i
r!
s
ČÁST REDAKČNÍ
KDITORIAL SECTION
POKROK
f)nt 12 drvenc9 1016
4 u v i v í w n #v i n(jiiTt i
la AdM(rfitfit ktttilU CúUtif
Try "KJKVOK" řlřdf- i
u"u j & j 'cvji ť
CHýlí oe válka 1c své
mu zakončení?
Í-RO 1'OKÍCOK UPRAVIL OTAKAR CHARVÁT li
ll-HH+H-H-M-HH-H
:lk A ofknkiva An
Klíčimů jež zahájena hý
lu po velkých úspéáích
Kusů nu východní fron
tě pOVlIZOvánil je VŠcO
bcCIié ZU předzvěst Zahájení ilIOC-
něho náporu armád spojenců n
všech frontách CentrSlijí moc-
IO-IÍ 01'llllOU Hc V ohlli U licbllllou
mocí jenom bojovat v těch mí
Mech které pro boj si vyvolily u
kde dostatečný poéc) vojska sou
st i eddy jako v minulosti Tu je
přiloženo že vyskytla se otázku
Chýlí se vůl ku k svému akoiu''
níí límlf olVnsiva spojenců jiiíti
tukovou HÍIn nhy způsobilu poráž
ku eefrálních mocností u vytlaéilu
jejich vojsku zi' zabraného území f
Snad je přilili brzy odpovídal
lni tuto otázku která se chvěje nu
rtech milliouii nic prcce jenom je
možno uéiniti jisté odhady jaký
iisi llllie lliíli důsledek Spojená o-
leusivu mocností élyřdohody nu
všech důležitých frontách evrop
f-ké válečné arény Altyeliom si
učinili úplný obraz lolio co iIiich
se mim v Kvropč jeví musíme ní
povAiiiiiiouii dukliidnéji ruské o
lensivy která nebyla posud za
stavenu ačkoliv v posledních
dnech nemela lakových úspěchu
jako io Hvém zahájení
"yjdi'im'i)i předpokladu že
Tellloilliia lilisledkeiii anglické o
lensivy na západe a ilalské na již
ním bojišti nebude možno poslali
dalšíeli pomocných sborů nu ho
jišlé východní pak právem může
me očekávat' právy o dalším rus
kém postupu Hušká ofensivn a
j"jí úspěchy působily jako parní
deštík i ut klesající mysle v rudách
spojenců ()d velkého vítězství
Tculoiifi mi I)uniijci loňského ro
ku žádná stranu nedocílila tak po
zoruhodného vítězství jako Kuso
vé v přítomné své ofeusivě Ku
sové svojí (ďcnsivou přek vupili
centrální mocnosti stejné jako
celý své!
Není pochybnosti o tom že Ku
sové neustanou ve svých poltu
šech o další postup Zastavení
jiidi na Volyňsku soust ředěním
německých vojsk pod velením ge
nerála von liiisiiigena je jenom
dočasné Teutoiii nebudou schop
ni zaslaviti mocnou ruskou vlnu
Iiusingcii přes zvýšené úsilí nebyl
schopen zpusobití Kusům poráž
ku která iiičla by nějakého vlivu
na další jejich operace Ve chvi
li kdy tylu řádky píšeme Kusové
nuléají se na postupu v jižní čá
sti východní Haliče jako i v ho
nich Kurpatských nalézajících se
na hranicích hiiknviiisko uher
skýelj liillsillgcil solVII blldc
schopen zaliráuiti Kusům aby do
byli Kovehi dub'itého želenič
ho uzle a Kakušaiié nebudou
schopni zastavit i ruský postup
sinércm ku Lvovu který je jiným
cílem ruských armád A jestíiže
Kusové postoupí ku Kovelu a pro
bojuji si cestu dále Telltoui bil
doll UUerlli Ustoupit í ZU Něllien II
Muk' opustili svoje zahory v Ku
louskli II lili KoVelsklI a postavili
se nl iilillilill lirilliie výelioitního
Prusku Tukový ústup ale iu
luniieiid l úplné vyklizení celé
tui úze mi dobytého německými
a I tt ktMiský nu ni liuolami v posled
nim spojeném náporu leuton
skeh vojNk Ziiueeliiil iy mu
ei ujk 'UuM ViléuiH ještě kolem
'ilMHM ělvenéiiíeh mil ntskélm ú
áemi tde caiskú Vojskn niěU b
ve sé iiiim i um '" tHKI ělveieéníeh
nid ltkodskt ho lUemi V lldiči i
Imkovině Tím ost(Vťní Kuska
x piiloitoiě v íVI puínriihtiiliiiS by
e (lepšili! a lepšllu l_V se kláte
)'' I Kuiko (liplUSi lei liyili pokl l
ěutttll e s V' ll ÚteVťlt ot i l
tultske Hitiiddy
Kuké í'ítl lit 4 Velký
GENERAL PERaHINO V POLNÍM ÍÍTANÉ
couzských voj'k na řece Homiuc
Xémeí u Vcrdiinu uh doMiid po
kouší si' prorazili francouzskou li
nií iiékolív jsou to nudě imděje
nu takový ÚNpěcIi Kukouský ú
tok mi italské front £ byl témíř o
bráceii v nívec náporem Itulň kte
rý dosnil zastaven nebyl
Kakuňiiné a Němci napadli o
bi'ovskou silou společně loňského
roku Kusko ve miiiizc odMtriiiiíti je
jako válečného činitele Není o
lom Hporu že docílili pozoruhod
ného úspěchu Ale neodMl ranili
iíiisko jiiko vameneno ciniieii
ježto hlavním ruským armádám
podařilo mc iiiiiknoutí velké po
rážce a hromadnému zajetí Nu
Konci této kampaně německý a ra
kouský tisk prohlásil že Kusko
bylo lak zdrceno že iievznainatu
je se aZ Za několik let CusoplKV
slibovaly že mír uzavřen bud
tměn no ie in k iirorazena Mu e
cesta Halkáiicm neboť puk An
glie bude přinucena k povolnosli
s ohledem na ohrožení iypla a
Indie
Zničením Srbska ale nebyla ote
vřena cesta do Kryptu a ruský
útok v Malé Asii učinil konec tu
reckým nadějím že spojené ně
mecké a turecké armády budou
schopny provést i útok na Suez
ský průplav Ani porážku An
gličanů u Kut 101 Amara nezměni
la situaci Turecké armády bu
dou nuceny nyní v Malé Asii vě
sti jenom defensi vní kampaň
Francie měla bý t i pokořena u
Verdunu Ale ani to se dosud ne
stalo Vystupuje tu Kusko zno
vu jako záchrance dociluje vel
kých vítězství a týčí nové naděje
na konečné vítězství spojenců
Kusko prokázalo že není niče
no a že Německo bude ještě jed
nou nuceno biule-li schopno tak
uěiniti jioslati svoje armády na
záchranu KakoiiHka jehož vojen
ská HÍla stále ochabuje Rakous
ko Htane se přítěží Německa nyní
spíše nežli poinueníkem ježto Ně
mecko nebude schopno poslali mu
pomocná vojska nu záchranu
Německo poslalo značné množ
siví vojska ze své východní fron
ty na frontu západní Toto voj
sko nebylo posláno k Verdunu
jak by se všeobecně mělo za to
ale bylo rozděleno podél fronty
čelící proti Angličanům v očeká
váni mocného náporu armád spo
jclieu Telltoui měl ZU to Že Ku
sové nebudou schopni zahájili o
IVnsivu ve velkém měřítku v tom
to roce Měli za to že ruská o fen
sivá poéítá-li se na ni zahájena
bude až v prvních měsících roku
příštího Mezitím mělo hýli od
straněno nebezpečí velké ofensivy
spojenců na západním bojišti
Tím poskytnuta byla Hušku pří
ležitost aby vyzkoušelo svoji si
lil Kusko této příležitosti se cho
pilo Když Kusko zahájilo olYn
sivu nalezlo rakouskou linii znač
né seslabeiiou Kiikušiiné kulku
bijíce jako Němci nu ochromeni
Kluka poslali značně vojsku na
frontu itaUkou Kakouskú sila
na východní frontě odhadovánu
byla nu tiiMMHMI ai sooiMHl utužú
Kusové Kahájilt olelisivu silou
ktciá blti odhadovánu od IMHI
(MH do liMHMKMI míliů Poprvé
od zahájení ejejiutického ápanii
Tciitoiti in nuMi důstatek vojsku k
udrženi nvýeh linii nu výi hudě
Netii pi htv bitosti o tom 1 ru
kit oleusívn a nutilo ťruiHmiuxkú
otcIlMVU k llllllA blV pllpoji se
oliiistvii hu lUlkám" nu'í iiovuu
tást v plitumllé lee Spojenci
učinili dulekiwáldi přípravy pru
iitití kumpiiiV MiHliy Jejich nA
puť HU (tpildi tomu iiusvědčuje
do%titičn Hvti mnoii kleti Ú
le byli iiuklooéni věuli touni h
spiijeiu-l Ueírtliáji oťellMVU iliive
í i'i - S ?S
I i
tlttttll liliiku Wlil liell Up IU4 U 114 JU pllkllliu rol
vhy Ainíl(čuml 4 Krimimi v J Vl pru oleimvu upojem v
kletlohh dmvh i4 lionlé iiipa-tni kilu lipmi lubvlu iloby k pit
lmrtluju i Ni nivi ul m utni j luliu jaku Iil4 Niiiiťt Itmllll
i álvjt 114 VVrdun Ii4 ii Vťrdunu kulem 'híUKí tmilA
e]i W-lkml rnluu nU' píe ) bil Uikunke itrAty V pulnluim Mlé
m hopni puslonptli jvimiti i- l Uiil Síci bsl VÍ e jk 4Hltklll Italik
li tt!int t tn4eii nul idHi lutouká irtuády Ul nv byly
Jjt-U iik %► rhuH kdy UA-' TtMi muli Krmivt v J'
ky lUi Jmhi kny %ruvn4n ll Ub ituM itril iuuii Hlí
4i ňphťm HtfUoKjTfK fruu- IMiuni AgU Uuk
rini ly Aiiierji-iin rnni Amhoi-IuI Ion
Velitel americké trestné výplavy v Mexiku generál
(na levo) se svým pomocníkem kapitánem Kyammi před
polním stanem v Namiijiiipa
1'crsh ine
hla viiím
JOOOOO Tylo ztráty byly ale roz
děleny mezi čtyři velké mocnost
místo dvou Anglie Itálie a kus
ko nemají doposud posledního
svého muže ve zbrani jako cen
trální mocnosti Kusko sotva kdy
přijde do takového stavu aby by
lo nuceno povolali poslední reser
vy do zbraně
Kusko se svou nevyčerpatelnou
zásobou mužstva je schopno uká
zati opětně svoji vojenskou sílu
tohoto létu Není pochybnosti o
tom že Kusko pokusí se dokázat i
to co slíbilo a čeho němečtí pu
blicisté se obávali Německo bu
de nuceno zase počítali se "slo
vanským nebezpečím" Doillýšle
lo se že toto nebezpečí jest od
straněno ale Kusko se vrátilo Ně
mecko obětuje tisíce svých vojá
ků v bojích proti Francii a An
glii majíc za lo že v tomto smě
ru hrozí mu nebezpečí Ale o
chromené v této válce shledá že
nebezpečí je v Kusku očištěném
od německých a jiných vlivu ob
rozeném k novému životu silné]
síni než kdykoliv před tím jehož
obyvatelsvto vzrůstá v millioneeh
:i jehož území není téměř konce
OlVnsiva spojenců budou li ji
provázeli dále úspěchy jako v po
sledních dnech Uspíší kolice vál
ky Německo značné vyhladově
lé a finančně zruinované bude
lučeno uznameiiali že další zápas
byl by zápaseni sebevražedným a
binle nuceno hledali uzavření nu
ru za podmínek které diktovali
budou spojenci Spojenci dnko
hati na sílu svých armád kterou
považovalo za nezdolarclnnu Spo
jenci přesvědčí Německo že vy
rovnají se mu nyní v síle a že dal
ší německé úspěchy jsou nemož
iiýnii 'A těchto důvodů možno ří
ei že úspěchy spojenci! v přitom
ných náporech budou krokem k
míru Němci domýšleli se že za
I lučení ruských armád zdrceni
Srbska a Černé Hory a nápor u
Verdunu byly náběhy k míru ale
mýlili se Spojenci kteří mají po
ruce mnohem větší zdroje než cen
trální mocnosti rozhodli se véslí
válku až do zdrcení pruského mi
litarismu Nikdo jislé nebude po
chybovali o tom že splní svůj
slib do poslední písmeny
MEXIKO JE PRO
VÁLKU PŘIPRAVENO
Meická připravenost pro válku
se Spojenými Státy je dobrá dí-váuic-li
se na stav mexické armády
s mexického hlediska Mexická ar
máda je jedinou svého druhu na
světě Má více generálu v poměru
k radovým vojákům než je ve zvy
ku ve Spojených Stálecll anebo v
Fvropé ale to nikterak nemá
y ) i m I í i ' di i vlivu na schopnost mi'
xického vojska Cini více má dů
stojníku lim lépe armáda je pri
plavena k zápasu To prokázáno
b lo v baliilltském vedení války
V posledních pěti letech
Neni o lom sporu že v mexické
armádě je pravý demokratický
duch Prostý pcon má příležitost
nule připrav ili se pro tuto velkou ' siáii c generálem pravě lak do
ofeiisivu a hodlají Nénieek u na- lo e jako len klerý získal si vo
značili že uemiiže se déle siiolé jenski ho vvdeláni Villa vyšinul se
mi {Minerálu z vůdce bundítu Po
dobně celá íudíi jiných vúdef rot
banditů která prokázala vojenský'
talent primitivního druhu hodící
kc pro vedení války v Mexiku ta
la ne in-rYjly Ai tří čtvrtiny ge
nerálů a podřízených jim důstoj
níků v revolučních armádách me
xických které připojeny byly k
armádě Caranzové vyšly z lídy
peonů Pravidelně lito vojenští
vůdci přísvojíli si vlastní nvoji
Klrate{ííí a ukázalí pozoruhodnou
schopnost v loupežení a plenění
Mexický pcon je dobrým bojov
níkem a bylo by omyJem kdyby
chom měj] za lo že v osobní sta
tcénosti nevyrovná m- americkému
vojáku Co amerického vojáka či
ní Niliiejsun je lepai vypraveni a
výcvik v moderním vedení války
Není přesné známo jak mnoho
vojska Carranza má v pohotovosti
ale jí-ité shromáždili může v době
poměrné krátké nejméně 100000
iiiiižu k okamžité akcí
Za president u l)iaze mexická ar
máda byla nepřetržité se pohybu
jícím tělesem a její hlaviiíiii za
městnáním bylo pot bičovat i revo
luce inisi-ní zárodků rebelií a udr
žováni různých stálí! v poslušen-
chví i eeiilrální vládě "Kcservi
stas" byli vojenským tělesem po
dobným milici ve Spojených Stá
leeh l'alo vojenská orífiniisacc by
la vytvořenu generálem Kernardo
Keyesem v době kdy tento byl
ministrem války (iencrál Keyes
získal si dobrý rekord v bojích
proti francouzskému vojsku i pro
ti revolucionářům kteří z počát
ku nejevili valné chuti užnuti ati
torilu Diazovu Keyes ustanoven
byl ministrem války částečně pro
vůj vliv v severním Mexiku a čá
slečně léž pru svůj talent pro vo
jenskou orgiinisaci
l)ia nepohlížel ale příliš přízni
vé ua IJeycsovy ambice a zvláště
nelibé nesl vzrůstající sílu "reser
víslu" Dia vládl železnou rukou
a nebylo jeho zvykem příliš mno
ho se rozmýšleli jestliže spatřoval
v něčem nebezpečí JefStě za úřa
dování Keyese vydal rozkaz kte
rým tito ''reservisté" byli rozpu
štěni Keyes vzdal se místa v kabinetě
a byl ustanoven guvernérem státu
Neuvil Leon kde jeho síla byla
značně velkou Diaz nelibě pozo
roval vzrůstající jeho sílu a poně
vadž počítal vždy do budoucnosti
I i i i j 1 1 1 i I jej aby vydal se do lOvro
py a lam studoval poměry u ji
ných armád Keyes přijal toto vnu
cené vy hnanst ví tak ochotně jak
jeti bylo možno V těch dobách ne
by lo radno odepírati něco Diazovi
Když vypukla Madcrova revo
luce Keyes vrátil se do Mexika
Maderisié ale neměli jej příliš v
lásce a Keyes byl přinucen znovu
aby Mexiko opustil (lih-hral se ib
'lexilsil a později překročil potlie
zi s hrstkou mužů Mexiko v t
době si práhi ale míru a Keyes líc
získával mnoho nových prívrzen
en Hned ua počat ku bylo patrno
že jeho revoluce proti Maderovi se
nesetká se zdarem Hy I dopaden a
uvězněn v Mexiko Mcslě 1'nikl
později ze žaláře ale zahynul
když pólu s Felixem Iiazeiu po
v
i
stupo ví! li proti paláci Mxlck4 tj
mádu pokud j Horganioy6n
moderní vojennké ákladiié
vlantně dílem J"ho 1
Když l)iazova xíla ochabla do i Lu
míry že jeho odstranění bylo lil
měř neodvratné někteří i vyíkj
vojenských důstojníků snažili
udrželi armádu jako spojené vl]fl
' teneeké télesio (i za tím úědetn Vt
jcdnávuli h různými rcvoluéníi
liileiiní nle ueul Iř li I i ne u ÍÍiAiiCvy}
výsledkem - f L -
Když jfcnerál IJiierta uchvát'
ijiktálorst ví nud Mexikem mnoj l (
z vysokých důstojníků odepřeli ji L' '
přijmout i ii připojili se k rfiznýj t '
revolučním fukcím To byla hlav J
íí iř '
ni prienia proč vojenská silu 11 uch: r (
tovu nebyla silnou a proé jeho Hlj- a
ruády byly poraženy urmádarrá V
Vidovými a Ciirrunzovýmí kteří 'í " '
získaly cdou řadu zkušených dd' - _
stojníkň § 'ř
Mexické vedení války je ZliaělJ p '
rozdílné od ostatních Mohli by ý'j '
chom nazvati je za barbarské vset k '
obecné kdyby nebylo éestnýel ř"
výminek Jednotlivě oddíly nepo
éínají si stejné Některé zachováni
vají jakás lakás vojenská pravid
la ale jiné nemají ohledů k žád
DÉL0STRE LECTV0 Z NEW MEXIKA V ČINNOSTI
umírni
Msy t' -M- uwtmNi
-41 : — ' ' r
' 16- -V' ' 4-
'k
™ IttL
'JI
4 h
% rni
Velmi často w
II III O M V Ml I II lil IIIIM llinilř fH' M
tává že po sktinécní bitvy u jut' "
z nepřátelského tábora jsou zařaj ¥ '"
zeni do vítězné armády u bojuji
se stejnou chutí proti svým bý-l y i -viilým
stoupencům jako OHtatnír-t
Zdá ne žc mezi revoluěnírni tra-i?'(
námi v Mexiku jsou velmi ma1 (''' ''
rozdíly Je mnoho vojáků v Mcxí-- '
ku kteří bojují při té straně kt('- „
rá je zjedná a je jim zcela lhostcj-!p '
no za co se honíte r
lí
Když pohasínala Villova hvězda '
v záři hvězdy Carranzovy zruiciii -část
jeho stoupenců připojila se k'l'
vládní armádě Carranza vytvořil Jb'?
značné silnou armádu které je ná- y
líkein Ve uklileéoosli tile lil!
ce
i ' i i
eiina se o ariuiiiiu s eunocenou
nýbrž o několik urmád jejichž gť- '
nerálové užnuli Carranzu za svoji -'A '
hlavu jciiotu z toho důvodu že cí- [y
lili nutnost nějaké ústřední moci fr-1
apatii nikdy neuznal autority
Carranzovy a je dosud otázkou
zda by v případě vyhlášení války
mezi Carrauzou u Spojenými Stá- pí
ty připojil se ku vládním vojskům ' „''
a považoval Spojené Státy zu spo- ij
léčného nepřítele A kdyby sc tak i(V
stalo puk jistě Carranza předem
byl by nucen itzuati jeho kontrolu i
ve státě Moralcs a jiných kraji- t
nách jižního Mexika kde jeho ro- [ s
ly operují L?t
Dvěmi lilu viiíini postavami v t
Carrnnzově armádě jsou generál l
AI faro Obrcgon a generál Pablo
(loiizalcs ačkoliv ve spojení s po- '
mezními záležitostmi více slyšíme 0'v
o generálu Trevinovi Je-li úmy
slm ( (bregoiiovým zmocnit i s dik-
álorslví je těžko říci Mnozí pro-
dašují že nebylo by to ničím po- (1
i
14
U-uwidl hutťřif prmluU Hluii letki iiip ' nAnnlní aidy v Nev Mexiku kt U MoAhk
wjiví v ktiul fcluib n niplvkťi punoií
í i II
li ít!h
li vn ni v MexiKu Kde viasiiie lil
iová událost považována byla by
a přirozený vývoj věcí Ohrego
niv i dostalo by se pomoci přede
vším v jeho vlastním státě Souoru
a v jiných sekcích Mexika které
icjsou příliš osobností Currnuzo
von nadšeny
(ionzalcs ukázal pozoruhodnou
schopnost jako vojenský vůdce
Myl mlynářem v malém městečku
Mondovu když revoluční nesná
ze povsluly V době kdy hvězda
Villova sloupala u kdy vitéstvj
U TotTcoiin zdálo se učinili i něhu
diktátoru severního Mexika (Ion
yales postavil se proti touni uly
Villa vstoupil mi jeho vlasliii
iteuii počítaje v lo Taiiipico Tlím
pieo puk dobyl nu armádě llucr-
I tovc bez illuvy pomoci
ťurruiizii jak e vyroumívA
spoldiii e uu tloiuiilesc ii' pře
ViUi piany Olnegnnovy Pokud bu
tle línáno t 'wri iiioíov í oba ty lu v Ad
Ce udruVltt plnil iob bllvlc IIIU
ei si ínlioVull ůsllťdiii HtlKuUU
(n h- lill Obli gMh V 'l Uonillé tn
í li 4 mi i mu iiiiiuheiii vyšší mislu
n t iioníal-- u v pnpudi války
! Mexiku se Siujťiiyiiit Stilty ntti)
tV se MilVIli VeJilnkoU OsobHOllI
MrXlku
Juk Ui xVIťHu píHleiCIHI Hťlll
pnsio íoaiiiu jk dkuu j iu#
íkrt mmúdd a Juk j jcjS Vy
piVinl Pmvíddnž (Mnltc jnm
p hiněiiy te ť jakkoliv j Vř
kun ťurniiíuv nrmAdi tuhli j j(
sttv i viiiou j im!v4 tiytit v
vrtním M Viku Ni-mA é
le l)lo puucdiám ibwitstťk ij
ku k ohmnA M-ik MIU kdy!
hy SjHijiiá Máty rvwhvHl! )
MWPWMW iiiSmií1