I I I
r -ll-!!(-'řď--9-
ČÁST REDAKČNÍ
EDITOR JAL SEČTI ON
POKROK
ln 24 kvčtfiu 1016
V ÍJ llMIIIlItktlí tÍtdtk bidtí
70XKÓX"iill(l(
in AdmlUmcnf V)l CmI
Try "KOKKOK" J'iMt
Válka a by vulá mexická
císařovna Charlotta
PO TORPÉDOVANÍ LODI HVMRX
IRO POXMOX UNAVIL ' OTAKAR CHARVÁT
PpIOHlřcd SpUStOHCIié JL5-1
VM' mezí Spálenými vesnicemi i
městy jako oása krásy míru na
lézá se úhledný zánu-k v kterém
Žije bývalá IWXÍcká CÍsařOVIia
manželka nešťastného Maxinílía
nu šílená Charlotta Svět málo
hiHVIlí W O lllto Ht liroil ílllllll ží
jící řadu lc v ústraní v Mýt
jejíž III'kI jc Zlltcmilélia )0 I0-
sledních padesát let ii teprve udá
Johí i v Myú íifiřt n" upozornily na
1 ulo nebohou ženu
Poslední zprávy udaly že mívá
eh vílcmí jasié okamžiky a že je
naděje že nabude zdravého roz
inou Charlotta neví ničeho o tom
'o událo se za posledních jhmIi-hú t
!') a neví ani o tom jaký strašlivý
zápas zuřil a zuří dosud v Nízko
sti její zámečku nu kterém i ji
od roku Nabude-lí zdravého
rozumu doví se ž její přítelky
ně' ! Víilit francouzská físaroviui
Kvžiuiic dosud žíjf že cínařoviia
ríikounká AIžIk-Iji byla zavrazdé
na l''nin!Í' j- rt fuiblilcou a
mi'1'ko cíiařst vím ž- slaíí její přá
teli' zemřeli a nvř-l se mnoho změ
nil Že jsou tU telefony 1'oiiOjl'll
ty aeropliiny válka v relé Kvro
pé a žal a Minutek na vňeeli stru
nách jejího zámečku I'ude Ne cí
tili AťuNtiiéjňí í
Dozví kc též e má dvanáct mil
líoiui maji-tkíi a že je její poviti -iiomIí
uéiuiti opatření jak nimi
naložili po její hmrti ('Iiorlotta
je lielickou princeznou ale není
jí dovoleno ji I) v navAlívilu cleny
tielícké královské rodiny Ciziu
ci nalézají ne nyní kolem ní
Když kapitán vou Schinitz v ce
le némeckéh0 oddílu jízdy razil
mí cehtu hkrze spáleniAté I5eíe
dorazil také do vesnice Mouchou)
kde jelio pozornost upoutal prkny
zámeček v příjemném obklopení
Kolem vše bylo spiistoseiio ale zá
mek byl neporušen A nad ním
vedle vlajky rakouské vlála jiná
vlajka jakou iiriiircký jízdocký
kapitán nikdy ve Mvém živote ne
viděl a pékné bráné k zámečku
nalézaly se dvé pozlacené koruny
Kapitán von Srhmitz znstnvil
rozhlédl kolem a po té nařídil aby
u bran zámku bylo zazvoněnu
Sloužící v červené hedvábné li
v rej i objevil se ve bráně Roz
hlédl se udivené po rušitelích kli
du a připravil se zodpovědět i ja
kékoliv otázky
"Kdo se opovažuje vztyčovati
neznámou vlajku nad tímto zám
kem!" ptal se mladý německý dů
stojník podrážděné
"Ir to obydlí Její Veličenstvu
císařovny mexické" odpověděl
zdvořile sloužící
"Ali tak" zasyčel německý dů
stojník s ironií "Nuže učiním
jí návštěvu"
"íe to nemožné'' prohlásil slou
žící "Císařovnu je mrzákriii po
posledních padesát let NYpřijí
má žádných návštěv vyjímaje
dvorních dam a reremoiiiáře"
" Při veďte eeremoniáře !" rozká
zal důstojník Dostavil se ceremoniál-
starší úslužný a v řeči
opatrný člověk který opukovnl to
též i-o sloužící v červené livreji
že eísitřovna po padesát let je mr
áknxeiit duševním ž Žije lierušerě
v tomto zámku a že nepřijímá žAd
nýeli návštěv Když pak uziiame
lutl Že historické vědomosti mla
dého německého důstojníku trpí
povážlivými trhlinami a že neví ni
čeho 0 tlttjjrdíi bltítlM spojeuct rí
saiv Viléma rakouského eUaíe
l itiutWkrt Josefa vyprávěl celou
hUtoríí ml počátku '
Povědět německému kapitánu
jak osmi malitál si aicUěvodoii
MBHiiiiliaueiii který ožniíl m h
ťhHrbdtoii dermu král Ieop
díl btlfirkélio Pověilél lnu jak
mladý pánk iťmlo jit ti itíja
bon dobu m kršniéiu 4itieckti Mi
liioioie le drtleko IV til Toto ště
lt bylo piriuiciMi kdvl fi lineou
ský H-iii Npttiu Trvtt jiřiinlu
vil i obttiikké války Miueritkě
lkotkéti ríí IVwulisku Jo
srÍH ty pokllvl e o i4bii ut vel
kčlm t ÍMiittl v Mexiku VyprÁ
vět jk XtitltuiIlHii M t tuillotU
ledVli rrAIUUUIkM nlloÁdil do
Mexika Juk t li nUuiA koruno
Uni itk v (Uliul imi líiddi ivňj
iUúr Vypráiít i Mmiliu
ktt-rý byl idtkrin Hrjirkti'kýiH
Hjulrltt tifítoM'd ki ibtknli tul TU
iívkt( ltd l itňtelkri t
ho bylo povstání v zemí
Po skončení občanské války v
Americe Hpojené Kfáty varovaly
Francií a Hu kousku před porušo
váním Monroeovy doktríny Nu
polenu Tírtí odvolal svoji armádu
z Mexika m rakouský t-Uní- Fran
Usek joser nerluit svrlio bratra
starali se miiiiih o sebe Pověděl
mu jak císařovna Charlotta ode
brala se do fOvropy a marné objíž
děla evropské dvory aby získala
pomoc pro svého munželu Max-
míllían byl zajat domorodci u za
střelen Charlotta 20 roku stará
a krásná nemohouc se doprosití
pomoci pro svého manžela sešíle-
la Nezískala zprávy o popravO
svého manžela íla na zámku tom
to jenom svým vzpomínkám ma
jíe 'i to že dosnil je císařovnou
mexickou
"Podivuhodné podivuhodné"
prohlásil německý důstojník Ce
remoniál' vedl jej po é rlo zahra
dy kde skrze křoviuy dovolil mu
pohlédnout i v místa kde stála cí
sařovna stará vysoká dáma odě
ná v černý šat obklopenu několi
ka dámami oblečenými v obleky
stejné barvy Její tvář byla bílou
bez jakéhokoliv výrazu jakoby
byla vytesána z mramoru
Kapitán von Nchmilz pověděl o
této své příhodě svým představe
ným Tito se upamatovalí že v
licími žije manželka bratra spo
jence císaře Viléma Františka Jo
sela Prvního a v díísledku toho
na bránu zámečku připevněna by
la tabulka h následujícím nápi
sem
"Tento zámek je majetkem bel
gické koruny Její Veličenstvo cí
sařovna mexická manželka Max
iniliaiia švakrová císaře Františ
ka Josefa našeho osvíceného spo
jence v něm žije Rozkazuji ně
meckým vojákům aby nezvonili
li tohoto zámku a nechali místo
toto na pokoji"
Druhým důsledkem toho byly
články v různých časopisech O
ubohou šílenou císařovnu obnoven
byl znovu zájem Vyskytly se po
věstí že nabývá duševního zdraví
Prohlašovalo se že bude schopna
učinili poslední vňli jak uui být i
naloženo s její majetkem odhado
vaným na dvanáct niíllionfi dolaru
Jeden z těchto časopiseckých
článku sdělujících že je naděje na
duševní pozdravení císařovny za
ložen byl na prohlášení holandské
ho lékaře Ceyse který projevil
náhled že císařovna byla dne I
února roku ION ze tří čtvrtin du
ševně zdravou V srpnu předchá
'zejícího roku bylo prohlášeno že
císařovna je z polovice zdravou
Před tím její stav byl takový že
často zapomínala svoje jméno ale
později se dobře pamatovala na
mnohé události V roce ls"!t nié-
la tři jasné dny a tehdy se před
povídalo že pozdraví se úplně Ale
po té její stav se zase zhoršil a
po tři následující roky iieziníiiPu
se nikdy o Mexiku
V roce 1ÍMU počala mnoho mlu
vili o Mexiku a vyvolávala vzpo
mínky na první doby pobytu v té
to zemí Někdy má za to že dosud
nalézá se v Mexiku a vydává roí
kasy svému dvoru Jindy opětně
mluví o své cestě do ICvropy i Mc
xika Jednoho dne dokonce min
ula o Seohodovi Lopeovi Mi
riiiuoéioví Juarezovi jiných „Mv
XÍkáiiech o Itazaineovi veliteli
tinucoui(ského vojska v Mexiku
t Ira je na piano a housle kudéln
dne někdy po několik hodin
V časopiseckých článcích mluví
to se o tom že císařovnu Uny bu
de whopntt učinili poslední vfUi a
kalkulovalo se Juk s majetkem
vým iiulojíi KuíJSe de litfii je
její poiučldkem nic clsníoviii %
pMlnutUC době nelituje se llíltl
i ikMli Kcuiíe li Hltil liy nabytu
mlrtivého iiuumii její luajctrk tm
ite odébli liici dítky lesiiulélio
bt laického kláte licopobbi a dílk)
J ho ťralm trnbřle r'liultrké
tor o itaj' v ta i ítiiinitéhi} bet
iřk kéhu král AlhetU Juk roudř
li iVůj UltfjHrk rUhvii lthu
Je ti udrHvělui roiumut HiuU
m4tovU ti brttrii fcwhu nmu
Ut tU&h rkouktio KrmitUk
Jurfiit Hotvul (IsafMVtu iteml
U ra itítoi vUiluI láky kily)
mlepřt untm itViuu lrtru M%
nu! línovi
M rtci 0A
t Vil--
mmmmš m m
(íoueéoé httii k' zápas o město
Hrbové bojovali Mtalečnč a Raku
Uthv ii Němci zaplatili krvavou re
tnu n UVlmi iní'hu liojovalí o
!I'jiIoo píď nuly a iHlopovali je
! iioio tehdy kdy uznann-nali že
kiil( další odpor byl by marný
t iÍ by zbytečný m proléváním kr
i o Mvedeny byly také prudké
ipul'éií boje v Péehradé Srbové
bopvidí zoufale na ivém ústupu
Pohrdali smrt í Přesila Rakušanli
li 'é)jeú ale vítězila Do nemoc
loee dopravováni bylí štáb- rané
ní Mnozí zmírali dříve io-ž moli
la jím být i poskytnula pomne A
noTielíá lékařská míssie pracovala
každého dne hodni ale ani tu
nedostačovalo
Konečné rakousko německé ar
oooly získaly plnou kontrolu nad
nié"item Srbská armáda ustoupila
►uu-rem jiziinn xemoeuiee po U
uabViila se pod rakouskou koulro
Ion iKdvž armáda usloupila mi
jim íi l eutooi vyilali se a ni ne
byli dopravování žádní ranění di
pélebradu Americká výprava p
předala nemocnici Rakušanům
a vydala se na zpáteční cesiu d
Ameriky Od " října Iftl 1 dn
IM i'-opadu 1'il'i v nemocnici pe
eovalio liV o o liDMU raném cli 11
lieiuoenv'e
Vhutum iiyrlglit Mn l-')orfi Jluiei froni AnuMlcun í'ti-mí Aseiniln
Obrázky tyto zhotoveny byly jistou zenou jež nalézala m- na pa
lubé torpédované jairolodi Hiimscx Německý velitel ponorky byl pn
trestán za torpedování této lodi
Časopisy přinášejí dopisy které
psala dlouho před tím ii"ž mysl
její se zatemnila Před oči veřej
msti se' staví krásná Charlotta
jak vypravila se s manželem svým
do daleké země aby ukojila svoji
ližádost V jednom z dopisu po
slaném z Chapultepecii dne L'lí
června roku lM(il babičce králov
ně tieljíické Marií Amélii libuje
si Charlotta pobyt v Mexiku a
prohlašuje že Mcxikání touží po
dobré vládě a mají důvěru v Ma
xe " Prohlašuje že Max setká se
s úspěchem v krásné mexické ze
mi která připomíná ji Itálii
V dalších dopisech píše o tom
jak mexičtí republikáni byli po
ražení u přinuceni k útěku do se
verního Mexika a že země byla
uklidněna Později v r lH(iri před-
stavovala si že celá republikánská
strana vzdala se odboje Jak se
klamala! Snad později viděla že
mexický lid nikdy nenabyl důvě
ry v Maxmiliána a iiznamenala že
plameny odboje vyšlehá vají v
blízkosti císařského zámku Pro
to spěchala do Fvropy by dožádá
la se pomoci pro svého manžela
Marně prosila 'Zůstali všude hlu
ší k její prosbám a císař Maxmili
án ponechán byl svému osudu
Nebylo klidu od těch dob v Mf
x i k ii Několik let jen strávila re
publika tato v pokoji ale po té re
voluce znovu se rozplaiueiiila Do
dnešního dne není klidu v zemi v
níž císařovnou byla Charlotta trá
víc! smutný zbytek svého života
na malém zámečku uprostřed spá
lenišl' belgických vesnic a mést
POSLEDNÍ DNOVÉ SRBSKA
Slečnu liessie Seladonova Ame
ričanka která jako ošetřovatelka
raněných strávila sedm měsíců v
nešťastněni Srbsku vrátila v
minulých dnech do Cli ten tra a ny
ní rozepisuje se v časopisech aí-
BOUKLIVA HISTORIE
MÉ STA DUHLINA
KeVOlliee V DlUllinc VVVOlilla
vzpomínky na mnohé bouřlivé cpi
sody v historii irského kapitolu na
ponreyi irsíťeiio more viia lenclio
l nule od iondvua a mene nez
sedmdesát mil od llolyrood in
vedl revolucí v roce JWW YiihU"!
dopadei byl ve chvílí kdy lotiěíl
m svou milenkou K UílIŠÍ re
voloei dořlo v roce iHlx kdy vM
i'i'in povstideři byl Wíllíiim Hiíth
tPPríei jižního IrnUu K íiov
revolucí pak došlo v foce JJ!(J7
Doblíoský zámek kícrý hrál tuk
vynikající úlohu v různých ír
ských revolucích bučloviii byl
piivodiA ve Třináctém století Za
ujímá téměř třikráte tolik místu
jal o kapitol Spojeých Htátfi Ve
Wasbífijtonč
POZORUHODNÁ ŽENA
Jednou z nejpozoriihodnéjšícli
žen v Rusku je velkoknéžna Atia
stasíii manželka vclkoknížete IÍ
nuláše velitele ruských V(jsk ílll
Kavkaze která v posledních něko
lika měnících docílila řady pozo
(uhodných vítězství nad Turky
Velkok néžna Anastasía je velkou
nepřítelkyní pro německé kliky ll
arského dvora a maří její prácí
Nis v pravidelných dobách
KDO ohv Vafel ale v té dohé
mave o svých zkušenostech slď
na Scaiiloiiova byla čleiikyn! aia
ra-Kc výpravy červeněno krize ai
s touto prinyia Ho Nise loeasiielio (l jjj J( j-1 o prísla visté
I I - I I I I 4 4 11 r '
srííshi-no Ha iHMtiil ne ii mih ! i i„ í i: i :
1 ' '' I I il I I I ' ř I I MHMM i l M I I I
l e ílio stolci i je naplněna
l'l'UH o lion
loeei icino zvysn se Mil onu
' Idlud vv'U'ava vydala se dále na
sever do líčlehradu kde její prá
ce bylo Ireha nejvíce
PHV
ini
I ito
Když blížila se výprava k líčle
hradu iizmiuícna la všude po ceslé
velký počet rovu h ilrevčiiýuii kří
i liylo čleiiuiu výpravy sdéle
no že jsmi lo hroby vojáku kle
íi padli v hrdinském boji za vlast
Rčlehrad v době kdy do něho do
razili byl bombardován Rakuša
ny Poiiibiirdování opakovalo se
každého dur Nemocnice kde usa
dila se americká výsprava 'byla
moderní a dala se porovnat i h po
dobitými institucemi v Anu-ríce
Mohla pojmouti lból) pacientů V
době příchodu americké lékarké
výpravy nalézalo se tu !K)() osob
postižených tylem Většina ne
mocných miléala se na lukác'i
tak jak dopraveni byli sem o
kolnieh tnísl eželi tu v odévn
svém n hotaiiii plni bláta ncéislo
ty íi hmyzu Pyl na oč hrozný po
hled
I )ť Kdvvard lí v au vodce ann-ri
cké lékařské výpravy zahájil i
hned práci Sesl lékařů a ILÍ ose
ll'ovaeel bylo mu k ruce Počet
telilo tciosltéoVlll l obslouženi
lal Velikého počt II Uetuocnýeli lile
ikleeh
K prvním irským povstáním do
jšlo v Šestnáctém slolclí Jedno
Uejpozoruhodlléjšťcli vedeno by
lo sirem Thomasem Fítzicruhlciii
Kdy olee tohoto mladého šlech
li e byl popraven v londýnské vě
ži vzplála v něm touhu po pomstě
Shromáždil značnou armádu a po
chodoval s ní před Dublin Oby
vatelstvo pustilo hranami měslit
jeho armádu dovnifF lile když po
koušel se města vytáhnout i shle
dal že brány byly uzavřeny
Fílztfcrahlovi ale podařilo se z
městu s několika stoupenci prch
nout i a jako ii i k oj 1 1 í vzal s sebou
několik dělí Výměnou za tylo dít
ky podařilo se mu získali ostatní
své- spojence Revoluce tato brzy
byla pollaéetia a její vůdcové po
praveni v roce lóili v Tybtiritu
Za slit hu po sturlí sira Thomas
Filzjrorahla učiněn byl novy" po
lku o dobyli diibliiiského zámku
To bylo během povslání v roce
' lil 1 1 Ovvcu 'oiiuoly tehdy ndha
jlil loto spiknutí a zachoval město
a áuiek pro krále V době l'ran
eoliské revoluce duleitýiu činí
jleleiu v odboji Irčanu byl opětně
'jiný Fitzjícrahl Pyl lo lord ť]d
íuiird ('"íliícrald vinice spojených
! Iiciiuii který získal vojenský vý"
velkým úspěchem Jť 'HtťOU
královny italské a dcerou íerno
lorského krále a jednou Z málu
en majících vliv u ruského dvo-
Ira která ma uprimie siovanuKe
ílélií
Anastasia narozena byla v roce
o7 v tlen kdy její otec ÚiUNÍI
Turkv V Rusku náležela vždy
k předním hajitelkám slovaiiké
niyšleiiky a svým vlivem působila
vždy k tomu aby Rusko stálo zu
malými slovanskými iiřirodnoHlini
na Palkáně Nenáviděla vždy Ra
kousko stejně jako Německo Ry
la ale upřímnou přítelkyní všech
slovanských snah Když v roce
PM2 slovanské národností na Hal
káné vypověděly bojí svému od
věkému nepříteli Turku osobně
přiměla několik ruských důstoj
níků ii by šli bojovat! do řad bul
harských a srbských
Anastasía má velký vliv i V di
plomatických kruzích Kdykoliv
zakročí vždy má na mysli jenom
prospěch ruské země a Slovuustvn
líuská prospěchářská byrokracie
má v ní iicjvélšího odpůrce
hcrólní xtraiui muká má v ní při-
Iclkvni ii velkok něžná jiúkolikWito
její prospěch zakročila
GENERÁL NEY
vslel
vova
a a
Američané
hotue našla
k odpočinku
i e iK
nillllV UI'1'Clie K OillMiiMIlUU i Voli!
i sil domácích v kiaiali i I1
v Americe lulc sloužil v
ni vále Lord Kdward
Z liejpoorulioiuicjsleli
re
yl
ír
v zájmu neuměných a raněných jakých revoluénieh viideu v Osm
velmi iiuioho Nebylo téměř ani J naet Y ni století a jeho manželka
jediného dne aby neobjev il si' nad krásná Pamela podílela se na re
niésleiii rakouský iteropbiii a ne- idiiei spolu s ním X roce 1 7!H
vrhl několik bomb ť'i'nucouské j lord Kdvvard byl dopaden a vržen
aeroplany dopraveny byly do lič : do věeuí kde zeiiirel následkem
lehradu a svedly rakousky mi zranění je utrpěl v lnice n vojá
vzduchopbivci mnoho bilev vejky kteří jej alýkali
viuchu ! Irský vlastenec Pubert Kniiuel
AMERIČTÍ VOJÁCI V MEXIKU ZÍtíKAU POŠTU Z DOMOVA
í Cf
' -i— mu ikj d„ i s mwrm w
M
f 3 vifSťi
Jitss hl- r
3 Vši J ty A'J
t i -r -r n rí m w
li V1"!
1 ' I V
I V-I (huh 1 11 li
AiHřfičll vj4cl% nJi'íjíci v Mť%iku iu'irp%MHis iHikÍMji ku ( Ás!k # Spujíuých SiA
lA klrr Hřkitv likAvJl rolittuiehÍil mirplHiui Kdvl n4tit plíjih' toon dMoov tt "valeěuj
iprAvy" v UyU UU e ijií joMouii DtCICIiCUdOOlí OH Ů (ílXlN 0tt£! CZ}
"Nejstateětiéjší e stiitečliýcli"
tak myslel Napoleon o mih rftú loví
Neyovi který byl pravou rukou v
jeho kampaních Ney byl velíte
lem zadních vojů Napoleonovy
armády na ústupu od Moskvy V
roce 1812 n zachránil tuto ěast od
upineiio rozprášeni muerioo
ivl to Ney který vedl starou gar
lu k poslednímu útoku Stuteé-
n v tento Lfcneral popraven hyl prii-
I 7 t! II 1
ciiciu II oiovem ponrvuiií "y
dán Napoleonovi více než bour
boiiskéiuii králi Ludvíku Osmná
ctému Ney byl synem kovopriieovuíkit
V devatenácti letech svého vřkll
vstoupil do husarského pluku li ve
čtyřech letech vyšinul se na poru
číka Když Napoleon stal se prv
ním kousuleiii Francie Ney jme
nován byl generálem Osvědčil se
lak znamenité že později jmeno
ván byl polním maršálkem
Po pádu Napoleonově v roce
lsti Ney vstoupil do služeb fran
couzského krále Když ale Napo
leon vrátil se z Klby připojil se
novu k němu U Waterloo bojo
val s Napoleonem Po léto bit V
měl ještě kolem (1()(MM) bojovillkft
h kterými se vítdal v Paříži nu pod
minku že všem udělenu bude lim
nestie Ale boiuboiiský král nedo
držel slova Ney postaven hyl před
soud a odsoucn k smrti prachem
a oloveni Popravu bytu vykoiuV
mi v lucemburských githradách
Vojáci chtěli mu xtiváxuti oči nle
Ney nepřipustit
"Víte pane" řekl k luluttéihit
dnstojuiku "h voják licltojt w
marti?"
Meul vojáky kteří Uslunovruí
byli k vykonáni popravy nitléřitlu
se liékidik kteli sloužili V NVyuVÍ
iirmádě kdysi Ryti tu tvrdl voj
t i ale muchvřli se iatem kdyl b
děli stalečllého enclálil klhluí JIH
tdiJcti suhí i vslf le kalněl povel
Dívaly se výstřely Ueuerál Ney
klest k nelni Praví se lo několik
vojáku omočiln né Wtky v krvi
Ncyuv tíhy uuMi m něho pmit4t
U
ritlěk--A jk tlloiiho (řlklAiiO
lf lu jednom mUté!
Tmu~t toni míli pani fo
ttcinhlji koudet
i
ť
t
I
v-
té
y ' T"" i-s -m -
1 i
f I
