět do
iochvy "dokud práva malých
íárodnosti v Evropě nebudou da
ta na stanovisko nedotknutelné"
l'o jim poskytuje co Německo m--ná
— a dalo by mnoho kdyby
nélo — ideál Ve své kultuře se
výmt materiuUstickýini cíly a
dmžúováuím sily nikdy jej ncua
cziie Aniž jeho oběti nynější i
:amyšlené Oné plamenné lží v
jisté tt přesvědčivé naději lia zuo
uvíkfíií-ni jehož Uclgie u Hrb
ku budou prvním ovocem a které
řinee i ostatním národům evrop
ským ivobodu spojenci a miliony
ktcíi nimi souhlasí mohou cela
tobte tidpovidatt Maua c-t ve
ritus et prevulesbit
(ecnoslí ]'řed dvěma roky měli
veliké vyhlídky na vítězství Jsou
dosud nadmíru mini v njeivýeh
strojích nic jsme nyní v tomto 0
bledii pří ncjmcnšúu rovní ti ne
mohu se vyhuontí jířcsvčdčcní že
índí viditelné jsou wúi muži lepSÍ
J)ouřňuie mít i za krátko zřetelnou
převahu Jsme to pokračovali v
rozmnožování zbraní střelivu tt
potravin pro naše vojsko a obsta
ráme více mužů bude-lí to potře
bí ale už dosud nebyl podán žá
dný konkrétní návrh na zvýšení
hnmícc veku"
Ještě pět roků války předpoví
dá plukovník Jiobert M Thomp
son předseda námořní liyy Spoj
Států Vyslovil c: "Jeden z nej
spolehlivějších zinilců námořní lí
(íy strávil rok v Evropě od té do
by co válka počala Je to muž
který strávil celý život studiemi
vojenských problému Jeho úsu
dek o vojenské ortranisaei dlužno
přijímali jako iiejspolehlivéjií
Věří že válku neskončí dříve než
li v roce lí)Jl K tomuto náhle
du přichází po bedlivém přehléd
nutí situace jako celku Dncsnl
slav válečný' je ten že se obě stra
ny drží v krutém zápase bez roz
bodnutí Informace které má lia
v rukou svědčí vesměs o tom že
Německo bude poraženo nevyhnu
telné Pude však třeba jesle dlou
hého válčení nežli budou poraze-
li napřed jeho spojenci a bude
puk samo obklopeno na svých
hriinicíeh
1ÍUZNÉ NÁZORY O
DOBĚ TRVÁNÍ VÁLKY
iii ittkv podstkrvtát D ibv pit
1 tsd psed nťkíJika dny kd bvl
nd Hni édk(ttt pokUM S obriu''
uýtm valr ny mt uy n t bojuitt e
UIH tt !
"M4m nyut vtopskoit tt mi l
Iťi í:u AHy b-yssmt uuiiťvai
U Ju4 rtaé 4 ťt Áf u'li
du V S It lun ktl i l J t
kuss'ť vilky v ti taťsuúh piv
H jité tausí si? pťUáíiticHti
pSP IttuU tJ'JUi
aiuífOViiHvta 4todfía ni vé é
kítt}yR-vu a-rvbit i
Km"i fcajji t uby v'4 4 M
OTÁZKA VÝŽIVY
Výzíu tělesného organismu lze
upraviti se zřetelem na ceny jcilno-
tlivých druhů potravin a se znič
eni na výživnou hodnotu těchto
potravin tinliz se stauovisKa no-
poflářského a zdravotního Aby
hom mohli výživu z těchto obou
didisek ekonomicky (hospodář
ky 1 prav it i musíme si osvojiti
poů hlavní zásady výživy těla se
týkající
( 'o jest účelem výživy !
ť čelelll tčlesio výživy jesl do
dali télesnéuiti oratiiun'1 tolik a
takových výživných látek pro
střednictvím různých potravin ko
lik jich tělo potřebuje 1) ku
stavbě tělesných pletiv (vzrůst těla-
2) k udržení těla v jeho tě
lesn' sile II) k náhradě látek
p tfebovanýeh prací — Tato prá
ci' tělesná jest dvojí: ťysiologieká
a mechanická fysioloická práce
záleží na příklad v udržování té-e-'j]é!i()
tepla v cirkulaci (v obě
hl) krve kterouž se živné látky
i-i kn-e vstřebané k výživě těla
rovádějí a spotřebované v těla
směňují dále pohybu vnitřních
f -gánů: srdce plic a stři v atd
! c haiiielíoit Jiráci koliáme chů
zí zvedáním břemen a podobné
Tělesa činnost ve své podstatě není
ničím jiným než rozpadávánu se
1 "lesýcll pletiv ebo živných látek
d těla pnéděiiýeh na slnoěcniny
dnodiisší a na prvky ze kterých
o vstaly Při tom uvolňuje se i
klesá je I: xbé poutala a sílit
li! projevuje se V teple a V pra
ci Hlavní prvky ze kterých se
potraviny skládají a kterých k vý
živě těla jest zapotřebí jsou: du-
-ík Kyslík uhlík u vodík vedle
nich též síra železo fosfor a jiné
Tyto potraviny které obsahují du
-ik nazýváme dusíkatými a po bíl
ku a vejci který jich nejvíce ob
uhuje nazýváme je bílkovinami
Vedle dusíku ob-ahuje uhlík vo
dík kyslík a síru Pátek dusíku
týeh jest nebytné zapotřebí ku
'tavbě tělesných pletiv ony tvoři
hlavní obsah jádra buněk l nichž
pletivu masa kostí pak buňky
krevní atd m kládaji V této ú
ki6 tmimhoií býti látky ty nabiti
i ny látkami bt-dusikuiými Je
tt bílkovin potravině obsaženo ví
c tiih jich j t k výitivě tělii ř-
jpotífbí slouží té k spahivání k
J vyvinováni tepU a práce
Tuto funkci (úlohu 1 ol tir j i
l vněji látky bcd t-i uat které
pUe hlavni jicb son áuky uhlí
ku n o v Mne ublohvdráty 1 tuky
K níu túbíi škrob '-ť-nv v
ottut v bf(iidor'i b utd cukr ob
Míctiy v eukfl Ifpoveiu v ovou
v turdu v jtřSciun a j Tuky ť
rtlíiH (ltj nUvovy trpkovy
l!"bt ŽtVMOiáHé
CO VYKONALA REPUKLI
KÁNSKA STRANA
Í HO PflWTÉHOVALClí
l'o dobu téměř pélíidvuciti bd
tvořilo Hfí hnutí za účelem obmeze
ní příatčhovalcetví Pčheiii této
doby republikánská strana stála
jako bašta proti těmto snahám o
vyloučení přistěhovalce
ibt v provádění zákonů vztahu
jících tm k přistěhovalectví repu
blikánskou zásadou bylo zmírnit!
přísnost pravidel a miíznd a uči
nili co možno nejsnadnéjsím pří
stup přistěhovalce do této zemfi
Tak silným byl m-ntíment na
žící se zamezíti jiříslčliovalcctví
Iiřítomné doby že ve vyvrcholení
vylučovacího hnutí jenom hrdin
if: snahy republikánského presi
denta Taftu uchránily přistěhoval--c
před vyloučením Toho bylo
locíleno jeho vetováním lJurncttc
l)illůlhnmovy předlohy zákona o
'řisléhovaleetví dne 18 února ro
'iu 10i:i
Tímto zákonem který vyžado
val aby přistěhovalec byl schopen
ísti 11 psáti v nějakém jazyku při
těhovaleet ví přítomné doby bylo
by značně sníženo ježto '!") pro
cul nové příchozích nebylo by
u-hopiio obstáli v této literní
ikoušee Tento výměr o literní
zkoušce prošel senátem nneb do
nem zástupců Kcdmnáetkráto od
oku 1 H t Doslalo se mu ichvá
'ení dvanácti státními zákonodár-i-iuii
001)!) dělnickými orjfanisa
cini a čtyřiceti velkými městy
Hnutí za účelem obmezení pri
lehovaleelvi dosáhlo takové sny
e senát přijal iiurnctte-Dilliiijr
laiuovu přeillobu pres Velo presi
lenla Talia a jenom malá chyba
7 plánech způsobila že nedošlo k
podobné ukei v domě zástupců
Velké změny staly se v po-Jed
lích několika letech v stanovisku
' přistěhovalci Nyní staré přistě
hovalectví a "nové přistěhovale-
fví" jsou v kontrastu Od roku
' H'J() do roku HK') byla perioda
starého přistěhovalectví" kdy
í"i procent celkového přistěhovale
lva přišlo z Anglie Nětiiecka
'iinska lieljíie Francie a Švý'
earska Po roce PSiSJ došlo k rychlým
niěuáii plernnnného charakteru
vrojíského přistěhovalectví! V'
pohledních klech více jak 70 pro
:ent této "zelené vlny" mělo svůj
n'iv(d v jižní a východní Evropě
To je "nové přistěhovalectví"
Pod "starým přistěhovale
tvíni" cizince seni přicházející
yl volným a nespoutaným Sou
časné i objevením se "nového při
íi iiovaleetví" také obmezení se
-bjcvila V roce koni-es po
i vé přijal zákon obmezující pří
tup do této zeni"' a počinem tím
nejméně žádouení přistěhovalci
byli vyloučeni Seznam tříd při
téhovídcú jimž přístup do tělo
einé je odpírán byl čas od času
rozšiřován V hcv t~i!tl citiiiii
' ruce prbt ého válec kých záuoiiii
v ia vzata slátuíni a předána i'e
i 1 áliiím úřediiiíiuiu
Zatíui co docházelo k teitito zrně
ii" tu dle "nového přistěhovale
1 tví" bylo :i!ué působeno na
i 1 otircs aby přijal zásadu za ú
1 clem sníženi počtu přistěhoval
'ů 1'ríliš iiuiohi přistěhovalců
oiicházelo a nikoliv z takového
riuiiene aby uspokojili ty kdož
jevili nepiál- Iské stanyviřko k při
' těhnvideů-ii
Velkým príteiea "nového pri
léhovab etva" bvlu republikán-!
1
Já strana Mluvčí Caunou utru
tl svůj prestyž a sílu chráněním
nově příchozích v kongresuíeh
půtkách když jité živly snažily
- e ojtutřctd o literní zkoušce vté
Mi do zákona
Osrjr S StraUK sekrs-táf ih
hodu U plá-o v Uiioseveltové kj
I metě hlava pi istěhuvidecké
-ludy byl tulným odpůrecin t4
1 t vého obiut ováni Jeho titanu
visku melo vliv na ecbut přtstřhu
vidiekeu fcHtibu a rdijevil se sklon
k velice lďri álnítii roíludováidirt
tt pouiíěiii rtft}tet du t ta 'ciné
l'rriďMit Tft jmenoval ("Imr
b Níťla k vvtii l 'ud v Ú!tU
p í-trntse Tkí NavUv 4 duti-
iproJý lid kť-rý tyl m !")
kdž lého roku ve výcliodníeb pří
stuviítíeli" "Pevný Jif" J" vždy demokta
Cckým n jeho J'"" í"i'''''
cemi sírany yikonodáMiii ve
Virginii přijala texoluei zu úče
hun íicjpřísnčjšílio obmezení d'í
idéhovalei-tva prohlíitiijíc U žád
ní přítl(hovubí ií jíliovýehmluí K
v ropy nejsou íáloucíuií v tomto
stálé Houth ('atolitifl a NVUi '
lolůiíi nařídily vým ářcdníkúm
tiby nezvali do státu přistěhoval
ec přítomné doby "Nové přúdé
hovalectvo není žádoucí nu dem'
liratíekéur Jihu Je to příliš moe
ný nepřítel presidenta Wilsona
Níe než velký evropský konflikt
odložil akci demokratů v kňoure
u za účelem juijHÍ zákonů k vy
loučení "nového přistěhovale
etva" Znoviizvolenj preVideiitt
Wilsona zajišťuje přijetí nových
ojuitření která budou provedenu
n nejvělší rázností tiby zabránila
Miažívcíim hledajícím příležitost v
tělo zemí uskutečnění jejích na
dějí u tužeb
Pl istčhovaleeký itrobléin se svou
složitostí a se svými důsledky a
roky stále rostoucími diskusemi
za sebou stal se praktickou otáz
kou našeho politického vývoje Ti
kteří nalézají se pod vlivem "sta
rého píislěhovalcctví"eítí po
někud tísněni novým Pravděpo
dobné příčinou toho je domněnka
že příležitost zde pro starý pořá
dek věcí se úží k bodu kde není
více svobodnou anebo že Anieri-l-i
vybudovala cestu k větším pří
ležitostem v jejich domovské ze
mi Přistěhovalci v Americe měli by
přijati s v (lékem kandidaturu gu
vernéra Iluyhese Týž je nejsta
tcčnéjším přilehni nové příchozí
ho Jako guvernér prosadil prv
ní opatření za účelem praktické
eiin-rikanisaee jaké kdykoliv při
jato bylo kterýmkoliv státem v té
lo Zemi
Státní úřadovna pro industrie a
přistěhovalectví v New Yorku zn
:-C!lá (íUVí-tlléreiii HaKlu-em je u
vzorem jiro dolinu í pí iti'houU
ekoti zásadu která v celo národ
ním směru nebyla dosud dosažena
a ku které New York se nejdříve
přiblížil NeW Jersey Masuelillx
: ctts Hhode Island a ('alifornia ol
lé doby přijaly zákony jež braly
'a základ zásadu slutu New' Yor
ku Ve svém p selství k lejislaluře
v roce paili uvťruér lluhi-s pro
libisil: "Poměry přisičLovaleu z
ciíeh Zejilí kteří ve vclliélu Mc t I
zůstávají ve státě vyžaduji tpal r
ion pozornost N1 můžeme igno
rovali situace a mim první snaln u
mělo by býti porozuměli jí n učini-
V
ti jakákoliv potřebná opatření ku
ochraně nově příchozích pied
zvláštními formami pnlnd:i kle
týeh stávají se obdi t náležitý ni
iejieh ! ozdeb iiilji a účelem Uikll
"cíleni jcjii ji clí m 1011
li
hodno-
Iv
(iiívcrnér Ihiehe m '''{ náhl -
!y těch kteií povaují v cizině
iiarnené za něco neamerického a
pravil: "ťasto slyšime lidi mluvi
li o "Američanu" jakoby přinále
žel k nějiik''-ini zvlášluimu pleme
nu a často vidíme ciui m roz
'II mezi tak zvanými "Američa
ny" a tak zvanými "cizinci" N
utám stmpatbie pro pro jakého
!iv náhb l(Jnto druhu Atttcri
aneiii j člověk oddaný ita'1 íusti
a odoliv člověk viáštuího
po vodu
' Jsou lidé vyloďoviiui téuii-r
lUŽdehu tlne í loili nu illli I -a
ď kteti j-ou opravdovými Am
ričany pět roku pied thn než tu
hou st vyzvednouti svoje piiolno
viní bsttuy
"Jsou tito lidé pravými Annu
runy v tom ukanu ku Kily stati o
nH etncrieké [ od ' pro svoje patu
otické liJddedy lteé plive Uy je
sem ít pru ftYojl VtlkoU lakit l
Vobod ubVl vládl pod K!t
ititm'1 která rht ni a olinéiuijx
I ín uihv ot 4 ipi! u ! n pttnášl
iS'ritiu (I kaný um jet k"
Volení l!'IVť! Iiťl Huj! p
! i t- I tMll bu ! II IV 1-t 1 O
V fl!Ht i'- ké b ktorti P tde t pu
J fe ! ln Iittk muž l ri i Imh! iu i i '
oh4bnji ttujvte uldiku tt vodíku " ilt'st td- ' 1'tMiÍ Uliulta Jstu lv-
4biVfttUm vyvtjt %v (lt4krt {bol Heifiil cíví ai- pi h
: tuhk t pU ptiet j Aí p spl ' i V r"ip'UU tíutťiv Id-í-rViiim!! Vťiu deí pvoilu Jb-'y K-t
litilvbtAti ii Uilxvtu Otlr'ítwdtMl J a' ilvutukialklii %třá-jdi %-tt4 itt-bti bvtt vciiiy Ui
:j t tivilfstěí il!i nb kt i 4 iHeoltteiil Vd n ji %t-(tu4 oMtuvy a lkninv tttdtví lát
1 1 "ic iuui býtt tťju v kvftiodíy i iukviiti k n Mranuu Zdi? j-í ly Ut bite tiult nUcttU 4
4#nýit tlutHlt t itv-H tt jtit fa 'r-nl Wthmi W)U i !pť intuhývlt tuďijti h rukm
i i4-i-et'i'H ptn#i#ti řřiutny"n#M jtniéfcrtvbeur "Cl 4 itdí tUunivňh i t ttťh be
řkr ft %U jnt ?rAí'fná iU by iidůtatiějii JAolUi MnV Inli ! j-t4 r4ta
fiutty
iilat i m l JAÍ4 ©VHaá itviU1) 4l e4 aihv4 A W
