r i ' ' "
I
ČAST REDAKČNÍ
E D í TO K ÍA L SEČTI O N
POKROK
Dlitf 1 brxviwi 1016
V ornatnoiint vftltk pí"'
£kul "V O K KOK" nrjdříf
In AiJ!rfíUiÉ VtHuH Couů
Try "1'OKřOK" PmU
' i!
Erzerum bašta Asij-
T i _ i-r i r?
PRO POKROK UPRAVIL - OTAKAK CHARVÁT
A Cj'IíI ' í : lt 'I'
K I nazývána JV ll p''V-
IIOKI rjIZITIIIII IWITil V
milllllýcll dliccll padla
(lil 1'IIKOU Maicenyeli
carských armád Pád trio pevnn
sti značí důležitý mezník v kam
niiii vclkoknížctc Mikuláše vrch
ního velitele ruské kavkazské ar
linuly Krzrruiu nalézající se na
Velké obchodní ccsle mezi Trcbi
zondem a Teheránem tvoří bránu
do Arménie a Kusové I1 1 ím té
In -pevnosti získali přístup ku
všem ci'Ktf'im vedoucím ilo vnitro
zemí Jedná se o velmi důležité
VÍlest VÍ přes to ' docíleno livlo
jej nit bojišti daleko vzdáleném
nd evropské váleéué arcny Pude
jisté naše čtenáře zajímali néeo
0 tomto mésté okolo kterého otá
čel se zájelll celého svéla V lllilill
lých dnech
Krzeriim znamená "pevnost
římská " V dobé kdy evropské
říše panovaly v Malé Asii kdy
Kíiu a Koiislantinopol udržovaly
mír od Kufralii k Atlantiku Krze
rum hyl velkou pevností severo
vý chodního pomezí Když vý
chodní říše ioéaly kolísat i pod ú
dery islámu Krz4erum pudl Po
bedni století turecké stráže konaly
hlídky na jeho lirinlháeh Hyla
to důležitá pevnost před patnácti
stoletími a byla jí až do přítomné
dohy Výzbroj a vojenské takti
ky se změnily ale střediska stra
leie zůstala nczméiiéna
Důležitost Krzeruiiiu spočívala
hlavně v tom že pevnost vévodi
la jediné cestě po Které Knsko a
Turecko mohly se sl'kali de sice
pravdou že kavlíazská fronta ru-sko-tiireckého
pomezí je asi sedm
set mil dlouhá ale celá tato kraji
na je míehanicí hor kterými je
možno postupovali jenom s potí
žemi jio úzkých horských ee
ktách Jediná hyla 1u cestu fn
které velké armády mohly hýli
yásohovány a to hyla starožitná
silnice z Kursu do Krzeruinii Prá
vě před rokem došly z těchto míst
zprávy o prudkých hojích Poji
ty to zahájeny byly tureckou ol'en
sivou a skončily tureckou kata
strofou A také další boje až k
zápasu o [icvnost Krzcrum ode
hrávaly se podél této cesty ježto
armády mohou bojovali jenom
tam kde mulinu je iloslihnuiiti íw
sobovací povozy
Kavkazské hory tvoří jednu z
největších přirozených překážek
1 ta světě Pro Uusy znamenaly
velké obtíže poněvadž do zimě
né míry stěžovaly jejich komuni
kaci' S lineami těmito dají n po
roviuiti jenom hory Himalájské
J )o dnešního dne přen to že Kn
sko má ve své moci důležité úzeini
jižně od hlavního horského hře
bene skoro celé století hory tyto
proniknuty bvly jenom jednou ce
slon proslulou silnicí iretrorián
skon Je sice Žcleznne luci Za-
kavkiizim a evropským líusk
ale tu vyhýbá se huťskému hřebe
nu a iue se podél Kasuckého
Inoe skrze olejová pole v okolí
I ta ku Po této železnici jedině
mohou hvti ťuské nrmády zásobo
vány a jthu Kavkan železnici
zbiidovitná hlavu' 'iti olejová po
le spojuje liaku Matuueiu pi í
sta víštčin pii Černém moii Tato
Vede skre Titlís hlavni město
Kavkau a odtud je itdboéoá linie
do Kursu Picl dvěma roky linie
plodlolúclin bvla až k samolliémn
plllll
Tato clcuie Irelme je nedo
tlteéiliMl pl il ! 1-libliV áni Vi lkýclt
niiu ul ťiiuin nuli ( Uusv ťuaě
nutí vhoi)ii llvli na lutu ii min ho
!i'pe wi Tni i klcii nemají iád
ué icli íiii e CtlU lV l ib" licí
tlil nul k ruskému puuu ní Vvlii
in rtvib ll dopravována u -stái
li a něco tiiki m umí i Mh'
ťitý line kv jo ÍIkv Ti buond i
Ti apcKunl iialéíi se malé u
měrní V#l tb-imli ml Kmitum
Teiitu t isli V je ťilein iukýk
♦rUlil j'' HUMÍlItS h tíÍ' Jí t I lni'
( jil V rukuu jk ilkuknl
IvU l Ijlw tádky ibwii iuui
l?iUium řku Tur- k1 pu
rnl pí iboii líl eu -tjuvA
liu rukýni ťlotiUmi V pvlrd
lt H lm'' li ptiiKi luiieho pl iv i
IHÍS'I)( (Uirl w h Iiov ncli-H rt
traiíMpoitníeli lodí ruským Iml
'dvein a to jyravdépodobué je ve
"-pojení h Hjwidkcm tureckého od
poru na pomezí
lirzerum nalézá se (IOllO stop
nad morem a přece leží na plani
ně Xedabko něho proslulá ' bi
ble známá hora Ararat zvedá svo
je temeno I: nebesům Hora tato
je vysoká 17000 utop Arménie
je hornatou krajinou jejíž úrod
ná údolí jsou od Kcbe oddělena
Hukladuý systém komunikace vy
žádal by si vyčerpání vňeeli pro
středku moderního inženýrvt ví
Krzcrum nalézá se mi cestě která
ved" z ruského území do Arménie
Postupující ruská vojska měla
vel obtížnou cestu k Mrzeni mu
a jenom okolnost že k operacím
vyvoh ny byly pluky silurské o
lužlé a zdatné uéinila pozoruhod
né ruské vítězství možností
Doprava těžnádi dél k Krzeru
mu byla velice obtížnou a to do
jisté míry vysvětluje pomalý ru
ský postup V roce I ís77 Kusové
dobyli všech důležitých posic v
okolí města ale pevnosti samotné
dobýt i iiejuohli Zaujali je ale
V dobé příměří jako záruku ture
cké dobré vůle ale vyklidili je dle
opatření berlínské mírové smlou
vy —
Kreruiu i jako obchodní město
je důležitým městem Je to stře
disko spojení mezi Východem a
Západem Trapcziiut je přísta
vem tohoto města Z přístaviště
tohoto karavany konaly cestu do
Krzcrumu a odtud dále do Sýrie
Persie a jiných míst blízkého vý
hodu Pro turistu město loto ne
má velký zájem 1'líee jsou tu
úzké budovy šedivé a nevzhledné
Je tu velice málo budov které za
sloužily by si druhého pohledu
oka lid který město obývá je
mnohem ziljíma véjňím než město
samotné Počet obyvatelstva Kr
zcrumu není možno přesně ndati
Mnozí udávají jfj až 'do SOOOO
ale zdá se že je o něco menší Oby
vatelstvo mluví tu 'několika jazy
ky V bazarech Krzďumu mož
no spatřit i tak pestrou směsici o
rientálníeh národů jako nikde jin
de Jsou tu židé Peišaiié Armé
ni Turci Tataři Arabové Kurdy
vé a řada jiných národů Město
provozovalo velmi éilý obchod s
orientálními koberci a mnoho e
vropskýeh a amerických obchod
niku sem zajíždělo za účelem ná
kupu Město samotné leží v údolí řič
ky Karasů přítoku Kufratu a
skládá se ze tří částí ' pevnosti
é Kale položené na nej vyšším
místě na jihu města z města vlast
ního a předměstí Má kolem pa
desáti mešit Xejvétši z nich Cla
jama bývala řeckým kostelem
Arméni zbudovali tu několik kře
sťanských chrámu ale tvto nikte
rak nevynikají stavitelskou krá
sou Jak KVTchu pověděno dnes
Krzernui má jenom asi H0(MK) oby
vatel ale ješlé V Ince '7 počet
obyvatelstva odhadován byl na
1MIIHM) duší Tehdy měslo toto
bvbi obchodné důležitějším ncJ
nyní t Michodní důležitost tohoto
města p"UcsávaU rychle hlavně
pi v v stavěni dráhy zukav kazské
V loce JsYl postihlo městu toto
velké ciuéties ni které skoro po
luviiiu iiěsia piihiuíhi (H roku
tuiiutu bylo muno unumeotl i po
klesáválii puétil oby V uteNl v a '
jittiruvěku sVCíleiio hv lu v ukuli tu
kutu města mnulm bitev Tak v
iK'ť 1 píeil Kristem hvcdl tu
TtMJatl kIimuoU bitvu pluti Pař
tlumí a učnul u té Atnuuic
limskou pluvilieil V Jest -Hl sto
I li městu lotu po lUilkl lte m lb
V moci IVlilini lui-Jelujieiui
tulili pak pudlohili i Je lYlii
né a ai t loku Id? sli i I du mé
lu ivje pány Telnilu loku lu
Itálii se itu iuih í (I luaiul V oku
li lolmtu ula nvcib itíi ivl řu
cc I "'' bitva tioíi Turky lYui
uy a miř u' viu bvl tu iíuíÍ Vr
%ii a Tuickciu v rM iiiUleiliiji
clili
Ptvuím řamřutnAnliit ulyvitil
niv 4 ukutí Piu i umu j Uuv d
ltki inbMU Joi tu tu
ahté dubuv' l y kli I1 lu junt
Vvik HUeité V VlMltkoviinV
SULTÁN kocau z arasu V ťKUtill
ř&W£jL%
I Wn í li
lM
"HA ítSStl
Akr- 1
Šléstí válečné v onom kolllll Peťsie kde nalézá se jezero 'l'l
iniali střídavě sklánělo se na stranu líuai Tijrku a Pcršaini Sul
lán Koealí který panuje zemičce v okolí Arasu hrál v léelito bojí-di
diíležitou úlohu Iojoval proti líusiim ldyž tito vpadli do malé je
ho zemičky a za pomoci Turků vytlačil z ní kozáky Zahájil po té
ihned útok proti křesťanským Arménům a Syřaniim a mnoho
jich povraždil Kusové ale v léto krajině znovu postoupili a sul
tán tento bojuje nyní s Turky pod německým veleliím
FRANCOUZSKÁ CES1NÁ
LEGIE
Odevzdávání vojenských meduj
lí ťraucoiizskýiii vojákům při ve
řejné slavnosti v Paříži poskytlo
příležitosl korrespoiideut ii aincri
ekýeh listu John Keiilou líraď
doví aby popsal jak 1'Yaiicic od
měňuje své statečné Kvny Tako
vé slavnosti mají vždy nadšený
průběh a podílejí se na nich li-íce
lidí Státi se rytířem čestné e
í'ie je nejvyšší touhou každého
francouzského vojáka 'ynaiue
nání takové považuje za nejvyšší
jakého muže se mu dostali Ame
rický korrespondent slavnost tu
to líčí takto:
" Ve jménu presidenta republi
ky a z moci svého úřadu jmenuji
vás rytířem čestné Iceiei'-
Velké kamenem dlážděné nád
voří Invalidovny naplněno bylo
vojáky když tato rozněcující slo
vu pronikla ovzduším Nedaleko
na vrcholku KilTIovy věže fran
couzská Irikolora vlála mule vše
mi ('prostřed nádvoří stili šedi
ví veteráni francouzské pěchoty
za nimi pak jiní vojáci léčící se
z nemocí a zranění dále pale sta a
sta starých mužů a mnoho žen a
dětí
Pozornost všech upoutána by
la ku skupině mužů jichž bylo
asi 100 kteří stáli ve dvou řadách
jsouce obráceni k sobě tváří Pyl i
oblečeni ve Vojenské Ulil formy
ale nebyli déle vojáky nýbrž pnu
huní mrzáky V těchto dvou řa
dách stáli muži bez rukou hey
nohou slepci a jinak zmrzačení
Něktelí z nich opírali se o berle
a jiní o některé z těch kteří byli
schopni stáli přímo V radách
těchto nalézali se Paiižaué ICUa
saué Prctoúci a muzi z jiui Fnm
ric Myli tu Zuiové chlouba
lYiiucuuské armády děloslrelci a
občcjui pěšáci Myli tu dva Se-
iicíralci černí jako noc jeden Al
žírau a několik hnědých mužů z
Murokka Myli tu muži jichž uni
formy nasvědčovaly že nositelé
jejich byli kapitány poručíky
seržanty a prostými voják v Stál
lu muž jenž byl plukoviiřvem a
tři nich nesli pásky červeného
kříže Na kraji dál se sklopenou
hlavou vojenský kaplan kterému
V bilvé Ustřeleny byly nic' ruce
Nebylo lomu dávno snad
před rokem anebo prc učkoliku
měsíci - co tito muži pochodovali
na válečnou frontu s puškami o
zdobenými květinami n s písní na
rtech pozdravováni těmi kteří
zůstali doma Někde tam na Ne
věru kde bitevní linie protíná
kdysi jednu z uejkrásnějších čá
stí Prancie bojovali tito muži pro
svoji vlast obdařeni jsouce sta
fečnoslí jež je údělem několika v
tisíci a nyní se vrátili aby obdr
želi svoji odměnu Měli být i ozdo
beni za svoji hrdiunost měli být i
poctěni tím po čem touží každé
francouzské srdce - křížem éest
iié b "ric
liubeuíci a trubači v rohu čtyř
hranného nádvoří náhle se pohnu
li Zazněl ostrý rozkaz líubnv
zaduněly trubky zahlaholily vlaj
ka eardy byla zvednuta a shro
máždění utichlo ieueral "Tamil
le ('oimii a jeho štáb vešel uu ná
dvoií Tleskotem byl uvitáu a z
dáli zaduněla pozdravná rána z
děla Za divili opětné shromáždě
ní utichlo Písař uciicráluilio štá
bu otevřel knihu a počal čisti
"Kaprál Keue Jírovou i čb-u
Stého šedesátého prvého pluku
alpinskych šaséru jineiiov mi by l
v rokaze dne 'Si října pru neo
byčejlinll statečnost kteřou Osvéd
čil když sám obhájil spojovací
zákop proti německému útoku ne
dab ko l'!pal j'es "
l'nai zasalulov al slod napir a
ustoupil a skupinu štábních dů
stojníku zatím eo {'cneri) Cousin
va! zlatý Uíi čestné leíc z ru
kou jiného ilú-lojiiíloi pOMtoupil
k zmrzaéenéniu kaprálu a připcv
ml ozdobu na blednoucí unifor
mu pronášeje mIovi :
' Ve jménu presidenta republi
ky ii z mocí svého úřadu jmenuji
ván rytířem čestné lejíe!"
Mistr obřadů vyúal šavlí dotekl
e lehce ramene kllplábl lnice
stiskl jeho ruce a vtiskl mu po
libky na obé líce Dubny zadu
nély trubky zahlaholily a nový
rytíř četné crie objevil se svě
tu léméř ve stínu kalhedrály pod
'í soéívá jmpcl Na[)oleoiia ma
lého kaprála který sám utvořil
tuto česlnoil leeíi Obecenstvo
zatleskalo a zmrzačený kaprál sl
zel radostí Kraneíc odménjla jej
za službu kterou jí prokázal Po
skytla mu nejvčlšího vyznamená
ní jaké poskytnout! může
ri-iiř přcilcital ilalHl jména a
statečné činy vyznamenaných a
generál přecházel od muže mu
ži připevňoval klíže a obřadní mi
str vykonal svůj úkol Davy za
pomínaly jména vyznamenaných
a jejich statečné činy Nejásaly
jako Američané ale po každé za
tleskaly když hrdinný vojín byl
odméiíován Americkému oku zdá
lo by se že mezi shromážděnými
není nadšení ale byl by to vážný
omy l hYaiicouz neprojevuje svoje
nadšení pokřikem Mohl jsem u
znamcnalí záblesk v očích těch
kteří nalézali se v blízkosti nu'
Každý muž a žena kteří podíle-
li se na této slavnosti vrátili w
domů s větším vlasteneckým nad
šením než s kterým ubírali se na
nádvoří Invalidovny Vyzname
naní na okamžik zapomnčli na to
že nemají rukou a nohou že zt ra -I
ili zrak a jijuik byli zmrzačeni V
tom okamžiku žili ve vzpomínce
na svoje statečné činy Vše kolem
nich zmizelo a oni nalézali v zá
kopech tam kdesi na severu kde
dčla duněla střely praskaly a pů
da otřásala se prudkými záchvě
vy Myla lu jenom myšlenka na
to Že země jejich je poet ibl M i
milost í Myla zapomenuta! Mu
ilouciioMti 'o na uíVálcží ' Jsou
rytíři čestné lee-íe! Takové je
kouzlo slov která prve pronášel
statečný eeuerál
A trikolora Francie vlála h Ki
ffclovy věže Vidčl jsem starého
Francouze obrátit i se k sousedu a
zaslechl jsem i jeho slova: "Pude
ta vlajka vlát i vždy tak vysoko
dokud budeme vychovávat i tako
ví' muže jako jsou 1 ito
I ienerál 'oiisiu přešel okolo ce
lé první řady a drive než obrátil
pozornost k radě druhé povšiml si
malé skupiny starých žen oteu
matek sester a bratří vyznamena
ných mužu kteří přišli aby patři
li na slávu jakou jejich statečným
příbuzným připravila Francie
Stáli lu také příbuzní těch kteří
iiadlí v bil vách ale na které Fran
cie pamatovala s vyznamenáním
'a jejích statečné činy Kříže a
medajle odevzdány byly jejich po
zůstaly ni
Na konci druhé linie pr šel ec
nerál na mladého hocha který ne
zdál se byli starším než i mnaet
roku I loch zl rat ll obě uďiy a u
sazmi bvl v zídlici na kulce!: Kdvž imilé kteří v zpomínají
služka čestné lcjde připínána by la j který bral na zablácený nástroj
lia ošuměly kabát hoehuv všiehni sol va měl ve svem životě kdy vět-
luui v shromáždění sňali klobou sice iispecliu
ky a každý v uják salutuv al
Na koieí balkonu proti miiůí ii
znamenal jsem státi vojáka bezru
kého ai '0 roku starébo Podle
něho stála žena jiátrřié jeho man
želka Když klobouky zvedly a
ruce pohnuly'k pozdravu přistou
pila žena k muži zvedla jeho klo
bouk a vysoko jej držela nad jeho
líbivou
Tovšíml jsem si jiného muže ve
vojenské uniformě který nezvedl
klobouku ani iicHalutoval Divil
jsem se a prohlédl jsem si jej dů
kladněji Viděl jsem že oba jeho
rukávy jsou prázdné Žádná de
lo žádné známky na něm že je hr
koraee nezdobila jeho prsa Xcby
diuoii Válka jej zmrzačila ale v
dobé kdy konal jenom svoji povili-no-!
a kdy nevyznamenal se žád
ným činem který odměňován je
stužkou čestné lejde
HUDBA V DE&TI BTREL
V časopise Loudou Times pise
jistý voják o zajímavé příhodě
která udála se na bitevní linií Ce
lá linie píše snažila se zakopali
Němci stříleli na naše posice vytr
vale Život každého spočíval na
schopnosti zakopali se Vojáci pra
covali zimničné čelíce smrlí Ná
hle kopáče jedné skupiny narazi
ly na dřevo Nalezli jakýsi druh
bedny velké bedny Na místě kde
ji nalezli před dávnem stál zámek
Co je tu za památku ze starých
časů na kterou přišli vojáci? Je
lo pohřbený poklad? Snad! Dře
věná bedna stávala se vetší a větší
a ukázalo se že je to piano
A hned ať Němci střílejí anebo
ne někdo musí je zkusili Piano
bylo značné poškozeno ale znělo
ještě dosti dobře Piano bylo ko
řistí za kterou by anglický voják
obětoval všechny střely v Kvropě
Piano musí být i dopraveno nu bez
pečné místo Zákopy musí býti u
pravcuy tak aby piano mohlo se
do nich Vejití Zákopy byly při
měřené upraveny scházející noha
piana nahrazena umělou zhotove
nou z hlíny a bláta
Myl vyhledán pianista a za pra
skáni německých střel piano uká
zalo čeho je ješlé schopno Záko
py v okolí byly naplněny vojáky
Koncert v zákopech! To byla u
dálost většího významu než coko
liv jiného Důstojníci marné va
rovali mužstvo před nebezpečím
které jim hrozí Všichni stáli n
naslouchali a důstojníci právě tak
Ve svých šťastných dnech piano
mohlo míli triumfy a skvělé poslu
chačstvo v klidu zámečku Ale lo
nebyl jeho největší den Nikdy
nebylo lak zbožně nasloucháno je
ho zvukům jako v dešti němec
kých střel A co hrál pianista z'e
upoutal pozornost všech vojáků?
Myla lo Tipperary? Nikoliv Myla
to národní aiielická píseň o šedi
vém domku na západě kde šedivá
malka čeká na svého synka boju
jícího pro vlast Neby ly to veselé
zvuky vojenské písně byla to
vzpomínka na domov kdesi tam v
daleku Vojáci naslouchali a vzpo
mínali ! Myl tu pru ně požitek n
slavnost srdce Co na tom že ve
dle praskají německé stí cly en na
lom že tu broží smrt V mysli vy
bavila se vzpomínka na domov na
Pianista
ITALSKÁ DĚLA' PŘEKONÁVAJÍ PROSLULÉ RA
K0USKĚ H0UFNICE
W: l - ct? Ti éáŽK
~n mi nr r li n "i f h-4 fwTT i t -' - - - rt —- V -W ~- mm'" i
ubrtkii lUiJcui il1iujť{iti j'd)irt i Uitt MilllVi'tt ilíiUký ubli bm k h ll kh td ikun4
rtji lukuuské Hiii)nne Wiiit iiilvá v bnju h T)i'ulWi v loi n It kd' j4 ii'm-nu lu juítcli
l Kdy ž batialuai který stal se mu-
jiielem piana stěhoval c na jiné
uiishi rozhodl se pianu Vžiti s se
Iciuí Scluížejieí i u di ii nabražciui
iv la dicvéuou piano upravenu a
llidcžri se dnes v siu hcui místě V
nákupech Pu ib niiich liujich Vn
jé-l m liilejl se ll Heliu a lUlsloU
cluiji hudbě kina pi miu lliá jilit
šliislncjši chv h v muiulosli
ZiUlny div
"Je lu pldVthi Z paní Pettiď
kova 1 1 1 1 i ( I svého muže v den
UthhlVtk IU ééslou ud ultiuef '
"1'l'ttfcilu lili nedivte se tli biu
ti lij illIMtd Iléž se odlntdllt k Jt'
itéui lil biu musila se pictvuiu
V a a In 'I mu nou a ll prhvutl litk
Jukv div ' li In In hiolda vydl
K I
(h U ll Di I
' C e tu iiiMi děje pane Ku
líšku likuý hy blijník
ti ťd liajedoutl dčUt" ilnliliituť'
' 1'lia jsle n ) tli-étlft"
'Mjt Jak tul
' Kdy i i point lim ! JmiII V
uibi ttmlilé I vk kÚMii jiku vy
Uk ť mďvlc Je tutUitu liuitat
ilu lu Iď"
i
Ís
14